Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra pedagogiky. Diplomová práce. Bc. Šárka Klímová. Pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra pedagogiky

Diplomová práce

Bc. Šárka Klímová

Pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství The Rudolf Steiner´s pedagogy in the Czech educational system

Praha 2014

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

Děkuji prof. PhDr. Karlovi Rýdlovi, CSc. za odborné vedení této diplomové práce a za cenné rady, které mi v průběhu psaní práce poskytl. Také děkuji RNDr. Janě Strakové, Ph.D. za pomoc při zpracování empirické části práce. V neposlední řadě děkuji waldorfským školám a aktérům českého waldorfského hnutí, kteří mi věnovali svůj čas, zkušenosti a své soukromé materiály.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou vypracovala samostatně, ţe jsem řádně citovala všechny pouţité prameny a literaturu a ţe práce nebyla vyuţita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, dne 27. dubna 2014 Šárka Klímová …………………………..

Abstrakt Tématem diplomové práce je pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství. Teoretická část je zaměřena na tři oblasti. První kapitola se věnuje zakladateli waldorfské pedagogiky, Rudolfu Steinerovi - jeho ţivotu, dílu a odkazu v českém pedagogickém prostředí. Druhá kapitola popisuje svobodnou školu Rudolfa Steinera, její vznik, specifika a celosvětový vývoj waldorfského školství. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na waldorfskou pedagogiku v českém školství, tj. moţnosti waldorfské pedagogiky v jednotlivých vzdělávacích stupních českého školského systému. Empirická část se zabývá popisem několika českých základních waldorfských škol a jejich vzájemným porovnáním z hlediska vybraných oblastí jejich vzniku, vývoje a implementace idejí Rudolfa Steinera. V poslední kapitole práce jsou ve vybraných oblastech stručně porovnány české základní waldorfské školy s waldorfskými školami v Eindhovenu v Nizozemí. Klíčová slova (česky) Rudolf Steiner, waldorfská pedagogika, waldorfské školy v ČR, anthroposofie, léčebná pedagogika, eurytmie

Abstract

The topic of this thesis is the pedagogy of Rudolf Steiner in the Czech educational system. The theoretical part is divided into three sections. The first chapter is dedicated to the founder of waldorf education Rudolf Steiner, it deals with his life, work and his legacy to the Czech pedagogical environment. The second chapter describes the free school of Rudolf Steiner, its origin, specifications and evolution of Steiner's education. The last chapter of the theoretical part is focused on Steiner's pedagogy in the Czech education system and studies application of the Steiner's pedagogy at each of the levels of the Czech school system. The empirical part deals with describtions of several Czech primary Steiner's schools and compares them from the point of view of chosen areas of origin, evolution and implementation of Rudolf Steiner's ideas. In the last chapter of the thesis the before mentioned areas of Czech Steiner's schools are compared in short with Steiner's schools in the Eindhoven in Netherlands.

Keywords

Rudolf Steiner, waldorf education, anthroposophy, Czech waldorf schools, Steiner´s special education, eurythm

„Prodchni se schopností fantazie, měj odvahu k pravdě, zbystři svůj cit pro duševní odpovědnost“ (Rudolf Steiner)

OBSAH ÚVOD………………………………………………………………………………………..8 1

RUDOLF STEINER ................................................................................. 10 1.1

ŢIVOT A DÍLO ................................................................................................ 10

1.2

ANTHROPOSOFIE .......................................................................................... 12

1.2.1

Výběr nejčastějších aplikací anthroposofie ............................................. 13

1.2.2

Český klub skeptiků Sisyfos a anthroposofie ............................................ 20

1.3

OHLASY

PEDAGOGICKÝCH PRACÍ

RUDOLFA STEINERA

PEDAGOGY A V ČESKÉM PROSTŘEDÍ

MEZI ČESKÝMI

........................................................... 21

SVOBODNÁ ŠKOLA RUDOLFA STEINERA......................................... 23

2 2.1

PŘÍČINY A PODMÍNKY VZNIKU PRVNÍ WALDORFSKÉ ŠKOLY ....................... 23

2.2

VÝVOJ WALDORFSKÉHO ŠKOLSTVÍ ............................................................. 25

2.3

SPECIFIKA WALDORFSKÝCH ŠKOL............................................................... 27 WALDORFSKÁ PEDAGOGIKA V ČESKÉM ŠKOLSTVÍ ...................... 36

3 3.1

WALDORFSKÉ MATEŘSKÉ ŠKOLY ................................................................ 36

3.2

WALDORFSKÁ MATEŘSKÁ CENTRA A RODINNÉ KLUBY .............................. 37

3.3

WALDORFSKÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ................................................................. 38

3.3.1

Vznik a legislativní vývoj waldorfských škol v České republice .............. 40

3.3.2

Waldorf – ochranná známka .................................................................... 44

3.4

WALDORFSKÉ STŘEDNÍ ŠKOLY .................................................................... 45

3.5

SPECIÁLNÍ WALDORFSKÉ ŠKOLY ................................................................. 47

3.6

WALDORFSKÉ INICIATIVY ........................................................................... 48

3.6.1

Asociace waldorfských škol České republiky ........................................... 48

3.6.2

České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku........................................... 49

3.6.3

Anthroposofická společnost v České republice ........................................ 51

3.6.4

Vybrané iniciativy pro vznik nových waldorfských škol .......................... 51 MOŢNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ WALDORFSKÝCH UČITELŮ .................................. 53

3.7 3.7.1

Aktuálně probíhající české semináře waldorfské pedagogiky ................. 54

3.7.2

Sociální akademie TABOR ....................................................................... 56

ČESKÁ ZÁKLADNÍ WALDORFSKÁ ŠKOLA ........................................ 60

4 4.1

CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ......................................................... 60

4.2

VÝZKUMNÝ VZOREK .................................................................................... 60

4.3

METODY VÝZKUMU ...................................................................................... 61

4.4

WALDORFSKÁ ŠKOLA PŘÍBRAM .................................................................. 62

4.5

ZÁKLADNÍ ŠKOLA WALDORFSKÁ PARDUBICE ............................................ 67

4.6

ZŠ WALDORFSKÁ A MŠ ČESKÉ BUDĚJOVICE, O. P. S. ................................. 72

4.7

WALDORFSKÁ ZŠ A MŠ OLOMOUC, S. R. O. ................................................ 78

4.8

INTERPRETACE ŠETŘENÍ .............................................................................. 84

4.8.1

Podmínky vzniku škol a vývoj škol do současnosti .................................. 84

4.8.2

Specifika českých waldorfských škol ........................................................ 84

ZAHRANIČNÍ WALDORFSKÁ ŠKOLA.................................................. 88

5 5.1

CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ......................................................... 88

5.2

VÝZKUMNÝ VZOREK .................................................................................... 88

5.3

METODY VÝZKUMU ...................................................................................... 89

5.4

WALDORFSKÉ ŠKOLY V EINDHOVENU ........................................................ 89

5.5

INTERPRETACE ŠETŘENÍ .............................................................................. 90

ZÁVĚR…………… .................................................................................................... 92 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.............................................................................. 94 PŘÍLOHA 1. ............................................................................................................ 101 PŘÍLOHA 2. ............................................................................................................ 102

Úvod Od vzniku první waldorfské školy uplynulo v tomto roce devadesát pět let. Za tu dobu bylo otevřeno mnoho škol po celém světě a po roce 1989 se waldorfské školství mohlo rozvinout i v České republice. Tím byla také fakticky poprvé v Čechách poskytnuta moţnost uskutečňovat v praxi ideje pedagogiky Rudolfa Steinera. Zaloţení prvních waldorfských škol u nás bylo v porevolučních letech snadné, podmínky rozvoji alternativ přály. Po několika letech pokusného ověřování waldorfské školy ve své praxi prokázaly ţivotaschopnost, coţ potvrdily i výsledky školských inspekcí, které na jednotlivých školách proběhly. Přesto se mnoho let nedařilo zařadit program „Waldorfská škola“ mezi standardní vzdělávací

programy.

Díky zákonu č. 561/2004

Sb., který vešel

v platnost

1. ledna 2005, byly standardní vzdělávací programy zrušeny a místo nich byly zavedeny Rámcově vzdělávací programy pro jednotlivé vzdělávací úrovně a druhy škol. Díky tomu si nyní waldorfské školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy, které v lecčem vyhovují jejich principům. Ale ani tohle řešení není pro waldorfské školy optimální a školy se stále v mnoha oblastech musí uchylovat ke kompromisům, vyplývajícím z různých omezení. Cílem této práce je analyzovat waldorfskou pedagogiku v našem školství se zaměřením na primární stupeň vzdělávání. Ráda bych také svou prací poukázala na problémy, se kterými se české waldorfské školy od svého vzniku potýkaly a potýkají. V teoretické části práce se věnuji třem hlavním oblastem. První z nich je zaměřena na postavu Rudolfa Steinera, který je myšlenkovým zakladatelem waldorfské pedagogiky. V této kapitole popisuji jeho ţivot, dílo a odkaz v českém pedagogickém prostředí a mezi českými pedagogy. V následující kapitole se věnuji vzniku a podmínkám první waldorfské školy, vývoji waldorfského školství a specifikům waldorfských škol. Poslední kapitola teoretické části práce je jiţ zaměřena na waldorfskou pedagogiku v českém školství. Popisuji v ní praktické aplikace Steinerovy pedagogiky v našem školském systému, tzn. činnost waldorfských mateřských škol, waldorfských základních škol, waldorfské speciální školy, waldorfských středních škol, ale také waldorfských mateřských center a iniciativ. V neposlední řadě se také zmiňuji o moţnostech vzdělávání učitelů waldorfských škol, které významně doplňuje státem stanovené vzdělání pro jednotlivé vzdělávací stupně. V první části empirické části práce se zabývám vybranými českými waldorfskými školami. Cílem mého výzkumu je zjistit, jak se daří implementovat myšlenky Rudolfa Steinera na základním stupni vzdělávání v podmínkách českého školství, zejména v rámci 8

zákonných moţností. Základem výzkumu jsou případové studie waldorfských škol a jejich porovnání z hlediska vybraných pedagogických a organizačních hledisek. V této kapitole se také věnuji vzniku a vývoji těchto škol do současnosti. V druhé části empirické části se zabývám popisu waldorfských škol v Eindhovenu v Nizozemí a následnému porovnání eindhovenských waldorfských škol s českými waldorfskými školami ve vybraných oblastech, týkajících se fungování škol. Pro svoji práci jsem vyuţila nejen sekundární odbornou literaturu, váţící se k tématu práce, ale i dosud nepublikované materiály, získané ze soukromých archívů aktérů prosazování waldorfské a jiné alternativní pedagogiky. Třetím zdrojem byla vlastní pozorování, rozhovory a osobní zkušenosti z několikaletého působení v základní waldorfské škole. V textu práce jsem se snaţila pouţít jen ověřené informace, které často vyvracejí dlouhodobě zaţité mýty a nepravdy o pedagogice Rudolfa Steinera a waldorfských školách.

9

I. Teoretická část

1

Rudolf Steiner „Stojí u pultu, dlouhá černá čára, dokonce i výstřih kabátu je cele vyplněn černou

kravatou, jenom oba nízké trojúhelníčky tvrdého límce vyčnívají bíle. Obličej hubený, ţlutý vrásčitý, pokud ty vpadlé tváře při svém napětí ještě ukazují vrásky, krásné oči a ruce, jaké se líbívají ţenám. Hřímá, nepovoluje, doširoka rozpíná ruce, dlaně otočeny k nám, v protiváze se k nim ohýbá štíhlý trup dozadu, nebo projíţdí nataţenými palci a dvěma prsty vzduchem, nechávaje ostatní prsty povolené, je neúnavný. I námitky přednáší se stejným pathosem jako to, co se mu líbí, a je v tom opravdu něco jímavého a velkého, jak bez omrzelosti začíná pro obecenstvo se základními prvky svého učení, jehoţ nejzazší komplikace jsou pro něho přeci něčím tak běţným. Často zavře oči a chvění proběhne od nohou celým tělem. Působí na mne dojmem muţe, který ţije beze zbytku svému ideálu…“1 Postava Rudolfa Steinera je jistě v ţivotopisech jeho příznivců stylizována a idealizována. Já se však budu snaţit ve své práci tohoto vyvarovat a zachovat co největší míru objektivity.

1.1 Život a dílo Rudolf Steiner byl rakouský filosof, pedagog, dramatik a esoterik, který ţil v letech 1861 aţ 1925 a svou činností zasáhl prakticky do všech odvětví evropské kultury.2 Uţ jako dítě byl Steiner velice vnímavý a inteligentní a podle svých slov uţ od útlého dětství vnímal proţitky duchovního světa, nacházejícího se za fyzickou realitou.3 Oprávněnost svých záţitků Steiner nalezl v geometrii, ve které se podle něj „můţeme dozvědět něco, co proţívá pouze duše sama svou vlastní vnitřní silou.“4 Duchovní svět byl 1

ZDRAŢIL, Tomáš. Počátky theosofie v Čechách: Rudolf Steiner - Praha, Opava a Třebovice. 1. vyd. Březnice: IOANES, 1997. 89 s. ISBN 809021004. Str. 66

2

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. 1. vyd. Hranice: Fabula, 2002. 254 s. ISBN 8086600009. Str. 1819

3

RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. 1. vyd. Hranice: Fabula, 2011. 113 s. ISBN 9788086600833. Str. 10

10

pro Steinera samozřejmou, ţivě nazírající skutečností a bylo mu jasné, ţe duchovní pravdy se opírají samy o sebe stejně tak, jako se o sebe opírají poznatky z geometrie. V době, kdy maturoval, trápila Steinera otázka vztahu mezi přírodou a duchem a jeho další kroky tak vedly ke studiu fyziky a matematiky ve Vídni, na Vysoké škole technické.5 Steiner se domníval, ţe pro porozumění duchovní skutečnosti mu poskytne lepší základ spíše studium přírodních věd, neţ studium věd humanitních. Pro samotné poznání duchovní skutečnosti je podle něj totiţ potřeba si vypůjčit od exaktních věd přesnost pozorování a logičnost výkladu, tedy cestu od empirie k teorii.6 Ţivot Rudolfa Steinera lze rozdělit do tří období. Prvním z nich je období filosofické, během nějţ Steiner hledal pravdu filosofickými prostředky. Toto období začalo zahájením studia matematiky a fyziky na Vysoké škole technické ve Vídni, kde se Steiner seznámil s Karlem Juliem Schröerem, který ho nadchl pro Goethovo myšlení. Jiţ v roce 1886 vydal Steiner svůj první spis, ve kterém se věnoval právě myšlení J. W. Goetha. Steiner pokračoval studiem filosofie na univerzitě v Rostocku, které v roce 1891 ukončil disertační prací s názvem „Pravda a věda“. Přesunul se do Výmaru, na doporučení Schröera, a šest let se věnoval vydávání Goethových spisů. Zároveň také začal pracovat na jedné ze svých nejdůleţitějších prací, na „Filosofii svobody“.7 V tomto díle, které bylo vydáno r. 1893, Steiner duchaplně vyvrací Kantovo učení o subjektivitě neboli neskutečnosti vnímaného světa.8 Kolem roku 1900 se naplno ponořil do „duchovního bádání“. Rozhodujícím obratem ve Steinerově ţivotě bylo setkání s Theosofickou společností, v níţ nalezl duchovně otevřené posluchače pro své vnitřní záţitky a na jejich základě vytvořené poznání a souvislosti. Toto období lze nazvat mystickým obratem ke Kristu. Během několika let vydal Steiner knihy „Theosofie“ (r. 1904), „O poznání vyšších světů“ (r. 1908) a „Tajná věda v nástinu“ (r. 1910).9

4

RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. Str. 11

5

LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. 1. vyd. Semily: Opherus, 1998. 159 s. ISBN 80-902647-0-0. Str. 19

6

ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 2000. 75 s. ISBN 80-7198-431-0. Str. 15

7


8

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str. 21

9


11

Po roce 1914 lze Steinerův ţivot vnímat jako období umělecké. V této době vzniklo největší mnoţství praktických aplikací anthroposofie (mysterijní dramata, eurytmie, léčebná pedagogika, waldorfská pedagogika, biodynamické zemědělství, anthroposofická medicína, idea sociální trojčlennosti, Obec křesťanů).10 V roce 1913 vzniklo v Dornachu podle Steinerových návrhů tzv. Goetheanum, jenţ bylo mezinárodním střediskem Anthroposofické společnosti. Tato budova, která se později stala inspirujícím východiskem tzv. organické architektury, byla postavena ze dřeva a její výstavba trvala několik let.11 31. prosince 1922 jiţ zcela dokončené Goetheanum vyhořelo a tato událost výrazně poznamenala Steinerovo zdraví. Veškeré své úsilí vloţil do znovuvybudování Goetheana. V lednu roku 1924 naskicoval stavební formy pro nové Goetheanum, které uţ mělo být postaveno z betonu.12 Rudolf Steiner zemřel 30. března 1925 a v té době uţ na staveništi bývalého Goetheana vyrůstalo Goetheanum nové.13

1.2 Anthroposofie Duchovní vědu, nazývanou anthroposofie, lze definovat jako eklektickou nauku, která poskytuje mystický vhled do podstaty člověka, přírody a nadsmyslově duchovních světů14. Její ideu zformuloval rakouský filosof Rudolf Steiner. Anthroposofie „poskytuje poznatky o vývojových zákonitostech světa a člověka, o jejich vzájemném vztahu, o jejich funkčním uspořádání, ale také o duchovních světech a jejich vzájemné souhře se světem hmotným, avšak pouhé přijímání těchto poznatků ještě není anthroposofií.“15

10

RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky.str. 11

11


12

LINDEBERG, CH.: Rudolf Steiner, str. 133-134

13

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií..str. 25

14

Tamtéţ str. 12-13

15

Tamtéţ

12

Pojem anthroposofie bývá překládán jako moudrost o člověku a interpretován jako „vědomí vlastního lidství.“ Mezi prameny anthroposofie patří theosofie16 (duchovní věda, která se snaţila o obnovu boţské moudrosti na základě obrození starého vědění o duchovních bytostech a silách ve světě), rosekruciánství17 (spirituální směr, který vykládá netradičně křesťanství, jeţ doplňuje hermeneutickými motivy) a goetheanismus18 (vědecký styl navazující na přírodní filozofii J. W. Goetha), jenţ byl Steinerem vnímán jako předpoklad anthroposofie.19 Systém, který byl později nazván anthroposofie, popsal Rudolf Steiner poprvé v díle Theosofie, které vydal v roce 1910.20 Jednotlivé aplikace anthroposofie rozvíjel R. Steiner ve svých přednáškách, jichţ údajně pronesl více neţ 6000.21 Do aplikací neboli „praktických oborů“ anthroposofie patří: waldorfská pedagogika, anthroposofické lékařství, farmacie a kosmetika, léčebná pedagogika, biodynamické zemědělství, eurytmie a Obec křesťanů. V ţádné z těchto oblastí se neobejdeme bez poznatků anthroposofie jako duchovní vědy.22 Neznamená to ale, ţe se těmto aplikacím mohou věnovat pouze anthroposofové.

1.2.1 Výběr nejčastějších aplikací anthroposofie

Waldorfská pedagogika Waldorfská pedagogika patří do proudu pedagogických hnutí, která vznikla počátkem 20. let 20. století jako reakce na „školu násilí“, ve které učitel předával ţákům neţivé kniţní vědomosti přinucením a ovládal je bez ohledu na jejich osobnost a skutečné potřeby.23 Při vytváření waldorfské pedagogiky vycházel Rudolf Steiner z mnoha důleţitých principů, mezi něţ patří mj. to, ţe učení je povaţováno za umění a také se tak praktikuje. Učitelé pomáhají dítěti odhalit a milovat svět kolem něj. Zvláštní význam ve výchově dle 16

ZDRAŢIL, T.: Počátky theosofie a anthroposofie v Čechách. Rudolf Steiner – Praha, Opava a Třebovice, str. 12

17

ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str. 12-13

18

RONOVSKÝ, V.: Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky, str. 12

19

Tamtéţ str. 15

20

ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str. 12

21

Tamtéţ str. 19

22


23

Tamtéţ str. 107

13

waldorfské pedagogiky má řád, rytmus, příroda a svátky, jejichţ smyslem je vytvořit v dětech pocit sounáleţitosti nejen se spoluţáky a učiteli, ale také s přírodou, Zemí a vesmírem. Waldorfská pedagogika chápe význam biorytmů a na jejich základě utváří učební plán, rozvrh hodin a oslavy svátků.24 Základním pilířem waldorfské pedagogiky je respekt k rozvíjení osobnosti člověka na základě jeho přirozeného psychického vývoje. Tato pedagogika se opírá o poznatek, ţe člověk v ţivotě prochází sedmiletými vývojovými cykly.25 Podle Steinera by to, co se má ve škole vyučovat a čeho se má dosahovat pomocí výchovy, mělo pramenit výlučně z poznatků o člověku, jeho vývoji a individuálních vlohách. Učitelé by se měli ptát po tom, jaké vlohy v sobě dítě nese a co v něm můţeme rozvinout.26 Do cílů waldorfské pedagogiky se promítá jistý druh antropocentrismu, který vyplývá a anthroposofické antropologie. Tato antropologie pojímá člověka jako mnohorozměrnou bytost, kterou od sféry zvířat odděluje její duchovní rozměr, kterým je sebe – vědomé myšlení. Na základě tohoto myšlení vzniká lidská svoboda společně se schopností vědomě utvářet sebe sama a spojovat se se světem.27 Mezi cíle waldorfské pedagogiky patří probuzení zvídavosti a vlastního svobodného zájmu o vzdělávání, spojování poznatků s proţitky, dovednostmi a vlastními postoji, a v neposlední řadě také stejnoměrné rozvíjení rozumu, citu i vůle.28 „Ideálem výchovné a vyučovací praxe je probudit v dítěti smysl pro to, aby se učilo se stejnou váţností, s níţ si hrálo, dokud byla hra jediným duševním obsahem jeho ţivota.29“ Anthroposofické lékařství a farmacie WELEDA Myšlenku anthroposofického lékařství uvedl do ţivota Rudolf Steiner společně s lékařkou Itou Wegmanovou a za její počátek lze povaţovat zaloţení kliniky

24


25

Tamtéţ str. 109

26

STEINER, R.: Anthroposofie a pedagogika, 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2011. 78 s. ISBN 9788026057871. Str. 11-12

27


28

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str. 107

29

STEINER, Rudolf. Anthroposofie a pedagogika. Str. 68

14

v Arlesheimu u Basileje v roce 1921.30 Tato klinika vznikla díky finančním prostředkům, které shromáţdila právě Ita Wegamanová. Ve stejném roce, pouze o dva měsíce později, byla otevřena druhá klinika pracující na bázi anthroposofického lékařství. Byla jí klinika, která vznikla ve Stuttgartu z prostředků Der Kommende Tag, coţ bylo vydavatelství theosofické a anthroposofické literatury.31 Anthroposofické lékařství vychází při svém pohledu na člověka z přírodovědeckého poznání a současně ve stejné míře uplatňuje zákonitosti ţivota, duše a ducha. Hlavní principy anthroposofického lékařství poloţil uţ J. W. Goethe svými přírodovědeckými výzkumy.32 Mezi metody anthroposofického lékařství patří například léčebná eurytmie, rytmické masáţe a chirofonetika.33 V České republice byla v roce 1992 zaloţena Společnost anthroposofických lékařů a farmaceutů (nyní Česká společnost anthroposofických lékařů).34 Z potřeb rozvíjejícího se anthroposofického lékařství vzešla firma WELEDA, která byla zaloţena v roce 1921 současně ve Švýcarsku a v Německu. Od svého vzniku WELEDA vyráběla anthroposofická léčiva, homeopatika, rostlinné léky, ale i léčebnou kosmetiku a dietetika.35 Základy firmě WELEDA poloţil chemik O. Schmied, ale její vznik je spjat také s Rudolfem Steinerem, který jí dal jméno. Steiner také společně se Schmiedem a lékařkou I. Wegmanovou vytvořil první farmaceutické přípravky, jejichţ koncepce je základem přípravků WELEDA dodnes.36 Produkty WELEDA jsou vyráběny pouze z přírodních surovin a vyznačují se absencí umělých konzervačních látek. 77% produktů z rostlinných surovin, které

30


31

LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. str. 126

32


33

Tamtéţ str. 169-170

34

Tamtéţ str. 166

35

Tamtéţ str. 170

36

Weleda: O Weledě. Weleda [online]. 2012 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.weleda.cz/content/category/2-owelede

15

WELEDA pouţívá, je vypěstovaných v ekologickém zemědělství, anebo jsou získané z ekologicky kontrolovaných zdrojů ve volné přírodě.37

Léčebná pedagogika a sociální terapie Cílem praktického snaţení anthroposofů je zdraví člověka, které je chápané také jako zdravý vývoj lidské individuality. Cílem léčebné pedagogiky je pak působit ozdravně na lidské jedince, kteří jiţ jsou nějakým způsobem nemocní, tzv. handicapovaní. Léčebný charakter této pedagogiky je však potřeba chápat v širším kontextu, a to jako sociální terapii nejen pro ošetřované, ale i pro ošetřovatele. Práce a ţivot s handicapovanými má velký sociálně - terapeutický účinek pro všechny zúčastněné. 38 Ve 40. letech 20. století zaloţil rakouský lékař Karel König ve skotské vesnici Camphill komunitu zdravých a handicapovaných lidí, ţijících ve společné domácnosti. Název camphill se pak ustálil jako označení vesnice, ve které v rámci zdravé rodiny ţijí i lidé handicapovaní. Součástí camphillů bývají řemeslné dílny, biofarma či zahradnictví. V České republice funguje zatím pouze jeden camphill, a to Camphill České Kopisty.39 Velký význam v léčebné pedagogice má také umění. Nestorkou léčebné pedagogiky v České republice je Aneţka Janátová.40 Aneţka Janátová se narodila v roce 1945. Vystudovala psychologii a v současné době se věnuje psychoterapeutické činnosti, přednáškám, vedení mezinárodních sympozií a vyučování na Akademii sociálního umění TABOR. V roce 1992 zaloţila Spolek pro léčebnou pedagogiku, sociální a uměleckou terapii v České republice a dodnes je jeho předsedkyní. Do roku 1997 vedla Ateliér léčebné pedagogiky a sociální terapie při Institutu pedagogiky. V roce 1993 byla iniciátorkou zaloţení Nadace Tábor a Sociálně terapeutického centra Tábor, jehoţ součástí je i biologicko - dynamické zemědělství a v roce 1997 zaloţila Akademii sociálního umění TABOR. Spolupracuje s českými waldorfskými školami. 41

37

Weleda: O Weledě. Weleda [online]. 2012 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.weleda.cz/content/category/2-owelede

38


39

Tamtéţ str. 200

40

Tamtéţ str. 181

41

PHDR. ANEŢKA JANÁTOVÁ. Akademie Tabor [online]. 2009 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.akademietabor.cz/studium/lektorsky-sbor/domaci-lektori/phdr.-anezka-janatova

16

Eurytmie Eurytmie je velmi mladé pohybové umění, jehoţ základy byly poloţeny v letech 1911 - 1924. Je svébytným projevem anthroposofie, který Rudolf Steiner vytvořil s manţelkou Marií. Eurytmii se také říká viditelná řeč a viditelný zpěv a její podstatou je pohybové ztvárnění hudby a řeči.42 Eurytmie „vychází z myšlenky, ţe hudba i řeč jsou naprosto jednoznačnou objektivní realitou, jinak řečeno, kterákoli hláska (tón) vyvolává zcela určitý pohyb, který je pro tu či onu hlásku (tón) vţdy kvalitativně stejný.“43 Ačkoliv má eurytmie jevištní podobu, tak je jí připisován také léčebný a výchovný účinek.

44

Právě na léčebných účincích eurytmie je postavena i jedna z jejích variant

– léčebná eurytmie, kterou Steiner vytvořil v roce 1921.45 Síly, které jsou v eurytmii namířeny směrem k divákovi, tudíţ ven, jsou při léčebné eurytmii namířeny dovnitř jedince. Tyto síly vedou člověka k harmonii, a tím i ke zdraví.46 Léčebná eurytmie patří k terapeutickým metodám anthroposofického lékařství. „Základem léčebné eurytmie jsou elementy řeči a hudby vyjádřené v pohybu. Kaţdá samohláska, kaţdá souhláska, kaţdý tón mají svou vlastní pohybovou formu. Jsou to proměněné eurytmické pohyby, které působí terapeuticky.47“ V České republice se uskutečnil první kurz eurytmie pod vedením lektorky z Dornachu jiţ v roce 1924. O další rozvoj eurytmie v České republice se zaslouţily zejména B. Rylek Staňková, A. Stránská – Jeriová a E. Strnadová. 48

42


43


44

ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie., str. 50

45

BOŇKOVÁ, Johanna. O léčebné eurytmii. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 1. Str. 24

46


47

BOŇKOVÁ, Johanna. O léčebné eurytmii. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 1. Str. 24

48

DOSTALOVÁ, Michaela. Počátky eurytmie v českých zemích. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 1. Str. 31

17

Biodynamické zemědělství Zemědělství inspirované anthroposofií vzniklo v roce 1924. V této době ještě neexistovaly syntetické pesticidy, umělá hnojiva se téměř nepouţívala a neexistovaly ani obrovské chovy domácích zvířat. Přesto si někteří zemědělci, biologové i veterináři začali všímat počínajících tendencí nezdravého vývoje zemědělství. Oslovili Rudolfa Steinera s nadějí, ţe jim poradí, jak zhoršující se stav zemědělství napravit. V červnu 1924 se uskutečnil tzv. Zemědělský kurz, na němţ Steiner přednášel o uspořádání zemědělského statku, o pěstování rostlin a chovu zvířat, ale především o kosmických souvislostech zemědělství, o duchovních aspektech ekologické rovnováhy a o nadsmyslové podstatě biogenních prvků (uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku).49 Steiner a jeho následovníci přišli z části s návratem k opuštěné tradici a z části se zcela novým přístupem. Systém biodynamického zemědělství je zaloţen na respektování kosmických a pozemských přírodních rytmů. Na základě těchto rytmů je vydáván biodynamický kalendář, který na tyto rytmy upozorňuje. Hlavním cílem biodynamického zemědělství ale není výnosnost, přestoţe jde o to, aby půda byla hojná a kvalitní.50 Dnes jsou biodynamičtí zemědělci ve světě organizováni pod značkou Demeter, která je zárukou vysoké kvality.51 V České republice bioprodukty se značkou Demeter nejsou k dostání, protoţe zde není zavedena biodynamická kontrola a certifikace. Také u nás není tolik statků, které by touto metodou hospodařily. Mezi dva statky, které pracují na základě těchto principů, patří dvůr Joachima Dutschkeho a Agnes Murbachové ve Fořtu u Vrchlabí a menší statek patřící Petrovi a Gabriele Dostálkovým ve vesnici Veselka u Trhových Svinů v jiţních Čechách.52 Mezi nejvýznamnější osobnosti biodynamického zemědělství v našem prostředí patří Radomil Hradil. Radomil Hradil se narodil v roce 1967. Pracoval jako zahradník v biologicko – dynamických a ekologických statcích v Německu, Švýcarsku, Norsku a v České republice.

49

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str. 202-203

50

ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. str. 44-45

51


52


18

Přeloţil několik desítek anthroposofických knih, redigoval biologicko – dynamický časopis Variana a v současnosti vede redakci waldorfského časopisu Člověk a výchova.53

Obec křesťanů Jako samostatná náboţenská společnost se Obec křesťanů zformovala v roce 1922.54 Cílem jejího zaloţení byla duchovní obnova křesťanského náboţenského ţivota a ne vytvoření anthroposofické nebo anthroposoficky laděné církve, jak by se mohlo zdát. Duchovní věda není v Obci křesťanů obsahem, ale metodou, stejně jako tomu je u ostatních praktických aplikací anthroposofie.55 Obec křesťanů nemá ţádnou oficiální doktrínu a anthroposofie v ní není ukládána jako dogma. Přesto anthroposofický styl myšlení a řeči proniká všemi rituálními texty této náboţenské společnosti.56 Obec křesťanů je postavena na náboţenských obřadech, které jsou po celém světě aţ na rozdíly jazyka stejné.57 Největší zastoupení Obce křesťanů je v Německu, Švýcarsku a Rakousku a její nejvyšší správce sídlí ve Stuttgartu.58 Mezi kněţí Obce křesťanů, působící v České republice, patří např. M. Horák a F. Peschel.59 Mezi všestranné osobnosti, které se v našem anthroposofickém prostředí věnují mimo jiné i Obci křesťanů, patří Jan Dostal. Jan Dostal se narodil roku 1920. Je farářem Obce křesťanů, hudebním pedagogem a překladatelem. Mimo to se také věnuje vlastní publikační činnosti. Jeho intenzivní přednášková činnost v Anthroposofické společnosti v České republice i v zahraničí se zaměřuje na waldorfskou pedagogiku a na cestu duchovního rozvoje člověka. Mnoho jeho přednášek vyšlo tiskem.60 53

Radomil Hradil. Česká bibliografická databáze [online]. 2009 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.cbdb.cz/autor10589-radomil-hradil

54


55


56


57

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. str. 47- 48

58


59


60

DOSTAL. A co je to vlastně zač, ta anthroposofie. Člověk a výchova. 2011, č. 1, s. 40-43.

19

1.2.2 Český klub skeptiků Sisyfos a anthroposofie Český klub skeptiků Sisyfos je součástí světového skeptického hnutí CSICOP, které vzniklo v USA v roce 1976 z iniciativy desítek filozofů a vědců, jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti. Český klub skeptiků vznikl v roce 1995 a dnes má téměř 400 členů. Je členem Rady vědeckých společností České republiky. Cílem hnutí je šířit

a

obhajovat

poznatky

současné

vědy

a

především

analyzovat

sporné

a tzv. nadpřirozené jevy a názory. Od roku 1995 hnutí vydává Zpravodaj Sisyfos a kaţdý rok předává cenu Bludný balvan, která je anticenou za „významné příspěvky v klamání veřejnosti“.61 17. prosince 1998 proběhly pro hnutí Sisyfos v Akademii věd České republiky dvě přednášky, týkající se anthroposofie a waldorfského školství. První z nich s názvem „Současné problémy waldorfského školství“62 přednesl Karel Rýdl a věnovala se vzniku a vývoji waldorfského hnutí ve světě i u nás, anthroposofickými východisky Steinerovy pedagogiky a praxi waldorfských škol. Přednáška, která je v elektronické podobě k dispozici na internetu, je stručná a věcná. Autor se v ní odkazuje na českou i zahraniční odbornou literaturu týkající se waldorfské pedagogiky a anthroposofie, na výsledky srovnávacích studií v oblasti aplikace Steinerovy pedagogiky v českém školském systému a na výsledky výzkumu, týkajícího se waldorfských škol v Německu. S druhou přednáškou vystoupil Jiří Heřt, tehdejší předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Jeho přednáška nesla název „Anthroposofie a waldorfské školství“63 a je k dispozici na webových stránkách klubu skeptiků Sisyfos. Tato přednáška měla seznámit veřejnost se zahraničními kritickými názory na waldorfskou pedagogiku a anthroposofii. Heřtova přednáška je značně rozsáhlejší neţ přednáška K. Rýdla, je velmi sugestivní a plná jednoznačně negativních pohledů na waldorfskou pedagogiku a jejího zakladatele Rudolfa Steinera. Ačkoliv autor přednášky v závěru uvádí zdroje svých poznatků o waldorfské pedagogice, lze v jeho přednášce najít zcela prokazatelné faktické chyby. Tuto skutečnost nenechal bez odezvy Tomáš Zdraţil, tehdejší učitel ZŠ Waldorfské v Semilech, který 61

O nás. Sisyfos: Český klub skeptiků [online]. 2006 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1148731486

62

Text přednášky lze najít na: RÝDL, Karel. Současné problémy waldorfského školství. In: Zine [online]. 1998 [cit. 2014-03- 06]. Dostupné z: http://zine.cz/mirror/AZOld/occam/rydl.htm

63

Text přednášky lze najít na HEŘT, Jiří. Antroposofie a waldorfské školství. In: Sisyfos [online]. 1998 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.sisyfos.cz/dokument/hert_waldorf.htm

20

na přednášku J. Heřta zareagoval textem „Waldorfská pedagogika a Sisyfos“64, v němţ analyzuje některá zásadní témata přednášky a objasňuje na základě primárních pramenů faktické chyby v textu J. Heřta. Dále se diskuse nerozvíjela, ale obě skupiny zůstaly na svých názorech. Další vývoj pak dal za pravdu zastáncům waldorfského školství.

1.3 Ohlasy pedagogických prací Rudolfa Steinera mezi českými pedagogy a v českém prostředí Ve 20. letech 20. století se waldorfské školství začínalo rozvíjet v Německu, a v dalších evropských zemích. U nás však pedagogika Rudolfa Steinera v době první republiky nepatřila k vyhledávaným pedagogickým inspiracím, neboť po válce panovala všeobecná nechuť ke všemu německému a cílem pedagogických snah byl vznik zcela „degermanizované“ národní školy. Zmínky o pedagogice Rudolfa Steinera, stejně jako například o pedagogice Petera Petersena65, jsou proto v dobových časopisech minimální. Přesto můţeme najít zmínku o návštěvě Volné waldorfské školy ve Stuttgartu v české publikaci jiţ v roce 1924. V tomto roce navštívili dva ředitelé škol a jeden okresní školní dozorce ze Zlína Německo, za účelem studia tamních školských poměrů. Posláni tam byli na náklady továrníka T. Bati a jejich úkolem bylo studovat německé školy, aby pak jejich lepší stránky vyuţili ke zkvalitnění domácího školství. Jeden ze zúčastněných, Václav Sehnal, napsal o této zahraniční cestě útlou knihu Nové směry ve školství (ze zápisků Baťovy školské mise do Německa, 1924). Účastníci Baťovy mise navštívili mimo dalších škol také Volnou školu Waldorfskou ve Stuttgartu. Charakteristice této školy a popsání dojmů z návštěvy, věnuje autor knihy zhruba sedm stran (str. 93 – 100).66 Václav Sehnal mimo popisu průběhu vyučování ve stuttgartské škole napsal: „Navštívili jsme mnoho škol, ale nikde jsme neviděli takového slušného chování.“ 67 64

Text přednášky lze najít na: ZDRAŢIL, Tomáš. WALDORFSKÁ PEDAGOGIKA A „SISYFOS“: reakce na přednášku Jiřího Heřta „Waldorfské školství - anthroposofie“. In: Amber. Zine [online]. 1998 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://amber.zine.cz/AZOld/occam/zdrazil.htm

65

RÝDL, Karel. Peter Petersen a pedagogika jenského plánu. 1. vyd. Praha: ISV, 2001. ISBN 80- 85866-87-0. Str. 123128.

66

SEHNAL, Václav. Nové směry ve školství: Ze zápisků Baťovy školské mise do Německa 1924. 1. vyd. Přerov: Obzor, 1924. 122 str. Str. 93-100

67

Tamtéţ str. 97

21

V roce 1927 vyšel v prvním čísle časopisu Nové školy článek O. Chlupa s názvem O novou školu.68 V tomto článku se autor věnuje novým zahraničním školám 20. let 20. století, které by mohly být inspirací pro novou školu českou. Popisuje specifika jednotlivých škol a vyvozuje z nich společné znaky nových typů škol. Mimo jiných škol se Chlup zmiňuje také o volných školách stuttgartských, „vedených duchem antroposofa Rudolfa Steinera.“69 V knize Pedagogika, která byla vydána v roce 1948, uţ věnuje O. Chlup charakteristice volné waldorfské školy zhruba dvě strany a o škole se zmiňuje jako o „významném zjevu ve vývoji nové školy a výchovy.“70 Po roce 1989 se souběţně se vznikem waldorfských škol v České republice začaly vydávat překlady zahraniční literatury o waldorfské pedagogice a následně i knihy českých autorů. Od roku 1998 se vydávání knih o teorii i praxi waldorfských škol věnuje převáţně Asociace waldorfských škol České republiky. Vývoj anthroposofického hnutí v České republice zmapoval na základě všech dostupných archivních materiálů T. Zdraţil v knize Počátky theosofie a anthroposofie v Čechách (Rudolf Steiner – Praha, Opava a Třebovice)71. Autor se v knize věnuje příchodu a vývoji theosofie a anthroposofie v našem prostředí, ale také působením Rudolfa Steinera a jeho přednáškové aktivitě v Čechách.

68

69

Nové školy: Časopis věnovaný zájmům nové výchovy. Brno: Nové školy, 1927, roč. 1. CHLUP, Otokar. O novou školu: Místo programu. Nové školy: Časopis věnovaný zájmům nové výchovy. 1927, 1., č. 1, s. 7-21

70

CHLUP, Otokar. Pedagogika: Úvod do studia. 3. doplň. vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1948. 311 str. Str. 265

71

ZDRAŢIL, Tomáš. Počátky theosofie v Čechách: Rudolf Steiner - Praha, Opava a Třebovice. 1. vyd. Březnice: IOANES, 1997. 89 s. ISBN 809021004

22

2 Svobodná škola Rudolfa Steinera Anthroposoficky orientované školy tvoří nejrozšířenější a neuznávanější aplikaci Steinerovy nauky.72 Vznik waldorfského školství je úzce spojen se sociálním impulsem anthroposofie, jímţ je tzv. idea sociální trojčlennosti. Ta vychází z přesvědčení, ţe pro harmonické fungování společnosti je nezbytné, aby byly vzájemně odděleny sféry duchovně - kulturní, hospodářské a právně - politické. Na tyto tři oblasti je ale potřeba aplikovat různá měřítka. Kulturní ţivot potřebuje svobodu, právní ţivot rovnost a hospodářství sociální bratrství (dnes bychom pouţili spíše pojem solidarita). Z tohoto důvodu byla první waldorfská škola nazvána školou svobodnou. Snaţila se „vychovávat člověka nezávisle na poţadavcích státní moci a hospodářského ţivota, dokud se sám nemůţe podílet jako aktivní spoluobčan na utváření těchto společenských odvětví.“73

2.1 Příčiny a podmínky vzniku první waldorfské školy Své pedagogické myšlenky vyjádřil Rudolf Steiner poprvé uţ v přednášce „Výchova dítěte z hlediska duchovní vědy“ v roce 1907. Počátek jejich realizace je ale datován aţ k 23. dubnu 1919, kdy Steiner vystoupil v hale továrny Waldorf – Astoria ve Stuttgartu před dělníky s přednáškou, týkající se nutnosti zavedení jednotné dvanáctileté školy. Této myšlenky se s nadšením chopil ředitel továrny, Emil Molt.74 Emil Molt patřil mezi hlavní aktéry theosofického a později anthroposofického ţivota ve Stuttgartu. Po skončení první světové války se velmi aktivně zapojil do tzv. hnutí sociální trojčlennosti, a této myšlence se snaţil přizpůsobit i svůj podnik. Jeho ideou bylo právě zaloţení školy pro děti svých zaměstnanců. Vzniku školy předcházely Moltovy pokusy o vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím večerních přednášek a dalších činností. Ačkoliv Molt výuku povaţoval za pracovní dobu a podle toho ji také, dokud to bylo moţné, finančně ohodnocoval, zájem zaměstnanců byl nedostačující. Molt zjistil, ţe pokud chce

72

ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. Str. 38

73

RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky.str. 16

74

Tamtéţ str. 17

23

u svých zaměstnanců vzbudit zájem o vzdělávání, tak musí začít u jejich dětí. Dělníci byli myšlenkou vzniku školy pro jejich děti nadšeni.75 23. dubna 1919 bylo rozhodnuto, ţe škola začne fungovat uţ v září 1919, a proto bylo potřeba zařídit mnoho věcí – především sehnat pro školu budovu, sestavit kolegium pedagogů a vytvořit učební plán.76 První budova, kterou Molt pro školu na začátku června 1919 zakoupil, byla budova bývalé kavárny „Uhlandshöhe“. Začít upravovat interiér školy však bylo moţné teprve v červenci. Na podobě učebního plánu pracoval Steiner s dvěma učiteli. Jedním z nich byl zaměstnanec Waldorf – Astoria Herbert Hahn, který se staral o původní vzdělávání zaměstnanců, a druhým - E. A. K. Stockmeyerem. V květnu 1919, kdy uţ probíhaly Steinerovy pedagogické přednášky, vyslal Steiner Stockmeyera s tipy a adresami za několika pedagogy, aby je oslovil k moţné spolupráci a pozval je na učitelský seminář, který se měl konat na konci srpna téhoţ roku.77 Poloţení základů waldorfské školy proběhlo právě v průběhu kurzu pro učitele mezi 21. srpnem a 6. zářím 1919.78 Tento pedagogický vzdělávací kurz obsahoval Všeobecnou nauku o člověku, Metodicko-didaktické přednášky a Pedagogický seminář. Jeho závěrem vznikl učební plán pro prvních osm tříd.79 Na tomto kurzu se sešlo kolem dvaceti učitelů. Neznamenalo to však, ţe všichni ti, kteří na kurz přijeli, pak ve škole učili.80 7. září se konalo slavnostní otevření waldorfské školy v centru Stuttgartu v sále Městské zahrady, protoţe v budově školy se ještě dokončovaly poslední úpravy.

75

ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 1. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 1, s. 60-62.

76

Tamtéţ.

77


78

ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro

79

STOCKMEYER, E. A. Karl. Učební plán Rudolfa Steinera pro waldorfské školy: Sbírka pramenů pro práci

waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 3, s. 40-43. v učitelských kolégiích sestavená a komentovaná E. A.K. Stockmeyerem, jedním ze zakládajících učitelů první waldorfskéškoly ve Stuttgartu. 2. vyd. 1965, 37 s. Str. 4 80


24

Součástí slavnostního zahájení byl hudební a eurytmický program, projevy E. Molta, R. Steinera, K. Stockmeyera a také zástupců z řad dělníků.81 Samotná výuka však začala aţ 16. září, kdy byly třídy vybaveny nábytkem. 82 Ve svých počátcích se škola potýkala se značnými ekonomickými problémy, protoţe byla financovaná z darů továrny a z rodičovských příspěvků, coţ pokrylo zhruba 51% výdajů školy. Zbylých 49% pak bylo kryto z členských příspěvků tzv. Spolku waldorfské školy a zvláště pak formou tzv. adopce na dálku, kdy bohatí přátelé školy platili školné ţákům, jejichţ rodiče to z finančních důvodů nemohli udělat sami.83 Waldorfská škola byla přes všechny počáteční obtíţe velmi úspěšná a počet ţáků rok od roku rychle stoupal. Jiţ v roce 1920 byl Steiner poţádán, aby ve Švýcarsku vedl o svých pedagogických myšlenkách kurzy. V roce 1924 v Německu Anthroposofická společnost se stuttgartskou waldorfskou školou uspořádaly seminář o výchově, který navštívilo 1700 lidí. Takto velká návštěvnost potvrdila Steinerův pedagogický úspěch. 84

2.2 Vývoj waldorfského školství První waldorfská škola zahájila ve Stuttgartu svou činnost s 8 učiteli a 175 ţáky. Během následujících sedmi let uţ tuto školu navštěvovalo přes 1000 ţáků, které učilo 60 učitelů.85 Zájem o tento typ alternativní školy byl tedy zjevný, a tak waldorfské školy začaly velmi rychle vznikat na dalších místech Německa, ale i za jeho hranicemi. Do začátku druhé světové války bylo v Německu otevřeno celkem osm waldorfských škol. První zahraniční škola pracující na základě myšlenek Rudolfa Steinera, vznikla v roce 1923 v Haagu v Nizozemí. O dva roky později vznikla waldorfská škola ve Velké Británii a následovalo

81

ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 4 Str. 58-60

82

ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 2. Str. 51-54

83

ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 1. díl. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 1. Str. 58-60

84

LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. Str. 125

85

POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 165 s. ISBN 80-210-1097-5. str. 6

25

zaloţení škol ve Švýcarsku, v Norsku, Portugalsku a Maďarsku.86 V roce 1928 vznikla waldorfská škola v New Yorku jako první škola tohoto typu na americkém kontinentě.87 Vedle základních škol začaly záhy po úspěchu první waldorfské školy vznikat i mateřské a střední školy. Od samého začátku waldorfského hnutí se také začalo rozvíjet vzdělávání učitelů.88 S nástupem nacismu v Německu ve třicátých letech došlo k přerušení vývoje většiny waldorfských škol. Nejprve bylo zakázáno otevírání prvních tříd, pak byli odvoláni učitelé neárijského původu a následně byly roku 1938 waldorfské školy v Německu zcela zakázány. Podobný osud stihl i waldorfské školy v zemích, které byly během druhé světové války pod německou nadvládou. Brzy po kapitulaci Německa však došlo k znovuzahájení činnosti waldorfských škol. V roce 1952 bylo v SRN 25 waldorfských škol. Oproti tomu v NDR byla škola pouze jedna, a to v Dráţďanech. Její existence ale nebyla dlouhá, protoţe byla zrušena jiţ v roce 1949.89 Ze střední Evropy se po skončení války waldorfské hnutí šířilo dále do západního světa a v roce 1960 existovalo jiţ 77 škol v 17 zemích světa. V 70. letech došlo k prudkému nárůstu počtu tohoto typu škol (v roce 1975 fungovalo 113 škol). Po roce 1989 vznikla řada waldorfských škol v postkomunistických státech a začaly také vznikat školy v Africe a Asii. V roce 1992 uţ na základě pedagogických principů Rudolfa Steinera pracovalo 567 škol. V roce 2000 existovalo 877 waldorfských škol na celém světě a v roce 2012 uţ jejich počet převýšil číslo 1000 a dostal se na celkový počet 1023. V současné době mají waldorfské školy nejsilnější zastoupení v Evropě, kde se nachází zhruba 60% těchto škol, přičemţ cca třetina se nachází v Německu (229 waldorfských škol). Dalších 15 % waldorfských škol se pak nachází v Severní Americe.90 Od roku 2000 je nejvýraznější nárůst počtu waldorfských škol v Jiţní Americe a Asii.91 Na našem území podléhal vývoj waldorfského hnutí společenské a politické situaci státu. Do vypuknutí druhé světové války u nás byla poměrně bohatá činnost anthroposofů,

86

POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 165 s. ISBN 80-210-1097-5. str. 6

87

Tamtéţ str. 7

88

Tamtéţ

89

Tamtéţ

90

KRAEMER, Pavel. Waldorfské lyceum v širším kontextu: pracovní verze. Praha: Waldorfské lyceum, 2012, 48 s.

Archiv K. Rýdla. Str. 15 91

Tamtéţ

26

ale i přesto byla na území Československa před válkou pouze jediná mateřská škola waldorfského typu, a to v Bratislavě.92 První školské iniciativy tak v Čechách a na Moravě vznikly aţ po pádu komunismu v roce 1989. Během několika let pak zahájily svou činnost první české waldorfské základní školy.93 V lednu tohoto roku fungovalo v České republice 11 základních waldorfských škol, 1 speciální waldorfská škola, 4 střední waldorfské školy a 7 waldorfských mateřských škol.94

2.3 Specifika waldorfských škol Učební plán Učební plán prvních osmi tříd Steiner popsal 6. září 1919 v tzv. „Přednáškách o učebním plánu“. Tento učební plán vznikl jako závěr pedagogického vzdělávacího kurzu, jehoţ se zúčastnilo pedagogické kolegium první waldorfské školy.95 Steiner měl v plánu ústně vyloţený učební plán písemně systematicky vypracovat, ale uţ to před svou smrtí nestihl. Bezprostředně před otevřením stuttgartské waldorfské školy však řekl, jak bychom měli učební plán chápat: „Měli bychom k tomuto učebnímu plánu přistupovat tak, abychom si osvojili schopnost ho v kaţdém okamţiku vytvářet v nás samých, abychom se naučili z věku dítěte – sedmého, osmého, devátého, desátého roku, atd. – poznat, co je třeba právě probírat.“ (Metodicko – didaktický kurz, 14 přednáška)96

92

POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Str. 8

93

Tamtéţ

94

Školy a sdruţení u nás. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Waldorfské školy [online]. 2008 [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?menu=sko-vse

95

STOCKMEYER, E.A.Karl. Učební plán Rudolfa Steinera pro waldorfské školy: Sbírka pramenů pro práci v učitelských kolégiích sestavená a komentovaná E.A.K. Stockmeyerem, jedním ze zakládajících učitelů první waldorfské školy ve Stuttgartu. 2. vyd. 1965, 37 s. Str. 4

96

Tamtéţ str. 4

27

V roce 1925 napsala C. von Heydebrandová pojednání o učebním plánu waldorfských škol. Tato práce byla určena rodičům a dalším zájemcům a autorka v ní popisovala tehdejší realitu a fungování waldorfských škol. Později vzniklo dílo E. A. K. Stockmeyera, které je z hlediska Steinerových výroků vcelku úplné, ale není příliš přehledné.97 Učební plán základní waldorfské školy vychází z anthroposofického centrálního postavení člověka a jeho vývojových stupňů s mezníky v sedmém, devátém, dvanáctém a čtrnáctém roce ţivota.98 Program učebního plánu se přizpůsobuje historickým, sociálním a státním podmínkám dané země.99 V pozadí kaţdé učební látky je ve waldorfských školách výchovný cíl, kterého bychom s ní měli dosáhnout. Učební plány tedy nejsou koncipovány podle učební látky, ale podle dětí a jejich potřeb.100 V tematické, didaktické i metodické oblasti učebního plánu se odráţí pedagogická svoboda a flexibilita, bez kterých by nebylo moţné, aby škola ţila současností a byla schopna reagovat na potřeby ţivota. To je moţné pouze za předpokladu vyučovací svobody učitelů.101 Učební plán waldorfské školy je relativně bohatý na rozmanité vyučovací předměty. Je to proto, ţe se snaţí co nejvíce přiblíţit stavu, kdy má kaţdé dítě moţnost v učebním plánu nalézt něco, v čem můţe vyniknout.102 V učebním plánu waldorfské školy se zřetelně odráţí snaha nenadřazovat ţádný předmět nebo předměty ostatním, ačkoliv v plánu samozřejmě existují hlavní témata či předměty. Všechny předměty jsou povinné bez rozdílu všem dětem, protoţe dítě 97

SPOLEČNÝ PROJEKT PEDAGOGICKÉ SEKCE PŘI GOENTHEANU (DORNACH, Švýcarsko) a Výzkumného

pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 8070421673. Str. 11 98

SVOBODOVÁ, Jarmila a Vladimír JŮVA. Alternativní školy. 2. doplněné. Brno: Paido, 1996. 112 s. ISBN 80-8593119-2. Str. 24

99

GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Waldorfská škola. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1997. 145 s. ISBN 8085783096. Str. 16

100


pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. Str. 12 101

GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Waldorfská škola. Str. 16

102


28

je integrovaným organismem těla, duše a ducha a všechny jeho části musí být rozvíjeny. Proto jsou ve waldorfských školách předměty jako eurytmie, řemesla, výtvarné umění a hudba na stejné úrovni jako naukové předměty. Smyslem takto koncipovaného učebního plánu je dát všem dětem široký, nespecializovaný základ, protoţe kaţdý z předmětů rozvíjí jiný aspekt osobnosti a lidských kvalit.103

Denní rytmus Ve waldorfských školách se usiluje o to, aby byla výuka kaţdého dne uspořádána přirozeně.104 Metodika tohoto vyučování staví na rytmickém sledu tří fází kaţdého samostatného procesu – na poznání, porozumění a zvládnutí obsahu. V první fázi ţák pozoruje, proţívá a experimentuje. Druhá část je zaměřena na rozvzpomínání, charakterizování a zaznamenávání a ve třetí fázi ţák látku zpracovává, analyzuje a zobecňuje. Třetí fáze přichází aţ druhý den, protoţe je pro ni potřeba časový odstup.105 Ráno je pro dítě nejsnazší zabývat se myšlenkovou činností, a proto školní den začíná předměty, které dítě zaměstnávají především v oblasti myšlení a vytváření představ. Tyto předměty probíhají v tzv. epochovém vyučování.106 Po epochovém vyučování přicházejí ve výuce na řadu předměty, ve kterých je kladen větší důraz na rytmické opakování. Mezi tyto předměty patří cizí jazyky, eurytmie, hudba, apod. 107 Tyto předměty jsou jiţ vyučovány v klasických pětačtyřiceti minutových vyučovacích hodinách. I při nich se však učitelé snaţí dodrţet členění na tři části.108 Na pozdější dopoledne a odpoledne se zařazují předměty, které ţáky zaměstnávají umělecky a prakticky. Patří mezi ně například ruční práce, dílny, cvičení s přírodovědnými pokusy, aj.109

103

POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? Str. 50-51

104

CARLGREN, Frans a Arne KLINGBORG. Výchova ke svobodě: pedagogika Rudolfa Steinera. 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2013. 275 s. ISBN 9788090522244. Str. 50

105

RICHTER, T.: Vzdělávací plán pro 1. - 12. ročník waldorfské školy. Str. 21-22

106

CARLGREN, Frans a Arne KLINGBORG. Výchova ke svobodě: pedagogika Rudolfa Steinera. Str. 50

107

Tamtéţ

108

Pedagogika: Stručně o waldorfské pedagogice. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Waldorfské školy[online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/wald_ped.php?menu=ped-owa

109


29

Reţim dne je tedy vytvořen na základě přirozeného rytmu dne, v němţ se střídá přijímání, proţívání a provádění.110 Epochové vyučování Epochové vyučování je výukovou jednotkou, která zabírá první dvě ranní hodiny dne.111 Délka trvání epochy je v rozmezí 110 aţ 120 minut.112 V rámci učebního plánu se epochy hlavních předmětů ve spirále vracejí a děti proţívají předmět v rámci epochy dvakrát ročně s odstupem zhruba půl roku. Díky tomu ţáci látku probranou v první epoše daného předmětu nezapomínají, neboť se její témata opakuje znovu, ač na jiné úrovni a v jiných souvislostech.113 Důleţité je, ţe se ţák znovu dostává k tématu s časovým odstupem a vidí ho posunuté v prostoru a čase. To mu umoţňuje chápat proces vývoje a naučí ho to i v budoucnu nic nevnímat jako neměnné dogma. I toto hlavní vyučování je členěno podle pravidelného rytmu. Epocha začíná rytmickou částí, která v niţších ročnících trvá aţ dvacet minut. Cílem rytmické části epochy je probuzení dětí a naladění k následujícímu vyučování. Mezi činnosti, které se do této části vyučování zařazují, patří: hra na flétnu, zpěv, recitace a provádění rytmických cvičení s tleskáním, dupáním a dalšími pohybovými prvky. Po skončení rytmické části začíná část výkladová. V ní je nejprve shrnuto opakování látky z předchozího dne, morální prohloubení dané látky, odvození přírodních zákonitostí z experimentů z předešlého dne, i citové posouzení historických postav, o kterých se mluvilo předchozí den, shrnutí poznatků o nějakém zvířeti, apod. Z tohoto nazírání látky pak přirozeně vyplývá další výklad učitele. Hlavní vyučování končí vyprávěcí částí, která se mění od třídy ke třídě, ale má po celý školní rok jednotný ráz. V první třídě jsou náplní vyprávěcí části pohádky,

110


111

Tamtéţ

112

Často kladené dotazy. Waldorfská škola Příbram: Základní škola [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.waldorf.pb.cz/zakladni-skola/informace-pro-rodice/casto-kladene-dotazy

113


pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. Str. 19

30

ve druhé třídě bajky a legendy, atd.114 Vyprávěcí část je důleţitá především z hlediska duševní hygieny, protoţe navozuje přirozené zklidnění ţáka. Je to čas, kdy dítě můţe „vydechnout“ a po následné přestávce začít s novým „nádechem“. V první třídě jsou epochy dlouhé a málo diferencované. Zahrnují kreslení forem, ţivá vyprávění o přírodě a ročních dobách, o blízkém okolí. Činnosti se střídají podle toho, jak to učitel u dětí vycítí. V dalších ročnících se pak epochové vyučování, které trvá 3-4 týdny, více specializuje a diferencuje.115 Ţádná jiná pracovní metoda neposkytuje tak velké moţnosti, jak soustředit a zaktivizovat zájem dětí a zároveň jim poskytnout tak komplexní obraz dané látky. Zároveň také epocha jako organizační forma umoţňuje zachování rytmu vyučování a střídání napětí a uvolnění.116 Učitel waldorfské školy a role třídního učitele Učitel je ve waldorfské škole tím, kdo spoluvytváří školu, a proto jsou na něj kladeny vysoké nároky nejen v oblasti inteligence, ale také v oblastech, kterými je waldorfská pedagogika specifická. Proto je nutné, aby měl waldorfský učitel umělecké předpoklady a aby byl řemeslně zručný (především učitel niţšího stupně). Dle Steinera nelze waldorfský princip uplatňovat především bez zapálení a entuziasmu kaţdého učitele, protoţe úspěch waldorfské pedagogiky závisí na individuálních schopnostech jednotlivých učitelů. Ke zvládnutí těchto náročných pracovních podmínek a pochopení vývoje člověka z hlediska vzdělávání, napomáhá waldorfským učitelům anthroposofie. Neznamená to ale, ţe na waldorfských školách učí pouze anthroposofové. I v této oblasti se odráţí princip svobodného pohledu na svět.117 Učitelé waldorfských škol se nesnaţí svým ţákům vštěpit nějaký světonázor, nýbrţ usilují o rozvinutí jejich vloh tak, aby v dospělosti byli schopni své vlastní orientace a zodpovědného pozitivně naladěného jednání.118

114


115

Tamtéţ

116

SVOBODOVÁ, Jarmila a Vladimír JŮVA. Alternativní školy. Str. 29

117

GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Waldorfská škola.. Str. 13-14

118

Pedagogika: Stručně o waldorfské pedagogice. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Waldorfské školy[online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/wald_ped.php?menu=ped-owa

31

Rudolf Steiner vymezil čtyři hlavní poţadavky na waldorfského učitele. Waldorfský učitel: -

„Musí být člověkem iniciativním, ve všem co dělá, ať jsou jeho věci velké či malé

-

Musí být jedním z těch, kteří se zajímají o existenci celého světa a lidstva … Vstupovat do všeho, co se jakkoli týká kaţdého jednotlivého dítěte v jeho péči – i lidstva jako celku.

-

Musí být tím, kdo nikdy nečiní kompromisy ve svém srdci a mysli tím, co povaţuje za nepravdivé.

-

Nesmí se nikdy stát starým („vyčichlým“) a „kyselým“ – musí být svěţí a stále se snaţit takovým zůstávat.“119

Samozřejmým poţadavkem na učitele waldorfské školy je jeho stálé sebevzdělávání, a to ne jen v postupném poznávání anthroposofie. Můţeme rozlišit čtyři hlavní oblasti vzdělávání učitele: anthroposofie, pedagogika a psychologie, obsah vyučovacích předmětů učebního plánu waldorfských škol, umění a řemesla. Kaţdé z těchto oblastí je přikládán specifický význam a všechny se vzájemně prolínají.120 Třídní učitel Třídní učitel vede v ideálním případě třídu od první aţ do deváté třídy, minimálně však do třídy sedmé, coţ vyplývá ze sedmiletých vývojových stupňů Steinerovy vývojové psychologie. Jeho role se v průběhu let mění. V první třídě, dá se říct, zastupuje dětem rodiče, kdyţ kaţdý den kontroluje, jestli se teple oblékly při odchodu ven a jestli si vzaly všechny věci z šatny, kdyţ odcházejí domů. V posledních ročnících, kdy děti postoupí z dětství do mládí, se pak stává spíše starším přítelem a rádcem.121 Po celou dobu ale musí být zároveň terapeutem, který pomáhá dítěti překonávat důleţité vývojové uzle ve 3., 5. a 9. ročníku.

119


120

Tamtéţ str. 30-31

121

CARLGREN, KLINGBORG: Výchova ke svobodě. Str. 109

32

Učitel se tedy musí stále vyvíjet společně se svými ţáky, protoţe jinak by s nimi ztratil krok, anebo by děti kontakt se stále stejným učitelem unavil.122 Třídní učitel, který na sobě neustále pracuje a stále je se svou třídou, se pro děti stává autoritou. Ne autoritou v podobě moci a diktatury, ale přirozenou autoritou ve smyslu dospělé osoby, ke které mohou vzhlíţet (pojem authoritas je z řečtiny překládán jako věrohodnost. Člověk má autoritu, je - li věrohodný). Pocit jistoty je pro děti zdrojem síly.123

Hodnocení Ve waldorfských školách je namísto běţné klasifikace známkami vyuţíváno slovní hodnocení, které je zákonem č. 561/2004 Sb. uznáno jako rovnocenné tradiční klasifikaci číselné. Známkové hodnocení děti získávají jako doplněk slovního hodnocení aţ od osmého ročníku pro potřeby přijímacích zkoušek na střední školy.124 Ve waldorfských školách není hodnocení jen nástrojem evaluace, ale je také hlavním prostředkem pro podporu potenciálu kaţdého dítěte. Slovní hodnocení respektuje individuální potřeby dětí a pomáhá pozitivnímu vývoji osobnosti dítěte.125 Slovní hodnocení na rozdíl od známkové klasifikace dokáţe vystihnout nejen ţákovy vědomosti a dovednosti, ale také jeho zájem, projevy chování, snahu a přístup k práci. Známka, ať ji pouţije sebelepší učitel, dokáţe toto velké spektrum aspektů odráţet jen velmi zjednodušeně.126 Slovní hodnocení tedy dovede stejně jako známka zhodnotit konkrétní znalosti ţáků, ale zároveň také vystihnout neměřitelné schopnosti.127 Ve vysvědčení, které má také formu slovního hodnocení, je kromě hodnocení jednotlivých předmětů obsaţena také charakteristika dítěte. V ní je popsán celkový rozvoj 122


pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 8070421673. Str. 17 123

CARLGREN, KLINGBORG: Výchova ke svobodě. Str. 110-111

124

Základní waldorfská škola Pardubice. Letem naším světem. 2010

125

KOZLOVÁ, Kateřina. Slovní hodnocení respektuje vývoj ţáka a vytváří prostor pro jeho kvalitativní růst. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2011, č. 3, s. 12-14. Str. 12-13

126


127

KOZLOVÁ, Kateřina. Slovní hodnocení respektuje vývoj ţáka a vytváří prostor pro jeho kvalitativní růst. Člověk a

výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2011, č. 3, s. 12-14. Str. 14

33

ţáka, jeho posun za daný časový úsek nejen v oblasti vědomostí a dovedností, ale také v oblasti sociální.128

Průpovědi ve waldorfské škole Průpovědi mají ve waldorfských školách své místo uţ od vzniku škol a jsou společné všem waldorfským školám na celém světě. Cíl průpovědí vychází z celostního působení waldorfských škol, které se snaţí rozvíjet ţáky po stránce tělesné, duševní i duchovní.129 Na začátku kaţdého školního dne se ţáci přivítají ve třídě společnou průpovědí. Text průpovědí odpovídá duševní náladě dětí. V první aţ čtvrté třídě děti ještě instinktivně cítí soulad mezi vnějším světem a světem duchovním, který projasňuje jeho duši:130

TO MILÝ SLUNCE SVIT DEN OZAŘUJE MI A ÚDŮM SÍLU DÁ, MOC DUCHA V MÉ DUŠI. JÁ V ZÁŘI SLUNEČNÍ, Ó BOŢE, SÍLU CTÍM, JIŢ VE SVÉ DOBROTĚ TY VSADILS V DUŠI MOU, BYCH MOHL UČIT SE A PILNĚ PRACOVAT. OD TEBE POCHÁZÍ SVĚTLO A SÍLA. K TOBĚ NECHŤ PROUDÍ LÁSKA A DÍK.131

V pátém aţ devátém ročníku (v zahraničí, kde jsou waldorfské školy dvanáctileté aţ do dvanáctého ročníku) text průpovědi odpovídá duševnímu naladění dětí a dospívajících, kteří uţ vnímají oddělení světa od sebe sama velmi zřetelně.

128


129

Témata z pedagogické praxe WŠ: Ranní verše ve waldorfské škole. Waldorfská škola Semily [online]. 2013 [cit. 201403-05]. Dostupné z: http://www.waldorf-semily.cz/web/pedagogika/temata.php?tema=verse

130

Tamtéţ

131

RICHTER, Tobias. Vzdělávací plán pro 1. – 12. Ročník waldorfské školy: pedagogické pojetí a vzdělávací cíle. 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2013. 361 s. ISBN 978-80-905222-5-1. Str.:16

34

V první části průpovědi se ţáci obrací k vnějšímu světu, který se zcela objektivně nachází všude kolem nich a ve druhé části se pak obrací do své duše:132 HLEDÍM DO SVĚTA, VE KTERÉM SLUNCE SVÍTÍ, V KTERÉM SE HVĚZDY TŘPYTÍ, VE KTERÉM KAMENY LEŢÍ, ŢIJÍCE ROSTLINY ROSTOU, CÍTÍCE ZVÍŘATA ŢIJÍ, VE KTERÉM ČLOVĚK SVOU DUŠÍ PŘÍBYTEK DUCHU SKÝTÁ. JÁ HLEDÍM DO DUŠE, KTERÁ V MÉM NITRU ŢIJE. DUCH BOŢÍ TKÁ VE SVĚTLE SLUNCE I DUŠE, VENKU V PROSTORU SVĚTA, UVNITŘ V HLUBINÁCH DUŠE. K TOBĚ, DUCHU BOŢÍ, SE OBRACÍM S PROSBOU, NECHŤ SÍLA A POŢEHNÁNÍ K UČENÍ A PRÁCI V MÉM NITRU ROSTOU.133

Průpovědi se mohou díky různému překladu mírně lišit, ale jejich obsah je shodný. Waldorfské školy, a to nejen v České republice, stále bojují s nařčením, ţe jsou školami, které děti světonázorově ovlivňují a náboţensky indoktrinují. Tato nařčení často vznikají na základě nepochopení ranních průpovědí, které souvisejí s celostním působením waldorfské školy, které se snaţí rozvíjet ţáky, vést je ke zdraví v tělesné i duševní oblasti a v neposlední řadě je vést k individualizovanému a svobodnému vztahu ke spiritualitě.134

132


133

RICHTER, Tobias. Vzdělávací plán pro 1. – 12. Ročník waldorfské školy: pedagogické pojetí a vzdělávací cíle. Vnitřní

desky knihy. 134


35

3 Waldorfská pedagogika v českém školství 3.1 Waldorfské mateřské školy Historicky první školku s waldorfskou pedagogikou zaloţila Elisabeth M. Gruneliusová jako Mateřskou školu při Svobodné waldorfské škole ve Stuttgartu, nedlouho po zaloţení první waldorfské školy.135 Od té doby vznikl bezpočet mateřských škol tohoto typu v zahraničí i v České republice. Waldorfské mateřské školy vycházejí z vědomí toho, ţe: v prvních sedmi letech ţivota mají děti dar bezprostředního vcítění do činnosti a výrazových prostředků lidí, kteří je obklopují.136 Reţim dne ve waldorfské mateřské škole je vytvořen tak, aby se v něm střídaly fáze volného konání dětí (př. volná hra) s fázemi, ve kterých pod vedením učitelky dochází ke zklidnění dětí a koncentraci (př. rytmické kruhové hry, vyprávění v kruhu).137 Také týden jako takový má svůj řád, který se projevuje pravidelně se opakujícími prvky. Příkladem můţe být malování akvarelovými barvami vţdy ve stejný den v týdnu.138 Koloběh roku děti proţívají prostřednictvím pravidelných slavností.139 V České republice začaly waldorfské mateřské školy vznikat záhy po vzniku základních waldorfských škol. Tyto mateřské školy se sdruţují v Asociaci waldorfských mateřských škol, která funguje na stejné bázi jako Asociace waldorfských škol, přičemţ i její funkce jsou obdobné.140 O statut waldorfská mateřská škola ţádá MŠ nebo třída Asociaci waldorfských mateřských škol, která přihlíţí k tzv. „Předpokladům pro získání mezinárodního statutu waldorfská mateřská škola“ a k prezentaci vlastní iniciativy školy, popřípadě třídy.141

135

GRUNELIUS, Elisabeth M. Výchova v raném dětském věku: školky s waldorfskou pedagogikou. 1. vyd. Praha: Baltazar, 1992. 59 s. ISBN 8090030734. Str. 9

136

Tamtéţ str. 14

137


138

Tamtéţ

139

Tamtéţ

140

Tamtéţ str. 135

141

Statut waldorfské mateřské školy. Asociace waldorfských mateřských škol [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.awms.cz/statut-wms

36

Dle informací z webových stránek Asociace waldorfských mateřských škol, existuje v tomto roce v České republice 7 waldorfských mateřských škol se statutem waldorfská mateřská škola. Jsou to: WMŠ Semily, WMŠ Praha 3, WMŠ Praha 6, Základní škola Svobodná a mateřská škola Písek, WMŠ Turnov, WMŠ Rovensko pod Troskami a WZŠ a MŠ Brno.142 Mimo to také funguje dalších 13 mateřských škol a tříd pracujících na principech waldorfské pedagogiky, a to: v Karlových Varech, v Klatovech, v Příbrami, v Sedlčanech, ve Ţďáru nad Sázavou, ve Slušticích, v Mnichově Hradišti, v Českých Budějovicích, v Olomouci, v Plzni a v Praze.143 Asociace waldorfských mateřských škol také zaštiťuje vzdělávání učitelek mateřských škol tohoto typu. Učitelky musí mít splněné formální vzdělání pro předškolní pedagogiku, a dále je podporováno jejich waldorfské studium v rámci kurzů, pořádaných Asociací waldorfských mateřských škol.144

3.2 Waldorfská mateřská centra a rodinné kluby Waldorfská mateřská centra fungují na jiném základě neţ waldorfské mateřské a základní školy. Podmínky jejich existence neurčuje ţádný zodpovědný orgán a ve většině center pracují dobrovolnice. Kaţdé mateřské centrum (či rodinný klub) je specifické podmínkami vzniku, vedoucí osobou centra a prostorem, který se pro centrum podařilo zajistit.145 V roce 2012 byl Ministerstvem vnitra zaregistrován KRUH mateřských center o. s., coţ je organizace sdruţující mateřská centra a rodinné kluby, pracující na principech waldorfské pedagogiky. Tato organizace podporuje práci mateřských center v různých

142

Waldorfské mateřské školy v České republice. Asociace waldorfských mateřských škol [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.awms.cz/waldorfske-materske-skoly-v-cr

143

Mateřské školy a třídy pracující na principech waldorfské pedagogiky. Asociace waldorfských mateřských škol [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.awms.cz/materske-skoly-a-tridy-pracujici-naprincipech-waldorfske-pedagogiky

144

Seminář waldorfské pedagogiky prvního sedmiletí. Asociace waldorfských mateřských škol [online]. 2014 [cit. 201403-05]. Dostupné z: http://www.awms.cz/seminar

145

Co je WMC?. Kruh mateřských center pracujících na principech waldorfské pedagogiky [online]. 2011, 13.6.2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ikruh.cz/index.php/co-je-wmc

37

oblastech, ať uţ se jedná o poradenství, vzdělávání vedoucích center, vydávání literatury, apod.146 KRUH mateřských center, o. s. v současnosti sdruţuje devět mateřských center či rodinných klubů, a to: Náruč centrum pro rodinu v Turnově, Dětský klub Malých stromů v Novém Strašecí, Na kopečku mateřský klub v Praze 8, Rarášek Podolí u Bouzova, Čmelák mateřské centrum Liberec, Setkávání – rodinný klub při Obci křesťanů v Praze 7, Waldík – rodinný klub v Otrokovicích, Rodinné centrum Vilémov a Klub rodičů a dětí DVOREK – v Praze 6 na Břevnově.147 Dle informací z webových stránek Asociace waldorfských škol na principech waldorfské pedagogiky pracují v současné době také: Mateřské centrum při WMŠ Praha 3, Mateřské centrum při WMŠ Praha 6 a Rodinné centrum Poupátko Příbram.148

3.3 Waldorfské základní školy Hnutí waldorfských škol se v České republice začalo rozvíjet ihned po revoluci v roce 1989. Vznikla celá řada iniciativ, která vedla k otevření prvních českých základních waldorfských škol. V letech 1990-1992 tak zahájily svou činnost waldorfské školy v Písku, Příbrami, Ostravě, Praze Jinonicích, Semilech a Pardubicích.149 V rámci waldorfské školy v Semilech bych ráda zmínila jména dvou učitelů, kteří jsou spojeni nejen s rozvojem tamní školy, ale vůbec s rozvojem českého waldorfského školství. Jsou to Tomáš Zdraţil a Dušan Pleštil. Tomáš Zdraţil se narodil v roce 1973. Vystudoval dějepis, archivnictví a pedagogiku v Praze, Stuttgartu a Bielefeldu. Devět let působil jako třídní učitel na základní a jako

146

O Občanském sdruţení KRUH Materských center o.s. a členství v něm. Kruh mateřských center pracujících na principech waldorfské pedagogiky [online]. 2011, 13.6.2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ikruh.cz/index.php/o-kruhu-lenstvi

147

Mateřská centra v ČR. Kruh mateřských center pracujících na principech waldorfské pedagogiky [online]. 2011,

148

Školy: Mateřské školy a centra. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Waldorfské školy [online]. 2008

13. 06. 2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.ikruh.cz/index.php/mateska-centra-v-r

[cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?druh=m&menu=sko-m 149

Základní škola: Vznik a rozvoj waldorfského školství ve světě i u nás. Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice, o. p. s.: Škola pro srdce, hlavu i ruce [online]. 2001-2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.waldorfcb.cz/skola/vznik-a-rozvoj-waldorfskeho-skolstvi-ve-svete-i-u-nas.html

38

odborný učitel na střední waldorfské škole v Semilech. Od roku 2007 pracuje jako učitel v Semináři pro waldorfskou pedagogiku ve Stuttgartu.150 Dušan Pleštil se narodil v roce 1976 a v současnosti působí jako učitel na Waldorfské škole v Semilech, kde vyučuje přírodovědné předměty. V Semilech působí také na Waldorfském lyceu. Pracuje v českém i mezinárodním waldorfském hnutí.151 V současné době se také podílí na organizaci probíhajícím běhu základního waldorfského semináře „Učitel na waldorfské škole“. Ve školním roce 1995/1996 vznikla v České republice první soukromá waldorfská škola. Byla jí škola v Karlových Varech, která však po dvou letech zanikla. V roce 1999 byla otevřena první waldorfská třída v Brně, a to v rámci ZŠ na Horově ulici v Ţabovřeskách. Jejímu otevření předcházela několikaletá snaha občanského sdruţení W – alternativa. V roce 2009 byla statutárním městem Brno zřízena Základní waldorfská škola jako příspěvková organizace.152 V roce 2000 se podařilo otevřít v Praze první waldorfskou třídu při Základní škole Ruzyně v Praze 6. O tři roky později se tři waldorfské třídy přesunuly do budovy Základní školy na Dědině, kde waldorfské třídy fungují i v současnosti.153 V roce 2008 u nás vznikla díky iniciativě Občanského sdruţení W collegium po více neţ deseti letech opět waldorfská škola jako soukromý subjekt. Tou školou je Základní waldorfská škola České Budějovice, o. p. s., jejímţ zřizovatelem je nezisková organizace. 154 V roce 2009 byla otevřena první waldorfská třída v rámci 15. Základní školy v Plzni. Od roku 2009 tedy škola otevřela první třídy jiţ čtyři a ve školním roce 2014/2015 se

150

ZDRAŢIL, Tomáš. K zaloţení první waldorfské školy ve Stuttgartu v roce 1919: 2. díl. Člověk a výchova: Časopis

pro waldorfskou pedagogiku. 2008, č. 3, s. 43. 151

PLEŠTIL, Dušan. Ranní verše ve waldorfské škole: Podnět k hlubšímu vnímání světa a vlastního nitra. Člověk a

výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 2, s. 6-8. Str. 8 152

Historie naší školy. Waldorf Brno [online]. 2012 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.waldorf-brno.cz/zakladniskola/prostredi-skoly-49/

153

Vznik a sedm let ţivota waldorfských tříd v Praze 6. Třídy s waldorfskou pedagogikou na Praze 6: Naše škola [online]. 2007 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.crea.cz/wzs-dedina/skola/vznik-a-sedm-let-zivotawaldorfskych-trid-v-praze-6

154

Základní škola: Představení školy. Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice, o. p. s.: Škola pro srdce, hlavu i ruce [online]. 2001-2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.waldorfcb.cz/skola/predstaveniskoly.html

39

přesunou tyto třídy do nové samostatné soukromé Waldorfské školy Dobromysl, o. p. s., která je v současné době ve fázi příprav.155 V roce 2010 byla otevřena jako další soukromá waldorfská škola Waldorfská škola Olomouc, o. p. s. Jiţ před jejím vznikem ale waldorfské třídy fungovaly při státní základní škole v Olomouci.156 V roce 2012 byla zaloţena Waldorfská základní škola Wlaštovka Karlovy Vary, o. p. s. jako další waldorfská škola soukromá.157 V současné době funguje dle informací z webových stránek Asociace waldorfských škol České republiky na našem území celkem jedenáct základních waldorfských škol a ve dvou dalších tradičních základních školách fungují waldorfské třídy. Většina základních waldorfských škol je v České republice státních, pouze tři školy jsou nestátní.

3.3.1 Vznik a legislativní vývoj waldorfských škol v České republice Po roce 1989 bylo jednou z největších změn ve vzdělávání uplatnění práva na různost. Na základě zahraničních zkušeností se i u nás začaly vytvářet a realizovat alternativní vzdělávací programy (Waldorf, Montessori, Dalton).158 Rozvoj waldorfské pedagogiky u nás podporovala Koordinační rada pro waldorfskou pedagogiku, která se v roce 1994 transformovala na České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku (dále jen ČSWP). Školy waldorfského typu (první vznikly v letech 1990 – 1993) byly do sítě škol zařazovány na základě předloţených vlastních koncepcí. Tyto koncepce byly předkládány správnímu odboru MŠMT, který je vedl v evidenci.159

155

Úvodní stránka: Třídy. Waldorfské třídy při 15. ZŠ v Plzni [online]. 2011 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.waldorfplzen.cz/skola/

156

Historie: O nás. Waldorfská škola Olomouc [online]. 2010 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.waldorfolomouc.cz/historie.html

157

Waldorfská základní škola Wlaštovka Karlovy Vary o. p. s. Waldorfská základní škola Wlaštovka Karlovy Vary o. p. s.[online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://wlastovka.cz/

158

HRUBÁ, Jana. Máme právo na různost. Literární noviny. 2003, č. 29, 1.

159

RIŠKO, Rostislav. Podnět ve věci vzdělávacího programu "Celostní škola". Praha, 7. 10. 2004. Soukromý archiv I. Smolky.

40

V lednu roku 1993 vznikl na MŠMT samostatný koncepční odbor pro základní školy – odbor 22 a v listopadu téhoţ roku byla problematika waldorfské pedagogiky převedena ze správního odboru 26 do tohoto odboru. V roce 1994 poţádala ředitelka odboru 22 Českou školskou inspekci (dále jen ČŠI) o komplexní inspekci na základních školách vycházejících z principů waldorfské pedagogiky. Jednalo se o Základní školu waldorfskou v Praze 5, o Svobodnou speciální školu Jana Amose Komenského v Praze, o základní školy waldorfské v Semilech, v Pardubicích, v Ostravě a v Karlových Varech. Výsledky inspekčního šetření byly v inspekční zprávě předloţeny v listopadu 1994 vedení MŠMT. ČŠI doporučila MŠMT zřídit pokusné ověřování těchto škol. ČSWP tedy koncem roku 1995 prostřednictvím tajemníka V. Nejedla, předloţilo MŠMT ke schválení vzdělávací program „Waldorfská škola“. Vzdělávací program vypracoval autorský kolektiv pod vedením prof. L. Riese z Ústavu pro svobodné alternativní školství Ostravské univerzity. Na základě následného

odborného

posouzení

byl

vzdělávací

program

upraven

a v září roku 1996 byl vzdělávací program „Waldorfská škola“ s drobnými připomínkami formálního

charakteru

na

gremiální

poradě

schválen

k pokusnému

ověřování.

Podle vzdělávacího programu „Waldorfská škola“ začaly ve školním roce 1996/1997 vyučovat v reţimu pokusného ověřování (na základě správního rozhodnutí MŠMT č. j. 23 641/96 – 22) tyto školy: Praha 5 - ZŠ waldorfská, Příbram – ZŠ alternativní, Písek – ZŠ svobodná, Semily – ZŠ waldorfská, Dašice – ZŠ, Ostrava – ZŠ a Karlovy Vary – Soukromá ZŠ waldorfského typu. V seznamu jiţ nefigurovala ZŠ Pardubice, protoţe třídy s waldorfským systémem se přesunuly do Dašic a v ZŠ v Gorkého ulici v Pardubicích zůstaly třídy uplatňující některé prvky waldorfské pedagogiky v rámci vzdělávacího programu „Základní škola“. Podmínky pokusného ověřování byly upřesněny v tzv. Statutu pokusného ověřování vzdělávacího programu „Waldorfská škola“ v květnu roku 1998 pod j. č. 19 398/98-22, který podepsal ředitel odboru 22 B. Šumský a výkonný tajemník ČSWP I. Smolka. Statut mj. obsahoval seznam škol, kterým bylo pokusné ověřování povoleno. V tomto seznamu se jiţ neobjevovala soukromá škola v Karlových Varech, která byla na základě doporučení ČSWP, ČŠI a Školského úřadu v Karlových Varech ke konci školního roku 1996/1997 vyřazena ze sítě škol kvůli závaţným nedostatkům v personálním obsazení školy a v její vzdělávací činnosti. Od školního roku 1996/1997 do školního roku 2001/2002 proběhly inspekce na všech waldorfských školách. Průběh a výsledky vzdělávání

41

byly hodnoceny vţdy jako velmi dobré či nadprůměrné. Výborné bylo rovněţ hodnocení úrovně waldorfských škol, které provedli ministerstvem oslovení pedagogičtí odborníci. 160 Ke konci roku 2002 poţádalo ČSWP jako nositel vzdělávacího programu „Waldorfská škola“ o ukončení pokusného ověřování a zařazení programu do standardního reţimu. MŠMT zpracovalo vyhodnocení celého průběhu pokusného ověřování, které bylo velmi pozitivní.161 Přesto však bylo na gremiální poradě náměstka ministryně skupiny regionálního školství dne 4. června 2003 rozhodnuto, ţe bude pokusné ověřování vzdělávacího programu „Waldorfská škola“ ukončeno ke dni 31. srpna 2003. Waldorfským školám bylo sděleno, ţe mohou vyuţívat principy waldorfské pedagogiky ve výuce v rámci schválených vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (Základní škola, Obecná škola, Národní škola) s vyuţitím „Metodického pokynu MŠMT k postupu při úpravě vzdělávacího procesu škol a školských zařízení“.162 To však waldorfské školy odmítly. Podle jejich názoru bylo rozhodnutí ministerstva o zrušení pozitivně ověřeného programu motivováno snahou o omezení plurality ve vzdělávání. Realizovat waldorfskou pedagogiku v rámci standardních státních vzdělávacích programů nebylo moţné, protoţe pedagogika R. Steinera je koncepčně zaměřená na celkový vývoj dítěte, kdeţto programy Základní, Obecná a Národní škola byly zaměřeny na výkon. Pojetí programu waldorfské školy se nejvíce blíţil program Obecná škola, který zpracoval Z. Helus. Waldorfská pedagogika je však ucelenou systematickou koncepcí a odpovídá jí vlastní specifický vzdělávací program, který je v zahraničních zemích standardním vzdělávacím programem.163 Waldorfské školy se obrátily na politiky a pedagogické odborníky. Odezvou byla široká podpora napříč politickými stranami, řada osobností připojila svůj podpis k petici, značný rozruch vyvolalo rozhodnutí MŠMT mezi pedagogickými odborníky a ohlasy přišly i ze zahraničních univerzit.164 160

MÜLLNER, Jaroslav. MŠMT. Vyhodnocení pokusného ověřování vzdělávacího programu "Waldorfská škola": Materiál pro poradu vedení. Praha, 10. 6. 2003. Soukromý archiv I. Smolky.

161

SMOLKA, Ivan. Zpráva o jednání s MŠMT ohledně statutu vzdělávacího programu Waldorfská škola. ZŠ Waldorfská Praha, 3. 9. 2003. Soukromý archiv I. Smolky.

162


163

SMOLKA, Ivan. ČSWP. Dopis ministryni P. Buzkové. Praha, 11. 7. 2003. Soukromý archiv I. Smolky.

164

SMOLKA, Ivan. Zpráva o jednání s MŠMT ohledně statutu vzdělávacího programu Waldorfská škola. ZŠ Waldorfská

Praha, 3. 9. 2003. Soukromý archiv I. Smolky.

42

Na základě tohoto tlaku se 31. srpna 2003 sešli ředitelé waldorfských škol se zástupci MŠMT a MŠMT jim nastínilo moţné návrhy řešení, kterými bylo: a) nové zařazení do pokusného ověřování, b) ověřování pouze těch parametrů, které překračují současné školské předpisy, c) vytvoření školních vzdělávacích programů.165 Ředitelé škol ani jeden z nabízených návrhů nepřijali a své rozhodnutí podloţili argumenty ve společném prohlášení. S jejich podporou pak bylo také vypracováno stanovisko ČSWP. Jak v prohlášení ředitelů waldorfských škol, tak ve stanovisku ČSWP byl obsaţen návrh řešení, který by byl pro waldorfské školy nejvhodnější a zároveň by byl logickým závěrem celkového vyhodnocení pokusného ověřování, a to schválení vzdělávacího programu „Waldorfská škola“ jako standardního vzdělávacího programu.166 Bylo však nutné operativně zabezpečit chod vyučování na waldorfských školách od 1. září 2003, a proto se 14. srpna 2003 ředitelé waldorfských škol sešli se zástupci MŠMT znovu. MŠMT navrhlo, aby jednotlivé školy podaly ţádosti o schválení školních učebních dokumentů a osnov podle waldorfského modelu, aby o nich mohlo být rozhodnuto do 1. září 2003. Dokumenty MŠMT následně schválilo a školy podle nich mohly od 1. září 2003 vyučovat.167 Tím však boj o schválení vzdělávacího programu neskončil. MŠMT uvedlo, ţe schválení státního vzdělávacího programu se řídí příslušným Pokynem, jímţ se údajně ČSWP při ţádosti o ukončení pokusného ověřování a zařazení programu „Waldorfská škola“ do standardních státních vzdělávacích programů neřídilo. ČSWP tedy dále postupovalo podle určeného Pokynu a poţadavku MŠMT a 24. září 2003 předloţilo MŠMT veškeré potřebné podklady pro vydání rozhodnutí. Podklady zkoumala Komise, která byla na základě daného Pokynu ustanovena. Ta rozhodla aţ 20. ledna 2004, tedy čtyři měsíce po převzetí, ačkoliv Pokynem stanovená lhůta byla 30 dní. ČSWP coby předkladatel provedlo neprodleně poţadované změny (mj. přejmenování vzdělávacího programu „Waldorfská škola“ na vzdělávací program „Celostní škola“) a předloţilo doplněný návrh Komisi znovu. V polovině března 2004 doporučila tato Komise vzdělávací program „Celostní škola“ k přijetí. V červnu téhoţ roku MŠMT sdělilo ČSWP, ţe vzdělávací program „Celostní 165

SMOLKA, Ivan. ČSWP. Dopis ministryni P. Buzkové. Praha. Soukromý archiv I. Smolky.

166

Tamtéţ

167


43

škola“ bude ještě dán k posouzení odborníkovi z oblasti historie, aniţ by odůvodnilo účelnost tohoto rozhodnutí vzhledem k desetiletému ověřování programu a řadě hodnocení z MŠMT. Připomínky historika byly ČSWP zaslány 22. srpna 2004. V důsledku tohoto postupu ministerstva nemohlo být v několika nových waldorfských školách zahájeno ke dni 1. září 2004 vyučování, ačkoliv ČSWP zpracovalo připomínky historika do svých učebních dokumentů jiţ v průběhu srpna. Podle názoru tajemníka ČSWP I. Smolky bylo celé toto protahování motivováno tím, aby nemusely být prvky vzdělávacího programu Celostní škola zahrnuty do připravovaného Rámcového vzdělávacího programu. Výrazné porušování předpisů ze strany MŠMT konstatoval i nález Kanceláře veřejného ochránce práv z listopadu 2004. 168 1. ledna 2005 vešel v platnost zákon č. 561/2004 Sb. a boj o schválení vzdělávacího programu „Celostní škola“ byl ukončen. Dosavadní vzdělávací programy (Základní škola, Obecná škola a Národní škola) byly tímto zákonem zrušeny a místo nich byl zaveden pro základní školy tzv. Rámcový vzdělávací program (RVP). Ten nezohlednil řadu připomínek, které v průběhu jeho tvorby waldorfské školy vznášely. Waldorfský vzdělávací program tak dodnes můţe být realizován na školách jen za cenu značných omezení a kompromisů.

3.3.2 Waldorf – ochranná známka Název „waldorf“ je ochranná známka, jejímţ majitelem je Německý svaz waldorfských škol (Bund der Waldorfschulen). Tato organizace je největší waldorfskou organizací na světě. Bund der Waldorfschulen deleguje jiným státům právo pouţívat tuto ochrannou známku. V dané zemi pak o udělení názvu waldorf rozhoduje místní waldorfská asociace. K tomu, aby škola mohla získat název waldorf, musí splňovat určitá kritéria, která vycházejí z podmínek, jeţ stanovil právě Bund der Waldorfschulen.169 V roce 2009 vymezila výše zmíněná organizace kritéria pro udělování názvu waldorf a zahrnula do nich mj. tyto aspekty:

168


169

KRAEMER, Pavel. Waldorfské lyceum v širším kontextu: pracovní verze. Praha: Waldorfské lyceum, 2012, 48 s. Archiv K. Rýdla. Str. 17

44

Pedagogická oblast: -

třídní učitel vede třídu po dobu šesti aţ osmi let

-

ve škole probíhá: epochové vyučování; výuka eurytmie a výuka cizích jazyků od prvního ročníku ve škole probíhají: celoškolní akce jako jsou měsíční a roční slavnosti;

-

třídní akce – výlety, divadelní představení, aj. -

rozvrh hodin vychází z psychologicko-hygienických kritérií

-

vysvědčení ţáků má formu slovního hodnocení, které mimo výsledků popisuje i vývoj ţáka a dává mu podněty do budoucna společenství třídy zůstává aţ do ukončení daného stupně vzdělávání

-

zachováno bez ohledu na individuální výkony ţáků Organizace školy: všichni učitelé se podílejí na vnitřní a vnější evaluaci a týdně se účastní

-

pedagogické konference -

o pedagogických otázkách rozhodují učitelé společně

-

za ekonomické a právní aspekty odpovídají společně učitelé a rodiče

-

lze vyuţívat časově omezené delegace jednotlivých úkolů na konkrétní osoby nebo skupiny170

Školy, kterým byl udělen název waldorf jsou uvedeny v seznamu všech světových waldorfských škol, který vychází kaţdý rok.171

3.4 Waldorfské střední školy V devadesátých letech vznikly první základní waldorfské školy v České republice. Po několika letech úspěšné existence těchto škol, bylo třeba začít rozmýšlet, jak ţákům zajistit moţnost kontinuity vzdělávání ve waldorfském duchu v rámci středoškolského studia. Waldorfský vzdělávací model je dvanáctiletý, ale jako takový ho nelze v ČR, vzhledem ke školskému systému, realizovat. Waldorfská pedagogika je u nás proto 170

KRAEMER, Pavel. Waldorfské lyceum v širším kontextu: pracovní verze. Praha: Waldorfské lyceum, 2012, 48 s. Archiv K. Rýdla. Str. 17

171

Tamtéţ. Str. 18

45

realizována v rámci devítiletých základních škol a na ně navazujících čtyřletých středních škol či tříletých odborných učilišť. 172 V roce 2000 vznikla Waldorfská střední škola – Gymnázium a SOU v Příbrami, v roce 2005 Střední odborná škola waldorfská v Ostravě. O rok později pak přivítalo první studenty Waldorfské lyceum v Praze a Střední škola waldorfská v Semilech. V roce 2014 existují v České republice čtyři střední školy, pracující podle programu waldorfské školy (Waldorfské lyceum Praha, Waldorfská škola – Gymnázium a SOU Příbram, Střední škola waldorfská Semily a Střední odborná škola waldorfská Ostrava).173 I na středních školách se na začátku kaţdého dne objevuje epochové vyučování, v němţ se po dobu 2-4 týdnů probírá jeden z hlavních předmětů. Mimo epoch jsou v rozvrhu klasické 45 minutové hodiny, opakující se pravidelně kaţdý týden v průběhu celého školního roku. Jsou to předměty, které vyţadují pravidelné opakování. Některé předměty také mohou být vyučovány v odborných, praktických a uměleckých blocích 2-4 hodiny týdně po dobu 5-10 týdnů.174 Mezi české osobnosti waldorfské pedagogiky, které se významně podíleli a podílejí na rozvoji středního stupně waldorfských škol, patří Ivan Smolka, Rostislav Riško a Pavel Kraemer. Ivan Smolka působí ve školství od roku 1996, kdy pracoval jako zástupce na Waldorfské základní škole v Praze – Jinonicích. Od roku 2005 je ředitelem Waldorfského lycea v Praze – Opatově.175 Podílí se na činnosti Stálé konference asociací ve vzdělávání, spolupracuje s řadou českých i zahraničních pedagogických odborníků a organizuje vzdělávání učitelů.176 Rostislav Riško se narodil v roce 1946 v Ţatci, kde také vystudoval gymnázium. Po vystudování pedagogické fakulty v Plzni nastoupil na učitelské místo v Příbrami. V 90. letech se věnoval studiu alternativních proudů. Byl jedním z prvních nadšenců 172

SMOLKA, Ivan. Vznik, vývoj a charakter waldorfských lyceí v ČR. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2011, č. 2, s. 6-10.

173

Střední školy. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Školy [online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?druh=s&menu=sko-s

174

WALDORFSKÉ LYCEUM PRAHA - OPATOV. Učíme se poznávat, tvořit a jednat, spolupracovat, být sám sebou[Informační broţura]. Praha, 2011 [cit. 26. 3. 2014].

175

KŇAP, Jaroslav. O čem se píše: Ivan Smolka: Ministr Dobeš rozvrací české školství. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2012, č. 1, s. 37-39. Str. 39

176

Tamtéţ

46

waldorfské pedagogiky u nás a velmi se zaslouţil o vznik waldorfské školy v Příbrami, kde také mnoho let působil ve funkci ředitele školy.177 Pavel Kraemer v současné době působí jako učitel na Waldorfském lyceu v Praze. Předtím několik let učil ve waldorfských školách ve Švýcarsku, v Německu a na Ukrajině. Zaloţil Institut pro podporu inovativního vzdělávání.178

3.5 Speciální waldorfské školy Základní škola a střední škola waldorfská (dříve Svobodná speciální škola Jana Amose Komenského) je dvanáctiletá škola, usilující o harmonický rozvoj dětské osobnosti na základě anthroposofického pohledu na člověka. Jejím cílem je připravit postiţené dítě na samostatný praktický ţivot.179 V současnosti je tato škola jedinou waldorfskou školou v ČR, která pracuje se zdravotně postiţenými dětmi.180 Součástí školy je základní škola praktická a základní škola pro děti se specifickými poruchami učení a chování.181 Škola spolupracuje s Nadací Jana Amose Komenského, která vlastní a provozuje nadační dům v Roškopově u Staré Paky, v němţ probíhá praktická výuka některých oborů.182 Základní škola a střední škola waldorfská (dále jen ZŠ a SŠW) je členem Mezinárodní

organizace

pro

waldorfskou

pedagogiku

(IAO),

Českého

sdruţení

pro waldorfskou pedagogiku a Asociace waldorfských škol.183 Prvotní impuls ke vzniku školy vyšel od PaedDr. J. Vášové a ve školním roce 1990/1991 zahájila škola svou činnost jako experiment v rámci Zvláštní školy Josefská

177

PROCHÁZKOVÁ, Lucie. Portrét osobnosti: Mgr. Rostislav Riško. In: Scope.xf [online]. 2006 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://scope.xf.cz/portret_osobnosti.htm

178

O nás. Institut pro podporu inovativního vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.inovativnivzdelavani.cz/o-nas/

179

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA WALDORFSKÁ. Základní škola a střední škola waldorfská [Informační broţura]. Praha, 2005 [cit. 26. 3. 2014]. Str. 2

180

Tamtéţ

181

Tamtéţ str. 4

182

Tamtéţ str. 10

183

Tamtéţ str. 2

47

v Praze 1. V červnu 1991 škola získala právní subjektivitu a po udělení mezinárodního statutu waldorfská škola, mohla začít uţívat vlastní název. Škola několikrát změnila místo působení a v současnosti sídlí v ulici Křejpského v Praze 4 – Opatově.184 ZŠ a SŠW je veřejnou školou, jejímţ zřizovatelem je Magistrát hlavního města Prahy.

3.6 Waldorfské iniciativy

3.6.1 Asociace waldorfských škol České republiky „Asociace waldorfských škol České republiky je dobrovolné profesní nepolitické sdruţení škol (popř. tříd, pokud ještě nebyla ustavena samostatná škola), pracujících na principech waldorfské pedagogiky.“185 Asociace waldorfských škol České republiky vznikla v roce 1998. Nedotýká se autonomie waldorfských škol, ale přejímá péči o společné úkoly a zájmy. Činnost asociace zahrnuje především tyto oblasti: -

poradenství pro jednotlivé školy v různých, zejména právních a pedagogických otázkách

-

koordinaci činností týkajících se školské politiky

-

pořádání veřejných setkání a shromáţdění

-

další vzdělávání učitelů, pořádání společných setkání učitelů a odborných zasedání

-

financování vzdělávání učitelů

-

usnášení se o zakládání nových waldorfských škol

-

vydávání časopisu „Člověk a výchova“186

Asociace koordinuje práci waldorfských škol a prosazuje zájmy těchto škol v oblastech rovnoprávného legislativního ukotvení, financování škol, vlastního vzdělávacího programu, 184

Základní škola a střední škola waldorfská: Naše škola [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.sssjak.cz/

185 186

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str. 111-112 KRANICH, Ernst Michael. Waldorfské školy. 1. vyd. Semily: Opherus, 2000. 40 s. ISBN 80-902647-2-7. Str. 29

48

pracovněprávních otázek. Asociace zastupuje waldorfské školy vůči veřejnosti, rodičům ţáků a orgánům působících v oblasti výchovy a vzdělávání v ČR i v zahraničí. Zabezpečuje a vytváří podmínky pro vzdělávání učitelů waldorfských škol. Zajišťuje potřebnou publikační činnost a podporuje vznikající waldorfské školské iniciativy.187 Asociace plní ochrannou roli vůči školám a je garantem ochranné známky „waldorf“ a „Rudolf Steiner“ ve vztahu k pedagogickým sluţbám.188 V roce 2014 je předsedkyní Asociace waldorfských škol České republiky Kateřina Kozlová ze Základní školy Waldorfské v Českých Budějovicích a sekretářem Tomáš Petr, který působil mnoho let ve funkci ředitele Základní školy Svobodné v Písku a v současnosti působí jako lektor Akademie sociálního umění TABOR.189 Člověk a výchova Člověk a výchova je časopis, který vydává Asociace waldorfských škol České republiky od roku 1996. Časopis od roku 2007 vychází čtvrtletně a jeho náplní jsou informace o dění ve waldorfských školách, inspirace pro vyučování, mimoškolní činnosti a sebevzdělávání, recenze waldorfské literatury, přehledy plánovaných seminářů a dalších akcí, aj. Dvakrát ročně je součástí časopisu příloha Studánka pro výchovu v předškolním věku.190

3.6.2 České sdružení pro waldorfskou pedagogiku Po politických změnách, které u nás proběhly v roce 1989, byla pro podporu waldorfské pedagogiky ustavena Koordinační rada pro waldorfskou pedagogiku.191

187

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str. 111-112

188

PETR, Tomáš. Zpráva o činnosti Asociace waldorfských škol České republiky za rok 2009. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2010, č. 2, s. 78-83.

189

Kontakt. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky [online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/stranka.php?link=a009&menu=kon-kon

190

Časopis Člověk a výchova. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Hlavní [online]. 2008 [cit. 2014-0305]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/casopis.php?menu=zpr-cas

191

SMOLKA, Ivan. Zpráva o jednání s MŠMT ohledně statutu vzdělávacího programu Waldorfská škola. ZŠ Waldorfská

Praha, 3. 9. 2003. Soukromý archiv I. Smolky.

49

Její hlavní náplní bylo organizování dalšího vzdělávání pro učitelky mateřských škol a třídní učitele alternativních základních škol. Koordinační rada pro waldorfskou pedagogiku byla v roce 1990 ustavena jako člen Mezinárodní asociace pro waldorfskou pedagogiku ve středoevropských zemích (IAO).192 Koordinační rada pro waldorfskou pedagogiku podporovala vznik prvních českých základních waldorfských v letech 1990 – 1993.193 13. října 1994 vzniklo transformací Koordinační rady pro waldorfskou pedagogiku České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku (dále jen ČSWP) a do jeho čela se postavil Zdeněk Helus.194 České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku je garančním, reprezentačním, koordinačním a odvolacím orgánem pro waldorfskou pedagogiku v České republice. Jeho hlavním úkolem je vzdělávání, garance vzdělávacího programu, zastupování waldorfské pedagogiky u nás, spolupráce se zahraničím a finance.195 ČSWP úzce spolupracuje s Asociací waldorfských škol České republiky (dále jen AWŠ), která je zaměřena především na praktickou spolupráci jednotlivých waldorfských škol.196 ČSWP a AWŠ jsou členy mezinárodních organizací, a to Mezinárodního sdruţení pro waldorfskou pedagogiku v zemích střední a východní Evropy se sídlem ve Stuttgartu, Evropské rady waldorfských škol se sídlem v Londýně a Mezinárodní konference waldorfských škol se sídlem v Haagu.197

192


193


194

České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku, IČO 67776965 - data ze statistického úřadu. Rejstřík firem: kurzy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://rejstrik-firem.kurzy.cz/67776965/ceske-sdruzeni-prowaldorfskou-pedagogiku/statisticky-urad/

195

SMOLKA, Ivan. Zápis ze společného zasedání ČSWP a AWŠ. Praha, 20. 2. 1999. Soukromý archiv I. Smolky.

196

SMOLKA, Ivan. Zpráva o jednání s MŠMT ohledně statutu vzdělávacího programu Waldorfská škola. ZŠ Waldorfská Praha, 3. 9. 2003. Soukromý archiv I. Smolky.

197


50

3.6.3 Anthroposofická společnost v České republice Anthroposofická

společnost

je

nezávislé

dobrovolné

sdruţení.

Společně

s obdobnými společnostmi v jiných zemích se hlásí k Všeobecné Anthroposfické společnosti, která byla zaloţena v roce 1923. Centrem Všeobecné Anthroposofické společnosti je Svobodná vysoká škola pro duchovní vědu při Goetheanu v Dornachu ve Švýcarsku. Anthroposofická společnost je nezávislá na politických hnutích i na státních a hospodářských orgánech. Jako úkol si stanovila pečovat o poznatky anthroposofie, seznamovat s nimi veřejnost a uplatňovat anthroposofické podněty v různých oblastech ţivota. To uskutečňuje prostřednictvím studií na pobočkách, v pracovních skupinách a iniciativách, pořádáním přednášek, kurzů a seminářů, vydáváním a šířením tiskovin, periodik a knih, apod. Anthroposofická společnost má pobočky v různých městech České republiky, a to v: Praze, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Semilech, Příbrami, Písku, Brně a v Českých Budějovicích. Mezi pracovní skupiny a iniciativy společnosti patří skupina Lékařská, Zemědělská, Pracovní skupiny pro sociální trojčlennost, Zdravý ţivotní styl a Mysterijní dramata.198 Členem Anthroposofické společnosti můţe být kaţdý, kdo je starší 18 let a souhlasí s cíli a posláním Anthroposofické společnosti. Zájemce o členství musí podat písemně přihlášku a o jeho přijetí rozhoduje představenstvo společnosti. Povinností členů společnosti je platit členské příspěvky, ze kterých je společnost plně financována.199

3.6.4 Vybrané iniciativy pro vznik nových waldorfských škol Waldorfské iniciativy a sdruţení jsou neziskové organizace, které tvoří příznivci waldorfské pedagogiky, učitelé a rodiče, kteří usilují o vznik nové waldorfské školy, mateřské školy, či střední školy, popřípadě podporují jiţ vzniklou waldorfskou školu. Právní formou těchto iniciativ a sdruţení je občanské sdruţení. 198

Anthroposofická společnost v České republice: Poslání a cíle sdruţení. Anthroposofická společnost [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.anthroposof.cz/co-je-anthroposofie/anthroposoficka-spolecnost-v-ceskerepublice/

199

Anthroposofická společnost v České republice: Jak se stát členem AS. Anthroposofická společnost [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.anthroposof.cz/co-je-anthroposofie/anthroposoficka-spolecnost-v-ceskerepublice/jak-se-stat-clenem-as-/

51

Dle údajů uvedených na webových stránkách Asociace waldorfských škol České republiky existovalo ke konci roku 2013 v naší zemi 13 waldorfských iniciativ, sdruţení či spolků.200 Mezi tyto iniciativy patří: Váţka ValMez o.s. Valašské Meziříčí Občanské sdruţení Váţka ValMez je nezisková organizace, která vznikla v roce 2012. Cílem organizace je zaloţení waldorfské mateřské a základní školy ve Valašském Meziříčí a jejich další podpora v podobě: spoluorganizování a propagace školních akcí, osvěty pomocí přednášek, komunikace s Asociací waldorfských škol České republiky, spolupráce s dalšími objekty.201

ProWaldorf Karviná o.s. ProWaldorf Karviná o. s. je sdruţení rodičů, prarodičů a přátel, kteří se zajímají o waldorfskou pedagogiku. Cílem sdruţení je podpořit vznik základní waldorfské školy v Karviné, s postupným začátkem od první třídy při tradiční základní škole. Náplní sdruţení je pořádání přednášek, besed a akcí pro veřejnost, jejímţ cílem je přiblíţení waldorfské pedagogiky veřejnosti.202 Přátelé harmonické výchovy o. s. Otrokovice Občanské sdruţení Přátelé harmonické výchovy o. s. Otrokovice, vzniklo v roce 2009, a tak jako ostatní sdruţení se snaţí o propagaci waldorfské pedagogiky v daném regionu. Sdruţení vede Rodinný klub Waldík a mateřské centrum, organizuje řemeslné

200

Iniciativy a srduţení. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Školy [online]. 2008 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?druh=i&menu=sko-i

201

Občanské sdruţení Váţka ValMez. VÁŢKA ValMez o.s. [online]. 2013 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://vazkavalmez.webnode.cz/

202

Pro Waldorf Karviná o. s.: O nás [online]. 2012-2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://prowaldorfkarvina.cz/osdruzeni/

52

a tvořivé kurzy pro veřejnost, organizuje přednášky pro veřejnost a studijních setkání s anthroposofickou literaturou.203 Další iniciativy:

-

Waldorfská iniciativa Pravý břeh Praha

-

Wrabec Liberec o. s. Liberec

-

W sdruţení Písek o. s.

-

Waldorfská alternativa Šumperk

-

W collegium České Budějovice

-

WALDORF PLZEŇ, o. s. Plzeň

-

Spolek pro zaloţení waldorfské školy Wlaštovka,o.s., Karlovy Vary

-

Iniciativa k zaloţení MŠ a ZŠ Jeseník

-

Občanské sdruţení přátel waldorfské pedagogiky Ţďár nad Sázavou

-

Waldorfská iniciativa Litoměřice204

3.7 Možnosti vzdělávání waldorfských učitelů Veškeré waldorfské kurzy a semináře jsou doplňujícím vzděláním pro oblast waldorfských škol. Nenahrazují formální, státem určené vzdělávání učitelů pro jednotlivé stupně školského systému, ale významně jej doplňují. Zájemci o waldorfskou pedagogiku a budoucí učitelé waldorfských škol mohou mimo českých seminářů také řádně studovat v Německu ve Stuttgartu na Freie Hochschule (Seminar für Waldorfpädagogik) nebo v Institutu pro waldorfskou pedagogiku ve Wittenu.

203

Přátelé harmonické výchovy o. s. [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.harmonicka-vychova.cz

204

Iniciativy a sdruţení. Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Školy [online]. 2008 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/skoly.php?druh=i&menu=sko-i

53

3.7.1 Aktuálně probíhající české semináře waldorfské pedagogiky Základní waldorfský seminář „Učitel na waldorfské škole“ Aktuální běh základního waldorfského semináře byl zahájen v září 2013. Seminář je určený nejen aktivním učitelům waldorfských škol bez waldorfského vzdělání, ale i studentům vysokých škol a dalším zájemcům. Cílem semináře je rozvoj dovedností učitelů zejména na prvním a druhém stupni waldorfské školy, včetně didaktiky a metodiky. Seminář nabízí také základy pro vyučování na střední waldorfské škole. Délka studia je tři roky a studium probíhá formou osmi víkendových setkání v roce a celkem tří zhruba dvoutýdenních akademií v letních měsících. Seminář je oficiálním vzděláváním Asociace waldorfských škol České republiky.205

Waldorfský seminář Praha Vedoucím semináře waldorfské pedagogiky v Praze je Tomáš Zuzák. Tomáš Zuzák se narodil v roce 1946 v Praze, kde vystudoval strojní inţenýrství. Inţenýrské vědy studoval také ve Švýcarsku, kde se setkal s dílem Rudolfa Steinera. V dalších letech vystudoval v Dornachu waldorfskou pedagogiku a v Curychu speciální pedagogiku. Působil jako třídní učitel ve waldorfských školách se zdravými, i s postiţenými dětmi. 206 Od roku 1990 se významně podílí na rozvoji waldorfských škol v České republice, pořádá seminární kurzy, přednáší a publikuje. Také vede Waldorfsky seminář v Praze.207 Tradice tohoto semináře sahá aţ k roku 1990. V nezměněné podobě probíhá od roku 2003. Seminář, který je nesen sdruţením Waldorfská pedagogika, nabízí více moţností studia. Hlavní z nich je „Tříleté studium waldorfské pedagogiky“, které ročně 205

Nový běh základního semináře "UČITEL NA WALDORFSKÉ ŠKOLE". Stránky Asociace waldorfských škol České republiky: Waldorfské školy [online]. 2008 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z http://www.iwaldorf.cz/ukazcely.php?link=c1305001

206

ZUZÁK, Tomáš. Hledání vztahu k dítěti ve waldorfské pedagogice: působení mezi individualitami učitele a ţáka. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. 66 s. ISBN 8070421290. Str. 66

207

HRADIL, Radomil. Otevírat zdroje vlastního nitra: Rozhovor s Tomášem Zuzákem. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. 2009, č. 2, s. 3-8. Str. 8

54

obnáší devět víkendů a jeden osmidenní pobyt na biodynamickém statku v Podkrkonoší. Nejbliţším začátkem studia je podzim 2014. Výstupem tohoto studia je diplom uznávaný Asociací Waldorfských škol České republiky. Seminář také nabízí „Jeden víkend s waldorfskou pedagogikou“, coţ je setkání určené nejen seminaristům absolventům, ale i jiným zájemcům. Mezi další moţnosti semináře pak patří ještě „Rozvíjení řeči“ a „Filosofie svobody“, coţ jsou tematická setkání, konající se zpravidla jednou za dva týdny.208

Letní kurz waldorfské pedagogiky Kaţdý rok probíhá o prázdninách letní kurz waldorfské pedagogiky, a to od roku 1990. Tradičně tento kurz probíhal ve Waldorfské škole v Pardubicích, od roku 2013 probíhá v Základní škole waldorfské v Semilech. Kurz je otevřen široké veřejnosti, ale převáţně pro aktivní či budoucí učitele waldorfských škol probíhají v rámci kurzu pracovní skupiny, věnující se výuce v jednotlivých ročnících. Tyto skupiny jsou přípravou třídních učitelů na další školní rok. Další náplní kurzu jsou skupiny obecně orientované na waldorfskou pedagogiku, umělecké skupiny, přednášky zahraničních lektorů, aj.209 Seminář waldorfské pedagogiky prvního sedmiletí Dvouletý seminář je určený učitelům předškolního vzdělávání, rodičům a dalším zájemcům. Skládá se z šesti víkendových setkání, intenzivní týdenní letní akademie, která probíhá v Semilech a z dvoutýdenních stáţí v českých, ale i zahraničních waldorfských mateřských školách. Kurz je organizován Asociací waldorfských mateřských škol České republiky.210

208

Úvod: Co se dá studovat. Waldorfský seminář Praha: Osobnostní vzdělávání podle R. Steinera [online]. 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://waldorfsky-seminar-praha.webnode.cz/sluzby/

209

Letní akademie waldorfské pedagogiky 2013. Sdruţení pro rozvoj waldorfské pedagogiky, o.s. [online]. 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://waldorfped.webx.cz/letni-akademie-waldorfske-pedagogiky-2013/#more-361

210

SEMINÁŘ WALDORFSKÉ PEDAGOGIKY PRVNÍHO SEDMILETÍ. Asociace waldorfských mateřských škol [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.awms.cz/seminar

55

3.7.2 Sociální akademie TABOR Akademie sociálního umění TABOR je občanské sdruţení zaloţené v roce 1997 z iniciativy bývalých lektorů a studentů Ateliéru sociální terapie a léčebné pedagogiky při Institutu pedagogiky volného času. U zrodu Akademie stáli H. Bezányiová, Ing. P. Seleši a PhDr. A. Janátová.211 Akademie otevírá ke studiu několik oborů, a to: Léčebná pedagogika a sociálně umělecká terapie; Waldorfská pedagogika; Slovo, řeč a divadlo; Eurythmie, umění a estetika; Muzikoterapie; Arteterapie a Musica Humana. Některé obory lze studovat ve dvou formách – denně i dálkově, přičemţ obě formy studia trvají pět let. Akademie nabízí také jednoleté orientační studium jednotlivých oborů v denní či dálkové formě, po jehoţ ukončení se student rozhodne, jestli bude ve studiu pokračovat dál.212 Studium je orientované nejen na teoretický základ oborů, ale postihuje i praktické vyuţití poznatků při vlastní práci v oboru. Ve čtvrtém ročníku odjíţdějí studenti na roční praxe do zahraničí a v posledním ročníku jsou shrnuty výsledky celoroční praxe, obhajovány závěrečné práce a nastudováno závěrečné divadelní představení.213 Akademie TABOR se zaměřuje na rozvoj sociálních dovedností a znalostí v oblasti léčebné pedagogiky a sociálně umělecké terapie.214 Studium na Akademii se opírá o trojčlenný pohled na člověka jako bytost fyzickou, duševní a duchovní.215 Odborná stránka studia na Akademii je zajištěna lektorským kolegiem, jehoţ podstatnou částí jsou odborníci v oblasti léčebně - pedagogických, umělecko – terapeutických a dalších sociálních zařízení z různých států Evropy a USA. Akademie spolupracuje se Svobodnou vysokou školou pro duchovní vědu v Goetheanu v Dornachu

211

O akademii. Akademie Tabor: Akademie sociálního umění [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.akademietabor.cz/studium/o-akademii

212

Studijní programy. Akademie Tabor: Akademie sociálního umění [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.akademietabor.cz/studium/studijni-programy

213

HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. Str. 186-187

214


215


56

a její program je akreditovaný Lékařskou sekcí a Konferencí pro léčebnou pedagogiku a sociální terapii.216 Akademie je členem ECCE (Evropské rady pro léčebnou pedagogiku a sociální terapii) se sídlem v Nizozemí.217

216


217


57

II. EMPIRICKÁ ČÁST V první kapitole empirické části práce se v návaznosti na předchozí teoretickou část věnuji popsání české waldorfské základní školy. Cílem této části práce je zjistit, jak se daří implementovat myšlenky Rudolfa Steinera na základním stupni vzdělávání v podmínkách českého školství, zejména v rámci zákonných moţností. Vzhledem k plánovanému zaměření empirické části práce jsem zvolila kvalitativní výzkum. Protoţe jsem chtěla získat objektivnější představu o tom, jak fungují české waldorfské školy v pedagogické i organizační oblasti, tak jsem se rozhodla popsat více škol. V září roku 2013 jsem elektronickou formou oslovila šest škol, přičemţ kritériem pro jejich oslovení, mi byla především dostupná vzdálenost z místa mého bydliště. Z šesti oslovených škol jsem se s pěti domluvila na spolupráci, jedna škola na mé emaily nereagovala. V průběhu roku 2013 jsem navštívila waldorfské základní školy v Příbrami, v Olomouci a v Českých Budějovicích. Všechny školy jsem si prohlédla, nafotila a uskutečnila rozhovor s ředitelkami škol, v jednom případě s manaţerkou školy. V Olomouci a v Českých Budějovicích jsem se také podívala do vyučování. Čtvrtou vybranou waldorfskou školou byla waldorfská škola v Pardubicích, kde jiţ druhým rokem pracuji na pozici asistent pedagoga a pátou waldorfská škola v Semilech. Tu jsem navštívila jiţ v červenci během Letního kurzu waldorfské pedagogiky. Waldorfská škola v Semilech sice spolupráci přislíbila, ale vzájemná komunikace probíhala velmi pomalu, takţe jsem potřebné informace o škole pro svou práci neobdrţela včas a rozhodla jsem se ji proto do svého výzkumu nezahrnout. Z moţných designů kvalitativního výzkumu jsem pro svou práci zvolila případovou, respektive vícepřípadovou studii, protoţe na sběr dat jsem měla jen několik měsíců. Případové studie jednotlivých škol uvádím v pořadí vzniku škol, od nejstarší školy po školu nejmladší. V závěru této kapitoly porovnávám popsané waldorfské školy na základě vybraných oblastí fungování školy s původními idejemi Rudolfa Steinera, ale také z hlediska podmínek jejich vzniku a vývoje. Ve druhé kapitole empirické části popisuji stručnější případovou studií waldorfské školy v Eindhovenu v Nizozemí jako stručnou ukázku toho, jak ve vybraných oblastech fungují waldorfské školy v Nizozemí. Pro získání informací o této škole jsem oslovila mentora pardubické waldorfské školy, Francise van Maris, který působí jako učitel mnoho 58

let na střední waldorfské škole v Eindhovenu. V závěru této kapitoly porovnávám waldorfské školy v Eindhovenu s českými waldorfskými školami, popisovanými v první kapitole empirické části.

59

4 Česká základní waldorfská škola

4.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Jedním z cílů výzkumu je popsání čtyř základních waldorfských škol v České republice a jejich následné porovnání na základě vybraných pedagogických a organizačních aspektů fungování školy s původními idejemi Rudolfa Steinera. Porovnat české waldorfské základní školy by bylo moţné z mnoha hledisek. Já jsem k porovnání vybrala takové oblasti, které se mi zdají být pro fungování škol Rudolfa Steinera v našem prostředí charakteristické. Jsou jimi specifika českých waldorfských škol v těchto oblastech: struktura řízení školy, architektonické podmínky a prostředí školy, výuka eurytmie, spolupráce s rodiči. U škol se také věnuji popisu a porovnání podmínek jejich vzniku a vývoji do současnosti, coţ je dalším cílem této části práce. Waldorfské hnutí má v České republice více neţ dvacetiletou historii a je proto zajímavé sledovat, jak se měnily okolnosti vzniku waldorfských škol, neboť jiné podmínky pro vznik panovaly v 90. letech a jiné o deset let později. Také je zajímavé sledovat, jak se jednotlivé školy vyvíjejí a s jakými problémy se potýkaly a potýkají. Z cílů výzkumu vycházejí výzkumné otázky, kterými jsou: Za jakých podmínek v České republice vznikají waldorfské školy? Jaká jsou specifika českých waldorfských škol vzhledem k specifikům školy Rudolfa Steinera? Liší se mezi sebou české základní školy, popřípadě čím se liší?

4.2 Výzkumný vzorek Jako výzkumný vzorek jsem si vybrala čtyři základní waldorfské školy, které jsem v průběhu roku navštívila. Mezi vybrané školy patří: Základní škola Waldorfská Pardubice, Waldorfská ZŠ a MŠ Olomouc, s. r. o., ZŠ waldorfská a MŠ České Budějovice, o. p. s. a Waldorfská škola Příbram.

60

Výběr škol byl ovlivněn vzdáleností od mého bydliště. V pardubické škole působím druhým rokem jako asistentka pedagoga a jako vychovatelka školní druţiny. Se školou jsem však spjata jiţ od roku 2006. Waldorfskou školu v Příbrami jsem pro svůj výzkum vybrala proto, ţe jako jediná waldorfská škola v České republice má optimální prostory pro výuku dle Steinerových idejí. Waldorfské školy v Českých Budějovicích a v Olomouci doplnily můj

výběr

díky

vstřícnosti tamních

pedagogů

a

vedení

školy,

s nimiţ

jsem

se seznámila na letním kurzu waldorfské pedagogiky v Semilech, jehoţ jsem se zúčastnila. S dalšími vybranými školami se mi nepodařilo navázat komunikaci, popřípadě komunikace neprobíhala tak, aby bylo moţné získat potřebné informace včas. Čtyři vybrané školy nakonec vytvořily velice zajímavý výzkumný vzorek z mnoha důvodů. Jedním z nich je fakt, ţe Základní škola Waldorfská Pardubice a Waldorfská škola Příbram u nás patří mezi waldorfské školy s nejstarší tradicí a obě jsou školami státními. Waldorfská ZŠ a MŠ Olomouc, s. r. o., ZŠ waldorfská a MŠ České Budějovice, o. p. s. jsou oproti předchozím dvěma školám de facto v počátcích svého fungování a jsou školami soukromými.

4.3 Metody výzkumu Mezi metody, které jsem vyuţila v této části práce, patří: pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Všechny školy, o nichţ jsem případové studie napsala, jsem navštívila a prohlédla si je. Ve třech jsem uskutečnila i hospitace v epochovém vyučování. Dotazování proběhlo formou rozhovoru s otevřenými otázkami, které byly zaměřeny na pedagogické i organizační aspekty fungování školy (Příloha č. 1). Rozhovory jsem realizovala ve třech případech s ředitelem či ředitelkou školy, v jednom případě s manaţerkou školy, protoţe v dané škole působí déle neţ ředitelka. Mezi dokumenty, které jsem ke zpracování případových studií vyuţila, patří: školní vzdělávací programy škol, inspekční zprávy škol, výroční zprávy škol a další materiály dostupné na webových stránkách jednotlivých škol.

61

4.4 Waldorfská škola Příbram

„Waldorfská škola Příbram chce být společenstvím utvářejícím sebevědomou, tvůrčí a zodpovědnou lidskou bytost, schopnou s láskou a moudrostí v srdci aktivně ovlivňovat společnost a svět kolem nás.“ Vznik a vývoj školy Waldorfská škola Příbram zahájila svou činnost 1. září 1991. Vznik školy je spojen s výraznou osobností české anthroposofie a waldorfské pedagogiky, Vladimírem Nejedlem. Právě on byl duchovním otcem příbramské waldorfské školy. V. Nejedlo v Příbrami ještě před rokem 1989 vytvořil pobočku anthroposofické společnosti. Myšlenky o svobodném vzdělávání přenesl přes období totality spolu se svým bratrancem Josefem Bartošem ze Semil. Ještě před revolucí do anthroposofické pobočky v Příbrami přijíţdělo mnoho lektorů ze zahraničních waldorfských škol, z počátku především z Nizozemí, později i z Německa a Švýcarska. Zahraniční lektoři vedli ve městě pro veřejnost přednášky o waldorfské pedagogice a připravovala se cesta k tomu, aby vznikla waldorfská škola. V návaznosti na tyto přednášky byly pro zájemce záhy otevřeny první kurzy waldorfské pedagogiky, které vedli Tomáš Zuzák (tehdy učitel ve waldorfské škole ve Švýcarsku) a Ludmila Kučerová (tehdy učitelka waldorfské školy v Německu). Do první třídy alternativní školy v Příbrami nastoupilo 25 dětí. Zakládajícím učitelem první třídy a zároveň ředitelem školy se stal Rostislav Riško. Ve výuce byly uplatňovány waldorfské prvky, ale k waldorfské pedagogice měla ještě výuka daleko, proto název školy zcela odpovídal tehdejšímu vývojovému stupni školy. Škola se nacházela nedaleko od současné budovy, pouze přes ulici, v budově bývalé mateřské školy. Jak se škola postupně třídu po třídě rozrůstala, začalo se naráţet na prostorové podmínky. Kdyţ se do stávající budovy třídy nevešly, tak se začaly hledat prostory nové. Nakonec se škola přesunula na současné místo, kde se vyměnila s mateřskou školou, která měla méně dětí, takţe jí menší prostor obtíţe nepřinášel. Ke stěhování došlo na konci druhého ročníku historicky první třídy školy. V té době také vznikla Rada rodičů a ještě o něco později Společnost Waldorfské školy Příbram. Uţ při tomto stěhování ale bylo jasné, ţe do budoucna to nemůţe být řešení definitivní. Kdyţ se první třída v roce 1999 dostala do 9. ročníku, tak se třídy začaly těsnit, nemluvě o tom, ţe ve škole nebyla tělocvična ani jídelna, takţe se obědvalo ve vybrané třídě, kde ale během dne probíhala výuka. 62

Tento stav byl samozřejmě pro chod školy velmi náročný. V tuto chvíli udělal obrovský kus práce tehdejší ředitel školy, R. Riško, který se velmi zasadil o získání investice napřed ze strany města - na přestavbu jedné z budov ve výši cca 8 milionů Kč, kde také pomáhali studenti partnerské střední školy z Bexbachu v Německu, a potom od státu ve výši cca 80 milionů Kč, které vedly v letech 2001 aţ 2003 k rekonstrukci a dostavbě budov a vnějšího areálu školy. Ta je po rekonstrukci vyhovující pro potřeby základní školy i střední školy. Potřeby praktického vyučování pro řemeslnou výuku byly realizovány v další budově v Dlouhé ul. A pro potřeby kovářů byla pronajata kovárna ve středním učilišti na Březových Horách Během vývoje školy přišla různá úskalí, neboť waldorfská pedagogika byla v českém vzdělávacím prostředí něčím novým a odlišným od tradičního proudu. Ale ani v rámci školy v jejích počátcích nepanovala jednota názorů na to, jak má škola fungovat. Často se měnili vyučující a důvodem bylo i to, ţe někteří chtěli „jen“ dělat něco nového a plně si neuvědomovali skutečnou podstatu waldorfské školy. Pokud se učitelé neztotoţnili s waldorfskou pedagogikou, tak nemohli ve waldorfské škole dlouho vydrţet. Dnes uţ je škola samozřejmě mnohem dál - je „dospělá“ a uţ má jasno v tom, co chce a co deklaruje. V roce 2000 vznikl střední stupeň otevřením první třídy gymnázia a učňovských oborů umělecký kovář, umělecký truhlář a učební obor krejčí. Škola byla rozhodnutím MŠMT zařazena do sítě škol, předškolních a školských zařízení s názvem Waldorfská škola Příbram – Základní škola, Gymnázium a Střední odborné učiliště Příbram, Hornická 327. Studenti středního stupně byli vyučováni v rámci jedné třídy a na určité předměty se dělili. V současnosti gymnázium jako obor zaniká a v tomto školním roce odmaturuje poslední ročník. Nově je otevřeno lyceum, které v září 2013/2014 přivítalo první studenty. Lyceum uţ má s učňovskými obory společný jen jeden předmět a ostatní výuka probíhá odděleně. V současnosti tedy škola nabízí tříleté učební obory umělecký kovář a zámečník, pasíř a umělecký truhlář a řezbář, a čtyřleté lyceum. Škola od svého počátku poskytuje své prostory pro krátkodobé i dlouhodobé vzdělávání

učitelů

ve

waldorfské

pedagogice.

Kurzy

organizovanými

Asociací

waldorfských škol v ČR prošlo mnoho absolventů.

63

Současnost Waldorfská škola by v Příbrami nikdy nemohla vzniknout bez souhlasu města. To umoţnilo její vznik a od počátku se snaţilo školu tolerovat. Za těch více neţ dvacet let, co škola v Příbrami funguje si uţ město i jeho občané zvykli na to, ţe je waldorfská škola jiná neţ tradiční školy a ţe to neznamená, ţe je školou méně kvalitní. Město Příbram je zřizovatelem nejen základní, ale i střední waldorfské školy, aby mohla mít Waldorfská škola Příbram společné vedení školy. Škola je členem Asociace waldorfských škol České republiky a s ostatními českými waldorfskými školami se setkává v rámci Rady Asociace waldorfských škol České republiky. Mimo to nejvíce spolupracuje s Waldorfskou školou v Praze Jinonicích. Škola dříve spolupracovala s několika zahraničními školami a v současnosti se snaţí navázat spolupráci s waldorfskou školou v Amsterodamu. Tradiční je spolupráce s mentorem ze švýcarské waldorfské školy v Birsecku, Rolandem Steinemannem. V počátcích fungování školy (u některých lidí ale i doposud) převládalo všeobecné mínění, ţe waldorfská škola je školou zvláštní. Tento názor se ale během let měnil a dnes uţ do školy přicházejí (je to znát hlavně v niţších ročnících) rodiče, kteří vědí, kam své děti dávají a z jakého důvodu se pro to rozhodli. Dříve rodiče přicházeli, aniţ by věděli, o čem waldorfská pedagogika je a v čem spočívá výuka ve waldorfské škole. A to vedlo k neporozumění, stejně jako tomu bylo v počátcích školy u některých pedagogů. Přesto ale je třeba zmínit, ţe škola je integraci dětí s handicapem otevřená a podporuje ji. Dbá ale na to, aby počet integrovaných dětí neovlivnil třídní společenství negativně. V současnosti pracují ve škole tři asistenti pedagoga, kteří se věnují čtyřem integrovaným dětem. Spektrum poruch integrovaných ţáků je rozmanité – od dítěte autistického, přes dítě s autistickými rysy, dítě s Downovým syndromem a dítě s kombinovanými vadami. S dětmi, učiteli i asistenty ve škole pracuje také psycholoţka. Zájem o školu ze strany rodičů se v posledních letech zvyšuje, coţ se projevuje především při zápisech do první třídy. V minulosti mívala škola strach, aby se první třída naplnila, dnes se dětí hlásí více, neţ můţe škola přijmout, protoţe ve škole nejsou paralelní třídy. Kapacita základní školy je 225 dětí a navštěvuje ji kolem 160 dětí (vyšší ročníky mají méně dětí). Kapacita střední školy je 105 dětí a v současnosti ji navštěvuje okolo 70 dětí. S rodiči škola spolupracuje v rámci Společnosti Waldorfské školy, přičemţ se ustálila určitá skupina aktivních rodičů, na které vzájemná spolupráce stojí. 64

Otázku, která bývá škole často pokládána a která se týká úspěšnosti ţáků školy při přijímacích zkouškách a následném přechodu na střední školu „newaldorfského“ typu, nelze zcela zodpovědět. To, jak by byli ţáci školy úspěšní u přijímacích zkoušek na střední školy a učiliště totiţ nelze zjistit, neboť přijímací zkoušky školy v kraji v posledních letech nevypisují. Samotný přechod na střední školu pak ţáci zpravidla zvládají bez obtíţí, ale protoţe se touto problematikou v poslední době nezabýval ţádný výzkum, tak tyto informace škola získává jen na základě zpětné vazby od svých ţáků. Co lze vypozorovat ze statistik přihlášek na střední školy je to, ţe o gymnázium zpravidla není u deváťáků příbramské waldorfské školy příliš zájem. Pokud ţáci mají o studium na gymnáziu zájem, tak tam častěji odcházejí uţ do šestého ročníku. V deváté třídě bývá větší zájem o následné studium na lyceích, či středních odborných školách a učilištích. Například z deváté třídy školního roku 2012/2013 se hlásilo 7 dětí na kombinované lyceum, 5 na střední odbornou školu, 4 děti na praktickou školu, 4 na střední odborné učiliště a pouze 1 ţák na gymnázium. Waldorfská škola Příbram pracuje podle školního vzdělávacího programu, přičemţ aktuální je 6. verze dokumentu, platná od 1. 9. 2013. Školní vzdělávací program školy vychází z principů waldorfské pedagogiky, ale zároveň je přizpůsoben nejen českému prostředí, ale také dnešní době, která je specifická prudkým vývojem informačních technologií. Cíle školního vzdělávacího programu korespondují s principy moderního všeobecného vzdělávání a s progresivními pedagogickými trendy současnosti. Vzdělávací cíle programu vycházejí z hlavního předpokladu své koncepce, jímţ je celostní osobnostní rozvoj ţáka. Od letošního roku ve škole probíhá v prvních třech ročnících pravidelně jednu hodinu týdně eurytmie. Pro výuku eurytmie má škola vyhrazenou speciální třídu a probíhá samostatně v rámci 45 minutové vyučovací hodiny. Srdcem školy je učitelský sbor. Ten se kaţdý čtvrtek setkává na tzv. konferenci, kde se věnuje pedagogické i organizační oblasti. Kolegium učitelů je v rámci struktury waldorfské školy nejvyšším orgánem. Vzhledem k tomu, ţe je ale škola státní institucí, tak jde samozřejmě veškerá výkonná moc za ředitelem, popřípadě jeho zástupci, tj. za vedením školy, které je zodpovědné za vše. V rámci struktury školy pak ještě fungují menší skupiny učitelů, které se věnují určité specifické oblasti jako je skupina vedení školy, pedagogická skupina, ekonomická skupina a skupina PR, která je provázána i s rodiči. Další 65

skupiny pak vznikají v průběhu roku v souvislosti s aktuálními problémy a tématy. Kaţdá skupina má svého garanta, který je za práci skupiny odpovědný. Co se týče vedení školy, tak byla Waldorfská škola Příbram ve zprávě ČŠI v roce 2008 hodnocena jako ještě nadprůměrná. V oblasti vzdělání učitelů se škola dlouhodobě potýká s nedostatkem učitelů s předepsanou kvalifikací, coţ je škole vytýkáno v inspekčních zprávách z let 2004 a 2008, kdy byly inspekce zaměřeny i na tuto oblast. Jinak tomu je, co se týče waldorfského vzdělání. Mnoho učitelů příbramské waldorfské školy navštěvovalo tříletý asociační seminář waldorfské pedagogiky, který probíhal v příbramské škole a skončil v srpnu 2013. Někteří učitelé absolvovali seminář Tomáše Zuzáka a někteří mají starší seminář písecký. Nově příchozí učitelé jezdí na v současnosti běţící seminář waldorfské pedagogiky v Praze na Opatově. Škola prošla několika školními inspekcemi zaměřujícími se na různé oblasti. Na webových stránkách České školní inspekce jsou k dispozici zprávy z inspekcí z let 2004, 2008 a 2010.

66

4.5 Základní škola Waldorfská Pardubice "V úctě přijmout, s láskou vychovat a ve svobodě propustit ..." Vznik a vývoj školy Prameny vzniku waldorfské školy v Pardubicích vedou především ke dvěma jménům. Jedním je jméno Ludmila Mildeová a druhým jméno Zdeněk Váňa. Tyto dvě důleţité osobnosti spolupracovali uţ v roce 1985 na překladech knih, které ale do roku 1989 nemohly být zveřejněny. Zdeněk Váňa také jednou měsíčně vedl v Pardubicích přednášky a společně s L. Mildeovou udrţoval kontakt s lidmi, kteří později zaloţili praţskou waldorfskou školu v Jinonicích. Po revoluci v roce 1989 mohly být výše zmíněné knihy zveřejněny a bylo také moţné zahájit spolupráci s německými a holandskými waldorfskými školami, které českým iniciativám poskytly cenné rady a informace z vlastní praxe waldorfských škol. Přednášky Z. Váni v Pardubicích po revoluci samozřejmě pokračovaly. V létě roku 1991, kdy ještě škola ani nebyla zaloţena, se konal v Pardubicích první Letní kurz waldorfské pedagogiky. Na tomto kurzu přednášeli učitelé z holandských a německých waldorfských škol a seznamovali veřejnost s principy waldorfské pedagogiky. V roce 1992 vznikl Spolek pro podporu zaloţení waldorfské školy v Pardubicích ve formě občanského sdruţení. Ve stejném roce také zájemci o vznik waldorfské školy v Pardubicích vycestovali do Nizozemí. Holandská waldorfská škola pak byla dlouhou dobu partnerskou školou pardubické waldorfské školy. Asi tři roky se školy mezi sebou navštěvovaly a holandští lektoři také vyučovali v pardubické škole. V tuto dobu také poprvé vystoupila na světlo pardubická pobočka anthroposofické společnosti, která byla zaloţena v návaznosti na anthroposofickou aktivitu dvacátých a třicátých let 20. století v roce 1990. První třída s waldorfskými prvky v Pardubicích vznikla v rámci Základní školy v ulici Gorkého a první prvňáčky přijala v září roku 1992. Druhou první třídu vedla P. Chotěborská školním roce 1993/1994 a tato třída uţ nebyla třídou s waldorfskými prvky, ale byla třídou pracující podle programu Waldorfská škola. Začátky fungování školy byly velice těţké pro všechny zúčastněné. Všichni se učili, co a jakým způsobem mají dělat a učitelky prvních dvou tříd se začaly názorově rozcházet v pohledu na to, jestli mají třídy fungovat ve formě tříd s waldorfskými prvky anebo jako 67

třídy waldorfské. Celá situace vygradovala do bodu, kdy došlo k nevyhnutelnému rozštěpu v rámci školy. Ve školním roce 1995/1996 odešly druhá a třetí třída do nedalekých Dašic, kde mohly rozvíjet svobodnou waldorfskou školu se všemi jejími náleţitostmi pod vedením ředitele dašické základní školy. Třída s waldorfskými prvky, která byla historicky první třídou tohoto alternativního proudu v Pardubicích, zůstala v Základní škole v ulici Gorkého. Po přesunu do Dašic se otevřela ještě další první třída, ale ve školním roce 1997/1998 se další první třída nenaplnila. Z obavy z reálného nenaplnění další první třídy, byly učitelé nuceni znovu jednat s pardubickými úřady o moţném prostoru pro waldorfskou školu přímo ve městě. Jednání s úřady bylo zdlouhavé, ale nakonec úspěšné. Během letních prázdnin roku 1998 se podařilo waldorfské třídy přesunout do nově zrekonstruované školy v Rosicích nad Labem. Zastřešující školou se jim stala Základní škola Mozartova. V září 1999 byla po dvouleté přestávce otevřena za velkého zájmu rodičů první třída. V roce 2002 získala škola, především díky Spolku rodičů, právní subjektivitu. Prvním ředitelem školy se stal Milan Chalupník. Protoţe přibývalo tříd a nebylo z kapacitních důvodů moţné zůstat pouze v budově v Rosicích, tak byly některé třídy přesunuty do budovy mateřské školy v sousedních Ohrazenicích. Do té doby neţ se škola přesunula do budovy základní školy v Gorkého ulici, probíhala v Ohrazenicích výuka od první aţ do třetí třídy. V roce 2004 byla zrušena Základní škola v ulici Gorkého a v roce 2006 se pak do této budovy, do míst, kde vznikly na začátku devadesátých let první waldorfské třídy, přesunula waldorfská škola. Všechny třídy se tak konečně dostaly pod jednu střechu. V této budově působí škola dodnes. V roce 2008 se škole podařilo získat zpět a následně zrekonstruovat budovu školní druţiny, která stojí nedaleko školy, coţ na několik let ulevilo prostorovým problémům školy. Současnost Škola obývá suterén a první patro budovy, ve zbylých dvou patrech přebývá anglické gymnázium, střední odborná škola a vyšší odborná škola. Prostorové problémy jsou v současné době velmi aktuální. Jedna kmenová třída musí být v budově školní druţiny, a i přesto v hlavní budově nejsou prostorové podmínky některých tříd ideální. Za více neţ dvacet let existence waldorfské školy v Pardubicích se škola dostala do povědomí veřejnosti. Mnoho let bojovala s obvyklými mýty o waldorfských školách, 68

tj. ţe je školou pro děti problémové či pro děti s handicapem. To souviselo také s obavami z nenaplnění tříd, které v minulosti školu provázely a které vedly k přijímání de facto všech dětí bez ohledu na to, jaký to bude mít vliv na třídní společenství. V posledních letech se všeobecné mínění přece jen postupnými krůčky mění a škola toto mínění podporuje zdravou integrací. Při přijímání dětí se vţdy hledí na to, aby počet integrovaných dětí neměl negativní vliv na zdravé fungování třídy jako celku. Jen tak můţe být integrace přínosná zároveň pro integrované dítě i pro zbytek třídy. Ve škole je v tuto dobu 15 integrovaných dětí a 5 asistentů pedagoga. V rámci města Pardubice je škola podporována odborem školství a je vnímána jako rovnoprávná se všemi ostatními školami města. Tak je k ní přistupováno. V současnosti probíhají jednání o prostorových podmínkách školy. Zájem o školu se zvyšuje, o čemţ svědčí dostatek dětí u zápisu do první třídy jiţ po několik let a z toho vyplývající početné třídy celého prvního stupně. U zápisu do první třídy bylo v tomto školním roce 36 dětí. Přijatých dětí je 30. Celkem školu k březnu 2014 navštěvuje 162 dětí v prvním aţ devátém ročníku, přičemţ kapacita školy je 170 ţáků. Škola je tímto počtem nucena ţádat o navýšení kapacity. Ve vyšších ročnících je ve třídách méně dětí a vzhledem k silnějším niţším ročníkům a zájmu o školu je vyřešení prostorových problémů školy opravdu aktuální otázkou. S narůstajícím počtem dětí v prvních ročnících graduje problém týkající se nedostatečné kapacity jednotlivých tříd, ale i kapacity školní druţiny a školní jídelny. Problémem, který školu také trápí uţ mnoho let, je to, ţe v Pardubicích není zřízena waldorfská mateřská škola. Od roku 2009 funguje alespoň mateřské centrum Violka, které je občanským sdruţením, pracujícím na principech waldorfské pedagogiky. Toto mateřské centrum se snaţí ve městě suplovat chybějící waldorfskou mateřskou školu a se základní školou úzce spolupracuje. Škola je členem Asociace waldorfských škol České republiky, coţ s sebou přináší častá setkání s ostatními českými waldorfskými školami. Další setkání probíhají v rámci Letních kurzů waldorfské pedagogiky, interních setkání v době pololetních prázdnin, kaţdoroční olympiády pátých tříd waldorfských škol, a dalších celorepublikových akcí. S českými waldorfskými školami je spolupráce spíše nárazová v podobě vzájemných návštěv a hospitací. Pardubická waldorfská škola spolupracuje uţ mnoho let s mentorem z holandské waldorfské školy, Francisem van Marisem. V letošním školním roce také někteří z řad 69

kolegia absolvují několikadenní výjezd do německé waldorfské školy v Schopfheimu, neboť škola spolupracuje také s tamním učitelem, Albertem Staigerem. Spolupráce se školami na bázi výměnných pobytů ţáků ale zatím nefunguje s ţádnou zahraniční školou a její zrealizování patří mezi priority současného vedení školy. Základní škola Waldorfská Pardubice pracuje podle školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – waldorfská škola 5/2013, který byl schválen rozhodnutím pedagogické konference 29. srpna 2013. V prvních třech ročnících probíhá ve škole eurytmie jako projekt celý jeden měsíc v rámci epochového vyučování eurytmie pod vedením dvou eurytmistek. Struktura řízení Základní školy Waldorfská Pardubice vychází z toho, ţe je škola státní institucí. V čele školy stojí ředitel školy a zástupkyně ředitele. Ti jsou společně s výchovnou poradkyní členy skupiny vedení školy. Vedení je součástí větší skupiny, kterou je interní kolegium. Členy interního kolegia jsou kromě vedení ještě dva členové kolegia. Největší skupinou je kolegium učitelů, které zahrnuje všechny pedagogické pracovníky školy. Kolegium se schází jednou týdně na konferenci a věnuje se aktuálním pedagogickým a organizačním tématům školy. V rámci struktury školy také fungují menší skupiny, které vedou napříč kolegiem i Spolkem rodičů. Jsou to například: skupina PR, skupina koordinující přednášky probíhající ve škole, skupina, která má na starost slavnosti, skupina pracující na moţnostech vzniku waldorfské mateřské školy či skupina zabývající se tématem středního stupně waldorfské školy v Pardubicích. Další skupiny vznikají nárazově kolem aktuálních problémů školy. Škola se zatím stále věnuje vytvoření srozumitelné struktury a komunikačních toků, aby se informace dostaly ke všem zaměstnancům v co nejvyšší míře a v co nejkratším čase. Pedagogičtí pracovníci školy se pravidelně účastní Letních kurzů waldorfské pedagogiky, interních setkání waldorfských škol a dalších kurzů. Část učitelů absolvovala některý z ucelených seminářů waldorfské pedagogiky, ať uţ to byl například praţský asociační seminář, příbramský asociační seminář nebo seminář T. Zuzáka. Probíhající asociační seminář, který zaštiťují waldorfské školy z Prahy a Semil, navštěvují dvě učitelky. Co se týče formálního vzdělání učitelů, inspekční zpráva z roku 2013 uvádí, ţe zhruba jedna třetina pedagogů nemá odbornou kvalifikaci. Vedení školy podporuje další vzdělávání učitelů jak v získání odborné kvalifikace, tak v oblasti waldorfského vzdělání,

70

či dalších kurzů a školení, ale na přehledném a jednoznačném systému podpory vzdělávání učitelů škola ještě pracuje. Během více neţ dvaceti let fungování školy se stále zlepšuje spolupráce s rodiči. Jejím jádrem je Spolek rodičů, který v tomto školním roce doznal velkých změn v oblasti fungování. Spolupráce s rodiči bývá intenzivní ve chvílích, kdy je škola v ohroţení, ale jinak je zatím spolupráce postavená především na skupině aktivních rodičů, kteří organizují slavnosti školy a pomáhají s dalšími akcemi. V letech 2002 – 2005 ukončilo na Základní škole Waldorfské Pardubice vzdělání 77 ţáků, z nichţ více neţ polovina byla přijata na gymnázium či střední školu s maturitou. Zbylí ţáci, mimo jedné ţákyně, která nenastoupila do středního stupně vzdělávání, nastoupili na střední odborné učiliště. I z dalších výročních zpráv je patrné, ţe ţáci devátých tříd pardubické waldorfské školy preferují při výběru střední školy gymnázia a střední odborné školy s maturitou. Poslední roky je úspěšnost přechodu na střední školy dá se říct téměř stoprocentní, coţ ale můţe souviset i s nenaplněností středních škol a absencí přijímacích zkoušek na některých středních školách v kraji. V loňském školním roce odešlo ze 14 absolventů deváté třídy deset ţáků na gymnázia nebo střední odborné školy a čtyři ţáci na střední odborná učiliště. Škola prošla několika inspekcemi, na webových stránkách České školní inspekce jsou dostupné zprávy z inspekcí z let 2003, 2007 a 2013.

71

4.6 ZŠ waldorfská a MŠ České Budějovice, o. p. s. „Škola pro srdce, hlavu i ruce…“ Vznik a vývoj školy První snahy o vznik waldorfské školy v okolí Českých Budějovic proběhly jiţ v roce 1993, kdy v nedalekém Jindřichově Hradci vznikla při místní základní škole třída s waldorfskými prvky. Následující rok byla otevřena druhá první třída, ale na konci školního roku byly obě třídy po dlouhodobých problémech rozpuštěny. Silnější waldorfské hnutí vzniklo aţ v roce 2000 v Českých Budějovicích. V tomto roce se v Budějovicích začala scházet skupina lidí, jejichţ cílem bylo zaloţení základní waldorfské školy. Skupina nadšenců se postupně rozrůstala a přibývali k ní další zájemci. Od druhé poloviny roku 2001 se jiţ iniciativa scházela pravidelně jednou za měsíc a kromě schůzek pořádala také přednášky o waldorfské pedagogice pro veřejnost a akce pro děti a rodiče. Někteří učitelé z řad rodičů nastoupili do píseckého semináře waldorfské pedagogiky. V prosinci 2001 bylo zaloţeno občanské sdruţení W collegium, protoţe pro zaloţení waldorfské mateřské a základní školy a jejich následnou podporu, bylo zapotřebí právní subjektivity iniciativy. Činnost W collegia začínala organizací slavností pro děti a snaţila se podpořit vznik waldorfské školy. To se však několik let nedařilo, ačkoliv k tomu několikrát chybělo opravdu málo. Všechny nezdary a komplikace naštěstí iniciativu nezničily, ale naopak ji posílily. V září 2004 se ve spolupráci s městem podařilo otevřít dvě třídy mateřské školy, pracující na principech waldorfské pedagogiky při MŠ Nerudova. O jejich otevření se zasadilo občanské sdruţení W collegium, které následně aktivně podporovalo a podílelo se na jejich činnosti. Ale časem došlo k neporozumění, protoţe W collegium chtělo realizovat waldorfskou pedagogiku komplexně a ne jen vyuţívat její prvky v praxi běţné mateřské školy. Dalším přirozeným krokem W collegia byla snaha o zajištění kontinuity výchovy a vzdělávání na shodných principech i po přechodu dětí z mateřské školy na školu základní. Zpočátku se však ze strany města iniciativa nesetkala s ţádnou podporou ani přízní pro vznik nové školy. 72

Zázemí pro první waldorfskou třídu se nakonec podařilo najít v Základní škole v nedaleké Hluboké nad Vltavou. První třída tam přijala své ţáky 4. září 2006. Zakládající učitelkou byla Kateřina Kozlová, která v době, kdy se iniciativa W collegium marně snaţila v Budějovicích zaloţit waldorfskou školu, pracovala ve waldorfské škole v Německu. Hned v prvním roce fungování třídy vytvořili ti, kteří se podíleli na jejím vzniku, jakési interní kolegium, které K. Kozlové pomáhalo, aby nenesla náročnost zajištění chodu třídy sama. Hned od vzniku první třídy při škole v Hluboké se vědělo, ţe tam nebude moci škola narůst do všech devíti ročníků. Proto se W collegium s ředitelem školy domluvilo na tom, ţe bude dál hledat adekvátní prostory v Českých Budějovicích. Uţ po otevření druhé waldorfské třídy v Hluboké iniciativa znovu obešla všechny ředitele základních škol v Českých Budějovicích. Jediná základní škola, která měla volné prostory, byla škola s kapacitou tisíc ţáků na sídlišti Máj. Protoţe si waldorfské třídy v Hluboké nad Vltavou vyzkoušely, jak obtíţné je fungovat pod záštitou jiné, byť sebevíc podporující, školy, nechtěly přistoupit na moţnost spolupráce s májskou školou v té podobě, ţe by opět fungovaly waldorfské třídy v rámci jiné základní školy. Postoj města ke zřízení nové školy byl však odmítavý, protoţe nemělo naplněné kapacity jiţ existujících škol. Podpořilo by však školu za předpokladu, ţe vznikne jako soukromý subjekt. A protoţe se to jevilo jako jediné řešení pro vznik waldorfské školy v Českých Budějovicích, tak se k jednání sešlo 12 zakladatelů. Jedním z nich byl zástupce W collegia. Byly prověřeny všechny moţné varianty a za nejschůdnější byla vybrána obecně prospěšná společnost. Vzor a pomocnou ruku zakladatelům podaly Základní škola Klíček v Praze a Vysoká škola evropských regionálních studií v Českých Budějovicíh – obojí obecně prospěšné společnosti. Vznik waldorfské školy jako soukromého subjektu s sebou přinášel i nelehkou situaci v Asociaci waldorfských škol České republiky, protoţe přece jen waldorfská škola jako soukromá instituce vznikala poprvé. Českobudějovické škole v tomto období hodně pomohl Ivan Smolka, který škole pomáhal s legislativou, ale poskytl pomocnou ruku i v mnoha dalších oblastech. V roce 2007 se podařilo zaloţit obecně prospěšnou společnost a během roku bylo třeba zvládnout všechny náleţitosti, aby mohla škola začít k 1. září 2008 fungovat. Díky zákonu z roku 2004 bylo moţné zaloţit nejen první stupeň, ale zároveň i stupeň druhý. To byl další krok do neznáma, protoţe ani s tímto u nás nebyly ţádné zkušenosti. Základní škola waldorfská České Budějovice, o. p. s. zahájila svůj provoz 1. září 2008 jako první alternativní škola v Českých Budějovicích a zároveň jako první soukromá waldorfská škola u nás. Waldorfské třídy, fungující do té doby v rámci Základní školy 73

v Hluboké nad Vltavou, přešly do nově vzniklé waldorfské školy. Škola začínala se čtyřmi ročníky, a to: 1. - 3. třída a 6. třída. Bylo velmi těţké „waldorfsky“ pracovat s dětmi, které přišly aţ do 6. třídy a neprošly v předchozích ročnících waldorfskou školou. Jak je náročné druhý stupeň touto formou zvládnout, si škola uvědomila aţ zpětně. První rok školu město na základě ţádosti podpořilo 200 tisíci Kč na provoz školy, další rok ale škola podporu nedostala, a tak uţ v následujících letech o podporu ani neţádala. V roce 2009 prošla škola inspekcí, ve které velmi dobře obstála ve všech zkoumaných bodech. V září 2009 byla v Českých Budějovicích na Rudolfově otevřena také waldorfská mateřská škola se dvěma odděleními pro 15 dětí. Rekonstrukce školky byla finančně velmi náročná pro školku i školu. V roce 2011 se škola musela kvůli nálezu azbestu v Základní škole Máj II, dočasně přestěhovat do náhradních prostorů. Současnost Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice, o. p. s. je třetím rokem tzv. plně organizovanou školou. Základní školu navštěvuje 174 dětí a mateřskou školu 30, přičemţ kapacita školy je 270 dětí a kapacita školky 30 dětí. Ve škole je v současnosti ve třídách mezi 18 a 22 dětmi, pouze v letošní deváté třídě je dětí 25. Škola se od svého vzniku do současnosti nachází v klidné okrajové části sídliště Máj v prostorách jednoho z pavilonů ZŠ Máj II v těsné blízkosti lesa a nedaleké přírodní rezervace Vrbenské rybníky. Prostorové podmínky uvnitř školy nejsou pro potřeby waldorfské školy ideální. Škola má pouze kmenové třídy a dvě třídy pro školní druţinu. Nemá eurytmický sál ani dílny. Pořád tedy ţije v jakémsi provizoriu a kompromisu. Proto, přestoţe si váţí toho, ţe má po letech marných snah konečně zázemí pro všechny třídy, cítí, ţe je třeba se zase posunout o kousek blíţ k ideálu waldorfské školy. V současné době se naštěstí obrodila iniciativnost rodičů. Jejich cílem je vytvoření takových podmínek, aby mohla být pod jednou střechou mateřská škola, základní škola a rozvíjí se i iniciativa pro vznik středního stupně. Vznik středního stupně se zatím nepodařil v Písku ani v Budějovicích, takţe se teď obě iniciativy snaţí o propojení. Ale to jsou ještě vzdálené vize budoucnosti. Co se týče zastřešení obou stupňů waldorfského vzdělávání, které 74

v Budějovicích jsou, tak školu k aktivitě podněcuje i fakt, ţe škola má v Základní škole Máj II smlouvu na dvakrát devět let, přičemţ jen těch prvních devět let je zaručených. Škola běţí šestým rokem, a pokud by ředitelka Základní školy Máj II školu naplnila, tak by waldorfská škola opět stála před problémem prostorového zabezpečení. S neideálními prostorovými podmínkami souvisí i to, ţe škola nemůţe rozhodovat o prostorech, coţ znamená například to, ţe nemůţe uspořádat interní setkání waldorfských škol, olympiádu pátých tříd, a další akce waldorfských škol. Školné se škola snaţí drţet na minimu, protoţe nechce být školou jen pro ty děti, jejichţ rodiče si to mohou dovolit. Přesto ale vnímá školné jako zdravou věc, protoţe rodiče ke škole a jejímu fungování přistupují jinak neţ je tomu u státních škol, kde školné neplatí. Waldorfská škola České Budějovice vidí soukromé zřízení školy jako zdravější a svobodnější neţ zřízení městem, protoţe ta odpovědnost, kdyţ jste sami sobě zřizovatelem, je mnohem vyšší. Soukromé zřízení školy s sebou ale také nese své obtíţe. Uţ při vzniku waldorfské školy v Českých Budějovicích bylo jasné, ţe jde o zcela novou formu waldorfské školy v České republice. Tato nová forma vznikla propojením tří skutečností, které si její zakladatelé museli uvědomit. První skutečností je to, ţe škola vznikla z impulsu zakladatelů jako škola waldorfská. Druhou skutečností je to, ţe je školou zařazenou do rejstříku škol. A nakonec třetí skutečnost - škola vznikla jako obecně prospěšná společnost. Z kaţdé z těchto skutečností plynou další důsledky, které se výrazně promítají především do struktury školy. Coby waldorfská škola, řídící se vzdělávacím programem Waldorfská škola, má škola svoje specifika v organizaci a řízení. To znamená, ţe ve škole funguje kolegium učitelů, které se schází kaţdý čtvrtek při konferenci a jehoţ členy jsou všichni pedagogičtí pracovníci. V oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků si škola při svém vzniku stanovila podmínky sama. Podmínkou pro přijetí na pozici učitele je absolvování waldorfského semináře a adekvátní kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Větší důraz je ale kladen na absolvování waldorfského semináře. V tomto školním roce čeká pouze tři učitele dokončení náleţitého formálního vzdělávání a waldorfský seminář absolvovala velká část učitelů. Část kolegia má písecký seminář a druhá část příbramský, který skončil v loňském školním roce. Mezi povinnosti pedagogických pracovníků školy patří kaţdoroční účast alespoň na jednom waldorfském setkání (interní setkání waldorfských škol nebo Letní kurz waldorfské pedagogiky). Další vzdělávání učitelů škola volí podle vnitřních potřeb. 75

Kolegium však nemůţe vzhledem ke své šíři rozhodovat o všem, a proto se jednotlivé úkoly řeší v rámci menších skupin, které jsou napříč kolegiem, ale i rodiči. Příkladem těchto skupin je například interní kolegium. To má v současnosti sedm členů a jeho jediným stálým členem je ředitelka školy. Je tomu tak proto, aby nebyla blokována provázanost všech sloţek školy jako soukromé instituce, školy v rejstříku a waldorfské školy. Mimo ředitelky školy se ale členové interního kolegia střídají, coţ je pro fungování skupiny velmi zdravé. V tomto školním roce uţ je členem interního kolegia i zástupce z mateřské školy. Další skupinou je Kruh vedení, který se více zabývá legislativou, jednáním s městem, s krajem, s ředitelkou ZŠ Máj II., apod. Dalšími skupinami je pak například skupina Nová škola, skupina věnující se PR a komunikaci a tzv. Kruh rodičů. Právě v rámci Kruhu rodičů škola spolupracuje s rodiči dětí. Skupinu tvoří vţdy dva zástupci rodičů z kaţdé třídy a zástupce z řad kolegia. Kruh rodičů se schází minimálně jednou za měsíc a zaštiťuje i slavnosti a další akce školy. Některé akce zaštiťuje i W collegium. Jako škola v rejstříku škol musí škola splňovat všechny náleţitosti dle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, z čehoţ vyplývá, ţe škola musí mít ředitele (ač je to v rozporu ideou Steinerovy školy), pedagogickou radu a školskou radu. Jako nezisková organizace se škola řídí zákonem č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, coţ s sebou přináší v oblasti orgánů a funkcí navíc ještě zakladatele, správní radu a dozorčí radu. Všechny uvedené orgány a funkce jsou součástí systému samosprávy školy, a protoţe z hlediska vnitřního členění většinou nemají vertikální hierarchii, tak se škole velmi obtíţně tvoří komplexní organizační schéma. Škola pracuje podle Školního vzdělávacího programu Waldorfská škola, který vychází z Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Třetím rokem ve škole probíhá eurytmie, a to v 1. - 3. ročníku. Ve školním vzdělávacím programu má škola uvedenou týdenní dotaci dvou hodin tělesné výchovy a eurytmie. Děti tedy mají týdně jednu hodinu tělesné výchovy a jednu hodinu eurytmie. Starší ţáci měli v loňských letech eurytmii v rámci projektu. Škola

podporuje

integraci

dětí

se

speciálními

vzdělávacími

potřebami,

ale v přijímání těchto dětí je obezřetná, protoţe i v dnešní době bojuje s předsudky, ţe jsou waldorfské školy vhodné jen pro děti s problémy. Při integraci škola klade důraz 76

na zachování rovnováhy, která vede k tomu, ţe je integrace dítěte přínosná nejen pro integrované dítě, ale s nemenší důleţitostí i pro celou třídu. Téměř do kaţdé třídy školy chodí alespoň jeden integrovaný ţák. V pěti třídách s těmito dětmi pracují asistenti pedagoga (všichni na plný úvazek). Škola má první dvě třídy absolventů. Protoţe většin středních škol nemá přijímací zkoušky, tak není zjistitelná úspěšnost ţáků u přijímacích zkoušek. Jestli waldorfská škola své absolventy vybavila do ţivota vším potřebným, se ukáţe aţ poté, co absolventi dospějí a přinesou škole zpětnou vazbu. Škola je členem Asociace waldorfských škol v České Republice. Z českých waldorfských škol Budějovice nejintenzivněji spolupracují s Karlovými Vary. V začátcích škole intenzivně pomáhala Základní škola svobodná v Písku, která je budějovické škole zároveň školou partnerskou. České Budějovice na druhou stranu pomáhaly při vzniku waldorfské školy v Olomouci, která funguje jako společnost s ručením omezeným. Od svého počátku škola úzce spolupracuje s Freie Waldorfschule Chiemgau v bavorském Prienu am Chiemsee. Hlavním přínosem tohoto partnerství je především spolupráce v oblasti zkvalitňování pedagogické práce (pravidelné návštěvy odborných učitelů a přednášejících, studijní pobyty učitelů v prienské škole) a společné projekty. Mentorem školy je Bernard Schwartzfisher, ale škole pomáhal mentorskými sluţbami i Leo Klein.

77

4.7 Waldorfská ZŠ a MŠ Olomouc, s. r. o. Vznik a vývoj školy

Hnutí waldorfské pedagogiky v Olomouci vzniklo v roce 2001, kdy bylo iniciativou rodičů zaloţeno občanské sdruţení, které se jmenuje Waldorfská iniciativa. Úkolem tohoto sdruţení byla podpora vzniku základní waldorfské školy v Olomouci. V roce 2004 byla otevřena historicky první třída s waldorfskými prvky při státní Fakultní základní škole a mateřské škole Dr. Milady Horákové v Olomouci. Kaţdý školní rok měla být k první třídě otevřena i jedna paralelní třída s waldorfskými prvky. Waldorfské třídy fungovaly v rámci školy poměrně autonomně, protoţe měly oddělený prostor a učitelé mohli fungovat jako samostatné kolegium. Bohuţel časem došlo k tomu, ţe někteří učitelé ze tříd s waldorfskými prvky neplnili své pracovní povinnosti a mezi nimi a ředitelem školy začala vznikat bariéra, kterou se ani přes snahu ředitele, nepodařilo odstranit. Kvůli obavám z toho, ţe škola nedokáţe garantovat rodičům dětí to, co očekávají, přednesl ředitel školy tuto situaci zřizovateli. Ten rozhodl, ţe waldorfská pedagogika bude nadále v Olomouci uplatňována v rámci základního vzdělání pouze na prvním stupni. To ale nebylo pro rodiče, jejichţ děti chodily do tříd s waldorfskými prvky, přijatelné. Začali se intenzivně scházet a promýšlet moţná řešení této situace. Výsledkem jejich setkávání bylo rozhodnutí, ţe pokud se nepodaří u města vymoci pokračování tříd s waldorfskými prvky i na druhém stupni, tak bude nutné, aby vznikla waldorfská škola pod soukromým zřizovatelem. Dalším krokem bylo rozhodnout, jestli bude soukromá škola zřízena jako obecně prospěšná společnost, nebo jako společnost s ručením omezeným. Vzhledem k časové náročnosti a nutnosti vyřešit situaci co nejdříve, aby byla dětem zajištěna kontinuálnost výuky i na druhém stupni, byl vybrán návrh jednoho rodiče, a to p. Moniky Machytkové, která přišla s jasnou ekonomickou vizí školy. U magistrátu byl pro školu vyjednán tzv. nultý rok neboli rok hájení, díky němuţ ţáci páté třídy mohli pokračovat i v šestém ročníku ve třídě s prvky waldorfské pedagogiky. Dlouhá nejistota a jednání ohledně budoucnosti třídy ale vedly k odchodu mnoha dětí. Třídu, jejíţ počet ţáků se zastavil na osmi, nebylo pro nově vznikající školu moţné finančně zvládnout. Následovala proto jednání s rodiči dětí této třídy o nutnosti dofinancování třídy z jejich zdrojů. Poté však odešly další dvě děti, třída se definitivně rozpadla a do soukromého sektoru uţ nevstoupila. 1. září 2010 zahájila svou činnost Waldorfská základní škola a mateřská škola Olomouc, s. r. o., jako druhá soukromá 78

waldorfská škola v České republice a zároveň jako jediná úplná alternativní škola v Olomouckém kraji. Školu při jejím vzniku navštěvovalo 56 dětí v pěti ročnících a škola si pronajala samostatný prostor ve druhém patře Fakultní základní školy Dr. Milady Horákové, kde sídlí doposud. Historie školy je samozřejmě ovlivněna tradicí tříd s waldorfskými prvky, ale soukromý subjekt, který vznikl zapsáním do Rejstříku škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy 17. prosince 2009 je přesto něčím zcela novým, včetně personálního obsazení. Vývoj školy byl velmi dynamický, protoţe okolnosti donutily rodiče školu zaloţit de facto ze dne na den a velmi rychle se muselo vše zařídit tak, aby instituce byla soběstačnou a splňující veškeré potřebné parametry. Přípravný rok obsahoval spoustu studia, spoustu pokusů a omylů, spoustu hektických řešení rozmanitých situací. První školní rok (2010/2011) byl ve znamení školní inspekce. Škola v ní obstála (Inspekční zpráva je vyvěšena na webových stránkách školy, popřípadě na stránkách České školní inspekce). Následující rok se zjistilo, ţe je třeba začít stavět základní kámen v kolegiu učitelů, z čehoţ vyplynuly intenzivní obměny personálu, které skončily na konci minulého školního roku. Prvním velkým úkolem, který škola po svém zaloţení měla, bylo narovnat narušené vztahy s městem, které vznikly vlivem nešťastného závěru fungování tříd s waldorfskými prvky, kdy se nástrojem nátlaku na zřizovatele stali rodiče dětí z waldorfských tříd. Tím se samozřejmě vztahy s městem velmi zkomplikovaly. Intenzivní snahou školy hned po jejím vzniku se podařilo vztahy s městem narovnat a vzájemná spolupráce se tak mohla začít rozvíjet dobrým směrem. Současnost V tomto školním roce škola vstoupila do čtvrtého samostatného roku. V přirovnání k vývoji člověka má škola za sebou období vzdoru. Teď je pro ni důleţité, aby si všechno „ohmatala, ochutnala, řádně si vyzkoušela všechny čtyři ţivly a přes věk předškoláka postupovala k věku školnímu“. Pomalu se stabilizuje vyšší počet dětí v prvních třídách, neţ jak tomu bylo ve třídách s waldorfskými prvky. K zápisům do prvních tříd tehdy přicházeli především rodiče dětí, které měly nějaký problém. Management waldorfských tříd tenkrát nebyl vůbec uchopený a jen proto, aby se naplnily třídy, byly třídy často velmi zatíţeny dětmi s problémy. 79

Soukromým zřizovatelem se tato školská politika zcela změnila. Nově vzniklá škola se rozhodla, ţe školu postaví do takového světla, které si zaslouţí. Proto se začaly pořádat propagační akce, škola se otevřela veřejnosti, zástupcům statutárního města i studentům vysokých škol ze všech různých pedagogických, psychologických a speciálně pedagogických oborů. Díky spolupráci s olomouckou univerzitou školu za loňský rok navštívilo kolem 400-500 studentů. Škola je otevřená všem lidem, kteří se o ni zajímají, protoţe to napomáhá odstraňování mnoha předsudků, se kterými se waldorfská škola stále ještě setkává. Díky této několikaleté snaze uţ je ale nálada v Olomouci vzhledem k waldorfské škole diametrálně lepší, neţ jak tomu bylo v začátcích waldorfského hnutí v Olomouci. V současné době školu navštěvuje 106 dětí v osmi třídách (není pátá třída) a kapacita školy je 180 dětí. Třídy, které jsou na druhém stupni, jsou původními třídami s waldorfskými prvky. Rozdíl mezi třídami druhého a prvního stupně je stále výrazný. Rodiče dětí z druhého stupně si zatím zcela nezvykly na změny, které přinesla změna zřízení školy a její institucionalizace. Druhý stupeň školy je proto stále velmi křehký a úbytky dětí jsou tam oproti třídám prvního stupně výraznější. Na první stupeň naopak děti stále přicházejí, čímţ se bilance mezi ochody a příchody dětí vyrovnává. Na prvním stupni je ve třídě průměrně 15-16 dětí, kdeţto na druhém stupni kolem 10 dětí. Dá se říct, ţe plnohodnotnou školou bude Waldorfská škola Olomouc aţ za dalších pět let, aţ se uzavře celý devítiletý cyklus od vzniku školy jako soukromého subjektu. Od bývalého zřizovatele škola převzala třídy, které měly svým obsazením „našlápnuto“ spíše ke třídám speciálním. Z 15 aţ 16 dětí byly v jedné třídě například čtyři děti s váţnými problémy, coţ výuku ve třídě velmi ztěţovalo. Děti s mentálním postiţením ve třídách druhého stupně školu dovedly aţ k myšlence zřízení speciální třídy, ve které jsou v současnosti 4 děti s mentálním postiţením. Na některé předměty tyto děti pracují ve svých kmenových třídách a na některé předměty pracují samostatně. Mimo to jsou v dalších třídách děti s individuální integrací. Celkem škola v tomto školním roce integruje 11 dětí s různými typy postiţení v různých ročnících. Ve třídách, kde jsou integrované děti, pracují také asistenti pedagoga. Z počtu integrovaných dětí jasně vyplývá, ţe škola integraci podporuje

a

vidí

v ní

přínos

pro

děti

zdravé

i

pro

děti

handicapované.

Při přijímání těchto dětí je uţ ale více neţ v minulosti hleděno na to, aby počet integrovaných dětí nepřeváţil počet dětí zdravých.

80

Od loňského školního roku se škola aktivně věnuje také integraci cizinců. S těmito dětmi ve škole pracuje asistentka. Školní vzdělávací program škola převzala z původního školního vzdělávacího programu tříd s waldorfskými prvky a transformovalo ho do současné podoby, která je v platnosti od 1. září 2010 a je v souladu s RVP pro základní vzdělávání. Jiţ druhým rokem ve škole probíhá eurytmie. V prvních dvou ročnících je součástí epochového vyučování a od třetí třídy je jí vyhrazena samostatná vyučovací hodina. Struktura školy je jasně daná – v čele stojí zřizovatelka školy jako jednatelka s.r.o., na kterou navazuje práce ředitelky školy a zástupkyně, a kolegia učitelů. Interní kolegium ještě nefunguje, neboť je škola v počátcích, a tak zatím fungují spíše skupiny, které pracují na různých úkolech. Nové kolegium školy naskočilo do semináře Asociace waldorfských škol v České republice v Příbrami (ukončen ve školním roce 2012/2013) a další nastoupili do v tomto školním roce otevřeného nového asociačního semináře, který probíhá v Praze na Opatově. Různými waldorfskými kurzy a semináři prošla i zřizovatelka olomoucké waldorfské školy. Někteří učitelé si také dokončují univerzitní vzdělávání a samozřejmostí je účast na interních setkáních waldorfských škol a Letních kurzech waldorfské pedagogiky. Ve městě uţ se také podařilo otevřít tři oddělení mateřské školy pracující na principech waldorfské pedagogiky. Tyto třídy jsou členy Asociace waldorfských mateřských škol, ale ještě nesplnily všechna kritéria pro udělení statutu waldorfská mateřská škola. Waldorfská škola Olomouc intenzivně spolupracuje s dalšími českými waldorfskými školami. Velká spolupráce probíhá se školou z Českých Budějovic, která vznikla jako první soukromá waldorfská škola u nás. Mentorkou olomoucké školy je ředitelka waldorfské školy v Ostravě, která je garantem pedagogické úrovně školy. Jakákoli spolupráce školu velmi posiluje, takţe je škola otevřená hospitacím učitelů z jiných škol, a sama zároveň vysílá na hospitace své učitele. Co se týče zahraniční spolupráce, tak díky projektu Leonardo navázala škola spolupráci s waldorfskou školou v Trentu. V loňském roce tak došlo k výměnnému pobytu ţáků druhého stupně. Zahraničním mentorem školy je Ueli Seiler ze švýcarské waldorfské školy. 81

Spolupráce s rodiči byla od začátku fungování soukromé školy poznamenaná tím, co vzniku školy předcházelo. Bylo nutné si uvědomit, ţe rodiče, o které se škola a učitelé mohou opřít, jsou pro stabilitu a fungování školy nezbytní. Proto škola investovala finance, čas, ale především energii, do vytvoření systému spolupráce s rodiči budoucích prvňáčků. Waldorfská škola Olomouc je jedinou školou V České republice, která má ucelený přípravný soubor přednášek a jakéhosi „rodičovského kurzu“ pro rodiče budoucích prvňáčků. Škola tomu říká „nultý ročník“. Spolupráce začíná třemi dny otevřených dveří, přičemţ jeden probíhá v listopadu, druhý v prosinci a třetí v lednu. Z těchto dnů otevřených dveří se jiţ krystalizují rodiče, kteří mají zájem o zápis dětí do první třídy. Podle situace škola vyhodnotí, kolik předzápisových přednášek pro rodiče připraví. Poslední lednový pátek a sobotu obvykle následuje zápis do první třídy a hned od února se rozjíţdí systém přednášek pro rodiče v jedné třídě a práce s dětmi ve druhé třídě (setkání probíhá vţdy jednou za dva týdny). Za celé druhé pololetí se vybuduje kolektiv budoucí první třídy dětí, ale i kolektiv rodičů. Kaţdá přednáška je tematicky zaměřená – zhruba první tři přednášky jsou věnovány obecným principům waldorfské pedagogiky z hlediska anthroposofie, obecný průřez výuky na prvním stupni, obecný průřez výuky na druhém stupni, a pak přicházejí na řadu přednášky věnované jednotlivým disciplínám či předmětům – jak se ve škole učí jazyky, jak se učí matematika, apod. Nultý ročník uzavírá poslední víkend prázdnin, kdy odjíţdí rodiče s dětmi, budoucím třídním učitelem a dvěma externími lektorkami mimo město do přírody. První den se společně povečeří a hned na druhý den dopoledne je nachystaný program, ve kterém se různě prolíná společná práce rodičů a dětí, samostatná práce dětí s lektorkami a samostatná práce rodičů, kteří například šijí budoucím prvňáčkům pouzdra na bločky. Třídní učitel má především roli pozorovatele dětí a sám není ve společných činnostech příliš aktivní. V neděli se dokončují manuální činnosti ze soboty, rodiny společně prezentují, co během víkendu vytvořily a po prezentaci jsou děti pasované na prvňáčky a rodiče skládají slib rodičů. Tím je slavnostně zakončeno zhruba 7 měsíců práce s rodinami. Následující den děti nastupují do první třídy. Díky tomuto systému je atmosféra ve třídě, ale i v kolektivu rodičů diametrálně jiná oproti třídním společenstvím, která tzv. nultým ročníkem neprošla. Třídní učitel také tímto způsobem získává rodičovskou základnu, o kterou se můţe opřít. V loňském roce byli do nultého ročníku pozváni i prarodiče, coţ se škole velmi osvědčilo.

82

S rodiči škola samozřejmě také spolupracuje na slavnostech a funguje i původní občanské sdruţení Waldorfská iniciativa. To si ale zaloţením soukromé školy muselo projít velkými změnami, protoţe vznikem waldorfské školy v Olomouci splnilo svůj cíl, který mělo uvedený ve stanovách, a bylo proto potřeba nalézt cíl nový. Těţištěm PR školy je kaţdoroční velká propagační akce ve veřejných prostorech města. Většinou se tyto akce dějí v obrovských nákupních střediscích, kde je pro návštěvníky připravena nějaká dílnička, vystoupení dětí a neustále tam probíhá kontakt s rodiči. Tyto velké plošné akce škole v začátcích jejího fungování hodně pomohly. Škola tím vyšla mezi lidi a ukázala, ţe má co nabídnout. V současnosti uţ ale tento typ propagace není potřeba a škola se zabývá otázkou, jak uchopit PR školy do budoucna. Přesto by ale škola ráda zachovala model jedné velké akce v obchodním centru za rok. Příznivě se rozvíjí také spolupráce se statutárním městem. Jejím cílem je dosáhnout toho, aby waldorfská škola byla součástí města, lokality a plnohodnotným stavebním kamenem celého kraje. Patronkou školy je herečka Lenka Vlasáková.

83

4.8 Interpretace šetření 4.8.1 Podmínky vzniku škol a vývoj škol do současnosti Pro svůj výzkum jsem si vybrala dvě ze starších českých waldorfských škol a dvě školy, které vznikly před méně neţ deseti lety. Rozdíl mezi těmito dvojicemi škol je patrný jiţ v otázce jejich vzniku a době, která jejich vzniku předcházela. Waldorfské školy v Příbrami a v Pardubicích byly zaloţeny hned po revoluci na začátku 90. let, kdy alternativní školy vznikaly relativně snadno, protoţe školská politika státu vznik alternativ v rámci budování pluralitního školství podporovala. Oproti tomu dvě další waldorfské školy, které popisuji, waldorfská škola v Českých Budějovicích a waldorfská škola v Olomouci, vznikly aţ po roce 2000 a jejich otevření předcházela dlouholetá snaha o zaloţení, která se však u statutárních měst neshledala s odezvou. To vedlo k tomu, ţe obě školy nakonec vznikly jako soukromé subjekty. Pokud se nezmění státní školská politika, tak bude forma soukromých institucí zřejmě v budoucnu jedinou moţnou cestou pro vznik dalších waldorfských základních škol. Všechny popisované školy prošly během svého vývoje změnami v oblasti toho, jak jsou vnímané společností a veřejností měst, ve kterých se nacházejí. Ze škol, které mívaly problém s naplněním tříd a které byly údajně vhodné především pro integrované děti, se dostaly do pozice, kdy mají niţší ročníky plné dětí zdravých a integrace se dostala na takovou úroveň, ţe je přínosná pro všechny zúčastněné. Rok do roku zájem o tyto školy stoupá a často přecházejí děti z jiných základních škol i do vyšších ročníků.

4.8.2 Specifika českých waldorfských škol Waldorfská škola v rámci českého školského systému Prvním zásadním problematickým aspektem, který ovlivňuje řízení waldorfských škol v České republice a vnitřní strukturu škol je to, ţe v České republice nelze uskutečňovat waldorfské vzdělávání v komplexním dvanáctiletém modelu tak, jak ho navrhl Rudolf Steiner. Waldorfské hnutí v naší zemi se snaţí docílit alespoň toho, aby ve městech, ve kterých je základní waldorfská škola, fungoval také předškolní stupeň waldorfského 84

vzdělávání a aby byl škole dostupný i střední stupeň vzdělávání ve waldorfském duchu. Ani to se bohuţel všude nedaří a například v Pardubicích se dodnes nepodařilo zaloţit waldorfskou mateřskou školu, protoţe tomu město dosud nebylo nakloněno. Struktura řízení školy Problémem, který provází v oblasti struktury školy waldorfské školy napříč republikou, je otázka řízení školy. Tento aspekt úzce souvisí se zřizovatelem školy. Školy, jejichţ zřizovatelem je město musí mít ze zákona ředitele a zástupce ředitele, kteří stojí v čele školy a mají kompetence k rozhodování o všech oblastech chodu školy. To je však v rozporu se strukturou řízení waldorfské školy, tak jak navrhl její fungování Steiner, neboť na základě jeho myšlenek, je hlavním orgánem waldorfské školy kolegium učitelů, které má kompetence k rozhodování. Ve waldorfské škole by totiţ nemělo být moţné dospět do situace, kdy se ředitel rozhodne na názor kolegia nebrat ohled a rozhodovat vše podle svého mínění. Tomu však v našich legislativních podmínkách nelze zamezit, protoţe ze zákona má ředitel na toto rozhodnutí plné právo a záleţí jen na něm, jestli bude názory kolegia akceptovat, nebo ne. Waldorfské školy, které jsou soukromými institucemi, pak mají s vymezením struktury řízení školy ještě více obtíţí, neboť kaţdá forma soukromého subjektu s sebou nese povinné orgány a funkce. Státní waldorfské školy tedy vymezují svou strukturu na základě zákona č. 561/2004 Sb. a na základě principů waldorfských škol. A soukromé základní waldorfské školy k tomu ještě přidávají strukturu dané právní formy. Z mnou popsaných škol se to týká soukromých waldorfských základních škol v Českých Budějovicích a v Olomouci. Všechny čtyři školy, které popisuji, ještě stále hledají optimální formu struktury řízení školy, která by zajistila opravdu efektivní fungování a plynulý chod školy. Architektonické zázemí a prostředí školy V České republice v současné době existuje pouze jedna základní waldorfská škola, která má ve všech ohledech takové architektonické zázemí, které vychází z potřeb waldorfské pedagogiky. Tou školou je waldorfská škola v Příbrami, která si budovu zrekonstruovala

tak,

aby

vyhovovala

potřebám

waldorfského

vzdělávání. 85

To znamená, ţe má škola například dostatek učeben nejen pro kmenové třídy, ale i pro výuku dílen, ať uţ textilních nebo pro práci se dřevem, má eurytmický sál, dostatek místa pro výstavu výrobků dětí, dostatek prostoru pro všechny své aktivity. Za kaţdou třídou se ukrývá kabinet pro učitele, ale nechybí ani společná sborovna. V některých třídách jsou specificky zkosená okna a celý interiér je zčásti obloţen dřevem. Zbylé plochy jsou vymalované technikou lavírování (stejně jako třídy), která je pro interiér waldorfských škol typická. Oproti tomu ostatní z popisovaných škol trvale bojují s nedostatkem místa a nedostatkem potřebných odborných učeben a dalších prostorů. Waldorfská škola v Českých Budějovicích například nemá ţádné odborné učebny ani eurytmický sál, ačkoli má zázemí v pronajatých prostorech základní školy, která má kapacitu tisíc dětí. Waldorfská škola v Pardubicích odborné učebny na některé předměty má, ale z hlediska hygienických podmínek jsou na hranici toho, kdy je ještě moţné je vyuţívat. Ale i tuto školu trápí problém s prostory, a to v oblasti kmenových tříd. Vzhledem k narůstajícímu počtu dětí v niţších ročnících jsou některé kmenové třídy kapacitně na hranici a jedna kmenová třída se dokonce nachází v odloučeném pracovišti nedaleko školy v budově školní druţiny. Waldorfská škola v Příbrami je také z popisovaných škol jedinou školou, která má vlastní budovu. Zbylé tři školy se nacházejí v budovách, kde sídlí i další školy, coţ s sebou samozřejmě přináší různá rizika. Rozdílné je i prostředí, ve kterém se školy nacházejí. V Příbrami se waldorfská škola nachází v klidné části města a je obklopena dostatečně velkým venkovním prostorem, v němţ se mohou děti pohybovat ať uţ o velké přestávce nebo v rámci školní druţiny. V Pardubicích se škola nachází také v klidné části města, ale bez moţnosti vyuţití lesa nebo parku, protoţe se v jejím blízkém okolí ţádný nenachází. Venkovní prostory, které má škola k dispozici nejsou zcela podle jejích představ, coţ škola řeší alespoň postupným upravováním prostorů tak, aby v nich děti měly co největší moţnost vyţití. V Olomouci a v Českých Budějovicích se waldorfské školy nacházejí na okrajích sídlišť, přičemţ poslední zmiňovaná škola se nachází v blízkosti lesa a nedaleké přírodní rezervace.

86

Výuka eurytmie Eurytmie jako jedna ze specifických činností waldorfských škol, je vyučována ve všech čtyřech waldorfských školách, které popisuji. Není však všude vyučována stejnou formou a nikde neprobíhá celých devět let tak, jak by tomu mělo být podle původních představ jejího zakladatele. V pardubické škole je vyučována ve formě projektu po dobu jedné epochy v rámci rytmické části epochového vyučování v prvních třech ročnících. V olomoucké škole je tomu obdobně v prvních dvou ročnících, ale od třetího ročníku probíhá eurytmie v rámci samostatného vyučovacího předmětu. V Českých Budějovicích je eurytmie spojená s tělesnou výchovou v jeden předmět, přičemţ jednu hodinu týdně mají ţáci eurytmii a jednu hodinu týdně tělesnou výchovu. Stejným způsobem probíhá výuka eurytmie i ve waldorfské škole v Příbrami, která má jako jediná z popisovaných škol i samostatný eurytmický sál. Spolupráce s rodiči Ve všech zkoumaných základních waldorfských školách probíhá spolupráce s rodiči při školních a třídních akcích jako jsou slavnosti, jarmarky, apod.

Obě starší školy,

pardubická a příbramská se opírají o skupinu aktivních rodičů, kteří v případě ohroţení, zaktivizují ostatní rodiče. Waldorfské školy v Českých Budějovicích a Olomouci, jejichţ vývoj je historicky kratší, mají v současnosti aktivnější společenství rodičů. V Českých Budějovicích je v současné době hlavním cílem snahy rodičů postavit pro základní a mateřskou školu novou budovu. Specifikem olomoucké waldorfské školy je to, ţe má jako jediná waldorfská škola v České republice ucelený systém „rodičovského kurzu“, který je nazýván nultý ročník. Ve všech zmíněných školách, také fungují původní rodičovské iniciativy. Stejně tak ve všech popisovaných školách rodiče ve škole působí i v rámci skupin, které jsou tvořeny členy kolegia a rodiči.

87

5 Zahraniční waldorfská škola

5.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cílem výzkumu je popsat waldorfské školy v Eindhovenu a následně je porovnat s českými waldorfskými školami. Hnutí waldorfských škol vzniklo v Nizozemí o mnoho let dříve neţ v České republice a je proto zajímavé porovnat, v čem se liší waldorfské školy v České republice a waldorfské školy v Nizozemí. Smyslem tohoto výzkumu je poukázat na to, v čem se odlišují v předchozí kapitole popsané české waldorfské školy od waldorfských škol v Eindhovenu. Případová studie holandských waldorfských škol je mnohem méně obsáhlá neţ případové studie českých waldorfských škol. Důvodem je skutečnost, ţe k popsání českých waldorfských jsem měla moţnost získat více materiálů a čerpat z více zdrojů, včetně vlastní zkušenosti z návštěvy škol. Případová studie waldorfské školy v Eindhovenu je proto spíše ilustrací k dokreslení obrazu českých waldorfských škol v kontextu celosvětového waldorfského hnutí. Z cíle výzkumu vychází i výzkumná otázka: V čem spočívají rozdíly mezi českými základními waldorfskými školami a waldorfskou školou v Eindhovenu?

5.2 Výzkumný vzorek Výzkumným vzorkem jsou waldorfské školy v Eindhovenu v Nizozemí a čtyři vybrané české waldorfské školy, které jsou popsány v předchozí kapitole. V Eindhovenu v současné době fungují tři waldorfské školy – dvě základní a jedna střední. Díky společnému vedení pro více škol spolu obě základní školy úzce spolupracují. Na střední waldorfské škole v Eindhovenu působí F. van Maris. Proto se případová studie týká všech tří škol a ne pouze jedné.

88

5.3 Metody výzkumu Metodou, kterou jsem vyuţila v této části výzkumu je dotazování. To jsem uskutečnila formou dotazníku s otevřenými otázkami (příloha č. 2). Dotazník jsem elektronicky doručila dlouholetému učiteli střední waldorfské školy Novalis College v Eindhovenu F. van Maris, který ve jmenované škole působí také na pozici rektora školy. Francis van Maris je mentorem Základní školy Waldorfské Pardubice.

5.4 Waldorfské školy v Eindhovenu První waldorfská škola v Nizozemí vznikla v roce 1923 v Haagu. V současné době v Nizozemí existuje 89 waldorfských škol. Všechny ale nejsou dvanáctileté. Mnoho waldorfských škol funguje v podobě tzv. „Basisschool“, coţ je škola prvního stupně (1. – 6. ročník). Na „Basisschool“ navazuje škola druhého stupně. V určité oblasti můţe být více škol prvního stupně, na něţ navazuje jedna škola druhého stupně. Do těchto škol přicházejí i děti z ne waldorfských typů škol prvního stupně. V Nizozemí je 16 waldorfských škol druhého stupně, v nichţ probíhá výuka ve dvanáctiletém modelu. V současnosti jsou otevřeny dvě školy druhého stupně, kde probíhá výuka v 7. aţ 9. ročníku. Waldorfské školy v Nizozemí jsou polostátními školami, jsou tedy financované státem i rodiči. Učitelé jsou placeni státem. Aby mohl učitel učit ve waldorfské škole v Nizozemí, musí obdrţet certifikát učitele. V Nizozemí má vţdy více škol jedno společné vedení, aby byrokratická práce nezabírala školám příliš mnoho času. U středních škol mají společné vedení vţdy tři aţ čtyři školy, u základních škol je škol se společným manaţerským týmem víc. Základní školy se sdruţují v asociaci, ve které je více neţ 20 waldorfských škol. Kaţdý rok se v Nizozemí koná waldorfská konference pro všechny střední školy v zemi. Základní školy si organizují konference individuálně. V Eindhovenu fungují tři waldorfské školy: dvě základní a jedna střední. Kaţdá z nich má jiné architektonické podmínky. Jedna základní škola se nachází ve staré budově, jejíţ architektonické provedení škola nemohla ovlivnit. Druhá základní škola má oproti tomu

89

zázemí v budově postavené v duchu organické architektury Rudolfa Steinera. Střední škola v Eindhovenu je mixem funkční a organické stavby v harmonii s ţivotním prostředím. Ve všech školách v Eidhovenu je součástí vyučování eurytmie, ale v rámci školy neprobíhá ve všech třídách. Většinou se uskutečňuje dvakrát týdně během určitého období roku (například po dobu jednoho pololetí). Rodiče spolupracují a podílejí se na chodu školy různými způsoby. Je mnoho moţností, kterými se mohou na fungování školy podílet: v třídním společenství jsou rodiče zapojeni do rukodělných aktivit, do stavebních úprav, účastní se festivalů, pomáhají ve třídách, účastní se třídních výletů. Část společenství rodičů se také sdruţuje v tzv. Radě rodičů. V Radě rodičů se projednávají aktuální problémy školy. Na střední škole jsou rodiče, ţáci a učitelé orgánem, který o projednaných tématech vyrozumí vedení školy. Kaţdou novou třídou dětí vzniká zároveň nové společenství rodičů, kteří se mezi sebou kontaktují a společnými silami organizují různé aktivity pro třídní společenství. Třikrát aţ pětkrát do roka probíhá tzv. večer pro rodiče, kde mluví třídní učitel s rodiči o vývoji třídy a o aktuálních tématech, vztahujících se k probíhajícímu školnímu roku. Rodiče také organizují společně s učiteli jarmark a jsou zapojeni i do dnů otevřených dveří, při nichţ jsou o škole informovaní rodiče, kteří mají zájem do školy přihlásit své dítě. Střední waldorfská škola Novalis College v Eindhovenu se podílí na projektu dne WOW (Waldorf One World). Také je v kontaktu s waldorfskou školou v Brazílii a snaţí se uskutečnit výměnný pobyt ţáků s ne waldorfskou školou v Maroku.

5.5 Interpretace šetření Waldorfské hnutí se v Nizozemí začalo rozvíjet o téměř sedmdesát let dříve neţ u nás. To samozřejmě vedlo k tomu, ţe holandské školy Rudolfa Steinera jsou z hlediska svého vývoje mnohem dál neţ školy české. Waldorfské školy v Nizozemí jsou financované státem i rodiči. Některé fungují ve dvanáctiletém modelu, jiné jsou samostatné pro první stupeň (1. - 6. ročník) a pro druhý stupeň (7. – 9. ročník). To je odlišné od našeho systému, kde jsou waldorfské školy základní devítileté a na ně lze navázat čtyřletou střední školou. Nemáme však u nás ţádnou waldorfskou školu pouze pro první nebo pouze pro druhý stupeň základního vzdělávání.

90

Z hlediska struktury školy je velmi zajímavé řešení holandských škol, kde má více škol jeden manaţerský tým, čímţ školám odpadá mnoho byrokratické práce. Nejsem si však jistá, jestli by takového řešení bylo reálné vzhledem ke vzdálenostem mezi jednotlivými waldorfskými školami i v našich podmínkách. Architektonické provedení budov škol a jejich zázemí je u eindhovenských škol podobné jako u škol českých. Dvě z waldorfských škol v Eindhovenu mají budovy postavené, popřípadě zrekonstruované podle svých potřeb, avšak třetí funguje ve starší budově, jejíţ architektonické řešení škola nemohla ovlivnit. Spolupráce s rodiči funguje ve waldorfských školách v Nizozemí obdobnou formou jako v českých waldorfských školách. Rodiče pomáhají při různých akcích školy, scházejí se s třídním učitelem třídy, ale i s dalšími rodiči. Eurytmie probíhá v eindhovenských waldorfských školách také obdobně jako u nás. Vyučuje se ve všech waldorfských školách v Eindhovenu, ale ne ve všech ročnících a probíhá zpravidla formou projektu po určité období školního roku. Mezinárodní spolupráce s dalšími, ať uţ waldorfskými nebo ne waldorfskými školami, je u Eindhovenských škol zřejmě rozvíjena více neţ u českých škol, které popisuji v předchozí kapitole. Myslím si však, ţe aţ se české waldorfské základní školy vypořádají se všemi náleţitostmi stěţejními pro jejich optimální fungování, tak budou mít více energie na realizování mezinárodní spolupráce. V současné době mají povětšinou mnoho práce s interní spoluprací v rámci školy, popřípadě v rámci Asociace waldorfských škol České republiky.

91

Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabývala pedagogikou Rudolfa Steinera v českém školství. Cílem práce bylo analyzovat waldorfskou pedagogiku, se zaměřením na primární stupeň vzdělávání v našich vzdělávacích podmínkách. V teoretické části práce jsem se věnovala Rudolfovi Steinerovi, vzniku první waldorfské školy a vývoji waldorfského hnutí ve světě i v České republice, specifikům waldorfských škol a waldorfské pedagogice v našem školství. V této kapitole jsem popsala vzdělávací instituce a organizace, ve kterých se v naší zemi můţeme setkat s waldorfskou pedagogikou. Také jsem popsala legislativní vývoj hnutí waldorfských škol v České republice, který doposud nikde nebyl publikován. V empirické části jsem se věnovala vícepřípadové studii českých waldorfských základních škol. Čtyři vybrané školy jsem popsala a porovnala je z hlediska podmínek vzniku a dalšího vývoje, z hlediska specifik českých škol, z nichţ jsem vybrala oblast architektonického zázemí a prostředí školy, oblast struktury řízení školy, oblast výuky eurytmie a oblast spolupráce s rodiči. V poslední kapitole diplomové práce jsem popsala waldorfské školy v Eindhovenu v Nizozemí, které jsem porovnala s českými základními waldorfskými školami v různých aspektech fungování. Cíl práce, kterým bylo popsat a analyzovat waldorfskou pedagogiku v našem školském systému, jsem splnila v teoretické i empirické části práce. Při zpracovávání jednotlivých kapitol práce jsem se dostala k mnoha tématům a oblastem tohoto alternativního hnutí, pro jejichţ další rozpracování uţ bohuţel v této diplomové práci nebylo místo. V empirické části práce jsem došla je zjištění, ţe české základní waldorfské školy se snaţí pracovat podle idejí Rudolfa Steinera, ale naráţejí na mnoho překáţek, které je v jejich činnosti eliminují. Příkladem těchto překáţek je legislativní ukotvení waldorfských škol v našem školském systému a školská politika státu. Po roce 1989 nastalo období, v němţ byl stát nakloněn různým alternativním proudům, které společnost prosazovala. Bohuţel bylo toto období velmi krátké a veřejnost se brzy přiklonila ke konzumnímu ţivotu, v němţ ideály a hodnoty waldorfské pedagogiky nemají prostor. Zájem o školy Rudolfa Steinera se stále zvyšuje, ale postoj státu k těmto školám a jeho podpora tomu bohuţel zatím neodpovídá. Zůstává proto otázkou, zdali se to v budoucnu zlepší. Uvidíme, jestli se něco změní, aţ absolventi waldorfských škol dospějí a dostanou se v naší společnosti do takových pozice, z nichţ budou moci ovlivnit nejen další 92

generace, ale i naše školství. Teprve potom se ukáţe, jakými schopnosti, dovednostmi a vědomostmi waldorfské školy své absolventy vybavily pro ţivot. Díky druhé kapitole empirické části, ve které jsem pro porovnání uvedla krátkou případovou studii waldorfských škol v Eindhovenu v Nizozemí, jsem dospěla k závěru, ţe by české waldorfské školy měly více čerpat inspiraci ze škol zahraničních, které mají díky delšímu historickému působení mnohem více zkušeností. Moţná ale i naše waldorfské školy budou mít za pár desítek let stejně dobře propracované zajištění efektivního fungování školy, jako mají waldorfské školy v Eindhovenu.

93

Seznam použitých zdrojů LITERATURA: CARLGREN, Frans a Arne KLINGBORG. Výchova ke svobodě: pedagogika Rudolfa Steinera. 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2013. 275 s. ISBN 9788090522244. DVOŘÁK, Dominik, STARÝ, Karel, URBÁNEK, Petr, CHVÁL, Martin, WALTEROVÁ, Eliška. Česká základní škola: Vícepřípadová studie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 310 s. ISBN 978-80-246-1896-8. GRECMANOVÁ, Helena a Eva URBANOVSKÁ. Waldorfská škola. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1997. 145 s. ISBN 8085783096. GRUNELIUS, Elisabeth M. Výchova v raném dětském věku: školky s waldorfskou pedagogikou. 1. vyd. Praha: Baltazar, 1992. 59 s. ISBN 8090030734. HRADIL, Radomil. Průvodce českou anthroposofií. 1. vyd. Hranice: Fabula, 2002. 254 s. ISBN 8086600009. CHLUP, Otokar. Pedagogika: Úvod do studia. 3. doplň. vyd. Praha: Státní nakladatelství, 1948. KRANICH, Ernst Michael. Waldorfské školy. 1. vyd. Semily: Opherus, 2000. 40 s. ISBN 80-902647-2-7.

LINDENBERG, Christoph. Rudolf Steiner. 1. vyd. Semily: Opherus, 1998. 159 s. ISBN 80902647-0-0. POL, Milan. Waldorfské školy: izolovaná alternativa, nebo zajímavý podnět pro jiné školy? 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 165 s. ISBN 80-210-1097-5. 94

PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. 191 s. ISBN 978-80-7178-999-4. RICHTER, Tobias. Vzdělávací plán pro 1. – 12. Ročník waldorfské školy: pedagogické pojetí a vzdělávací cíle. 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2013. 361 s. ISBN 978-80-905222-5-1. RONOVSKÝ, Vít. Anthroposofické pojetí světa a člověka jako základní východisko waldorfské pedagogiky. 1. vyd. Hranice: Fabula, 2011. 113 s. ISBN 9788086600833.

RÝDL, Karel. Peter Petersen a pedagogika jenského plánu. 1. vyd. Praha: ISV, 2001. ISBN 80-85866-87-0. SEHNAL, Václav. Nové směry ve školství: Ze zápisků Baťovy školské mise do Německa 1924. 1. vyd. Přerov: Obzor, 1924 STEINER, Rudolf. Anthroposofie a pedagogika. 1. vyd. Praha: Asociace waldorfských škol ČR, 2011. 78 s. ISBN 9788026057871 SPOLEČNÝ PROJEKT PEDAGOGICKÉ SEKCE PŘI GOENTHEANU (DORNACH, Švýcarsko) a Výzkumného pedagogického pracoviště při Svazu Svobodných waldorfských škol (Stuttgart, Německo). Utváření výuky v 1. aţ 8. třídě waldorfské školy: pracovní náměty k hlavnímu vyučování, přehled odborného vyučování, podněty k vedení třídy a k práci s rodiči. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 8070421673. STEINER, Rudolf. Anthroposofie a pedagogika. 1. vyd. Frýdek – Místek: AWŠ ČR, 2011. 80 s. STEINER, Rudolf. Filosofie výchovy. 2. vyd. Praha: Baltazar, 1991. 203 s. ISBN 80 – 900307 – 0 - X

95

SVOBODOVÁ, Jarmila a Vladimír JŮVA. Alternativní školy. 2. doplněné. Brno: Paido, 1996. 112 s. ISBN ISBN 80-85931-19-2. ŠTAMPACH, Odilo Ivan. Anthroposofie. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 2000. 75 s. ISBN 807198-431-0. ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0. ZDRAŢIL, Tomáš. Počátky theosofie v Čechách: Rudolf Steiner - Praha, Opava a Třebovice. 1. vyd. Březnice: IOANES, 1997. 89 s. ISBN 809021004. ZUZÁK, Tomáš. Hledání vztahu k dítěti ve waldorfské pedagogice: působení mezi individualitami učitele a ţáka. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. 66 s. ISBN 8070421290.

INTERNETOVÉ ZDROJE:

Weleda. Weleda [online]. 2012 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.weleda.cz Stránky Asociace waldorfských škol České republiky. Iwaldorf [online]. 2008 [cit. 2014-0409]. Dostupné z: www.iwaldorf.cz Waldorf.pb. Waldorfská škola Příbram [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.waldorf.pb.cz/ Waldorf-semily. Waldorfská škola Semily [online]. 2013 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.waldorf-semily.cz Awms. Asociace waldorfských mateřských škol [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.awms.cz

96

Ikruh.cz. Kruh

mateřských

center

pracujících

na

principech

waldorfské

pedagogiky [online]. 2011-2012 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.ikruh.cz Waldorfcb.cz. Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice, o. p. s. [online]. 2001-2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.waldorfcb.cz

Waldorf-brno.cz. Waldorf Brno [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: www.waldorfbrno.cz Waldorfské třídy při 15. ZŠ v Plzni [online]. 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: www.waldorfplzen.cz Waldorfská škola Olomouc [online]. 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: www.waldorfolomouc.cz Waldorfská základní škola Wlaštovka Karlovy Vary [online]. 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://wlastovka.cz Základní škola a střední škola waldorfská [online]. 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: www.sssjak.cz Institut pro podporu inovativního vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.inovativnivzdelavani.cz/ Anthroposofická

společnost [online].

2009

[cit.

2014-04-12].

Dostupné

z:

www.anthroposof.cz Váţka

ValMez

o.

s. [online].

2013

[cit.

2014-04-12].

Dostupné

z: http://vazkavalmez.webnode.cz/ Akademie Tabor: Akademie sociálního umění [online]. 2009 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:http://www.akademietabor.cz/studium

97

ProWaldorf

Karviná

o.

s. [online].

2012-2014

[cit.

2014-04-12].

Dostupné

z:

www.prowaldorfkarvina.cz

Harmonická výchova [online]. 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: www.harmonickavychova.cz Waldorfský seminář Praha [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: www.waldorfskyseminar-praha.webnode.cz Sdruţení pro rozvoj waldorfské pedagogiky o. s. [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://waldorfped.webx.cz

PERIODIKA: Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2008, č. 1. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2008, č. 2. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2008, č. 3. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2009, č. 2. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2010, č. 1. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2010, č. 2.

98

Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2011, č. 1. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2011, č. 2. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2011, č. 3. Člověk a výchova: Časopis pro waldorfskou pedagogiku. Šumperk: Reprotisk s. r. o., 2012, č. 1.

OSTATNÍ ZDROJE: České sdruţení pro waldorfskou pedagogiku, IČO 67776965 - data ze statistického úřadu. Rejstřík firem: kurzy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://rejstrikfirem.kurzy.cz/67776965/ceske-sdruzeni-pro-waldorfskou-pedagogiku/statisticky-urad/ HRUBÁ, Jana. Máme právo na různost. Literární noviny. 2003, č. 29, 1. CHLUP, Otokar. O novou školu: Místo programu. Nové školy: Časopis věnovaný zájmům nové výchovy. 1927, 1., č. 1, s. 7-21 KRAEMER, Pavel. Waldorfské lyceum v širším kontextu: pracovní verze. Praha: Waldorfské lyceum, 2012, 48 s. Archiv K. Rýdla. MÜLLNER, Jaroslav. MŠMT. Vyhodnocení pokusného ověřování vzdělávacího programu "Waldorfská škola": Materiál pro poradu vedení. Praha, 10. 6. 2003. Soukromý archiv I. Smolky. Nové školy: Časopis věnovaný zájmům nové výchovy. Brno: Nové školy, 1927, roč. 1.

99

PROCHÁZKOVÁ, Lucie. Portrét osobnosti: Mgr. Rostislav Riško. In: Scope.xf [online]. 2006 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://scope.xf.cz/portret_osobnosti.htm RIŠKO, Rostislav. Podnět ve věci vzdělávacího programu "Celostní škola". Praha, 7. 10. 2004. Soukromý archiv I. Smolky. SMOLKA, Ivan. ČSWP. Dopis ministryni P. Buzkové. Praha, 11. 7. 2003. Soukromý archiv I. Smolky. SMOLKA, Ivan. ČSWP. Dopis ministryni P. Buzkové. Praha. Soukromý archiv I. Smolky. SMOLKA, Ivan. Zápis ze společného zasedání ČSWP a AWŠ. Praha, 20. 2. 1999. Soukromý archiv I. Smolky. SMOLKA, Ivan. Zpráva o jednání s MŠMT ohledně statutu vzdělávacího programu Waldorfská škola. ZŠ Waldorfská Praha, 3. 9. 2003. Soukromý archiv I. Smolky. STOCKMEYER, E.A.Karl. Učební plán Rudolfa Steinera pro waldorfské školy: Sbírka pramenů pro práci v učitelských kolégiích sestavená a komentovaná E.A.K. Stockmeyerem, jedním ze zakládajících učitelů první waldorfské školy ve Stuttgartu. 2. vyd. 1965, 37 s. WALDORFSKÉ LYCEUM PRAHA - OPATOV. Učíme se poznávat, tvořit a jednat, spolupracovat, být sám sebou[Informační broţura]. Praha, 2011 [cit. 26. 3. 2014]. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA WALDORFSKÁ. Základní škola a střední škola waldorfská [Informační broţura]. Praha, 2005 [cit. 26. 3. 2014].

100

Příloha 1.

OTÁZKY K PŘÍPADOVÉ STUDII O WALDORFSKÉ ŠKOLE 1) Za jakých podmínek škola vznikla? Co předcházelo jejímu zaloţení? Jaký byl ten prvotní impulz a od koho vzešel? 2) Jaká je historie školy? Jaký je její vývoj? 3) Jaké je v současnosti postavení školy v rámci obce? Je podporována městem, společností? 4) Jaký je zájem o školu, kolik dětí navštěvuje školu, jaká je její kapacita? 5) Jaká je úspěšnost ţáků deváté třídy školy při přijetí na střední školy a učiliště? 6) Spolupracuje škola s jinými waldorfskými školami, ať uţ českými či zahraničními? 7) Probíhá na škole eurytmie? 8) Jaké je další vzdělávání učitelů? Navštěvují waldorfské kurzy, semináře? Popř. jaké? 9) Jak funguje spolupráce s rodiči? 10) Jaká je struktura školy? 11) Jak je to ve škole s integrací a problematikou asistentů? Přijímá škola děti k integraci? Kolik takových dětí popřípadě školu navštěvuje? 12) Jak funguje PR školy? Kdo se o něj stará? 13) Jaké jsou aktuální problémy školy?

101

Příloha 2. OTÁZKY K PŘÍPADOVÉ STUDII O WALDORFSKÉ ŠKOLE V EINDHOVENU 1) Kdy a kde vznikla první waldorfská škola v Nizozemí? 2) Kolik waldorfských škol v současné době funguje v Nizozemí? 3) Jsou waldorfské školy v Holandsku 12leté? 4) Jak jsou waldorfské školy ukotveny v legislativě země? Jsou školami státními nebo soukromými? 5) Jakým způsobem jsou financovány waldorfské školy v Nizozemí? 6) Jaké je poţadované vzdělání učitelů na waldorfských školách v Nizozemí? 7) Kdy byla zaloţena waldorfská škola v Eindhovenu a co vedlo k jejímu vzniku? 8) Jaké je architektonické provedení školy, exteriér a interiér školy 9) Jakým způsobem škola spolupracuje s rodiči? 10) Spolupracuje škola s jinými waldorfskými školami? 11) Funguje v rámci waldorfské školy v Eindhovenu eurytmie? Jakým způsobem je ve výuce vyuţívána, jaké je její místo v rozvrhu jednotlivých ročníků?

102

Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra pedagogiky. Diplomová práce. Bc. Šárka Klímová. Pedagogika Rudolfa Steinera v českém školství

Recommend Documents