Univerzita Karlova v Praze. Finanční analýza neziskové organizace. Člověk v tísni

Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta

Finanční analýza neziskové organizace Člověk v tísni

Bakalářská práce

Vedoucí práce

Ing. Martina Sieber Ph.D. Barbora Eliášová Praha 2015

1

Ráda bych poděkovala své vedoucí práce Ing. Martině Sieber, Ph.D. za její čas a odborné připomínky, které věnovala této práci a Ing. Ireně Martínkové. Barbora Eliášová

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Finanční analýza neziskové organizace Člověk v tísni vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce za použití uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne

3

Abstrakt Tato práce analyzuje finanční hospodaření největší neziskové organizace v České republice Člověk v tísni a hodnotí současný stav finančního hospodaření této organizace na základě získaných údajů z výkazů zisku a ztrát a rozvah z let 2008 – 2012. V teoretické části je popsán neziskový sektor ve společnosti, nejprve z historického hlediska (počátky neziskového sektoru na území České republiky) a posléze z hlediska cíle a smyslu tohoto sektoru. Dále jsou definovány ukazatele potřebné pro analýzu v praktické části. V praktické části je popsána konkrétní nezisková organizace Člověk v tísni a pomocí absolutních ukazatelů horizontální a vertikální analýzy jsou hodnoceny výnosy a náklady neziskové organizace Člověk v tísni, finanční zdraví této organizace je hodnoceno pomocí poměrových ukazatelů autarkie, rentability, likvidity, aktivity (obratu kapitálu a doby obratu pohledávek) a ukazatele finanční nezávislosti.

Klíčová slova Finanční hospodaření, nezisková organizace Člověk v tísni, vertikální a horizontální analýza, autarkie, rentabilita, likvidita, aktivita, obrat kapitálu, doba obratu pohledávek, ukazatel finanční nezávislosti, výnosy, náklady, fondy.

Abstract The aim of bachelor thesis is a financial analysis of the biggest non-profit organization in the Czech Republic People in Need and to evaluate its current situation of financial activities on the basis of data from balance sheet and profit and loss statements in years 2008 – 2012. In the first chapter there non-profit sector in the society is described, firstly from the historical context and secondly from the perspective of goals and purposes. Indicators, which are necessary for implementation of financial analysis in the practical part are defined in the second chapter. In the practical third chapter the concrete non-profit organization People in need is described and there the outcomes from horizontal and vertical analysis are evaluated. In the last fourth chapter the financial health of organization is evaluated by means of proportional indicators autarky, profitability, liquidity, activity and indicators of financial independence. Keywords Financial activities, non-profit organization People in need, vertical and horizontal analysis, autarky, profitability, liquidity, activity, indicators of financial independence, profits, costs, funds.

4

ÚVOD ........................................................................................................................................................7 1 NEZISKOVÝ SEKTOR ...............................................................................................................................8 1.1 Úvod do neziskového sektoru ........................................................................................................8 1.1.2 Historie neziskového sektoru na území České republiky ........................................................9 1.2 Neziskové organizace .................................................................................................................. 11 1.2.1. Cíle a poslání neziskové organizace .................................................................................... 12 1.3 Vznik neziskových organizací....................................................................................................... 12 2 FINANČNÍ ANALÝZA ............................................................................................................................ 14 2.1 Finanční analýza u neziskové organizace .................................................................................... 14 2.1.1 Výroční zprávy a jejich význam ............................................................................................ 15 2.1.2 Obsah výroční zprávy ........................................................................................................... 16 2.2 Finanční analýza – použitý metodický aparát ............................................................................. 17 2.2.1 Horizontální a vertikální analýza .......................................................................................... 18 2.2.2 Autarkie ................................................................................................................................ 19 2.2.3 Rentabilita ............................................................................................................................ 20 2.2.4 Likvidita ................................................................................................................................ 21 2.2.5 Aktivita ................................................................................................................................. 23 2.2.6 Ukazatelé financování .......................................................................................................... 24 3 OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST ČLOVĚK V TÍSNI .......................................................................... 27 3.1 Charakteristika organizace Člověk v tísni .................................................................................... 27 3.2 Organizační struktura společnosti Člověk v tísni......................................................................... 28 3.3 Hlavní a hospodářská činnost organizace Člověk v tísni ............................................................. 29 3.4 Hospodaření organizace Člověk v tísni s finančními prostředky ................................................. 30 3.4.1 Přehled hlavní a hospodářské činnosti organizace Člověk v tísni v letech 2008 -2012 ....... 31 3.4.2 Fondy organizace Člověka v tísni.......................................................................................... 34 3.4.3 Celkový hospodářský výsledek organizace Člověka v tísni................................................... 38 4 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ORGANIZACE ČLOVĚK V TÍSNI A INTERPRETACE HLAVNÍCH UKAZATELŮ FINANČNÍHO ZDRAVÍ......................................................................................................... 40 4.1 Analýza absolutních ukazatelů hospodaření organizace Člověk v tísni ...................................... 40 4.1.1 Výnosy organizace Člověk v tísni .......................................................................................... 40 4.1.2 Náklady organizace Člověk v tísni ........................................................................................ 43 4.2 Analýza poměrových ukazatelů hospodaření organizace Člověka v tísni ................................... 45 4.2.1 Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů............................................................... 45 4.2.2 Rentabilita nákladů hospodářské činnosti ........................................................................... 46

5

4.2.3 Likvidita ................................................................................................................................ 47 4.2.4 Aktivita ................................................................................................................................. 48 4.2.5 Finanční nezávislost.............................................................................................................. 50 5 ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 52 Citovaná literatura ................................................................................................................................ 55 Přílohy ................................................................................................................................................... 58

6

ÚVOD

Tématem této bakalářské práce je provést finanční analýzu vybrané neziskové organizace. Pro analýzu byla vybrána největší nezisková organizace v České republice Člověk v tísni. Hlavním cílem práce je zhodnotit současnou finanční situaci této organizace. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je definováno postavení neziskového sektoru ve společnosti, je popsán vývoj neziskového sektoru na území České republiky a vymezen pojem nezisková organizace s jejími hlavními cíly a posláním. Ve druhé kapitole jsou definovány jednotlivé finanční absolutní a poměrové ukazatelé, které jsou následně aplikovány v praktické části na analýzu finančního zdraví konkrétní organizaci Člověk v tísni. Třetí část nás seznamuje s neziskovou organizací Člověk v tísni, nastiňuje její organizační strukturu, objasňuje její hlavní a hospodářskou činnost a uvádí základní výsledky hospodaření organizace s finančními prostředky z let 2008 – 2012 na základě údajů z výkazů zisku a ztrát a rozvah z daného období. Konkrétně se zabývá výsledky z hospodářské a hlavní činnosti, fondy a celkovými výsledky dané organizace v horizontu pěti výše uvedených let. Ve čtvrté kapitole jsou pomocí absolutních finančních ukazatelů horizontální a vertikální analýzy hodnoceny výnosy a náklady neziskové organizace Člověk v tísni v současnosti v kontextu sledovaného období. Finanční zdraví této organizace v současnosti je hodnoceno pomocí poměrových ukazatelů autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů, rentability nákladů hospodářské činnosti, okamžité likvidity, aktivity (obratu kapitálu a doby obratu pohledávek) a ukazatele finanční nezávislosti.

7

1 NEZISKOVÝ SEKTOR 1.1 Úvod do neziskového sektoru Autor publikace Organizace neziskového sektoru Jan Rektořík dělí národní hospodářství z hlediska z financování na ziskový (tržní) sektor a neziskový (netržní) sektor. Neziskový sektor definuje jako část národního hospodářství, ve které subjekty v ní fungující a produkující statky, nabývají prostředků pro svoji činnost cestou takzvaných přerozdělovacích procesů, jejichž podstaty jsou podrobně popsány a zkoumány prostřednictvím veřejných financí. Cílovou funkcí neziskového sektoru není zisk ve finančním vyjádření, ale přímé dosažení užitku, který má zpravidla podobu veřejné služby hospodaření, ve kterém subjekty získávají prostředky pro svou činnost takzvaným přerozdělováním procesů, jejichž principy jsou podrobně popsány a zkoumány prostřednictvím veřejných financí (Rektořík, 2001). Dále Rektořík dělí neziskový sektor na neziskový veřejný sektor a neziskový soukromý sektor. Při definování neziskového veřejného sektoru vychází Rektořík z definice od Strečkové a Malého, kteří popisují neziskový veřejný sektor jako sektor, který je financovaný z veřejných rozpočtů, je spravován a řízen veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Tento sektor je také nazýván jako „veřejný“, „vládní“ či „státní neziskový“. Jeho cílem je se podílet se na výkonu veřejné správy na příslušné úrovni (stát, kraj, obec) a není založen za účelem vytváření zisku (Strečková, Malý, 1998 in Rektořík, 2001). Neziskový soukromý sektor Rektořík dále definuje jako sektor, který je financován ze soukromých financí od soukromých či právnických osob, které neočekávají, že jim vklad přinese finanční zisk. Neziskový sektor spolu se ziskovým sektorem tedy podle Rektoříka tvoří hospodářství, které vychází z občanské společnosti neboli společnosti, složené z jednotlivců, kteří v rámci hospodářství navzájem spolupracují, vytváří si vhodné prostředí pro žití, vstupují do vztahů, mají přirozenou potřebu se shlukovat, navzájem se ovlivňují, realizují své aktivity, plány, směny, vstupují do vztahů a pracují s majetkem, penězi nebo službami. Podle Boukala však hospodářství nebylo od začátku tvořeno oběma sektory (ziskovým a neziskovým). Primárně hospodářské aktivity vycházejí podle Boukala ze ziskového principu, který dominoval v hospodářství jako první. V minulých letech některé oblasti společenského života nekorelovaly se ziskovým principem a předpokládaly pro své 8

řešení iniciativu občanů založenou na dobročinnosti, resp. na neziskovém principu. Šlo o solidaritu občanů, kteří vytvářeli občanskou společnost (Boukal, 2009). Podle Boukala tedy lze vyvodit, že neziskový sektor a solidarita občanů spolu úzce souvisejí, a aby se solidarita mohla zdravě vyvíjet, potřebuje nad sebou kontrolu nebo právní rámec, který ji umožňuje legitimně fungovat.

1.1.2 Historie neziskového sektoru na území České republiky

Historie neziskového sektoru v České republice je podle Boukala velmi dlouhá a různorodá. Počátky se dají zařadit do středověku, kdy se začaly rozvíjet řemeslnické cechy a lidé se začali sdružovat, shlukovat a hájit zájmy svých členů pomocí dohlížení na kvalitu a cenu zboží. Další vývoj lze datovat do 18. století, kdy dominovaly společnosti stavy, jakožto sociální skupina vnitřně spjatá určitým mocenským či právním postavením ve společnosti. Začátkem obrozeneckého hnutí byla zřetelná podpora spolkové činnosti, která umožnila vznik mnoha hospodářských ale i osvětových, vědeckých, kulturních a dobročinných spolků. Docházelo k rozkvětu občanské společnosti a vzniku První republiky, která občanský život a aktivity s ním související velice podporovala (Boukal, 2009). Vznikaly obrozenecká divadla, kavárny, kde se lidé mohli svobodně setkávat, volnočasové aktivity v podobě skautu atd. Tato situace trvala až do začátku 20. století, kdy došlo k útlumu spolkové činnosti v důsledku 2. světové války a kdy byla tradice českého spolkového života zpřetrhána.

V době totalitních režimů (fašistického a

komunistického) byla svobodná iniciativa občanů nežádoucí a často i zakázána. Až rok 1989 znamenal pro neziskový sektor zásadní změnu. Po Sametové revoluci začaly vznikat nová nezisková uskupení a centra a v roce 1990 bylo registrováno 2500 občanských sdružení.1 Vajdová ve své zprávě o neziskovém sektoru definuje čtyři etapy vývoje neziskového sektoru v České republice po roce 1989. Tyto etapy můžou být charakterizovány následujícím způsobem:

1

Více na www.neziskovky.cz

9

První etapa může být datována do období mezi roky 1990 a 1992. Tato etapa se projevovala, tzn. revolučním entusiasmem, který se promítl do liberální politiky státu ve vztahu k neziskovému sektoru. Tento vztah byl způsoben značným přílivem finančních prostředků na rozvoj neziskového sektoru ze zahraničních zdrojů a vznikem Nadačního investičního fondu. Druhá tříroční etapa trvala od roku 1993 do 1996 a Vajdová ji pojmenována jako dobou váhání. Promítala se v diskuzi Václava Havla a Václava Klause o občanské společnosti a v rezervovaném vztahu státu k neziskovému sektoru. Na jedné straně stát podporoval neziskový sektoru, na druhé straně však stát vyjadřoval neochotu k rozdělení prostředků z Nadačního investičního fondu tomuto sektoru. Třetí etapa trvala od roku 1997 do roku 2001, projevovala se zejména státní intenzivní pozorností k legislativě, regulující neziskový sektor. V tomto období byla zpřísněna dotační pravidla ministerstev a došlo k rozdělení právních prostředků z Nadačního investičního fondu. Poslední etapa je datována do období mezi roky 2001 a 2004, kdy docházelo k decentralizaci státní správy, která ovlivňovala situaci neziskových organizací v regionech. Neméně důležitý faktor byl vznik Evropské unie, který přinesl výzvu o využívání strukturálních fondů (Vajdová, 2006). Rakušanová a Stašková doplňují tento vývoj neziskového sektoru po roce 1989 o pátou etapu, která se především soustředí na vliv Evropské unie. Tato etapa může být datována od roku 2004 do současnosti (Rakušanová & Stašková, 2007). Z pohledu právních norem se neziskový sektor po roce 1989 vyvíjel postupně, přičemž jako první vznikla zákonná úprava činnosti občanských sdružení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů)2. Hlavním cíle tohoto zákona bylo především umožnit realizaci práva občanů na sdružování. Během 90. let následovaly další právní normy, které upravily činnost obecně prospěšných společností, nadací, nadačních fondů a církevních zařízení.3

2 3

Tento zákon byl zrušen a nahrazen novým zákonem č. 89/2012 Sb Více na http://www.rozvojovka.cz/neziskovy-sektor-a-rozvojova-spoluprace/

10

1.2 Neziskové organizace Nezisková organizace je pojem, který je podle Růžičkové obecně používán, bez toho že by byl definován nějakým platným právním předpisem v České republice. Dlouho se uvažovalo o zvláštním zákonu, který by specifikoval neziskovou organizaci, avšak žádný stále neexistuje. V určité míře o neziskových organizacích zaznamenává zákon o daních z příjmů 586/1992 Sb., aniž by zde byl tento pojem výslovně definován a blíže vysvětlen. V zákoně se vyjmenovává jejich výčet a uvádí v podstatě všechny tyto subjekty jako jednu skupinu, které se vymykají jen veřejné vysoké školy a zdravotnická zařízení s jiným daňovým režimem (Růžičková, 2011). Další legislativa, která upravuje činnosti neziskových organizací, se nachází v zákonech o veřejných sbírkách 117/2001 Sb. a o dobrovolnické služně 198/2002 Sb., přičemž k základním typům neziskových organizací patří občanská sdružení (registrována podle zákonu č. 83/1990 Sb, o sdružování občanů), nadace a nadační fondy (registrované podle zákonu č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění novely zákona č. 210/2002 Sb.) a obecně prospěšné činnosti (registrované podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech ve znění novely zákona č. 208/2002 Sb.)4 Terminologie pojmu neziskové organizace tedy skýtá řadu úskalí, což způsobuje mnohé problémy. Existuje mnoho různých definic. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 18, odstavec 7 definuje neziskovou organizaci, jako organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Víceméně shodnou nebo podobnou definici neziskové organizace jako v zákonu o daních a příjmech je možno nalézt i u mnoha autorů, ze kterých například definice od Růžičkové vymezuje neziskové organizace jako organizace, o jejichž činnost je jiný zájem, ať už státu, společnosti nebo určité skupiny lidí, než z důvodu obchodu nebo zisku. Jsou stavěny za účelem provozování ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen větší důraz na nezbytnost výsledků hlavního poslání, přičemž výše příjmů z něj stojí obvykle až na druhém místě (Růžičková, 2011).

4

Více na http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/

11

1.2.1. Cíle a poslání neziskové organizace

K objasnění pojmu neziskové organizace patří i vymezení hlavního cíle či poslání, které může být odvozeno už z definic neziskových organizací. Rektořík vymezuje hlavní cíl neziskové organizace jako dosažení užitku v podobě veřejné služby (Rektořík, 2001). Drucker ve své knize Řízení neziskových organizací vymezuje hlavní cíl neziskové organizace jako snahu změnit jednotlivce i společnost. Neziskové organizace se neomezují pouze na poskytování služeb, ale chtějí, aby konečný uživatel jejích služeb nebyl pouhým uživatelem, ale aktivním spolupracovníkem, přičemž nejdřív je důležité u každé neziskové organizace si objasnit hlavní poslání. Poslání je smyslem existence neziskových organizací. Existují proto, aby změnily společnost a život jednotlivce v ní. Existují pro své poslání a nato nesmějí nikdy zapomínat (Drucker, 1994). Poslání má zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům, proč byla nezisková organizace založena, a na rozdíl od ziskových organizací, které jsou zakládány za účelem zisku, vyjadřuje poslání modifikaci činností, které realizuje, a dále představuje definici zaměření organizace ve vztahu k dosažení předpokládaných užitků. Musí být výstižné a formulované tak, aby odlišovalo danou organizaci od jiných podobných zaměřených organizací (Rektořík, 2001). Poslání je tedy podle Rektoříka u každé neziskové organizace jiné, záleží, za jakým účelem byla zřízena. Například školy a jejich hlavní poslání je uspokojovat žáky a studenty v oblasti vzdělávání, poslání stacionáře pro seniory je uspokojovat seniory v oblasti sociální služby atd. Právě proto, aby nezisková organizace mohla zdravě fungovat, rozvíjet se a plnit svoje ať už krátkodobé či dlouhodobé cíle, je velice důležité si primárně podle Druckera vymezit své poslání.

1.3 Vznik neziskových organizací Teorií, které vysvětlují vznik neziskových organizací, existuje veliké množství. Jedny z často uváděných teorií, jsou teorie tržního a teorie vládního selhání. Představitelé hlavního proudu neoklasické ekonomie zastávají názor, že trh je obecně nejvhodnějším koordinačním mechanismem, vybaveným schopností optimálně alokovat zdroje, avšak reálně nastávají situace, kdy tato schopnost trhu spolu se schopností

12

dosáhnout stability a spravedlnosti selhává, resp. nemůže být uplatněna. Toto selhání na straně trhu může být suplováno či kompenzováno činností státu (Hyánek, 2011). I přes to, že stát je schopný zajišťovat některé nedostatky trhu, není však schopen uspokojit celkovou poptávku. Weisbrod se domnívá, že demokratický politický systém má logickou tendenci vyhovět především většině konkrétně voliči mediánovi, v zájmu získání voličské přízně a (znovu)zvolení. To však znamená, že stále přetrvává neuspokojená poptávka po veřejných statcích, zejména tedy ze strany různých jednotlivců a skupin s okrajovými preferencemi (Weisbrod in Hyánek, 2011). Proto se tedy spotřebitelé, jejichž potřeby nejsou uspokojovány, ani trhem, ani náhradním mechanismem veřejného zabezpečování veřejných statků, obracejí na neziskové organizace, které jim v mnoha případech mohou pomoci zmíněné potřeby uspokojit (Hyánek, 2011). Nejenom u nemožnosti uspokojit celkovou poptávku veřejnosti, ale i v případě kdy akce vlády nedokážou zvýšit ekonomickou efektivnost nebo kdy vláda přerozděluje důchody nesprávným lidem, dochází k vládnímu selhání (Samuelson, 1995). Vládní selhání v podobě nedokonalého rozhodování státních orgánů má podle Samulesona dvě příčiny. Za prvé, je to v důsledku časového zpoždění. Tato zpoždění vznikají v důsledku opožděné reakce státního aparátu na konkrétní situaci, a za druhé je to díky krátkodobému horizontu volebního období, kdy má vláda tendenci mít na zřeteli pouze příští volby a tedy podporovat programy s pouze v krátkodobém horizontu (Samuelson, 1995). Dalším důvodem vládního selhání můžou být tlaky lobbistických skupin a jejich vliv na státní subjekty, které mohou být v rozporu s vládními aktivitami prospěšné pro společnost. Holman dodává, že i asymetrické informace napomáhají k vládnímu selhání (Holman, 2011).

13

2 FINANČNÍ ANALÝZA 2.1 Finanční analýza u neziskové organizace Podle publikace Milany Otrusinové finanční analýza umožňuje široké spektrum přístupů a pojetí, které vedou ke vzniku a formování odlišných cílů finanční analýzy. Tyto cíle můžou být rozděleny do třech úrovní. Za prvé se jedná o rozšíření, doplnění a zjednodušení údajů podniku poskytované finančními výkazy za minulé období. Tento cíl plní podle Otrusinové deskripční funkci. Neméně významným cílem finanční analýzy je umožnění srovnání dané organizace s jinými ekonomickými subjekty, s průměrnými hodnotami za jejich obor, odvětví a za celé národní hospodářství a tak umožnit hodnocení celé hospodářské situace ekonomického subjektu (explanační, valuační funkce). Poslední cíl finanční analýzy Otrusinová vyzdvihuje jako funkci predikční neboli prostřednictvím zjištěných hodnot ukazatelů, souvislostí a vývojových trendů a jejich srovnáním s hodnotami dosahovanými v jiných subjektech umožňující odhadnout vývoj procesů v budoucím období (Otrusinová & Kubíčková, 2011). Obecně lze tedy říct, že hlavním cíle finanční analýzy je zjistit finanční situaci podniku neboli jeho finančního zdraví. Nejedná se jenom o posouzení situace z minulých let, ale i o možné odhalení pozitivních či negativních faktorů, které hospodaření firmy ovlivnily. Podle Kraftové finanční analýza organizace je metodou hodnocení finančního hospodaření organizace, při kterém se zpracovávají data prvotně zachycená zpravidla v peněžních jednotkách. Získaná data se třídí, agregují, poměřují se mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi danými, hledají se kauzální souvislosti mezi nimi, určuje se vývoj. Zaměřuje se na identifikaci problémů, silných a slabých stránek zejména hodnotových procesů organizace (Kraftová, 2002). Tradiční finanční analýza je určena hlavně pro ziskově orientované firmy. Proto se pro analýzu neziskových organizací musí nástroje, které využívá tradiční finanční analýza modifikovat podle specifik neziskových nestátních organizací (Kraftová, 2002). Tato práce je zaměřena na finanční analýzu nestátní, neziskové organizace. Konkrétně se jedná o finanční analýzu obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Výběr vhodných ukazatelů vychází z poznatků uvedených v publikaci Kraftové. I přes to, že se Kraftová zaměřuje na municipální firmy5 a provádí finanční analýzu u těchto forem 5

Municipium (lat.) = ve starořímské říši město mimo Řím s úplnou nebo částečnou samosprávou, v právním pojetí město se zvláštním řízením, municipalita (lat.) = městská samospráva, popř.

14

ekonomických subjektů, vzhledem k podobným rysům municipální firmy a obecně prospěšné společnosti, ke kterým patří například zabezpečování veřejných produktů pro své občany nebo rozvoj potřebných vztahů s jinými subjekty (Kraftová, 2002), čerpá tato práce z publikace, která nese název Finanční analýza municipální firmy. V této v publikaci je uvedeno (pro lepší pochopení municipálních firem vedle neziskového sektoru), že neziskový sektor je zpravidla chápán v České republice jako souhrn vládních, municipálních a tzv. nevládních organizací a řadí se podle něj vedle obcí, krajů, příspěvkových organizací, veřejnoprávních institucí, státních fondů, nadací a nadačních fondů, občanských sdružení, zájmových sdružení právnických osob, církví a náboženských společností, politických stran i obecně prospěšná společnost (Kraftová, 2002). Výběr ukazatelů finanční analýzy pro neziskové organizace se snaží akceptovat zvláštnosti neziskového sektoru. V neziskovém sektoru, stejně jako v sektoru ziskovém se finanční analýza provádí zpravidla na základě účetních dat z výročních správ.

2.1.1 Výroční zprávy a jejich význam

Pro zhodnocení organizace pomocí finanční analýzy je zapotřebí mnoho dat. Obvykle se čerpá z výročních zpráv dané organizace, které by měla organizace poskytovat veřejně, a které jsou podle zákona o účetnictví 563/1991 Sb. povinné. V zákoně se uvádí, že účetní jednotky (akciové společnosti a obchodní korporace) jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Zákon dále říká, že výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace. Za prvé se jedná o skutečnosti, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy. Dále musí informovat o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí a další informace požadované podle zvláštních právních předpisů.

samosprávní orgány jednotlivých jednotek, zejména jako subjekty majetkoprávních vztahů a z toho odvozeno přídavné jméno municipální (Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia 2001, s. 514).

15

Výroční zpráva neslouží pouze k povinnosti organizace splňovat zákony, ale často je organizaci přínosem, z kterého se může organizace dozvědět komplexní informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení (Otrusinová & Kubíčková, 2011). Hlavní výhodou výroční zprávy je především předložení přehledného materiálu pro zaměstnance o činnosti a hospodaření firmy, dále může výroční zpráva poskytovat informační a transparentní materiál pro investory, sponzory či spřátelené organizace (Kraftová, 2003). Zveřejňování výročních zpráv může být zvláště důležité u neziskových organizací a přispívat k dobrým vztahům s dárci, které mohou být rozhodující pro budoucnost organizace.

2.1.2 Obsah výroční zprávy Obsahem výroční zprávy je finanční rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Obě tyto části výroční zprávy poskytují všechna potřebná data pro provedení finanční analýzy. 2.1.2.1 Rozvaha

Rozvaha je okamžitý, stavový účetní výkaz a podle Kraftové se jedná o nejdůležitější výkaz, který vyjadřuje stav majetku k určitému datu. Mezi její pozitivní vlastnosti patří statičnost údajů neboli jejich vázanost na časový okamžik, kterým je den účetní uzávěrky, v praxi nejčastěji 31. 12. Rozvaha se dělí na aktiva a pasiva. Každou část rozvahy je možné členit na další části. Do aktiv patří dlouhodobý a oběžný majetek. Dlouhodobý majetek lze dále dělit na hmotný (kam patří majetek v hodnotě vyšší než 40 tis. Kč, pozemky a umělecká díla), nehmotný majetek (obsahující software a goodwill)6 a finanční (zásoby, pohledávky a peníze). Pasiva se člení na vlastní kapitál (obsahující základní kapitál, kapitálové fondy, hospodářský výsledek a rezervní fondy) a cizí zdroje, kam patří rezervy, závazky a bankovní úvěry (Kislingerová & Hnilica, Finanční analýza, 2008). Zjednodušeně se dají aktiva chápat jako stav majetku, který můžeme reálně v organizaci najít, naopak pasiva představují zdroje krytí, ze kterých organizace či firma získala svoje zdroje. Rozvahy u neziskových organizací se odlišují od rozvahy ziskových firem položkami a obsahem údajů. Podle pokynů Ministerstva financí České republiky obecně prospěšné

6

Goodwill je ekonomickým pojmem organizace, který by mohl být chápán jako pověst společnosti, která vyjadřuje hodnotu postavení organizace na trhu. Více na http://dumfinanci.cz/clanky/1736-goodwillpodniku/

16

společnosti uvádějí údaje v brutto hodnotách, korekce v podobě oprávek a opravné položky k pohledávkám mají vymezeny v rozvaze zvláštní řádek (Kraftová, 2002).

2.1.2.2 Výkaz zisků a ztrát

Výkaz zisků a ztrát nám ukazuje strukturu výnosů a nákladů, které ve sledovaném roce ovlivnily, zdali organizace dosáhla hospodářského zisku či nikoliv. Hospodářský výsledek, tedy informace, který nám udává výsledné hospodaření organizace za dané období, je uváděn jednak před zdaněním (tzv. EBT) a jednak jako hospodářský výsledek po odečtení daní z příjmů (tzv. EAT). Kraftová ve své publikaci píše, že ve výnosech neziskových organizací často hraje nejvýznamnější roli poslední uváděná položka, kterou je dotace (Kraftová, 2002). Díky faktu, že neziskové organizace nefungují primárně kvůli výdělku, musí si obstarat zdroje financování jiným způsobem než v podobě výdělku z hlavní činnosti. Dárcovské fondy (dotace, sbírky apod.) představují pro neziskovou organizaci vysoký podíl finančního zdroje. Výkaz zisků a ztrát u neziskových organizací je často rozšířen i o oblast příspěvků, které hrají velkou roli jak na straně výnosů, tak v oblasti nákladů (Kraftová, 2002).

2.2 Finanční analýza – použitý metodický aparát Ukazatelů, podle nichž můžeme hodnotit finanční zdraví organizace, existuje velké množství. Z tohoto důvodu jsou v této práci uvedeny jen ty ukazatele, které jsou vhodné pro finanční analýzu neziskové organizace, a ze kterých si konkrétní organizace může vybrat ty nejvhodnější a aplikovat je tak na svoje specifika. Díky faktu, že organizace zabývající se obecně prospěšnou činností spadají do oblasti finančních analýzpro municipální firmy (jak již bylo zmíněno v kapitole o finanční analýze neziskové organizace), za hlavní zdroj pro výběr vhodných ukazatelů pro finanční rozbor hospodaření organizace byla použita sbírka Ivany Kraftové Finanční analýza municipální firmy. Za absolutní ukazatele byly vybrány horizontální a vertikální analýza a za poměrové ukazatele byly vybrány tyto ukazatelé autarkie, rentabilita, likvidita, aktivita a míra finanční nezávislosti. U každého ukazatele je obecně

17

vysvětlena jeho hlavní funkce a zdůvodněno proč je ukazatel aplikován a zařazen do této práce a uvedeny vzorce pro jeho výpočet.

2.2.1 Horizontální a vertikální analýza

Horizontální a vertikální analýza neboli horizontální a vertikální rozbor finančních prostředků slouží jako výchozí bod finanční analýzy a doporučuje se s ním začínat při analýze hospodaření organizace (Kraftová, 2002). Vychází z náhledu do původních absolutních údajů účetních výkazů organizace a umožňuje sledovat finanční vývoj a strukturu daných položek v čase a vůči sobě navzájem. Horizontální a vertikální analýza je aplikována v praktické části, protože v neziskových firmách je velice přínosné například díky horizontální analýze porovnat položky fondů (jeden z hlavních finančních zdrojů organizace) v závislosti na čase nebo díky vertikální analýze zjistit vzájemný poměr jednotlivých položek z rozvahy nebo výkazu zisku a ztrát vůči sobě i vůči celku.

2.2.1.1 Horizontální analýza

Horizontální analýza umožňujesrovnání jednotlivých položek účetních dokumentů v čase, například o kolik procent vzrostla hodnota dlouhodobého majetku v čase (t+1) v porovnání s časem (t), a kvantifikuje meziroční změny položek. Nejčastěji se používá porovnání poslední zjištěné hodnoty ve vztahu k minulému účetnímu období (Kislingerová & Hnilica, Finanční analýza, 2008). Organizaci horizontální analýza může pomoci zjistit stabilitu výnosů nebo nákladů za určité časové období, například jak se vyvíjela hodnota krátkodobých závazků během sledovaných pěti let. Díky horizontální analýze lze vyčíst, v jakém roce byly krátkodobé závazky nejvyšší nebo naopak nejnižší.Tento ukazatel může například zachytit, zda změny v organizaci řízení nebo působení vnějších faktorů (např. katastrofa) vedly k období kontinuálního růstu či poklesu jednotlivých položek.

Vzorec na výpočet horizontální analýzy vypadá následovně (1): horizontální analýza = [ položka A (t+1) / položka A (t) – 1 ]* 100. 18

2.2.1.2 Vertikální analýza

Vertikální analýza udává, jakým podílem se jednotlivé položky účetních dokumentů podílí na jim nadřazených položkách. Lze z ní například vyčíst, jak velký procentuální podíl zastávají služby vůči celkovým nákladům, nebo jak jsou služby vnitřně strukturovány, tedy jak velký procentuální podíl zastává například cestovné vůči celkovým výdajům na služby. Vertikální analýza tedy sleduje strukturu finančního výkazu orientovanou k nějaké veličině (Kislingerová & Hnilica, Finanční analýza, 2008). Hlavním přínosem vertikální analýzy pro organizaci je podrobně sledovat strukturu jednotlivých položek a analyzovat možné zvýšení či snížení položky vůči celkovým nákladům nebo výnosům podle její efektivity. Například pokud položka spotřeba energie zaujímá v celkových spotřebovaných nákupech nevhodně velký podíl vůči ostatním položkám, organizace se může zaměřit v dalších letech na její snížení a přestrukturování výdajů.

Vzorec na výpočet horizontální analýzy vypadá následovně (2): vertikální analýza = položka A / položka B * 100.

2.2.2 Autarkie

Ukazatel autarkie poskytuje informace o mířesoběstačnosti neziskové organizace. Tento ukazatel může být vyhodnocen na dvou bázích v závislosti na použitých datech (Kraftová, 2002). Za prvé může být autarkie udána pomocí příjmově výdajového principu nebo za druhé pomocí principu výnosově nákladovému. Autarkie odvozená na příjmově výdajovém principu je vázaná na peněžní toky prostředků a je potřeba odlišovat, zda jsoudo příjmů a výdajů zahrnovány pouze provozní (neinvestiční) toky, nebo zda je uvažováno o celkových tocích (tj. investičních a neinvestičních). Podle Kraftové je ukazatel autarkie na příjmově výdajové bázi lepší pro provádění finanční analýzy u organizace orientované na sledování příjmů a výdajů v návaznosti na rozpočet zřizovatele.

19

Autarkie na principu výnosově nákladovém má oproti autarkii na bázi příjmů a výdajů výhodu v tom, že zahrnuje pouze neinvestiční dotace, které často představují nejvýznamnější část výnosů. Oba principy autarkie se dají uplatnit jak na hlavní činnosti organizace, tak i na činnosti hospodářské. V praktické části práce bude autarkie hlavní činnosti odvozena na principu výnosově nákladovém z důvodu, že nezisková organizace Člověk v tísni nemá zřizovatele, tudíž není nucena se primárně orientovat na příjmy a výdaje vázané na rozpočet zřizovatele, a bude provedena u hlavní činnosti, která je pro finanční analýzu neziskové organizace důležitější než činnost hospodářská, která slouží pouze pro zkvalitnění a rozšíření hlavní činnosti organizace. Výsledek autarkie hlavní činnosti lze hodnotit pozitivně, pokud je ukazatel roven nebo vyšší než 100 %, kdy jsou pokryty všechny náklady a dochází ke generaci zisku.

Vzorec na výpočet autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů vypadá následovně (3): AHV-HČ = VHČ / NHČ * 100. VHČ

výnosy z hlavní činnosti

NHČ

náklady z hlavní činnosti

2.2.3 Rentabilita

Podle Kislingerové a Hnilici představuje ukazatel rentability u ziskových firem jeden z nejsledovanějších ukazatelů, díky tomu, že informuje o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem (Kislingerová & Hnilica, Finanční analýza, 2008).U finanční analýzy ziskové organizace se často pracuje s rentabilitou tržeb, výnosů nebo spotřebovaných nákladů. U neziskových firem naopak Kraftová dodává, že představuje jeden z nejdiskutovanějších ukazatelů, jelikož neziskové organizace nesledují primárně zisk, ale vyrovnanost nákladů a výnosů. V případě výpočtu rentability u neziskové organizace je dobré si uvědomit, že neziskové organizace vedou často vedle své hlavní činnosti i činnost hospodářskou, 20

jejímž hlavním cílem je zisk (Kraftová, 2003). V praktické části je tedy použit ukazatel nákladové rentability pouze na hospodářskou činnost vybrané neziskové organizace. Ukazatel rentability nákladů poměřuje tzv. užitný efekt (díky hospodářské činnosti organizace Člověka v tísni v podobě zisku) se vstupy (náklady), které byly na jeho produkci vynaloženy. Čím je vyšší hodnota ukazatele rentability nákladů hospodářské činnosti, tím je účinnější využití vynaložených prostředků (Otrusinová & Kubíčková, 2011).

Vzorec na výpočet rentability nákladů hospodářské činnostivypadá následovně (4): RNDČ = HVDČ / NDČ* 100. HVDČ hospodářský výsledek hospodářské činnosti NDČ

náklady hospodářské činnosti

2.2.4 Likvidita

Likviditou se rozumí schopnost organizace přeměňovat svůj majetek bez velkých ztrát na hotové peníze a díky tomu vyrovnávat v krátkodobém horizontu své závazky. Při měření likvidity se tedy vždy jedná o poměr prostředků, které jsou k dispozici, ke krátkodobým závazkům. Pro lepší představu ukazatele likvidity, je dobré si ujasnit, co pro organizaci představují závazky. Obecně lze podle Kraftové říci, že závazky představují pro organizaci nejlevnější cizí zdroje, protože nejsou vůči dodavatelům zpravidla úročeny stejně jako závazky vůči pracovníkům, závazky z titulu daní a pojištění ve lhůtě splatnosti. Za předpokladu, že je organizace schopna závazky uhradit v rámci jednotlivých lhůt splatnosti se organizace závazků nemusí obávat a můžou být pro organizaci z důvodu uvedených výše velice výhodné (Kraftová, 2002). Velikým přínosem, který se dá očekávat z výsledků ukazatele likvidity je upozornění na nebezpečí nedostatečné likvidity, tj. situace, kdy firma nedokáže splácet své krátkodobé závazky, v důsledku čehož může ztratit dodavatele a tedy být donucena k nevýhodnému odprodeji dlouhodobého majetku nebo se dokonce dostat do konkurzu. Díky této informaci patří sledování ukazatele likvidity za jeden z prvotních úkolů finančního řízení každé organizace (Otrusinová & Kubíčková, 2011).

21

Dále autoři uvádějí, že v neziskovém sektoru lze zacházet s ukazateli likvidity ve shodě jako u podnikatelských subjektů (Otrusinová & Kubíčková, 2011). Proto tedy můžou být zmíněny na tomto místě tři klasické druhy likvidity. Jedná se o likviditu okamžitou, likviditu pohotovou a likviditu běžnou. Likvidita okamžitá vyjadřuje schopnost organizace okamžitě uhradit své krátkodobé závazky. Ve výsledném hodnocení je tento ukazatel hodnocen pozitivně, pokud nabývá hodnoty kolem 0,2, tj. v hodnoceném okamžiku má organizace k dispozici prostředky k úhradě, s kterými může splatit 20 % krátkodobých závazků. U neziskových firem je zpravidla hodnota okamžité likvidity vyšší (Kraftová, 2002)

Vzorec na výpočet okamžité likvidity vypadá následovně (5): finanční majetek (peníze a obchodovatelné cenné papíry) /krátkodobé závazky.

Likviditou pohotovou se rozumí rozšířený ukazatel likvidity okamžité o objem pohledávek v hodnotě čitatele. Pozitivní výsledek je interpretován, pokud se hodnota ukazatele pohybuje kolem jedné. Vzorec na výpočet pohotové likvidity vypadá následovně (6): finanční majetek (peníze a obchodovatelné cenné papíry)+ pohledávky/krátkodobé závazky.

Poslední druh likvidity je likvidita běžná. Jedná se podle Kraftové o nejobsáhlejší ukazatel likvidity, protože je v čitateli doplněn oproti likviditě pohotové ještě o hodnotu zásob. Tento typ likvidity má výhodu díky své dobré likvidnosti, tedy schopností být za krátkou dobu přeměněn do podoby peněz. Standartní hodnota ukazatele se pohybuje v relativně širokém intervalu, jedná se o rozmezí mezi čísly 1,5 a 2,5. Vzorec na výpočet běžnou likvidity vypadá následovně (7): finanční majetek (peníze a obchodovatelné cenné papíry)+ pohledávky + zásoby /krátkodobé závazky.

V praktické části bude operováno s okamžitou likviditou. Je vybrána proto, že představuje nejpřísnější a nejpřesnější ukazatel schopnosti uhrazovat závazky 22

(Otrusinová & Kubíčková, 2011) a pro analýzu Člověka v tísni je velice přijatelná z důvodu vysokých závazků organizace.

2.2.5 Aktivita

Ukazatele aktivity měří, jak je organizace schopná využívat své zdroje neboli informuje o intenzitě využití jednotlivých forem majetku

(Otrusinová & Kubíčková,

2011).V literatuře můžeme najít celou řadu ukazatelů aktivit například obrat zásob, obrat kapitálu, obrat dlouhodobého majetku, obrat závazků, doba obratu kapitálu atd. Buď se jedná o vyjádření ukazatele na základě obratu, nebo na základě doby obratu. V případě obratu ukazatel vyjadřuje počet obrátek aktiv za období (většinou rok), během kterého byly provedeny dané tržby použité v ukazateli (Kislingerová & Hnilica, Finanční analýza, 2008). Obrat ukazuje, kolikrát se přemění aktiva firmy na tržby za určité časové období. Díky zmíněné definici je patrné, že ukazatel je maximalizační, tedy při hodnocení ukazatele je očekávána co nejvyšší hodnota. V případě ukazatele doby obratu je vyjádřen počet dní (případně let), po které trvá jedna obrátka, tzn. kolik dní se aktiva vyskytují na účtu, než se přemění v reálné peníze. Smyslem ukazatele doby obratu pohledávek je stanovit průměrný počet dní, po kterou jsou odběratelé organizace dlužni, tj. dobu mezi prodejem produktu a inkasem peněz (Kislingerová & Hnilica, Finanční analýza, 2008). Na rozdíl od ukazatele obratu se jedná o ukazatel minimalizační, a pro organizaci je prospěšnější, když se daná položka než se promění v peníze, vyskytuje na účtu co nejkratší dobu. V praktické části je vypočítán obrat kapitálu a doba obratu pohledávek. Ukazatel obratu kapitálu, jako hodnocení hrubé výnosnosti využívaných celkových zdrojů, je vhodný jelikož výnosy v něm obsažené zachycují jednak hodnotu dotací, jednak hodnotu uživatelského poplatku, ostatních výnosů i výnosů s hospodářské činnosti (Kraftová, 2002). Volba ukazatele doby obratu pohledávek do praktické části je provedena na základě doporučení zařadit do analýzy neziskové organizace tento ukazatel, pokud má organizace relativně hodně pohledávek (Kraftová, 2002) a v Člověku v tísni představují pohledávky za sledované období 30 % z celkového krátkodobého majetku.

23

Vzorec na výpočet obratu kapitálu vypadá následovně (8): Obrat kapitálu = V / K. V

výnosy

K

kapitál, celková pasiva

Vzorec na výpočet doby obratu pohledávek vypadá následovně (9): Doba obratu pohledávek = Po / [V/360]. Po

pohledávky

V

celkové výnosy za rok (V/360 – jednodenní výnosy)

2.2.6 Ukazatelé financování

Ukazatelé financování mají v neziskové organizaci oproti ziskovému sektoru poněkud odlišnou situaci a nelze je považovat a hodnotit stejným způsobem jako u organizace ziskové. U neziskové organizace je nezbytné odlišovat provozní (neinvestiční) financování od investičního a následně pro zjednodušení výpočtu řadit přechodná pasiva do položek cizího kapitálu. Od tradičních ukazatelů financování, kteří se používají v ziskovém sektoru, je vhodné pro neziskový sektor zvolit ukazatele ve vztahu toků hotovosti a financování a snažit se najít souvislosti i s ukazateli hodnotící rentabilitu organizace (Kraftová, 2002). Ukazatelů finanční struktury existuje velice mnoho, avšak jak již bylo výše uvedeno, v práci jsou vybírány ukazatelé podle publikace Kraftové, která řadí mezi vhodné ukazatele financování pro neziskový sektor míru finančního rizika, míru věřitelského rizika, míru oddlužování a sílu finanční páky. Ukazatele financování se mohou dělit do dvou kategorií podle využívání cizích zdrojů. Do první kategorie patří ukazatele zadluženosti, vyjadřující podíl cizích zdrojů. Druhou kategorii tvoří ukazatele dluhové schopnosti, měřící schopnost podniku krýt náklady, resp. výdaje spojené s využíváním cizího kapitálu (tj.úroky) (Otrusinová & Kubíčková, 2011). Níže jsou zmíněné čtyři základní ukazatele financování: míra finanční nezávislosti, míra věřitelského rizika, míra oddlužování a síla finanční páky. V praktické části je analyzován pouze ukazatel míry finanční nezávislosti z důvodu, že nezisková organizace Člověk v tísni vykazuje tento stavový ukazatel v poměrně vysokých 24

hodnotách kolem 70%. Člověk v tísni nedisponuje žádnými bankovními úvěry, proto ostatní možné ukazatelé financování pozbývají svého významu. Síla finanční páky se používá v podnikatelském sektoru k vyjádření vlivu cizího kapitálu na rentabilitu vlastního kapitálu (Otrusinová & Kubíčková, 2011), což opět operuje především s úvěry, které u vybrané neziskové organizace nefigurují.

2.2.6.1 Míra finanční nezávislosti

Ukazatel míry finanční nezávislosti vyjadřuje jaký je podíl vlastních zdrojů na celkovém objemu kapitálu. Jedná se o stavový ukazatel a podle Kraftové u neziskových organizací nabývá relativně vysokých čísel, standardně nad 70 %. Proto je zapotřebí při interpretaci neziskového sektoru zvolit jiný styl interpretace a i výsledkům ukazatele finanční nezávislosti, které nabývají hodnoty pod 50 % věnovat pozornost. Hodnota pod 30 % ukazuje, že daná organizace je nestabilní organizaci (Kraftová, 2002).

Vzorec na výpočet míry finanční nezávislosti vypadá následovně (10): Míra finanční nezávislosti = [VK/K] x 100. VK

vlastní kapitál

K

celkový kapitál

2.2.6.2 Míra věřitelského rizika

Ukazatel míry věřitelského rizika vyjadřuje podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích (Otrusinová & Kubíčková, 2011). Při interpretaci výsledků je často doporučováno, pokud organizace užívají hlavně cizí neúročený kapitál (např. ve formě závazků), vzhledem k jeho nenákladovosti jeho podíl na celkovém kapitálu maximalizovat. Nebezpečí tohoto doporučení spočívá v možnosti ohrožení stability finanční situace organizace a podle Kraftové při zvýšení nelikvidních aktiv může vést organizaci i k insolventnosti (Kraftová, 2002).

Vzorec na výpočet míry věřitelského rizika vypadá následovně (11): Míra věřitelského rizika = [CK/K] x 100. 25

CK

stav cizího kapitálu

K

stav kapitálu

2.2.6.3 Míra oddlužování

Míra oddlužování ukazuje schopnost firmy vytvářet prostředky na splácení dluhu. Díky tomuto ukazateli, organizace mohou posoudit míru generování toku hotovosti, který je nutný na úhradu úvěru. Aby organizace efektivně hospodařila se svým cizím kapitálem, měla by být zajištěna vhodná relace mezi délkou splatnosti bankovních úvěrů a vytvořeným tokem peněz (cash flow). U neziskových organizací je vhodné tento ukazatel financování zvolit pokud využívají bankovních úvěrů (Kraftová, 2002).

Vzorec na výpočet míry oddlužování vypadá následovně (12): Míra oddlužování = [CF/CK]. CF

vygenerovaný tok hotovosti období

CK

průměrný stav kapitálu

2.2.6.4 Síla finanční páky

Posledním vybraným ukazatelem financování organizace je síla finanční páky. Tento ukazatel reprezentuje míru zadluženosti vlastního kapitálu. Ukazatel nám vypovídá o tom, jak organizace využívá ve svém finančním hospodaření finanční páku. V neziskových organizacích působí podle Kraftové finanční páka kladně, díky tomu, že úroková míra je nulová a cizí kapitál zvyšuje svou nižší nákladovostí rentabilitu celkového kapitálu (Kraftová, 2002). Vzorec na výpočet síly finanční páky vypadá následovně (13): Síla finanční páky = 1 + CK/VK. CK

cizí kapitál

VK

vlastní kapitál

26

3 OBECNĚ PROSPĚŠNÁ SPOLEČNOST ČLOVĚK V TÍSNI

Tato kapitola seznamuje s konkrétní neziskovou organizací Člověka v tísni. Kapitola charakterizuje organizaci Člověk v tísni, nastiňuje organizační strukturou organizace, objasňuje její hlavní a hospodářskou činnost a seznamuje se základními výsledky hospodaření organizace s finančními prostředky v letech 2008 – 2012.

3.1 Charakteristika organizace Člověk v tísni Člověk v tísni je největší nezisková organizace se sídlem v České republice, která poskytuje humanitární pomoc lidem v nejproblémovějších oblastech světa, zasažených ať už přírodními katastrofami nebo ohrožených válečnou krizí. Tato nezisková organizace má podobu Občanské prospěšné společnosti a působí již od roku 1992. Hlavní poslání organizace Člověk v tísni je uvedeno na webových stránkách7 (z nichž jsou čerpány informace pro tuto kapitolu) organizace takto: „Jsme nevládní nezisková organizace vycházející z myšlenek humanismu, svobody, rovnosti a solidarity. Lidskou důstojnost a svobodu považujeme za základní hodnoty. Věříme, že lidé kdekoli na světě mají mít právo rozhodovat o svých životech a společně sdílet práva vyjádřená Všeobecnou deklarací lidských práv“. V počátcích své působnosti organizace fungovala jako nadace Lidových Novin. Roku 1992, kdy byl vyhlášen v České republice týden pomoci pro Bosnu, nadace vypravila první zásilku humanitární pomoci do země postižené občanskou válkou. O dva roky později v roce 1994 nadace Lidových novin přešla pod záštitu České televize a vznikla tak Nadace Člověk v tísni při České televizi. Tato forma organizace fungovala až do roku 1999, kdy bylo nutné, díky změně právního řádu, změnit formu z nadace na obecně prospěšnou společnost. Organizace se oficiálně pojmenovala Člověk v tísni – společnost při ČT, o. p. s. Tato forma trvá doposud. Organizace už působila ve více než 50 zemích světa. V roce 2012 byla aktivní ve 28 zemích.

7

www.clovekvtisni.cz

27

V zemích Afriky, Asie a Evropy realizuje rozvojové programy, které se snaží zlepšit přístup obyvatel ke vzdělání, zdravotní péči, dostupnost pitné vody, dodržování hygieny, rozvoji místních zdrojů obživy i zapojení lidí do procesů ovlivňujících dění v jejich zemi. Humanitární tým opakovaně zasahoval i při povodních v České republice. Mezi hlavní činnosti patří čtyři základní oblasti – humanitární pomoc a rozvojová spolupráce, podpora lidských práv, programy sociální integrace, vzdělání a osvěta. V rámci humanitární pomoci Člověk v tísni zajišťuje základní potřeby a pomoc při přírodních a jiných katastrofách. V rámci podpory lidských práv se od roku 1999 pořádá festival Jeden svět, který patří mezi nejvýznamnější festivaly lidskoprávního druhu v Evropě. Mezi informační a vzdělávací programy patří Jeden svět na školách, Varianty (vzdělávací program nabízející informační servis a metodickou podporu českým pedagogům a školám) a Rozvojovka (informačně vzdělávací sekce). Programy sociální integrace především pracují s dětmi a mladistvými. Jedná se o terénní sociální práci, podporu vzdělávání v rodinách, předškolní kluby a kluby matek, kariérní a pracovní poradenství, volnočasové aktivity, sociální asistence v trestním řízení a komunitní práce.

3.2 Organizační struktura společnosti Člověk v tísni Organizace má podobu obecně prospěšné společnosti (o. p. s.), což s sebou nese dané povinnosti v uspořádání organizační struktury. Hlavními zakladateli je Česká televize, Jaromír Štětina a Šimon Pánek. Šimon Pánek působí v organizaci jako ředitel od založení organizace od roku 1992. Pouze v období od 17. 9. 2012 do 16. 5. 2013 došlo k změně na pozici ředitele, kdy se stal na půlroku ředitelem Jan Kamenický. I přes snahu nelézt důvody, proč byl změněn post ředitele organizace, informace nejsou dohledatelné v písemných záznamech. Ve čtvrté kapitole, kde je analyzováno hospodaření organizace, je například vidět z horizontální a vertikální analýzy výnosů a nákladů, že tato změna organizační struktury nepřinesla ve finančním hospodaření organizace žádné větší změny. V organizační struktuře Člověka v tísni existují dvě kontrolní rady. Jedná se o dozorčí a správní. Každou radu zastupují tři členové, kteří se během analyzovaných pěti let měnili. Na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra Slovenské republiky vznikla 28

organizační složka společnosti na Slovensku. Předmět činnosti společnosti je identický s činností společnosti v České republice. Státním zástupcem je Šimon Pánek.Organizace zaměstnává každý rok okolo 400 lidí mimo Českou republiku, působících převážně na misiích v Afganistánu, Kongu a Etiopii, průměrně 240 zaměstnanců v České republice, kteří pracují na pracovní poměr nebo na dohodu o pracovní činnosti a více než 1000 lidí s dohodou o provedení práce.8

3.3 Hlavní a hospodářská činnost organizace Člověk v tísni Organizace Člověk v tísni vykonává hlavní neziskovou činnost a doplňkově činnost hospodářskou. Do neziskové činnosti, vycházející z osobní aktivity a iniciativy zaměstnanců a dobrovolníků po celém světě9 patří: organizace humanitární a rozvojové pomoci v zahraničí a tuzemsku, poskytování pomoci politicky, rasově či jinak pronásledovaným osobám v zahraničí i tuzemsku, poskytování pomoci mladým novinářům a nezávislému tisku v zahraničí i tuzemsku, poskytování pomoci lokálním samosprávám a dalším lokálním organizacím, organizování pomoci menšinám v zahraničí i v tuzemsku, sociální poradenství, osvětová činnost, organizace seminářů a školení, organizování kulturních a sportovních akcí, poskytování sociálních služeb, komunitní plánování a organizování, organizace vzdělávacích a volnočasových aktivit dětí a mládeže, podpora a provozování pracovně-terapeutických a resocializačních dílen včetně prodeje, výrobků vyrobených v těchto dílnách v zahraničí i v tuzemsku, nakladatelská a vydavatelská činnost.10 Neziskové organizace můžou vést vedle hlavní činnosti, která je nezisková, vést i činnost doplňkovou hospodářskou, která vede k zisku. Tato činnost musí být schválena na základě oprávnění udělené příslušným orgánem a v souladu s dalšími zákonnými předpisy, zejména živnostenským a daňovými zákony (Otrusinová & Kubíčková, 2011). Vyhláška č. 410/2009 Sb. v § 5 říká, že pod hlavní činností neziskové organizace se rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena. Vyhláška definuje

8

Výroční zprávy Člověka v tísni z let 2008 - 2012 Člověka v tísni, www.clovekvtisni.cz Převzato 26/1/2015 z webové stránky: http://www.clovekvtisni.cz/cs/o-nas 10 Výroční zpráva Člověka v tísni, 2009 9

29

hospodářskou činnost neziskové organizace jako činnost vymezenou zřizovací listinou, například činnost doplňkovou, vedlejší, podnikatelskou nebo jinou činnosti.11 Hospodářská činnost organizace Člověk v tísni usiluje převážně o tvorbu a distribuci audiovizuálních pořadů, reklamní činnost a zprostředkovatelskou činnost v oblasti reklamy, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor a hostinskou činnost. Hospodářské činnosti vykonává organizace za účelem dosažení účinnějšího využití majetku a zároveň jejich výkonem nesmí být ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb hlavní činnosti. V případě dosažení zisku z výkonu těchto hospodářských činností smí být tento zisk použít pouze pro zkvalitnění a rozšíření činností obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni12. Příkladem hospodářské činnosti může být provozování centra Člověka v tísni Langhans. Centrum bylo otevřeno v květnu 2012 a působí jako místo setkávání lidí se zájmem o lidskoprávní témata. Pravidelně se zde pokládají akce, výstavy, které jsou vždy spojeny s hlavním posláním celé organizace (viz. kapitola 3.1). Organizace Člověk v tísni tyto prostory pronajímá za účelem výdělku. V budově se nachází kavárna Langhans, která taktéž patří Člověku v tísni a její činnost se řadí mezi hospodářskou činnost organizace.

3.4 Hospodaření organizace Člověk v tísni s finančními prostředky Člověk v tísni hospodaří s finančními prostředky získanými z mnoha zdrojů. V této kapitole je ukázán přehled hospodaření této organizace v hlavní a hospodářské činnosti, vysvětlena struktura fondů organizace a diskutovány celkové hospodářské výsledky organizace Člověk v tísni v roce 2012 v porovnání s rokem předchozím a diskutovány nejdůležitější hodnoty pro celkové posouzení finančního stavu organizace pro možný odhad vývoje organizace do budoucna. V další kapitole (kapitola 4.) jsou analyzováni další vybrané hloubkové ukazatelé umožňující posouzení vývoj organizace Člověk v tísni na základě klasických prvků používaných pro hodnocení finančního zdraví pro ziskové i neziskové organizace.

11

Z důvodu zjednodušení pojmů, bude nadále v práci používán termín hospodářská činnost pro doplňkovou hospodářskou činnost organizace Člověk v tísni 12 Výroční zpráva Člověka v tísni, 2012

30

3.4.1 Přehled hlavní a hospodářské činnosti organizace Člověk v tísni v letech 2008 2012

Graf č. 1 zachycuje tendence celkových výsledků hospodaření hlavní a hospodářské činnosti. Z udané tabulky a grafu budou nejprve vyhodnoceny výsledky hospodaření hlavní a hospodářské činnosti a pak nahlédnuto na náklady a výnosy jednotlivých činností. Tabulka č. 1: Výnosy, náklady a výsledek hospodaření po zdanění z hlavní a hospodářské činnosti (v tis. Kč). Hlavní činnost

2008

2009

2010

2011

2012

362

434

503

595

622

710

939

184

875

799

365

434

503

598

624

969

970

002

586

022

z HČ

3 032

-222

-182

2 226

1 105

Hospodářská činnost

2008

2009

2010

2011

2012

Náklady

2 661

2 022

4 700

2 632

2 878

Výnosy

2 894

2 302

5 071

2 859

3 690

195

241

358

187

721

Náklady Výnosy Výsledek hospodaření po zdanění

Výsledek hospodaření po zdanění

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, Výroční zpráva organizace Člověk v tísni z let 2008 – 2012.

31

Graf č. 1: Výsledky hospodaření z hlavní a hospodářské činnosti (v tis. Kč). 3500 3000 2500 2000

výsledek hospodaření po zdanění z HČ

1500

výsledek hospodaření po zdanění z HSČ

1000 500 0 2008

2009

2010

2011

2012

-500

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, Výroční zpráva organizace Člověk v tísni z let 2008 – 2012. HČ

hlavní činnost

HSČ

hospodářská činnost

Výsledky hlavní činnosti organizace Člověk v tísni

Výsledky hlavní činnosti organizace Člověk v tísni v roce 2012 činí 1 105 000 Kč což je oproti roku 2011 o polovinu méně. Z tabulky č. 1. a grafu č. 1., lze vidět, že výsledky hospodářské činnosti jsou stabilní a kladné, v posledním roce dokonce narostly o286 % na hodnotu 721 000 Kč, a jsou dostatečné na pokrytí případných ztrát ve výsledcích hospodaření hlavní činnosti (viz kapitola 3.4.3 a graf č. 2), jak se např. stalo díky povodním v ČR v letech 2009 a 2010, kdy organizace Člověk v tísni vypomohla značnými finančními prostředky. V dalším roce lze očekávat kladné výsledky hospodaření hlavní činnosti, při současném stavu běhu zavedených činností, pokud nedojde k neočekávané situaci v ČR nebo ve světě, kde by se organizace rozhodla intervenovat a využila tak opět větší část svých prostředků. Současné náklady hlavní činnosti organizace Člověk v tísni činí okolo 623 miliónu Kč a oproti minulému roku 2011 vzrostly o 27 miliónů Kč, což je méně než celkový nárůst 32

nákladů za posledních 5 let od roku 2008, kdy náklady oproti tomuto roku vzrostly o 261 miliónů Kč, nebo v porovnání s meziročním přírůstkem v posledních 5 letech, který byl v průměru o 100 miliónů Kč. Co vedlo k tomu, že se náklady z hlavní činnosti za pět let zdvojnásobily téměř dvakrát? Hlavní důvod můžeme najít v rozšíření působnosti organizace o čtyři nové země z důvodu dramatických změn v roce 2011. V tomto roce přišla neočekávaná vlna Arabského jara, díky níž organizace rozšířila svoji působnost na území Egyptu, Sýrie, Libye, a také začala působit v Rusku. Dále se od roku 2010 organizace zaměřila v rámci rozvojové spolupráce na péči o matku a dítě a prevenci HIV-AIDS, kde náklady na tuto oblast stouply oproti přechozímu roku o necelých 50 miliónů Kč13. Programy sociální integrace, které působí v 60 městech České republiky, během pěti let zvýšily počet svých zaměstnanců na dvojnásobek14 a tedy i navýšení mzdových nákladů hrálo roli v celkovém růstu nákladů. Rozšiřování pole působení organizace Člověk v tísni spojené se zvyšováním nákladů hlavní činnosti by si organizace nemohla dovolit, pokud by se spolu s rostoucími náklady nezvyšovaly souběžně i výnosy. Mezi příčiny nárůstu výnosů hlavní činnosti patří bezesporu štědrost lidí, kteří přispívali na veřejné sbírky nebo zvýšení příspěvků ze zahraničních (např. dotace EU nebo granty OSN), ale i velice dobře fungující fundraisingové oddělení organizace Člověka v tísni, které je schopno zajistit kvalitní marketing. Do budoucna se dá očekávat další růst celkových nákladů hlavní činnosti organizace Člověk v tísni v souladu s celkovou tendencí rozšiřování působení Člověka v tísni v ČR i ve světě. Vývoj objemu výnosů hlavní činnostiorganizace Člověka v tísni za posledních 5 let kopíruje vývoj nákladů. V roce 2012 výnosy hlavní činnosti činily 624 miliónů Kč.V posledním roce došlo k nejmenšímu nárůstu nákladů oproti minulému roku 2011, což je méně než nárůst výnosů mezi jednotlivými lety předchozími a celkový nárůst výnosů za posledních 5 let je 258 miliónu Kč podobně jako u nákladů.

13 14

Výroční zprávy organizace Člověk v tísni, 2009 a 2010 Výroční zprávy organizace Člověk v tísni, 2008 a 2012

33

Výsledky hospodářské činnosti organizace Člověk v tísni

Výsledek z hospodářské činnosti po zdanění je tento rok 721 000. Kč, což je o téměř čtyřikrát více než v roce 2011. Z grafu č. 1 je možné vyčíst celkový nárůst výsledku hospodaření z hospodářské činnosti v horizontu pěti sledovaných let. Výnosy hospodářské činnosti představují v současné době 3 690 000 Kč a náklady 2 878 000 Kč. V položkách nákladů a výnosů hospodářské činnosti Člověka v tísni se nedá vypozorovat žádný růst či pokles, výkyv nastal pouze v roce 2010, kdy výnosy i náklady vzrostly více než dvakrát vůči předchozímu roku. Důvodem může být investice do přípravy fungování centra Langhans, které bylo následně otevřeno v roce 2012. V posledním roce však výsledek hospodaření po zdanění představoval veliký nárůst oproti předchozímu roku o necelých 600 000 Kč, což mohlo být zapříčiněno právě otevřením centra Langhans a jeho dobré hospodářské činnosti.

3.4.2 Fondy organizace Člověka v tísni

Fondy představují v organizaci Člověk v tísni hlavní zdroj financí. V této kapitole bude představena základní struktura fondů organizace člověka v tísni a poukázáno na jejich specifika.

3.4.2.1 Struktura fondů organizace Člověk v tísni

Fondy Člověka v tísni zahrnují veřejné sbírky (Sbírka Skutečná pomoc, Sbírka Postavme Školu v Africe atd.), dotace (ze státního rozpočtu, z Evropské unie a ostatních zahraničních vlád), vázané granty (granty např. od agentur OSN a NGO agentur) a ostatní fondy (například příspěvky z Klubu přátel Člověka v tísni, rezervní fondy nebo nepeněžní dary). Tabulka č. 2. ukazuje složení fondů a finanční přínos jednotlivých složek fondů v letech 2008 – 2012.

34

Tabulka č. 2.: Fondy organizace Člověk v tísni (ČvT) (v tis. Kč).

Fondy ČvT

2008

2009

2010

2011

2012

veřejné sbírky

14 551

84 699

113 477

39 890

32 232

dotace

183 644

236 676

292 052

357 325

397 144

granty

43 871

56 201

28 675

45 285

69 373

ostatní fondy

16 658

23 952

24 665

30 005

39 613

celkem fondy

258 724

401 429

458 868

472 505

538 362

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

V současnosti představují největší podíl na fondech organizace Člověka v tísni dotace a to ve výši 397 milionu Kč, což činí 74 % z celkového objemu fondů. Dotace se oproti minulým obdobím, kdy meziročně narůstaly o přibližně 20 %, navýšily za poslední rok o 11 %. Celkově z toho můžeme odvodit, že organizace Člověk v tísni má důvěru České vlády, Evropské Unie i jiných zahraničních vlád, která se projevuje stabilním příjmem dotací a je možné v činnosti organizace Člověka v tísni vidět reprezentaci naší republiky v pomoci řešení světových problémů. Do budoucna se dá očekávat další podpora organizace Člověk v tísni ze strany vlád ve formě dotací a jejich nárůst v podobném trendu jako v minulých letech mezi 10 až 20 % a tudíž garanci finančního zajištění činností organizace. Zajímavou část fondů představují veřejné sbírky, jelikož odrážejí vliv marketingu organizace a důvěru občanů České republiky v činnost organizace Člověka v tísni, proto v kapitole 3.4.1.2 je provedena jejich podrobnější analýza. V roce 2012 činily výnosy sbírek 32 miliónů Kč, což odpovídá 11% podílu na celkovém objemu fondů. V roce 2010 dokonce dosáhly výše 113 miliónů Kč, díky solidaritě dárců s lidmi trpícími po povodních v České republice v roce 2009, a činily 25% z celkového objemu fondů (viz tabulka 2.).

35

Zajímavým faktem může být, že od agentur OSN dostává organizace Člověk v tísni v průměru za posledních 5 let kolem 20 miliónu Kč15 Graf č. 2: Vývoj fondů organizace Člověk v tísni v letech 2008 – 2012. 600 000 000 500 000 000 400 000 000

celkem sbírky celkem dotace

300 000 000

celkem fondy (granty) celkem ostatní fondy

200 000 000

celkem fondy 100 000 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

3.4.2.2 Veřejné sbírky organizace Člověk v tísni

Veřejné sbírky organizace Člověk v tísni zrcadlí důvěru organizace na veřejnosti, a jsou spojené s dobrým marketingem společnosti. V posledních dvou letech činily sbírky kolem 7 % z celkového objemu fondů, v roce 2009 a 2010 dokonce kolem 25 % (viz tabulka č. 2.), díky pomoci povodním v České republice, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole. Za sledovaných pět let se veřejné sbírek měnily podle konkrétních potřeb, např. SOS sbírky pro naléhavou situaci v daném státě ve světě nebo sbírky na stavby škol v zemích třetího světa, případně potopy v České republice apod. Během sledovaných pěti let se pouze dvě sbírky objevovaly pravidelně, jedná se o sbírky: Postavme školu v Africe a Skutečná pomoc. Sbírku Skutečná pomoc například organizace Člověk v tísni provozuje od roku 2008. Sbírka je na dobu neurčitou a nejefektivnějším způsobem přispívání je zasílání 15

Výroční zprávy organizace Člověk v tísni 2008 - 2012

36

pravidelných příspěvků nebo zakoupení darovacího certifikátu Skutečný dárek 16. Tyto formy sbírek se snaží zajistit pravidelné přispěvatele a tím předpovídatelnější a rostoucí objem financí. Prodej certifikátů napodobuje prodej produktů u výdělečné společnosti. V současnosti představuje sbírka Skutečná pomoc více než 16 milionu Kč17, což je nejvíce za posledních pět let (viz. graf č. 3.). A v grafu dále vidíme rostoucí tendenci a chování příjmů srovnatelné s růstem zisků v prosperující výdělečné organizaci. Z toho se dá usoudit další nárůst příjmu organizace Člověk v tísni z této činnosti. Graf č. 3.: Výše vybraných peněž v rámci sbírky Skutečná pomoc (v tis. Kč). 18000 16000 14000 12000 10000

Sbírka Skutečná pomoc

8000 6000 4000 2000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Výroční zprávy organizace Člověk v tísni, 2008 – 2012.

Z celkové výše veřejných sbírek v posledních dvou letech, kolem 30 miliónu Kč, lze vidět velká důvěra veřejnosti v organizaci Člověk v tísni a dá se usuzovat, že i v budoucnu bude schopna těmito sbírkami zajistit poměrně vysoké finanční prostředky pro aktuální situace, vyžadující pomoc i dlouhodobější pravidelnější příjem pro stálejší činnosti např. rozvojových oblastí.

16 17

Více na http://www.skutecnydarek.cz/ Výroční zpráva organizace Člověk v tísni, 2012

37

3.4.3 Celkový hospodářský výsledek organizace Člověka v tísni

Celkové hospodářské výsledky představují pro organizaci Člověk v tísni základní zdroj informací, jak hospodaří se svými výnosy a náklady. Rozbor výnosů, nákladů hlavní a hospodářské činnosti organizace je uveden v kapitole 3.4.1. V této kapitole budou hodnoceny celkové výsledky hospodaření organizace Člověk v tísni po zdanění mezi lety 2008 – 2012 (viz graf č. 4.), nejprve z hlediska jednotlivých let a pak z celkového pohledu za dané období. Graf č. 4.: Výsledek hospodaření organizace Člověk v tísni v letech 2008 – 2012 (v tis. Kč). 4000 3500 3000 2500 2000

výsledek hospodaření po zdanění

1500 1000 500 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Výroční zprávy organizace Člověk v tísni, 2008 – 2012.

V roce 2009 a 2010 může být z grafu č. 2 vypozorován velký pokles hospodářského výsledku o více než 3 miliony Kč oproti roku 2008. Tento pokles může být zapříčiněn většími výdaji organizace díky pomoci při záplavách v České republice, jak už bylo zmíněno u analýzy hospodářských výsledků z hlavní činnosti v kapitole 3.4.1. Podobně k velkým investicím došlo v roce 2010, kdy výsledek hospodaření po zdanění byl opět nízký, ve výši 176 000 Kč oproti jiným rokům, kdy se pohybuje v řádu miliónů. Tento rok byl pro humanitární a rozvojovou sekci ve znamení dvou obrovských přírodních katastrof (v lednu proběhlo zemětřesení na Haiti a ve stejném 38

roce i masivní záplavy v Pákistánu a v České republice), dále organizace Člověk v tísni zahájil pilotní projekt předškolní přípravy a klubů matek s dětmi. Člověk v tísni také otevřel podle úspěšného předškolního klubu v Bílině stejná zařízení i v dalších devíti místech po celé ČR. V roce 2011 organizace nabyla pozemku a dvou nemovitostí v celkové částce 16 milionu Kč, díky čemuž došlo k nárůstu výsledku hospodaření po zdanění na hodnotu kolem 2,5 miliónu Kč. V roce 2012 organizace Člověk v tísni vykazuje výsledek hospodaření po zdanění ve výši 1,8 milionů Kč (viz graf č. 2.), o 32 % méně než byl hospodářský výsledek po zdanění v roce minulém. I přes to, že se výsledek hospodaření po zdanění tento rok snížil, nemusí být snížení výsledku hospodářské činnosti bráno negativně, ale jako spíše lepší využití možných prostředků do oblastí své činnosti. Z celkového hlediska můžeme říci, že výsledky hospodaření organizace Člověk v tísni za posledních 5 let je velice úspěšné, z důvodu, že výsledky hospodaření jsou vždy kladné a výnosy jsou vyšší než náklady (viz kapitola 3.4.1). Vývoj v posledních dvou letech ukazuje, že organizace si dovede uchovat ve výsledcích finanční rezervy a dá se očekávat podobný trend v dalším roce, pokud nedojde k neočekávaným zásahům do problémových situací, které by vyžadovaly větší náklady, jako např. v letech 2009 a 2010.

39

4 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ORGANIZACE ČLOVĚK V TÍSNI A INTERPRETACE HLAVNÍCH UKAZATELŮ FINANČNÍHO ZDRAVÍ

V poslední kapitole bakalářské práce jsou interpretovány a detailně rozebrány výsledky z absolutních a poměrových ukazatelů. Tato kapitola pomocí výsledků z těchto ukazatelů pomáhá splnit hlavní cíl práce. Pomocí horizontální analýzy je analyzováno hospodaření organizace Člověka v tísni v horizontu pěti let a následně vyhodnocena současná situace organizace. Pomocí absolutních ukazatelů jsou především analyzovány roky 2011 a 2012.

4.1 Analýza absolutních ukazatelů hospodaření organizace Člověk v tísni Absolutní ukazatelé, kam se řadí vertikální a horizontální analýza jsou v této kapitole aplikovány podle skupin zdrojů nebo z hlediska činnosti. Jako u poměrových ukazatelů zde bude analyzován současný rok 2012 v porovnání s rokem 2011. 4.1.1 Výnosy organizace Člověk v tísni

V současnosti došlo k největší změně oproti předchozímu roku 2011 v položce výnosů z prostředků z místních rozpočtů v České republice, kdy oproti roku 2011 došlo k 63% snížení (viz grafy č. 5 a 6.). Nejenom u této položky se výše výnosů snížila, ale i u položek výnosů z vlastní činnosti (o 3 %), výnosů z prostředků Evropské unie (o 33 %) a výnosů v podobě darů od jednotlivých firem a agentur OSN a IOM (o 1 %). Naopak k 25%

nárůstu výnosů tento rok oproti minulému došlo u nadací a nevládních

organizací, a u výnosů prostředků ze státního rozpočtu, které se oproti minulému roku navýšily o 16 %. V porovnání z předchozích let stojí za zmínku 128% nárůst v roce 2010 díky výnosům z prostředků Evropské unie. Důvodem tohoto nárůstu může být čerpání strukturálních fondů Evropské unie, které v předchozích letech ještě čerpány nebyly. Jedná se zejména o strukturální fondy DG Education and Culture, ECHO, DJ Justice and Home Affairs 18.

18

Výroční zpráva z roku 2010, www.clovekvtisni.cz

40

S těmito fondy prostředky EU představovaly v roce 2012 pro Člověka v tísni třetinu finančních zdrojů. Tabulka č. 3.: Výnosy organizace Člověk v tísni (v tis. Kč). 2008

2009

2010

2011

2012

Agentury OSN a IOM

12 656

41 832

12 126

35 757

35 277

Česká televize

1 527

x

x

x

X

Dary od jednotlivců a firem

49 848

82 152

107 058

70 038

66 051

Nadace a nevládní organizace

31 123

19 162

27 506

22 315

28 003

Prostředky EU

59 807

65 163

148 856 182 364 122 683

7 760

8 642

Prostředky z místních rozpočtů v ČR

5 526

10 352

3 815

Prostředky ze státního rozpočtu ČR Vlastní

113 695 126 181 103 968 129 999 150 288 činnost

a

ostatní

výnosy

25 393

24 193

27 554

29 719

28 820

Zahraniční vládní prostředky

68 004

70 275

75 479

120 902 126 253

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012. Graf č. 5.: Výnosy organizace Člověk v tísni v roce 2011

2011

Agentury OSN a IOM Česká televize Dary od jednotlivců a firem Nadace a nevládní organizace Prostředky EU Prostředky z místních rozpočtů v ČR Prostředky ze státního rzpočtu ČR

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2011.

41

Graf č. 6.: Výnosy organizace Člověk v tísni v roce 2012

2012

Agentury OSN a IOM Česká televize Dary od jednotlivců a firem Nadace a nevládní organizace Prostředky EU Prostředky z místních rozpočtů v ČR Prostředky ze státního rzpočtu ČR

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2012 Závěrem této kapitoly ještě může být dodáno, s jakými výnosy může počítat organizace Člověk v tísni pravidelně v každém roce a s jakými naopak nemůže. Mezi pravidelné zdroje výnosů se můžou řadit všechny uvedené subjekty (Agentury OSN a IOM, dary od jednotlivců a firem, nadace a nevládní organizace, prostředky z Evropské unie, prostředky ze státního rozpočtu České republiky, vlastní činnosti a zahraniční vládní prostředky) naopak s finančními prostředky České televize organizace Člověk v tísni počítat pravidelně nemůže. Graf č. 7.: Výnosy organizace Člověk v tísni. 200 000

Agentury OSN a IOM

180 000 Česká televize

160 000 140 000

Dary od jednotlivců a firem

120 000

Nadace a nevládní organizace Prostředky EU

100 000 80 000

Prostředky z místních rozpočtů v ČR Prostředky ze státního rzpočtu ČR Vlastní činnost a ostatní výnosy Zahraniční vládní prostředky

60 000 40 000 20 000 0 2008

2009

2010

2011

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012. 42

2012

4.1.2 Náklady organizace Člověk v tísni

V současné době představuje největší podíl na celkových nákladech (z hlediska činnosti) rozvojová pomoc a spolupráce, která dosahuje téměř 439 milionů Kč (viz graf č. 8.) Naopak nejmenší nákladovou zátěž představují pro organizaci Člověk v tísni osvětové programy k problematice integrace, na které je vynaloženo 355 000 Kč. Náklady na Festival Jeden svět a Jeden svět na školách představují relativně stejnou výši nákladů, pohybující se momentálně kolem 16 milionů Kč. Graf č. 8.: Náklady organizace Člověka v tísni (v tis. Kč). Podpora projektu z centrální kanceláře a provozu Fundraising

500 000 450 000 400 000 350 000

Rozvojová spolupráce, okamžitá pomoc, obnova

300 000

Centrum pro lidská práva a demokracii

250 000 200 000 150 000

Filmový festival Jeden svět

100 000

Jeden svět na školách

50 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Programy sociální integrace

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni, 2008 – 2012.

Oproti předchozímu roku je možné z tabulky č. 4. vyčíst 31% nárůst nákladů na Jeden svět na školách (v roce 2011 představovaly náklady na tuto položku 13 milionů Kč a o rok později se jedná o částku ve výši 17 milionů Kč). Dále došlo k nárůstů fundraisingu o 20 % oproti roku 2011 a nákladů na podporu projektu z centrální kanceláře a provozu o 19 %. Náklady na Program Varianty se v roce 2012 oproti předchozímu zvýšily pouze o 3 %. Podobně jako program Varianty, rozvojová spolupráce, okamžitá pomoc a obnova nepředstavovaly pro organizaci v roce 2012 větší nákladovou zátěž než v roce 2011 (částka se zvýšila o 5 %).

43

Tabulka č. 4.: Náklady organizace Člověka v tísni (v tis. Kč). 2008

2009

2010

2011

2012

provozu

10 413

10 615

16 726

16 591

19 807

Fundraising

844

3 054

4 859

5 675

6 789

Podpora projektu z kanceláře a

Rozvojová spolupráce, okam. pomoc 243 305 310 176 Centrum

pro

lidská

práva

348 139 419 510 438 980

a

demokracii

25 168

27 183

29 774

32 547

29 413

Filmový festival Jeden svět

14 440

16 368

17 746

16 014

15 747

Jeden svět na školách

10 514

11 911

15 538

13 501

17 703

Programy sociální integrace

51 482

50 525

66 473

79 837

82 112

Osvětové p. k problematice integrace 942

1 483

1 375

1 603

355

Vzdělání - program varianty

7 858

5 720

7 267

7 191

7 410

Projekty Slovenské pobočky

1 467

X

x

x

x

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

Graf č. 9.: Náklady organizace Člověka v tísni (v tis. Kč) 20 000 18 000 16 000 14 000

Fundraising

12 000 10 000 8 000

Filmový festival Jeden svět

6 000

Jeden svět na školách

4 000 2 000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012

44

V kontextu sledovaných pěti let je z pohledu horizontální analýzy nejzajímavější nárůst nákladů ve fundraisingu o 262 % (viz graf č. 9.) Důvodem mohlo být cílené uvolnění financí na tuto práci s cílem budoucího zefektivnění.

4.2 Analýza poměrových ukazatelů hospodaření organizace Člověka v tísni V kapitole budou analyzovány poměrové ukazatele finančního zdraví. U každého poměrového ukazatel je tabulka nebo graf a k němu následná interpretace

4.2.1 Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů Podle výsledných hodnot ukazatele autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů, znázorněných v tabulce č. 5., můžeme hodnotit v současné době soběstačnost organizace Člověka v tísni velice kladně. I přes to, že se oproti předchozímu roku výsledek ukazatele autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů nepatrně snížil (o 0,15 %), stále se hodnota pohybovala okolo 100 % z čehož lze vyvodit, že výnosy hlavní činnosti pokrývají zcela náklady hlavní činnosti a dochází ke generování zisku. V kontextu s minulostí výsledky ukazatele autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů byly vždy větší než 100 %. Z tabulky č. 5. je patrné, že jsou meziroční výsledky autarkie velice nepatrné a neliší se ani o jedno procento. Výsledek autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů byl s nejvyšší číselnou hodnotou v roce 2008 a to 101 %, o 0,03 vyšší než výsledek autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů v roce nadcházejícím. Je dobré si uvědomit, že v průběhu pěti let rostou organizaci Člověka v tísni souběžně náklady i výnosy. Je to způsobeno tím, že organizace Člověk v tísni neustále zvětšuje svou hlavní činnost a rok od roku se dostává do povědomí veřejnosti (díky každoročnímu festivalu Jeden svět apod.). Pozitivní fakt tedy je, že si organizace umí poradit s nárůstem nákladů, pomocí zvyšování svých výnosů.

45

Tabulka č. 5.: Autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů (v tis. Kč).

VHČ NHČ AHV-HČ

2008 (%) 369 813 366 169 101,00

2009 (%) 438 050 437 743 100,07

2010 (%) 508 073 507 884 100,04

2011 (%) 601 445 598 511 100,49

2012 (%) 627 712 625 677 100,33

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočty na základě vzorce (3).

4.2.2 Rentabilita nákladů hospodářské činnosti V současnosti organizace Člověk v tísni vykazuje nejvyšší hodnotu rentability nákladů hospodářské činnosti za posledních pět let (tabulka č. 6.), kdy stoupla například oproti poslednímu roku o 18 % na hodnotu 25 %. Rentabilita nákladů hospodářské činnosti se tento rok zvýšila oproti minulému roku (2011) o 18 %, což je největší meziroční růst za sledované pětileté období. Jeden z důvodů může být nalezen v otevření nového centra Člověka v tísni Langhans na začátku května 2012. Podle vysoké vypočtené rentability nákladů hospodářské činnosti (oproti předchozímu roku) může být tento krok v rozšíření hospodářské činnosti organizace Člověka v tísni brán velice pozitivně. Další navýšení rentability nákladů hospodářské činnosti může být díky větší výnosnosti z tvorby audiovizuálních programů v rámci festivalu Jeden svět. I přes to, že se rentabilita nákladů hospodářské činnosti v minulosti nepohybovala na vysokých hodnotách, lze hodnotit fungování organizace v minulosti kladně, protože se výsledek v žádném roce nepohyboval v záporných číslech a organizace tedy nemusela přemýšlet o opuštění hospodářské činnosti. Rentabilita nákladů hospodářské činnosti vzrostla v horizontu daných pěti let dvakrát. První nárůst nastal v roce 2009, kdy se oproti roku 2008 rentabilita nákladů hospodářské činnosti zvýšila o 5 % a dosáhla tak 12 %. Druhý nárůst nastal tento rok, jak již bylo zmíněno výše o 18 %.

46

Tabulka č. 6.: Rentabilita nákladů hospodářské činnosti (v tis. Kč).

HVDČ NDČ Rndč

2008

2009

2010

2011

2012

195

241

358

187

721

2 661

2 022

4 700

2 632

2 878

7%

12%

8%

7%

25%

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočty na základě vzorce (4).

4.2.3 Likvidita Z pohledu ukazatele okamžité likvidity, který je možný vidět v tabulce č. 7., současná situace organizace Člověka v tísni nevypovídá o dobrém stavu schopnosti okamžitě hradit své krátkodobé závazky. Momentální hodnota okamžité likvidity je vysoká a to 2,78. Oproti předchozímu roku vzrostla o 0,70 a v horizontu sledovaných pěti let, současný rok představuje druhou nejvyšší číselnou hodnotu ukazatele. Za vysokou číselnou hodnotu okamžité likvidity může stát několik skutečností. Za prvé mohlo dojít k zvýšením peněz a obchodovatelných cenných papírů. Za druhé se okamžitá likvidita mohla navýšit díky snížení krátkodobých závazků a za třetí mohlo dojít k nárůstu díky navýšení jak peněz a obchodovatelných cenných papírů, tak současně i k nárůstům krátkodobých závazků. Důvodem vysoké okamžité likvidity pro tento rok je ten, že organizace Člověku v tísni v současnosti navýšila krátkodobý finanční majetek o 50 % oproti předchozímu roku 2011, přičemž krátkodobé závazky pouze o 16 % vůči roku 2011, čímž došlo k navýšením okamžité likvidity o 0,70. K dalšímu významnému nárůstu okamžité likvidity došlo ve sledovaném pětiletém období v roce 2009, kdy byla situace velice obdobná současné situaci, a kdy došlo k vysokému navýšení finančního majetku o více než 100% vůči předchozímu roku a tedy nárůstu okamžité likvidity.

47

Tabulka č. 7.: Peněžní likvidita (v tis. Kč).

peněžní (okamžitá)

2008

2009

2010

2011

2012

1,987

2,953

2,639

2,067

2,775

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočty na základě vzorce (5).

4.2.4 Aktivita

Současný stav ukazatele obratu kapitálu u organizace Člověka v tísni je relativně nízký, jelikož se jedná o maximalizační ukazatel, je očekávána co největší hodnota ukazatele. Tento rok je obrat kapitálu 2,59 (viz tabulka č. 8.). Vůči předchozímu roku se obrat kapitálu snížil o 0,10. Důvodem je snížení výnosů v organizaci Člověka v tísni o necelých 13 % oproti předchozímu roku a navýšení celkových pasiv o 11 % vzhledem k roku 2011, téměř o 40 000 tis. Kč19. Obě tyto změny ve výsledcích rozvahy a zisku a ztrát byly důvodem snížení ukazatele aktivity kapitálu organizace Člověka v tísni pro tento rok. V horizontu pěti sledovaných let došlo k nárůstu obratu kapitálu pouze v roce 2011, kdy hodnota obratu kapitálu byla o 0,25 větší než v roce 2010. V roce 2011 organizace disponovala zhruba o 19 % více výnosů než v roce 2010 a zároveň celkové pasiva zůstaly téměř nezměněná v tomto roce vůči roku předchozímu. Díky tomu, že se výnosy v roce 2011 navýšily a naopak celková pasiva zůstala víceméně na podobné úrovni, se okamžitá likvidita organizaci Člověku v tísni takto zvýšila. Z analýzy hodnot obratu kapitálu za posledních pět let, je patrné, že každý rok hodnoty aktivity obratu kapitálu vykazují relativně nízké výsledky. Ukazuje nám to, že v organizace nedošlo k většímu „vrácení“ vloženého kapitálu do fungování neziskové organizace pomocí stanoveného ocenění její produkce. Na závěr je možné zmínit, že v roce organizace Člověk v tísni měl ukazatel aktivity obratu kapitálu dva po sobě jdoucí roky (2009 a 2010) stejné výsledky.

19

Výkaz zisků a ztrát, Člověk v tísni 2011, 2012

48

Tabulka č. 8.: Obrat kapitálu (v tis. Kč).

O kapitálu

2008

2009

2010

2011

2012

2,86

2,44

2,44

2,69

2,59

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočty na základě vzorce (6).

V organizaci Člověk v tísni se v současné době vyskytují pohledávky na bankovním účtu zhruba 38 dní, než se přemění v reálné peníze, což nám uvádí ukazatel aktivity doby obratu pohledávek (viz tabulka č. 9.). S porovnáním s předchozím rokem 2011 hodnota ukazatele doby obratu klesla o 2 dny, což můžeme hodnotit velmi pozitivně, díky tomu, že se jedná o ukazatel minimalizační. Tento pokles může být způsoben poklesem celkových výnosů oproti minulému roku a současně poklesem pohledávek. Obě tyto položky klesly o více než 2 %, díky čemuž poklesla i hodnota v ukazateli aktivity doby obratu pohledávek. Z hlediska ukazatele doby obratu pohledávek z horizontu sledovaných pěti let, u každého roku je zřejmé, že se pohledávky vyskytovaly minimálně 35 dní, než se proměnily v reálné peníze. V roce 2009 pohledávky organizace Člověka v tísni ležely na účtu 46 dní, což bylo nejdéle za celé sledované období, a zároveň o zhruba jeden den více než v roce 2010 a 11 dní více než v roce 2008. Bylo to díky tomu, že organizace Člověk v tísni nabyla dvakrát více celkových pohledávek, než tomu bylo v roce předcházejícím. Zaměříme-li se na strukturu zvýšených položek celkových pohledávek, je z této položky zřejmé, že nejvíce se zvýšily aktivní dohadné účty (účty, kde jsou zaznamenány pohledávky, u nichž neznáme částku ani období) a to o zhruba 190 %. Jednalo se zejména o plnění roku 2009, která byla vyfakturována až v roce 2010.20

20

Výroční zpráva Člověka v tísni 2009

49

Tabulka č. 9.: Doba obratu pohledávek (v tis. Kč). 2008

2009

2010

2011

2012

35,64

46,41

44,60

41,42

38,78

Doba obratu pohledávek (dny)

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočty na základě vzorce (7).

4.2.5 Finanční nezávislost

V současném roce je ukazatel finanční nezávislosti 77,63% (viz tabulka č. 10), který zachycuje nezávislost vlastního kapitálu na kapitálu celkovém. V porovnání s ostatními neziskovými organizacemi je tato hodnota podle Kraftové normální a tedy můžeme hodnotit nezávislost organizace Člověka v tísni dobře. Oproti předchozímu roku (2011) se však koeficient finanční nezávislosti snížil o 2 %. Příčinou drobného nárůstu ukazatele je navýšení celkového kapitálu o 12 % během roku 2012 a naopak stabilní výše vlastních zdrojů, které se za poslední rok téměř nezměnily a zůstaly na stabilní hodnotě okolo 250 miliónů Kč. Sledujeme-li ukazatel finanční nezávislosti během pěti let, není možné vypozorovat žádný celkový lineární růst či pokles. Ukazatel v každém roce osciloval průměrně kolem hodnoty 78 %. Největší meziroční růst byl v roce 2011 vůči roku 2010, kdy se koeficient finanční nezávislosti zvýšil oproti předchozímu roku o 4 %. Důvodem byl 7% růst vlastního kapitálu v roce 201121. Tento růst vlastního kapitálu zapříčinilo nabytí dvou nemovitostí organizaci Člověk v tísni v celkové částce 16 mil. Kč.

Výkaz zisku a ztrát Člověk v tísni, 2011

50

Tabulka č. 10.: Finanční nezávislost (v procentech).

Koeficient nezávislosti

2008

2009

2010

2011

2012

77,53%

79,57%

75,18%

79,64%

77,63%

finanční

Zdroj: Výkaz zisku a ztrát, vlastní výpočty na základě vzorce (8).

51

5 ZÁVĚR

Pro objasnění současné finanční situace neziskové organizace Člověk v tísni byly použity data z výkazů zisků a ztrát v letech 2008 – 2012 a rozvahy této organizace ve stejných letech. Nejprve byl analyzován současný stav finančních prostředků organizace Člověk v tísni (hospodářský výsledek z hlavní a hospodářské činnost, celkové fondy, celkový hospodářský výsledek) a následně byla provedena analýza současného finančního stavu pomocí absolutních a poměrových ukazatelů. Činnost organizace Člověk v tísni během posledních let neustále roste, což potvrzují výsledky z hospodaření organizace. Výsledek z hospodářské činnosti je v současnosti čtyřikrát větší než byl v roce 2008, hlavním důvodem je otevření centra Langhans v roce 2012 ve Vodičkové ulici a které slouží jako místo, kde se může veřejnost více dozvědět o organizaci Člověk v tísni. Analyzovány byly fondy, které jsou důležitým zdrojem výnosů. Největší podíl na fondech organizace Člověk v tísni v roce 2012 představují dotace ze státního rozpočtu, z Evropské unie a ostatních zahraničních vlád. Pomocí analýzy fondů, bylo zhodnoceno, že organizace Člověk v tísni má důvěru České vlády a Evropské unie, jak vidíme na stabilních dotacích z těchto zdrojů a je možné v činnosti organizace Člověk v tísni vidět reprezentaci naší republiky v pomoci řešení světových problémů. Dalším zdrojem výnosů jsou sbírky, ze kterých byla v práci analyzována sbírka Skutečná pomoc, která za pět sledovaných let vzrostla o 16 milionů Kč. Tato sbírka odráží velkou důvěru organizace na veřejnosti a je spojena s dobrým marketingem organizace Člověk v tísni. Výsledky hospodaření za posledních pět let byly vždy kladné a výnosy převyšovaly náklady. Vývoj v posledních dvou letech 2011 a 2012 ukazuje, že organizace Člověk v tísni si dovede uchovat ve výsledcích i rezervy. Analýza absolutních ukazatelů hospodaření organizace Člověk v tísni byla provedena na výnosech a nákladech. Do horizontální analýzy byly zařazeny tyto pravidelné zdroje výnosů organizace Člověk v tísni: agentury OSN a IOM, dary od jednotlivců a firem, 52

nadace a nevládní organizace, prostředky z Evropské unie, prostředky ze státního rozpočtu České republiky, vlastní činnosti a zahraniční vládní prostředky a bylo sledováno, u kterých položek došlo ke změnám. Pomocí vertikální analýzy bylo sledováno, která položka nákladů organizace Člověk v tísni je největší a u které dochází k největšímu růstu. Pomocí horizontální analýzy bylo zjištěno, že v roce 2012 došlo oproti předchozímu roku 2011 ke snížení finančních dotací u prostředků z místních rozpočtů České republiky, z prostředků Evropské unie a finančních prostředků v podobě darů od jednotlivců, firem a agentur OSN a IOM. K největšímu snížení dotací došlo u fondů Evropské unie. Naopak navýšení finančních prostředků v podobě výnosů organizace Člověka v tísni nastalo u nadací a nevládních organizací. Z analýzy nákladů organizace Člověka v tísni bylo zjištěno, že největší podíl na nákladech činí rozvojová pomoc a spolupráce, která dosahuje v současnosti částky téměř půl miliardy korun a je nejrychleji rostoucí položkou v posledních pěti letech. Stabilně rostoucí položkou jsou náklady na fundraising, který se odráží v rostoucím povědomí o činnosti organizace Člověk v tísni na veřejnosti a z toho vyplývajícímu nárůstu veřejných sbírek a podpory jednotlivců a firem. Z analýzy poměrových ukazatelů autarkie hlavní činnosti na bázi nákladů a výnosů, rentability nákladů hospodářské činnosti, okamžité likvidity, obratu kapitálu a doby obratu pohledávek a finanční nezávislosti, vyplynuly níže uvedené souvislosti. Z autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů vyplývá, že organizace Člověk v tísni je velice soběstačná a výnosy hlavní činnosti zcela pokrývají náklady hlavní činnosti tak jako dochází ke generování zisku. Meziroční změny výsledků ukazatele autarkie na bázi výnosů a nákladů také ukazují na stabilitu organizace, jelikož tyto změny jsou velice nepatrné a neliší se ani o jeden p.b. Pomocí rentability nákladů hospodářské činnosti bylo zjištěno, že rentabilita nákladů hospodářské činnosti se zvýšila oproti minulému roku o 18 %, což je největší meziroční nárůst ve sledovaném pětiletém období. Jeden z hlavních důvodů tohoto nárůstu je otevření nového centra Člověka v tísni Langhans na začátku května 2012. Pomocí výsledků kalkulovaných z rentability nákladů hospodářské činnosti, lze hodnotit celkové fungování organizace Člověk v tísni z pohledu tohoto ukazatele kladně, protože 53

se výsledek v žádném roce nepohyboval v záporných číselných hodnotách a organizace Člověk v tísni tedy nemusí přemýšlet o opuštění hospodářské činnosti. V případě stejného trendu ve výnosech organizace Člověka v tísni v hospodářské činnosti (zejména činnosti centra Langhans) lze očekávat další pravidelný nárůst zisku i v budoucích letech. Současný stav ukazatele obratu kapitálu u organizace Člověka v tísni je relativně nízký (2,59) a nedochází k většímu „navrácení“ vloženého kapitálu do fungování neziskové organizace. Pomocí ukazatele doby obratu pohledávek organizace Člověk v tísni má v současnosti 38 dní pohledávek na bankovním účtu, než se promění v reálné peníze. Pomocí ukazatele finanční nezávislosti byla organizaci Člověka v tísni hodnocena jako nezávislá na svém vlastním kapitálu a vykazuje běžné hodnoty typické pro neziskové organizace. Všechny analýzy a pro ně použité ukazatelé prokazují, že organizace Člověk v tísni hospodaří velice dobře se svými finančními prostředky. Výnosy a náklady jsou za posledních pět let nejvyšší. Organizace je schopna svými výnosy pokrýt náklady. Fondy odráží dobrý fundraising organizace a velkou důvěru společnosti, jednotlivců i firem, vlády České republiky i jiných zahraničních vlád v tuto organizaci. Zvyšování nákladů na fundraising v posledních letech se odrazilo na zvýšení výnosů v oblasti veřejných sbírek a pravidelných výnosech od jednotlivců a firem. Všechny výsledky poukazují na dobrý management organizace Člověk v tísni. Hlavní potenciál pro další růst fundraisingu, a tím růst výnosu v oblasti sbírek a darů od jednotlivců a firem, je pokračování provozování hospodářské činnosti organizace Člověk v tísni v podobě centra a kavárny Langhans, která umožňuje bližší kontakt s veřejností – ať už s jednotlivci nebo firmami.

54

Citovaná literatura Bachann, P. (2013). Webová transparentnost českých neziskových organizací. Sborník z mezinárodní konference Hradecké ekonomické dny. Hradec Králové: Gaudeamus. Boukal, P. (2009). Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha: Oeconomica. Drucker, P. (1994). Řízení neziskových organizací . Praha: Management Press. Hamerníková, B. (2000). Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia. Holman, R. (2011). Ekonomie. C. H. Beck. Hyánek, V. (2011). Neziskové organizace: terie a mýty. Brno: Masarykova univerzita. Kislingerová, E. (2004). Manažerské finance . Praha: C. H. Beck. Kislingerová, E., & Hnilica, J. (2008). Finanční analýza. Praha: C. H. Beck. Kraftová, I. (2002). Finanční analýza municipální firmy . Praha: C. H. Beck. Otrusinová, M., & Kubíčková, D. (2011). Finanční hospodaření muniipálních účetních jednotek. Praha: C. H. Beck. Peková, J., & Pilný, J. (2002). Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: Aspi. Rakušanová, P., & Stašková, B. (2007). Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Professional Publishing. Rektořík, J. (2001). Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress. Růžičková, M. (2011). Neziskové organizace - vznik, účetnictví, daně. Praha: Anag. Samuelson, P., & Nordhaus, W. (1995). Ekonomie. Praha: Svoboda. Soukupová, J. (2011). Mikroekonomie . Praha: Management Press. Synek, M. (2004). Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica. Šimková, E. (2008). Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus. Vajdová, T. (2006). Zpráva o neziskovém sektoru v České republice. Praha: Rada vlády pro nestátní neziskové organizace.

55

Zákony: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

Výroční zprávy: ČLOVĚK V TÍSNI Výroční zpráva. (2008). Člověk v tísni. Získáno z http://www.clovekvtisni.cz/cs/vyrocni-zpravy ČLOVĚK V TÍSNI Výroční zpráva. (2009). Člověk v tísni. Získáno z http://www.clovekvtisni.cz/cs/vyrocni-zpravy ČLOVĚK V TÍSNI Výroční zpráva. (2010). Člověk v tísni. Získáno z http://www.clovekvtisni.cz/cs/vyrocni-zpravy ČLOVĚK V TÍSNI Výroční zpráva. (2011). Člověk v tísni. Získáno z http://www.clovekvtisni.cz/cs/vyrocni-zpravy ČLOVĚK V TÍSNI Výroční zpráva. (2012). Člověk v tísni. Získáno z http://www.clovekvtisni.cz/cs/vyrocni-zpravy

56

Internetové zdroje: Ministerstvo pro financí ČR. Financování neziskových organizací. Získáno 4. Březen 2015, z http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/podpora-z-narodnich-zdroju/neziskoveorganizace/zakladni-informace Strukturální fondy EU. Neziskové organizace získaly z fondů EU přes 2 miliardy korun. Získáno 4. Květen. 2015, z http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Narodniorgan-pro-koordinaci/Archiv/2010/Neziskove-organizace-ziskaly-z-fondu-EU-pres-2mil Ministerstvo vnitra ČR. Evidence NNO. Získáno 8. Květen 2015, z http://www.isnno.cz/EvidenceNNOV10001/DesignPages/SeznamNNO.aspx Neziskovky. Neziskový sektor v České republice. Získáno 22. Duben 2015, z http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v Člověk v tísni. O nás. Získáno 5.únor 2015, z http://www.clovekvtisni.cz/cs/o-nas Člověk v tísni. Jak hospodaříme. Získáno 5. Únor 2015, z http://www.clovekvtisni.cz/cs/o-nas Slovník cizích slov. Získáno 8. Březen 2015, z http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/ngoismus-en-ge-o-izmus Goodwill podniku. Získáno 8. Březen 2015, z http://dumfinanci.cz/clanky/1736goodwill-podniku Skutečná pomoc. Získáno 10. Březen 2015, z http://www.skutecnapomoc.cz/o-nas Neziskový sektor a spolupráce. Získáno 21. Květen 2015, z http://www.rozvojovka.cz/neziskovy-sektor-a-rozvojova-spoluprace

57

Přílohy Příloha č. 1.: Výnosy z pohledu horizontální analýzy Agentury OSN a IOM Česká televize Dary od jednotlivců a firem Nadace a nevládní organizace Prostředky EU Prostředky z místních rozpočtů v ČR Prostředky ze státního rzpočtu ČR Vlastní činnost a ostatní výnosy Zahraniční vládní prostředky celkem

2008 12 656 1 527 49 848 31 123 59 807 7 760 113 695 25 393 68 004 369 813

231% x 65% -38% 9% 11% 11% -5% 3% 18%

2009 41 832 x 82 152 19 162 65 163 8 642 126 181 24 193 70 275 438 050

-71% x 30% 44% 128% -36% -18% 14% 7% 16%

2010 2011 2012 12 126 195% 35 757 -1% 35 277 x x x x x 107 058 -35% 70 038 -6% 66 051 27 506 -19% 22 315 25% 28 003 148 856 23% 182 364 -33% 122 683 5 526 87% 10 352 -63% 3 815 103 968 25% 129 999 16% 150 288 27 554 8% 29 719 -3% 28 820 75 479 60% 120 902 4% 126 253 508 073 18% 601 445 4% 627 712

9,5% x 18,8% 4,4% 14,9% 2,0% 28,8% 5,5% 16,0% 100,0%

2010 12 126 x 107 058 27 506 148 856 5 526 103 968 27 554 75 479 508 073

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

Příloha č. 2.: Výnosy z pohledu vertikální analýzy Agentury OSN a IOM Česká televize Dary od jednotlivců a firem Nadace a nevládní organizace Prostředky EU Prostředky z místních rozpočtů v ČR Prostředky ze státního rzpočtu ČR Vlastní činnost a ostatní výnosy Zahraniční vládní prostředky celkem

2008 12 656 1 527 49 848 31 123 59 807 7 760 113 695 25 393 68 004 369 813

3,4% 0,4% 13,5% 8,4% 16,2% 2,1% 30,7% 6,9% 18,4% 100,0%

2009 41 832 x 82 152 19 162 65 163 8 642 126 181 24 193 70 275 438 050

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

58

2011 2012 2% 35 757 6% 35 277 x x x x 21% 70 038 12% 66 051 5% 22 315 4% 28 003 29% 182 364 30% 122 683 1% 10 352 2% 3 815 20% 129 999 22% 150 288 5% 29 719 5% 28 820 15% 120 902 20% 126 253 100% 601 445 100% 627 712

Příloha č. 3.: Náklady z pohledu horizontální analýzy Podpora projektu z centrální kancelářea provozu Fundraising Rozvojová spolupráce, okamžitá pomoc, obnova Centrum pro lidská práva a demokracii Filmový festival Jeden svět Jeden svět na školáh Programy sociální integrace Osvětové programy k problematice integrace Vzdělání - program varianty Projekty Slovenské pobočky Celkem

2008 10 413 844 243 305 25 168 14 440 10 514 51 482 942 7 858 1 467 366 433

2009 2% 10 615 262% 3 054 27% 310 176 8% 27 183 13% 16 368 13% 11 911 -2% 50 525 57% 1 483 -27% 5 720 x x 20% 438 035

58% 59% 12% 10% 8% 30% 32% -7% 27% x 16%

2010 16 726 4 859 348 139 29 774 17 746 15 538 66 473 1 375 7 267 x 507 897

2% 1% 71% 6% 4% 3% 12% 0% 1% x 100%

2010 2011 2012 16 726 3% 16 591 3% 19 807 4 859 1% 5 675 1% 6 789 348 139 69% 419 510 70% 438 980 29 774 6% 32 547 5% 29 413 17 746 3% 16 014 3% 15 747 15 538 3% 13 501 2% 17 703 66 473 13% 79 837 13% 82 112 1 375 0% 1 603 0% 355 7 267 1% 7 191 1% 7 410 x x x x x 507 897 100% 599 032 100% 625 886

-1% 17% 21% 9% -10% -13% 20% 17% -1% x 18%

2011 16 591 5 675 419 510 32 547 16 014 13 501 79 837 1 603 7 191 x 599 032

2012 19% 19 807 20% 6 789 5% 438 980 -10% 29 413 -2% 15 747 31% 17 703 3% 82 112 -78% 355 3% 7 410 x x 4% 625 886

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012. Příloha č. 4.: Náklady z pohledu vertikální analýzy Podpora projektu z centrální kancelářea provozu Fundraising Rozvojová spolupráce, okamžitá pomoc, obnova Centrum pro lidská práva a demokracii Filmový festival Jeden svět Jeden svět na školáh Programy sociální integrace Osvětové programy k problematice integrace Vzdělání - program varianty Projekty Slovenské pobočky Celkem

2008 10 413 844 243 305 25 168 14 440 10 514 51 482 942 7 858 1 467 366 433

2009 3% 10 615 0% 3 054 66% 310 176 7% 27 183 4% 16 368 3% 11 911 14% 50 525 0% 1 483 2% 5 720 0% x 100% 438 035

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

Příloha č. 5.: Celkové fondy z pohledu horizontální analýzy. celkem sbírky celkem dotace celkem fondy (granty) celkem ostatní fondy celkem

2008

%

14 550 869 183 643 807 43 871 453 16 658 326 258 724 455

482% 29% 28% 44% 55%

2009

%

84 699 374 34% 236 675 668 23% 56 201 101 -49% 23 951 748 3% 401 428 891 14%

Zdroj: Výroční zprávy Člověk v tísni 2008 – 2012.

59

2010 113 476 513 292 051 769 28 675 053 24 664 987 458 868 321

% -65% 22% 58% 22% 3%

2011

%

39 890 019 -19% 357 324 904 11% 45 284 816 53% 30 005 139 32% 472 504 878 14%

2012 32 232 401 397 143 931 69 372 706 39 613 148 538 362 187

60