Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a ekologické výchovy. Studie o poměru veřejnosti k ochraně přírody v CHKO Jeseníky

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a ekologické výchovy

Studie o poměru veřejnosti k ochraně přírody v CHKO Jeseníky

Autor: Markéta Beranová Obor: Biologie – Rodinná výchova Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Andreska, Ph.D.

Praha 2007

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a materiálů.

Praha 2007

Markéta Beranová

2

Souhlasím s tím, aby moje diplomová práce byla zapůjčována všem zájemcům o její studium za předpokladu, že bude vždy a řádně citována.

Praha 2007

Markéta Beranová

3

Ráda bych poděkovala všem, kteří mi s prací pomohli a během výzkumů v terénu i při psaní samotném mě podporovali. Velký dík patří především ing. Andreskovi za jeho rady, připomínky a nápady.

4

OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................... 9 2. JESENÍKY......................................................................................................... 11 2.2. GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI JESENÍKY ............................... 12 3. CHKO JESENÍKY ........................................................................................... 13 3.1. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE CHKO JESENÍKY ........................... 14 3.2. CHARAKTERISTIKA KRAJINY A VEGETACE CHKO JESENÍKY ..... 17 3.3. FAUNA CHKO JESENÍKY ......................................................................... 19 3.4. VODNÍ POMĚRY V CHKO JESENÍKY .................................................... 20 3.5. KLIMATICKÉ POMĚRY V CHKO JESENÍKY ........................................ 22 3.6. ZONACE CHKO JESENÍKY....................................................................... 24 3.7. HISTORIE VZNIKU CHKO JESENÍKY .................................................... 28 3.8. DŮSLEDKY VZNIKU CHKO JESENÍKY - ČINNOST SPRÁVY CHKO29 4. HISTORIE PŮSOBENÍ ČLOVĚKA V OBLASTI JESENÍKŮ .................. 30 4.1. HISTORIE OSÍDLENÍ JESENÍKŮ.............................................................. 30 4.2. VYUŽÍVÁNÍ VRCHOLOVÝCH PARTIÍ JESENÍKŮ V HISTORII ......... 31 4.3. HISTORIE TURISTIKY V JESENÍKÁCH ................................................. 32 5. PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE PRO OBLAST JESENÍKY ................... 35 5.1. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PRO OBLAST JESENÍKY .................................. 35 5.1.1. ÚZEMNÍ PLÁN 1968 – 1980 ...................................................................................... 36 5.1.2. ÚZEMNÍ PLÁN 1980 – 2010 ...................................................................................... 37

5.2. PLÁN PÉČE.................................................................................................. 38 5.2.1. NÁVRHOVÁ ČÁST PLÁNU PÉČE 2003 – 2013 ...................................................... 39 5.2.1.1. Dlouhodobé cíle pro oblast cestovního ruchu a turistiky ....................................... 39 5.2.1.2. Střednědobá a krátkodobá opatření pro oblast cestovního ruchu a turistiky.......... 41

6. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE PRADĚD ........................................ 43 6.1. JEDNOTLIVÉ LOKALITY NPR PRADĚD................................................ 45 6.2. STÁVAJÍCÍ REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ NPR PRADĚD.......................... 49 6.2.1. LYŽAŘSKÉ AKTIVITY V NPR PRADĚD................................................................ 51 6.2.2. CYKLOTURISTIKA V NPR PRADĚD...................................................................... 53

5

6.3. VLIV TURISTIKY NA PROSTŘEDÍ.......................................................... 54 6.4. PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ SE SPORTOVNÍMI AKTIVITAMI A JEJICH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............................................................... 55 6.4.1. SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ............................................................................................. 56 6.4.2. CYKLOTURISTIKA ................................................................................................... 58

7. VÝSLEDKY STUDIE ...................................................................................... 59 7.1. NÁVŠTĚVNOST NPR PRADĚD ................................................................ 59 7.2. DŮVODY NÁVŠTĚVY NPR PRADĚD ..................................................... 61 7.3. ZPŮSOBY A SMĚRY PŘÍSTUPU DO NPR PRADĚD.............................. 62 7.4. POHYBY NÁVŠTĚVNÍKŮ V NPR PRADĚD A ODCHOD Z ÚZEMÍ .... 62 7.5. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA NABÍDKU TRAS A INTENZITU TURISTICKÉHO RUCHU................................................. 63 7.6. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA ZPŮSOBY DOPRAVY 64 7.7. DÉLKA POBYTU A UBYTOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD .... 65 7.8. PREFERENCE ÚZEMÍ NPR PRADĚD MEZI NÁVŠTĚVNÍKY A FREKVENCE NÁVŠTĚV ÚZEMÍ BĚHEM ROKU............................... 65 7.9. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY...................................................................................................... 66 7.10. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA OBECNÉ PROBLÉMY V ÚZEMÍ....................................................................................................... 67 8. METODIKA VÝZKUMU................................................................................ 68 8.1. VÝZKUMNÁ METODA.............................................................................. 68 8.1.1. DOTAZNÍK.................................................................................................................. 69

8.2. TVORBA DOTAZNÍKU .............................................................................. 69 8.3. VÝZKUMNÝ VZOREK .............................................................................. 73 8.4. PRŮBĚH VÝZKUMU A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ............................ 73 8.5. CÍLE VÝZKUMU......................................................................................... 74 8.6. HYPOTÉZY VÝZKUMU............................................................................. 75 9. VÝSLEDKY TERÉNNÍHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE............................................................................................. 76 9.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE..................................................................................... 76 6

9.2. STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ DLE ÚČELU PŘÍJEZDU DO NPR PRADĚD ....................................................................................................... 79 9.3. ČETNOST NÁVŠTĚV NPR PRADĚD........................................................ 81 9.4. PREFERENCE NÁVŠTĚV JEDNOTLIVÝCH TYPŮ LOKALIT BĚHEM ROKU............................................................................................................ 82 9.5. PREFERENCE ROČNÍHO OBDOBÍ PRO NÁVŠTĚVU NPR PRADĚD . 83 9.6. DŮVODY PŘÍJEZDU DO NPR PRADĚD.................................................. 84 9.7. HODNOCENÍ OBLASTI NPR PRADĚD ................................................... 86 9.7.1. HODNOCENÍ OBLASTI NPR PRADĚD V SOUVISLOSTI S ČETNOSTÍ NÁVŠTĚV.................................................................................................................... 87

9.8. PROBLÉMY V OBLASTI NPR PRADĚD.................................................. 89 9.9. VZTAH K PRÁCI SPRÁVY CHKO JESENÍKY ........................................ 91 9.10. INFORMOVANOST O LOKALITĚ NPR PRADĚD ................................ 92 9.11. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ........ 94 9.11.1. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S NEJVYŠŠÍM DOSAŽENÝM VZDĚLÁNÍM NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD ....................................................... 96 9.11.2. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S ČETNOSTÍ NÁVŠTĚV NPR PRADĚD ...................................................................................................................... 98 9.11.3. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S VĚKEM NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD .................................................................................................................... 100 9.11.4. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S ÚČELEM NÁVŠTĚVY NPR PRADĚD .................................................................................................................... 102 9.11.5. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S PREFERENCÍ TYPU LOKALIT104

9.12. VZTAH NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD KE SPORTOVNÍM AKTIVITÁM V OBLASTI......................................................................... 106 9.12.1. VZTAH KE SJEZDOVÝM LYŽAŘSKÝM TRATÍM A LYŽAŘSKÝM VLEKŮM V NPR PRADĚD........................................................................................................ 106 9.12.1.1. Vztah k sjezdovkám v souvislosti s úřelem návštěvy NPR Praděd ................... 109 9.12.1.2. Vztah k sjezdovkám v souvislosti s věkem návštěvníků NPR Praděd............... 112 9.12.1.3. Vztah k sjezdovkám v souvislosti s nejvyšším dosaženým vzděláním návštěvníků NPR Praděd....................................................................................................... 114 9.12.1.4. Vztah k sjezdovkám v souvislosti s četností návštěv NPR Praděd .................... 116 9.12.1.5. Vztah k sjezdovkám v souvislosti s preferencí typu lokalit ............................... 118

7

9.12.1.6. Vztah k sjezdovkám v souvislosti se vztahem k cykloturistice.......................... 120 9.12.2. VZTAH K CYKLOTURISTICE V NPR PRADĚD ................................................. 122 9.12.2.1. Vztah k cykloturistice v souvislosti s účelem návštěvy NPR Praděd ................ 124 9.12.2.2. Vztah k cykloturistice v souvislosti s věkem návštěvníků NPR Praděd ............ 127 9.12.2.3. Vztah k cykloturistice v souvislosti s nejvyšším dosaženým vzděláním návštěvníků NPR Praděd .................................................................................. 129 9.12.2.4. Vztah k cykloturistice v souvislosti s četností návštěv NPR Praděd ................. 131 9.12.2.5. Vztah k cykloturistice v souvislosti s preferencí typu lokalit ............................ 133 9.12.2.6. Vztah k cykloturistice v souvislosti se vztahem k sjezdovkám.......................... 135

10. DISKUZE......................................................................................................... 138 11. ZÁVĚR............................................................................................................. 142 12. ABSTRAKT, SUMMARY, RESÜMEE ....................................................... 144 13. ZDROJE, PRAMENY, LITERATURA ....................................................... 145 14. INTERNETOVÉ ZDROJE OBRÁZKŮ ...................................................... 151 15. PŘÍLOHY........................................................................................................ 152

8

1.

ÚVOD Jeseníky pro mě byly již od dětských let cílem řady rodinných výletů. Jejich

prostředí mě už tehdy okouzlilo a nadšení ze zdejší přírody mě neopustilo dodnes. Náhoda tomu chtěla, že jsem dostala možnost o Jeseníkách napsat diplomovou práci. Ing. Jan Andreska, Ph.D. mě vyzval k zpracování tématu, které se nedalo odmítnout. Propojovalo v sobě věci mně velmi blízké – již zmiňované Jeseníky, ochranu přírody a turistiku. Čím jsou tyto tři věci zajímavé? Co je spojuje? Spojuje je snad právě otázka: „Jak vše skloubit dohromady?“ Ve všech chráněných územích je dlouhodobě řešeno dilema, jak propojit dohromady na jedné straně snahy na ochranu přírody a na straně druhé turistiku a další sportovní a volnočasové aktivity. Je to úkol nelehký. Řeší se již řadu let a na různých úrovních. Řeší jej odborníci z mnoha oborů a z řady institucí, dotýká se i laiků. Cílem práce nebylo problém vyřešit. Cílem práce je zjistit, jak se na celou problematiku dívají sami návštěvníci chráněných území, a to konkrétně území Národní přírodní rezervace Praděd. Práce je tak zaměřena především na otázky existence sjezdových lyžařských tratí a lyžařských vleků v oblasti a také na problematiku cykloturistiky. Území Pradědu nebylo vybráno náhodně. Jedná se totiž o velmi specifickou oblast, a to hned v několika směrech. Zaprvé je to jednoduchá dostupnost vrcholových partií Jeseníků v oblasti Pradědu. Každý návštěvník má možnost dostat se autobusem či dokonce vlastním vozidlem přímo na hranici nejpřísněji chráněné části území. Parkoviště situované na Ovčárně totiž sousedí přímo s I. zónou ochrany. Z dostupností území plyne návštěvnost, která je na tak malou oblast opravdu vysoká. Specifikem je zde také „zvláštní druh turistiky“. Není totiž neobvyklé, že Praděd slouží jako cíl řady rodinných výletů, kdy rodina přijede až k Ovčárně autem, vyšlape po asfaltové cestě na vrchol Pradědu a po malém občerstvení se

9

vrací zase zpět. Výjimkou nejsou ani výšlapy s kočárky, ve svátečním oblečení či s vysokými podpatky. Dalším specifikem území je existence lyžařských vleků a sjezdových tratí v těsné blízkosti nejvýznamnějších míst nejen území Pradědu a Jeseníků, ale celé republiky. Tato situace se týká především vleků a sjezdovek sousedících s Petrovými kameny, které se tak bohužel velmi často stávají místem odpočinku lyžařů i přesto, že je sem vstup přísně zakázán. Území Pradědu je opravdu specifickým územím – turistika a další aktivity se zde s myšlenkou ochrany přírody střetávají velmi intenzivně. Právě proto, bylo vybráno a posloužilo výzkumu. Vraťme se ale k práci samotné. Prvním úkolem bylo zpracovat literární rešerši. Cílem bylo nejprve představit Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky - popsat její výjimečnost, vymezit předmět ochrany (3. kapitola). Dále bylo zjišťováno, jaký vliv měl člověk na dané území v minulosti, jak se v oblasti vůbec vyvíjela turistika a další sportovní aktivity (4. kapitola). Práce se zabývá také plánovací dokumentací – cílem bylo zjistit, jak je problematika turistiky a cestovního ruchu řešena v územních plánech a plánu péče (5. kapitola). Dále se práce soustředí konkrétně na Národní přírodní rezervaci Praděd a její jednotlivé části. Zabývá se nejenom stanovením předmětu ochrany, ale také rekreačním využíváním území či vlivem turistiky a dalších aktivit na prostředí (6. kapitola). Poslední kapitola teoretické části je věnována výsledkům studie zabývající se turismem v oblasti Jeseníků (7. kapitola). Dalším cílem práce byla realizace terénního dotazníkového šetření mezi návštěvníky území Pradědu. Výzkum byl veden snahou zjistit názory návštěvníků na území jako takové, ale především na vztah k ochraně přírody, k práci správy chráněné oblasti a na vztah k turistice a dalším sportovním aktivitám. Výsledky šetření a následné interpretace jsou obsaženy v závěrečné kapitole (9. kapitola).

10

2.

JESENÍKY Jeseníky jsou jedním z nejvyšších pohoří v České republice. Jsou domovem

a pracovním místem řady lidí. Zároveň jsou také cílem návštěv a delších pobytů mnohých turistů. V neposledním řadě je část jejich území vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast (viz. kapitola 3, str. 13). Všechny tyto faktory nám dávají dohromady velký počet často různorodých požadavků na území Jeseníků. Každá skupina lidí očekává od oblasti něco jiného, každá se snaží uplatňovat své nároky a realizovat své představy. Skloubení všech požadavků není vždy jednoduché. Následující kapitoly se alespoň částečně pokusí představit Jeseníky na jednu stranu jako chráněné území a na druhou stranu jako území využívané k turistice a rekreaci.

Obr. č.1 - Jeseníky – pohled na vrchol Pradědu (Zdroj: Návrhová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)

11

2.2. GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ OBLASTI JESENÍKY Jeseníky jsou pohoří pokrývající severní část Moravy (viz. obr. č. 2, str. 12). Nejjižnější výběžky sahají ke Šternberku a Olomouci. Na severu jsou uzavírány státní hranicí s Polskem, kde přechází v rovinu. Na jihozápadě navazují na Drahanskou vrchovinu a Českomoravskou vrchovinu, masívem Králického Sněžníku pak na Orlické hory. Severovýchodně spadají postupně do roviny polského Horního Slezska a přecházejí v Oderské vrchy. Horopisně lze Jeseníky rozdělit na hornatinu Králického Sněžníku, Rychlebské hory a na Hrubý a Nízký Jeseník a jejich podhůří. Jeseníky se rozprostírají na ploše větší než 3600 km2. (podle Zerzáň, 1981)

Obr. č.2 - Mapa ČR – lokalizace pohoří Jeseníky (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

12

3.

CHKO JESENÍKY Chráněná krajinná oblast (dále jen „CHKO“) je podle zákona č. 114/1992

Sb., o ochraně přírody a krajiny charakterizována jako „rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení“ (§ 25, odstavec 1). Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena 19. 6. 1969 výnosem Ministerstva kultury ČSR1 na rozloze 740 km2. Rozkládá se na území okresů Šumperk, Bruntál a Jeseník (viz. obr. č.3, str. 13).

Okres Jeseník

Okres Bruntál

Okres Šumperk

Obr. č.3 - Vymezení CHKO Jeseníky na mapě (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

1

Konkrétně jde o Výnos MK ČSR č. j. 9 886/69-II2, o zřízení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

13

Jak se píše přímo v Statutu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (1969): „Posláním oblasti je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského fondu, sídlištní struktury oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní stavební díla.“ Následující kapitoly byly zpracovány především na základě Plánu péče o CHKO Jeseníky (2003) a monografie Chráněná území ČR, svazek Olomoucko (2003).

3.1. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE CHKO JESENÍKY Z geologického hlediska náleží CHKO Jeseníky jednotce východosudetské (silezikum), což je severní část moravsko-slezské zóny Českého masívu. Jedná se o území s velmi složitým geologickým vývojem, pestrou geologickou stavbou a tektonickými poměry, což se odráží v pestrosti a četnosti mineralogických výskytů a ložiskových akumulací. Vlastní zájmové území, vymezené hranicí CHKO Jeseníky, budují nižší geologické jednotky. Ty jsou podle dosavadní geologické rajonizace silezika vyčleněny následovně: keprnická klenba, zóna Branné, desenská klenba, pásmo vrbenské skupiny, rejvízská oblast, andělskohorské souvrství kulmu Nízkého Jeseníku, jesenický a sobotínský amfibolitový masív a žulovský masív (viz. obr. č. 4, str. 15).

14

Legenda:

keprnická klenba desenská klenba zóna Branné zóna Červenohorského sedla vrbenská skupina

granitoidy pláště žulovského plutonu

kulm-andělskohorské souvrství

Hlavní zlomy: 1 bělský 2 klepáčovský 3 plešský

Obr. č. 4 – Geologické zařazení CHKO Jeseníky (Zdroj: Rozborová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)

Centrální část Hrubého Jeseníku je rozdělena na keprnickou a desenskou klenbu. Keprnická klenba tvoří západní a desenská východní část masívu, odděleny jsou Červenohorským sedlem.

15

Keprnická klenba je budována ortorulami, ve vrcholových částech svory a svorovými rulami. Jádro desenské klenby tvoří migmatity, ruly, svory, břidlice, kvarcity a fylity. Ve vrcholových partiích se kvarcity uplatňují v četných skalkách a kamenných mořích. Pohoří prodělalo složitý geomorfologický vývoj. Výsledný masív je trupového charakteru se značně členitým reliéfem. V jeho vrcholových částech jsou zachovány zbytky paroviny. V třetihorách začalo docházet k vyzdvižení celé kry Hrubého Jeseníku proti kře Nízkého Jeseníku. Zvedání pohoří způsobilo silné oživení erozní činnosti vodních toků, která dala vznik dnešním hlubokým údolím tvaru „V“. Na prudkých svazích docházelo k vodní erozi, jejímž výsledkem byl vznik četných strží. Na výslednou podobu pohoří mělo značný vliv také zalednění a zvětrávání ve čtvrtohorách. V době ledové se severský ledovec zastavil na severním pohoří Jeseníků. Chladné klima vytvořilo jak na vrcholech, tak i svazích Hrubého Jeseníku četné periglaciální jevy. Především polygonální půdy, skalní skupiny, kamenné moře a suťové proudy. V závětrných prostorách nejvyšších poloh pohoří vzniklo místní horské zalednění. Přímým působením ledovce se vytvořil kar Velké kotliny (viz. kapitola 6.1., str. 47). Georeliéf Jeseníků je výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje. Nejvyšším bodem území je hora Praděd s nadmořskou výškou 1491,3 m1, nejnižším místem je hladina řeky Bělé v Mikulovicích s nadmořskou výškou 320 m. Území má horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hlubokými údolími, jejichž hloubka často přesahuje 300 m. Charakteristické jsou také přímočaře probíhající svahy, široká sedla a velké spády řek a potoků.

1

V jednotlivých dokumentech se udávaná výška vrcholu Pradědu často nepatrně liší. Údaj 1491,3 m n.m. je převzat z publikace Chráněná území ČR, svazek Olomoucko (2003).

16

3.2. CHARAKTERISTIKA KRAJINY A VEGETACE CHKO JESENÍKY Území CHKO Jeseníky je součástí sudetské květenné oblasti (Vysoké Sudety).

Podle

fytogeografického

členění

ČR

patří

většina

území

do

fytogeografické oblasti oreofytikum, pouze okrajové části zasahují do oblasti mezofytika. Současná flóra je výsledkem dlouhodobého vývoje od poslední doby ledové ve starších čtvrtohorách. Hrubý Jeseník je oblastí extrazonální horské vegetace a květeny. Až na nepatrné výjimky v ní nejsou zastoupeny teplomilné druhy (viz. kapitola 6.1., str. 47). Podle vegetační stupňovitosti se jedná o oblast převážně montánní a subalpínskou, lokálně pak s alpínskou vegetací. Plošně zde převažuje zastoupení lesních fytocenóz. Lesní porosty pokrývají 80% území CHKO, jde tak o nejlesnatější chráněnou oblast v České republice. Převážně se zde nacházejí smrkové monokultury vysázené uměle. Původní lesy byly bukojedlové. V současnosti je ovšem najdeme už jen roztroušeně na menších, avšak přesto významných, plochách. Místy mají dokonce charakter pralesa. V nejvyšších polohách pohoří, nad horní hranicí lesa, která v Jeseníkách probíhá ve výšce 1350 m (průměrná hodnota), je přirozené bezlesí, neboli horské hole. Hole se vyznačující vysokou biodiverzitou na všech úrovních, výrazně ovlivněnou nepřítomností kleče (Pinus mugo Turra) v tomto pohoří. Kleč zde začala být uměle vysazována koncem 19. století, z důvodu zvýšení horní hranice lesa. Pokus ovšem negativně ovlivnil řadu původních společenstev. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírné druhové bohatosti některých lokalit v alpínském pásmu. Například z Velké kotliny (viz. kapitola 6.1., str. 47) se uvádí na 450 druhů cévnatých rostlin. Jedná se o botanicky nejbohatší lokalitu u nás. Na zemědělskou půdu připadá asi 15% z celkového území CHKO a způsob obhospodařování zemědělských pozemků výrazně ovlivňuje krajinný ráz.

17

CHKO Jeseníky je domovem řady endemických druhů, které ještě více umocňují výjimečnost zdejších lokalit. Dva endemické taxony, jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica Pilger) a hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus Kovanda), nalezneme v již výše zmiňované Velké kotlině (viz. kapitola 6.1., str. 47). Lipnice jesenická (Poa riphaea (Ascherson et. Graebner) Fritsch) a zvonek český jesenický (Campanula bohemica subsp. gelida Kovanda) jsou endemity Petrových kamenů. Jen v Hrubém Jeseníku a Krkonoších roste zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica (Hruby) Soó). Pouze v Hrubém Jeseníku a na Králickém Sněžníku nalezneme zvonek vousatý (Campanula barbata L.) (viz. obr. č. 5, str. 18), který se stal symbolem CHKO Jeseníky a najdeme ho ve znaku chráněné oblasti (viz. obr. č. 6, str. 18). Celkem roste v CHKO Jeseníky přibližně 1200 druhů cévnatých rostlin. Z nich 34 je kriticky ohrožených podle celostátního měřítka. Patří mezi ně výše zmiňované endemity, ale i řada dalších.

Obr. č.6 - Znak CHKO Jeseníky (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

Obr. č. 5 – Zvonek vousatý (Campanula barbata) (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

18

3.3. FAUNA CHKO JESENÍKY Fauna CHKO Jeseníky je prozkoumána méně než její květena. Ovšem i na současném stupni poznání můžeme tvrdit, že oblast je významným útočištěm mnoha živočišných druhů, které jsou na jiných místech ohroženy postupujícím civilizačním procesem. Ochrana přírody sleduje jak zabezpečení vhodných životních podmínek pro současnou faunu, tak možnosti alespoň částečné rekonstrukce původního či v nedávné době známého složení fauny. Pro tyto účely jsou zpracovány nebo se zpracovávají projekty, týkající jednotlivých druhů – např. mihule potoční, sokola stěhovavého a dalších. Ověřují a zkoumají se původní biotopy jednotlivých živočišných druhů nebo skupin druhů s cílem zajistit jejich případnou obnovu a územní ochranu. Fauna celé oblasti je velmi rozmanitá. Z větších savců zde v hojné míře žije jelení a srnčí zvěř. Uměle zde byli vysazeni kamzíci, kteří se dobře aklimatizovali a najdeme je zde i v současné době. Z ptactva hnízdícího v oblasti CHKO Jeseníky můžeme zmínit např. tetřeva hlušce (Tetrao urogallus L.), tetřívka obecného (Lyrurus tetrix L.) (viz. obr. č.7, str. 20) a jeřábka lesního (Bonasa bonasia L.). Ze sov pak stojí za zmínku především výr velký (Bubo bubo L.) (viz. obr. č.8, str. 20) a sýc rousný (Aegolius funereus L.). Stejně jako je tomu u rostlin, najdeme i mezi živočichy zdejší oblasti endemické druhy. Patří mezi ně například místní poddruh okáče menšího (Erebia sudetica subsp. sudetica). Je zde zjištěno 21 celostátně kriticky ohrožených druhů, 50 silně ohrožených a 40 ohrožených. K postglaciálním reliktům patří ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes L.), kos horský (Turdus torquatus L.), sýc rousný (Aegolius funereus L.), myšivka horská (Sicista betulina Pallas) a byl pozorován také datlík tříprstý (Picoides tridactylus L.).

19

Obr. č.7 – Tetřívek obecný (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

Obr. č.8 – Výr velký (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

3.4. VODNÍ POMĚRY V CHKO JESENÍKY Vodní plochy představují na území CHKO Jeseníky pouze nepatrnou část z celkového území (0,5%), přesto jsou Jeseníky významnou vodohospodářskou oblastí. Tento význam byl vyjádřen jejím vyhlášením za chráněnou oblast přirozené akumulace vod1. Jedním z důvodů vyhlášení byla i skutečnost, že prakticky všechny toky hydrografické sítě CHKO pramení uvnitř oblasti a nejsou ovlivňovány přítoky z oblastí jiných. Vodní toky na území CHKO Jeseníky náleží ke dvěma povodím (viz. obr. č. 9, str. 22). Jedná se o povodí Odry tekoucí do Baltského moře, ke kterému patří toky Bílá, Střední a Černá Opava, Bělá, Podolský potok a Moravice. A pak je to 1

Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jeseníky byla vyhlášena 19.4.1978 nařízením vlády ČSR č. 40/1978 Sb. Hranice tohoto území je shodná s hranicemi CHKO Jeseníky.

20

povodí Moravy zahrnující toky Branná, Desná a Merta, směřující do Černého moře. Napříč celým územím po hlavním hřebenu Hrubého Jeseníku vede hlavní evropská rozvodnice (ve směru od jihu přes vrchol Praděd na severozápad přes vrchol Šerák). Všechny zde zmiňované toky mají vesměs charakter horských bystřin s přírodními, balvanitými koryty. Masiv Hrubého Jeseníku, představující centrální část CHKO, patří z hlediska regionů povrchových vod k nejvíce vodným oblastem v ČR. Například průměrný specifický odtok je v oblasti Keprníku a západně od Pradědu na kilometr čtverečný vyšší než 25 l za sekundu. Voda se samozřejmě podílí velkou měrou také na modelaci pohoří. Mocnost půd na hřebenech ani svazích není nijak velká, takže zde působí silná vodní eroze. Nejvýraznějším projevem zrychlené eroze jsou půdní sesuvy. Velkým zásahem do zdejší krajiny bylo vybudování přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně1 na Divoké Desné. Dílo se nachází v prostoru Mravenečníku nad obcí Kouty nad Desnou a je stále diskutovaným tématem. Pokud hovoříme o vodních poměrech v Jeseníkách, nemůžeme opomenout ani řadu minerálních pramenů, které se zde nacházejí. Existence pramenů vedla k vybudování řady lázní, např. Karlova Studánka, Jeseník, Lipová či Velké Losiny. Lázně mají samozřejmě velkou spojitost s cestovních ruchem a rekreací.

1

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně byla budována od roku 1978, do provozu byla uvedena v roce 1996.

21

Legenda Hranice rozvodí Staříč

Černá Opava

Branná

Bělá

Povodí Odry Střední Opava

Desná

Opava

Bílá Opava

Povodí Moravy Merta

Moravice

Podolský p.

Obr. č.9 – Hydrografické zařazení CHKO Jeseníky (Zdroj: Rozborová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)

3.5. KLIMATICKÉ POMĚRY V CHKO JESENÍKY Z klimatického hlediska jsou Jeseníky chladnější oblastí, bohatou na srážky jak dešťové, tak především sněhové. Ve vrcholových částech panuje drsné vlhké a větrné klima. Hřebeny patří dokonce k nejchladnějším oblastem v republice. Možnost mrazů je ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku po celý rok. Například Praděd má průměrnou roční teplotu 0,9oC a roční úhrn srážek 22

cca 1400 mm. Vrchol Pradědu patří k největrnějším místům v ČR. Bezvětří je zde zaznamenáno průměrně jen 5,5 dnů v roce. Pro zdejší oblast je charakteristické velmi krátké léto, které je chladné a vlhké. Dlouhotrvající přechodné období se vyznačuje chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima bývá také velmi dlouhá a velmi chladná. Charakteristická je bohatá sněhová pokrývka, která se v hřebenové části pohoří vyskytuje zpravidla od konce října až do května, což vytváří vhodné podmínky pro zimní sporty. Více o klimatických podmínkách napoví následující tabulky1 (tab. č.1, str. 23 a tab. č.2, str. 23) a obrázek (obr. č.10, str. 24). Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (oC) Průměrná teplota v červenci (oC) Průměrná teplota v dubnu (oC) Průměrná teplota v říjnu (oC) Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

0 - 20 80 - 120 160 - 180 60 - 70 -6 až-7 12 - 14 2-4 4-5 120 - 140 600 - 700 400 - 500 140 - 160 130 - 150 30 - 40

Tab. č.1 – Klimatické charakteristiky oblasti Pradědu

Průměrný počet dní se sněžením Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou ≥ 1 cm Průměrný počet dní ledových ( Tmax ≥ 0,1 °C) Průměrný počet dní arktických ( Tmin ≥ -10 °C) Průměrný počet dní s vichřicí ( rychlost větru ≥ 19 m/s) Průměrný počet dní s mlhou

113 171 127 16 70 293

Tab. č.2 – Průměrný počet dnů v roce s charakteristickými hodnotami vybraných meteorologických prvků stanice Praděd (1947 - 1985)

1

Údaje převzaty z Rozborové části plánu péče o CHKOJ (2003).

23

Obr. č. 10 – Průměrná roční maximální sněhové pokrývky v Hrubém Jeseníku v cm (Zdroj: Rozborová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)

3.6. ZONACE CHKO JESENÍKY V zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se píše: „K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany.“ (§ 27, odstavec 1)

24

V roce 1994 byly na základě návrhu Správy CHKO Jeseníky Ministerstvem životního prostředí vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody pro území CHKO Jeseníky.1 Velikost území jednotlivých zón CHKO Jeseníky a jejich rozložení v oblasti ukazuje následující obrázek (viz. obr. č.11, str. 27). Jak již bylo řečeno, územím s nejvyšší ochranou je I. zóna, označovaná za přírodní jádrové území.2 Nesmí se zde například umísťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území či měnit současnou skladbu a plochy kultur (§ 26, odstavec 2 zákona č. 114/1992 Sb.). Nalezneme zde přirozená a polopřirozená společenstva málo pozměněná člověkem. Cílem je zde uchovat míru přirozenosti a druhové rozmanitosti. Péče v tomto území je zaměřena především na nejjemnější formy lesního hospodářství a v odůvodněných případech jsou vybrané části území ponechány samovolnému vývoji. V CHKO Jeseníky se I. zóna nachází převážně v montánním, méně v submontánním stupni Hrubého Jeseníku. Jednou z oblastí I. zóny, která plošně zaujímá největší část, je Národní přírodní rezervace Praděd (dále jen „NPR Praděd“).

Oblast

Pradědu

je

zároveň

z přírodovědného

hlediska

jednou

z nejcennějších částí I. zóny. Přírodní prostředí je zde tvořeno společenstvy vzácnými a ojedinělými v rámci ČR i středoevropské flóry. Plán péče o CHKO Jeseníky (2003) vyzdvihuje ojedinělost krajinného rázu vytvořeného přítomností subalpinského pásma s horskými holemi nad hranicí lesa. Díky této skutečnosti mají vrcholové části Hrubého Jeseníku vysokou atraktivitu pro turistiku, sportovní a jiné zájmové aktivity. Součástí I. zóny jsou také historicky významná rekreačně-sportovní centra. Jedním z nich je Praděd s mnohými krajinářsky dominantními stavbami (například televizní vysílač na samotném vrcholu Pradědu).

1

Konkrétně jde o Protokol MŽP ČR č.j.: OOP/2818/94.

2

Označení zón dle Daníček (2001).

25

II. zóna, neboli polopřirozené ochranné území, vytváří především rozsáhlé ochranné pásmo I. zóny. Převažují zde lesní společenstva, jejichž význam spočívá zejména ve funkcích mimoprodukčních. Jak se píše v Rozborové části plánu péče (2003): „Ucelenost I. a II. zóny v jádrovém území CHKOJ je předpokladem udržení vysoké druhové diverzity v oblasti a podmínkou funkčnosti nadregionálního územního systému ekologické stability z hlediska středoevropského.“ Lesní komplex území II. zóny, stejně jako krajinářské segmenty na nelesní půdě, jsou mnohde v kontaktu s antropogenními vlivy sídel a zájmových aktivit. Týká se to například některých do II. zóny se včleňujících sídel (Karlova Studánka). Plošně největší část CHKO Jeseníky zaujímá III. zóna, označovaná za kulturně krajinné území. Je tvořena především hospodářským lesem a zemědělsky využívanou krajinou. Celé území III. zóny je bohaté na řadu významných lokalit menšího rozsahu s výskytem chráněných druhů a živočichů. Cílem péče v této zóně je především dotvoření malebného krajinného rázu. IV. zóna, neboli okrajové sídelní území, zahrnuje souvisleji zastavěné části chráněné oblasti s územní rezervou a dále útvary navazující na intenzivně využívané zemědělské pozemky orné půdy bez prvků ekologické stability. Konkrétní situaci v CHKO Jeseníky popisuje Plán péče (2003): „Sídla jsou situována mnohdy v úzkých údolích modelovaných sítí vodních toků v geomorfologicky členitých územích. Proto i ve IV. zóně přetrvává řada drobných přírodovědně významných lokalit a přírodních prvků, zejména horských toků s významnou funkcí biokoridorů v krajině.“

26

LEGENDA 1.zóna = 7,25 % - 5393,6 ha 2.zóna = 23,23 % - 17280,0 ha 3.zóna = 65,56 % - 48772,4 ha 4.zóna = 3,69% - 29451 ha Celková výměra = 74391,0 ha

Obr. č.11 – Zonace CHKO Jeseníky – velikost zón a jejich rozložení v oblasti (Zdroj: Rozborová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)

27

3.7. HISTORIE VZNIKU CHKO JESENÍKY Jeseníky vždy přitahovaly pozornost nejen turistů a milovníků přírody, ale také přírodovědců. Jak ve svém článku píše Eva Olšanská (1970): „Kdo poznal jejich bohatství a krásu, dospěl nutně ke konci svých úvah k myšlence zachovat je v neporušeném stavu pro budoucnost. Tak vznikly jesenické přírodní rezervace, které jako střípky mozaiky měly dohromady složit obraz přírody, která se po věky vyvíjela nezávisle na vůli člověka, jen podle přírodních zákonů.“ Na zmiňovaný článek se nyní podíváme blíže. Dočteme se v něm například o historii ochrany přírody v Jeseníkách. Již v roce 1904, kdy se u nás ochranářské snahy teprve začaly pozvolna probouzet, vzniká na území Jeseníků přírodní rezervace, tzv. Lichtenštejnský prales nacházející se mezi Šerákem a Keprníkem. Byl první rezervací nejen v Jeseníkách, ale na celé Moravě vůbec. Z hlediska ochrany přírody se jednalo o převratnou událost. Od té doby vznikaly i další rezervace, a to především za účelem zachování krásy přírody těchto významných moravských hor. V době mezi světovými válkami byla vytvořena síť rezervací zahrnující Velkou a Malou Kotlinu, Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Divoký důl, Bučinu pod Františkovou myslivnou, Františkov, Rejvíz a Na Skřítku. Po válce byla vyhlášena také Bílá Opava. Stále častěji se ovšem v průběhu let ozývaly hlasy, že ochrana malých osamocených přírodních celků, které jsou obklopeny kulturní krajinou, nestačí. Bylo poukazováno na potřebu ochrany celého území jako celku. Desítky let trvající úsilí hlavně vědců a zároveň milovníků Jeseníků, seskupených především kolem Slezského studijního ústavu ČSAV v Opavě, přineslo své výsledky. V roce 1969 byly Jeseníky konečně vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí.

28

3.8. DŮSLEDKY VZNIKU CHKO JESENÍKY - ČINNOST SPRÁVY CHKO Vyhlášení chráněné oblasti v praxi znamená, že se na daném území musí vše nadále dít v souladu s cílem a posláním chráněné oblasti. Jak cíl a poslání, tak i metody a způsoby ochrany přírody jsou obsaženy ve vyhlášce1 a Statutu chráněné krajinné oblasti (Olšanská, 1970). Současně s vyhlášením CHKO Jeseníky byla zřízena také správa chráněné krajinné oblasti se sídlem v Malé Morávce2. Správa má široký rozsah působnosti, který je opět zaznamenán ve výše zmiňovaných dokumentech. V souvislosti se zde probíranou tématikou můžeme uvést například povinnosti správy vůči návštěvníkům Jeseníků. Dle Olšanské (1970) se jedná o informování

o

hodnotě

bohatství,

seznamování

s ochranným

režimem,

ovlivňování chování návštěvníků a v případě poškozování přírody také sáhnutí k trestním sankcím. „Vedle strážní a průvodcovské činnosti usiluje Správa také o zpřístupnění některých částí oblasti, například formou naučných stezek, dále o vybavení chráněných území (označení hranic, instalace informačních tabulí, vyhlídkových plošin, laviček atd.).“ (Olšanská, 1970)

1

Výnos MK ČSR č. j. 9 886/69-II2, o zřízení chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

2

Dnes sídlo v Jeseníku.

29

4.

HISTORIE

PŮSOBENÍ

ČLOVĚKA

V OBLASTI

JESENÍKŮ Cílem kapitoly bylo zjištění vlivu člověka na území Jeseníků v minulosti. Kdy vůbec začalo osídlování oblasti, jak se vyvíjelo a co s sebou pro krajinu přineslo za důsledky. Jaké byly počátky turistiky ve zdejších horách a jak pokračoval její rozvoj. Následující podkapitoly vznikly především na základě pramenů zabývajících se historií Jeseníků a historií turistiky v této oblasti1.

4.1. HISTORIE OSÍDLENÍ JESENÍKŮ Samotné hory osídlili lidé teprve při velké kolonizaci ve 13. století. V té době zde vyrostla síť vesnic, zasahující až hluboko do hor, jak ji známe dnes. Tento mohutný osidlovací proces měl souvislost s těžbou. Vedle zlata a stříbra se zde od konce 13. století začala těžit i železná ruda. Před kolonizací zavítali lidé do hor jen výjimečně. Než se sem dostali stálí obyvatelé, nějakou dobu to trvalo. První lidé totiž upřednostňovali úrodná údolí řek. Postupně ovšem, s rozvojem zemědělství a posléze i těžby, pronikali do stále vyšších poloh. K velkému rozvoji v oblasti došlo během 16. století. Zdejší statky rozkvétaly, na Jesenicku vrcholila jak těžba zlata a stříbra, tak těžba a zpracování železné rudy. Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedly k rozvoji hutí, vápenných pecí, skláren a papíren. Většina těchto výroben ovšem zanikla. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 dochází v celém kraji k úpadku. Zvrat přichází teprve koncem 18. století s rozvojem textilní a železářské výroby. První 1

Konkrétně se jedná o články Historie oblasti Jeseníky, Historie turistiky v Jeseníkách a Praděd : historie Pradědu.

30

polovina 19. století s sebou přináší rozkvět jesenických lázní. K velkému oživení dochází také díky opětovnému rozvoji hornictví, sklářství a železářství v 19. století. Založeny byly i tkalcovské manufaktury a strojírny. S tím byl spjat i rozvoj železniční dopravy.

4.2. VYUŽÍVÁNÍ

VRCHOLOVÝCH

PARTIÍ

JESENÍKŮ

V HISTORII K využívání vyšších poloh jesenických hor docházelo na přelomu 17. a 18. století, a to ze zemědělských důvod. Pro pastvu, především hovězího dobytka a ovcí, se zde začaly využívat horské louky. Pastva na holích skončila až v polovině 20. století. S pastvou souviselo i budování trvalých objektů v nejvyšších polohách hor (Ovčárna, Švýcárna). Další pak byly stavěny pro účely lovu (Františkova myslivna, Alfrédka) nebo turistiky (Barborka, Vřesová studánka, chata Jiřího na Šeráku). Jiné byly budovány spolu s komunikacemi (objekty na Skřítku a Červenohorském sedle). Na samotném vrcholu Pradědu se v minulosti vystřídalo několik budov. Již od počátku 19. století zde stávala jednoduchá kamenná stavba, tzv. ochranná chýše. Bylo ovšem potřeba vybudovat stálejší prostory a hlavně rozhlednu. První plány na novou výstavbu se objevily v roce 1891. Na začátku 20. století se začalo s pracemi, které byly dokončeny až roku 1912. Rozhledna byla později nazývána Habsburgwarte (Strážní věž Habsburg). Jednalo se o okázalou kamennou stavbu ve stylu středověké hradní věže (viz. obr. č.12, str. 32).

31

Obr. č.12 – Rozhledna na Pradědu z počátku 20. století (Zdroj: viz. kapitola 14., str.150)

4.3. HISTORIE TURISTIKY V JESENÍKÁCH O počátcích turistiky v Jeseníkách můžeme hovořit teprve s přelomem 18. a 19. století. Do té doby byly totiž jesenické svahy a hřebeny hor jen těžko přístupné. K prvním odvážlivcům, kteří začali podnikat výlety na vrchol Pradědu, patřili kromě lázeňských hostů z Karlovy Studánky také němečtí studenti a profesoři z Opavy, Vídně a Vratislavi. Polovina 19. století s sebou přinesla rozmach turistiky. Lidé se začali více obracet k přírodě, což se projevilo i v častějších návštěvách jesenických hor. Doslova módní záležitostí se stala například túra na Praděd. Tehdejší výletníci volili

32

nejčastěji trasu z Koutů přes Švýcárnu, která byla první turistickou chatou v Jeseníkách (postavena 1829). Turisté si zde mohli zakoupit produkty mléčného hospodářství či v případě nouze také přenocovat. V 70. a 80. letech 19. století začaly v horských oblastech po celém Rakousku-Uhersku

vznikat

první

turistické

spolky.

Mährisch-schlesischer

Sudetengebirgsverein (Moravsko-slezský sudetský horský spolek) byl první turistickou organizací v Jeseníkách (založen 1881). Byl zároveň vůbec první turistickou organizací na Moravě a ve Slezsku. Před první světovou válkou měl již třicet poboček a téměř čtyři tisíce členů. K hlavním činnostem spolku patřilo především značení a úprava turistických cest, což se ze začátku setkávalo s nedůvěrou majitelů velkostatků a lesů. Současně se zasloužil také o úpravu vyhlídek, pramenů či zpříjemňování skalních útvarů. Snažil se o zpřístupnění kulturních památek pro turistické účely. Měl podíl také na vyhlášení a zpřístupnění Lichtenštejnského pralesa (viz. kapitola 3.7., str. 28). Společně s Botanickou zahradou v Olomouci spolek zřídil malou botanickou zahradu s domácími druhy Jeseníků. Umístěna byla na ploše pod Petrovými kameny. Během první světové války ovšem zpustla a nebyla už nikdy obnovena. Rozvoj turistiky v Jeseníkách byl nerozlučně spjat s počátky lyžování. V 90. letech 19. století počet lyžařů v oblasti rychle narůstal a začaly se tvořit první lyžařské společnosti. Vznik Československa a rozvoj české turistiky po roce 1918 znamenal, že Jeseníky přestaly být výlučně doménou německých turistů. Ve všech větších městech na severní Moravě vznikly odbory Klubu československých turistů (dále jen „KČST“). Jednotlivé odbory KČST se pak v roce 1921 spojily v Severomoravskou župu se sídlem v Šumperku. Stejně jako předchozí spolek, i tento vydával svůj vlastní časopis, průvodce, mapy a pohlednice. Podílel se na značení tras a snažil se o zbudování nových, tentokráte už českých, chat a rozhleden. Na rozvoj turistiky v oblasti mělo vliv především lyžování, které se velmi rozvíjelo, což dokládá např. celá řada pořádaných závodů.

33

Okupace pohraničního území zlikvidovala prakticky celou českou turistiku a lyžování v Jeseníkách. Všechny chaty, rozhledny i jiná zařízení Jesenické župy KČST zůstala v obsazených Jeseníkách. K obnově situace došlo postupně až po roce 1945 – zrekonstruování chat, znovuvytvoření značení tras (předělání na české) a pokračování v dalších činnostech spolku, jako tomu bylo dříve.

34

5.

PLÁNOVACÍ

DOKUMENTACE

PRO

OBLAST

JESENÍKY

5.1. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PRO OBLAST JESENÍKY Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) „územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území“ (§ 1, odstavec 1). Stejně tak „vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší“ (§ 1, odstavec 2 zákona č. 50/1976 Sb.). Územní plán zahrnuje řadu úkolů a činností (§ 2, odstavec 1 zákona č. 50/1976 Sb.). Například stanoví limity využití území, reguluje funkční a prostorové uspořádání území, vymezuje chráněná území a zabezpečuje jejich ochranu, navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj, vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technické vybavení území či navrhuje pořadí výstavby a využití území. „Územní

plánování

vychází

z poznatků

přírodnin,

technických

a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.“ (§ 2, odstavec 2 zákona č. 50/1976 Sb.) Územní plán velkého územního celku, jakým jsou i Jeseníky, „stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů“ (§ 9 zákona č. 50/1976 Sb.). Územní plány velkých územních celků jsou schvalovány příslušným krajem.

35

Následující kapitoly pojednávající o konkrétních územních plánech pro oblast Jeseníky vycházejí především z článku Územní plánování a životní prostředí v oblasti Jeseníků (Kačírek, 1989).

5.1.1. ÚZEMNÍ PLÁN 1968 – 1980 Pro oblast Jeseníky došlo ke zpracování územního plánu v poválečném období až v letech 1966 – 1968. Návrhové období plánu bylo ohraničeno rokem 1980, kdy se začal pořizovat dokument nový. Jeseníky sice měly výborné přírodní podmínky, ale na druhou stranu se potýkaly s problémy spojenými se svou odlehlostí. Tyto skutečnosti se projevily i při územním plánování. Za hlavní funkce rajonu Jeseníky stanoví územní plán z roku 1968 rekreaci, cestovní ruch, lázeňství, těžbu nerostných surovin, zemědělskou a lesní výrobu. Nejvíce preferovány byly především první tři zmiňované položky, a to hned z několika důvodů. Jednak skýtaly celé Jeseníky v této sféře značné rezervy, za druhé se celospolečensky kladl velký důraz na rekreaci jako jeden z možných hospodářských impulsů. S rozvojem oněch tří oblastí byl očekáván příliv finančních prostředků do území a s ním i vytvoření nových pracovních míst. To by v konečném důsledku znamenalo stabilizaci obyvatelstva, která byla tolik potřebná. Přinesla by s sebou zpětně i lepší podmínky pro realizaci stanovených funkcí. Komplikací ovšem v tomto směru byla silná konkurence rychle se rozvíjejícího Ostravska, které k sobě přitahovalo pracovní sílu s širokého okolí. Právě potenciálu rostoucí Ostravy a jejího okolí chtěl územní plán využít. Považoval Jeseníky za rezervu pro rekreační využití obyvatel Ostravska. Časem se ovšem ukázalo, že nárůst nebyl tak vysoký, jak se původně počítalo. Požadavky rekreantů dostatečně pokryly Beskydy, do kterých se nároky obyvatelstva

36

soustředily. Jeseníky tak i nadále zůstaly rekreační oblastí pro východočeský kraj, Opavsko a Brno se svým okolím. Územní plán považoval za důležitou vybavenost oblasti rekreačními středisky a lanovkami. Na druhou stranu doporučoval zamezení dojezdu vozidel na hřebeny a do klidových oblastí. To znamenalo vybudování parkovišť v nástupových částech. Dále podporoval rozmístění autokempů rovnoměrně po celém území.

5.1.2. ÚZEMNÍ PLÁN 1980 – 2010 Pořizování nového územního plánu velkého územního celku Jeseníky začalo rokem 1980 a návrhové období je stanoveno do roku 2010. Schválen byl vládou v roce 1994. Opěrným bodem územního plánu je i nadále rozvoj rekreace v oblasti CHKO Jeseníky. Má se zato, že rekreační kapacita není prozatím vyčerpána. Koncepce rozvoje rekreace se opírá o následující záměry. Ubytovací kapacity soustředit spíše do okrajových částí chráněné oblasti a výrazně je dopravně propojit s lyžařskými středisky v horách. Do těchto středisek pak dále soustředit občanskou i další sportovní vybavenost, aby se tak rozšířila nabídka služeb pro návštěvníky. Může se jednat např. o kryté bazény, tenisové kurty, minigolfová hřiště, sauny, bowlingové dráhy apod. Jednoduše řečeno zvýšit nabídku takových zařízení, která může návštěvník využít i v případě nepříznivého počasí. Konkrétně je při plánování navrhováno regulovat proudy návštěvníků do oblasti Ovčárna – Praděd tak, aby zde špičková návštěvnost nepřesáhla čtyři tisíce návštěvníků. Zároveň je nutné tento prostor dovybavit zařízeními občanské vybavenosti a provést rekonstrukci a minimální doplnění vleků a sjezdových tras. V návrhovém období, ani později, by rozhodně nemělo být počítáno s využíváním severních svahů Pradědu pro lyžování.

37

Dále se doporučuje rozložit sportovně technické vybavení do více středisek tak, aby se co nejvíce návštěvníků zachytilo v podmínkách srovnatelných s vrcholovou partií Praděda. Veškeré záměry musí být samozřejmě doplněny i řešením dopravní situace, a to tak, aby byla v co největší míře respektována chráněná krajinná oblast. „Vrcholová partie Pradědu patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Hrubého Jeseníku. Zároveň je však spolu s údolím Bílé Opavy, Petrovými kameny a Velkou Kotlinou jedním z nejvýznamnějších chráněných území celé CHKO. Z titulu vysoké koncentrace rekreačních návštěvnosti na relativně malém území zde dochází ke střetu mezi zájmy ochrany přírody a zájmy sportovně rekreačními.“ (Kalivoda, 1972) K této situaci se navíc přidává naprosto nedostatečná vybavenost zdejšího rekreačního prostoru. Územní plán navrhuje pouze kompletní dovybavení prostoru s tím, že návštěvnost by neměla v žádném případě překročit současné špičkové maximum. Ubytovací kapacity by neměly být nadále rozšiřovány. S rozšířením se naopak počítá v oblasti stravování a občerstvení, kde jsou kapacity nedostačující. Spolu s výstavbou této vybavenosti se počítá i s vybudováním sociálních zařízení, odpočíváren apod.

5.2. PLÁN PÉČE Na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny existuje povinnost zpracovat pro chráněné krajinné oblasti plány péče v chráněných krajinných oblastech (dále jen „plány péče“). Dokument slouží k usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí. Zároveň stanovuje střednědobé a dlouhodobé úkoly ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostlinstvo a živočichy.

38

Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí a jsou výchozím podkladem např. pro územně plánovací dokumentaci (§ 27 zákona č. 114/1992 Sb.). Zpracování plánu péče o chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Správy ochrany přírody a správ CHKO. Plány péče se schvalují zpravidla na období 10 až 15 let.

5.2.1. NÁVRHOVÁ ČÁST PLÁNU PÉČE 2003 – 2013 V plánech péče jsou jednak stanoveny cíle pro území CHKO jako celek, jednak cíle pro jednotlivé oblasti, z nichž se práce bude samozřejmě zajímat o cestovní ruch a turistiku1. Podívejme se nyní, jak jsou tyto otázky řešeny v Návrhové části plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky (2003).

5.2.1.1.

DLOUHODOBÉ CÍLE PRO OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU A TURISTIKY

Dlouhodobé cíle plánu péče jsou stanoveny velmi obecně. Konkrétnější představu o směřování oblasti v otázkách cestovního ruchu a turistiky si bude možné utvořit na základě krátkodobějších opatření, kterým se práce věnuje v další kapitole (viz. kapitola 5.2.1.2., str. 41).

1

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky (2003) definuje cestovní ruch jako soubor všech jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pobytu osob mimo obvyklé bydliště a pracoviště a které není motivováno trvalou výdělečnou činností a trvalým usazením a turistiku jako souhrn činností související s aktivním pohybem a pobytem v přírodě.

39

Jedním z dlouhodobých cílů je trvalé usměrňování turistických, sportovních a zájmových aktivit na území CHKO Jeseníky, a to ve vztahu k základním ochranným podmínkám CHKO a k diferencovaným podmínkám stanovených zonací CHKO Jeseníky. S tímto souvisí i další cíl, kterým je podpora tzv. „měkkého turismu“1 a zájmových aktivit nepoškozujících přírodní prostředí oblasti. Jednotlivé návrhy opatření jsou formulovány pro každou zónu ochrany zvlášť. Pro I. zónu je jako hlavní cíl stanoveno nerozšiřování zájmových aktivit cestovního ruchu, sítě turistických a cykloturistických stezek a dalších sportovních aktivit. Navíc ve stávajících centrech cestovního ruchu, nacházejících se v I. zóně, dojde k přehodnocení stanovených závazných limitů pro jednotlivé formy návštěvnosti a zájmových aktivit. V podstatě stejné návrhy jsou připraveny i pro II. zónu. Ve III. zóně lze, na rozdíl od předchozích dvou, rozvíjet aktivity cestovního ruchu. Jedná se zejména o aktivity, které jsou příznivé ve vztahu k přírodnímu prostředí (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, agroturistika, zimní lyžařská turistika apod.). Ostatní aktivity (sjezdové lyžování) lze rozvíjet na vhodných lokalitách za předpokladu minimalizace zásahů do přírodního prostředí.

1

Podle Librová (1994): Měkký turismus je charakterizován cestováním v menším počtu lidí. Jedná se tedy o cesty individuální, s rodinnou či malou skupinou přátel. Dalšími znaky jsou dostatek času na cestu, pomalé dopravní prostředky a blízkost cílové lokality. Typická je také snaha přiblížit se stylu života v dané oblasti a z cesty si odnést především zážitky. Oproti tomu tvrdý turismus představuje formu masového cestování, při kterém je na vše málo času. Pro přepravu jsou voleny rychlé dopravní prostředky, které člověka dopraví do vzdálených destinací. Člověk nepřizpůsobuje styl života místním podmínkám, ale importuje do daného místa svoje způsoby. Více než o zážitky mu jde především o pamětihodnosti.

40

5.2.1.2.

STŘEDNĚDOBÁ A KRÁTKODOBÁ OPATŘENÍ PRO OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU A TURISTIKY

Plán péče obsahuje velké množství střednědobých a krátkodobých opatření směřujících k naplnění stanovených cílů. Pro účely této práce budou vybrány pouze údaje týkající se přímo NPR Praděd a i mezi nimi bude ještě dále provedena jistá selekce – vybrání nejpodstatnějších opatření. Mezi střednědobá opatření patří především přehodnocení kapacitní možnosti návštěvnosti rekreačního centra Praděd - Ovčárna a stanovení limitů návštěvnosti pro tuto oblast. Dále je zde zmíněna snaha docílit u všech oficiálních areálů mimo zastavěná území obcí (zimní běžecké areály, sjezdové areály, hipoareály apod.) vypracování provozních řádů zohledňujících požadavky ochrany přírody. Krátkodobá, ovšem trvalá opatření rozdělíme podle jednotlivých sportovních aktivit. U pěší turistiky můžeme zmínit například spolupráci s Klubem českých turistů na zabezpečení permanentní údržby a značení sítě turistických stezek pro pěší turisty, stejně jako zimních běžeckých tratí, cyklotras a hipotras v CHKO Jeseníky. U cykloturistiky je krátkodobým opatřením dokončení vymezení cyklotras v CHKO Jeseníky, přičemž vedení cyklotras je přípustné pouze po zpevněných komunikacích. V I. zóně a zejména v hřebenových partiích a spádově extrémních lokalitách nebude zřizování či rozšiřování cyklotras povolováno. Obecně můžeme zmínit snahu směřovat nové cyklotrasy zcela mimo maloplošná chráněná území. Dalším opatřením souvisejícím s cykloturistikou je trvalá osvěta k dané problematice za účelem ovlivnění postojů občanů, a to především formou cyklistických map, průvodců, informačních tabulí v terénu, internetu, článků v tisku apod. U sjezdového lyžování jde především o nerozšiřování aktivit v I. zóně a v II. zóně pouze výjimečně po důkladném posouzení a zhodnocení. Dále je třeba

41

monitorovat

neoprávněné

provádění

extrémních

lyžařských

disciplín

(snowboarding, skialpinismus, akrobatické lyžování apod.) uskutečňovaných ve významných chráněných přírodních lokalitách. Nemělo by docházet ani k připouštění provozu sněžných pásových vozidel ve volné krajině a mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. Běžecké lyžování naopak podporovat jako vhodnou formu využití území CHKO z hlediska cestovního ruchu („měkká forma“). Je ovšem potřeba dohodnout sít strojově upravovaných běžeckých tratí v souladu s požadavky ochrany přírody.

42

6.

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE PRADĚD Národní přírodní rezervace Praděd se rozprostírá v nejvyšších partiích

Hrubého Jeseníka (lokalizace v CHKO Jeseníky viz. obr. č.13, str. 44). Celkem zabírá plochu 2031,40 ha, čímž se řadí mezi největší maloplošná chráněná území v České republice. Rezervace Praděd vznikla v roce 1991 sloučením již dříve existujících šesti rezervací (dříve SPR – Státní přírodní rezervace). Jedná se konkrétně o Vrchol Pradědu, Velkou kotlinu, Malou kotlinu, Petrovy kameny a Divoký důl vyhlášené v roce 1955 a o Bílou Opavu, která vznikla v roce 1963. Ne všechny plochy ležící uvnitř rezervace Praděd a sloužící účelům rekreace jsou její součástí. I přesto jsou ale vedeny v kategorii ochrany I. zóny CHKO Jeseníky. Jedná se zejména o pozemek sloužící k obraně státu (vojenský pozemek) na něm se nachází parkoviště (točna) Ovčárna, přilehlé chaty, dolní stanice a dolní části několika lyžařských vleků a tratí. Z přírodovědného hlediska je NPR Praděd mimořádnou lokalitou, v níž se nacházejí ekosystémy montánního–alpínského stupně výjimečné přírodovědné hodnoty. „Zvláštnosti a pozoruhodnosti tohoto chráněného území spočívají v horském a u nás vzácném reliéfu, v jeho geologické stavbě a ve vlivu čtvrtohorního zalednění.“ (Rubín, 2003) (viz. kapitola 3.1., str. 16) V důsledku těchto a dalších podmínek vzniklo unikátní prostředí nemající u nás obdoby, ve kterém se navíc vyskytuje řada endemických druhů (viz. kapitola 3.2., str. 18).

43

Mikulovice

Lipová Láz.

24 Jesenik

Ramzová 25

16 Běla p.P.

6 20

Ondřejovice 3

4 Branná

POLSKO

12

10

9

17

8

23

Vrbno p.P.

13

7

Loučná n.D.

Karlovice 5

1 21

19

28 18

15

Sobotín

Malá Morávka

2

22

27 11

14

26

Rýmařov Šumperk

1. NPR Praděd 2. NPR Rašeliniště Skřítek 3. NPR Rejvíz 4. NPR Šerák - Keprník 5. PR Bučina pod Františkovou mysl. 6. PR Františkov 7. PR Jelení bučina 8. PR Suchý vrch 9. PR Borek 10. PR Pod Slunečnou strání

11. PR Rabštejn 12. PR Filipovické louky 13. PR Vysoký vodopád 14. PR Pstruží potok 15. PR Pod Jelení studánkou 16. PR Šumárník 17. PR Sněžná kotlina 18. PP Smrčina 19. PP Zadní hutisko 20. PP Pasák

21. PP Štola pod Jelení cestou 22. PR Franz – Franz 23. PR Skalní potok 24. PP Chebzí 25. PR Niva Branné 26. PR Růžová 27. PR U Slatinného potoka 28. PP Morgenland

Obr. č.13 – Lokalizace NPR Praděd v CHKO Jeseníky (Zdroj: Rozborová část plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky, 2003)

6.1. JEDNOTLIVÉ LOKALITY NPR PRADĚD Jednotlivé lokality NPR Praděd představuje nejen monografie Chráněná území ČR, svazek Olomoucko (2003), ale také například Rubín (2003). Obě publikace posloužily jako hlavní zdroj informací pro následující kapitolu. Travnatý vrchol Pradědu (1491,3 m n.m.), porostlý převážně smilkovými trávníky, je budován zbřidličnatělými metamorfovanými horninami typu fylitů (viz. obr. č.14, str. 45). O 700 m severněji z něj vystupují odolnější Tabulové skály většinou pokryté mechy a lišejníky.

Obr. č.14 – Vrchol Pradědu (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

45

Jižně od Pradědu se vypínají Petrovy kameny (1448 m n.m.). Jedná se o výrazný suk z fylitických břidlic (mrazový srub), který v mohutném, zdaleka viditelném bloku tří hřibovitých tvarů dosahuje šířky 25 m a výšky 7 m (viz. obr. č.15, str. 46). Území Petrových kamenů je domovem dvou endemických druh (viz. kapitola 2.2., str. 12).

Obr. č.15 – Petrovy kameny (Foto Andreska, 2006)

Další významnou lokalitou NPR Praděd je údolí Bílé Opavy (viz. obr. č.16, str. 47). V balvanitém korytu najdeme řadu kaskád a peřejí. Ale hlavní dominantou je jistě vodopád vysoký téměř 8 m. Na strmých svazích údolí se dochovaly pralesovité lesní porosty jeřábových smrčin.

46

Obr. č. 16 – Údolí Bílé Opavy (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

Pod druhou nejvyšší horou Hrubého Jeseníku, Vysokou Holí (1463 m n.m.), můžeme nalézt Velkou kotlinu (viz. obr. č.17, str. 48). Na jedné straně jsou zde místa téměř bez vegetace – ohlazené skalní stěny, karovité sníženiny modelované periglaciálními procesy. Na druhou stranu tady nalezneme místa s obrovskou druhovou pestrostí flóry. Ta je výsledkem specifických stanovištních podmínek kotliny. Vegetují tu arkto-alpinské relikty jako sítina trojklanná (Juncus trifidus L.), psineček alpský (Agrostis alpina Scop.) či ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii Wahlenberg). Zároveň tady nalezneme i teplomilné a nížinné druhy jako černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora L.), pupava bezlodyžná (Carlina 47

acaulis L.), konvalinka vonná (Convallaria majalis L.) a další. S nadmořskou výškou přechází zmiňovaná vegetace v horské lesy a louky. Bohatost květeny dokládá evidence 450 druhů vyšších rostlin, mezi nimi i druhy endemické (viz. kapitola 2.2., str. 18). Velká kotlina je řazena k nejvýznamnějším lokalitám ve střední Evropě.

Obr. č.17 – Velká kotlina (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

Pod Velkým Májem (1384 m n.m.) a Břidličnou horou (1358 m n.m.) jihozápadně od Velké kotliny se nachází Malá kotlina. Na území menších rozměrů zde nalezneme bohatě zastoupenou horskou květenu, která má téměř stejnou strukturu jako předchozí lokalita.

48

Poslední část NPR Praděd tvoří „hluboká uzavřená vysokohorská kotlina, do níž prudce spadají k západu exponované svahy Pradědu a od jihu přitéká Divoká Desná s peřejemi a kaskádami“ (Rubín, 2003). Jedná se o Divoký důl.

6.2. STÁVAJÍCÍ REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ NPR PRADĚD Oblast Ovčárna – Petrovy kameny – Barborka – Kurzovní – Praděd patří k nejnavštěvovanějším oblastem Moravy a Slezska. Konkrétní údaje návštěvnosti území NPR Praděd ukazují následující grafy1 (Graf č.1, str. 49).

Graf č.1 Statistika návštěvnosti v letech 1994 - 2001 v oblasti NPR Praděd

Počet návštěvníků

350000

291226

283443

300000

224299

250000 212691 200000 150000

209309

198495 184053

156310

100000 50000 0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rok

Z hlediska cestovního ruchu má dané území mimořádný význam. Největším lákadlem je pro návštěvníky samozřejmě samotný vrchol Pradědu, který je nejvyšším bodem nejenom samotných Jeseníků, ale celé Moravy. Dále je to pak 1

Údaje převzaty z Rozborové části plánu péče o CHKOJ (2003).

49

řada atraktivních turistických tras, v zimě lyžařské běžecké trasy a především lyžařské sjezdové tratě. Z pohledu infrastruktury turistického ruchu je v území k dispozici zejména vyhlídková věž na vrcholu Pradědu s restaurací, pět ubytovacích zařízení a osm občerstvovacích zařízení. (Banaš, Hošek, 2003) Území je velmi dobře zpřístupněno široké veřejnosti, a to zejména veřejnou komunikací vedoucí z parkoviště Hvězda u Karlovy Studánky na parkoviště u Ovčárny. Parkoviště je kapacitně omezeno a parkování zde je zpoplatněno. I přesto je cesta mezi Hvězdou a Ovčárnou velmi hojně využívána. Konkrétní údaje o počtech výjezdů nám přináší následující graf1 (Graf č.2, str. 50).

Graf č.2 Statistika výjezdů v letech 1994 - 2001 v oblasti hvězda - Ovčárna

Počet vozidel

25000 20000 15000

18759

20790

18710

14918

17251

13506

16996 10974

10000 5000 0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Rok

Přepravu turistů zajišťuje po celý rok na dané trase také autobusová kyvadlová doprava. Zmíněné parkoviště bezprostředně navazuje na hranici NPR Praděd (I. zóna CHKO Jeseníky). Návštěvník se tak velmi jednoduše dostává na dosah významných přírodních fenoménů. Na vrchol Pradědu pokračuje dále neveřejná komunikace, která již není běžně přístupná soukromým vozidlům.

1

Údaje převzaty z Rozborové části plánu péče o CHKOJ (2003).

50

6.2.1. LYŽAŘSKÉ AKTIVITY V NPR PRADĚD Lyžařské středisko Praděd – Ovčárna je nejvýše položeným lyžařským centrem v České republice. Nástupiště lyžařských vleků se nacházejí ve výšce 1200 – 1440 m n.m. Jak již bylo zmíněno dříve, v oblasti Pradědu panují výborné lyžařské podmínky často od října až do května (viz. kapitola 3.5., str. 23), což zdejší centrum činí jedinečným. Zatímco na jiných územích se ještě, nebo už nelyžuje, na Pradědu je sněhové pokrývky k provozu zimních sportovních aktivit dostatek. Na území střediska Praděd – Ovčárna se nachází šest lyžařských vleků a osm sjezdovek různé obtížnosti, které dohromady měří 4,5 km. Jeden lyžařský vlek a jedna sjezdovka se nacházejí také v oblasti Švýcárny1. (viz. obr. č.18, str. 51)

Obr. č.18 – Panoramatická mapa ski areálu Praděd – Ovčárna (Zdroj: viz. kapitola 14., str. 150)

1

Údaje převzaty z materiálů provozovatele lyžařského střediska: Lyžařské areály – Jeseníky – Ubytování – Figura.

51

Provoz vleků je do jisté míry ovlivňován Správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Správa vydává povolení k zahájení provozu vleků a stanovuje také termín ukončení provozu. Vše závisí na výšce sněhové pokrývky. Jak bylo napsáno již v úvodu, oblast Pradědu je specifická, protože se zde lyžařské vleky a sjezdové tratě nacházejí v těsné blízkosti území s nejvyšším stupněm ochrany. Tato situace se týká především vleků a sjezdovek sousedících s Petrovými kameny (viz. obr. č. 19, str. 52), které se tak bohužel velmi často stávají místem odpočinku lyžařů i přesto, že je sem vstup přísně zakázán.

Petrovy kameny

Lyžařský vlek a sjezdovka

Obr. č.19 – Petrovy kameny v jejichž těsné blízkosti se nachází lyžařský vlek a sjezdovka (Foto autorka, 2005)

Oblast Pradědu je také bohatá na řadu běžeckých tras. Začátečníci si vystačí s trasou Praděd – Ovčárna, která nabízí nenáročný terén. Zkušenější běžkaři mohou Ovčárnu zvolit jako výchozí bod pro náročnější túry. Směřovat odsud mohou 52

například na Červenohorské sedlo či na Skřítek. Trasa ve směru na Švýcárnu bývá strojově upravována. Výjimku tvoří asi kilometrový úsek vedoucí přímo na vrchol Pradědu.

6.2.2. CYKLOTURISTIKA V NPR PRADĚD Cykloturistika zažívá v posledních letech velký rozkvět. Je velmi populární a stále více se rozvíjející formou využívání volného času a cestování. K cykloturistice jsou u nás čím dál více využívány i horské oblasti. Výjimkou nejsou ani Jeseníky. Celé pohoří je protkáno stovkami kilometrů cyklistických tras, které místy zasahují i do území s nejpřísnějším stupněm ochrany. Úseky vedoucí I. a II. zónou ochrany jsou však jednoznačně v menšině. Také územím NPR Praděd prochází jedna z tras. Jedná se o cyklostezku vedoucí z Karlovy Studánky přes Ovčárnu, s případnou odbočkou k Barborce, na samotný vrchol Pradědu. Odsud trasa pokračuje ve směru na Švýcárnu a dále na Červenohorské sedlo. Jiné cesty vedoucí od Ovčárny či Pradědu jsou cykloturistům nepřístupné. Zákaz vjezdu platí například pro směr na Skřítek, cestu přes Velkou kotlinu nebo údolím Bílé Opavy. Přísný zákaz platí samozřejmě také pro jízdu mimo vyznačené cesty. Na podporu cykloturistiky v oblasti Jeseníků jsou v období od června do září zavedeny tzv. cyklobusy, sloužící pro přepravu cyklistů i s koly. Existuje konkrétně pět různých tras cyklobusů. Dvě trasy mají zastávku u parkoviště Hvězda, dvě vedou přímo až na parkoviště na Ovčárně a jeden z cyklobusů tvoří kyvadlovou dopravu mezi Hvězdou a Ovčárnou. V následující tabulce se nacházejí jednotlivé trasy cyklobusů1 (tab. č. 3, str.54).

1

Údaje převzaty z jízdních řádů společnosti Connex, Morava.

53

Cyklobus č. 1 Cyklobus č. 2 Cyklobus č. 3 Cyklobus č. 4 Cyklobus č. 5

Olomouc – Šternberk – Huzová – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna Zábřeh – Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Videlský kříž – Bělá pod Pradědem – Jeseník1 Jeseník – Rejvíz – Głuchołazy (Polsko) – Zlaté Hory – Vrbno pod Pradědem – Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna – Malá Morávka - Karlov Krnov – Bruntál – Karlov – Malá Morávka – Hvězda – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Zlaté Hory – Rejvíz - Jeseník Kyvadlová doprava Praděd – Cyklobusová doprava z Hvězdy na Ovčárnu

Tab. č. 3 – Trasy cyklobusů v oblasti Jeseníků.

6.3. VLIV TURISTIKY NA PROSTŘEDÍ Vliv cestovního ruchu na prostředí není novým fenoménem, ale zkoumá se již řadu let. Zabývala se jím například Stanislava Šprincová, která některé své závěry publikovala v roce 1972 ve sborníku Campanula. Podstatná část článku je věnována především lesním porostům. Je zde zmiňováno, že největší zásahy představuje investiční výstavba vyvolaná vybavováním oblasti pro cestovní ruch. Jedná se např. o budování chat, komunikací, parkovišť, lyžařských sjezdových drah a dalšího vybavení pro lyžaře. Článek dále upozorňuje na poškozování lesa, zejména mladých porostů, na jeho horní hranici ze strany lyžařů a turistů, a to jak ve vegetačním, tak i mimovegetačním období. I přesto, že zákaz kouření a rozdělávání ohňů v lesích není vždy dodržován, můžeme se v Jeseníkách setkat s lesními požáry zaviněnými rekreanty jen zřídka. Jednak díky klimatickým poměrům, jednak díky porostní stavbě. 1

Trasa cyklobusu č.2 vede obvykle přes Červenohorské sedlo, pro rok 2007 je ovšem změněna z důvodu uzavírky silnice přes Červenohorské sedlo.

54

Dalším problémem je eroze působená chůzí mimo zpevněné turistické stezky. Tou trpí, zvláště ve svahových částech, oblast horských holí nad horní hranicí lesa. Nejhorší situace je přímo na svazích Pradědu. Článek se dále zaobírá tématem čistoty ovzduší v oblasti. Pozitivně hodnotí stav počtu aut, která využijí silnice z Hvězdy na Ovčárnu. Jako nedostatek naopak na této přístupové cestě vidí neodstraňování škváry a štěrku po zimním sypaní, které vede k víření prachu při projíždění autobusů a automobilů. Celý článek je zakončen zamyšlením, které je jistě velmi aktuální i pro dnešní dobu a nad kterým přemítá i tato práci. Říká, že společnost stojí před dvojím problémem. Na jedné straně je tu snaha všemožně vytvářet předpoklady pro co největší zpřístupnění rekreace masám pracujících. Na straně druhé snaha chránit rekreační prostředí před negativními vlivy kvantitativního růstu cestovního ruchu a rekreace. Cílem je nalézt optimální variantu vyřešení tohoto problému.

6.4. PROBLÉMY

SOUVISEJÍCÍ

SE

SPORTOVNÍMI

AKTIVITAMI A JEJICH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Správa CHKO Jeseníky si stanovila seznam zásadních střetů, které vyplývají z rozvoje cestovního ruchu, rekreace a sportovních aktivit. Dle dopadů na životní prostředí je seřadila následovně1: • Přetížení center cestovního ruchu návštěvností a obtížnosti uplatnění regulačních opatření v zimní sezóně (například zimní lyžařské centrum Praděd - Ovčárna). • Přetížení rekreačních center a atraktivit cestovního ruchu návštěvností v letním období (například rekreační centra v NPR Praděd - vrchol Pradědu). 1

Údaje převzaty z internetových stránek CHKO Jeseníky – kapitola Činnost Správy : Sport, turistika, rekreace.

55

• Absence regulace rekreační dopravy v centrech cestovního ruchu (chybí záchytná parkoviště, regulačně-informační dopravní systém, ekologizace hromadné dopravy). • Erozní ohrožení turistických stezek v CHKO Jeseníky a návštěvnicky exponovaných lokalit, vysoká návštěvnost na turistických stezkách. • Obtížná regulace a usměrnění některých sportovních a zájmových aktivit (horská kola, snowboarding, horolezectví, sněžné skútry, sběr lesních plodů v NPR, hromadné a sportovní akce). V následujících podkapitolách se opět zaměříme především na oblast sjezdového

lyžování

a

cykloturistiky.

Zdrojem informací

byl

dokument

Ministerstva životního prostředí ČR pojednávající o vlivu jednotlivých sportů na životní prostředí.

6.4.1. SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ Negativní vlivy sjezdového lyžování na životní prostředí vyplývají především z výstavby a provozu lyžařských středisek. Výstavba a rozmístění technické infrastruktury s sebou přináší radikální změny ve stávajících ekosystémech, které se týkají především fauny a flóry. Při výstavbě vleků a sjezdovek dochází k porážení stromů a vytváření průseků v lesích. Tím současně dochází ke ztrátě funkce lesa, která spočívá v předcházení erozi, zadržování vody, poskytování stanovišť pro faunu a flóru, prevenci lavin. S úpravami terénu dochází k odrytu půdy a ke změnám její struktury, k odstranění nebo zničení vegetačního krytu, což opět ve výsledku vede ke snižování biodiverzity a ke zvýšené možnosti eroze.

56

Pro horské regiony jsou, v souvislosti s existencí lyžařských středisek, typické především problémy s odstraňováním odpadů, a to jak problémy s hospodařením s odpadovými vodami, tak s pevným odpadem. Dochází také k rušení zvěře a jejímu vyhánění z pastvišť. Důvodem je nejen hluk z velkých strojů a sněhových děl, ale také samotná přítomnost návštěvníků – obzvláště, pokud se pastviště nacházejí v blízkosti lyžařských tras či například parkovišť. Dalším důsledkem je zkracování vegetační doby vlivem zpevnění povrchu sněhové pokrývky, která vede až k vytvoření ledové vrstvy. To vše díky používání umělého sněhu. V neposlední řadě dochází také k znehodnocení estetické funkce krajiny – sloupy a další technická zařízení jsou v horách viditelné často na velké vzdálenosti. Vlivů na životní prostředí související se samotnou existencí a provozem středisek je velká řada. V práci by mohly být zmíněny další důsledky týkající se například umělého zasněžování a s ním související spotřeba vody, energie či vliv chemických látek na prostředí. Popsány by mohly být také důsledky zvýšené dopravy související s dojezdem do středisek. Pro účely práce ovšem postačí, pokud bude daná problematika jen okrajově nastíněna. Dále se bude práce věnovat vlivům samotného lyžování. Samotné sjezdové lyžování poškozuje vegetaci pokud půda není pokryta dostatečnou vrstvou sněhu – k poškozování dochází hranami lyží. Lyžaři či snowboardisté jezdící mimo upravené tratě mohou rušit citlivé druhy zvířat (například tetřevy).

Stejně tak může dojít mimo lyžařské tratě k poškození

vegetace.

57

6.4.2. CYKLOTURISTIKA Cykloturistika je považována za jednu z forem měkkého turismu. Proto je také podporováno budování cyklostezek. Vše musí ovšem podléhat jistým pravidlům, protože i cykloturistika má dopady na životní prostředí. Všechny typy kol mohou způsobovat problémy především pokud opouštějí značené cesty a stezky, čímž poškozují vegetační kryt. Odkrytý povrch půdy může být následně náchylnější k erozi. Může také docházet k narušení habitatu citlivých druhů zvířat. Problém může nastat při pořádání různých cyklistických závodů, které s sebou přináší vysokou koncentraci nejen cyklistů, ale také diváků. Váha kol je sice malá a proto nedochází k poškození kořenového systému rostlin a rostlinný kryt se vrací do výchozího stavu během jednoho vegetačního období, přesto s sebou vysoká koncentrace jezdců může přinést problémy. Nemluvě o poškození prostředí velkým počtem diváků – sešlap půdy, neodstranění odpadků. Obecně můžeme říci, že pokud jsou cyklotrasy v terénu vhodně navrženy, cyklisté ze značených cest nesjíždějí a nevyskytují se zde v nadměrné míře, cykloturistiku můžeme zařadit k aktivitám nejméně poškozující prostředí. Většina problémů s cykloturisty spadá spíše do sociální oblasti. Jde o konflikty na cestách, jež jsou společné jak pro cyklisty, tak pro pěší turisty. Občas to na horských stezkách vypadá, jako by obě skupiny návštěvníků o sobě navzájem nevěděly a nepočítaly s tím, že se tam druhý může objevit. Často se stává, že pěší turisté chodí po celé šířce cest a cyklisté zase jezdí, obzvláště z kopců dolů, nadměrnou rychlostí. Na místě je tedy určitě vymezení jasných pravidel pro obě skupiny a osvěta.

58

7.

VÝSLEDKY STUDIE Následující kapitoly vycházejí ze studie zabývající se turismem v oblasti

Jeseníků. Jedná se o práci Management turismu v nejvyšších polohách Východních Sudet - příkladová studie zpracování plánu péče národní přírodní rezervaci Praděd (2004)1. Veškeré údaje byly získány rozsáhlým dotazníkovým šetřením, které probíhalo v roce 2003 na území NPR Praděd. Prezentovány budou části výzkumu, které se týkají zejména vztahu návštěvnosti a přírodního prostředí v NPR Praděd. Objasní nám především základní údaje o návštěvnících – jejich průměrný počet v oblasti během roku, strukturu, charakteristiku, názory apod.

7.1. NÁVŠTĚVNOST NPR PRADĚD Odhad průměrné celkové roční návštěvnosti NPR Praděd v období 1994 – 2003 činí 442 tisíc návštěvníků. Z toho na zimní období připadá 247 tisíc návštěvníků (56% celkové roční návštěvnosti) a na letní období 195 tisíc návštěvníků (44% celkové roční návštěvnosti). (Graf č.3, str. 60) Odhad byl proveden na základě fyzického sčítání množství osob přepravených v úseku Hvězda-Ovčárna, údajů z budovy závory na Hvězdě a počtu návštěvníků, kteří se dopravují do území NPR Praděd z jiných směrů.

1

Výsledky práce sloužily k formulování návrhu části nového plánu péče NPR Praděd, konkrétně se jedná o kapitoly cestovní ruch: analytická část a návrh strategie rekreačního využívání území NPR Praděd.

59

Graf č.3 Odhad průměrné celkové roční návštěvnosti NPR Praděd Zimní období

Letní období

195000; 44% 247000; 56%

Co se struktury návštěvníků NPR Praděd týče, bylo z výzkumu zjištěno, že v letním období tvořili 92% pěší turisté a 8% cyklisté. V zimě pak pěší turisté 38,5%, sjezdaři 33%, běžkaři 26% a snowboardisté 2,5%. (Graf č.4, str. 61) Ve věkovém složení převládala nejvíce skupina lidí středního věku (40 59 let), následovaná mladými lidmi (25 – 39 let). Jejich bydlištěm jsou zejména

okresy Olomouc, Ostrava,

Opava.

Nezanedbatelné je také zastoupení „místních“ návštěvníků z okresu Bruntál. Drtivá většina návštěvníků (kolem 90%) jsou občané České republiky. Z cizinců výrazně převažují Poláci - jedná se nejčastěji o letní návštěvníky, kteří do Jeseníků přijíždí vlastním autem.

60

Graf č.4 Struktura návštěvníků NPR Praděd dle účelu příjezdu Letní období

Zimní období

140 120

38,5

100 80 60 40

92

20 0 Pěší turisté

0 8

26 0

Cykloturisté

Běžkaři

33 0

2,5 0

Sjezdaři

Snowboardisté

7.2. DŮVODY NÁVŠTĚVY NPR PRADĚD Je samozřejmé, že hlavní důvod návštěvy a případného pobytu se u jednotlivých skupin návštěvníků liší. V zimním období převažuje sportovní vyžití (sjezdaři 75%, běžkaři 49%). Běžkaři často uváděli důvody návštěvy kumulativně – příroda a její krása, klid a odpočinek se vyskytly téměř v polovině případů (44%). U pěších turistů v letním období převažuje příroda a její krásy jako hlavní důvod návštěvy (58%). Pětina letních návštěvníků pak uvedla, že se kromě turistiky (ať už pěší nebo cyklo) během svého pobytu věnuje také pozorování přírody.

61

7.3. ZPŮSOBY A SMĚRY PŘÍSTUPU DO NPR PRADĚD Do prostoru rezervace je možné se dostat z několika směrů. Preferovaná trasa není celý rok stejná. Značně se liší v letním a zimním období. V zimě je nevíce preferovaným přístupem cesta po silnici z Hvězdy na Ovčárnu. Tuto možnost využije přes 80% návštěvníků. Z toho 56% se přepraví kyvadlovou autobusovou dopravou, 15% zájezdovými autobusy a 12% využije vlastního vozidla. Populární, zejména pro běžkaře, je také trasa od Švýcárny. V letním období je podíl všech návštěvníků dopravených z Hvězdy na Ovčárnu zhruba 54%. Ovšem u skupiny cyklistů se jedná o nejpreferovanější směr, využívá jej 80% z nich. Dále je preferována možnost pěšího výšlapu údolím Bílé Opavy (24% návštěvníků) a od Švýcárny.

7.4. POHYBY NÁVŠTĚVNÍKŮ V NPR PRADĚD A ODCHOD Z ÚZEMÍ U zimních návštěvníků je nejčastější způsob návratu po trase, kterou také přijeli. To znamená opět po cestě mezi Ovčárnou a Hvězdou. U letních turistů je ovšem odhadováno, že výrazně méně se jich na Hvězdu (popř. do Karlovy Studánky) vrací vozidly z Ovčárny. Jedná se konkrétně o 38% dopravených vozidly zpět dolů oproti 54% návštěvníků dopravených předtím nahoru. Dalším způsobem, podle četnosti využívání druhým v pořadí, je odchod po žlutě značené turistické trase údolím Bílé Opavy (20% pěších návštěvníků). Dále následuje směr na Švýcárnu (17% pěších návštěvníků). U cyklistů je odhadován podíl odjezdu z území rezervace po silnici Ovčárna – Hvězda ve výši 78%. Zbytek volí směr na Švýcárnu. Z výzkumu dále vyplynulo, že v letní sezóně v úseku Ovčárna – Praděd je více preferován směr z Ovčárny na Praděd než směr opačný (je odhadován asi

62

1,3 násobek). Je to způsobeno tím, že část návštěvníků se z prostoru rezervace vydává zpět do Karlovy Studánky po modré a žluté značce údolím Bílé Opavy a nebo také směrem na Švýcárnu, odkud pokračují směrem na Červenohorské sedlo a do Koutů nad Desnou. Při hřebenových túrách, na trase mezi Ovčárnou a Jelení Studánkou, preferují návštěvníci nástup trasy z Ovčárny (zhruba 1,5 násobek návštěvníků). Na modře značené turistické stezce, v úseku Velká Kotlina – Ovčárna nebyla průzkumem vysledovaná převažující tendence v jednom nebo druhém směru trasy.

7.5. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA NABÍDKU TRAS A INTENZITU TURISTICKÉHO RUCHU Výrazná většina návštěvníků je s nabídkou a stavem tras spokojena. U zimních je to asi 75% návštěvníků, kteří kladně hodnotili nabídku i podobu lyžařských a běžeckých tras na území rezervace. U letních se k trasám pozitivně vyjádřilo přes 80% . Necelá polovina zimních návštěvníků považuje intenzitu turistického ruchu na turistických trasách a sjezdových tratích za optimální, třetina pak za vysokou. U letních návštěvníků polovina vyslovila názor, že stávající míra dopravy vozidel uvnitř rezervace je optimální, necelá čtvrtina ji považuje za vysokou.

63

7.6. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA ZPŮSOBY DOPRAVY Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se návštěvníci NPR Praděd staví k problematice dopravní situace v oblasti. Jednak jak jsou spokojeni se stávající mírou zátěže území dopravou a jaké způsoby dopravy by nejvíce preferovali. Téměř 70% návštěvníků je spokojeno se současným způsobem dopravy v úseku mezi Hvězdou a Ovčárnou. Situace na této přístupové cestě je taková, že doprava soukromými vozidly je regulovaná a zpoplatněná a je zde provozována také kyvadlová autobusová doprava. Návštěvníci upřednostňují zachování tohoto stavu či zavedení alternativních pohonů autobusů. U zimních návštěvníků se k této variantě přiklonilo celkem 90%. Dále se zjišťovalo, zda by návštěvníci povolili vjezd soukromým vozidlům na silnici vedoucí od Ovčárny k turistickým chatám a dále na Praděd. Drtivá většina (86%) odpověděla, že ne. Lanovou dráhu z Hvězdy na Ovčárnu jako preferovaný způsob dopravy uvedla necelá čtvrtina letních návštěvníků a pouze 1% zimních. Co se týče případné lanovky na vrchol Pradědu, její zbudování považuje za nutné jen mizivá část návštěvníků (asi 0,1% odpovědí). Návštěvníci byli také dotazováni, zda jim při jejich ubytování v chatách uvnitř rezervace vadí ztížený přístup osobními vozidly. Výrazná většina (asi 75%) v odpovědi uvedla, že by se ve zmíněných objektech ubytovala i v případě, že by k nim neměla vlastním vozidlem přístup. Nepotvrdilo se tak tvrzení provozovatelů objektů, že je nezbytné, aby návštěvníci měli možnost dopravit se k objektu soukromými vozidly. Z bližší analýzy odpovědí nám jasně vyplývá, že doprava je sice důležitá, ale je jednoznačně rušivým prvkem, který snižuje zážitek z území. Stávající míra dopravy je podle návštěvníků únosná a její zvyšování si nepřejí.

64

7.7. DÉLKA POBYTU A UBYTOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD Stejné procentuální zastoupení (40%) připadá jak na návštěvníky, kteří přijíždí pouze na jeden den, tak na ty, kteří se v Jeseníkách zdržují déle než tři dny. Celkově asi dvě třetiny návštěvníků rezervace jsou vícedenními návštěvníky. Ubytování přímo na území rezervace je populární především mezi zimními návštěvníky. Co se letních návštěvníků týče, jsou ubytováni spíše ve vzdálenějších částech Jeseníků a na Praděd směřují pouze na jednodenní výlet. Jen pětina z nich vyhledává ubytování v nejbližších okolních obcích. Nejvíce preferovaným způsobem ubytování je hotelový typ a to převážně u zimních návštěvníků.

7.8. PREFERENCE NÁVŠTĚVNÍKY

ÚZEMÍ A

NPR

FREKVENCE

PRADĚD

MEZI

NÁVŠTĚV

ÚZEMÍ

BĚHEM ROKU Cílem výzkumu bylo také zjistit zda návštěvníci preferují nějakou lokalitu a pokud ano, tak kterou nebo kde. Zda je oním místem území NPR Praděd, jiná lokalita v Jeseníkách či v jiném pohoří. Z výsledků vyplynulo, že 60% zimních neupřednostňuje konkrétní lokalitu. Ovčárnu preferují pouze 2% zimních návštěvníků (2krát více jsou upřednostňovány Krkonoše). 21% dává přednost jiným lyžařským střediskům v Jeseníkách Červenohorskému sedlu, Petříkovu, Ramzové a dalším. Mezi letními návštěvníky je situace odlišná. 42% neupřednostňuje žádné konkrétní místo a z preferovaných lokalit pak převažuje právě okolí Pradědu (19%). Co se frekvence návštěv území během roku týče, mezi letními návštěvníky přijíždí asi polovina na území rezervace poprvé, zatímco zimní se do prostoru NPR

65

Praděd rádi vrací (asi 80%). Pro dvě třetiny návštěvníků ovšem oblast není výslovně preferovanou lokalitou.

7.9. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA PROBLÉMY OCHRANY PŘÍRODY Cílem další skupiny otázek bylo zjistit, jak návštěvníci vnímají současnou úroveň ochrany přírody v NPR Praděd a jaká je reflexe aktuálních problémů životního prostředí v Jeseníkách jejich pohledem. První z otázek směřovala na hodnocení existence NPR Praděd – má vůbec pro návštěvníky význam, podporují ji? Valná většina (90%) odpověděla, že existenci rezervace podporují. Co se stávajícího režimu ochrany přírody v rezervaci týče, nejpočetnější skupina (40%) jej považuje za optimální. Třetina zimních návštěvníků (ale 43% sjezdařů) jej naopak považuje za přísný. U letních návštěvníků se ke stejné odpovědi přiklonila jen nepatrná část (16%). Naopak pětina letních návštěvníků se domnívá, že režim ochrany přírody na území rezervace je mírný. Dvě třetiny návštěvníků neví o žádném ekologickém problému v oblasti Jeseníků. Citlivě je pak vnímán především stav lesa. V dalších otázkách byl také zjišťován názor návštěvníků na vliv lyžařských sjezdovek na prostředí v NPR Praděd. Většina návštěvníků se domnívá, že provoz sjezdových tratí nepoškozuje přírodu v rezervaci. Takto se vyjádřilo 66% letních a 87% zimních. U letních návštěvníků se dále zjišťovalo, zda jim vadí vztyčené sloupy lyžařských vleků. Velká většina návštěvníků (80%) uvedla, že jim zážitek z krajiny nesnižují. Tento stav se ovšem mění na stezkách ve vnitřní části rezervace, které jsou protínány sjezdovými tratěmi. Zde se zvyšuje podíl nespokojených návštěvníků. Tato skutečnost je patrně zapříčiněna tím, že sem častěji vyrážejí milovníci přírody, fotografové apod. 66

7.10. NÁZORY NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD NA OBECNÉ PROBLÉMY V ÚZEMÍ Většina návštěvníků, jak zimních, tak letních, neuvedla žádnou skutečnost, která by jim vadila a měla by se změnit. Z problémů, které byly nejčastěji uváděny můžeme taxativně vyjmenovat nedostatek doplňkových aktivit pro návštěvníky území, nespokojenost s kvalitou služeb, a to včetně ubytování a stravování, nedostatečnou prezentaci území – nedostatečné informace pro návštěvníky.

67

8.

METODIKA VÝZKUMU Na začátku práce byla provedena analýza dostupných literárních podkladů,

která probíhala v průběhu celé doby. Z časových důvodů začala společně s analýzou také tvorba dotazníku (viz. kapitola 8.2., str. 69). Po vypracování dotazníku, mohlo proběhnout samotné terénní šetření a posléze zpracování výsledků (viz. kapitola 8.4., str. 73).

8.1. VÝZKUMNÁ METODA Pro práci byla použita jedna z explorativních metod1, konkrétně dotazník. Největší předností explorativní metody je její dostupnost – může oslovit větší počty respondentů, a tak získat velké množství dat. Na druhou stranu je problematičtější v otázce validity získaných údajů. Jak píše Pelikán (2004): „Respondent nemusí vždy odpovídat pravdivě. Zejména u otázek intimnějšího charakteru se může buď odpovědi zcela vyhnout, nebo se může vědomě, někdy i podvědomě stylizovat.“ Dalším problémem může být fakt, že ne každému člověku vyhovuje forma dotazování. Někteří preferují spíše ústní vyjadřování. Navíc může být rozdíl v tom, zda chce dotyčný vyjádřit své myšlenky bez omezení, nebo zda upřednostňuje výběr z předložených variant odpovědí.

1

Pelikán (2004): „Sám název pochází z latinského slova „exploro, explorare“, jehož jeden z významů lze do češtiny přeložit jako „vytěžovati“. Jde skutečně o vytěžování informací z vyjádření samotné sledované osoby, které při použití tohoto postupu také říkáme respondent. I tento název je latinského původu (respondeo, respondere = odpovídati).“

68

8.1.1. DOTAZNÍK Pelikán (2004): „Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. Na rozdíl od některých jiných technik je používána forma písemných odpovědí na položené otázky.“ Jednoznačnou

předností

dotazníku

je

snadnost

jeho

administrace.

Dotazníkem lze současně stejnou formou oslovit velký počet respondentů. Negativní stránky odpovídají těm zmíněným již u explorativních technik obecně. Jedná se především o jistou subjektivitu výpovědí.

8.2. TVORBA DOTAZNÍKU Cílem bylo vytvořit dotazník splňující hned několik základních požadavků. Zaprvé zde byla snaha získat od respondentů co nejvíce informací. Na druhou stranu ovšem nesměl dotazník působit na první pohled příliš složitě, komplikovaně a měl být vyplnitelný za krátký časový úsek, aby respondenty dlouho nezdržoval. Zadání nebylo nijak lehké. Původní představa byla navíc taková, že dotazník bude pouze jednostránkový, aby zajistil lepší manipulaci s ním jak pro respondenty, tak pro tazatele. V terénu je při vyplňování výhodnější, pokud člověk nemusí listovat více papíry a má dokonce vše na jedné straně, takže nemusí papír ani otáčet. Tento požadavek se ovšem nakonec splnit nepodařilo. Ve výsledné fázi přípravy dotazníku byla dána přednost přehlednosti celého materiálu před požadavkem jednostránkové verze. Byl vytvořen oboustranný dotazník, který na první pohled působil přehledně. Některým respondentům se sice zdálo, že bude potřeba delší čas k vyplnění, jejich obavy se však nepotvrdily. Praxe ukázala, že dotazník, ač má osmnáct položek, dá se vyplnit i během velmi krátkého časového úseku (2 – 3 minuty).

69

Jak již bylo zmíněno, dotazník obsahuje osmnáct položek. Jedná se o údaje demografické (tzv. identifikační otázky1) a o údaje týkající se samotného výzkumného záměru. Bylo použito různých typů otázek2. Otázky uzavřené, u kterých respondenti vybírali z předem stanovených variant odpovědí. Otázky polootevřené, kde kromě předem stanovených variant je i prostor pro vyjádření vlastní – respondenti měli možnost uvést zcela jinou variantu, či přidat doplňující komentář k některé z předem stanovených možností, kterou zvolili. A otázky otevřené, kde měli možnost vyjádřit se zcela podle svého a nebyli nijak limitováni předem stanovenými variantami odpovědí. Konkrétní podobu dotazníku je možné shlédnout na následujících stránkách (viz str. 71 - 72), v příloze jsou pak uvedeny příklady dotazníků vyplněných (viz. kapitola 15., str. 151).

1

Pelikán (2004): „Patří k nim všechny otázky informačního typu o respondentovi. Většinou tvoří začátek dotazníku a jsou orientovány např. na pohlaví respondenta, jeho stáří, školu, kterou navštěvuje, nebo absolvoval, na bydliště, rodinu apod.“

2

Dělení dle Pelikán (2004).

70

Tyto údaje primárně slouží pro zpracování diplomové práce na Katedře biologie a ekologické výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

1. Pohlaví:

a) žena

b) muž

2. Věk: ………… 3. Bydliště (pouze obec): ……………………………………. 4. Nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní b) střední c) střední s maturitou d) VOŠ e) VŠ 5. Za jakým účelem jste sem přijeli? (možno zakroužkovat více odpovědí - v takovém případě podtrhněte nejvíce preferovanou činnost)

a) sjezdové lyžování, snowboarding b) běžkování c) pěší turistika d) cykloturistika e) jen se podívat f) pracuji tady 6. Jak často sem jezdíte? a) jsem tady poprvé b) méně než 1x do roka c) 1x – 3x do roka d) více než 3x do roka 7. Proč jste přijeli právě sem?

8. Jaké jiné oblasti ještě během roku navštěvujete? a) jezdím pouze sem b) navštěvuji podobné lokality (hory) c) obvykle navštěvuji jiný typ lokalit (jsem výjimečně na horách) d) navštěvuji různé typy lokalit 9. Které roční období preferujete pro návštěvu této lokality? (zakroužkujte pouze jednu možnost) a) jaro

c) podzim

b) léto

d) zima

71

10. Jak se Vám tady líbí? 1

2

3

4

5

(1 = nejvíce, 5 = nejméně)

11. Vidíte tady nějaký problém, chybí Vám tady něco?

12. Znáte práci správy CHKO? a) ano

b) ne

13. Jak hodnotíte práci správy CHKO? 1

2

3

4

5

14. Dodržujete zákazy stanovené v rámci CHKO? a) ano

b) ano, ale neochotně

c) občas

d) ne

15. Jaký máte názor na sjezdovky v této oblasti? a) nevadí mi, mohlo by jich tady být i více b) nevadí mi, ale další bych již nestavěl/a c) vadí mi, rozhodně bych další nepovolil/a d) vadí mi, zrušil/a bych i ty stávající e) ……………………………………………………………………………………………….. 16. Jaký máte názor na cykloturistiku v této oblasti? a) vůbec bych ji neomezoval/a b) měla by pro ni platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity (např. pro pěší turistiku) c) měla by být více omezena než ostatní aktivity d) zakázal/a bych ji úplně e) …………………………………………………………………………………………………. 17. Máte dostatek kvalitních informací o této lokalitě? a) ano

b) ne

18. Kde nejčastěji získáváte informace o této lokalitě? a) internet

e) mapy

b) rozhlas, televize

f) vlastní zkušenosti

b) literatura

g) informační centra

c) inzerce

h) jiný zdroj:………………………..

d) přátelé, známí

8.3. VÝZKUMNÝ VZOREK V terénu byli oslovováni návštěvníci1 vizuálně starší 14ti let. Horní věková hranice nebyla nijak omezena. Cílem tazatele bylo oslovovat různě staré návštěvníky tak, aby se ve výsledcích projevily názory všech věkových skupin. Stejně tak existovala snaha oslovovat návštěvníky různého zaměření, co se účelu příjezdu do oblasti NPR Praděd týče (lyžaři, pěší turisté atd.). Výsledný vzorek tedy nebyl zcela náhodný, ale podléhal jistému výběru.

8.4. PRŮBĚH VÝZKUMU A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Přímo v terénu práce probíhala od jara roku 2005 do podzimu roku 2006. Během této doby bylo sesbíráno více než 200 dotazníků. Ne všechny dotazníky však byly použity pro sčítání. Některé musely být například z důvodu neúplnosti vyřazeny. V konečné fázi bylo tedy kalkulováno s počtem 200 dotazníků, přičemž 100 dotazníků bylo z období zimního a 100 z období letního2. Dotazníkové šetření probíhalo na celém území NPR Praděd, nejčastěji však v oblasti Ovčárny a vrcholu Pradědu. Dotazník byl s respondenty vyplňován metodou řízeného rozhovoru, nebo jej návštěvníci vyplnili samostatně.

1

Za návštěvníka byla, pro účely práce, považována každá osoba, která do oblasti NPR Praděd přijela nebo přišla a neučinila tak z důvodů svého zaměstnání. Z výběru tedy byli vyloučeni lidé, kteří v oblasti pracují.

2

Pro účely práce nebylo použito klasické dělení na roční období. Na území NPR Praděd jsou totiž podmínky takové, že již na podzim se zde často objevuje sněhová pokrývka, umožňující provozování lyžařských aktivit, která trvá až do pozdního jara. Z těchto důvodů bylo tedy použito dělení na zimní a letní období, kde zimní období zahrnuje dobu, při které se sněhová pokrývka vyskytovala a panovaly zároveň vhodné podmínky pro lyžařské aktivity a letní období zahrnuje dobu, kdy se sněhová pokrývka sice vyskytovat mohla, ale rozhodně neumožňovala provozování zimních sportovních aktivit.

73

Dotazníky byli sčítány a výsledky vkládány do grafů. Procentuální hodnoty byly zaokrouhlovány na jedno desetinné místo. V případech kdy byly srovnávány dva údaje z dotazníku je potřeba počítat s tím, že výsledky jsou ovlivněny různým počtem respondentů v jednotlivých kategoriích.

8.5. CÍLE VÝZKUMU Jak již bylo řečeno v úvodu, realizace výzkumu byla vedena snahou zjistit názory návštěvníků na území NPR Praděd jako takové, ale především zjistit vztah k ochraně přírody, k práci správy chráněné oblasti a vztah k turistice a dalším sportovním aktivitám. Podívejme se nyní na jednotlivé cíle blíže. Co se samotné oblasti NPR Praděd týče, dotazník měl zjistit, jak je oblast u návštěvníků oblíbená a čím je tato obliba, případně neobliba, způsobena. K tomu sloužily otázky ptající se po četnosti návštěv oblasti, tedy jak často na území NPR Praděd návštěvník zavítá a co jej právě do těchto míst přivádí, jaký je důvod jeho příjezdu. S oblibou území souviselo také jeho hodnocení – návštěvníci v podstatě oblast „známkovali“ a následně měli možnost vyjádřit, zda jim zde něco chybí, jestli zde vidí nějaký problém. Cílem dalších otázek bylo zjistit, jaký mají návštěvníci vztah k správě chráněné oblasti. Jednak zda její práci vůbec znají a pokud ano, tak jak ji hodnotí. Jedna z otázek se ptala, zda návštěvníci dodržují pravidla stanovená pro chráněnou krajinnou oblast. Cílem bylo zjistit, jak se návštěvníci staví především k dodržování různých zákazů. Následující sada otázek byla zaměřena na vztah návštěvníků k problematice sjezdového lyžování a cykloturistiky v rámci chráněné krajinné oblasti. Cílem bylo zjistit, jak je která aktivita podporována, či naopak nepodporována.

74

Zjišťováno také bylo, jak jsou lidé informováni. Cílem bylo zjistit, zda mají dostatek informací o dané lokalitě, tedy jestli mají sami návštěvníci pocit, že se dozvěděli vše potřebné. Snahou bylo zjistit, které informační zdroje jsou nejčastěji využívány. Největší skupinu otázek tvořily otázky identifikační, které zjišťovaly základní údaje o návštěvnících. Cílem bylo blíže určit strukturu návštěvníků. Údaje byly dále porovnávány s dalšími výsledky dotazníku za účelem zjištění, jak se názory na jednotlivé problematiky liší v různých skupinách (například v různých věkových skupinách).

8.6. HYPOTÉZY VÝZKUMU Hypotézy k jednotlivým otázkám jsou sepsány v následující kapitole společně s výsledky výzkumu a jejich interpretacemi (viz. 9. kapitola, str. 76).

75

9.

VÝSLEDKY

TERÉNNÍHO

DOTAZNÍKOVÉHO

ŠETŘENÍ A JEJICH INTERPRETACE

9.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Z hlediska pohlaví dotazovaných byl vzorek téměř vyrovnaný. Ženy tvořily 44% dotazovaných, muži 56%. Většina dotazovaných spadala do věkové kategorie 15 – 24 let (37%) a 25 – 39 let (34,5%). Nemalou skupinu pak tvořili návštěvníci mezi lety 40 a 59 (26%). Nejméně početnou věkovou skupinou byli lidé starší 60ti let (2,5%). (Graf č.5, str. 76)

Graf č. 5 Věkové složení 2,5

26

18 - 24 let

37 25 - 39 let 40 - 59 let 60 - … let

34,5

76

Jedním ze základních údajů bylo také nejvyšší dosažené vzdělání. Nejčastěji se jednalo o středoškoláky s maturitou (40%). Ostatní typy vzdělání byly, kromě typu vyšší odborné (5%), zastoupeny relativně stejnými počty návštěvníků – lidé se základním vzděláním 20,5%, se středoškolským 19% a s vysokoškolským 15,5%. (Graf č. 6, str. 77)

Graf č. 6 Nejvyšší dosažené vzdělání 15,5

20,5

5

Základní Střední Střední s maturitou Vyšší odborné

19

Vysokoškolské

40

Místem bydliště téměř jedné třetiny dotazovaných byl Olomoucký kraj (29,5%), následovaný krajem Moravskoslezský (28%) a Jihomoravským (24%). Procentuální zastoupení ostatních krajů bylo již mnohem nižší. (Graf č. 7, str. 78)

77

Graf č.7 Místo bydliště 35 30

29,5

25

28 24

20 15 10 5

6

4,5

3

1,5

1,5

1

1

st ec ký Ú

ah a Pr

M

O

lo m

ou or ck av ý sk os le zs Ji ký ho m or av sk ý Pa rd ub ic ký St ře do Kr če ál sk ov ý éh ra de ck ý Zl ín sk ý Li be re ck ý

0

Základní údaje nám nejen poskytují hlavní charakteristiku dotazovaných, ale byly dále použity pro porovnání s dalšími daty z dotazníku, jak bude vidět v dalších kapitolách.

78

9.2. STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ DLE ÚČELU PŘÍJEZDU DO NPR PRADĚD Účelem příjezdu je myšlena hlavní aktivita, kvůli které návštěvník do NPR Praděd přijel. V polovině případů (49,5%) se jednalo o pěší turisty. V zimním období tvořili 29% a v letním období dokonce 70% všech dotazovaných. Dále to byli sjezdoví lyžaři a snowboardisté1, kteří během celého roku tvořili 26%, v samotném zimním období pak 52% dotazovaných. Desetinu dotázaných (10,5%) tvořili lidé, kteří se do oblasti přijeli jen podívat2. O něco málo bylo cykloturistů (8,5%) a nejméně početnou skupinou byli běžkaři, kteří tvořili celkově 5,5%. (Graf č. 8, str. 79 – data za celý rok) (Graf č.9, str. 80 – data za zimní a letní období)

Graf č. 8 Účel příjezdu 10,5 Sjezdové lyžování, snowboarding

26

8,5

Běžkování

Pěší turistika

5,5

Cykloturistika

Jen se podívat

49,5

1

Sjezdoví lyžaři a snowboardisté byli zahrnuti do společné kategorie, protože pro účely tohoto dotazníku není potřeba je od sebe odlišit. V obou případech se jedná o návštěvníky přijíždějící do oblasti v zimním období a využívající lyžařských vleků a sjezdových lyžařských tratí.

2

Kategorie „jen se podívat“ zahrnuje pěší výletníky, kteří do oblasti nepřišli za účelem túry, tedy jako pěší turisté, ale pouze na kratší vycházku – například pouze od parkoviště u Ovčárny k vrcholu Pradědu a zpět.

79

Graf č. 9 Účel příjezdu Letní období

Zimní období

120 100 29

80 60 40

52

20 0

70 11

0

Sjezdové lyžování, snowboarding

0

Běžkování

Pěší turistika

0

8

17

13

Cykloturistika

Jen se podívat

80

9.3. ČETNOST NÁVŠTĚV NPR PRADĚD Dalším údajem, který byl zjišťován, je četnost návštěv NPR Praděd. Tedy jak často během roku daný návštěvník do oblasti zavítá. Necelá polovina dotazovaných (45%) zde byla zcela poprvé. Dále se našla řada lidí, kteří zde poprvé nebyli, ale nejezdí sem pravidelně – tedy v dotazníku možnost, že oblast navštěvují méně než jedenkrát do roka. Tato skupina tvořila 23,5% dotazovaných. Třetí nemalou skupinou jsou lidé navštěvující oblast během roku častěji, což v dotazníku znamenalo zaškrtnutí možnosti „jezdí sem jedenkrát až třikrát do roka“. Takových lidí se našlo celkem 17%. Zbytek (14,5%) tvořili lidé navštěvující území během roku velmi často, tedy více než třikrát do roka. (Graf č. 10, str. 81)

Graf č. 10 Četnost návštěv 14,5

Poprvé

45

17

Méně než 1x do roka 1x - 3x do roka Více než 3x do roka

23,5

81

9.4. PREFERENCE

NÁVŠTĚV

JEDNOTLIVÝCH

TYPŮ

LOKALIT BĚHEM ROKU Otázka po preferenci návštěv jednotlivých typů lokalit se snažila zjistit, jaký typ lokalit daný člověk během roku nejčastěji a nejraději navštěvuje, tedy preferuje. Zajímalo nás především, zda se jedná o prostředí horská, či jiná. Zda se dokonce najdou tací, kteří upřednostňují konkrétně oblast NPR Praděd. Dotazovaní se v této otázce rozdělili na dva silné tábory, tvořící vždy téměř polovinu všech odpovědí. Jedna skupina odpovídala, že během roku navštěvuje různé typy lokalit (46,5%), druhá skupina uvedla, že dává přednost podobným lokalitám, tedy horám (45%). Další dvě odpovědi si rozdělily zbývající procenta. Návštěvníků uvádějících, že jezdí pouze sem, bylo 4,5% a návštěvníků jezdících během roku převážně do jiných typů lokalit, což znamená, že jsou na horách výjimečně, byla 4%. (Graf č. 11, str. 82)

Graf č.11 Preference lokalit 4,5

Jezdím pouze sem

Navštěvuji podobné lokality (hory)

46,5 45

Obvykle jiný typ lokalit (výjimečně na horách) Různé typy lokalit

4

82

9.5. PREFERENCE ROČNÍHO OBDOBÍ PRO NÁVŠTĚVU NPR PRADĚD Dále dotazník zjišťoval, které roční období je pro návštěvu oblasti nejvíce preferováno. Ve více než polovině případů bylo zvoleno letní období (55,5%), které bylo velmi často označováno za nejoblíbenější jak mezi letními (82%), tak zimními (29%) návštěvníky. Na druhém místě se umístilo zimní období s 25,5%, které bylo preferováno převážně zimními návštěvníky (47%). Z návštěvníků letních jej upřednostňují pouze 4%. (Graf č. 12, str. 83 – data za celý rok) (Graf č. 13, str. 83 – data za zimní a letní období) Graf č.12 Roční období 18

25,5

Jaro Léto

1

Podzim Zima 55,5

Graf č.13 Roční období Léto

Zima

120 100

29

80 60 82

40 20 0

47

23 1

13 Jaro

Léto

1 Podzim

4 Zima

83

9.6. DŮVODY PŘÍJEZDU DO NPR PRADĚD Jednou z důležitých otázek, kterou měl dotazník za úkol zjistit, je důvod příjezdu právě do NPR Praděd. Před tím, než se dostaneme k samotným výsledkům této části, je nutné podotknout, že se jednalo o otázku s volnou odpovědí. Dotazovaní tedy neměli předem dané možnosti, mezi kterými by si vybírali. Bylo také možné kumulativně uvádět více důvodů. V některých případech se naopak mohlo stát, že dotyčný člověk neuvedl odpověď vůbec. Nejčastěji uváděným důvodem návštěvy NPR Praděd byla rekreace v blízkém okolí (30,5%), v rámci které se dotyční rozhodli pro návštěvu území Pradědu. Čtvrtina dotázaných (25%) uvedla jako hlavní lákadlo pro příjezd krásu prostředí. Častými důvody pak byly také obliba místního prostředí (14,5%) a zájem o danou oblast a o její poznávání (16,5%). V posledně jmenované kategorii se objevovaly i odpovědi, že jde konkrétně o zájem poznat druhou nejvyšší horu naší republiky1 (2,5% ze všech odpovědí). V zimním období, obzvláště na jeho konci, byl uváděn jako hlavní důvod návštěvy sníh (8,5%). Území Pradědu je totiž jedním z mála míst, kde zůstávají zachovány vhodné podmínky pro lyžaře i v době, kdy je v jiných lokalitách lyžování již nemožné. Posledními uváděnými důvody byla blízkost lokality k vlastnímu místu bydliště (4,5%) nebo k místu bydliště příbuzných či známých (4,5%). (Graf č. 14, str. 85)

1

Praděd sice je nejvyšší horou Moravy, ale nikoli druhou nejvyšší horou České republiky. Druhé místo náleží Luční hoře (1555 m n.m.) v Krkonoších. Praděd se v celorepublikovém srovnání nachází až na pátém místě. Ovšem díky televiznímu vysílači (162 m), vystavenému na jeho vrcholu, se stává nejvyšším bodem v republice.

84

Graf č.14 Důvody výběru lokality 35 30

30,5 25

25 20

16,5

15

14,5 8,5

10 5

4,5

4,5

Blízkost lokality

Příbuzní, známí

0 Rekreace

Krása prostředí

Zájem, poznávání

Obliba prostředí

Sníh

85

9.7. HODNOCENÍ OBLASTI NPR PRADĚD Dotazník měl dále za úkol zjistit jak se návštěvníkům v oblasti NPR Praděd líbí. Hodnocení probíhalo pomocí známkování – výběru čísla na škále od jedné do pěti, kde jedna bylo nejlepší a pět nejhorší hodnocení. Pro hodnocení jedna se vyjádřila většina dotazovaných (71,5%). Dvojku udělilo oblasti 22,5% a zbytek, tedy 6%, udělilo hodnocení tři. Nikdo z dotazovaných neohodnotil území známkou horší než tři. (Graf č. 15, str. 86)

Graf č.15 Hodnocení oblasti 0 6

0 Hodnocení 1

22,5

Hodnocení 2 Hodnocení 3 Hodnocení 4 Hodnocení 5

71,5

86

9.7.1. HODNOCENÍ OBLASTI NPR PRADĚD V SOUVISLOSTI S ČETNOSTÍ NÁVŠTĚV Hodnocení oblasti bylo následně vztaženo k otázce četnosti návštěv, za účelem zjištění, zda má častější navštěvování oblasti odraz také v jejím hodnocení. Byla zde také snaha zjistit, jak oblast hodnotí návštěvníci, kteří do ní zavítali poprvé. Názorově nejjednotnější skupinu tvořili návštěvníci přijíždějící do oblasti jedenkrát až třikrát do roka – všichni (100%) ohodnotili oblast známkou jedna. Druhé nejlepší hodnocení obdržela oblast od návštěvníků přijíždějících do NPR Praděd méně než jedenkrát do roka. Necelé tři čtvrtiny (74,5%) udělily známku jedna, zbytek (25,5) přiřadil známku dva. Lidé, kteří do oblasti zavítají více než třikrát do roka, ji z více než poloviny (58,6%) ohodnotili známkou jedna. Zbývající návštěvníci spadající do této skupiny (41,4%) uvedli hodnocení dva. Názorově nejrůznorodější skupinou byli návštěvníci, kteří přijeli do oblasti NPR Praděd poprvé. Byli první skupinou, u které se objevilo také hodnocení tři (13,4%). Téměř čtvrtina (23,3%) zvolila známku dva a zbytek (63,3%) ohodnotil oblast známkou jedna. (Graf č. 16, str. 88) Předpokladem bylo, že návštěvníci přijíždějící do NPR Praděd častěji, budou oblast hodnotit lépe než ti, kteří sem jezdí pouze sporadicky, případně lépe než ti, kteří sem zavítali poprvé. Z výsledků můžeme usuzovat, že vyšší návštěvnost s sebou přináší i lepší hodnocení. Většina návštěvníků přijíždějících do NPR Praděd během roku častěji (v dotazníku možnost jedenkrát až třikrát do roka a více než třikrát do roka) ohodnotila oblast známkou jedna. Nikdo z této skupiny neudělil známku horší než dva.

87

Všechny známky horší než dva byly uděleny návštěvníky, kteří do oblasti přijeli poprvé. Ovšem i přesto můžeme říci, že oblast na návštěvníky, kteří zde byli poprvé, zapůsobila pozitivně - více jak polovina z nich ji ohodnotila známkou jedna.

Graf č.16 Hodnocení oblasti v souvislosti s četností návštěv 0

100% 90% 80% 70%

0

0

13,4 25,5 41,4

23,3

60% 100

50% 40% 30%

Hodnocení 3 Hodnocení 2 Hodnocení 1

63,3

74,5 58,6

20% 10% 0% Poprvé

Méně než 1x do roka

1x - 3x do Více než 3x roka do roka

88

9.8. PROBLÉMY V OBLASTI NPR PRADĚD Dalším bodem, na který se dotazník zaměřil, byly problémy trápící návštěvníky v oblasti, skutečnosti, které by tady změnili. Stejně jako v případě důvodu návštěvy (viz. kapitola 9.6., str. 84), i zde se dotazovaní vyjadřovali pomocí volné odpovědi a měli možnost uvádět i více problémů. Nejčastější odpovědí na otázku, zda na území NPR Praděd vidí nějaký problém, či jim zde něco chybí, bylo, že nic (71%). Ostatní odpovědi se vyskytovaly v mnohem menších počtech. Nejen z tohoto důvodu, byly při vyhodnocování shrnuty pod širší termíny. Část návštěvníků si stěžovala na malou vybavenost prostředí po stránce sportovní a turistické (8%). Jednalo se především o stížnosti na malý počet cyklotras, špatnou nebo nedostatečnou vybavenost pro lyžaře a nedostatek možností pro přespání. V tomto bodě byl uváděn konkrétně požadavek i na vytvoření více tábořišť a osad. Další oblastí, která návštěvníky sužuje, jsou služby (4%). Zmiňovány byly jak nedostatek služeb, tak jejich špatná kvalita a objevily se i stížnosti na ceny. Pár návštěvníků uvedlo také problém s dopravou (3,5%). V této kategorii se objevil také požadavek na ekologizaci autobusové kyvadlové dopravy z Hvězdy na Ovčárnu – zavedení autobusů jezdících na LPG či jiná „ekologická paliva“. Někteří si stěžovali na počasí (1,5%), na příliš velký počet návštěvníků v oblasti (1,5%) či na problém s odpady - konkrétně na nedostatek nádob na odpad (0,5%). (Graf č. 17, str. 90)

89

Graf č.17 Problémy oblasti 80 70

71

60 50 40 30 20 8

10

4

3,5

0 Nic

Sportovní a turistická vybavenost

Služby

Doprava

1,5

1

0,5

Počasí

Příliš návštěvníků

Odpad

90

9.9. VZTAH K PRÁCI SPRÁVY CHKO JESENÍKY V rámci této sady otázek bylo zjišťováno, zda návštěvníci znají práci správy CHKO a pokud ano, jak ji hodnotí. Výsledné hodnoty jsou spíše orientační, protože znalost práce správy CHKO nebyla nijak ověřována. Jedná se tedy o subjektivní pocit každého dotazovaného, což je ovšem také důležitý ukazatel. Říká nám nejenom kolik lidí si myslí, že práci správy CHKO zná, ale především, jaký vztah k její práci mají, což nám vyplývá z jejího hodnocení. Více jak polovina lidí (65%) uvedla, že práci správy CHKO zná. Zbytek (35%) se vyjádřil negativně. První skupina, která uvedla znalost práce správy CHKO, posléze práci hodnotila – opět bylo, jako již u dřívější kapitoly (viz. kapitola 9.7., str. 86), využito škály od jedné do pěti, kde hodnocení jedna bylo nejlepší a hodnocení pět nejhorší. Téměř polovina dotázaných (42,3%) ohodnotila práci stupněm dva. 37,7% přiřadilo stupeň jedna. Zbylá procenta byla rozložena mezi hodnocení tři (13,8%) a čtyři (6,2%). Hodnocení pět nikdo z návštěvníků neudělil. (Graf č. 18, str. 91)

Graf č.18 Hodnocení práce Správy CHKO Jeseníky 6,2 0 13,8

Hodnocení 1

37,7

Hodnocení 2 Hodnocení 3 Hodnocení 4 Hodnocení 5

42,3

91

9.10. INFORMOVANOST O LOKALITĚ NPR PRADĚD V sadě otázek týkajících se informací o dané lokalitě bylo zjišťováno, zda mají návštěvníci dostatek kvalitních informací a odkud tyto informace nejčastěji čerpali. Co se zdrojů informací týče, měli dotazovaní možnost uvést více možností. Opět se jednalo o subjektivní pohled dotazovaných, protože informovanost nebyla žádným způsobem ověřována. Ovšem i subjektivní pohled na danou problematiku je velmi užitečný. Může nám napovědět, zda dostatek informací existuje, zda jsou návštěvníci schopni se k nim dostat atd. V neposlední řadě bylo zjišťováno, které zdroje jsou nejhojněji využívány a kde je naopak jejich potenciál doposud nevyužit. Více jak tři čtvrtiny dotazovaných (77%) uvedly, že mají dostatek kvalitních informací. Zbytek (23%) se vyjádřil negativně. Nejčastěji zmiňovaným zdrojem informací byl internet, který uvedla polovina lidí (52%). Necelá třetina (31%) používá mapy. Často uváděnými zdroji byly také literatura (20,5%) a vlastní zkušenosti (20%). Překvapivě málo jsou informace čerpány z informačních center (3%) či informačních tabulí (1,5%). (Graf č. 19, str. 93)

92

Graf č.19 Zdroje informací 60 52

50 40 31

30 20,5

20

20

16,5 11,5 7,5

10

3

1,5

0 Internet

Mapy

Literatura

Vlastní zkušenosti

Přátelé, známí

Rozhlas, televize

Inzerce

Informační Informační centra tabule

93

9.11. DODRŽOVÁNÍ

ZÁKAZŮ

V CHRÁNĚNÉ

KRAJINNÉ

OBLASTI Jedna z otázek směřovala také přímo na chování návštěvníků v CHKO – zda dodržují závazná pravidla chování v rámci chráněné oblasti a především, zda dodržují stanovené zákazy. Převážná většina dotazovaných uvedla, že zákazy dodržuje a zároveň neuvedla, že by k dodržování, měla nějaké výhrady (82%). Část návštěvníků zákazy sice dodržuje, ale neochotně (4,5%). 8% se zákazy řídí pouze občas a 5,5% je nedodržuje. (Graf č. 20, str. 94) V otázce dodržování zákazů se předpokládalo, že asi polovina návštěvníků bude zákazy dodržovat bez výhrad a zbylá procenta si rozdělí další tři typy odpovědí. Předpoklad se nepotvrdil. Zákazy totiž bez výhrad dodržuje mnohem více návštěvníků – jejich počet tedy tvořil většinový podíl a ostatní odpovědi byly zastoupeny pouze malým procentem dotázaných.

Graf č.20 Dodržování zákazů 5,5 8 4,5

Ano Ano, ale neochotně Občas Ne

82

94

Stav dodržování zákazů byl dále zkoumán v souvislosti s dalšími údaji z dotazníku. Vše bylo vedeno snahou zjistit, jak se dodržování zákazů proměňuje v různých skupinách návštěvníků.

95

9.11.1. DODRŽOVÁNÍ S NEJVYŠŠÍM

ZÁKAZŮ

V

DOSAŽENÝM

SOUVISLOSTI VZDĚLÁNÍM

NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD Jediná skupina, jejíž všichni členové zákazy dodržují, byla skupina s vyšším odborným vzděláním. 60% dodržuje zákazy bez výhrad, 40% zákazy dodržuje neochotně. Skupina, která se v dodržování zákazů umístila na pomyslném druhém místě, byla skupina středoškolsky vzdělaných lidí s maturitou. Více jak tři čtvrtiny jejích členů (88,7%) dodržuje pravidla bez výhrad. 6,3% se pravidly sice řídí, ale neochotně a našlo se zde i pár těch, kteří pravidla dodržují pouze občas (5%). Skupina návštěvníků se středním vzděláním téměř v naprosté většině zákazy také bez výhrad dodržuje (92,1%). Zbývající členové (7,9%) se zákazy řídí pouze občas. Velmi

podobná

situace

jako

u

předchozí

skupiny

nastala

také

u vysokoškolsky vzdělaných návštěvníků – 90,3% dodržuje zákazy bez výhrad, 9,7% pouze občas. Lidé se základním vzděláním byli jedinou skupinou, u které se objevila odpověď, že zákazy nedodržují vůbec (26,8%). Nadpoloviční většina (58,5%) zákazy dodržuje bez výhrad a zbytek (14,7%) jen občas. (Graf č. 21, str. 97) Předpokladem bylo, že se zvyšující se úrovní vzdělání poroste také míra dodržování zákazů. Tedy že u skupin s nejnižším vzděláním se častěji vyskytne odpověď „zákazy nedodržuji“, zatímco u návštěvníků s nejvyšším vzděláním bude jednoznačně převažovat dodržování zákazů. Podle výsledných čísel nemůžeme hovořit o tom, že by bylo zcela jednoznačné, že se zvyšující se úrovní vzdělání roste také míra dodržování pravidel. Na jednu stranu se ukázalo, že všichni návštěvníci, kteří odpověděli, že zákazy

96

porušují, byli lidé se základním vzděláním a tato skupina dosáhla také nejnižší procentuální hodnoty v kategorii dodržování zákazů. Ovšem na druhou stranu výsledky ukazují, že v každé skupině dle vzdělání se našla vždy více než polovina lidí, která zákazy bez výhrad dodržuje. Navíc pokud srovnáme výsledky skupin se středním a vysokoškolským vzděláním vidíme, že jsou si velmi podobné.

Graf č. 21 Dodržování zákazů v souvislosti s nejvyšším dosaženým vzděláním Ano

0 7,9 0

100% 90%

Ano, ale neochotně 0 5

Občas 0

6,3

Ne 0 9,7 0

26,8 40

80% 70% 14,7 60%

0

50% 92,1

90,3

88,7

40% 30%

60

58,5

20% 10% 0% Základní

Střední

Střední s maturitou

Vyšší odborné

Vysokoškolské

97

9.11.2. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S ČETNOSTÍ NÁVŠTĚV NPR PRADĚD Dále bylo porovnáváno dodržování zákazů s četností návštěv oblasti. Jednoznačně nejukázněnější skupinou jsou návštěvníci přijíždějící na území NPR Praděd jedenkrát až třikrát do roka. Co se zákazů týče, všichni (100%) odpověděli, že je dodržují bez výhrad. Podobně na tom byla i skupina přijíždějící do oblasti méně než jedenkrát do roka. Všichni její členové zákazy dodržují, ale část (8,5%) je dodržuje neochotně. U zbývajících dvou skupin se již nacházely různorodější odpovědi. Za ukázněnější bychom mohli označit návštěvníky, kteří přijeli do oblasti poprvé. Většina z nich (83,3%) zákazy dodržuje bez výhrad. 5,6% dodržuje zákazy neochotně. 6,7% pouze občas a malá část (4,4%) dokonce zákazy nedodržuje. U skupiny návštěvníků jezdící do NPR Praděd během roku často (více než třikrát do roka) dodržuje zákazy jen necelé polovina (41,4%). Oproti předchozím skupinám se našlo mnohem více těch, kteří zákazy dodržují jen občas (34,5%) či vůbec (24,1%). (Graf č. 22, str. 99) Předpokladem bylo, že návštěvníci, kteří sem během roku jezdí pravidelně budou dodržovat zákazy více než ti, kteří sem zavítali poprvé nebo sem přijíždějí pouze sporadicky. Tato hypotéza se nepotvrdila, výsledek byl spíše opačný. Nejméně ukázněnou skupinou se totiž ukázali být návštěvníci jezdící do oblasti Pradědu nejčastěji, tedy více než třikrát za rok. U skupiny, která zavítala do oblasti poprvé se sice také objevily odpovědi uvádějící nedodržování zákazů, tvořily však jen malé procento.

98

Graf č.22 Dodržování zákazů v souvislosti s četností návštěv Ano 100% 90%

4,4

Ano, ale neochotně 0 8,5

Občas

Ne

0

6,7 24,1

5,6 80% 70% 60%

34,5 100

50% 91,5 40%

83,3

0

30% 41,4

20% 10% 0% Poprvé

Méně než 1x do roka

1x - 3x do roka

Více než 3x do roka

99

9.11.3. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S VĚKEM NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD Co se vztahu dodržování zákazů a věku týče, názorově nejrozmanitější skupinou byli nejmladší návštěvníci (15 – 24 let). Téměř tři čtvrtiny (71,6%) mladých lidí sice dodržují zákazy bez výhrad a 6,8% neochotně, avšak i přesto se našlo dost těch, kteří zákazy dodržují jen občas (6,8%), či dokonce vůbec (14,8%). Z návštěvníků ve věku 25 - 39 let sice někteří zákazy dodržují také jen občas (7,2%), ale nenašel se nikdo, kdo by je nedodržoval vůbec. Většina návštěvníků této skupiny zákazy dodržuje (87%) a 5,8% tak činí neochotně. Ve věkové skupině 40 – 59 let dodržují zákazy téměř všichni (90,4%), zbytek (9,6%) pouze občas. Obdobná situace je i u návštěvníků starších 59ti let, kde zákazy dodržuje 80%, zbytek členů skupiny jen občas (20%). (Graf č. 23, str. 101) Předpokladem bylo, že vyšší věkové skupiny budou více dodržovat zákazy než návštěvníci mladší. Výsledky všech skupin byly velmi podobné, alespoň co se týče odpovědí dokládajících dodržování zákazů a občasné dodržování. Pokud se zaměříme na míru výskytu odpovědi „zákazy nedodržuji“ ukáže se nám, že byla uváděna pouze nejmladší věkovou skupinou. Z toho se dá usuzovat na správnost předpokladu.

100

Graf č.23 Dodržování zákazů v souvislosti s věkem Ano 100%

0 7,2 14,8

80%

Ano, ale neochotně

5,8

Občas 0 9,6 0

6,8

Ne 0 20 0

6,8

60%

87

40%

90,4 80

71,6

20%

0% 15 - 24 let

25 - 39 let

40 - 59 let

60 - … let

101

9.11.4. DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ V SOUVISLOSTI S ÚČELEM NÁVŠTĚVY NPR PRADĚD Jednoznačně nejukázněnějšími návštěvníky byli dle výsledků dotazníků běžkaři a cykloturisté – všichni (100%) uvedli, že zákazy dodržují a dokonce zcela bez výhrad. Na druhém místě se umístili pěší turisté, u kterých zákazy dodržuje vždy 88,9% (4,1% neochotně) a 11,1% občas. Jediná skupina, která uvedla, že se zákazy neřídí, je ta zahrnující sjezdové lyžaře a snowboardisty – našlo se mezi nimi 21,2% lidí zákazy nedodržujících. Nadpoloviční většina (69,2%) zákazy dodržuje bez výhrad a 9,6% se jimi řídí neochotně. Návštěvníci, kteří se přijeli do oblasti NPR Praděd pouze podívat většinou zákazy dodržují bez výhrad (76,2%) nebo jen občas (23,8%). (Graf č. 24, str. 103) Předpokladem bylo, že sjezdoví lyžaři a snowboardisté budou těmi, jenž nejvíce porušují daná pravidla v oblasti – především nedodržování zákazu vstupu mimo vyznačené trasy. Dále se předpokládalo, že zákazy budou více nedodržovat návštěvníci, kteří se přijeli do oblasti jen podívat. Je možné, že tato skupina nemá tak blízký vztah k oblasti, jako ostatní a nebude mít tedy tolik zábran zákazy porušovat. Předpoklady se ukázaly jako správné. Sjezdový lyžaři a snowboardisté byli jedinou skupinou, u které se objevila,varianta porušování pravidel. Zároveň byli skupinou s nejnižším výskytem odpovědi uvádějící dodržování zákazů bez výhrad. Návštěvníci, kteří se přijeli jen podívat, sice neuvedli, že by zákazy nedodržovali vůbec, ale objevilo se u nich nejvyšší procentuální zastoupení odpovědi udávající pouze občasné dodržování zákazů.

102

Graf č.24 Dodržování zákazů v souvislosti s účelem návštěvy Ano 100%

Ano, ale neochotně 0

0

Občas 0

Ne 0

11,1 21,2 80%

23,8

4,1

0

0

9,6

60% 100

100 84,8

40%

76,2

69,2

20%

0% Sjezdové lyžování, snow boarding

Běžecké lyžování

Pěší turistika

Cykloturistika

Jen se podívat

103

9.11.5. DODRŽOVÁNÍ

ZÁKAZŮ

V

SOUVISLOSTI

S PREFERENCÍ TYPU LOKALIT V kapitole dodržování zákazů vzhledem k preferenci typu lokalit se nám objevily dvě skupiny názorově různorodější a dvě skupiny, které své hlasy rozdělily pouze mezi dva typy odpovědí. Skupina návštěvníků jezdících během roku pouze do oblasti Pradědu v nadpoloviční většině zákazy dodržuje (66,7%). Třetina se však zákazy neřídí (33,3%). Podobné výsledky byly zaznamenány také u skupiny, která během roku preferuje jiné než horské oblasti. Dvě třetiny (62,5%) dodržují zákazy bez výhrad, třetina (37,5%) se jimi neřídí. U skupiny navštěvující během roku různé typy lokalit dodržují více než tři čtvrtiny (86%) zákazy bez výhrad. 5,4% dodržuje zákazy neochotně a 8,6% pouze občas. Lidé preferující během roku návštěvy horských oblastí byli názorově nejrůznorodější skupinou. Většina (81,1%) dodržuje zákazy zcela bez výhrad. Další tři typy odpovědí si rozdělily zbývající procenta – 4,4% „zákazy dodržuji, ale neochotně“, 8,9% „zákazy dodržuji jen občas“, 5,6% „zákazy nedodržuji“. (Graf č.25, str. 105) Předpokladem bylo, že lidé preferující během roku návštěvu horských oblastí budou důslednější v dodržování pravidel a pokud se mezi nimi vyskytnou i tací, kteří zákazy nedodržují, bude jich jen velmi malé procento. Naopak lidé, kteří přijeli na hory zcela výjimečně, budou mít spíše méně zábran zákazy porušovat. Z následujících výsledků nemůžeme učinit jednoznačný závěr, ze kterého by vyplývalo, která skupina návštěvníků, vzhledem k preferenci typu lokality, je na tom s dodržováním zákazů nejlépe. U každé skupiny se našla nadpoloviční většina

104

uvádějící, že zákazy dodržuje. Pouze u jedné skupiny (lidé navštěvující různé typy lokalit) se nenašel nikdo, kdo by zákazy nedodržoval. U skupiny preferující horské lokality sice lidé nedodržující zákazy tvořili opravdu jen malé procento, nedá se ovšem říci, že by skupina jako celek byla v dodržování zákazů na prvním místě. Podle výsledků byla sice skupina návštěvníků jezdících na hory výjimečně tou, která nejméně dodržovala zákazy. Ale ani zde nebyla situace naprosto jednoznačná, protože velmi podobných výsledků dosáhla také skupina preferující pouze oblast Pradědu.

Graf č.25 Dodržování zákazů v souvislosti s preferencí typu lokalit Ano 100% 90% 80% 70%

33,3

Ano, ale neochotně

Občas

Ne

5,6

0 8,6

8,9

5,4

4,4

37,5

0 0

60% 50%

30%

86

81,1

40% 66,7

62,5

20% 10% 0% Jezdím pouze sem

Navštěvuji podobné lokality (hory)

Obvykle jiný typ lokalit (výjimečně na horách)

Různé typy lokalit

105

9.12. VZTAH NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD KE SPORTOVNÍM AKTIVITÁM V OBLASTI Velmi důležitou otázkou, kterou se dotazník zabýval, je vztah návštěvníků NPR Praděd ke sportovním aktivitám v oblasti. Zjišťován byl vztah návštěvníků ke sjezdovým lyžařským tratím a lyžařským vlekům1 a k cykloturistice.

9.12.1.

VZTAH KE SJEZDOVÝM LYŽAŘSKÝM TRATÍM A LYŽAŘSKÝM VLEKŮM V NPR PRADĚD

V otázce sjezdovek se většina dotazovaných (81%) vyjádřila v tom smyslu, že jim nevadí. Z těchto lidí by 22% uvítalo rozšíření stávajícího počtu sjezdovek v oblasti, 78% by ovšem již další nestavělo. Jen malé skupině návštěvníků (10%) sjezdové tratě vadí. Polovina z nich by dokonce zrušila i tratě stávající, polovině postačí, pokud se již další sjezdovky povolovat nebudou. 9% dotázaných se k problematice nevyjádřilo. (Graf č. 26, str. 107) V souvislosti s problematikou sjezdovek bylo předpokládáno, že většina návštěvníků bude pro zachování stávajícího početního stavu sjezdovek v oblasti NPR Praděd, přičemž procentuální rozložení odpovědí „sjezdovky mi vadí“ a „sjezdovky mi nevadí“ bude velmi podobné. Dále se předpokládalo, že zbývající dva názory, tedy ten podporující výstavbu tratí nových a ten požadující zrušení stávajících, se budou vyskytovat jen v omezené míře.

1

Pro zjednodušení byl v dotazníku namísto sjezdových lyžařských tratí a lyžařských vleků používán pojem sjezdovky, který bude používán i v následujícím textu.

106

Předpoklad se neukázal ve všech směrech jako správný. Názor preferující ponechání současného počtu sjezdovek sice jednoznačně převažoval, ovšem zcela, oproti předpokladu, dominovala odpověď „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“. Druhá varianta „sjezdovky mi vadí, další bych již nepovoloval/a“ se vyskytla jen v malé míře. Oproti předpokladu byl také zaznamenán velký nárůst odpovědí požadujících výstavbu nových tratí.

Graf č.26 Vztah k sjezdovkám 9

18

5

Nevadí, postavit více

5

Nevadí, nestavět další Vadí, další nepovolovat Vadí, zrušit i stávající Nevím

63

Dále se můžeme podívat, jak se vztah k sjezdovkám lišil v zimním a letním období. Proměnlivost výsledků v jednotlivých období má za následek především účel příjezdu návštěvníků do oblasti (viz. kapitola 9.12.1.1., str. 109). (Graf č. 27, str. 108)

107

Graf č.27 Vztah ke sjezdovkám v zimním a letním období Zima

Léto

140 120 50

100 80 60 40 20

76 14

16 20

0 Nevadí, postavit více

Nevadí, nestavět další

10

10

0 Vadí, další nepovolovat

0 Vadí, zrušit stávající

4 Nevím

108

9.12.1.1.

VZTAH

K SJEZDOVKÁM

V SOUVISLOSTI

S ÚČELEM NÁVŠTĚVY NPR PRADĚD Návštěvníci přijíždějící do oblasti Pradědu za účelem sjezdového lyžování a snowboardingu se velmi kladně vyjadřovali k otázce sjezdovek. 69,2% uvedlo, že jim sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli. 30,8% by bylo dokonce pro rozšíření stávajícího počtu. Mezi lyžaři preferující běžecké lyžování se již nenašel nikdo, kdo by uvítal vybudování nových sjezdovek, přesto se většina přikláněla k názoru, že jim sjezdové tratě nevadí (63,6%). Zbývající běžkaři (36,4%) se k problematice nevyjádřili. Názorově nejrůznorodější skupinou a zároveň jedinou, která vyjádřila nesouhlas se sjezdovkami, byla skupina pěších turistů. Proti sjezdovkám bylo konkrétně 20,2% - z toho polovina byla pro nepovolování výstavby nových sjezdovek, polovina pro zrušení tratí stávajících. Nadpoloviční většině pěších turistů (55,6%) sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli. 16,2% byla pro výstavbu tratí nových a 8% se k problematice nevyjádřilo. Téměř jednotný názor na situaci okolo sjezdovek panoval mezi cykloturisty. Většina (94,1%) uvedla názor „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“. Pouze malá část (5,9%) se k záležitosti nevyjádřila. Z návštěvníků, kteří se přijeli do oblasti jen podívat, se více jak pětina (23,8%) k problematice sjezdovek nevyjádřila. Zbývajícím členům skupiny sjezdové tratě nevadí – 57,2% by jejich počet nechalo zachovaný, 19% by postavilo další. (Graf č. 28, str. 111) Předpokladem bylo, že sjezdové tratě budou více preferovány sjezdovými lyžaři a snowboardisty, kteří budou navíc upřednostňovat výstavbu tratí nových. Dále se předpokládalo, že k sjezdovkám budou tolerantnější návštěvníci, kteří se přijeli do oblasti jen podívat.

109

Skupina, které budou sjezdovky pravděpodobně nejvíce vadit, jsou pěší turisté. Sjezdové tratě pro ně nejsou nijak významné. Naopak jim mohou kazit celkový estetický dojem z krajiny. Výsledky ukázaly správnost předpokládaných teorií. Sjezdoví lyžaři a snowboardisté se všichni vyjádřili ve prospěch sjezdovek a třetina z nich by dokonce uvítala stavbu nových. Také u skupiny návštěvníků, kteří se do oblasti přijeli jen podívat, se našla řada lidí, kterým by nová výstavba tratí nevadila. Z této skutečnosti se dá usuzovat na správnost předpokládaného. Tedy že tato skupina nemá k oblasti vybudovaný takový vztah, jako mají např. pěší turisté. Proto jsou mnohem tolerantnější k lyžařským aktivitám v oblasti. U pěších turistů se opravdu potvrdilo, že jsou skupinou nejméně tolerantní k sjezdovkám. Byli totiž jediní, kterým sjezdovky vadily.

110

Graf č.28 Vztah k sjezdovkám v souvilosti s účelem návštěvy 100%

0

5,9 0

8 10,1

23,8

10,1

0

36,4

80% 69,2

Nevadí Vadí, zrušit stávající

0

60%

55,6

40%

Vadí, další nepovolovat

57,2

94,1

Nevadí, nestavět další

63,6 Nevadí, postavit více

20%

30,8 19

16,2

0%

0

0

Je

yk C

n

ri s

dí t va

a

a

ti k

tik

í án

í án

ov

ov

ž ly

ž ly

po

tu

se

lo

is ur ít

ké

é ov

ec

zd

š Pě

ž Bě

e Sj

,s w no a bo g in rd

111

9.12.1.2.

VZTAH

K

SJEZDOVKÁM

V

SOUVISLOSTI

S VĚKEM NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD Návštěvníci, kterým sjezdovky vadí nejméně jsou lidé do 39ti let. Přičemž věková skupina 15 – 24 let by z velké části byla pro výstavbu i dalších tratí (40,6%). Na druhou stranu se u těchto prvních dvou věkových skupin jako u jediných objevil názor, že jim sjezdovky vadí natolik, že by byli pro zrušení i těch již existujících. Tento názor byl ovšem, v porovnání s ostatními, jednoznačně v menšině – u věkové skupiny 15 – 24 let to bylo 6,8% odpovědí a u skupiny 25 – 39 let 7,2%. Sjezdovky nejvíce vadily věkové skupině 60 a více let, kdy se k tomuto názoru přiklonilo 40% lidí. Nepožadovali ovšem zrušení stávajících tratí, pouze by nepovolili výstavbu nových. Stejně velká část (40%) uvedla, že jim sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli a pětina (20%) byla pro výstavbu nových tratí. Skupina 40 – 59 let zase patřila k té, kde se nejvíce lidí (23,1%) k problematice nevyjádřilo. Ostatní se přiklánějí k názoru, že by v oblasti již nemělo přibývat sjezdovek. S tím, že většině sjezdovky nevadí (61,5%), zbývajícím vadí (15,4%). (Graf č. 29, str. 113) Předpokladem bylo, že nejvíce tolerantní v otázce sjezdovek budou mladí lidé. To znamená, že budou nejvíce vyjadřovat názor, že jim sjezdovky nevadí a budou i pro výstavbu tras nových. Naopak starší generace budou spíše pro zachování stávajícího počtu sjezdovek, nebo dokonce i pro zrušení již vybudovaných. Jejich celkový pohled na situaci se předpokládal, že bude negativní – tedy, že jim sjezdovky vadí. Z výsledků v grafu lze vidět, že mladí lidé opravdu nejčastěji uváděli, že by uvítali výstavbu nových tratí. Na druhou stranu se ovšem objevilo i jisté procento těch, kteří by stávající sjezdovky zrušili.

112

U nejstarší generace situace také zcela neodpovídala předpokladům. Byla zde sice velká část návštěvníků starších 59ti let, kterým sjezdovky vadily, ale nikdo nepožadoval jejich zrušení, pouze zachování nynějšího početního stavu. Navíc velká část uvedla, že jim sjezdovky nevadí a pětina se dokonce přiklonila na stranu výstavby tratí nových.

Graf č.29 Vztah k sjezdovkám v souvislosti s věkem návštěvníků 100% 90%

4

4,4

6,8 0

7,2 0

80%

0 23,1 0

70%

40

15,4 Nevím

48,6 60%

Vadí, zrušit stávající

50%

Vadí, další nepovolovat

88,4 40%

40

20%

40,6 20

10% 0%

Nevadí, postavit více

61,5

30%

Nevadí, nestavět další

0

0

15 - 24 let 25 - 39 let 40 - 59 let 60 - … let

113

9.12.1.3.

VZTAH

K

SJEZDOVKÁM

S NEJVYŠŠÍM

DOSAŽENÝM

V SOUVISLOSTI VZDĚLÁNÍM

NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD Lidé se základním vzděláním byli skupinou, u které se nejčastěji objevoval požadavek na výstavbu nových sjezdových tratí (48,8%). Stejnému množství lidí (48,8%) ve zmiňované skupině sjezdovky také nevadí, ale další by již nestavěli. Dalšími skupinami, které by nové tratě vybudovaly jsou lidé se středním (31,6%) a vyšším odborným vzděláním (40%). U skupiny se středním vzděláním se v hojné míře také objevilo, že dotazovaní se k problematice nevyjádřili (31,6%). Zbývající procenta v obou skupinách připadla na odpověď „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“ – 36,8% u návštěvníků se středním vzděláním, 60% u lidí s vyšším odborným vzděláním. Nejrozmanitější názorová situace se objevila u skupiny mající střední vzdělání s maturitou. Byla to jediná skupina, u které se vyskytly všechny čtyři varianty odpovědí. Byla to tedy zároveň i jediná skupina, ve které se návštěvníci vyjádřili proti sjezdovkám (25%). V polovině ze zmíněných případů by stavbu dalších sjezdovek nepovolili, v polovině případů by zrušili i tratě již vybudované. Téměř tři čtvrtiny (70%) opět uvedly, že jim sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěly. Naopak skupina s poměrně jednotným názorem jsou vysokoškolsky vzdělaní návštěvníci – většina z nich (96,8%) se přikláněla k názoru, že jim sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli. Zbývající část (3,2%) se k problematice nevyjádřila. (Graf č. 30, str. 115) Předpokladem bylo, že návštěvníkům s nižším vzděláním nebudou sjezdové tratě vadit a budou spíše preferovat výstavbu nových. Zatímco lidé s vyšším vzděláním budou považovat přítomnost sjezdovek v oblasti za negativní a budou

114

více než ostatní vyjadřovat názor na nepovolování dalších obdobných staveb či dokonce na zrušení stávajících. Tento předpoklad se ovšem zcela nepotvrdil. Objevilo se sice velké procento lidí s nižším vzděláním, kteří novou výstavbu podporují. Ale nemůžeme říci, že u skupin s vyšším vzděláním bychom objevili negativní postoj k dané situaci.

Graf č.30 Vztah k sjezdovkám v souvislosti s nejvyšším dosaženým vzdělání 2,4 0

100% 90%

3,2 0

0

5 12,5 31,6

80%

12,5

48,8

70%

Nevím 60

0

Vadí, zrušit stávající

60% Vadí, další nepovolovat 50%

36,8

96,8

Nevadí, nestavět další

40% Nevadí, postavit více

70 30% 48,8 20%

40 31,6

10%

ko ls k

é

ok Vy s

od ší Vy š

oš

bo rn

u ito

dn ís

m

at ur

St ře

é

0

St ře

ad n Zá kl

dn í

0

í

0%

115

9.12.1.4.

VZTAH

K

SJEZDOVKÁM

V

SOUVISLOSTI

S ČETNOSTÍ NÁVŠTĚV NPR PRADĚD Návštěvníci, kteří zavítali do oblasti poprvé se většinou přikláněli k názoru, že jim sjezdové tratě nevadí, ale další by již nestavěli (45,5%). 28,9% by dokonce postavilo další. Sjezdovky vadí výrazně menšímu počtu lidí z této skupiny (5,6%). Podobné výsledky můžeme zaznamenat u skupin návštěvníků, kteří do oblasti jezdí méně než jedenkrát do roka (dále skupina A) a u skupiny, která přijíždí jedenkrát až třikrát do roka (dále skupina B). Nejvyšší procentuální zastoupení se objevilo u odpovědi „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“ (89,4% u skupiny A, 70,6% u skupiny B). Zbytek se vyjádřil, že jim sjezdovky vadí, přičemž u skupiny A se objevila pouze možnost „sjezdovky mi vadí, zrušil/a bych i stávající“ (10,6%), zatímco u skupiny B se objevovala i možnost druhá „sjezdovky mi vadí, další bych nepovoloval/a“ (14,7%). Poslední skupina, návštěvníci přijíždějící do oblasti častěji než třikrát do roka, se jednoznačně vyjádřila ve prospěch sjezdových tratí. Třetina (34,5%) by postavila sjezdovky další, zbytek (65,5%) by ponechal počet tratí tak, jak je v současnosti. (Graf č. 31, str. 117) U problematiky vztahu k sjezdovkám vzhledem k četnosti návštěv nebyly předem stanoveny jednoznačné hypotézy. Na jednu stranu se dalo předpokládat, že návštěvníci přijíždějící do oblasti častěji, budou mít k lokalitě lepší vztah, budou citlivější na problematiku ochrany přírody a tím pádem jim bude přítomnost sjezdových tratí více vadit. Na druhou stranu se ovšem dalo předpokládat, že zkoumané území je vyhledáváno také z důvodu výborných lyžařských podmínek a tudíž nebudou návštěvníkům přijíždějícím sem pravidelně sjezdovky vadit, dokonce mohou zastávat i názor, že by se jejich počet měl zvýšit.

116

Z výsledků se dá usuzovat, že spíše druhá uvažovaná teorie má blíže k pravdě. Sice většina lidí, kterým sjezdovky vadí, patří k návštěvníkům přijíždějícím do oblasti během roku pravidelně, ale skupina návštěvníků, která do oblasti jezdí vůbec nejčastěji se jednoznačně přiklonila k sjezdovkám - nenašel se nikdo, komu by sjezdovky vadili. Nikterak překvapující byl výsledek ukazující, že všechny odpovědi typu „nevím“ se objevily u skupiny návštěvníků, kteří zavítali do oblasti poprvé. Je zcela logické, že lidé, kteří danou oblast dříve nenavštívili, ji budou znát méně a nebudou se tudíž cítit příliš kompetentní k odpovědi na otázku vztahu k sjezdovkám.

Graf č.31 Vztah k sjezdovkám v souvislosti s četností návštěv 100%

0 10,6

90%

20

80%

0 5,6

0

0

0

14,7

14,7

Nevím

70%

65,5

Vadí, zrušit stávající

60% 50%

45,5

Vadí, další nepovolovat 89,4

40%

Nevadí, nestavět další

70,6 30%

Nevadí, postavit více 20%

34,5

28,9 10% 0% Poprvé

0 Méně než 1x do roka

0 1x - 3x do roka

Více než 3x do roka

117

9.12.1.5.

VZTAH

K

SJEZDOVKÁM

V SOUVISLOSTI

S PREFERENCÍ TYPU LOKALIT Názorově nejvyváženější návštěvníky představovaly hned dvě různé skupiny. První, která z jednotlivých lokalit preferuje právě oblast Pradědu – 100% odpovědělo, že jim sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli. A druhá, která obvykle navštěvuje jiný typ lokalit, tedy preferuje nehorské prostředí – 100% odpovědělo, že neví, nedokáže se k problematice vyjádřit. Zbylé dvě skupiny již byly názorově různorodější. Návštěvníci preferující k návštěvě horské lokality se ve většině vyjádřili ve prospěch sjezdových tratí 22,2% by jich postavilo více, 58,9% nevadí, ale další by již nestavěli. Kromě 2,2% (odpověď „nevím“) se ostatní vyjádřili ke sjezdovkám negativně – 5,6% vadí a další by již nepovolovali a 11,1% by nechalo zrušit i stávající. Poslední skupina, navštěvující během roku různé typy lokalit na tom byla s výsledky podobně, jako skupina předchozí. Výraznější rozdíl byl v počtu lidí, kteří se k problematice nevyjádřili (8,6%). Dále se zde neobjevil ani jeden názor požadující zrušení stávajících tratí. Procentuální nárůst se projevil u odpovědi „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“ (68,8%). (Graf č. 32, str. 119) S předpoklady je to obdobné, jako v předchozí kapitole. (viz. kapitola 9.12.1.4., str. 116) Neexistoval jednoznačný názor, jak by výsledná situace mohla vypadat. Jednak byla vytvořena teorie, že návštěvníci preferující horské lokality, obzvláště ti, preferující přímo oblast Pradědu, budou více vyjadřovat nesouhlas se sjezdovkami. V tomto případě se předpokládá, že tato skupina návštěvníků bude mít k prostředí lepší vztah a bude více brojit za jeho ochranu, narozdíl od návštěvníků, kteří horské prostředí nepreferují. Na druhou stranu je zde ovšem teorie předpokládající, že preference horského prostředí je způsobena preferencí lyžařských aktivit. V takovém případě,

118

by výsledek byl zcela opačný a ukázalo by se, že návštěvníkům upřednostňujícím hory sjezdovky nevadí, spíše naopak. Výsledná situace je poněkud komplikovaná. U nejvíce sledované skupiny, tedy u návštěvníků preferujících horské prostředí, se nám objevily naprosto všechny možnosti odpovědí. Sice převládají názory podporující sjezdovky, dokonce i jejich další výstavbu, zároveň je to však jediná skupina, u které se objevil názor, že jim sjezdovky vadí.

Graf č.32 Vztah k sjezdovkám v souvislosti s preferencí typu lokalit 100%

0

2,2 8,6 0 5,4

11,1 5,6

Nevím

80%

Vadí, zrušit stávající 60% 100

58,9

100

68,8

Vadí, další nepovolovat Nevadí, nestavět další

40%

Nevadí, postavit více 20% 22,2 0%

0 Jezdím pouze sem

17,2 0

Navštěvuji Obvykle jiný podobné typ lokalit lokality (hory) (výjimečně na horách)

Různé typy lokalit

119

9.12.1.6.

VZTAH K SJEZDOVKÁM V SOUVISLOSTI SE VZTAHEM K CYKLOTURISTICE

Z pěti skupin, které zde máme, nám jedna zcela automaticky odpadá, protože v otázce cykloturistiky se nenašel nikdo, kdo by ji chtěl zcela zakázat (viz. kapitola 9.12.2., str. 122). Skupina, která by cykloturistiku omezovala více než ostatní aktivity, byla názorově zcela jednotná – 100% uvedlo, že jim sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli. Návštěvníci, kteří se nevyjádřili k otázce cykloturistiky (odpověď „nevím“), se ve třetině případů (33,3%) nevyjádřili ani k otázce sjezdovek. Zbytku skupiny (66,7%) sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli. Skupina, která by cykloturistiku neomezovala vůbec je velmi benevolentní i ke sjezdovkám. Drtivé většině sjezdovky nevadí – 48% by jich postavilo i více, 40% by ponechalo početní stav tak, jak je v současnosti. Jen 10% uvedlo, že jim sjezdové tratě vadí a další by již nepovolovali. 2% nevěděla, jaký zaujmout k problematice postoj. Návštěvníci, kteří by pro cykloturistiku chtěli stejná omezení jako pro ostatní aktivity, tvoří skupinu zahrnující všechny varianty odpovědí. Největší část (68%) se přikláněla k názoru „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“. Lidí preferujících postavení více tratí bylo 9%. Mezi návštěvníky, kterým sjezdovky vadí, se objevili jak ti, kteří by již další nepovolovali (3,7%), tak ti, kteří by zakázali i stávající (7,4%). Našlo se také dost lidí, kteří se k záležitosti nevyjádřili (11%). (Graf č. 33, str. 121) Předpokladem bylo, že návštěvníci tolerantnější v otázce cykloturistiky, budou tolerantnější také v otázce sjezdových tratí.

120

Dalo by se říci, že tato teorie se potvrdila, i když ne zcela jednoznačně. Skupina, která byla proti jakékoli regulaci cykloturistiky, byla zároveň největším zastáncem výstavby nových sjezdovek. Skupina preferující stejné podmínky jak pro cykloturistiku, tak pro ostatní aktivity, byla názorově velmi různorodá a objevily se u ní hlasy jak pro, tak proti sjezdovkám. Ovšem návštěvníci volající po vyšším omezení cykloturistiky, u kterých se předpokládal také vyšší odpor k sjezdovkám, se jednotně přiklonili k variantě „sjezdovky mi nevadí, ale další bych již nestavěl/a“, což bylo překvapením.

Graf č.33 Vztah k sjezdovkám v souvislosti se vztahem k cykloturistice 2 0 10

100% 90%

0 11,9 7,4

80%

33,3

3,7

70%

40

0 Nevím

60% 100

50%

Vadí, zrušit stávající

68

40%

Vadí, další nepovolovat 66,7

30%

Nevadí, nestavět další

48 20%

Nevadí, postavit více

10% 9

Ne ví m

úp ln

Za ká za t

ne ž

os ta tn í

os ta tn í om

ez ov at

0

Ví ce

om

ez en íj

ak o

pr o

ez ov at ne om Vů be c St ej ná

0

ě

0

0%

121

9.12.2. VZTAH K CYKLOTURISTICE V NPR PRADĚD Ve vztahu k cykloturistice se více jak polovina dotazovaných (67%) vyjádřila v tom smyslu, že by pro cykloturistiku měla platit stejná omezení jako pro ostatní aktivity, tedy například jako pro pěší turistiku. Čtvrtina

návštěvníků

(25%)

byla

proti

jakémukoliv

omezování

cykloturistiky. V menší míře se objevil názor požadující vyšší omezení cykloturistiky než je tomu u jiných aktivit (6,5%) a názor požadující úplné zakázání cyklistiky v oblasti se neobjevil ani jednou. Pouze 1,5% se k dané problematice nevyjádřilo. (Graf č. 34, str. 123) Zajímavé byly v tomto případě komentáře, které někteří návštěvníci přidávali ke své odpovědi. Ozývaly se zde hlasy po vymezení vlastních tras pro cykloturisty – v rámci bezpečnosti, aby nedocházelo ke střetům mezi cyklisty a pěšími turisty. Často se také objevoval požadavek na stanovení jasných pravidel, a to jak pro cyklisty, tak pro pěší turisty. Předpokladem

v souvislosti

s cykloturistikou

bylo,

že

největší

část

návštěvníků bude prosazovat stejná omezení a podmínky jak pro cyklisty, tak další aktivity v oblasti. Jednak se předpokládala jistá míra tolerance pro tuto v dnešní době se velmi rozvíjející formu sportovní aktivity, jednak jistá míra neznalosti vlivu cykloturistiky na prostředí. Dále se předpokládalo, že skupina tvořící taktéž větší procentuální zastoupení bude ta hlasující pro vyšší omezení cykloturistiky. První předpoklad se jednoznačně ukázal jako správný, ovšem překvapením bylo množství názorů volajících proti omezování cykloturistiky. S tak velkou podporou pro cyklisty se předem nepočítalo. Malé procentuální zastoupení návštěvníků požadujících větší omezení pro cykloturisty také neodpovídalo stanovené hypotéze.

122

Graf č.34 Vztah k cykloturistice 6,5

0 1,5 25

Vůbec neomezovat Stejná omezení jako pro ostatní Více omezovat než ostatní Zakázat úplně Nevím

67

Další graf ukazuje, jak se vztah k cykloturistice lišil v zimním a letním období, což má jistě souvislost s účelem příjezdu do oblasti (viz. kapitola 9.12.2.1., str. 124). (Graf č. 35, str. 123)

Graf č. 35 Vztah k cykloturistice v zimním a letním období Zima

Léto

140 120

50

100 80 60 40 20 0

37

84 10

13 Vůbec neomezovat

Stejná omezení jako pro ostatní

3

Více omezovat než ostatní

0

3 0

Zakázat úplně

Nevím

123

9.12.2.1.

VZTAH K CYKLOTURISTICE V SOUVISLOSTI S ÚČELEM NÁVŠTĚVY NPR PRADĚD

Skupina zahrnující sjezdové lyžaře a snowboardisty se z jedné čtvrtiny (25%) přiklonila k naprostému neomezování cykloturistiky a ze tří čtvrtin (75%) ke stejným podmínkám pro všechny aktivity. Běžkaři byli ve svých názorech zcela jednotní – všichni (100%) se přiklonili k možnosti existence stejných omezení jak pro cyklisty, tak pro ostatní aktivity. Zbývající skupiny již byly názorově různorodější. Více jak čtvrtina pěších turistů (27,3%) uvedla, že by cykloturistiku nijak neomezovala. Nadpoloviční většina (65,7%) byla pro zavedení stejných omezení jako pro ostatní aktivity. Objevili se ale také ti, kteří by rádi cykloturistiku omezili více (6%). Nejmenší část (1%) se k problematice nijak nevyjádřila. Obdobná situace jako u pěších turistů nastala i u cykloturistů - s tím rozdílem, že se zde výrazně zvýšil počet hlasů volajících po větším omezení cykloturistiky (23,5%). Stejný počet cykloturistů (23,5%) by naopak cykloturistiku nijak neomezoval. Nadpoloviční většinu (53%) opět získala varianta „stejná omezení jako pro ostatní“. Nenašel se nikdo z cykloturistů, kdo by se k problematice nevyjádřil. Z návštěvníků, kteří se přijeli do oblasti jen podívat, se opět více než čtvrtina (28,6%) vyjádřila pro naprosté neomezovaní cyklistů. Téměř polovina (47,6%) byla pro existenci stejných podmínek pro všechny aktivity. 14,3% by cykloturistiku omezovalo více než ostatní aktivity. 9,5% se k problematice nevyjádřilo. (Graf č. 36, str. 126) Předpokladem bylo, že cykloturisté budou skupinou nejčastěji volající minimálně po zavedení stejných podmínek pro všechny, v mnoha případech dokonce po zrušení všech omezení.

124

Dále se předpokládalo, že cykloturistika nebude příliš vadit zimním návštěvníkům, tedy běžkařům, sjezdovým lyžařům a snowboardistům, kteří s cyklisty nepřicházejí do styku. Ohledně skupiny, která bude nejvíce proti cykloturistice, byl odhad takový, že půjde o pěší turisty. Jedná se o skupinu, která s cyklisty přichází nejvíce do styku, a to občas i v dosti nebezpečných situacích. Ukázalo se, že skupina lyžařů a snowboardistů patřila opravdu k nejtolerantnějším ze všech, jak se předpokládalo. U návštěvníků, kteří se přijeli do oblasti jen podívat, se vysoká míra tolerance také projevila, ale vyskytly se zde již i hlasy volající po větším omezení cykloturistiky. Poněkud odlišná situace ve výsledcích oproti odhadům se objevila u samotných cykloturistů. Bylo zde sice velké procentuální zastoupení cyklistů, kteří prosazují stejná pravidla pro svou aktivitu jako pro ostatní a těch, kteří by cykloturistiku neomezovali vůbec, ale na druhou stranu se zde hojně objevoval také názor upřednostňující větší omezení pro cykloturistiku než pro ostatní aktivity.

125

Graf č.36 Vztah k cykloturistice v souvislosti s účelem návštěvy 1 100%

0

0

0

0 6

90%

23,5

9,5 0 14,3

80%

Nevím 70% 60%

75

50%

Zakázat úplně

65,7 100

53

47,6

Více omezovat než ostatní

40%

Stejná omezení jako pro ostatní

30%

Vůbec neomezovat 20% 10%

27,3

25

23,5

28,6

0

0%

Sj ez do vé

Bě že ck é

Pě ší ly žo vá ní

ly žo vá ní ,s no w bo ar di ng

tu ris

tik a

C yk lo tu ri s tik a

Je n

se

po dí va

t

126

9.12.2.2.

VZTAH K CYKLOTURISTICE V SOUVISLOSTI S VĚKEM NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD

U nejmladší věkové skupiny (15 – 24 let) převládal názor požadující pro cykloturistiku stejná omezení jako pro ostatní aktivity (59,5%). Více jak třetina nejmladších návštěvníků (36,5%) se vyjádřila pro neomezování cykloturistiky. 4% neuvedla odpověď žádnou. Velmi podobná situace nastala u skupiny nejstarší (60 a více let). 40% by cykloturistiku vůbec neomezovalo a 60% by pro ni volilo stejná omezení jako pro ostatní. Jediným rozdílem oproti předchozí skupině byla nepřítomnost návštěvníků, kteří se k problematice nevyjádřili. Věková skupina 25 – 39 let nejvíce preferovala názor pro stanovení stejných omezení cykloturistice jako ostatním aktivitám (76,8%). Zbývající návštěvníci se rovnoměrně rozdělili mezi dva typy odpovědí – „cykloturistiku bych vůbec neomezoval/a“ (11,6%) a „cykloturistiku bych omezoval/a více než ostatní aktivity“ (11,6%). Obdobná situace panovala i u věkové skupiny 40 – 59 let. Nadpoloviční většina (65,4%) by cykloturistiku omezovala ve stejné míře jako ostatní aktivity. Čtvrtina (25%) by ji neomezovala vůbec. 9,5% bylo pro větší omezení cykloturistiky v porovnání s ostatními aktivitami. (Graf č. 37, str. 128) Předpokladem v otázce vztahu k cykloturistice vzhledem k věku návštěvníků bylo, že čím mladší návštěvník, tím vyšší tolerance cykloturistiky a naopak čím vyšší věk, tím méně tolerance. Což znamená, že u mladších se bude vyskytovat častěji názor podporující neomezování cykloturistiky, zatímco starší budou spíše vítat vyšší omezení, či dokonce úplné zakázání. Ukázalo se, že předpoklad nebyl správný. Výsledky nejmladší a nejstarší věkové skupiny byly velmi podobné – obě skupiny byly k cykloturistice velmi

127

tolerantní a nenašel se mezi nimi nikdo, kdo by byl pro vyšší omezení či zakázání cykloturistiky. Veškeré odpovědi upřednostňující vyšší omezení cyklistů se objevily u návštěvníků ve věku 25 – 59 let.

Graf č.37 Vztah k cykloturistice v souvislosti s věkem 100%

4 0

0

0

11,6

9,6

0

80%

Nevím

60

59,5

Zakázat úplně

60%

65,4 Více omezovat než ostatní

76,8 40%

Stejná omezení jako pro ostatní Vůbec neomezovat

20%

40

36,5 25 11,6

0% 15 - 24 let

25 - 39 let

40 - 59 let

60 - … let

128

9.12.2.3.

VZTAH K CYKLOTURISTICE V SOUVISLOSTI S NEJVYŠŠÍM

DOSAŽENÝM

VZDĚLÁNÍM

NÁVŠTĚVNÍKŮ NPR PRADĚD Ve vztahu k cykloturistice byla názorově nejjednotnější skupina s vyšším odborným vzděláním – všichni (100%) uvedli, že by cykloturistiku omezovali ve stejné míře jako ostatní aktivity. Ostatní skupiny se již v názorech více rozcházely. Lidé se základním vzděláním preferovali především dva typy odpovědí – „cykloturistiku bych vůbec neomezoval/a“ (48,8%) a „stejná omezení pro cykloturistiku jako pro ostatní aktivity“ (46,3%). Zbývající část skupiny (4,9%) se k problematice nevyjádřila. Nadpoloviční většina návštěvníků se středním vzděláním (65,8%) byla pro zavedení stejných omezení pro všechny aktivity. Téměř třetina (31,6%) by cykloturistiku nijak neomezovala a 2,6% se k otázce cykloturistiky nevyjádřilo. Také u skupiny návštěvníků se středním vzděláním s maturitou byla nejvíce zastoupenou odpovědí ta, požadující stejné podmínky jak pro cykloturistiku, tak pro ostatní aktivity (76,2%). Názor, že by cyklisté neměli být omezováni vůbec, se zde objevil již v menší míře (15,3%). Nově se zde ale vyskytl požadavek na vyšší omezení cykloturistiky (7,5%). Nadpoloviční většina vysokoškolsky vzdělaných návštěvníků opět zastávala názor stejných podmínek pro všechny (61,3%). 16,3% by cykloturistiku neomezovalo vůbec. Téměř čtvrtina (22,6%) se vyjádřila v tom smyslu, že by cykloturistika měla být omezena více než ostatní aktivity. (Graf č. 38, str. 130) Předpokladem bylo, že ve vztahu k cykloturistice se projeví závislost čím vyšší vzdělání, tím menší tolerance k cykloturistům. Tedy že u skupin s nižším vzděláním se bude ve zvýšené míře vyskytovat názor preferující neomezování cykloturistiky, zatímco skupiny s vyšším vzděláním budou více volit možnost zvýšeného omezení cyklistů a úplného zakázání.

129

Předpoklad se ukázal jako správný, až na výjimku, kterou tvoří návštěvníci s vyšším odborným vzděláním. U skupiny s nejnižším vzděláním můžeme zaznamenat

nejvyšší,

téměř

poloviční,

procentuální

zastoupení

odpovědi

„cykloturistiku bych vůbec neomezoval/a“. Výskyt této odpovědi mezi jednotlivými skupinami se směrem k nejvyššímu typu vzdělání (vysokoškolskému) snižuje. Naopak odpověď „cyklistiku bych více omezil/a “ se nejčastěji objevila u vysokoškolsky vzdělaných, v menší míře u lidí se středním vzděláním a maturitou a u nižších typů vzdělání už vůbec. Jak již bylo řečeno, výjimku tvoří pouze skupina s vyšším odborným vzděláním, která byla v názorech zcela jednotná a u které tedy nemůžeme pozorovat ani jeden z uvedených vývojů.

Graf č.38 Vztah k cykloturistice v souvislosti s dosaženým vzděláním 100%

4,9 0

90%

2,6 0

0 7,5

0

0 22,6

80% 46,3

70%

Zakázat úplně

65,8

60%

Nevím

76,2

50%

100

61,3

40%

Více omezovat než ostatní Stejná omezení jako pro ostatní

30%

48,8

20%

Vůbec neomezovat

31,6

10%

16,3

16,1

0%

é

Vy so ko šk ol sk

db or né Vy šš ío

St ře dn ís

m

at ur it o u

St ře dn í

Zá kl

ad ní

0

130

9.12.2.4.

VZTAH K CYKLOTURISTICE V SOUVISLOSTI S ČETNOSTÍ NÁVŠTĚV NPR PRADĚD

Návštěvníci, kteří přijeli do NPR Praděd poprvé se v nadpoloviční většině (64,5%) shodli na názoru zavedení stejných omezení jak pro cykloturistiku, tak pro další aktivity. Necelá třetina (32,2%) byla pro neomezování cykloturistů a 3,3% se k problematice nevyjádřilo. Návštěvníci, kteří v oblasti nebyli poprvé, ale nejezdí sem pravidelně (méně než jedenkrát do roka), se opět nejčastěji shodli na stejných omezeních pro všechny aktivity (72,3%). Symbolické druhé místo tentokrát obsadil názor „cykloturistiku bych omezil/a více než ostatní aktivity“ (19,2%). Zbývající členové skupiny (8,5%) nevěděli, jak se k cykloturistice vyjádřit. Skupina přijíždějící do oblasti jedenkrát až třikrát do roka se přiklonila ke dvěma různým názorům – ve větší míře ke stejným omezením pro všechny (61,8%), v menším počtu k neomezování cykloturistiky (38,2%). Poslední skupina, lidé navštěvující oblast více než třikrát do roka, preferovala nejčastěji možnost stejných omezení pro všechny (72,4%). Zbývající část skupiny své sympatie rozdělila rovnoměrně mezi další dva názory – žádné omezování cykloturistiky (13,8%) a vyšší omezení cykloturistů (13,8%). (Graf č. 39, str. 132) Předpokladem bylo, že návštěvníci přijíždějící do oblasti častěji budou více kritičtí k cykloturistice. Budou tedy více preferovat možnost většího omezení cyklistů. Na druhou stranu lidé navštěvující oblast sporadičtěji, respektive lidé, kteří přijeli poprvé, budou k cykloturistice více tolerantní. Tedy budou se ve zvýšené míře přiklánět k naprosté deregulaci cykloturistiky. Stanovená teorie se zcela nepotvrdila. Požadavek neomezovat cykloturistiku se sice objevoval nejčastěji u návštěvníků, kteří přijeli do oblasti poprvé, ale

131

nalezneme ho také u zbývajících skupin. V nejvyšší míře dokonce u skupiny přijíždějící do oblasti jedenkrát až třikrát do roka. Ani názor volající po větším omezení cykloturistiky se jednoznačně neobjevoval u skupin navštěvujících oblast častěji. Výrazněji byl zastoupen i u skupiny lidí, kteří přijíždějí do oblasti méně než jedenkrát do roka.

Graf č.39 Vztah k cykloturistice v souvislosti s četností návštěv 100%

3,3 0

0

0

13,8

19,2

90%

0

80% 70%

Nevím

61,8 64,5

Zakázat úplně

60% 72,4

50% 72,3

Více omezovat než ostatní

40%

Stejná omezení jako pro ostatní

30%

Vůbec neomezovat

20%

38,2

32,2

10% 8,5

13,8

0% Poprvé

Méně než 1x - 3x do Více než 1x do roka roka 3x do roka

132

9.12.2.5.

VZTAH

K

CYKLOTURISTICE

V SOUVISLOSTI

S PREFERENCÍ TYPU LOKALIT Skupina jezdící během roku pouze do oblasti NPR Praděd by z větší části pro cykloturistiku zavedla stejná omezení jako pro ostatní aktivity (55,6%). O něco menší část (44,4%) je pro neomezování cyklistů. Skupina preferující horské prostředí se z největší části přiklonila ke stejným pravidlům pro všechny (71,1%). Více jak čtvrtina (27,8%) byla pro neomezování cykloturistiky a 1,1% se k problematice nevyjádřilo. Lidé navštěvující během roku jiný typ lokalit než jsou hory své názory rozdělili shodně mezi dva typy odpovědí – polovina (50%) byla pro naprosté neomezování cykloturistiky a polovina (50%) pro zavedení stejných pravidel jako existují pro ostatní aktivity. Poslední skupina, návštěvníci jezdící během roku do různých typů lokalit, byla názorově nejrozmanitější. Zároveň se jednalo o jedinou skupinu, ve které se objevil požadavek na větší omezení cykloturistiky (14%). Nadpoloviční většina (65,6%) byla pro jednotný stav omezení pro všechny aktivity. 18,3% se vyjádřilo pro neomezování cykloturistiky a 2,1% uvedlo, že neví. (Graf č. 40, str. 134) Předpokladem bylo, že lidé preferující během roku návštěvu horských oblastí, obzvláště ti směřující pouze do oblasti Pradědu, budou nejvíce požadovat zrušení cykloturistiky či její větší omezení. Naopak lidé pohybující se v horském prostředí výjimečně budou ve zvýšené míře odmítat jakoukoliv regulaci cykloturistiky. Stav, který byl předpokládán, ovšem ve výsledcích nenastal. Možnost volající po neomezování cykloturistiky se objevila u všech skupin. Ve zvýšené míře dokonce i u návštěvníků preferujících přímo lokalitu Pradědu. Požadavek na větší omezení

133

cyklistů můžeme najít pouze u poslední skupiny – lidé navštěvující během roku různé typy lokalit.

Graf č.40 Vztah k cykloturistice v souvislosti s preferencí typu lokalit 100%

00

1,1 00

00

2,1 0

14 80% 50

55,6

Nevím

71,1

60%

Zakázat úplně 65,6

40%

Více omezovat než ostatní Stejná omezení jako pro ostatní

20%

50

44,4

Vůbec neomezovat

27,8 18,3 0% Jezdím pouze sem

Navštěvuji Obvykle jiný typ podobné lokality lokalit (hory) (výjimečně na horách)

Různé typy lokalit

134

9.12.2.6.

VZTAH K CYKLOTURISTICE V SOUVISLOSTI SE VZTAHEM K SJEZDOVKÁM

Skupina, která nejvíce podporuje sjezdovky („sjezdovky mi nevadí, postavil/a bych jich více“) se v nadpoloviční většině shodla na naprostém neomezování cykloturistiky (66,7%). Zbývající třetina (33,3%) byla pro ustanovení stejných omezení pro cykloturisty a další aktivity. Návštěvníci, kterým sjezdovky nevadí, ale další by již nestavěli, nejvíce hlasovali pro stejná omezení pro všechny aktivity (72,2%). V menší míře se zde objevila možnost cykloturistiku vůbec neomezovat (15,9%). Našli se také tací, kteří by cykloturistiku naopak omezili více než ostatní aktivity (10,3%). 1,5% se k problematice nevyjádřilo vůbec. Skupina návštěvníků, kterým sjezdovky vadí a další by již nepovolovali, se názorově rozdělila na dvě stejně velké skupiny – lidé, kteří by cykloturistiku vůbec neomezovali (50%) a lidé, kteří pro ni požadují stejná omezení jako pro ostatní aktivity. Názorově nejjednotnější skupinou byli návštěvníci, kterým sjezdovky vadí a zrušili by i ty stávající. Všichni (100%) byli pro zavedení stejných omezení pro všechny aktivity. Poslední skupina, která se k problematice sjezdovek nijak nevyjádřila, se nejvíce přiklonila k názoru „stejná omezení jako pro ostatní“ (88,8%). Dále se zde objevily, ve stejném početním zastoupení, ještě dva názory – „neomezovat cykloturistiku vůbec“ (5,6%) a „nevím“ (5,6%). (Graf č. 41, str. 137) V tomto případě předpokladem bylo, že návštěvníci více tolerantní k sjezdovým tratím budou více tolerantní také k cykloturistice. Tedy lidé požadující postavení dalších sjezdovek budou v největší míře požadovat neomezování cykloturistiky.

135

Naopak u návštěvníků, kterým sjezdové tratě nejvíce vadili a požadovali jejich zrušení, se očekávalo, že budou více na straně zákazu cykloturistiky, popřípadě budou požadovat alespoň její větší omezení. Předpoklad nebyl zcela podpořen výsledky a nedá se tudíž říci, že byl ve všech bodech správný. Skupina návštěvníků nejvíce podporujících sjezdovky sice v nejvyšší míře podporovala také názor pro naprosté neomezování cykloturistiky, avšak směrem ke skupinám více brojícím proti sjezdovkám se tato podpora cyklistů nijak výrazně nesnižovala. Druhá skupina, které sjezdovky nevadí, jako jediná uvedla názor požadující větší omezení pro cykloturistiku než pro ostatní aktivity. Skupiny, kterým sjezdovky vadily, uváděly nejčastěji názor podporující stejná omezení jak pro cykloturistiku, tak pro ostatní aktivity.

136

Graf č.41 Vztah k cykloturistice v souvislosti se vztahem k sjezdovkám 100%

1,6 0

0

0

0

10,3

5,6 0

33,3

80% 50 Nevím Zakázat úplně

60% 72,2

100

88,8

Více omezovat než ostatní Stejná omezení jako pro ostatní

40%

Vůbec neomezovat

66,7 50

20%

15,9 0

0% Ne va dí ,p os ta vi

5,6

Ne Va Va Ne va dí dí ví ,d ,z m dí ,n al ru š š es ín it ta st ep vě áv o tv td aj vo íc íc al lo í e ší va t

137

10. DISKUZE Jedním z hlavních cílů práce bylo provést výzkum, který měl podobu terénního dotazníkové šetření. Výzkum se realizovat povedlo. V období od jara roku 2005 do podzimu roku 2006 byla na území NPR Praděd oslovena řada návštěvníků, kteří v drtivé většině případů dotazník ochotně vyplnili. V práci bylo pro zpracování výsledků použito dvě stě dotazníků. Tento počet se na první pohled možná jeví jako malý, obzvláště na území s tak vysokou návštěvností jako je NPR Praděd. Na druhou stranu lze ovšem říci, že pro účely práce se zdá být tento počet dostačující. Šetření bylo navíc vedeno snahou postihnout co nejširší spektrum návštěvníků, tedy skupiny různého věku, přijíždějící v různých ročních obdobích a za různým účelem, z různých směrů apod. Tento záměr se také podařil. Dále můžeme zpětně zhodnotit samotný dotazník. Lze konstatovat, že by si dotazník, vzhledem k výsledkům, zasloužil několik úprav. Ve většině případů byly otázky vhodně formulovány a dosáhlo se jimi vytyčeného cíle. Najdeme ovšem i části, které by se daly vylepšit. Vyskytly se zde například otázky, které nepřinesly žádné důležité výsledky,. Ty by bylo možné zcela vypustit. Jedná se o otázku zjišťující preferenci ročního období pro návštěvu NPR Praděd. V počátečních fázích práce se předpokládalo, že bude užitečné vědět, které období roku je návštěvníky upřednostňováno. V závěru ovšem důležitost otázky v porovnání s ostatními údaji poněkud zanikla. Naopak se ukázalo, že některé otázky by bylo vhodné rozšířit. Jedná se například o problematiku týkající se sjezdovek a cykloturistiky, kterým se mohlo věnovat více prostoru. Jsou zde také otázky, u kterých se z nynějšího pohledu ukazuje, že mohly být lépe formulovány, či doplněny. Jde o zjišťování názoru návštěvníků na práci správy chráněné krajinné oblasti. Práce s sebou nepřinesla odpověď, zda návštěvníci činnost správy CHKO znají, či nikoli. Zjištěn byl jejich subjektivní pohled na znalost práce správy - ten je sice také důležitý a mnohé nám napoví, ale i přesto by

138

bylo vhodné přiřadit například kontrolní otázku, která by danou skutečnost ověřovala. Jako vhodné se ukazuje také zařazení otázky ptající se po samotném smyslu existence chráněné krajinné oblasti. Při porovnání výsledků práce s výsledky předchozí studie (Banaš, Hošek, 2004) dostaneme následující údaje. Struktura návštěvníků z hlediska účelu příjezdu do oblasti je obdobná. Ve výsledcích obou prací převládají v letním období pěší turisté, pouze malou část tvoří cyklisté. V zimním období se výsledky poněkud liší. Sjezdoví lyžaři a snowboardisté tvořili ve výsledcích práce přes polovinu dotázaných, více jak třetinu představovali pěší turisté a zbytek, asi desetina dotázaných, byli běžkaři. Ve výsledcích studie (Banaš, Hošek, 2004) byly všechny tři kategorie zastoupeny téměř rovnoměrně, s malou převahou pěších turistů na úkor běžkařů. V rámci studie (Banaš, Hošek, 2004) převažovala mezi respondenty věková skupina 40 – 59 let, následovaná skupinou 25 – 39 let. Oproti tomu respondenti práce byli převážně z mladších skupin. Nejpočetnější zastoupení měla skupina 15 – 24 let, následovaná skupinou 25 – 39 let. Ke stejnému výsledku obě práce dospěly v otázce místa bydliště respondentů.

Jednoznačně

v obou

případech

převažoval

kraj

Olomoucký

a Moravskoslezský. Odlišné byly důvody příjezdu do oblasti NPR Praděd. Studie (Banaš, Hošek, 2004) ve výsledcích uvádí na prvních místech sportovní vyžití převládající mezi zimními návštěvníky a přírodu a její krásy v období letním. Častěji byl uváděn také klid a odpočinek. V práci byla jako hlavní důvod návštěvy jednoznačně uváděna rekreace v blízkém okolí NPR Praděd, v rámci které se návštěvníci rozhodli danou lokalitu navštívit. Dalším důvodem byla krása prostředí. Sportovní vyžití bylo za hlavní důvod udáváno jen velmi omezeně, a to ve formě odpovědi, že sem návštěvníci

139

přijíždí kvůli sněhu, který se už na jiných místech republiky ve stejné době nenachází. Dále můžeme porovnat, jaké byly uváděny problémy na území NPR Praděd, co by respondenti rádi změnili. Výsledky studie (Banaš, Hošek, 2004) dokládají, že většina návštěvníků zde žádný problém nevidí. V mnohem menší míře byly uváděny názory, že by zde bylo vhodné rozšířit nabídku doplňkových aktivit pro návštěvníky. Kritizovány byly služby a nedostatečná prezentace území, tedy nedostatek informací pro návštěvníky. Práce dospěla ve většině bodů ke stejným výsledkům – většina respondentů neuvedla žádný problém. Někteří si stěžovali na služby a malou sportovní vybavenost. Výjimku tvořila oblast informovanosti – ve výsledcích práce na ni nebyly zaznamenány žádné stížnosti. Naopak, v samostatné otázce týkající se informací, tři čtvrtiny respondentů uvedly, že mají dostatek kvalitních informací o dané lokalitě. Samotné výsledky výzkumu byly shrnuty v předchozí kapitole (9. kapitola). V téže kapitole byly také u jednotlivých podkapitol popsány stanovené hypotézy a to, jak se potvrdily, či nepotvrdily. Lze konstatovat, že některé výsledky odpovídaly předpokladům, jiné nikoli. Ovšem většina výsledků byla velmi nejednoznačná. V řadě případů se výsledná data nedala jednoznačně shrnout a nedal se z nich vyvodit jasný závěr. Shrňme si nyní jedny z nejdůležitějších výsledků. Co se problematiky dodržování zákazů chráněné oblasti týče, zcela oproti předpokladům se ukázalo, že zákazy dodržuje velké procento lidí. Byla to většina všech návštěvníků, kteří dodržují zákazy zcela bez výhrad. Přitom v hypotéze se předem počítalo asi s polovinou dotazovaných. V otázce cykloturistiky se část předpokladů naplnila, část nikoli. Jako správný se ukázal odhad, že většina návštěvníků se přikloní k možnosti stejných omezení pro cykloturistiku jako pro pěší turistiku. Naopak překvapením byla

140

podpora názoru na neomezování cykloturistiky, která se ukázala vyšší, než byly předpoklady. V souvislosti se sjezdovkami se ukázal jako správný odhad předpokládající, že většina návštěvníků nebude souhlasit s výstavbou nových tratí a vleků. Zároveň se ovšem předpokládalo, že procentuální zastoupení lidí, kterým sjezdovky vadí a lidí, kterým nevadí bude přibližně stejné. Tato hypotéza se neukázala jako správná, protože ve výsledcích převažovaly odpovědi uvádějící „sjezdovky mi nevadí“. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit názory návštěvníků na ochranu přírody a na turistiku a sportovní aktivity v chráněném krajinném území. Předpokládalo se, že se ukáže, na kterou stranu sporu, probíhajícího v oblasti, se návštěvníci přiklánějí. Zda jsou pro využívání území k turismu a rekreaci, a to i na úkor chráněné oblasti, nebo zda naopak preferují zachování stávajících ochranných opatření a nepodporují rozšiřování sportovních aktivit. Z výsledků ovšem nemůžeme říci, která z názorových skupin je početnější. Pokud ve výsledcích některých otázek jeden z pohledů jednoznačněji převládal, byl to názor, který se nepřiklání ani na jednu stranu. Jde spíše o názor nevyhraněný, který upřednostňuje zachování stávající situace v chráněné oblasti a nevyjadřující se k budoucímu směřování daného území. I přesto se dá práce hodnotit jako úspěšná. Ukazuje nám, že podle pohledu návštěvníků není možné zcela zavrhnout ani jeden z názorů, tedy že se nelze soustředit pouze na rozvoj turismu a sportovních aktivit, či pouze na ochranu přírody. S ohledem na rozložení názorů se ukazuje jako nutné hledat a nacházet kompromisy.

141

11. ZÁVĚR Otázka, jak propojit dohromady na jedné straně snahy na ochranu přírody a na straně druhé turistiku a další sportovní a volnočasové aktivity, je stále velmi aktuální. Zároveň je to ovšem problém s nelehkým a nejednoznačným řešením. Odpověď hledají již řadu let odborníci z různých oborů a celkem přirozeně se o ni zajímá i široká veřejnost. Jedním z hlavních cílů práce bylo realizovat výzkum, který měl za úkol zjistit, jaké jsou názory návštěvníků jedné z chráněných oblastí na tuto problematiku. Jak se návštěvníci staví k otázkám ochrany přírody a k využívání území k sportovním aktivitám, především k lyžování a cykloturistice. Pro výzkum byla vybrána Chráněná krajinná oblast Jeseníky, konkrétně NPR Praděd. Území Pradědu je totiž velmi specifickým – turistika a další sportovní a volnočasové aktivity se zde velmi intenzivně střetávají s ochranou přírody. Výzkum přinesl řadu výsledků. Jejich popis a interpretace jsou součástí práce (9. kapitola). Pokud bychom je měli jednoduše shrnout, musíme říci, že nejsou nijak jednoznačné. Nepřináší nám jasné odpovědi na otázky. Neexistuje většinový názor, který by se přiklonil zcela na stranu ochrany přírody, či naopak na stranu turismu. Ukázalo se, že zde existují dvě obdobně silné skupiny zastávající zcela odlišné názory. Jedna upřednostňuje sportovní vyžití na úkor chráněných území, u druhé je tomu přesně naopak. Společně s šetřením v terénu proběhlo také zmapování dostupných podkladů k tématice ochrany přírody a turistiky. Byla popsána samotná oblast CHKO Jeseníky a NPR Praděd, a to jak z pohledu přírodovědeckého a ochranářského, tak z hlediska využívání oblasti pro sport a turistiku (3. a 6. kapitola). Dále byl v práci popsán vliv člověka v historii daného území, jak se v oblasti vyvíjela turistika a jiné sportovní aktivity (4. kapitola).

142

Prozkoumány byly také dokumenty související s plánováním, tedy územní plány a plán péče. Bylo zmapováno, jak se zmíněné dokumenty staví k problematice ochrany přírody, turistiky a rekreace (5. kapitola). Popsány byly také výsledky dřívější studie o oblasti Pradědu dotýkající se problematiky turismu (7. kapitola). I přes jistou nejednoznačnost výsledků se práce zdá být přínosem. Výsledky nám naznačují, jak ostrá hranice odděluje oba zájmy a že je nutné hledat opravdu důkladně kompromis, který by situaci řešil. Ochrana přírody ostatně byla, je a nejspíš i vždy bude vytrvalým hledáním konsensu. Zde se ukazuje jednoznačně role výchovy, přičemž jak výchova v rodině, tak i výchova školní, by rozhodně měly vést ke kompetencím, které občanům umožní zaujímání hodnotově správných postojů v obdobných situacích. Zbývá tak otázka, zda výsledek konstatující rozdělení občanské a do jisté míry uživatelské veřejnosti na přibližně stejné části ve vztahu ke konkrétnímu chráněnému území, je spíše úspěch a nebo snad neúspěch výše zmíněné výchovy. Řešení této otázky se zdá být tématem jiné budoucí práce.

143

12. ABSTRAKT Diplomová práce zkoumá vztah návštěvníků chráněné krajinné oblasti k ochraně přírody, k turistice a dalším sportovním aktivitám. Shrnuje teoretické poznatky o Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a o Národní přírodní rezervaci Praděd – charakterizuje jejich území, předmět ochrany a zabývá se také jejich využitím z pohledu cestovního ruchu a sportovních aktivit, a to nejen v současnosti, ale i v minulosti. Součástí práce je také analýza územní dokumentace, tedy územních plánů a plánu péče. Je zjišťováno, jak je v nich řešena otázka cestovního ruchu a sportovních aktivit v souvislosti s chráněným územím. Práce obsahuje také výsledky terénního dotazníkového šetření, které proběhlo na území Pradědu. Cílem výzkumu bylo zjištění názorů návštěvníků na oblast jako takovou, ale především na vztah k ochraně přírody, k práci správy chráněné oblasti a na vztah k sjezdovému lyžování a cykloturistice.

144

SUMMARY The thesis examines a relation of visitors of the protected landscape area to the nature protection, tourism and other sport activities. It summarizes theoretical findings about the Protected Landscape Area Jeseníky and about the National nature reserve Praděd – characterizes their territory, subject of protection and is concerned also with their exploitation from the point of view of tourism and sport activities from past to present. The part of this thesis is also analysis of territorial documentation - territorial plans and a plan of the care. It is traced, how is resolved the problem of tourism and sport activities in it, in connection with protected territory. The thesis also contents the results of a field questionnaire, which came through on the territory of Praděd. The goal of the research was an investigation of opinions of visitors about the area as such, but first of all about the relation to nature protection, about the work of the administration of the landscape protected area and about the relation to downhill skiing and biking tourism.

145

RESÜMEE Die

Diplomarbeit

untersucht

Verhältnis

der

Besucher

des

Naturschutzgebietes zum Naturschutz, zur Touristik und anderen Sportaktivitäten. Sie fasst theoretische Erkenntnisse über das Landschaftsschutzgebiet Jeseníky und über das Naturschutzgebiet Praděd zusammen – die Arbeit charakterisiert ihr Gelände, den Gegenstand, der Geschützt wird, und beschäftigt sich auch mit ihrer Ausnutzung aus der Sicht des Reiseverkehrs und Sportaktivitäten, nicht nur im Gegenwart, sondern auch in der Vergangenheit. Ein Bestandteil der Diplomarbeit ist auch die Analyse der territorialen Dokumentation, also Analyse der Gebietspläne und des Betreungsplanes. Es wird festgestellt, wie man die Frage des Fremdenverkehrs und der Sportaktivitäten im Zusammenhang mit diesem Schutzgebiet löst. Die Arbeit enthält auch Ergebnisse der geländegängigen Untersuchung, die auf dem Gebiet Praděd verlief. Das Ziel der Untersuchung war, die Ansichten der Besucher zu diesem Gebiet im Allgemeinen zu ermitteln, aber vor allem

das

Verhältnis

zum

Naturschutz,

zur

Arbeit

der

Landschaftsschutzgebietverwaltung und das Verhältnis zum Skifahren und Cyklotouristik festzustellen.

146

13. ZDROJE, PRAMENY, LITERATURA

MONOGRAFIE: 1. PELIKÁN, Jiří Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum 2004. ISBN 80-7184-569-8. 2. RUBÍN, Josef. Navštivte... Národní parky a chráněné krajinné oblasti. Praha : Olympia 2003. ISBN 80-7033-808-3. 3. ŠAFÁŘ, Jiří a kol. Chráněná území ČR : VI., Olomoucko. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2003. ISBN 80-86064-46-8. 4. ZERZÁŇ, Zdeněk. Jeseníky : průvodce. Praha : Olympia 1981. 5. Výnos o zřízení Chráněné krajinné oblasti "Jeseníky" : Návštěvní řád chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ostrava : Krajský úřad státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, 1986.

ČLÁNKY, PŘÍSPĚVKY V SERIÁLOVÝCH PUBLIKACÍCH 6. OLŠANSKÁ, Eva. Jeseníky chráněnou krajinnou oblastí. Campanula : Sborník chráněné krajinné oblasti Jeseníky, 1970, č. 1, s. 65-66. 7. Statut chráněné krajinné oblasti „Jeseníky“. Campanula : Sborník chráněné krajinné oblasti Jeseníky, 1970, č. 1, s. 71-74. 8. ŠPRINCOVÁ, Stanislava. Cestovní ruch a jeho vliv na rekreační prostředí v oblasti Jeseníků. Campanula : Sborník chráněné krajinné oblasti Jeseníky, 1972, č. 3, s. 137 – 144.

147

ČLÁNKY, PŘÍSPĚVKY V MONOGRAFIÍCH 9. KAČÍREK, František. Územní plánování a životní prostředí v oblasti Jeseníků. In 20. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky : Sborník referátů z odborného semináře. Olomouc : Krajský úřad státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, 1989, s. 30-37. 10. KALIVODA, Petr. Návrh rekreačního využití okresu Šumperk a Bruntál. In 20. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Jeseníky : Sborník referátů z odborného semináře. Olomouc : Krajský úřad státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě, 1989, s. 38-45.

INTERNETOVÉ ZDROJE 11. BANAŠ, Marek, HOŠEK, Jan. Management turismu v nejvyšších polohách Východních Sudet – příkladová studie zpracování plánu péče národní přírodní rezervace Praděd (CHKO Jeseníky). Opera Corcontica : Krkonošské práce [online]. 2004, roč. 2004, č. 41 [cit. 2006-03-27], s. 515-526. Dostupné z WWW: . 12. Cyklobusy Jeseníky 2007 [online]. [cit. 2007-03-31]. Dostupné z WWW: . 13. DANÍČEK, Ladislav. Turistika v CHKO [online]. [cit. 2006-04-17]. Dostupné z WWW: . 14. DAŇHELOVÁ, Lenka. Jeseníky – Historie turistiky v Jeseníkách [online]. [cit. 2005-04-17]. Dostupné z WWW: .

148

15. Jeseníky – Historie oblasti Jeseníky Jeseníkách [online]. [cit. 2005-04-17]. Dostupné z WWW: . 16. LIBROVÁ, Hana. Pestří a zelení : kapitoly o dobrovolné skromnosti [online recenze]. Brno : Veronica : Hnutí Duha, 1994. ISBN

80-238-4210-2. [cit.

2007-03-27]. Dostupné z WWW: . 17. Lyžařské areály – Jeseníky – Ubytování – Figura [online]. [cit. 2007-02-16]. Dostupné z WWW: . 18. MATUŠKA, Alois. Praděd : historie Pradědu [online]. [cit. 2007-03-30]. Dostupné z WWW: . 19. Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky : Návrhová část [online]. Jeseník : Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, 2003. [cit. 2005-02-18]. Dostupné z WWW: . 20. Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky : Rozborová část [online]. Jeseník : Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky, 2003. [cit. 2005-02-18]. Dostupné z WWW: . 21. Sport, turistika, rekreace [online]. [cit. 2006-10-25]. Dostupné z WWW: . 22. Vliv jednotlivých sportů na životní prostředí [online]. [cit. 2007-03-27]. Dostupné z WWW: . 23. Výnos MK ČSR č. j. 9 886/69-II2, o zřízení chráněné krajinné oblasti Jeseníky [online]. [cit. 2006-04-15]. Dostupné z WWW: .

149

24. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [online]. [cit. 2006-04-15]. Dostupné z WWW: . 25. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [online]. [cit. 2006-04-15]. Dostupné z WWW: .

150

14. INTERNETOVÉ ZDROJE OBRÁZKŮ Obr. č.2 – dostupný z WWW: Obr. č.3 – dostupný z WWW: Obr. č.5 – dostupný z WWW: Obr. č.6 – dostupný z WWW: Obr. č.7 – dostupný z WWW: Obr. č.8 – dostupný z WWW: Obr. č.12 – dostupný z WWW: < http://www.ejeseniky.cz/cyklotrasy/rejviz-praded/ index.php?kate=rejviz,praded,chs> Obr. č.14 – dostupný z WWW: Obr. č.16 – dostupný z WWW: Obr. č.17 – dostupný z WWW: Obr. č.18 – dostupný z WWW:

151

15. PŘÍLOHY Příloha č.1 – Ukázka vyplněného dotazníku – zimní období Příloha č.2 – Ukázka vyplněného dotazníku – letní období

152

Příloha č.1 – Ukázka vyplněného dotazníku – zimní období – str.1

153

Příloha č.1 – Ukázka vyplněného dotazníku – zimní období – str.2 154

Příloha č.2 – Ukázka vyplněného dotazníku – letní období – str.1

155

Příloha č.2 – Ukázka vyplněného dotazníku – letní období – str.2

156