UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta KATEDRA PEDAGOGIKY
Katedra:
Studijní program: PEDAGOGIKA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA
Studijní obor:
DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jana Hauzerová
POSTOJE RODIN ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY KE VZDĚLÁNÍ
THE ATTITUDES OF SOCIALLY EXLUDED FAMILIES TOWARDS EDUCATION
Místo a rok odevzdání práce
Vedoucí diplomové práce
Praha 2013
RNDr. Jana Straková, Ph.D.
Počet stran
grafů
obrázků
tabulek
pramenů
příloh
90
1
8
4
65
5
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala panu Ing. Jozefu Holkovi za možnost realizovat odbornou praxi na Krajském Úřadě v Liberci a získat potřebné informace, kontakty a rady při realizaci praktické části projektu. Poděkování patří zaměstnancům Městského úřadu v Osečné a Základní školy v Osečné za pomoc a ochotu při obstarávání potřebné dokumentace k projektu. Dále bych chtěla poděkovat paní RNDr. Janě Strakové Ph.D. za ochotné a podnětné vedení práce, obsahové nasměrování textu a práce, řadu podnětných rad a zkušeností a také za pečlivé pročtení textu práce. Děkuji všem dětem, rodičům a pedagogickým pracovníkům za rozhovory, jejich názory, nápady a nadšení, kterými přispěly k mé motivaci projekt zrealizovat. V neposlední řadě patří dík mé celé rodině a přátelům, kteří mi byli oporou během celé práce. Jana Hauzerová
Prohlášení Název práce:
Postoje rodin ze sociálně vyloučené lokality ke vzdělání
Jméno a příjmení autora:
Jana Hauzerová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Osečné dne 11. března 2013
Jana Hauzerová
POSTOJE RODIN ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY KE VZDĚLÁNÍ Abstrakt Diplomová práce se zabývá rodinami žijícími v sociálně vyloučené lokalitě a jejich postoji ke vzdělání. Jejím hlavním cílem je zmapovat postoje ke vzdělání a navrhnout případná řešení existujících problémů. Teoretická část práce popisuje základní pojmy k tématu, zabývá se problematikou výchovy a vzdělávání osob se sociokulturním znevýhodněním a specifikuje zvolenou sociálně vyloučenou lokalitu Náhlov. Praktická část se člení na část výzkumnou, která popisuje kvalitativní výzkum postojů ke vzdělání obyvatel Náhlova, a část projektovou, která popisuje pokus o řešení některých problémů. Klíčová slova Sociálně vyloučená lokalita, sociální znevýhodnění, osada Náhlov, centrum pro volný čas pro děti a mládež, vzdělávání romských žáků, případová studie
THE ATTITUDES OF SOCIALLY EXLUDED FAMILIES TOWARDS EDUCATION Abstract This graduation thesis is concerned with the families living in the localities of social exclusion and with their attitudes towards education. The main purpose of this work is to study attitudes towards education and to design potential solutions to existing problems. The theoretical part of the diploma thesis describes the basic concepts related to the topic, deals with the problems concerning education of people with the social and cultural disadvantage and describes the characteristcs of the locality of social exlusion Náhlov. The practical part is divided into the research part which explores attitudes of Náhlov families towards education and the project part which describes an attempt to solve some of the existing problems.
Keywords the locality of social exclusion, the social disadvantage, the settlement Náhlov, the centre for leisure activities, the education of Romany pupils, the case study
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST 1
ZÁKLADNÍ POJMY K TÉMATU ..................................................................... 11
2 PROBLEMATIKA VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH ŽÁKŮ ................................................................................... 13 2.1 ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH ŽÁKŮ .............................................. 15 2.2 SPECIFICKÉ PROBLÉMY VYPLÝVAJÍCÍ Z ODLIŠNOSTI ROMSKÉHO ETNIKA .......................... 16 2.3 NÁSTROJE PRO PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH ŽÁKŮ ................... 17 2.4 REALIZOVANÉ VÝZKUMY K TÉMATU .................................................................................. 24
3
SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY V ČR ................................................ 29
3.1 PROBLÉMY V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH ........................................................ 30 3.2 OPATŘENÍ K ODSTRAŇOVÁNÍ PROBLÉMŮ ............................................................................ 31
4
KONRKÉTNÍ PŘÍKLAD - OSADA NÁHLOV ................................................. 34
4.1 OBECNÉ INFORMACE ............................................................................................................ 34 4.2 SPECIFIKA SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ SKUPINY OBYVATEL V NÁHLOVĚ .................................. 35 4.3 PROPOJENOST NÁHLOVA S MĚSTEM OSEČNÁ ....................................................................... 38 4.4 NÍZKOPRAHOVÉ CENTRUM A VOLNOČASOVÉ CENTRUM V NÁHLOVĚ .................................. 39
PRAKTICKÁ ČÁST 5
ZÁKLADNÍ INFORMACE ................................................................................. 42
6
VÝZKUMNÁ ČÁST ............................................................................................. 43
6.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE A METODIKA VÝZKUMU ................................................................. 43 6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.1.4 6.1.5 6.1.6
Výzkumný problém a volba případu ...................................................................... 43 Cíle výzkumu .......................................................................................................... 44 Výzkumné otázky .................................................................................................... 44 Východiska výzkumu .............................................................................................. 44 Výzkumné metody .................................................................................................. 44 Rozpracovaný výzkumný nástroj............................................................................ 46
6.2 REALIZACE VÝZKUMU ......................................................................................................... 47 6.2.1 6.2.2
Výběr vzorku .......................................................................................................... 47 Popis realizace výzkumu ........................................................................................ 47
6.3 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ................................................................................................... 48 6.3.1 6.3.2 6.3.3
Postup při vyhodnocení výzkumu........................................................................... 48 Vlastní vyhodnocení výsledků šetření .................................................................... 48 Faktory ovlivňující výsledky výzkumu ................................................................... 59
6.4 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ VÝZKUMNÉ ČÁSTI ...................................................................... 60
7
PROJEKTOVÁ ČÁST ......................................................................................... 66
7.1 CÍL PROJEKTOVÉ ČÁSTI ........................................................................................................ 66 7.2 PLÁNOVÁNÍ .......................................................................................................................... 66 7.3 REALIZACE ........................................................................................................................... 66 7.3.1 7.3.2
Registrace sociální služby...................................................................................... 67 Dotační žádost ....................................................................................................... 74
7.4 ANALÝZA PROJEKTU ............................................................................................................ 78 7.5 SHRNUTÍ PROJEKTOVÉ ČÁSTI ............................................................................................... 79
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH ZDROJŮ ........................... 84 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH ........................................ 90
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Motto: „Nejsmutnější je takový svět, v němž vyrůstají smutné děti.“
Úvod Výsledky výchovy a vzdělávání jedince jsou důležité nejen pro něho samotného, ale také pro celou společnost. Vzdělání je startem, který ukáže směr jedincova budoucího působení. Například výzkum PISA 2009 (Palečková, Tomášek, Basl 2010) ukazuje, že děti vzdělaných rodičů dosahují v průměru vyššího vzdělání než děti rodičů méně vzdělaných. Tento fakt má však výjimky a naše společnost se tak často střetává s lidmi, kteří příliš vedeni ke vzdělání nebyli, avšak dnes svými znalostmi a dovednostmi předčí jedince s lepšími předpoklady v podobě lepšího rodinného zázemí. Kromě výše vzdělání rodičů je pro výchovu a vzdělávání potřeba dostatečně podnětné prostředí. Avšak to je mnohdy problém v rodinách se sociokulturním znevýhodněním, s ekonomickými problémy a nedostatečným materiálním zabezpečením, ale mnohdy i v rodinách s rodiči profesně orientovanými. Děti pak přicházejí do školních institucí znevýhodněny oproti ostatním, často také trpí svou odlišností. Nedaleko místa, kde bydlím, je osada Náhlov. Je umístěna v bývalém vojenském prostoru Ralsko a patří pod město Ralsko, vzdálené 15 km. Není zde k dispozici škola, obchod a ani žádná další infrastruktura. Děti z Náhlova dojíždí do Osečné do školy. Náhlov je sice od mého bydliště blízko, avšak do února 2012 jsem zde byla jen párkrát, projížděla jsem spíše okolo z důvodů izolované polohy od okolních obcí, končící silnicí a nesnadné dostupnosti. Až právě v únoru 2012 jsem krátký čas dojížděla do Náhlova denně – pracovat v tamním centru pro děti a mládež. Poznala jsem nejen chod centra, tamní děti, ale pronikla jsem i do komunity a zažila „život“ obyvatel této osady. Začala jsem v té době přemýšlet o životě zdejších obyvatel a o jeho nevýhodách spojených se vzdáleností od „světa“. Mou pracovní náplní v centru bylo mimo jiné i pomoci dětem s úkoly a s učením. V souvislosti s tím mě napadlo téma mé diplomové práce – zjistit postoje rodin z Náhlova ke vzdělání. V létě téhož roku jsem dostala možnost vykonat svou dlouhodobou praxi – asistentskou stáž na Krajském úřadě v Liberci – odboru sociálních věcí. Získala jsem tak přehled o jednotlivých odděleních. Během realizace výzkumu v Náhlově mě pak napadla myšlenka na praktické řešení problémů. K realizaci mi pak pomohly zejména informace získané při praxi na KÚ Libereckého kraje.
-7-
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Jako hrdý patriot se stále ráda vracím do místa bydliště. Administrativně sice Náhlov nepatří pod spádové obce Osečné, ale obyvatelé Náhlova zde byli, jsou a budou chodit do školy, pracovat, docházet k lékaři a na poštu apod. Jsou to zkrátka sousedé, i když vzdáleni 5 km. Zejména v souvislosti se školní institucí, do které dochází většina dětí z Náhlova, vlastní možností dětem pomáhat v centru s učením a faktem, že pedagogika, vzdělání a volný čas mě doprovází celý můj dosavadní život, jsem se zamýšlela nad postoji ke vzdělání. Nějaký čas jsem měla možnost denně sledovat děti z Náhlova po příchodu ze školy a pozorovat jejich životy a problémy. Tíživé podmínky lokality mi denně připomínaly nutnost vzdělávání pro život. Proto jsem se zamýšlela nad samotnými postoji ke vzdělání tamních obyvatel a jejich názor na podstatu vzdělávání pro uplatnění, pro budoucnost a pro život. Postoj má každý jedinec různý. Mě však zaujaly odlišnosti, které jsem pozorovala u dětí v rámci praxe a porovnávala s dětmi z více podnětného prostředí. Překvapily mě nejen odlišnosti mezi těmito skupinami dětí, ale zejména mezi samotnými dětmi ze sociálně vyloučené lokality. Uvědomila jsem si, že mnohdy velká rozdílnost v pojetí vzdělávání nejen tamních dětí souvisí s rodinným prostředím. Proto jsem chtěla propojit názor rodičů a dětí na vzdělání a následně i pedagogických pracovníků. To je také důvod pro výběr tématu mé práce. Problematika sociálně vyloučených lokalit, znevýhodněných žáků, romských žáků se řeší dnes a denně. V této souvislosti je téma aktuální. Specifické je zaměření na určitou lokalitu. To je však vzhledem ke znalosti prostředí a možnosti proniknout do méně probádané oblasti výhodou – zejména pro výzkumnou část diplomové práce. Rodiny i prostředí znám osobně, centrum pro děti také. Hlavním cílem diplomové práce je tak zjistit postoje rodin ze sociálně vyloučené lokality ke vzdělání. Za dílčí cíl si pokládám pokus o řešení některých problémů, které mi realizovaný výzkum nastíní. Diplomová práce se člení na část teoretickou a část praktickou. V té teoretické představuji několik důležitých pojmů spojených s tématem. Dále se zabývám problematikou žáků se sociokulturním znevýhodněním, konkrétně zmiňuji specifické problémy spojené se vzděláním, možnosti pomoci. Uvádím i několik výzkumů spojených s problematikou. V teoretické části se dále zmiňuji o sociálně vyloučených lokalitách, obecně o problematice a problémech, které v lokalitách vznikají. Poslední kapitola se zaměřuje na sociální lokalitu Náhlov, její charakteristiku, historii, specifika, závislost na okolí a v neposlední řadě popisuje místní centrum pro děti a mládež.
-8-
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Praktická část diplomové práce se člení na tři části. První uvádí čtenáře do problematiky a vypisuje základní informace o výzkumu a projektové části projektu. Část výzkumná popisuje vlastní výzkumnou činnost v lokalitě, metodologické zpracování, vyhodnocení rozhovorů a pozorování a vlastní závěry z výzkumu. Část projektová si klade za cíl najít řešení některých existujících problémů, které vyplynuly z výzkumů.
Tyto
problémy
jsem
v souvislosti
s mým
„pobytem“
v lokalitě
předpokládala – provedla jsem malý předvýzkum, když jsem s dětmi i rodiči komunikovala o škole a doučování dětí. Užitá literatura je vzhledem ke specifičnosti prostředí zejména místního charakteru. Cizojazyčné publikace jsou přínosné pro celkový přehled o možnostech řešení některých problémů, bohužel ale každý stát a každé prostředí má svá specifika, která neumožňují vyřešit problém způsobem, který byl třeba jinde úspěšný. Vzhledem k tomu, že centrum navštěvovaly děti zejména z prvního stupně základní školy, a v souvislosti s četbou literatury, pociťuji význam postoje ke vzdělání zejména v prvních letech školní docházky. Zaměřuji se tedy ve své práci na tuto skupinu dětí. Bez tohoto zaměření by práce byla příliš rozsáhlá. Problémy jsou s narůstajícím věkem pro osoby ze sociálně vyloučené lokality větší a větší: výběr budoucí školy, odchody ze škol, zaměstnání, doprava apod. Nakonec chci v úvodu zmínit své vlastní přání. Přání v podobě potřeby pomoci dětem, se kterými jsem se seznámila a vytvořila s nimi přátelský vztah. Osobně považuji podnětnou výchovu a vzdělání za cenou hodnotu. Jsem šťastný člověk, jelikož jsem byla vychována v podnětném prostředí, bylo mi umožněno vzdělání a studovala jsem v době svobodné, demokratické a bez nutnosti placení školného. Tuto hodnotu společně se zkušenostmi nechci ale využívat či dokonce zneužívat jen pro sebe a své blízké. Chci ukázat, že někdy i snaha a odvaha „obyčejné“ studentky něco podniknout a nechat plané řeči planými řečmi může pomoci. I když třeba jen malé skupince obyvatel.
Úvodní pasáž bych zakončila citátem Alberta Einsteina: „Výchova by měla být taková, aby to, co je nabízeno, bylo přijímáno jako cenný dar,
ne jako povinnost.“
-9-
Diplomová práce
Jana Hauzerová
TEORETICKÁ ČÁST Cílem teoretické části je zmapování informací o problematice a příprava na praktickou část práce. V teoretické části své práce nejprve uvádím základní pojmy k tématu. Dále se zaměřuji
na
problematiku
výchovy
a
vzdělávání
žáků
se
sociokulturním
znevýhodněním, popisuji základní i specifické problémy a zmiňuji se o některých výzkumech, které se zabývaly touto problematikou. Následuje kapitola o sociálně vyloučených lokalitách, problémech s nimi spojených a řešeních některých problémů. V poslední kapitole teoretické části popisuji vybranou lokalitu Náhlov – základní informace, historii, její specifika a propojenost s městem Osečná a v neposlední řadě informace o volnočasovém zařízení pro místní děti.
- 10 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
1. Základní pojmy k tématu Pro přehlednost nejprve uvádím vysvětlení několika stěžejních pojmů, které s tématem práce úzce souvisejí a jsou v práci využity.
Postoj Rakouská autorka Maria Fürst o postoji píše: „Postojem rozumíme připravenost reagovat zcela určitými pocity, představami a způsoby chování na určité osoby, objekty a situace. Postoje jsou vůči změnám relativně stabilní a slouží k tomu, aby se člověk dokázal ve svém prostředí lépe orientovat. Na postoj se můžeme dívat ze tří aspektů: kognitivního (vnímání, představování), emocionálního (pocity) a z hlediska chování. Postoje se získávají během života při konfrontaci se sebou samým a prostředím. Postoje jsou vůči změnám relativně rezistentní, jak můžeme vidět především na předsudcích; jedná se o příliš rychlé zaujímání hodnotících postojů s nedostatečně širokou základnou zkušeností.“ (Fürst 1997, s. 222 – 223) Uvádím ještě jednu definici od Průchy: „Postoj je hodnotící vztah zaujímaný jednotlivcem vůči okolnímu světu, jiným subjektům i sobě samému. Zahrnuje dispozici chovat se či reagovat určitým relativně stabilním způsobem. Postoj je získáván na základě spontánního učení v rodině a v jiných sociálních prostředích.“ (Průcha, Walterová, Mareš 2003, str. 171) Výchova Průcha definuje výchovu v obecném a pedagogickém pojetí: „Výchova v nejobecnějším pojetí je činnost, která ve společnosti zajišťuje předávání „duchovního majetku“ společnosti z generace na generaci.“ „Výchova je v pedagogickém pojetí považována za záměrné působení na osobnost jedince s cílem dosáhnout změn v různých složkách osobnosti.“ (Průcha 2009b, s. 16 – 17)
- 11 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Vzdělávání Dle Průchy: „Pojem vzdělávání se obecně v pedagogické teorii chápe jako proces záměrného a organizovaného osvojování poznatků, dovedností, postojů aj., typicky realizovaný prostřednictvím školního vyučování.“ (Průcha 2009b, s. 17) Výchovně – vzdělávací proces Vyjadřuje nutnou propojenost výchovy a vzdělávání ve školním vyučování. (Průcha 2009b, s. 17) Postoj ke vzdělání Průcha o problému postojů ke vzdělání píše: „Problém je vázán na sociální rozdíly. Zkoumá se, jaké postoje (pozitivní a negativní) zaujímají ke školnímu vzdělávání lidé z různých sociálních, etnických aj. skupin, zejména jakou odpovědnost za vzdělávání svých dětí přisuzují rodiče jednak sobě samým, jednak škole.“ (Průcha 2009b, s. 59) Sociokulturní znevýhodnění = sociokulturní handicap Vágnerová uvádí, že: „Sociokulturní handicap vyplývá z odlišnosti sociální a kulturní příslušnosti, s níž souvisí získání zkušeností jiného druhu, než mají příslušníci většinové společnosti. Jde o problém daný působením jiných sociokulturních vlivů, odlišné socializace.“ (Vágnerová 2005, s. 287) Sociální vyloučení Gabal ve své analýze definuje sociální vyloučení jako „proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti.“ (Gabal 2006, s. 9)
- 12 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
2. Problematika výchovy a vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, Úmluva o ochraně lidských práv a základní svobod a další dokumenty národní i mezinárodní se zmiňují o právu na vzdělání. Žákům sociálně znevýhodněným chybí podnětné podmínky, které by podporovaly jejich vzdělávání. Nejsou to pouze finanční prostředky, problémy s bydlením a další nedostatečné materiální zabezpečení, ale především motivace a pozitivní vzory. „Za sociálně znevýhodněné jsou pokládáni žáci (studenti), kteří nemají stejné příležitosti ke vzdělávání jako většinová populace žáků, a to hlavně v důsledku nepříznivých sociokulturních podmínek svých rodin nebo jiných prostředí, v nichž žijí. (Průcha 2009a, str. 454) Zákon č. 561/2004 Sb. začleňuje děti se sociálním znevýhodněním mezi subjekty se speciálními vzdělávacími potřebami. V § 16 výše uvedeného zákona vymezuje sociální znevýhodnění takto: rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením nebo ohrožení sociálně-patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR. Článek 6 v § 16 dále říká: „Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.“ Současné výzkumy ukazují, že: vzdělání rodičů působí jako silně dominantní faktor na volbu a průběh vzdělávací dráhy dítěte, existuje výrazná souvislost mezi vzdělávací dráhou dětí a typem rodiny, ze které pocházejí. (Průcha 2009a, str. 455)
- 13 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Míra sociálního znevýhodnění žáků se stanovuje na základě konkrétních charakteristik: nízký stupeň vzdělání rodičů a rodinných příslušníků, neúplná rodina, nízký příjem jednoho člena rodiny, nízké profesní postavení členů rodiny, včetně nezaměstnanosti, nízká úroveň bydlení, menšinový původ. (Průcha 2009a, str. 456) Průcha (2009a, str. 457) zmiňuje „nutnost uplatňovat odpovídající kompenzační mechanismy, aby vzdělávací systém dále nereprodukoval existující nerovnosti.“ Zmiňuje Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání i gymnaziální vzdělávání, kde je část věnována žákům pocházejícím z kulturně a jazykově odlišného prostředí. Zároveň upozorňuje, „že se nebere ohled na žáky znevýhodněné sociokulturním prostředím (zejména nižší úrovní vzdělání rodičů).“ V souvislosti s problematikou výchovy a vzdělávání znevýhodněných žáků se v posledních letech skloňují neustále dva termíny: integrace a inkluze.1 Integrace jako vyšší stupeň adaptace je dlouhodobý proces. Děti z minorit poznávají prostředí, což musí být podpořeno dostatečnou motivací, která preventivně chrání děti před rezistencí. Podmínkou integrace v prostředí školy je přijetí a podpora dětí z minorit. (Vágnerová, 2005, s. 287-288) Sociální inkluze je „vytváření podmínek, které vedou k plnohodnotnému začleňování všech jednotlivců nebo skupin do společnosti.“ (Na křižovatce kultur, aneb Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi 2010, str. 5) Opakem je sociální vyloučení, což je „proces znesnadňování či úplného omezování určité skupině lidí v přístupu ke zdrojům, pozicím a příležitostem.“ (Na křižovatce kultur, aneb Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi 2010, str. 5) Bulant a Schambergerová (2010 str. 42) upozorňují, že „pojem inkluze se začal používat teprve nedávno.“ Lze rozlišit polohy integrace: funkcionální, kdy je žák umístěn do třídy hlavního vzdělávacího proudu a prostorová, kdy je umístěn ve speciálních třídách. Problémem integrace je takový, že „nezaručuje skutečné začlenění
1
Oba pojmy jsou často v celé práci užívané jako synonyma, protože jsou jako synonyma uváděny
v rozmanitých dokumentech a často mezi nimi není správně rozlišováno.
- 14 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
žáka do třídního kolektivu. Naopak i integrovaný žák může stále zůstávat v segregaci. Inkluze je pak chápána jako „skutečná integrace.“
2.1 Základní problémy sociálně znevýhodněných žáků Každý pochází z určitého prostředí, ve kterém získává specifické sociální zkušenosti. Od rodiny k rodině se pak liší hodnoty, normy, styl života, respekt k autoritě, míra konformity, postoje ke vzdělání apod., které jedince činí ve skupině jedinečným. Příslušníci minorit mají tuto jedinečnost obohacenou o specifika. Majoritní prostředí na ně pak tlačí s požadavkem eliminace odlišností. Předpokladem pro integraci je nejen motivace dětí a rodičů z minorit, ale také podmínky a podpora vytvořené většinovou společností. Velkým problémem zejména pro žáky-cizince jsou komunikační problémy. Jazykové kompetence si dítě osvojuje v rodině, později v předškolním zařízení – proto je pro žáka velkou nevýhodou odlišná jazyková příprava. Odlišnost je nejen v samotném jazyce, ale také v komunikačních vzorcích, zvyklostech i neverbální komunikaci. Další problémy vyplývající ze sociokulturní odlišnosti jsou rozdíly v hodnotách a normách chování, odlišnosti v respektování a úctě k autoritě, v chápání mužské a ženské role, ve vztahu k jídlu a k vlastnímu tělu, odlišnosti sociální percepce, stylu života. Na rozdíl od naší společnosti je v některých komunitách vysoký význam předkládán rodinné solidaritě a mezigeneračním vztahům. Postavení cizince vyžaduje účinné obranné reakce. Skupiny cizinců mají tendenci k izolaci a zakládají tzv. subkultury. Jiná je však situace uprchlíků a lidí s povolením dlouhodobého pobytu. Děti se do nové společnosti často integrují snadněji a rychleji, proces ale přesto vždy doprovází strach, zátěž a potíže. Rodiny se snaží uchovat své tradiční hodnoty a normy, přesto jsou ale ovlivněny kulturou novou. Škola jako místo sociokulturní konfrontace musí respektovat odlišnosti jedinců s jakýmkoli znevýhodněním. Pro školní úspěšnost sociálně handicapovaných jsou podstatné zejména: jazykové kompetence, způsoby chování, nedostatek běžných znalostí a poznávacích strategií, postoje rodiny ke škole a závisí i na věku a pohlaví. (Vágnerová, 2005, s. 287-299)
- 15 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
2.2 Specifické problémy vyplývající z odlišností romského etnika Historický exkurz romské populace uvádí Nečas (1999), kde zmiňuje zásadní problém v poválečných letech. „V důsledku horších sociálních podmínek ve výchově dětí, podceňování úlohy vzdělání a kvalifikace i nedostatečné znalosti českého jazyka dosahuje vzdělanostní úroveň Romů ve srovnání s ostatním obyvatelstvem nevysokých hodnot.“ (str. 95) Zanedbaná předškolní výchova, opoždění slovní zásoby a zvládnutí češtiny, špatné chování, neúplná školní docházka a především nízká motivace ke vzdělání měly stále častěji za následek neúspěšnost ve vzdělání a převádění do tehdejších zvláštních škol. Romská menšina nemá tradici vzdělávání ve svém jazyce, ani si tuto možnost nenárokuje. Snaží se spíše adaptovat na podmínky školství majoritní společnosti. (Šišková 2008, str. 111) Problémy, které Romové v soužití s majoritní společnosti mají, jsou důsledkem nejen historického vývoje této menšiny, ale také důsledek staletí pronásledování a segregace ze strany majoritní společnosti. Tradice a zvyky, které si Romové udržují po celá staletí, mají za následek nepochopení ze strany majority, která mnohdy vidí pouze negativní jevy s nimi spojené. (srov. Šišková 20008, str. 123-131) Nelibá minulost Romů a jejich pojetí času, kdy si minulost zpřítomňují, racionálně vede k výchově nedůvěry a strachu z majority. Sekyt uvádí potřebu změnit proto celou společnost. (Šišková 2008, 220-221) Sekyt také zmiňuje zvláštnosti romských dětí. Typické pro romské děti je sdružování se mezi sebou, sourozenecká výchova, jsou vychované k úctě ke starším, k možnosti říci svůj názor, jsou obdařeni intuicí, která jim umožňuje úspěšnost v praktickém životě. Dále upozorňuje na nedostatečnou jazykovou výchovu, výchovu k „okamžitým požitkům,“ nevedení k sebeobsluze a na fakt, že romské dítě může strádat materiálně, citově však jen výjimečně. Pro pedagogy je důležité žití Romů v přítomném čase, kdy si zpřítomňují minulost. Proto je například těžké obnovit ztracenou důvěru u dítěte či u jeho rodičů. Spolupráce rodičů romských žáků s pedagogy je podstatná a velmi žádoucí pro budoucí rozvoj dětí. (Šišková 2008, 214-222) Romská menšina má oproti jiným skupinám řadu specifik, z nichž vyplývají problémy ve vztahu s majoritní společností. Specifikem jsou jednak antropologické znaky, tak etnické znaky jako jsou jazyk, styl komunikace, neverbální projevy, hodnoty a normy. Velký význam hraje v romské společnosti kolektivismus, soudržnost a solidarita. Pro majoritu velmi nezvyklé romské zvyky a tradice, nepochopitelný způsob
- 16 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
užívání bytů a specifický styl života plný impulzivity a bezprostřednosti velmi podporuje stigmatizaci této menšiny. Konflikty a neshody s majoritou vznikají zejména díky odlišným způsobům chování, temperamentu a větší intenzitě prožitků. Z hlediska výchovy a vzdělávání je problém v nevelké motivaci a nedostatečném důrazu na individuální úspěch jedince. Dítěti chybí při nástupu do školy základní návyky, dovednosti, schopnosti, neumějí se orientovat v čase a nedirektivní způsob výchovy v rodině jim zamezuje si zvykat na velké požadavky na řád a pravidla ve školní instituci. (Vágnerová, 2005, s. 311-321) Jakoubek upozorňuje i na názor, že ke vzdělání, které je velmi zdůrazňované majoritou, nutíme romskou menšinu a tím tak narušujeme jejich tradiční životní styl. To považují někteří autoři za nástroj asimilace. (Jakoubek, 2004, str. 225-226)
2.3 Nástroje pro podporu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků Podle zákona č. 561/2004 Sb. existují dvě opatření, která by mohla sociálněkulturní oslabení dětí zmírnit: přednostní přijímání dětí do MŠ v posledním roce před zahájením školní docházky (právo rodičů) zřizování přípravných tříd, které mají usnadnit přechod dětí do povinného základního vzdělávání (Němec 2005; Průcha 2009a, str. 457) Průcha (2009a, str. 461-463) upozorňuje na vzdělávací strategie, se kterými se v české vzdělávací soustavě setkáváme: přípravné třídy, romští asistenti, spolupráce přirozený zájem, hra, mravní jednání sociální opora a budování sebeuvědomění školní třída jako společenství iniciativa občanských sdružení (strategie neziskového sektoru) možnosti uplatnění stávající legislativy MŠMT (legislativní strategie státu) Jsou však další možnosti, které pomáhají a podporují vzdělávání dětí sociálně znevýhodněných. Vágnerová (2005, str. 325-327; srov. 2008, str. 689-690) zmiňuje: osobnost učitele, který by měl znát prostředí, ze kterého žák pochází individuální vzdělávací plán, který pomáhá vyrovnat požadavky školy se schopnostmi a možnostmi jedince možnost slovního hodnocení žáků
- 17 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
informace a pomoc od výchovného poradce, multikulturního centra pedagogicko-psychologická poradna, která napomáhá zejména v diagnostice potíží práce a komunikace s rodinou celodenní výchovný systém, alternativní školy, vzdělávací programy sociální pomoc, služby - zejména nízkoprahová zařízení, romský poradce prevence romské kriminality – romští kurátoři, streetworkeři, policisté podpora emancipace romské menšiny Piorecký (2012) uvádí pro podporu sociokulturně handicapovaných rodin mimo asistenta pedagoga a přípravných tříd ještě tyto návody: poradenská pracoviště – speciální pedagog, školní psycholog slučování škol (splynutí, sloučení škol) svozy a doprovody dětí do školy V roce 2001 byl vydán dokument Strategie pro zlepšení vzdělávání romských dětí. Karel Tomek a Albína Tancošová (2011, str. 9-16) shrnují strategie: předškolní vzdělávání a příprava pro úspěšné zahájení školní docházky -
návštěva mateřských škol
-
asistenti v mateřských školách
-
přípravné třídy v mateřských a základních školách
nepovinná výuka romského jazyka, dějin a kultury pro romské děti i další zájemce podpora v průběhu povinné školní docházky -
zohlednění kulturní identity
-
vzdělávání vedoucích pracovníků školství
-
vychovatelé, asistenti učitelů, romští asistenti
-
systém podpory žáků při jejich přechodu z programu zvláštních škol do základních škol
-
doplnění jazykového vzdělání žáků zvláštních škol
-
podpora romským žákům základních škol
-
zdokonalování programu pro doplnění základního vzdělání
-
příprava k přijímajícím zkouškám na střední školu
-
vzdělávací kursy pro romské matky
- 18 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
poradenské činnosti při výběru povolání -
podpora při rozhodování o výběru budoucího povolání žáka
-
podpora vhodných oborů odborného vzdělávání
podpora studentů při studiu a přípravě na povolání -
institut poradce
-
poskytování finanční podpory romských studentům
-
programy pro přípravu romských žáků středních škol k přijímajícím zkouškám na vyšší odborné školy a vysoké školy
podpora smysluplného trávení volného času -
podpora občanským sdružením zaměřených na činnost s romskými dětmi a mládeží
-
zapůjčování prostor škol a školských zařízení k jejich činnosti
podpora uměleckého nadání romských dětí -
podpora umělecky nadaných romských dětí v komunitních školách s rozšířenou výukou hudební, výtvarné a pohybové výchovy
-
podpora umělecky nadaných romských děti v jejich návštěvě základní umělecké školy
-
příprava na přijetí ke studiu na uměleckých středních školách a konzervatořích
šíření informací o Romech -
zlepšení informovanosti pedagogických pracovníků škol a školských zařízení
-
informovat veřejnost prostřednictvím médií
-
využívat moderních informačních a komunikačních technologií
výchova k toleranci a odbourávání vzájemných předsudků pro všechny děti -
výchova k toleranci musí prolínat veškerou školní výchovou od mateřské školy až po střední školu
-
součástí výchovy k toleranci je odbourávání předsudků a odstraňování stereotypů z poznání u všech dětí
podpora začlenění multikulturní výchovy do negraduálního i dalšího vzdělávání pedagogů -
systém modulárního stupňovitého vzdělávání romských asistentů
-
manuály, příručky, metodické pokyny k multikulturní výchově pro učitele
-
další vzdělávání pedagogů
-
osvojení specifických norem a metod práce s romskými dětmi
- 19 -
Diplomová práce -
Jana Hauzerová
spolupráce s rodiči romských žáků a studentů, s romskými občanskými sdruženími a dalšími iniciativami
-
zpřístupnit vzdělávání dospělým Romům
-
nabídka speciálních kvalifikačních a rekvalifikačních programů pro Romy
-
osvětové programy pro dospělou populaci
-
podpora komunitních škol Balvín (2004, str. 151 - 156) vymezuje základní programy výchovy a vzdělávání
pro romské žáky používané v našich školách: programy zaměřené na úspěšný start a překonání bariér na 1. stupni základní školy – Přípravné třídy a Projekt „Začít spolu“ programy založené na modifikaci výuky na základní škole programy rozvíjející romskou identitu Nakonec se stručně zmíním o dvou v poslední době nejvíce užívaných a „populárních“ opatřeních a obecně o oblasti, kterou sama pokládám za velmi stěžejní – volný čas. Přípravné třídy „Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.“ (Školský zákon 2004, § 47) Průcha, Walterová, Mareš (2003, str. 189) píší o přípravné třídě: „Zařízení předškolní výchovy určené pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. V ČR jsou přípravné třídy zaváděny jako experiment od r. 1997. Jejich cílem je připravit děti, které je navštěvují, k bezproblémovému vstupu do školního vzdělávání, a tak předcházet jejich školní neúspěšnosti.“ Plutinská (1996, str. 17) upozorňuje na hlavní úkoly přípravných ročníků: -
vypěstovat hygienické návyky a sociální cítění
- 20 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
-
rozvoj pozornosti, úkolové zaměřenosti, trpělivost a vytrvalosti
-
rozvoj individuální české slovní zásoby a vyjadřovacích schopností v češtině
-
logopedická příprava
-
rozvoj grafomotoriky a jemné motoriky
-
rozvoj zrakové percepce
-
analyticko-syntetické procesy
-
rozvoj matematických představ
-
základní orientace přírodovědná a zeměpisná
-
rozvoj a prohlubování pohybových schopností, smyslu pro rytmus
-
mravní a morální výchova, láska k bližnímu Vstup do školy je pro dítě významnou událostí. Vstupuje do instituce, do
systému pravidel a řádu. Když v roce 1993 podnítili veřejnost představitelé romské komunity k zřízení přípravných tříd, zdůrazňovali zejména potřebu rovnocenných podmínek při nástupu do první třídy školy, překonání komunikačních bariér a počátečního šoku při vstupu do první třídy. Tak jako verbální šok nepostihuje jen děti romské, i přípravné třídy jsou určené všem dětem sociokulturně znevýhodněným. Pro pomoc učitelům v přípravných třídách byla zřízena funkce romského asistenta. Ten měl zejména zajistit rozvoj potřebné komunikace mezi rodinou a školou a podporovat adaptaci romských dětí ve škole. (Balvín 2004, str. 47 – 51) V současné době upravuje problematiku přípravných tříd školský zákon a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. § 7 uvádí podmínky realizování přípravných tříd: počet dětí ve třídě, podmínky vyřazení dětí, obsah vzdělávání dle RVP PZ, časový rozsah dle RVP ZV a podmínky tzv. zprávy o průběhu předškolní přípravy, kterou na konci pololetí předá zákonnému zástupci dítěte. (Šotolová 2008, str. 56; srov. vyhláška č. 48/2005 Sb.) Ve školním roce 2005/2006 bylo v České republice celkem 123 přípravných tříd, 79 při základních školách, 41 při základních školách praktických, 2 na základních školách pro zdravotně postižené, 1 při speciální škole. Docházelo do nich celkem 1441 dětí. (Šotolová 2008, str. 41) Názory na přípravné třídy se liší. Řada pedagogů polemizuje s nutností přípravných tříd. Uvádějí, že by jich nebylo potřeba nebýt neschopnosti rodičů romských dětí posílat své děti do mateřských škol zvláště v posledním ročníku mateřské školy. (Balvín 2004, str. 48) Argumenty proti přípravným třídám jsou také: stálá potřeba
- 21 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
podpory i v hlavním vzdělávacím proudu, setkávání dětí pouze znevýhodněných, z přípravné třídy vzniká často oddělená třída pro děti se specifickými potřebami, zřizování tříd u segregovaných praktických škol. Na druhé straně v poslední době se mateřské školy potýkají s nedostatkem míst ve školkách, přijetí dětí je spojeno s pravidly (zaměstnání rodičů apod.), což opět handicapuje již znevýhodněné děti, v neposlední řadě jsou s docházkou do mateřské školy spojené značené výdaje. „Přípravné třídy je možné financovat
z kapitoly školství
státního rozpočtu
prostřednictvím krajů.“ (Piorecký 2012, str. 13 - 14)
Asistent pedagoga „Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga.“ (Školský zákon 2004, § 16) Průcha, Walterová, Mareš (2003, str. 19) píší o asistentovi učitele: „Nová profese v českém školství. Podle pokynu MŠMT ČR ve školách a školských zařízeních, ve kterých se zúčastňuje vyučování větší počet žáků se sociálním znevýhodněním, může ředitel školy ustanovit funkci „vychovatel-asistent učitele“. Tito asistenti mají být vybíráni z osob dobře znajících prostředí, z něhož uvedení žáci pocházejí (např. z prostředí romské komunity). Asistent musí být starší 18 let, trestně bezúhonný, s minimálně základním vzděláním. Musí absolvovat 40 náslechových hodin a úspěšně absolvovat kurz pedagogického minima v délce 10 dní.“ Gorniaková (2001) uvádí specifické poslání asistentů: poskytují dětem pocit jistoty a bezpečí, společně překonávají jazykovou bariéru i kulturní specifika, snaží se napravit vzorce chování, poskytují individuální péči ve výuce. Asistent může být i identifikačním vzorcem, který může děti motivovat a přesvědčit je o smyslu vzdělávání. Udržuje kázeň, je nejen autoritou ale i kamarádem. Funkcí asistenta pedagoga se zabývá zákon o pedagogických pracovnících v § 20. Rozlišuje se tak od romského asistenta pedagoga. Asistent splňuje následující podmínky: trestní bezúhonnost, starší osmnácti let, minimálně dokončené základní vzdělání a podmínkou akreditovaného kurzu pedagogického minima. (Šotolová 2008, str. 57 – 60, srov. zákon o pedagogických pracovnících)
- 22 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Dle Šotolové (2008, str. 58) jsou „hlavními činnostmi asistentů pro pomoc romským žákům: -
pomoc žákům při aklimatizaci na školní prostředí;
-
pomoc pedagogům školy při vlastní výchovné činnosti při komunikaci se žáky;
-
spolupráce s rodiči žáků;
-
spolupráce s romskou, popřípadě jinou komunitou v místě školy.“ Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných „definuje hlavní činnosti asistenta pedagoga následovně: -
pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci nezletilých žáků a komunitou, ze které žák pochází;
-
podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí;
-
pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku;
-
nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání.“ (Vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb.; srov. Piorecký 2012, str. 7) Mimoto podporuje žáka a pomáhá mu s učební látkou, zajišťuje orientaci
v prostředí, porozumění jazyku. Asistent kooperuje s učitelem a společně se snaží naplnit potřeby všech jedinců ve třídě. Financování asistentů probíhá dotačním programem MŠMT přes krajské úřady, které prostředky následně rozdělují. (Piorecký 2012, str. 7) Na závěr uvedu slova Josefa Cicka – asistent v ŽŠ Chomutov – „asistent je most mezi učitelem, žákem a jeho rodinou.“ (Šotolová 2008, str. 59) Volný čas Vedle školy samotné má na děti a mládež obrovský vliv jejich trávení volného času. Jak komentuje jejich zaměření předseda sdružení Romů na Moravě Ing. Karel Holomek: „Dát prostě dětem program, nenechat je pouze v jejich rodinách, které se jim pohříchu jen málo věnují, při vší lásce, kterou k dětem mají.“ (Zajíc, Holomek, 2002) Veškerou mimoškolní činností, zaměřenou na sport, hudební nauku, výtvarnou či jinou
- 23 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
tvořivost, dítě získá další schopnosti, dovednosti a znalosti, které mu budou nejen v procesu socializace k nápomoci. Proto musí nejen pedagogové volného času dětem tuto kreativitu pomoci rozvíjet. Snaží se zabavit děti, které se tak vyhýbají domácí nudě, nicnedělání a lenošení, patologickým jevům ve společnosti, a spoustě dalších nelibých aktivit. Problémem u znevýhodněných dětí jsou nedostačující prostředky pro jejich zájmy, špatné návyky, nevyhovující podmínky a často i postoj rodičů, kteří o „jiných aktivitách“ nechtějí nic slyšet. Dítě v takové situaci hledá náhradu v partě kamarádů, často i patologických jevech. Hra i volnočasové aktivity se v současné době pojímají jako základní prostředek pro prvotní komunikaci s ohroženými jedinci. Tak je to například u nízkoprahových center. Děti a mládež reagují na bezplatnost, bezpečí a anonymitu. Scházejí se v bezpečném prostředí a pozitivní trávení volného času jim tak umožní najít nové kontakty a podporu v osobách pracovníků center. (Balvín et al. 1997) Na závěr snad jen výrok Albíny Tancošové (Balvín et al. 1997, str. 77): „Mimoškolní zájmová činnost může v budoucnu snížit rizika party, drog a jiných závislostí. V každém dítěti je nadání a vlohy, které se musí rozvíjet. Dítě získává seberealizaci a obdiv ostatních.“
2.4 Realizované výzkumy k tématu K tématu sociokulturního znevýhodnění se obrací řada výzkumů. V České republice jsou to především výzkumy zabývající se vzděláváním romských žáků. Uvádím stručně některé, které mi napomohly k utvoření si představ a kontextu o problematice. Čada a Gabal (2010, str. 109-129) provedli „porovnání vzdělanostních šancí romských žáků základních škol, kteří pocházejí z takzvaných sociálně vyloučených lokalit, s jejich neromskými vrstevníky.“ (s. 109) „Analýza prokázala výrazně nižší školní úspěšnost romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit než u jejich majoritních vrstevníků (str. 126) Dále se zjistilo, „že na školy mimo hlavní vzdělávací proud dochází asi třetina všech romských dětí“ (méně než uvádějí média) (str. 126), z čehož plynou nižší šance na uplatnění pro budoucí kariéru dětí mimo hlavní vzdělávací proud. Národní institut dětí a mládeže v rámci projektu Klíče pro život zkoumal zapojení dětí ve věku 12 – 18 let do neformálního vzdělání. U romské mládeže se docházka do zařízení neformálního vzdělávání potvrdila jako výjimečná.
- 24 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Důležitými faktory je volná docházka, pocit bezpečí a bezplatnost. Problémy jsou nesoustavnost, vlastní neorganizované činnosti, nízká míra informovanosti, malý zájem rodičů o rozvoj dětí. Za zásadní považují autoři rodinné prostředí a postoj rodiny ke vzdělání. Kniha upozorňuje i na málo rozvinutou infrastrukturu – organizace, které působí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, se zaměřují pouze na specifickou skupinu obyvatel, do zařízení tak dochází poté pouze oni. (Národní institut dětí a mládeže 2010) Analýzu postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže z roku 2007, kterou si nechala vypracovat Nadace na rozvoj občanské společnosti (NROS), vypracovala agentura GAC a přinesla zajímavé výsledky. Hlavními cíli výzkumu byly: identifikace hlavních potřeb romských dětí a mládeže v oblasti vzdělávání a formulace konkrétních doporučení pro zkvalitnění situace v oblasti vzdělávání romských dětí. Výzkum byl proveden v blízkosti sociálně vyloučených lokalit a spočíval v kvalitativních rozhovorech s pracovníky 9 škol a NNO a anketě s romskými dětmi. Výzkum potvrdil hypotézu, že romské děti jsou výrazně méně úspěšné než děti pocházející z majoritní populace. Dle analýzy to ovlivňují faktory: tíživá období (1., 3., 6. třída), problémy s českým jazykem, matematikou, přeřazování dětí do speciálních škol a tříd, záškoláctví, nepřipravenost na školní docházku, demotivující rodinné prostředí, méně smysluplné trávení volného času, nízké aspirace na budoucí povolání, nežádoucí vzory. Klíčovými problémy jsou motivace ke vzdělání a docházce a nutnost zajistit návaznost služeb. Z toho vyplynuly oblasti podpory (program podpory Transition Facility 2006). Závěr výzkumu: „neromské děti mají třikrát větší šanci dokončit základní školu se svou třídou než děti romské, které buď propadají, nebo odcházejí do speciálních tříd.“Ředitel agentury Ivan Gabal v článku apeluje na MŠMT a jeho podporu v rozvoji podkladů a cílených aktivit.2 srov. (Hejkrlík 2008) MŠMT zadalo v roce 2008 zakázku na „Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí,“ který provedla společnost GAC. Cílem výzkumu 2
GAC. Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže: Závěrečná zpráva výzkumného
projektu. [online]. 2007, s. 56 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.gac.cz/cz/nase-prace/vystupyke-stazeni/
- 25 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
bylo podat obraz šancí a vzdělanostních drah romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, ve školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit. Analýza dokazuje příznivý vliv asistentů pedagoga, přípravných tříd, návštěv mateřských škol, dostatečné docházky, podpory rodiny. Výzkum potvrdil hypotézu o existenci vzdělanostních nerovností mezi dětmi romskými a ostatními. Problémem je vysoký počet odchodů žáků ze škol, pokles výkonnosti při přestupu do vyšších ročníků, nízká docházka a malá podpora ze strany rodiny. Závěr výzkumu připomíná nutnou podporu ze strany sociální politiky. 3 Výzkumné šetření mapující efektivitu přípravných a vzdělávacích programů určených romským dětem a mládeži realizované v letech 2004-2005 bylo rozděleno na dvě fáze. Ta první se zaměřuje na evaluaci přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v Jihomoravském kraji. Realizace probíhala prostřednictvím stanovených výzkumných modulů: reflexe učitelů přípravných tříd, prostředí romské rodiny v reflexích studentů – domácích učitelů, diagnostikování úrovně vědomostí a dovedností žáků v přípravných třídách. Z výzkumů vyplývá podstatná role osobnosti učitele a asistenta, podstata prostředí třídy jako společenství s pravidly, motivace a iniciativa rodin, učitelů, sdružení a hra jako prostředek pro rozvoj a učení. V závěru autoři formulují několik doporučení: rozšíření přípravných tříd, dobudování funkční sítě sociálních terénních pracovníků,
prohloubení
spolupráce s občanskými sdruženími, nová legislativní opatření pro lepší motivaci k zápisu dětí do přípravných tříd či do mateřských škol. Výzkum se v jedné oblasti zaměřil i na vnímání hodnoty vzdělání ve vybraných rodinách. Ukázal, že se v rodinách začíná spojovat vzdělání jako možnost lepšího výdělku a uplatnění, tudíž pozvolna roste uvědomění o významu vzdělávání. Vliv přípravných tříd je dle výzkumu patrný zejména v prvních dvou ročníků ZŠ. (Němec 2005) Na tuto práci navazuje Jiří Němec svou další studií s názvem „Sociální a kulturní determinanty a strategie edukace romských žáků. Na základě 3
GAC. Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň a mladých lidí
ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. [online]. s. 69 [cit. 2013-02-14]. Praha: GAC, 2009. Dostupné z: http://www.gac.cz/cz/nase-prace/vystupy-ke-stazeni/
- 26 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
kvalitativních výzkumných přístupů, především s použitím ohniskových skupin a rozhovorů, popisuje sociální a kulturní determinanty, kterými jsou ovlivňováni romští žáci. Studii završuje návrh možných strategií edukace romských žáků.“ (str. 99) Studie uvádí tyto sociální a kulturní determinanty: faktor mravní normy a řádu, faktor romské cti, faktor pojetí času a jeho strukturace, faktor specifických prekonceptů, faktor citlivého vnímání odlišnosti, faktor odlišného jazykového kódu a sémantiky pojmů, faktor hodnoty mateřství v kontextu vzdělání a postavení romské ženy v rodině a v neposlední řadě faktor vzdělání. Zmiňované strategie jsou: přípravná třída, povinnost posledního ročníku MŠ, hra jako výuka řádu a pravidel, spolupráce rodiny a školy, program Domácí učitel a doučování v rodinách. Situaci rodin, která je specifická nízkým vzděláním rodičů, nezaměstnaností a specifickými faktory charakterizujícími romskou rodinu, schematizuje tzv. bludný kruh sociální reprodukce. Strategie, které jsou obsahem školské politiky a vytvářejí inkluzivní sociální oporu, by měly být realizovány ve spolupráci státní správy a nevládních organizací. Text zahrnuje tři pilíře: přípravné ročníky (viz výzkum výše), romské asistenty působící na školách a „domácí učitele.“ Tyto tři pilíře jsou možné strategie pro rozbití onoho bludného kruhu. Autor zdůrazňuje jejich smysluplnost, upozorňuje však na nedostatečnou koordinaci na úrovni legislativní, ale též v rovině samotné praxe. (Němec 2009) Výzkumu Navrátila a Mattioli (2001, str. 56): Vliv profesních představ romských dětí a jejich vztah ke vzdělání se zúčastnilo celkem 540 žáků (polovina romských, 10-12 let, Ústecký kraj, polovina dívek). Odpovídali na otázky: Čím bys chtěl být, až budeš dospělý? Čím bys nikdy nechtěl být? Závěr výzkumu: „Romští žáci základní škol Ústeckého kraje mají představy o své budoucí profesní dráze, které vypovídají o jejich přání vymanit se v dospělosti ze skupiny lidí s nejnižší kvalifikací. Nežijí tedy jen přítomností bez vztahu ke své perspektivě. Očekávají v dospělosti lepší budoucnost, než mají jejich rodiče. V odpovědích na otázky existuje značná shoda mezi žáky z romské minority a české majority. Profesní budoucnost českých žáků je na rozdíl od romských spolužáků zaměřena i na povolání vyžadující vysokoškolskou přípravu.“
- 27 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Kaleja (2011) analyzoval postoje ke vzdělání romských rodičů ze sociálně vyloučených lokalit z Moravskoslezského kraje. Dotazník obsahoval 27 položek a šetření se zúčastnilo 183 respondentů. Výzkum i výsledky byly rozděleny do těchto dimenzí: postoje ke vzdělání dítěte, ke škole, k učitelům, k funkci asistenta pedagoga a ke vzdělání jako hodnotě. Rodiče romských žáků si uvědomují význam vzdělání pro své děti, mají však obavy, zda obsah vzdělání zvládnou. Se školou, učiteli i funkcí asistenta pedagoga jsou většinou spokojeni. Vzdělání, jako jedna ze čtyř nabízených hodnot, není na posledním místě.
- 28 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
3. Sociálně vyloučené lokality v České republice Definování pojmu sociálně vyloučená lokalita je značně problematické. Většina autorů často termín spojuje s problémem sociálního vyloučení a chudobou Romů. Podobně uvádí Štěpán Moravec: „Obrat sociálně vyloučená lokalita měl obrátit pozornost k situaci, kdy místní populace sociálně vyloučených Romů v rostoucí míře osidlují územně vymezitelné a namnoze také izolované urbanistické celky. V méně formálních kontextech se o nich hovoří úderně jako o ghettech.“ (Moravec 2006, s. 2122) „Jako sociálně vyloučenou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou osob, které mají výrazně znesnadněn či zcela zamezen přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti.“(Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení 2009, s. 34) Analýza sociálně vyloučených romských lokalit (GAC 2006, s. 10-11) označuje pojem jako: „prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni.“ V analýze je dále upozorněno na několik podstatných bodů: „k tomu, aby byla lokalita vnímána jako romská, přitom není vůbec nutné, aby Romové v dané lokalitě tvořili statistickou většinu existují pochopitelně také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý, či kde Romové vůbec nežijí není možné klást rovnítko mezi pojmy „Rom“ a „sociálně vyloučený“ Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku: • „přirozeného“ sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, • vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, • řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za „nepřizpůsobivé“ či „problémové“ do ubytoven či holobytů.
- 29 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
3.1 Problémy v sociálně vyloučených lokalitách Tíživé
důsledky
izolovanosti,
chudoby,
dopravní
nedostupnosti
a
nezaměstnanosti se pro obyvatele lokalit projevují zejména v oblasti sociální a ekonomické. Uvádím vlastní stručný výčet problémů, se kterými se obyvatelé lokalit musí mnohdy potýkat: Problémy s bydlením Bytová politika je poslední dobou velkým tématem. Problém s obecními byty, sociálními byty a zejména problém moderního způsobu podnikání ve formě nabízení bytů pro sociálně znevýhodněné jedince. Problémy s vědomím práva Sociálně vyloučení jedinci zpravidla nevědí o svých právech a povinnostech – ať už v oblasti sociální či jiné. Nutná elementární právní gramotnost mnohdy chybí a občané se tak dostávají do mnohdy obtížně řešitelných situací. Nezaměstnanost Nezaměstnanost, kterou trpí v dnešní době v důsledku proměny společnosti nejen sociálně vyloučení, je nejen velkým důsledkům sociálního vyloučení, ale také mnohdy jeho příčinou. Nedostatečné vzdělání a kvalifikace nezaměstnanost ještě více podporují. S tímto tématem souvisí i práce načerno, která se zejména u této skupiny obyvatel vyskytuje ve velké míře. Finanční negramotnost Tak jako právní negramotnost i ta finanční přináší mnohdy řadu problémů. Půjčky, dluhy a exekuce jsou častým sledem dějů, který startují neodmítnuté nabídky bezúročných a výhodných půjček. Dávková politika Sociální dávky, dávky v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory jsou tíživým celospolečenským tématem a příčinou mnohých sporů a nespokojeností. Souvisí s nezaměstnaností, nedostatečným vzděláním a kvalifikací, finanční a právní negramotností. Právě tyto jevy se v sociálně vyloučených lokalitách často vyskytují a tím nejsnazším východiskem pro její obyvatelé je tak pobírání dávek. Nedostatečné vzdělání a kvalifikace Jedním ze specifik sociálně vyloučených lokalit je mnohdy negativní přístup k vzdělávání a potřebě kvalifikace. Odborníci se domnívají, že právě vzdělávání u dětí je start k řešení problémů.
- 30 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Kriminalita Prostředí sociálně vyloučených lokalit „přispívá“ k rozvoji sociálně patologických jevů. Příručka se zmiňuje zejména o drogách, lichvě, prostituci a kuplířství. Specifikum kultury a jazyka … Každá rodina i lokalita má určitá specifika. Jsou to tradice, zvyky, názory a postoje, kterými vystupují navenek. Důležitým aspektem k začlenění osob je jazyk a komunikační dovednosti. Ty netradiční pak mnohdy brání osobám v integraci. (Agentura pro sociální začleňování 2012; srov. Hirt a Jakoubek 2006)
3.2 Opatření k odstraňování problémů Boj proti sociálnímu vyloučení rozděluji do několika oblastí, podle toho, kdo opatření provádí: Evropská unie V posledních letech je velkými iniciátorem v oblasti integrace a inkluze Evropská unie.
Ta vyhlásila rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a
sociálnímu vyloučení. Různé akce, semináře a konference odstartovaly mnohé opatření, které se EU snaží zamezit vyloučení. V roce 2010 EU schválila dokument Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začleňování (Strategie Evropa 2020) – zejména pak Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Na základě přijetí tohoto dokumentu vytvářejí členské státy řadu reforem.4 Mezinárodní projekty „Příkladem je tzv. Dekáda romské inkluze 2005 - 2015 je mezinárodní iniciativa dvanácti států (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Černá Hora, Česká republika, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Španělsko), která probíhá od roku 2005 do roku 2015. Jde o politický závazek zúčastněných států, jež dává jedinečnou možnost řešit chudobu, sociální vyloučení a diskriminaci romských
4
Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Sociální komise [online]. [cit. 2013-01-21].
Dostupné z: http://ec.europa.eu/index_cs.htm
- 31 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
komunit v regionálním měřítku. Při naplňování programu je podstatné plné využití a zapojení Romů samotných.“5 Stát a státní instituce Jednotlivá ministerstva podporují své oblasti a snaží se na půdě svého prostředí eliminovat sociální vyloučení a podporovat začleňování. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí vytváří síť sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů – služby sociální péče, prevence, poradenství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje začlenění žáků do procesu výchovy a vzdělávání. Podpora spočívá v řadě oblastí: přípravné třídy, asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se znevýhodněním, programy na inkluzivní vzdělávání, podpora poradenských pracovišť apod. Ministerstvo vnitra se v souvislosti s problematikou sociálního začleňování zaměřuje zejména na prevenci kriminality v jednotlivých lokalitách. Státní politikou sociálního začleňování se zabývá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí, Agentura pro sociální začleňování v romských komunitách a Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Dokumenty související s problematikou: Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2011-2015 Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 Na jednotlivých obcích a městech jsou pak jednotlivé kroky k tomu, aby pomocí koncepcí, návrhů, dotačních možností projevili snahu o sociální začleňování. Tyto strategie formulují v rámci komunitního plánování a programů rozvoje obcí a měst. Krajské úřady V rámci agend krajů je zřízena funkce koordinátorů pro romské záležitosti, národnostní menšiny a integraci cizinců. Jejich činnost je legislativně ukotvena v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích a „zaměřuje se na koordinaci, metodickou podporu
5
Dekáda romské inkluze 2005 - 2015. Vláda České republiky [online]. 2005 [cit. 2013-02-15]. Dostupné
z:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/dekada-romske-inkluze/dekada-romske-
inkluze-74018/
- 32 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
dalších subjektů na lokální úrovni ve prospěch zlepšení sociální, kulturní i politické situace.“6 Nestátní neziskové organizace V porevoluční době se rozvinuly neziskové organizace, které doplňují služby, na něž státní správa nemůže přispívat. Jedná se o různé charity, nadace, občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti. Neziskové organizace mají v dnešní době velký potenciál, mnohé se zaměřují právě na osoby sociálně vyloučené a snaží se jim pomoci zvládat tíživé životní situace. Mezi všemi uvedu asi nejznámější organizaci Člověk v tísni o. p. s., která tvoří síť služeb po celé republice.
Komunity v obci Problémy je nutné řešit i na místní, regionální úrovni. Obce, města ale i samotní občané by se měli snažit o zapojení do společnosti. K takovému přístupu je však zapotřebí míra angažovanosti, sociální přizpůsobení, empatie.
Rodina Rodina jako základní organizační skupina je primární institucí pro každého jedince. V rodině se utvářejí základní hodnoty, normy, zvyky, názory a pracovní návyky, se kterými jedinec poté vstupuje do „venkovního“ světa.
Jedinec Jako poslední a nejpodstatnější článek je jedinec. Je na každém z nás, kam naše životní cesta povede. Rozdíly v sociálním, ekonomickém, zdravotním a duchovním aspektu jsou mnohdy značné, přesto „Každá překážka umožní urazit další kus cesty.“ (Albert Camus)
6
Krajští koordinátoři pro romské záležitosti. Ministerstvo práce a sociálních vědí [online]. 2009 [cit.
2013-02-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7380
- 33 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
4. Konkrétní příklad – osada Náhlov 4.1 Obecné informace Náhlov leží na území bývalého vojenského prostoru, bývalé českoněmecké jazykové hranici, asi 30 km od krajského města Liberce, asi 5 km od Osečné. Základní údaje Počet obyvatel: 122 obyvatel 7 Počet domů: 29 (2009) Evidováno 22 adres 8 PSČ: 463 52 Součást obce: Ralsko Obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
Obrázek 1: Pozice Náhlova9
Kraj: Liberecký Rozloha Náhlova: 14,13 km² Zeměpisná šířka: 50°39′41″ s. š. Zeměpisná délka: 14°54′21″ v. d.
Historie První zmínky o obci jsou kolem roku 1544. Během 16. století se vystřídali hned tři majitelé Náhlova a to: Vartenberkové, Bibrštejnové a Šalamoun Blektov z Útěchovic. Od roku 1804 měl Náhlov vlastní kapli. Filiální škola byla zřízena z iniciativy faráře a rychtáře, vyučovalo se v soukromých domech. Později na přelomu století byla vystavena vlastní školní budova. Velký kulturní přínos pro obec přineslo v roce 1904 založení dobrovolného hasičského sboru. Roku 1910 je uváděno okolo 137 obyvatel, z něhož 1 je české národnosti. 1. července 1920 byla obec postižena velkým požárem. V roce 1921 zde žilo 121 občanů – z toho pouze 13 Čechů. V letech 1929/1930 byla v obci otevřena obecná škola se dvěma třídami, první pro 1. - 4. ročník, druhá pro 5. - 8. ročník. Do školy chodily děti z českého jazykového území, protože byla na rozdíl od škol německých neplacená. Na
7
údaj poskytnutý z MÚ Ralsko ke dni 10. 1. 2013
8
Adresy v ČR. [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/adresa/l/ralsk/nahlo.html
9
Obrázek z: Náhlov. [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1hlov
- 34 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
konci roku 1927 byl obcemi Náhlov, Zábrdí a Dehtáry založen společný tělocvičný spolek. Ke kultuře v Náhlově patřil i místní pěvecký spolek a ochotnický divadelní spolek. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva byly v obci postupně vybudovány bytové domy pro zemědělské družstvo. Zachován však zůstal střed obce se školou a kaplí. Náhlov poté patřil do území vojenského prostoru až do 90. let 20. století, kdy se stal součástí obce Ralsko se sídlem v Kuřivodech. (Náhlov (Nahlau) In: Obce živé i zaniklé 2005, s. 26; srov. Prokop 2005, s. 58-59)
4.2 Specifika sociálně vyloučené skupiny obyvatel v Náhlově 10 Náhlov je znevýhodněn zejména vzdáleností od správního města Ralska i ostatních větších sídel s občanskou vybaveností.
Vzdálenost Náhlova od Osečné Mapa zachycuje vzdálenost Náhlova od Osečné (cca 5 km) a vzdálenost Náhlova od svého správního města Ralska (cca 30 km).11
Obrázek 2: Mapa okolí Náhlova
10
HOLEK, Jozef. Analýza romských komunit Libereckého kraje. Liberecký kraj [online]. Liberec, 2007
[cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.krajlbc.cz/public/social/analyza_romskych_komunit_lk_d29248adec.pdf 11
Mapa i informace z www.mapy.cz
- 35 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Obrázek 3: Sociálně vyloučená lokalita Náhlov12 Dopravní dostupnost Dopravní dostupnost je zařízená autobusy ČSAD Liberec na lince č. 540271. Několikrát denně mají obyvatelé Náhlova spojení do Osečné a Českého Dubu.
13
Jak je
patrné z obrázku 2, v Náhlově silnice končí, dále pokračuje jen území bývalého vojenského prostoru Ralsko. Pracovní příležitosti V současné době je zde zemědělská farma zaměřená na chov selat a hovězího dobytka. Několik obyvatel zde pracuje, avšak většina obyvatelstva za prací dojíždí či je nezaměstnaná. Několik občanů také pracovalo u Městského úřadu v Osečné v rámci veřejně prospěšných prací. Bydlení V obci i jejím okolím je několik panelových domů, několik domů a stavby sloužící k rekreačnímu bydlení. Problém je zejména v panelových domech, které patří jednomu majiteli. Ten byty postupně odkupuje a poté pronajímá. 12
Foto: Zdeněk Růta
13
Údaje z ČSAD Liberec
- 36 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Škola a školská zařízení Náhlovské děti denně dojíždějí do Základní školy v Osečné. Navštěvují zde v menší míře předškolní zařízení (většinou až poslední ročník), základní školu i mimoškolní aktivity realizované učiteli a vychovateli. Za dalšími stupni škol poté dojíždějí do Liberce. Kultura, služby a společenský život Specifika tamní komunity jsou zřejmá hned při příchodu do obce. Každý zná všechny, vzájemně se navštěvují a řeší společné problémy. Jedinou službou v Náhlově je centrum pro děti (viz dále). V obci je také pár muzikantů. V porevoluční době vzniklo sdružení Náhlov, které se snaží zaktivizovat občany a zatraktivnit obec. Mezi aktivity sdružení patří: -
rekonstrukce kaple sv. Floriana
-
přemístění kříže Třech svatých a oprava historického mostku
-
otevření naučné stezky „Horních vsí“
-
otevření Krajanského muzea vystěhovalectví do Brazílie (v bývalé škole) 14
Postoje Náhlovských obyvatel k okolí Specifičnost umístění Náhlova a postoje jeho obyvatel k okolí nastiňuje výňatek z přepisu rozhovoru s vedoucím programu v rámci centra pro děti. Redaktorka Ivana Bernáthová shrnuje slova Michala Beňáka (vedoucího programu v rámci centra pro děti): „Lidé v Náhlově nesmírně uznávají starostu Osečné, stará se o ně, i když nemusí, protože osada spadá pod město Ralsko. To je ale daleko, a tak Osečná zajišťuje školní výuku, mateřinku i školní autobus. Náhlovští Romové mají jako Romové všude jinde problémy najít práci, starosta dostal peníze na mzdy jen pro dva Romy, 16 zájemců je stále na čekací listině. Problémy jsou i s nákupy, v osadě není obchod. Nicméně soužití
14
CHRÁSTECKÝ, Ivo. Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově u Ralska. Ústecký
deník. cz [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné z: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100824_muzeum_brazilie_nahlov_ralsko.html
- 37 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Romů s dalšími obyvateli, kteří jsou v menšině, hodnotí Michal Beňák jako víceméně bezproblémové.“15
4.3 Propojenost Náhlova s městem Osečná Z předchozí podkapitoly je patrná propojenost, někdy až závislost Náhlova na okolí. Díky poloze je pro Náhlov nejčastěji navštěvovaným místem právě Osečná. Ta, ačkoliv není správním městem pro Náhlov, se stará o obyvatele jako o vlastní. Město Osečná „Město Osečná (dříve Oschitz) leží na 50°42' severní šířky a asi 14°55' východní délky ve výši 379 m nad mořem na jižní straně Ještědského pohoří a na pokraji Ralské pahorkatiny. Bylo založeno
pravděpodobně
některým
Vartenberkem v první polovině 13. století na zemské obchodní stezce mezi Českým
Obrázek 4: Město Osečná
Dubem a hradem Děvínem. Město má rozlohu 2806,25 ha na katastrálních územích Osečná, Lázně Kundratice, Druzcov, Kotel, Zábrdí a Chrastná. Město má 1 059 trvale žijících obyvatel, ale od května do října se zvýší jejich počet o cca 2 500 (chalupáři, lázeňští hosté, rekreanti). Ekonomicky činná je asi ⅓ obyvatel, která pracuje buď ve městě, nebo dojíždí za prací do Liberce a Stráže pod Ralskem. Ve městě je ZŠ a MŠ, pošta, lékárna, praktický, dětský, zubní lékař a ordinace ortopedie. Z obchodní sítě a služeb zde působí zelinář, řezník, cukrář. Je zde květinářství, papírnictví a 3 obchody se smíšeným zbožím. Dále prodejna upomínkových předmětů s výrobnou, kadeřnictví, 3 restaurace, 2 penziony, 1 rekreační středisko a 1 ubytovna. Dopravní obslužnost zajišťuje ČSAD a. s. Liberec ve směru na Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Liberec a Stráž pod Ralskem. Nejbližší železniční stanice je vzdálena 8 km v obci Křížany. Spádovou oblastí pro Osečnou je Liberec.“16
15
BUCHALOVÁ, E. (moderátorka). Romské komunitní centrum v Náhlově. ČRo – Sever, 19. 9. 2011
11:15, Relace: Co se děje na severu (hosté: Michal Beňák (vedoucí programu komunitního centra), Milan Pešta (hudebník), Jiří Hauzer (starosta Osečné), redaktorka Ivana Bernáthová). 16
Osečná. Město Osečná [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z:
http://www.osecna.info/Mesto/Osecna.aspx
- 38 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Základní a Mateřská škola v Osečné „Základní škola a Mateřská škola v Osečné má kapacitu 190 dětí v ZŠ a 30 dětí v MŠ. Při škole jsou tři oddělení školní družiny a jídelna, která poskytuje obědy i pro důchodce a místní občany. Škola má vytvořeny pro výchovně vzdělávací činnost žáků veškeré materiálně technické podmínky, ve výuce se profiluje zaměření školy na ekologii, ochranu přírody a sport, zejména florbal. Škola je zapojena v Asociaci školních sportovních klubů ČR, v hnutí Brontosaurus a v ČSOP.“17 Na ZŠ je asistentka pedagoga, která pomáhá znevýhodněným dětem nejen s učební látkou. V současné době dochází do školy celkem 38 dětí sociálně znevýhodněných. Z Náhlova dojíždí do školy celkem 23 dětí, z toho 15 chlapců a 18 dívek.18
4.4 Nízkoprahové centrum a volnočasové centrum v Náhlově A. Liberecké romské sdružení, o. s. V listopadu roku 2010 vzniklo v Náhlově nízkoprahové komunitní centrum – pod záštitou Libereckého romského sdružení. Centrum celý rok pomáhalo místním dětem, mládeži i občanům se záležitostmi v oblasti výchovy, vzdělávání, prevence a poradenství. Pracovnice místního centra (paní z Osečné) si místo velmi oblíbila a místní občané si oblíbili ji. Bohužel po roce působení byla činnost centra přerušena a Liberecké romské sdružení tak přestalo v Náhlově působit. „Kontrola ministerstva práce totiž odhalila zásadní pochybení – sdružení předražovalo zakázky placené z krajských peněz a mířící ke spřízněným firmám, vyplácelo extrémní odměny a přemrštěné prý byly i náklady na provoz nebo pronájem automobilů.“
19
Zavření centra ovlivnilo nejen špatnou připravenost dětí na výuku do
škol, ale také nedostatek možností pro děti a mládež ve volném čase.
17
Osečná. Základní a Mateřská škola Osečná [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z:
http://www.osecna.info/Sluzby/SkolaZS.aspx 18
údaj poskytnutý ze ZŠ Osečná – ke dni 1. 12. 2012
19
BRUNCLÍK, Milan. Liberecké romské sdružení má vrátit dotaci 26 milionů. Česká televize [online].
[cit. 2013-01-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/161907-liberecke-romskesdruzeni-ma-vratit-dotaci-26-milionu/
- 39 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
B. Město Ralsko ve spolupráci s mikroregionem obcí Podralsko Město Ralsko společně s mikroregionem obcí Podralsko se tak rozhodlo řešit situaci alespoň dočasně samo. Na měsíc únor tak převzalo záštitu nad správou centra do svých rukou. Zajistilo volnočasové centrum pro děti a mládež v Náhlově. Ve všední dny navštěvovalo centrum v době od 13 do 18-19 hodin 25 – 35 Obrázek 5: Centrum pod záštitou Ralska20
dětí a mladistvých. C. Oblastní charita Most
„Po dvouměsíčním výpadku vynuceném předčasným ukončením smlouvy s bývalým poskytovatelem těchto služeb, Libereckým romským sdružením (LRS), se kraji podařilo v novém tendru vybrat organizace, které od začátku března začaly zajišťovat terénní služby a provoz nízkoprahových center.“ (Švehla 2012) Od měsíce března pak převzala provoz centra Oblastní charita Most. Služba v Náhlově není její jedinou. Zde nabízí zázemí dětem a mládeži ve věku od 6 do 26 let. „Účelem je pomoc a podpora v nesnadných životních situacích, pomoci specifickými volnočasovými aktivitami a tím eliminovat společenský nežádoucí jevy. Vedoucí služby: Kristián Drapák Cílové skupiny: děti a mládež od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny Způsob poskytování: ambulantní, terénní Činnosti: informační servis, kontaktní práce, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, pomoc v krizi, poradenství, preventivní programy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím“21
20
Vlastní pořízená fotografie autorky.
21
NZDM Náhlov. Oblastní charita Most [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné z:
http://www.charitamost.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=nzdm-nahlov
- 40 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část se člení na tři části. Základní informace popisují motivy, které mě přivedly k realizaci výzkumu a následného projektu. Výzkumná část, která popisuje postoje rodičů, dětí ze sociálně vyloučené lokality ke vzdělání a vlastní pozorování a monitorování situace v lokalitě, nastínila několik závažných problémů. Na základě tohoto výzkumu, odborných konzultací a prostudování příslušné literatury a zákonů pak nastala fáze vypracování návrhu na praktické řešení problémů, které se snaží pomoci nejen dětem a rodičům ze sociálně vyloučené lokality, nýbrž celé komunitě z blízkého okolí.
- 41 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
5. Základní informace Téma výzkumu a projektu Tématem výzkumu je snaha zjištění postojů rodin z blízké sociálně vyloučené lokality ke vzdělání. Tyto informace následně použít ke snaze pomoci při řešení některých problémů. Zdroj problému Zdrojem problému je odloučení obyvatel z Náhlova od okolních obcí, nízké vzdělávací aspirace, nezaměstnanost místních obyvatel a sociální vyloučení. Vzhledem k nezanedbatelnému počtu dětí z Náhlova ve školních lavicích v Osečné se vynasnažím zjistit jejich postoj ke vzdělání a rozluštit specifika daná prostředím, v němž vyrůstají. Cíl projektu Cílem projektu je na základě zjištěných informací navrhnout optimální opatření pro možnost rozvoje dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí – z Náhlova. Vlastní postoj k problému Svou poradenskou praxi jsem vykonala v centru pro děti v Náhlově, kde jsem působila v období, kdy centrum hledalo nové poskytovatele sociální služby. Praxe v centru byla pro mě velkým přínosem a zároveň velkým nasměrováním mého budoucího zaměření. Začala jsem se o podobné lokality více zajímat, přečetla jsem si o způsobech a metodách jak čelit problémům v lokalitách, snažila jsem se získat informace o možné pomoci znevýhodněným dětem. Asistentskou stáž jsem pak realizovala na Krajském úřadu Libereckého kraje – na sociálním odboru, kde jsem získala přehled o jednotlivých odděleních, působila jsem u koordinátora romských poradců a získala potřebné informace o sociálních službách. Vzhledem k tomu, že prostředí i lidi z lokality velmi dobře znám, lépe se mi konala práce a výzkum v této málo probádané oblasti. Znalost dětí i prostředí mi pomohla dostat se do hloubky problému a tázat se na podstatné věci. Tato zkušenost mi přinesla nejen nutná data pro zpracování výzkumu a diplomové práce, ale i osobní pohled a reflexi na situaci mě osobně známou.
- 42 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
6. Výzkumná část 6.1 Základní informace a metodika výzkumu 6.1.1 Výzkumný problém a volba případu Nad tématem diplomové práce jsem se zamýšlela dlouho. Až po praxi v centru v Náhlově mě napadla otázka, jaké mají tamní obyvatelé postoj ke vzdělání. Samotná problematika sociálně vyloučených lokalit představuje řadu témat, avšak právě vzdělávání je pro mě jako sociálního pedagoga tématem stěžejním. Odlišnosti v názorech na vzdělání samotných dětí z lokality mě přiměly uvědomit si závislost rodinného prostředí na hodnotách a budoucím vývoji pro jedince. Proto jsem si jako výzkumný cíl stanovila zkoumat postoje rodiče a dítěte na vzdělání a doplnit informace názory učitelky a asistentky pedagoga. Ty mi napomohou utvořit si představu o sociálním kontextu ve školním prostředí, které také velmi výrazně jedince ovlivňuje. Dále pomohou nastínit pohled pedagogů na postoj dotazovaných rodin ke vzdělání a spolupráci se školou. Interpretace těchto dat společně s interpretovanými daty dětí a rodičů pak poskytnou komplexní pohled na problematiku vzdělávání dětí z vyloučené lokality Náhlov. V centru jsem dětem pomáhala mimo jiné s každodenními úkoly do školy, s procvičováním látky. Myslím, že pokus o zjištění postojů ke vzdělání dětí, rodičů, mi otevře náhled na problematiku vlivu sociální prostředí na hodnoty vzdělávání. Proto pro mě volba tématu byla krokem jednoduchým. Vymezila jsem si několik podstatných bodů zjištění z výzkumu: Postoje dětí ke vzdělání Postoj dětí ke vzdělání je u každého jedince odlišný. Výzkumem chci ukázat rozdílnost postojů u dětí ze sociálně vyloučené lokality. Vliv sociálního prostředí a rodiny na hodnotu vzdělání Postoje dětí jsou ovlivněny mnoha faktory. Zejména rodinné prostředí, sociokulturní podmínky lokality a prostředí školy mají vliv na utváření jedincových postojů nejen ke vzdělání. Pomoc při řešení problémů ve škole V současné době existuje mnoho prostředků pomoci: např. nízkoprahová centra, dobrovolníci, asistenti pedagoga. Právě nízkoprahové centrum a asistent pedagoga jsou velkou podporou pro děti z uvedené sociálně vyloučené lokality.
- 43 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Užitečnost nízkoprahového zařízení V souvislosti s posledním bodem – užitečnost nízkoprahového zařízení jsem se zamýšlela otázkou, zda může nedostatky spojené s nepodnětným rodinným prostředím alespoň částečně kompenzovat takové zařízení jako je právě nízkoprahové centrum. Jako sociální služba zabezpečuje bezpečné prostředí, snadnou dostupnost, pochopení, podporu, pomoc a zajišťuje možnosti rozvoje dětí a mládeže prostřednictvím různých činností, programů a aktivit. 6.1.2 Cíle výzkumu Zjistit postoj rodin ze sociálně vyloučené lokality Náhlov ke vzdělávání. Z výsledků odvodit závěry, které mohou napomoci k návrhům řešení předpokládaných problémů. Těmi jsou: nedostatečné zajištění služeb nového poskytovatele centra v Náhlově nulová spolupráce tety v centru a asistentky pedagoga ve škole segregace znevýhodněných dětí v lokalitě a v centru nedostatečná integrace dětí z okolí v době volného času 6.1.3 Výzkumné otázky Jak vysoko je u jedinců ze sociálně vyloučené lokality v Náhlově postavena hodnota vzdělání? Jaká opaření pomáhají dětem a rodičům ze sociálně vyloučené lokality v Náhlově? (asistent pedagoga, předškolní vzdělávání, doprava) Se kterými překážkami, bariérami či problémy se setkávají rodiče a děti ze sociálně vyloučené lokality Náhlově? 6.1.4 Východiska výzkumu Přehled související literatury Realizované výzkumy Praktická řešení problémů (asistent pedagoga, nízkoprahová centra apod.) 6.1.5 Výzkumné metody Metody sběru dat jsem se rozhodla použít dvě. Rozhovory s klíčovými informátory (rodiče, děti, učitelka, asistentka pedagoga) a zúčastněné pozorování, které dokreslí osobní pohled na problém.
- 44 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Rozhovory: Paradigma: interpretační Metoda: explorační (vede k popisu) Metoda: kvalitativní Design: případová studie = „empirický design, jehož smyslem je velmi podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů“ (Švaříček, Šeďová, str. 97) Volba vzorku: záměrná volba vzorku -
Souhlas rodičů: rozhovory s dětmi, učitelem, asistentem o dětech
Technika sběru dat: hloubkový rozhovor Polostrukturované rozhovory – podle scénáře, následně doplňující otázky
Pozorování: Paradigma: interpretační Metoda: explanační – empirické pozorování (zkoumání reality) Metoda: kvalitativní Design: případová studie Volba vzorku: záměrná volba vzorku Technika sběru dat: zúčastněné pozorování – motivace, zájmů, zálib apod. Využití triangulace zdrojů dat: -
rozhovory (děti, rodiče, učitelka, romský asistent ve škole) a
-
pozorování
Triangulace = „různými metodami se zkoumá stejný sociální jev nebo jeho daný aspekt“ (Hendl 2005)
- 45 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
6.1.6 Rozpracovaný výzkumný nástroj Metoda sběru dat - individuální hloubkový rozhovor Typ rozhovoru: rozhovory s klíčovými informátory Tvorba otázek pro rozhovor (Obrázek 6: Pyramidový model)
základní výzkumná otázka Zjistit postoje rodin ze sociálně vyloučené lokality ke vzdělání specificky výzkumné otázky témata: děti, rodiče, učitelé, asistentka > Důležitost vzdělání pro život > Každodenní příprava do školy > Problémy jedince s učební látkou > Spokojenost se školou, učitelem, asistentem, dopravní dostupností… > Vidina budoucího povolání tazatelské otázky viz scénáře (Příloha 1) Pozorování v nízkoprahovém centrum -
sledování oblastí: intenzita učení a přípravy na vyučování
-
domácí úkoly
-
příprava na vyučování
- 46 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
trvání události -
individuální učení
-
skupinové učení pozorování zájmů a motivace ke vzdělání
6.2 Realizace výzkumu 6.2.1 Výběr vzorku Cílová skupina: děti z Osečné, Náhlova a okolí (7 – 18 let) Celkem obyvatel v Náhlově: 122 obyvatel, z toho 37 dětí do 15 let 22 Děti z Náhlova dojíždějící do ZŠ Osečná: 23 dětí (chlapců: 15, dívek 18) 23 Dotazovaná skupina: děti (3), rodiče dětí (3), učitelka (1), asistentka pedagoga (1) Výběr vzorku respondentů Během své praxe v centru v Náhlově jsem poznala tamní děti. S některými jsem se spřátelila a získala si i jejich důvěru. Když jsme se s některými učila, poznala jsem rozdíly ve vnímání důležitosti vzdělání. Proto jsem si vybrala tři jedince a jejich rodiče, se kterými jsem udělala rozhovor. Výběr vzorku tak nebyl náhodný. Chtěla jsem tím ukázat mnou vnímané nerovnosti mezi postoji ke vzdělání jednotlivých dětí a rodičů. Je zřejmé, že tři rodiny z celkového počtu 23 dětí, které dojíždějí do ZŠ Osečná do školy, nemohou podat vyčerpávající informace o dané lokalitě. Pomáhají však vytvořit dobrou představu o postojích ke vzdělání a některých problémech vyskytujících se v této sociálně vyloučené lokalitě. 6.2.2 Popis realizace výzkumu Rozhovory s jednotlivci proběhly v několika etapách. Nejprve jsem rozmlouvala s dětmi, následně s rodiči dětí a poté jsem se nezávisle sešla s učitelkou a romskou pedagogickou asistentkou. Všechny rozhovory probíhaly bez problému, s učitelkou jsme byly jednou přerušeny důležitým telefonátem, ale po ukončení hovoru jsme plně navázaly na předešlý rozhovor. Přiznám se, že pro mne byla velkou výhodou znalost prostředí a jednotlivých dětí i učitelky a asistentky.
22
údaje poskytnutý z matriky – ke dni 14. 1. 2013
23
údaj poskytnutý ze ZŠ Osečná – ke dni 1. 12. 2012
- 47 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Pozorování pak probíhalo v NZDM v Náhově, kde jsem působila měsíc na praxi a nyní se za nimi přijela podívat a vypozorovat nové pohledy a situace. Jednotlivé body jsem pak porovnala s dobou, kdy jsem v centru působila sama.
6.3 Vyhodnocení výzkumu 6.3.1 Postup při vyhodnocení výzkumu Rozhovory Z důvodu faktu, že jsou případové studie vždy originálem a mají svá specifika, neexistují čistě specifické analytické procedury k jejich vyhodnocení. Postup vyhodnocení rozhovorů byl plánován v těchto fázích: -
přepis rozhovorů
-
kódování rozhovorů – stanovení kódů
-
závěry z výzkumů – porovnání s východisky
Pozorování
- sledování oblastí - závěr z pozorování a zhodnocení přínosu nízkoprahového centra pro vzdělání jedinců ze sociálně vyloučené lokality Interpretace dat: Porovnávání získaných poznatků s dosavadními výzkumy o problematice a s dostupnou literaturou o tématu. Výběr problémů jedinců ze sociálně vyloučené lokality v souvislosti se vzděláváním a hledání možností jejich řešení. 6.3.2 Vlastní vyhodnocení výsledků šetření Vlastní vyhodnocení probíhalo dle plánovaných návrhů. Analýza dat Analýza rozhovorů Analýzu jsem provedla v následujících krocích: otevřené kódování rozhovorů – vznik seznamu kódů (dle specifických otázek z rozhovorů) výběr techniky „tematické kódování“ – popsání pohledu na určitý jev kategorizace kódů na úrovni případů tabulka případů – viz dále
- 48 -
Diplomová práce Seznam kódů
důležitost vzdělání pro život
příprava do školy
problémy s látkou
-hodnota 5 -tatínek:VL, maminka: NU -bez PC, mobilu, dojíždění -ne MŠ
-úkoly: asistentka, teta -bez přípravy -ptaní se maminky -jídelní stůl
-málo se učí s rodiči -dobré = 3 -špatná známka – bez TV -nebavíneučím - HV, PVV, PRV - M, ČJ -častá absence
-hodnota 6 -šance, zaměstnání, status .vzděl. souhlasí -důvod: těhotenství -spokojená -nemohou jí tolik dát, dojíždění - ví jména, známky
-mají na to asistentku, paní v centru -v centru, sourozenci - přípravu má na starosti starší sestra
-dobré = 3 - dobrá známka – pochvala - špatná – učení - nebaví – kvůli známkám, - HV, PVV - ČJ -často ujede autobus, tak nejde, nemoc
-2. třída – hodnota 5 -nepodnětné prostředí -komunikace s rodinouasistentka
- úkoly anoasistentka, teta -připravenost dostatečná -ptá se spíše asistentky
-učení jí nebaví, spíše kreativní předměty -známky dobré pro ni i rodiče = do 3 -potíže se základními předměty
rodič učitelka
Rodina č. 1
dítě
Případy
Jana Hauzerová
- 49 -
spokojenost se školou, učitelkou
vidina budoucího povolání
-bus -obědy v ZŠ - kroužek břišních tanců a dramatický kroužek - kamarádky, konflikty s kluky - kamarádky, paní učitelka, kroužky, PRV - učení M a ČJ -jen schůzky – maminka -AP – úkoly, vysvětlení učení bus -obědy v ZŠ - kroužek: nějaké tance, dramatika - kamarádky, - paní učitelka, kroužky - ČJ -jen schůzky – maminka -spokojenost – 9-AP – úkoly, učení -dobré vztahy, konflikt se spolužáky -schůzkymaminka -využití asistenta pedagoga, projekt inkluze, skupinové vyučování
-dítě – kuchařka -rodiče-kuchařka - říkají, aby se učila -štěstí – kde bydlet, co jíst, kamarádky
-neví, čím chce být - chce, aby dělala, co jí baví -nenutí jí k učení, ale říkají, že je vzdělání důležité -důležitá rodina
-chce být kuchařkou
Jana Hauzerová
- hodnota 6 -pomoc při učení, doplnění látky, úkolech, komunikace s rodinou… -spolupracuje, ale bez velkého zájmu -hodnota 4 -vzděl.rodičů - neví -nepociťuje znevýhodnění -MŠ – ne -sport
- úkoly anoasistentka, teta -připravenost dostatečná -ptá se spíše mě - důvěra
- kreativní předměty -potíže se základními předměty
-dobré vztahy, konflikt se spolužáky -schůzkymaminka -využití asistenta pedagoga
-chce být kuchařkou a já jí tak i vidím
-úkoly: asistentka -bez přípravy -ptaní se bráchy -stůl společný s bratry
-bus -nemá obědy - žádný kroužek - kamarádi - kamarádi, tělocvik - učení - schůzky i jindy –maminka -AP – úkoly, vysvětlení učení
-dítě – automechanik -rodiče-něco s výučním listem - říkají, aby se učil -štěstí – peníze
-hodnota 6 -tatínek:NU, maminka: ZV – důvod: rodina - šance, zaměstnání
-na úkoly a vysvětlení mají tu asistentku -přípravu si obstarává sám, občas zkontroluji
-neučí s rodiči -dobré = 3 -špatná známka – nic -nebavíneučím - tělocvik - vše ostatní -častá absence -dobré = 3 -špatná – -netrestáme, chválíme - sport - M - absence – občas je se mnou a sourozenci doma
-bus -kroužky ne, obědy ne - asi tělocvik, paní učitelka, asistentka - učení ho nebaví -schůzkymaminka, několikrát průšvih, porada o doporučení do PPP -AP: pomáhá s učením
-chce být automechanikem -nenutí ho k učení, ale říkají, že je vzdělání důležité -vidina finančních problémů (více dětí na studiích neuživí)
-2. třída - hodnota 3 -nepodnětné prostředí -komunikace s rodinouasistentka
- úkoly anoasistentka -připravenost není dostatečná -ptá se spíše asistentky
-učení ho nebaví, spíše -známky dobré pro něj i rodiče = do 3 -potíže se základními předměty -návrh na vyšetření PPP
-několikrát agresivní chování -schůzkymaminka -využití asistenta pedagoga -baví sport, tělocvik -snaha zaujmout pro sportovní hry – kroužek neúspěch
-chce být automechanikem
rodič učitelka
Rodina č. 2
dítě
asistentka
Diplomová práce
- 50 -
rodič
Rodina č. 3
Jana Hauzerová
- hodnota 4 -pomoc při učení, doplnění látky, úkolech, komunikace s rodinou… -spolupracuje, ale bez velkého zájmu -hodnota 9 -tatínek:VL, maminka: NSŠ - dojíždění -MŠ ano
- úkoly anoasistentka -připravenost malá -ptá se spíše mě - důvěra
- sport -potíže se základními předměty
-problémy v chování -schůzkymaminka -využití asistenta pedagoga
-chce být automechanikem, názor, že je to jedno z mála povolání, které okolo sebe vidí (starší bratr – práce s auty)
-úkoly: asistentka, dříve teta, maminka -každý den po příchodu domů -ptaní se maminky, společně pak ostatních -dětský pokoj
- učí s maminkou -dobré = 1, 2 -špatná známka – zatím žádná -baví zatím vše - ČJ, PVV, PRV - občas M -minimální absence
-dítě – učitelka nebo tanečnice -rodiče-učitelka - denně učení, -štěstí – zdraví a štěstí rodiny
-hodnota 10 -tatínek:VL, maminka: NSŠ – těhotenství -důvod: zaměstnání, sociální status, příležitosti -MŠ ano znevýhodnění handicapovaní tělesně a rozumově, konkr.oni vzdálenost
-úkoly: maminka, teta, asistentka -přípravu si obstarává sám, bez komplikací, pečlivá - pokojíček s mladší sestřičkou – psací stůl - o pomoc chodí za maminkou
-dobré = 1, 2 -špatná – bez trestu, ale mrzí to zejména ji – snaha napravit -chválí za vše - PRV, kreativní činnosti, čtení - trošku M - absence zřídka kdy
bus -obědy v ZŠ - kroužek břišních tanců a dramatický kroužek, aerobic, sportovní hry - kamarádky i kamarádi - kamarádky, paní učitelka, kroužky, učení - dojíždění -schůzky – maminka -AP – minimálně úkoly, vysvětlení učení -bus / doprovod do školy -kroužky ano (dramatický, aerobic, sportovní hry), obědy ano - učení, paní učitelka, knihovna - nic -schůzkymaminka -AP: nepomáhá, nabídnuta pomoc kdykoliv, ale zatím není potřeba
dítě
asistentka
Diplomová práce
- 51 -
-různě – tanečnice, paní učitelka se drží nejvíce -nenutí ji, ale říkají, že je vzdělání důležité -rodiče chtějí, aby si vybrala povolání, které ji bude bavit a dostatečně ji zabezpečí – snaží se všemožně podporovat
asistentka
učitelka
Diplomová práce
Jana Hauzerová
-2. třída – hodnota 10 -velká podpora rodiny -absence minimální
- úkoly anosama, rodiče -připravenost dostatečná -ptá se když, něčemu nerozumí
-učení jí baví -známky dobré pro ni i rodiče = 1, 2 -potíže jen malé v M
- hodnota 10 -pomoc jen asi zatím 1X doplnění látky po nemoci -výborná komunikace s rodinou zejména s maminkou
připravenost dostatečná -spolupracuje spíše s paní učitelkou
učení jí baví -známky dobré pro ni i rodiče = 1, 2
-dobré vztahy -oblíbená v kolektivu -schůzkymaminka -asistentku nevyužívá -velký zájem maminky dobré vztahy -oblíbená v kolektivu -schůzkymaminka -asistentku nevyužívá, nabídnuta pomoc kdykoliv
-chce být paní učitelkou -v kroužku břišních tanců velmi vyniká
-paní učitelkou
Tabulka 1: Tabulka případů použité zkratky v tabulce: VL = výuční list
PRV = prvouka
NU = neukončené učiliště
M = matematika
ZV = základní vzdělání
ČJ = český jazyk
NSŠ
=
neukončené
středoškolské
AP = asistentka pedagoga
vzdělání
teta = myšleno teta v centru
MŠ – mateřská škola
= nelíbí
TV = televize
= líbí
HV = hudební výchova
PPP = pedagogicko-psychologická
PVV = pracovní a výtvarné činnosti
poradna
Analýza pozorování v centru Analýzu jsem provedla v následujících krocích: během času působení v centru jsem sledovala několik oblastí a ty jsem si pečlivě zaznamenávala doba zaznamenání je týden působení v centru v době mé přítomnosti (v tabulce označeno jako týden 1) a týden v době přítomnosti nové tety (Oblastní charita Most o. s.) (v tabulce označeno jako týden 2) tabulka sledovaných oblastí – viz dále
- 52 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Oblasti
Intenzita učení a přípravy
Trvání
Pozorování zájmů a motivace
sledování
na vyučování
události
ke vzdělání
týden 1
týden 2
týden
týden
1
2
Dítě 1
úkol 2X příprava 1X
úkol 1X příprava 1X
I: 1, 5 hod. S: 0,5 hod.
I: 1 hod.
Dítě 2
úkol 1X příprava 1X úkol 3X příprava 4X
úkol 0X příprava 0X úkol 2X příprava 1X
I: 0,5 hod. I: 2 hod. S: 0,5 hod.
I: 0 hod. I: 1. hod.
Dítě 3
týden 1
týden 2
orientace na zájmy: malování, kreativní činnosti pouze hraní, sport čtení zájem o další informace vyptávání na možnosti studia
orientace na své zájmy
nepřítomnost v centru čtení
Tabulka 2: Analýza sledovaných oblastí Obě analýzy jsme následně zhodnotila a vytvořila interpretaci jednotlivých rodin. Interpretace jednotlivých případů24 Rodina 1 Osmiletou Lenku jsem poznala v centru. Vystupovala vždy jako silná osobnost, nikdy si nic nenechala líbit. Ve skutečnosti je ale velmi zranitelná. Trpí lehkým řečovým handicapem a svou silnější postavou. Děti jí tak často znevýhodňují a odmítají s ní spolupracovat. Sama se tomu vždy postaví, obhajuje se a hledá pomoc. Lenka má několik sourozenců a žije v dvoupokojovém bytě společně s rodiči, sourozenci, tetou a strýcem a jejich dětmi. Je tak zřejmé, že klid pro učení či prostor pro psaní úkolů je pro Lenku a její sourozence těžké najít. Se sourozenci ani s rodiči se podle jejích slov neučí, maminka však tvrdí, že jí s učením právě sourozenci, zejména starší sestra, mají za úkol pomáhat. Lenka se pravidelně schází s romskou asistentkou pedagoga, se kterou dohání potřebnou látku či píše domácí úkoly. Samotné učení je ale pak na Lence samotné. Osobně jsem s Lenkou několikrát látku procvičovala a byla svědkem příliš krátké tenacity a slabé koncentrace pozornosti. Pozorování ukázalo, že se během týdne Lenka
24
Všechny použitá jména autorka pozměnila.
- 53 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
v centru věnuje pouze jednou až dvakrát učební činnosti. Příčinou může být práce s asistentkou pedagoga, která se několikrát týdně Lence věnuje. Důležitost vzdělání vidí na hodnotu pět z deseti. Podobnou hodnotu vidí v případě Lenky i učitelka s asistentkou. Lenka říká, že jí učení nebaví a že si myslí, že to není tak zase důležité, jak se povídá. Tatínek je zedníkem, čímž se ale neživí, maminka má základní školu. Tvrdí, že je hodně znevýhodněná oproti ostatním spolužákům. Nemá doma počítač, nemá telefon a navíc denně musí do školy dojíždět. Lenka o své paní učitelce tvrdí, že je hodná. S úkoly a učením jí pomáhá asistentka. Nejdříve se Lenka styděla za to, že musí chodit na doučování. Nyní už ví, že asistentka pomáhá nejen jí, ale všem dětem, když pomoc potřebují. Přípravu většinou Lenka zanedbává. Přiznává, že úkol udělaný s asistentkou či učení s tetou v centru je jediná příprava do školy. Když potřebuje s něčím poradit, jde prý většinou za maminkou nebo za starší sestrou. Maminka však veškerou odpovědnost za přípravu a úkoly přenechává na instituci školy a centru pro děti. „Od toho tu jsou.“ Oblíbených předmětů má málo – výtvarná výchova, hudební výchova, nemá ráda matematiku a český jazyk, který jí dělá problémy nejvíce. Na třídní schůzky chodí maminka. Ve volném čase nejraději něco vyrábí, či si maluje. Čas tráví většinou v centru, či hlídá mladší sourozence. Lenka je podle mého jedna z osob, která trpí změnou pracovnic v místním centru. Oblíbila si velmi první tetu, se mnou navázala přátelský vztah, avšak z výpovědi o tetě nové jsem cítila velký pocit nedůvěry. Také Lenku velmi mrzí fakt, že v Osečné má dobrou kamarádku, kterou po škole nemá šanci vidět. Do družiny Lenka nechodí a jezdí po škole či kroužcích ihned domů. Na otázku, čím by chtěla být, odpověděla kuchařkou. To mě velmi potěšilo. Začaly jsme si společně tehdy o tomto povolání povídat. Nadšení v očích mi připomnělo zeptat se, zda si myslí, že je potřeba mít kuchařskou školu proto, aby mohla kuchařské povolání vykonávat. Řekla, že maminka také vaří a školu nemá a tatínek školu má, ale zedníkem není. Podle výpovědi maminky, spoléhá rodina na pomoc asistentky pedagoga, či pomoc tety z centra. Pro štěstí dítěte nevidí vzdělání jako hlavní prostředek, ale potvrzuje, že je důležité – nejen kvůli zaměstnání ale především sociální pozici. Maminka sice neví, jaké povolání by chtěla Lenka vykonávat, chce, aby dělala to, co jí baví. Přeje jí dobré uchycení v životě a dostatečné finanční ohodnocení, proto jí často
- 54 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
říká, aby se učila a udělala si výuční list. Hlavní je ale pro maminku rodina, která je vždy na prvním místě. Z rozhovoru s učitelkou a asistentkou vyplývá fakt, že funkce asistenta je pro malou Lenku velmi prospěšná. Učitelka nemá mnohdy čas se věnovat znevýhodněným dětem individuálně. Tuto funkci zabezpečí asistentka, která i lépe komunikuje s rodinou. Na dobrých známkách se Lenka i její maminka shodují – do trojky jsou známky dobré. Za horší hodnocení je pak trestána zákazem televize a povinnosti se učit se sestrou. Ta však není podle Lenčiných slov zlá a také chápe, že ji učení nebaví. Častá absence je podle slov paní učitelky vždy omluvena, avšak podle výpovědí Lenky a maminky je častým zdrojem absence zmeškání autobusu. Když jí ujede, zůstane celý den doma a pomáhá s mladšími sourozenci. Ve škole navštěvuje Lenka kroužek břišních tanců, dramatický kroužek a obědvá v místní jídelně. V Osečné má mnoho kamarádek a má velmi ráda paní učitelku i asistentku. Se školou komunikuje pouze maminka a to na třídních schůzkách, kde se domlouvá především s asistentkou o pomoci při učení. Paní učitelka potvrzuje dostatečnou připravenost na výuku, velmi si chválí spolupráci s asistentkou pedagoga. Upozorňuje na šikovnost v tvořivých předmětech, avšak i na potíže v základních předmětech, zejména pak v českém jazyce. Celkově s Lenkou nemá ona ani asistentka problémy, párkrát měla Lenka konflikt se spolužáky, který se brzy vyřešil. Asistentka píše s Lenkou úkoly, doplňuje látky z doby nepřítomnosti a při výuce jí někdy pomáhá. Lenka spolupracuje s asistentkou, vše udělá, ale větší zájem o výuku zejména základních předmětů nejeví. Pozorování v centru potvrzuje zejména orientace na kreativní zájmové aktivity Lenky. Ráda maluje, vyrábí, tancuje, zpívá. Z tabulky je také zřejmé, že se snížila intenzita učení a přípravy na vyučování po nástupu nových provozovatelů centra.
Rodina 2 Malého Tomáše si pamatuji vždy ve společnosti jeho dvou bratrů. Neustále je kamkoliv následoval. Už v centru měl několikrát jeden z bratrů konflikty s kamarády a i Tomáš se choval po vzoru bratra malinko agresivně. Na takové chování upozorňuje i učitelka a asistentka při rozhovoru. Názor na vzdělání sdílí Tomáš dle mého názoru se svými rodiči. Nějak moc se nesnaží a už z výroku maminky: „Vždyť na přípravu mají tu asistentku“ plyne, že
- 55 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
veškerou starost nechávají na školní instituci. Tomáše učení nudí. Vždy, když jsem s ním dělala v centru úkol či se s ním jen trošku učila, raději koukal okolo a těšil se na hraní s kamarády. Vidinu budoucího povolání v podobě automechanika si zvolil dle vzoru svého bratra – ač nevyučeného v oboru, povoláním automechanika. Říká, že když to tak může dělat brácha, proč ne on. Vzdělání rodičů Tomáš neví, ví jen, že mu říkají, ať se učí a chtějí, aby měl výuční list a vydělával tak peníze. Dobré známky jsou pro něj i rodiče do trojky, za špatné známky není nijak trestán ani znevýhodněn. Učení ho podle svých slov nebaví, když něco potřebuje, chodí za starším bratrem, ale je spíš výjimečně. Prostor určený pro učení – psací stůl - mají s bratry společný. Úkoly dělá Tomáš s asistentkou, spolu se i učí. Dříve se učil i v centru, ale nyní už ne, protože tam nechodí. Podle jeho slov ho to tam přestalo bavit, a když tam nechodí brácha a kamarádi, tak on taky ne. Tomášovi se ve škole docela líbí. Má zde kamarády, baví ho tělocvik, rád by chodil i na sportovní hry, ale rodiče mu prý kroužek nepovolili. Na mou otázku proč řekl, že je to moc dlouho po vyučování a musel by po škole čekat venku. Na družinu prý rodiče nemají peníze. Toto tvrzení mi poté potvrdila maminka s faktem, že nechce, aby se kluci toulali po Osečné po vyučování. Mimo tělocviku ho předměty moc nebaví, často chybí spolu s bratry. Příčinou absencí je prý častá nemoc, což potvrzuje i maminka. Tomáš přiznává některé problémy a konflikty se spolužáky, ospravedlňuje se ale tím, že není tím, kdo si začíná. Co je podle mého zajímavé, je fakt, že Tomáš vůbec nepociťuje znevýhodnění oproti svým spolužákům a kamarádům. Nevadí mu dojíždění ani fakt, že nemá počítač a podobné vymoženosti. Přiznává ale, že ho mrzí nemožnost chodit na sportovní kroužek. Maminka i tatínek mají oba pouze základní vzdělání. Otec byl několikrát stíhán v trestním řízení. Ve vzdělání vidí oba šanci lepšího zaměstnání, avšak přiznávají, že jsou s tím spojené i vysoké náklady. Vzhledem k počtu dětí nemohou všechny podporovat. Nikoho k učení nenutí, vidí, že i starší syn se jako nevyučený automechanik uchytil. Za dobré známky děti chválí, vědí, že Tomáš má problémy s předměty, zejména s matematikou. Přípravu si obstarává sám, s úkoly mu pomáhá asistentka. Po vyučování Tomáš jezdí hned domů, nechodí ani na obědy, ani do kroužků. Podle slov maminky raději uvaří doma pro celou rodinu, což vyjde levněji a na kroužky by musel čekat venku.
- 56 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Učitelka v rozhovoru upozorňuje na doporučení o vyšetření pedagogickopsychologickou poradnou, které navrhla mamince. Maminka však doporučení přešla bez valného zájmu s tím, že se stejně plánují v brzké době stěhovat, tak to není potřeba. Maminka jinak na schůzky chodí, jednou byla ve škole i kvůli konfliktu, který měl Tomáš se spolužáky. Ve výuce má Tomáš problémy zejména s matematikou. Naopak velice vyniká ve sportu. S asistentkou pedagoga se schází Tomáš i po vyučování. Dělají spolu úkoly a doplňuje zameškanou látku, ale bez velkého Tomášova nadšení. Podle slov asistentky by potřeboval ještě denně krátký čas věnovat učení a opakování. To navrhla mamince, avšak ta bez valného zájmu řekla, že pověří starší sourozence. Asistentka se také přimlouvala za Tomáše u maminky ohledně kroužku, avšak situaci s nutností čekání na kroužek společně nedokázaly vyřešit. Učitelka i asistentka vidí střední hodnotu vzdělání u Tomáše zejména vlivem nepodnětného prostředí. Zároveň asistentka upozorňuje na fakt výběru povolání automechanika jako na ovlivnění bratrem a vidina jedna z mála povolání, který ve svém okruhu rodiny i známých má. Pozorování v centru potvrzuje nepřítomnost v centru za dobu nových provozovatelů. Předtím Tomáš občas přinesl úkol nebo nutnou přípravu do školy. Zájmově se však věnoval především sportu a hraní si kamarády. Dle mého názoru je na případu Tomáše vidět jasný obrázek sociokulturněznevýhodněného jedince z málo podnětného prostředí. Výchova v rodině málo orientované na individuální růst jedince ho značně handicapuje v názorech na budoucí vývoj.
Rodina 3 Saša mě neustále v centru překvapovala svými návrhy, náměty a myšlenkami. Je velmi šikovná, pracovitá, trpělivá a co se týče úkolů a školních povinností – bez problémů. Každý úkol dělala s velkou soustředěností a učení přikládá velký význam. Dokonce pátrala po věcech, které se učí starší děti. Jejím velkým snem je být známou a slavnou tanečnicí. Veškeré aktivity zaměřené na tanec, hudbu a zpěv miluje. Zmínila se i o povolání paní učitelky, kterou by se také chtěla stát, jen se prý uvidí, jak jí půjde škola dál.
- 57 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Jako jedna z mála je Saša podle mě hodně k výuce motivována. Maminka za mnou tehdy několikrát byla a děkovala mi za pomoc při výuce a psaní úkolů. I rozhovor paní učitelky a asistentky potvrzuje velký zájem maminky o Sašino vzdělání. Tatínek Saši má výuční list, maminka má pouze základní školu. Když v necelých 18 letech otěhotněla, zařekla se, že se bude snažit, aby její děti měly lepší prostředí pro učení. Podle ní je vzdělání základem pro lepší zaměstnání, vyšší sociální status a více příležitostí. Myslím, že její přesvědčení a snaha posouvá Sašu více než ostatní děti v lokalitě. Saša navštěvovala od počátku mateřskou školu v Osečné, nyní chodí do školy zcela pravidelně, denně chodí na obědy, nosí si svačiny a je vždy na vyučování připravena a naučena. Když maminka nedokáže dceři s něčím pomoci či poradit, vždy hledá někoho, kdo by mohl. Motivuje tak i Sašu hledat i jiná řešení a obracet se o pomoc. Maminka si je vědoma znevýhodnění v podobě vzdálenosti od školy a infrastruktury a zejména pro Sašu vzdálenosti od kamarádek. Snaží se jí to tak vynahradit možností více kroužků, docházkou do školní knihovny a do školní družiny. Asistentku pedagoga nenavštěvuje Saša pravidelně, avšak má nabídku, že jí kdykoliv ona nebo paní učitelka s výukou pomůže, čehož si podle slov maminky rodina velmi cení. Přípravu do školy provádí Saša ihned po příchodu domů buď sama, s maminkou či jde za tetou do centra. Sašu baví většina předmětů, občas má potíže s matematikou, ale to se rychle doučí a snaží se látku ihned dohnat. Absenci má minimální. Ve škole Saša chodí na obědy, navštěvuje mnoho kroužků: břišní tance, dramatický kroužek,
aerobic,
sportovní
hry,
keramiku.
Nejraději
tráví
čas
s kamarádkami. Jak ale tvrdí, ty nejlepší má v Osečné. Nemá ráda dojíždění, protože když zmešká autobus (což se podle výpovědi stalo jen 2X), musí s maminkou do Osečné pěšky – za každého počasí. Dojíždění je také problémem v tom, že se nemůže s kamarádkami scházet i v odpoledních hodinách. Saša má společně s mladší sestřičkou dětský pokojík, kde má vlastní psací stůl. Dobré známky jsou pro ni i maminku jedničky, dvojky, špatné známky zatím nemá, avšak maminka upozorňuje, že rozhodně při takových situacích Sašu trestat nebude, spíš se bude snažit pomoc hledat řešení problému, protože ví, že to bude Sašu velmi mrzet. Maminka si přeje, aby si Saša splnila jeden ze svých snů – a to stala se paní učitelkou. Její paní učitelka je podle slov maminky jejím velkým vzorem a velmi ji motivuje a příznivě ovlivňuje. Oba rodiče jsou tomu rádi a velmi podporují a budou
- 58 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
podporovat Sašu ve vzdělávání a výběru povolání, které jí bude bavit a dostatečně ji zabezpečí. Sašu velmi baví tancování, zpívání, kreslení, ráda čte, poslouchá hudbu a z předmětů má nejraději prvouku a pracovní činnosti. Učitelka i asistentka velmi vyzdvihují komunikaci s maminkou a celkový zájem rodiny o Sašino vzdělání. Podporu rodiny pokládají za podstatnou, sama asistentka říká, že v situacích jako je ta Saši, není její funkce moc zapotřebí. Myslí si ale, že je jistotou, na kterou se Saša i její rodina mohou obrátit v případě jakýchkoli problémů se školou a vzděláváním. Paní učitelka si cení velké připravenosti na výuku a absenci studu při dotazech k látce, které nerozumí. Celkově je podle asistentky i učitelky Saša oblíbená v kolektivu, má mnoho přátel. Obě vědí, že chce být paní učitelkou a v tomto jí velmi podporují. Paní učitelka je lektorkou kroužku břišních tanců a velmi vyzdvihuje Sašinu velkou šikovnost. Pozorování v centru ukazuje velký zájem o mimoškolní aktivity a také o využívání možnosti vyučování a příprav do školy. Saša i maminka však upozorňují na nepropojenost školy a centra. Zejména pak maminka potvrdila, že teta v centru občas neví nic o aktuálně probírané látce. Sašu však nejvíce trápí, že její nejlepší kamarádky bydlí v Osečné. Nemůže se tak s nimi vídat po škole. Sice chodí do družiny, ale to jí nestačí. Saša pravidelně navštěvuje nízkoprahové centrum, avšak stále vzpomíná na tetu první, kterou si velmi oblíbila. Velké změny, které přinesly změny v sociálních službách, jsou nejhorší právě pro děti, kteří personálními změnami často přijdou o důvěryhodnou osobu – jako Saša o tetu. 6.3.3 Faktory ovlivňující výsledky výzkumu
Výběr rodin byl zcela dle mého uvážení. Zvolila jsem záměrně jedince s odlišným přístupem k učení tak, jak jsem to vnímala při praxi, abych získala představu o rozmanitosti postojů vyskytujících se v lokalitě Náhlov ve vztahu ke vzdělání.
Při vyhodnocování rozhovorů jsem kódovala rozhovory dle vlastního uvážení a vybrala ty části, které mi pro vyhodnocení přišly stěžejní.
Možná nervozita či strach z rozhovoru u dotazovaných osob.
Vyhodnocení je založeno na subjektivních interpretacích.
- 59 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
6.4 Závěrečné zhodnocení výzkumné části Přes velké množství faktorů, které mohly negativně ovlivnit kvalitu získaných informací (obtížně měřitelné jevy, kontext prostředí), byl hlavní cíl výzkumu „zjistit postoje rodin ze sociálně vyloučené lokality ke vzdělání“ splněn. Badatelé většinou mají problém s přístupem do podobných typů komunit. Hledají tzv. gatekeepera, který jim umožní získat požadovaná data. Já však tuto pomoc nepotřebovala. Jako bývalá pracovnice centra a vlastně „sousedka“ jsem za splnění určitých podmínek – dodržení anonymity, získala přístup k požadovaným informacím. Práce s účastníky výzkumu probíhala bez problémů, setkala jsem se jak s dětmi, maminkami, tak s učitelkou dětí a pedagogickou asistentkou. Individuální rozhovory probíhaly v klidném prostředí. Výběr rodin byl záměrný za účelem získání více údajů o problematice vzdělávání jedinců ze sociálně vyloučené lokality Náhlov. Chtěla jsem tak nastínit můj osobní pohled rozdílů v přístupech ke vzdělání jednotlivých rodin. Při analýze jsem dospěla ke zjištění mnohdy se opakujících kódů, které se postupně rozvíjely. Celkové porovnání případů dle kódů (témat) důležitost vzdělání pro život Z výzkumu je patrná souvislost mezi názorem a postojem ke vzdělání rodičů a jejich dětí. U rodiny 3 je patrná velká podpora žáků ze strany rodičů a velká snaha rodičů umožnit dětem vyšší vzdělání, vyšší sociální status a zaměstnání. U prvních dvou rodin z výzkumu je zřejmé přesvědčení o ne příliš velké důležitosti vzdělávání pro život. U rodiny číslo 2 je navíc zřejmé ovlivnění jednoho z bratrů, který ač nevyučený, vydělává si jako automechanik, což podporuje dítě v názoru, že vzdělávat se vlastně není potřeba. příprava do školy Úkoly, učení a příprava do školy je starostí zejména dítěte. Tomu však mohou pomáhat nejen rodiče a ostatní rodinní příslušníci, ale v poslední době také asistent pedagoga při doučování, pracovníci různých klubů a zařízení pro volný čas, soukromý doučující. Z výzkumu je zřejmá nezanedbatelná funkce asistentky pedagoga, která se věnuje dětem nejen v době vyučování, ale i po
- 60 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
škole při doučování. Vyplynula i důležitá úloha asistentky jako komunikátora mezi rodinou a školou. Problémem v mnoha rodinách je nedostatek pracovního prostoru a klidu na učení. Rodina, často mnohogenerační a více početná, přehlíží potřebu dítěte a raději odkazuje problematiku učení na čistě institucionální úroveň. problémy s látkou Každý člověk má své oblíbené zájmy a také má něco, co mu nejde. Děti v průběhu prvních ročníků objevují své záliby, střetávají se s prvními neúspěchy nejen v učení a snaží se s nimi vyrovnat. Je nejen na dětech, jak si s takovými situacemi poradí, ale především na rodičích a učiteli, jak dokážou dítě namotivovat k tomu, aby neúspěchy změnily postupně v úspěchy. Z výzkumu je zřejmá důležitost pomoci asistenta při potížích s látkou a také vliv rodičovského zájmu na vzdělání dítěte. Pouze nahodilá příprava některých dětí je častým jevem. Známky dle rodičů vypovídají o vědomostech a nadání dítěte. Když „na učení mají“, učí se dobře. Dvě ze tří dotazovaných rodin pokládají známku 3 za dobrou (dle stupňů hodnocení tomu tak skutečně je) pro jejich děti. Z mého hlediska to může děti demotivovat k lepším výsledkům. spokojenost se školou, učitelkou Děti i rodiče jsou se školou v Osečné spokojeni. Mají zde možnosti návštěv kroužků, doučování, družiny aj. Dopravní dostupnost je nyní podle slov rodičů přijatelná. Doby, kdy jezdily dva autobusy denně, jsou již pryč. Navíc výborně funguje spolupráce mezi rodinou a školou. Všechny tři rodiny se pravidelně zúčastňují třídních schůzek. vidina budoucího povolání Komentáře k volbě povolání mě překvapily. Většina rodičů si pro své děti přeje dobré materiální zabezpečení, vhodnou práci a orientují se na vydělané peníze, avšak vzdělávání dva ze tří příkladů nepokládají za příliš důležité. Nízké vzdělávací aspirace rodičů jsou tak mnohdy příčinou nízkých vzdělávacích aspirací jejich dětí.
- 61 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Vyhodnocení výzkumných otázek Jak vysoko je u jedinců ze sociálně vyloučené lokality v Náhlově postavena hodnota vzdělání? – Graf 1: Hodnota vzdělání (výběr z hodnot 1-10 – 10= největší hodnota) 10 8
Dítě 1 Rodič 1
6
Dítě 2
4
Rodič 2
2
Rodič 3
Dítě 3
0
Jaká opaření pomáhají dětem a rodičům ze sociálně vyloučené lokality v Náhlově? asistent pedagoga návštěva předškolního zařízení docházka na kroužky nízkoprahové zařízení pro děti a mládež dopravní dostupnost (autobusy) vstřícný přístup pedagogů Se kterými překážkami, bariérami či problémy se setkávají rodiče a děti ze sociálně vyloučené lokality Náhlově? dopravní dostupnost lokalita bez infrastruktury přátelé vzdáleni několik kilometrů a malé možnosti se s nimi vídat ve volném čase problém s nově otevřeným nízkoprahovým centrem v lokalitě malé kontakty s dětmi z prostředí školy nedostatek pracovních míst nezaměstnanost bytová problematika sociálně-patologické jevy
- 62 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Dílčím cílem výzkumu bylo: „Z výsledků odvodit závěry, které mohou napomoci k návrhům řešení předpokládaných problémů.“ Protože místo velmi dobře znám a stále se zajímám o centrum v Náhlově, zjistila jsem, že jeho noví provozovatelé se v průběhu psaní mé diplomové práce potýkali s mnoha problémy: vysoké nájemné, nedůvěra ze stran rodičů a dětí, nedostatečně zajištěné personální obsazení, malá návštěvnost a časté uzavírání centra. Tento fakt mě přinutil zaměřit se na pojetí dětí, rodičů a pedagogů na centrum. Z interpretací je patrné, že: Lenka navštěvuje centrum velmi ráda. Podle získaných informací je to pro ni místo odpočinku, zábavy a relaxace. Rodinné podmínky jí znemožňují klidné trávení volného času, čehož v centru velmi ráda využívá. Proto je velmi zklamaná, když se centrum ze dne na den zavře. Změna pracovnic v centru je pro Lenku velmi tíživá. Velmi si oblíbila první tetu a k nové prozatím nechová velký pocit důvěry. Sama říká, že s tetou měla jasně danou hodinu, kdy bylo na rozvrhu učení a příprava do školy. Nová teta se pouze zeptá, kdo něco potřebuje. Maminka je za centrum ráda. Ví, že Lenka tráví většinu volného času tam. Tomáš do centra už nechodí. Podle jeho slov ho to tam přestalo bavit. S první tetou vycházel Tomáš dobře, často s ním procvičovala školní látku a snažila se o spolupráci s jinými dětmi, než s jeho bratry. Pamatuji se, že na tento rozvrh byl Tomáš za dob mé přítomnosti v centru zvyklý. Po příchodu příprava do školy a poté zábava. Maminka činnost centra chválí a Tomášovi říká, aby tam chodil. Nechce ho ale nutit. Saša navštěvuje také centrum denně a tráví zde volný čas. Maminka je za centrum také vděčná, mrzí jí nynější problémy centra a nemožnost se tak spolehnout na aktuální pomoc. Asistentka pedagoga i paní učitelka pohlíží na centrum jako na možného partnera v rozvoji tamních dětí. Avšak současně toto partnerství nefunguje díky problémům provozovatelů. Současně vidí problém v segregaci centra v Náhlově a izolovanosti tamních dětí od kamarádů z Osečné a okolí. Výsledky výzkumu mi potvrdily několik předpokládaných skutečností: -
částečná nedůvěra k novým provozovatelům centra
-
menší zájem o vzdělávací aktivity v centru v posledních měsících
-
touha po trávení volného času s kamarády z Osečné
-
nepropojenost práce pedagogů s tetou v centru (žádný kontakt)
- 63 -
Diplomová práce -
Jana Hauzerová
malá možnost navštěvovat kroužky v Osečné v odpoledních hodinách
Nad postoji rodin ke vzdělání jsem se zamýšlela již v době působení v centru. Zajímaly mě odlišnosti jednotlivých dětí v přístupu ke vzdělání a jejich ovlivnění rodinným prostředím. Výzkum mi ukázal, že postoje ke vzdělání jsou v rodinách různé, a že se to velmi odráží na přístupu dětí ke vzdělání. Zejména vlivem sociokulturních specifik rodin jsem pojímala místní centrum pro děti jako důležité místo - místo rozvoje, možností, sbližování, důvěry. Problémy nových provozovatelů v zajišťování funkcí centra však ukázaly neschopnost kompenzace nedostatků sociokulturně znevýhodněných rodin. Výzkum ukázal nedostatečnou funkčnost zařízení a to z pohledu rodičů, dětí i pedagogů. Oblast, ve které jsem schopna pomoci a podat tak návrh na řešení problémů, je několikrát zmiňované centrum pro děti a mládež. V souvislosti s problémy, které v centru vznikly díky novým provozovatelům a v souvislosti s nedostatky zjištěnými výzkumným šetřením, mě napadl návrh realizovat nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v Osečné. Zařízení by tak fungovalo v prostředí dětem velmi známém, nebylo by pouze pro osoby z vyloučené lokality, což je velmi segregující, ale také pro jejich přátele z okolí, kteří mohou službu sociální prevence také přivítat. Možností společného setkávání dětí na bezpečném místě i v době mimo vyučování a propojení tak školní instituce se službou ve volném čase je podle mého nedostatek, kterým se právě v projektové části své práce budu zabývat. Návrh nového zařízení v Osečné pro děti pokládám jako pomoc všem dětem v okolí. Centrum, které by bylo propojeno se školou, pedagogy, komunitou, by reagovalo na potřeby dětí. Pro oblast vzdělávání a motivace dětí je podle mého podstatnou složkou spolupráce pedagogů s pracovníky centra. Jedna z metod práce s klienty v nízkoprahovém centru jsou výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Pracovník centra tak svými programy v centru může navazovat na činnosti pedagogů a tím více podporovat své klienty. Nenásilnou formou si tak budou moci zopakovat aktuální látku a to se všemi kamarády z okolí a v bezpečném a známém prostředí. Může se ale také zaměřovat na individuální pomoc klientovi a reagovat tak na jeho potřeby. Při obou formách práce – skupinová i individuální - se budou pracovníci snažit své klienty motivovat ke vzdělání a podporovat je v touze po uplatnění a touze po vědění. Nízkoprahová centra pro děti a mládež jsou formou služby sociální prevence. Služba může být jak ambulantní, tak terénní, vždy je poskytována anonymně. Zařízení
- 64 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
nabízí: možnosti výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při uplatňování práv a při obstarávání osobních záležitostí. Volnočasové aktivity jsou nástrojem, který napomáhá k navazování kontaktu, vzniku výchovných situací a rozvoji dovedností. (Zákon o sociálních službách 2006) NZDM jsou často kritizována pro většinovou návštěvnost romské komunity. Působností centra v Osečné bych toto zamezila a umožnila tak všem dětem trávit svůj volný čas společně. Z výzkumu je zřejmá nevýhoda dojíždění. Centrum by tak pomáhala dětem přečkat období čekání na autobus v centru, kde by děti měly možnosti trávit svůj volný čas se svými kamarády a to bezplatně. Významnou možností by byly i vzdělávací činnosti, kde by pracovnice centra mohla navázat na činnost učitelů, asistentky a mohla pomáhat dětem s přípravou do školy, úkoly na další den či učením. Velkou výhodou je umístění plánovaného centra – přímo v budově školy. Pracovníci centra by tak byli v neustálém kontaktu s učiteli a asistentkou pedagoga. Diskuse o problému v rámci sociální komise, ve které působím, se setkala s příznivým ohlasem. Projednání se starostou města a ředitelem školy pak dospělo k myšlence realizovat centrum v nevyužitých půdních prostorách školní budovy. Setkání zastupitelů tento předběžný návrh schválilo.
- 65 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
7. Projektová část Projektová část se zabývá zejména tvorbou návrhu na nové nízkoprahové centrum pro děti a mládež. Vyhodnocením výzkumu a zjištěním potřebných informací jsem získala úvodní přehled o problému, tudíž jsem mohla pokračovat v praktické části projektu – tvorbou koncepčního návrhu centra. Konzultanti projektové části: 25
Mgr. Bc. Tomáš Johanovský – ředitel ZŠ a MŠ Osečná
Ing. Jozef Holek – Koordinátor romských poradců (KÚ Libereckého kraje) – do 31. 12. 2012
Mgr. Taťjana Bernátková – registrace sociálních služeb (KÚ Libereckého kraje)
Jiří Hauzer – starosta města Osečná
7.1 Cíl projektové části Cílem projektové části je na základě zjištěných informací a na základě požadavků občanů navrhnout optimální zařízení a připravit podmínky na jeho realizaci a tím zajistit zařízení preventivní služby pro děti a dospívající.
7.2 Plánování Důležitým počátečním krokem bylo stanovit si postup projektu. Každá dotační řízení stanovují určité podmínky, za kterých je možno žádat o dotaci. Důležité je si ujasnit, kdo může žádat, za jakých podmínek a co pro to musí udělat. Ve fázi plánování tak šlo zejména pro prostudování různých dotačních možností, příruček k nim a jejich podmínek.
7.3 Realizace Fázi realizace rozděluji na dvě části: část, kdy se zaměřuji na registraci sociální služby, a na část dotační žádosti. Dotace je poskytována pouze pro registrované sociální služby, bylo tedy nutno nejdříve se zabývat jí. K tomu mi napomohla již zmiňovaná praxe na KÚ v Liberci.
25
Všichni konzultanti souhlasili se zveřejněním.
- 66 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
7.3.1 Registrace sociální služby Během své praxe na Krajském úřadě Libereckého kraje jsem působila několik dní na oddělení sociálních služeb, kde jsem se seznámila se způsobem registrování sociálních služeb. Přímá konzultace s Mgr. Taťjanou Bernátkovou a Doporučení pro přehledné a rychlé vyřízení registrace (Příloha 2) mi napomohlo k vytvoření žádosti a s ní spojených příloh pro registraci sociální služby – nízkoprahového centra pro děti a mládež – Dětský klub Osečná. Komplexně jsem odevzdávala tyto podklady: žádost o registraci sociální služby (Příloha 3) Přílohy k žádosti: vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, kde budou sociální služby poskytovány doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky doklad, že žadatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění doklad, že žadatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku je-li žadatelem právnická osoba: úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů (zřizovací listiny, zakladatelské smlouvy) a dokladů o registraci, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence (např. živnostenský list) uzavřená pojistná smlouva pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociální služby Sociální služba: údaje o registrované sociální službě (Příloha 4) popis realizace poskytování sociální služby (průběh služby, popis technického a materiálního zabezpečení) - viz dále popis personálního zajištění (organizační struktura a počet pracovních míst, pracovní profily a kvalifikační požadavky) – viz dále
- 67 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
finanční rozvaha k zajištění provozu (popis finanční náročnosti, finanční krytí, roční aktualizace) – viz dále bezúhonnost všech fyzických osob, které přímo poskytují sociální služby odborná způsobilost všech fyzických osob, které přímo poskytují sociální služby jmenný seznam pracovníků v souladu s § 109, § 115 a § 116 zákona o sociálních službách Do textu a příloh jsem zařazovala pouze ty dokumenty, které považuji za stěžejní pro diplomovou práci, jelikož se týkají přímo sociální služby. Vlastní žádost a údaje o registrované službě jsou poté v příloze. A: Popis realizace poskytování sociální služby Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – Dětský klub Osečná
Úvod Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. (dle § 62 Zákon č. 108/2006 O sociálních službách Sb.)
1. Cíle služby Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Jednotlivé cíle zařízení: orientace v sociálním prostředí předcházení či snížení rizik souvisejících se způsobem života vytváření podmínek k řešení nepříznivých situací prevence rizikového chování rozvoj sociálních a osobnostních kompetencí klientů vedení klientů k samostatnému řešení jejich nepříznivé situace povzbuzování k pozitivní změně v životě klientů
- 68 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
2. Cílová skupina Posláním NZDM Dětský klub Osečná je podpora a pomoc dětem a mladým lidem převážně z Osečné a blízkého okolí ve věku 7-18 let, kteří vykazují nebo jsou ohrožováni společensky nepřijatelným či rizikovým chováním, sociálním vyloučením a nacházejí se v sociálně nepříznivé situaci. Tato pomoc je realizována prostřednictvím nabídky sociálních služeb s cílem pomoci klientovi nepříznivou situaci aktivně řešit a začlenit se do místní občanské komunity. Služba nenahrazuje volnočasové ani komunitní aktivity, je součástí systému veřejných služeb v lokalitě, na které úzce navazuje.
3. Principy poskytovaných služeb Naše služby jsou poskytovány v souladu se standardy kvality sociálních služeb. Čtyřmi základními principy jsou: Nízkoprahovost anonymita klientů (mohou vystupovat např. jen přezdívkami) dostupnost a snaha odstranění bariér, které brání vstupu cílové skupiny do zařízení bezplatné poskytování služeb v centru Dobrovolnost a nezávislost vlastní rozhodnutí o návštěvě centra vlastní volby služeb Rovnost služby jsou poskytovány všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení Respektování základních křesťanských hodnot pomoc lidem respektování a uznání jedinečnosti důstojnost člověka pochopení
4. Metody práce s klienty Služba obsahuje tyto základní činnosti:
- 69 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
a) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (volnočasové aktivity, nácvik a upevňování schopností a dovedností, podmínky pro vzdělávání) b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (pomoc jedince se orientovat ve společnosti) c) sociálně terapeutické činnosti (rozvoj a udržení žádoucích schopností s dovedností, sociální poradenství, pracovně a výchovně-vzdělávací činnost) d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc s vyřizováním běžných záležitostí, pomoc a podpora při upevnění či obnově kontaktu s rodinou či přáteli) Předpokladem pro práci je získání důvěry od klientů. Právě volnočasové aktivity a práce se skupinou prostřednictvím neformálního kontaktu je prostředkem pro další práci s klienty a dosahování cílů sociální služby. Vlastní užívané metody práce jsou vybírány z oblastí, které se svým zaměřením střetávají s touto problematikou. Samozřejmostí jsou metody z oboru sociální práce a sociální pedagogiky. Důležitým bodem jsou ale i metody oboru pedagogiky volného času, které napomáhají k vytváření dobrého kontaktu mezi klienty a kontaktním pracovníkem. Metody: kontaktní práce poskytování informací poradenství zprostředkování dalších služeb spolupráce s rodinou dětí a mládeže výchovné a vzdělávací služby krizová intervence skupinová práce preventivně-výchovné programy realizace vlastních aktivit
5. Realizace a průběh služby a.) Umístění klubu, technické vybavení a materiální zabezpečení klubu Dětský klub Osečná se nachází v prostorách zdejší Základní a mateřské školy v Osečné, Školní 63. Klub je tak pro klienty dobře dostupný.
- 70 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Prostor klubu se skládá z několika částí. Tou první je část výtvarná, kde je prostor pro výtvarné aktivity. V této části je umístěno i několik úložných prostor pro materiál spojený s kreativní činností. Druhá část je čtenářský kout, kde mají děti prostor pro výběr různých knih nejen pro studium, ale i pro oddychový volný čas. Třetí částí je volnočasové centrum, kde je místo pro realizaci různých her, doplňkových činností, doučování apod. V této části jsou kromě nábytku v podobě stolů a židlí také umístěny: hudební aparatura, projektor, stolní hry a počítač s přístupem na internet. V neposlední řadě je zde stůl pro kontaktního pracovníka. Poslední částí je část tělovýchovná, kde je umístěno sportovní náčiní. Klienti se tak mohou během otevíracích hodin odreagovat také indoorovým sportem. b.) Časový rozvrh služby NZDM Dětský klub Osečná bude pro své uživatele otevřen: Pondělí
od 13:00
do 18:00
Úterý
od 13:00
do 18:00
Středa
od 13:00
do 18:00
Čtvrtek
od 13:00
do 18:00
Pátek
od 13:00
do 18:00
Dále po dohodě při mimořádných klubových akcích. Příprava a administrativní činnost: Po – Pá – 3 hodiny/denně (15 hodin/týden) c.) Průběh práce s klienty Příchod klienta: klient přijde do centra buď z vlastní iniciativy, reaguje na něčí pozvání či je do klubu doporučen jinou institucí Poznávací fáze klienta: klient v průběhu prvních několika dní zjišťuje nabídku služeb a rozhoduje se o svém působení v klubu. Pracovník klubu identifikuje klienta a zjišťuje, zda patří do cílové skupiny. Později je mu nabídnuta ústní či písemná dohoda o užívání služeb. Jednání vždy probíhá v přátelském duchu a klient se rozhoduje o návštěvě dobrovolně. Pracovník seznámí klienta s pravidly poskytování služby i se sankcemi v případě porušení pravidel. Zároveň je klient seznámen se svými právy a ubezpečen o mlčenlivosti kontaktního pracovníka. Každý klient si s pracovníkem domluví na rozsahu služeb vzhledem k individuálnímu cíli jedince. Pracovník eviduje pravidelně dokumentaci. Služby jsou vyjma fakultativních volnočasových aktivit poskytovány bezplatně a ve shodě se standardy sociálních služeb.
- 71 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Klientům centra je nabídnuta celá řádka služeb: poradenství, intervence, kontaktní práce, informační servis, skupinová práce, doučování, aktivizační a preventivně-výchovné programy, zprostředkování dalších služeb, spolupráce s rodinou dětí a mládeže, realizace vlastních aktivit, volnočasové aktivity, výchovné a vzdělávací služby Ukončení služby: na základě dohody pracovníka s klientem, jestliže jsou naplněny dohodnuté cíle služby, jednorázově ze strany klienta (v případě nezájmu o další služby, o kontakt se zařízením atd.), jednorázově ze strany pracovníka (klient nemá zájem o spolupráci, opakovaně porušuje dohody, opakovaně porušuje podmínky a pravidla při poskytování služeb) Nabízené klubové služby: stolní hry práce na počítači, internet hudba a videoprojekce výtvarné aktivity čtenářský koutek sportovní aktivity společné aktivity mimořádné akce a výjezdy Mimo stálých služeb bude kontaktní pracovník centra s klienty realizovat řízené činnosti, které se budou snažit o utužení kolektivu, rozvíjení spolupráce a komunikace a řešení zajímavých a preventivně-výchovných témat.
6. Závěrečné informace Pracovníci si vedou o každém klientovi dokumentaci – o jeho aktivitách v zařízení. Stížnosti mohou klienti centra podávat jednak písemnou, elektronickou či ústní formou přímo pracovníkům zařízení. V Osečné dne 15. listopadu 2012
Jana Hauzerová
B: Popis personálního zajištění sociální služby Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – Dětský klub Osečná
- 72 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Organizační struktura – obrázek 7
Pracovní profily a kvalifikační požadavky Kvalifikační požadavky na jednotlivé pracovní pozice určuje zákon č. 108/2006 Sb. Vedoucí sociální služby – zastupitel, ředitel ZŠ a MŠ Osečná. Zodpovídá za kvalitu a zajištění metodického vedení služby, administrativu a ekonomiku, výkaznictví. Koordinuje službu se zástupci obcí a veřejných institucí v lokalitě. Sociální pracovník Zodpovídá za realizaci služby, metodické vedení, za dodržování standardů kvality při poskytování služeb. Garantuje odbornost služby. – 1HPP (40 hodin týdně) Kontaktní pracovnice klubu Zabezpečuje přímou práci s klienty, poskytuje a realizuje volnočasové aktivity. – 1HPP (40 hodin týdně) Službu podporuje Komise sociální a pro etnické otázky, jejíž členové jsou mimo jiné i ředitel ZŠ a MŠ Osečná a kontaktní pracovnice. ZŠ a MŠ Osečná – partner Města Osečná V Osečné dne 15. listopadu 2012
Jana Hauzerová
- 73 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
C: Finanční rozvaha k zajištění provozu sociální služby Dětský klub Osečná Náklady celkem Provozní náklady celkem Materiál Energie Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby
337 371 Kč 110 900 Kč 20 000 Kč 69 900 Kč 15 000 Kč 1 000 Kč 5 000 Kč
Osobní náklady celkem Hrubá mzda Odvody na sociálním a zdravotním pojištění Zákonné pojištění zaměstnance
226 471 Kč 168 480 Kč 57 283 Kč 708 Kč
Příjmy celkem Dotace Liberecký kraj Dotace ostatní Tabulka 3: Finanční rozvaha k zajištění provozu sociální služby 7.3.2 Dotační žádost Dotačních možností je mnoho. Vybrali jsme na základě potřebnosti a doporučení tu, které pomáhá obcím a neziskovým organizacím při přípravě a realizaci projektů v rámci IOP prioritní osy 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, oblasti intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, aktivity b) investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých stránkách uvádí základní informace o dotaci. K tomu přikládá Příručku pro žadatele a příjemce, která je základním informačním materiálem pro obce a nestátní neziskové organizace. K příručce náleží i několik příloh, které doplňují informace k jednotlivým bodům. Příručka pro žadatele je jakýmsi návodem, „kuchařkou,“ jak postupovat. 26
26
Informace i příručka a ostatní dokumenty:
NEDOROSTEK, Miroslav a Jana SOLOVĚVOVÁ. 6. výzva - oblast intervence 3.1, aktivita b) investiční podpora příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit/komunit. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10859
- 74 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Základní poznatky Číslo výzvy
6
Způsob příjmu projektů
Kontinuální výzva
Operační program
Integrovaný operační program
Prioritní osa
3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb
Oblast intervence
3.1 Služby v oblasti sociální integrace
Podporovaná aktivita
3.1b) investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb,
které
umožní
návrat
příslušníků
nejvíce
ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti Typ projektů
Individuální projekt
Alokovaná částka pro výzvu 260 433 287,- Kč (221 368 294,- Kč strukturální fondy, 39 064 993,- Kč státní rozpočet ČR) Poskytovatel dotace
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Specifický cíl 3.1b)
Zajištění dostupnosti sociálních služeb ve vybraných sociálně vyloučených romských lokalitách, které umožní integraci cílových skupin do společnosti a na trh práce
Podporované druhy činností: investice do sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů investice do fakultativních činností neekonomické povahy Za účelem zajištění dostupnosti potřebných služeb lze investičně podpořit: vznik nových dosud neexistujících sociálních služeb a fakultativních činností, rozšíření stávajících kapacit sociálních služeb a fakultativních činností. obnova a rozvoj materiálně technické základny inovujících se sociálních služeb a fakultativních činností. Oprávněnými žadateli jsou: obce nestátní neziskové organizace (o. p. s., o. s., evidované – církevní právnické osoby)
- 75 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Další informace -
přípustnost tzv. partnerství na projektu
-
výzvou jsou podporovány sociálně vyloučené romské lokality
-
podpora je poskytována formou nevratné přímé pomoci (dotace)
-
podporu lze získat do výše 100% způsobilých výdajů projektu (85 % ze strukturálních fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a z 15 % ze státního rozpočtu České republiky)
-
princip financování ex-ante
Žádost o poskytnutí dotace: -
formulář žádosti
-
internetová aplikace Benefit7
-
doručení na příslušnou pobočku Centra pro regionální rozvoj ČR
-
k žádosti o poskytnutí dotace přikládá povinné přílohy
Povinné přílohy: 1. Seznam příloh 2. Doklady o právní subjektivitě 3. Pověření statutárním orgánem 4. Popis poskytování sociální služby 5. Vyjádření kraje k potřebnosti projektu místně příslušného krajského úřadu 6. Vyjádření Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách 7. Vyjádření obce k podpoře projektu 8. Potvrzení o zařazení projektu do IPRM 9. Specifické indikátory 10. Investiční záměr 11. Vyjádření způsobilých a nezpůsobilých výdajů ve vztahu k akci 12. Zadávací dokumentace v rozsahu prováděcí dokumentace, je-li k dispozici 13. Čestné prohlášení 14. Doklad o partnerství 15. Čestné prohlášení o využití majetku 16. Výpočet příjmů projektu
- 76 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
17. Dokumenty požadované pro posouzení zadání zakázky k zahájeným, resp. ukončeným výběrovým řízením Povinné přílohy předkládané nejpozději před vydáním a schválením Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tzn. že je žadatel nemusí dodávat společně s projektovou žádosti, ale může je dodat až po vydání Registrace akce a to postupně: 1. Dokumenty požadované pro posouzení zadání zakázky 2. Projektová dokumentace pro výběr zhotovitele s výkazem výměr. 3. Aktualizovaná vstupní data 4.
Případný
strukturovaný
komentář
jednotlivě
zdůvodňující
každé
nedodržení/úpravy/upřesnění v Registraci akce a Podmínkami k registraci akce stanovených 5. Návrhy smlouvy případně jiných smluvních dokumentů realizace projektu s vybraným dodavatelem včetně všech příloh (zejména položkového rozpočtu, harmonogramu realizace, platebního kalendáře). 6. Všechny dosud uzavřené smlouvy nebo objednávky vztahující se k dané akci, které doposud nepředložil. 7. Pravomocné stavební povolení. 8. Čestné prohlášení příjemce o dodatečném neuplatnění nároku na odpočet DPH.27 Do textu ani příloh jsem žádost o dotaci nezařazovala, jelikož velké množství papírového materiálu považuji za zbytečné uvádět ve své diplomové práci.
27
Veškeré informace z: NEDOROSTEK, Miroslav a Jana SOLOVĚVOVÁ. 6. výzva - oblast intervence
3.1, aktivita b) investiční podpora příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit/komunit. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10859
- 77 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
7.4 Analýza projektu Pomocí stručné analýzy bych chtěla ukázat silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby tohoto projektu.
Silné stránky -
Slabé stránky
Dává dětem nové možnosti trávení
-
volného času. -
dotační žádosti.
Nový inovační přístup k rozvoji
-
a výchově nastupující generace. -
-
cílové skupiny dětí, ale současně je učí
a
vtahuje
je
Orientace jen na určité věkové skupiny.
Umožňuje nejenom herní aktivity rozvíjí,
Finanční závislost na schválení
do
Personální zajištění a ohodnocení personálu.
-
Udržitelnost minimálně 5 let.
kolektivu. -
Možnost
spolupráce
asistentky
pedagoga s pracovníky centra. -
Projekt je spolufinancován.
-
Prevence
proti
sociálně-
patologickým jevům. -
Poskytování poradenství pro cílové skupiny dětí.
-
Místo sociálních interakcí jedinců z odlišného sociokulturního etnika.
-
Mnohotvárnost přístupů, pestrost nabídky, využití netradičních forem a metod.
-
Nová pracovní místa.
Příležitosti -
Zvyšuje atraktivitu města.
-
Dotváří
Hrozby -
Neschválení žádosti o dotaci.
komplex
-
Nesprávné zacházení návštěvníků.
města Osečná a navazuje na další
-
Náročná administrace.
volnočasový
projekty. -
Zajištění vhodných pracovníků.
Tabulka 4: Analýza projektu
- 78 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
7.5. Shrnutí projektové části Vlastní sepsání projektové části není po důkladném nastudování a konzultacích se zkušenými zpracovateli projektů těžké. Obtížnější je však obstarávání všech potřebných podkladů a dokumentací, které jsou povinnými součástmi každého projektu. V průběhu psaní diplomové práci vznikalo postupně několik podstatných změn. Rozhodnutí o registraci služby (Příloha 5) byla startem pro sepsání dotační žádosti. Zpoždění odevzdání dotační žádosti zapříčinilo nutnost podat žádost o změnu registrace sociální služby – a to den počátku působení sociální služby na září 2013. Vzhledem k dotační žádosti bylo také nutné zadat návrh do komunitního plánování města, mikroregionu. Velkou změnou bylo také propuštění Ing. Holka z funkce romského koordinátora na KÚ v Liberci. Problém tak nastal nejen v metodickém vedení projektu, ale také v absenci funkce koordinátora pro Liberecký kraj. Tato funkce byla obnovena až nástupem nového koordinátora k 1. 3. 2013. Začátkem roku 2013 vznikla spolupráce mezi Agenturou pro sociální začleňování a městem Ralsko, od které se očekává pomoc a podpora pro vyloučené lokality v okolí Ralska. Návrh k přípravě realizace NZDM v Osečné považuji za první krok dlouhé cesty. Zařízení, které zajistí služby sociální prevence pro místní i přespolní občany, bude jistě zažívat ještě mnohá peripetie. Budu se snažit projekt realizovat do konce a snažit se udržet své nadšení. Odměnou mi bude nejen pracovní místo sociálního pedagoga v centru, ale především snad šťastné děti ze sociálně vyloučené lokality Náhlov a jejich kamarádů z Osečné. Společně tak budou moci trávit svůj volný čas v bezpečném prostředí a hledat možnosti podpory a rozvoje. Na následující stránce shrnuji projekt harmonogramem.
- 79 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Obrázek 8: Harmonogram projektu
- 80 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Závěr Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit postoje rodin ze sociálně vyloučené lokality ke vzdělání. Na záměrně vybraném vzorku tří rodin jsem chtěla ukázat různorodost postojů rodin v tak malé lokalitě. Ve všech třech případech platí pravidlo, že podobný pohled na vzdělání mají rodiče i děti. Čím vyšší hodnota vzdělání pro rodiče, tím vyšší podpora a snaha dětem umožnit přístup ke vzdělání a tím i více příležitostí v budoucím životě. Za dílčí cíl jsem si položila pokus o řešení některých problémů. Nápad realizovat návrh nízkoprahového zařízení bych jistě neměla bez absolvování praxe v takovém zařízení a bez praxe na krajském úřadě. Sociálně vyloučená lokalita Náhlov je velmi specifická. Bojím se jakýkoliv zobecnění na téma vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách. Přesto si troufám říci, že ať už kdekoliv v podobných lokalitách mají třeba vyřešeny lepší služby, infrastrukturu, pomoc ze strany školy apod., postoj ke vzdělávání vždy závisí na rodině. Rodina je základem pro utváření názorů, postojů a hodnot a právě ty vstupují s jedincem do školských institucí. Právě ty jsou počátkem onoho znevýhodnění. Škola je místem sekundární socializace dítěte. Místo pevného řádu, pravidel, norem, místo plné interakcí a komunikace. Ve škole dítě tráví velkou část svého času, mělo by tak být místem, kam dítě chodí rádo. Důležitým aspektem k vytvoření si vztahu ke škole je atmosféra školy a třídy, komunikace a vazby s učitelem a také vztah rodičů ke škole. Pedagogové se musí snažit vytvořit každému dítěti příjemné prostředí a dbát na socio-kulturní odlišnosti. Individuální přístup je ve velkém počtu ve třídách často nemožný, ale za pomoci asistenta pedagoga či podpůrných prostředků lze docílit propojenosti školy a rodiny. Každý výzkumník přichází do zkoumaného prostředí s vlastní „popsanou deskou“ – svými zkušenostmi, kulturními specifiky, biografickými faktory, hodnotami, názory, postoji. Ani já nejsem výjimkou a uvědomuji si fakt, že nejen do výzkumu, ale do celé práce a projektu přikláním své interpretace a myšlenky. Jako budoucí sociální pedagog přemýšlím nad pojetím naší práce. Řešení problémů v kontextu sociálního prostředí je jedním z našich poslání a já si uvědomuji tento nikdy nekončící proces. Pomoc a podpora majoritní společnosti vůči menšinám a znevýhodněným jedincům se možná některým lidem zdá malicherná. Problémy však
- 81 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
můžou přerůst v obrovské vlny nesnášenlivosti, kterým se určitě dá vhodným postupem zamezit. Proto dbejme každý z nás na naše chování vůči sobě navzájem a dávejme takový příklad dětem. Nezapomínejme, že výsledky výchovy a vzdělávání každého jedince jsou důležité nejen pro něho samotného, ale také pro celou společnost.
- 82 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Seznam použitých zkratek
ČSAD = Československá státní automobilová doprava
EU = Evropská unie
GAC = Gabal Analysis & Consulting (název společnosti)
KÚ = krajský úřad
MŠ = mateřská škola
MŠMT = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NNO = nezisková organizace
NROS = Nadace na rozvoj občanské společnosti
NZDM = nízkoprahové centrum pro děti a mládež
RVP PZ = Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
RVP ZV = Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
VVP = vojenský výcvikový prostor
ZŠ = základní škola
- 83 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů Seznam použité literatury 1) BALABÁNOVÁ, Helena: Praktické zkušenosti se vzděláváním romských dětí. Praha: MENT, 1995. 2) BALVÍN, Jaroslav et al. Romové a volný čas: sborník z 9. setkání Hnutí R v Brně 17. - 18. října 1997. Ústí nad Labem: Hnutí R, 1997. 155 s. ISBN 80902149-5-9. 3) BALVÍN, Jaroslav. Výchova a vzdělávání romských žáků jako pedagogický systém. Praha: Radix; Ústí nad Labem: Hnutí R, 2004. 206 s. ISBN 80-8603148-9. 4) Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení. Praha: Kancelář veřejného ochránce práv, MV ČR, 2009, 143 s. ISBN 978-80-254-4383-5. 5) FÜRST, Maria. Psychologie: včetně vývojové psychologie a teorie výchovy. Olomouc: Votobia, 1997, 263 s. ISBN 80-7198-199-0. 6) GABAL, Ivan a Karel ČADA. Romské děti v českém vzdělávacím systému. MATĚJŮ, Petr, Jana STRAKOVÁ a Arnošt VESELÝ. Nerovnosti ve vzdělávání: od měření k řešení. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010, 109 129. ISBN 978-80-7419-032-2. 7) GORNIAKOVÁ, Anna. Romský pedagogický asistent ve škole. ŠIŠKOVÁ, Tatjana et al. Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001, s. 149-153. ISBN 80-7178-648-9. 8) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-7367-040-2. 9) HIRT, Tomáš a Marek JAKOUBEK. "Romové" v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 414 s. ISBN 80-8689876-8. 10) JAKOUBEK,
Marek.
Romové
-
konec
(ne)jednoho
mýtu:
tractatus
culturo(mo)logicus. Praha: Socioklub, 2004. 316 s. Sešity pro sociální politiku. ISBN 80-86140-21-0.
- 84 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
11) KALEJA, Martin. Romové a škola versus rodiče a žáci. Ostrava: Ostravská univerzita, 2011, 162 s. ISBN 9788073689438. 12) LEVÍNSKÁ, Markéta. Potřeba „vzdělávat se“ romských klientů SIM. BITTNEROVÁ, Dana. Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných: Případ SIM – Středisek integrace menšin. Praha: ERMAT Praha, s.r.o., 2009, s. 176-222. ISBN 978-80-87178-06-5. 13) MORAVEC, Štěpán. Nástin problému sociálního vyloučení romských populací: Sociálně vyloučená lokalita. HIRT, Tomáš et al. "Romové" v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 21-22. ISBN 80-86898-76-8. 14) Na křižovatce kultur, aneb Romové, Vietnamci a Číňané mezi námi. [Praha]: NIDM - Národní institut dětí a mládeže, 2010. 21 s. ISBN 978-80-86784-91-5. 15) Náhlov (Nahlau). In: Obce živé i zaniklé: Bývalý vojenský prostor Ralsko. 2. rozšířené vydání. Bělá pod Bezdězem: Mikroregion Podralsko, 2005, s. 26 16) NEČAS, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 4. dopl. vyd. Olomouc: Vydavatelství UP, 1999. 129 s. ISBN 80-7067-952-2. 17) NĚMEC, J. Včela má pilu aneb Přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Brno: PdF MU, 2005, 85 s. ISBN 80-210-3727-X. 18) PALEČKOVÁ, Jana, Vladislav TOMÁŠEK a Josef BASL. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? Praha: ÚIV, 2010. ISBN 978-80-2110608-6. 19) PIORECKÝ, Viktor. Příručka pro obce - Agentura pro sociální začleňování / vzdělávání. Praha: Úřad vlády ČR - Odbor pro sociální začleňování, 2012, 43 s. ISBN 978-80-7440-068-1. 20) PLUTINSKÁ, Erika. Zkušenosti s přípravnými ročníky v 5. ZŠ Chanov. BALVÍN, Jaroslav et al. Bariéry a negativní jevy v životě a vzdělávání Romů. Ústí nad Labem: Hnutí R, 1996. ISBN 80-902149-1-6. 21) PROKOP, Josef. Život a dění v obci Náhlov. Probouzející se Ralsko. Praha: Sdružení Náhlov v oblasti Ralsko, 2005, s. 58-59. 22) PRŮCHA, Jan. Pedagogická encyklopedie. 1. Praha: Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2. – označeno a 23) PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: Úvod do studia oboru. 3., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-567-7. – označeno b
- 85 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
24) PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. 25) Příručka pro obce: Jak na sociální začleňování. Praha: Agentura pro sociální začleňování, 2012. 26) ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Výchova k toleranci a proti rasismu: [multikulturní výchova v praxi]. Vyd. 2., aktualiz. Praha: Portál, 2008, 273 s. ISBN 978-80-7367-182-2. 27) ŠOTOLOVÁ, Eva. Vzdělávání Romů. Vyd. 3., v nakl. Karolinum 1. Praha: Karolinum, 2008, 123 s. ISBN 978-80-246-1524-0. 28) ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0. 29) TOMEK, Karel a Albína TANCOŠOVÁ. Strategie pro zlepšení vzdělávání romských dětí. BALVÍN, Jaroslav a Július TANCOŠ. Romové a sociální pedagogika. Ústí nad Labem: Hnutí R, 2001, s. 9-16. ISBN 80-902461-4-1. 30) VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4. 31) VÁGNEROVÁ, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 430 s. ISBN 80-246-1074-4.
Seznam periodik {1} BULANT, Matěj a Hana SCHAMBERGEROVÁ. „Škola v pohybu“ – projekt Centra podpory inkluzivního vzdělávání (CPIV). In: Pedagogicko psychologické poradenství. 2010, č. 59 (prosinec), s. 42-45. ISSN 1214-7230. {2} HEJKRLÍK, Zdeněk. Mají romské děti menší šanci? In: Romano voďi = Romská duše. 2008, roč. 6, č. 1-2, s. 14-16. ISSN 1214-8660. {3} NAVRÁTIL, Stanislav a Jan MATTIOLI. Vliv profesních představ romských dětí na jejich vztah ke vzdělání. In: Komenský. 2001/02, roč. 126, č. 3/4, s. 55-56. ISSN 0323-0449. {4} NĚMEC, Jiří. Sociální a kulturní determinanty a strategie edukace romských žáků. In: Orbis Scholae, 2009, roč. 3, č. 1, s. 99-120, ISSN 1802-4637 {5} ŠVEHLA, Jaroslav. Kraj nahradil Liberecké romské sdružení. In: Právo. 2012, roč. 20, č. 61 (12. 3. 2012), s. 15. Rubrika: Severovýchodní Čechy. ISSN 1211-2119. {6} ZAJÍC, Jiří a Karel HOLOMEK. O Romech a vzdělání. In: Archa. 2002, č. 1, s. 13. ISSN 1212-5016.
- 86 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Seznam internetových zdrojů [1] BRUNCLÍK, Milan. Liberecké romské sdružení má vrátit dotaci 26 milionů. Česká televize [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/161907-liberecke-romske-sdruzeni-ma-vratitdotaci-26-milionu/ [2] Dekáda romské inkluze 2005 - 2015. Vláda České republiky [online]. 2005 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dekada-romske-inkluze/dekada-romske-inkluze-74018/ [3] GAC. Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže: Závěrečná zpráva výzkumného projektu. [online]. 2007, s. 56 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.gac.cz/cz/nase-prace/vystupy-ke-stazeni/ [4] GAC. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti [online]. [cit. 2012-07-24]. Praha: GAC, 2006. Dostupné z: http://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/GAC_MAPA_analyza_SVL_aAK _CJ.pdf [5] GAC. Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí, žákyň a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. [online]. s. 69 [cit. 2013-02-14]. Praha: GAC, 2009. Dostupné z: http://www.gac.cz/cz/nase-prace/vystupyke-stazeni/ [6] Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Česká školní inspekce [online]. Praha, 2010 [cit.
2013-03-05].
Dostupné
z:
http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-
nas/Mezinarodni-setreni-archiv/PISA/PISA-2009/narodni-zprava.pdf [7] HOLEK, Jozef. Analýza romských komunit Libereckého kraje. Liberecký kraj [online].
Liberec,
2007
[cit.
2013-02-14].
Dostupné
z:
http://www.kraj-
lbc.cz/public/social/analyza_romskych_komunit_lk_d29248adec.pdf [8] CHRÁSTECKÝ, Ivo. Krajanské muzeum vystěhovalectví do Brazílie v Náhlově u Ralska. Ústecký deník. cz [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné z: http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100824_muzeum_brazilie_nahlov_ralsko.html [9] Krajští koordinátoři pro romské záležitosti. Ministerstvo práce a sociálních vědí [online]. 2009 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7380 [10] Náhlov - Nahlau. Zaniklé Ralsko [online]. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.zanikleralsko.cz/clanky/obce/nahlov-----nahlau/
- 87 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
[11] Náhlov. [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1hlov [12] NEDOROSTEK, Miroslav a Jana SOLOVĚVOVÁ. 6. výzva - oblast intervence 3.1, aktivita b) investiční podpora příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit/komunit. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha, 2012 [cit. 201302-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10859 [13] NZDM Náhlov. Oblastní charita Most [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupné z: http://www.charitamost.cz/vyhledavani-v-adresari/?s=nzdm-nahlov [14] Osečná. Město Osečná [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.osecna.info/Mesto/Osecna.aspx [15] Osečná. Základní a Mateřská škola Osečná [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.osecna.info/Sluzby/SkolaZS.aspx [16] Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Sociální komise [online]. [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/index_cs.htm Legislativní dokumenty Zákony Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., 515/2002 Sb., 319/2009 Sb. a 71/2012 Sb. Zákon č. 2/1993 Sb. - Listina základních práv a svobod Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, tzv. menšinový zákon Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
- 88 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Vyhlášky Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 147/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Rozhlasové vysílání BUCHALOVÁ, E. (moderátorka). Romské komunitní centrum v Náhlově. ČRo – Sever, 19. 9. 2011 11:15, Relace: Co se děje na severu (hosté: Michal Beňák (vedoucí programu komunitního centra), Milan Pešta (hudebník), Jiří Hauser (starosta Osečné), redaktorka Ivana Bernáthová).
- 89 -
Diplomová práce
Jana Hauzerová
Seznam obrázků, tabulek, grafů, příloh Seznam obrázků28
Obrázek 1: Pozice Náhlova
Obrázek 2: Mapa okolí Náhlova
Obrázek 3: Sociálně vyloučená lokalita Náhlov
Obrázek 4: Město Osečná
Obrázek 5: Centrum pod záštitou Ralska
Obrázek 6: Pyramidový model
Obrázek 7: Organizační struktura
Obrázek 8: Harmonogram projektu
Seznam tabulek29
Tabulka 1: Tabulka případů
Tabulka 2: Analýza sledovaných oblastí
Tabulka 3: Finanční rozvaha k zajištění provozu sociální služby
Tabulka 4: Analýza projektu
Seznam grafů30
Graf 1: Hodnota vzdělání
Seznam příloh
Příloha 1: Scénáře rozhovorů
Příloha 2: Doporučení pro přehledné a rychlé vyřízení registrace
Příloha 3: Žádost o registraci sociální služby
Příloha 4: Údaje o registrované sociální službě
Příloha 5: Rozhodnutí o registraci
28
Necitované obrázky pořídila Jana Hauzerová – autorka.
29
Tabulky vytvořila Jana Hauzerová – autorka.
30
Graf vyhodnocovala Jana Hauzerová – autorka.
- 90 -
Přílohy Seznam příloh
počet stran
Příloha 1: Scénáře rozhovorů
8 stran
Příloha 2: Doporučení pro přehledné a rychlé vyřízení registrace
3 strany
Příloha 3: Žádost o registraci sociální služby
3 strany
Příloha 4: Údaje o registrované sociální službě
4 strany
Příloha 5: Rozhodnutí o registraci
2 strany
Příloha 1: Scénáře rozhovorů
Scénář – děti ze sociálně vyloučených lokalit Úvod (5 minut) - představení se, představení výzkumu a záměru - seznámení se základními pravidly, zásadami výzkumu – upřímné odpovědi, žádné špatné a dobré odpovědi, ujištění o anonymitě, právo na cokoliv se zeptat, pořízení záznamu - plánované časové rozložení rozhovoru, struktura rozhovoru Hlavní část (50 min.) Téma: Obecné otázky – důležitost vzdělání pro život - Do jaké míry (zase 1-10) si myslíš, že je vzdělání pro člověka prospěšné? - Proč toto číslo? Můžeš to vysvětlit? - Jak souhlasíš s tvrzením: vzdělání = vyšší šance najít práci? - Víš, jakou školu mají Tvoji rodiče? Kam chodili? - Proč je podle Tebe škola důležitá? - Mají podle Tebe všechny děti stejné podmínky ke vzdělání? Vysvětli. -
Do jaké třídy chodíš? Kterou paní učitelku máš za třídní? Co jsi měl/a naposledy na vysvědčení? Jak se dopravuješ do školy? Kdy ráno odjíždíš do školy a kdy přijíždíš ze školy? Co děláš odpoledne po škole? Chodil/a jsi do mateřské školy?
Téma: Každodenní příprava do školy - Kdo s Tebou dělá úkoly do školy? - Jak se připravuješ na další den? - Koho se zeptáš, když potřebuje s něčím pomoci? - Jak udržuješ pořádek ve svých věcech? – Srovnaná aktovka, penál, úhledné sešity… - Kde se připravuješ na výuku? (místo v bytě) Téma: Problémy s látkou - Za kým jdeš, když Ti nejde něco ve škole? - Jak se s Tebou rodiče učí? - Které známky jsou pro Tebe dobré, které špatné? - Když přineseš domů špatnou známku, co se stane? - Když přineseš domů dobrou známku, co se stane? - Co děláš, když Tě učení nebaví? - Ve kterých předmětech máš potíže? Které Tě naopak baví? - Chybíš ve škole často? Proč?
Téma: Spokojenost se školou, učitelem, … - Jak se dopravuješ do školy? Stačí autobusy, které jsou pro tyto účely zřízeny? - Co děláš, když Ti autobus ráno ujede? - Co máš ráda na paní učitelce? Co naopak na ní nemáš ráda? - Chodíš na obědy ve školní jídelně? - Chodíš ve škole na nějaké kroužky? Které? - Co Tě baví nejvíce? - Máš ve škole kamarády/dky mezi spolužáky? -
Chodíš rád/a do školy? Co Ti na škole vadí? Co se Ti líbí? Chodí rodiče na třídní schůzky? Nebo se chodí ptát do školy i jindy? Proč? Jaká je třídní učitelka? Ve škole je funkce tzv. asistenta, co takový asistent podle Tebe dělá? Ty k němu chodíš? Co děláte?
Téma: Vidina budoucího povolání - Čím bys chtěl/a být? - Co by si přáli rodiče, abys byl/a? - Podporují Tě rodiče, aby ses učil/a? - Co si myslíš, že potřebuješ k tomu, abys byl/a v životě šťastný/á? - Které předměty jsou pro Tebe nejvíce důležité? Závěr (5 minut) - ujištění o anonymitě - prostor pro dotazy - poděkování - rozloučení
Scénář – rodiče dětí ze sociálně vyloučených lokalit Úvod (5 minut) - představení se, představení výzkumu a záměru - seznámení se základními pravidly, zásadami výzkumu – upřímné odpovědi, žádné špatné a dobré odpovědi, ujištění o anonymitě, právo na cokoliv se zeptat, pořízení záznamu - plánované časové rozložení rozhovoru, struktura rozhovoru - představení dotazovaného: jméno, stav, zaměstnání, zájmy Hlavní část (50 min.) Téma: Obecné otázky – důležitost vzdělání pro život - Do jaké míry (zase 1-10) si myslíte, že je vzdělání pro člověka prospěšné? - Proč toto číslo? Můžete vyjmenovat výhody a nevýhody? - Jak souhlasíte s tvrzením: vzdělání = vyšší šance najít práci? - Vy jste spokojen/a se vzděláním, které máte? - Jaký byl důvod, proč jste nestudoval/a dál? - Proč je podle Vás škola důležitá? - Mají podle Vás všechny děti rovné příležitosti ke vzdělání? Vysvětlete. -
Mohu se zeptat, do jaké třídy chodí X? Kterou paní učitelku má za třídní? Co měla naposledy na vysvědčení? Jak se dopravuje do školy? Kdy ráno odjíždí do školy a kdy přijíždí ze školy? Co dělá X odpoledne po škole? Chodil/a do mateřské školy?
Téma: Každodenní příprava do školy - Kdo dělá s X úkoly do školy? - Jak se připravuje na další den? - Ptá se Vás, když potřebuje s něčím pomoci? - Jak udržuje pořádek ve svých věcech? – Srovnaná aktovka, penál, úhledné sešity… - Kde se připravuje X na výuku? (místo v bytě) Téma: Problémy s látkou - Za kým X jde, když jí/mu nejde něco ve škole? - Jaké známky považujete za přijatelné? - Když přinese domů špatnou známku, co děláte? - Když přinese domů dobrou známku, co děláte? - Jak reagujete nebo byste reagoval/a, když Vám X řekne, že ho/jí učení nebaví? - Ve kterých předmětech má X potíže? Které ho/jí naopak baví? - Kolik hodin absence X má? Jaké jsou důvody absence?
Téma: Spokojenost se školou, učitelem, … - Jak se X dopravuje do školy? Stačí autobusy, které jsou pro tyto účely zřízeny? - Co děláte, když autobus ráno ujede? - Co má ráda na paní učitelce? Na co si naopak stěžuje? - Stravuje se X ve školní jídelně? - Chodí ve škole X na nějaké kroužky? - Co ho/jí baví nejvíce? - Má X ve škole dobré vztahy se spolužáky? -
Jak jste spokojena se školou jako institucí. Prosím o číslo od 1 do 10 (10 nejvíce spokojena) – proč toto číslo? V čem jsou obtíže? Komunikuje s Vámi škola o vzdělání? Co by pro Vaše dítě mohla škola dělat a nedělá? Co by mohl dělat učitel a nedělá? Jaká je třídní učitelka? Jak s Vámi komunikuje? Pomáhá škola dítěti? Ve škole je funkce tzv. asistenta, co takový asistent dělá? Využívá jeho služeb X? Kdo by měl vykonávat funkci takového asistenta?
Téma: Vidina budoucího povolání - Čím by podle Vás X chtěl/a být? - Co byste si přál/a vy, aby vykonávala za povolání? - Jak podpoříte X ve vzdělávání? - Co podle Vás potřebuje Vaše dítě k tomu, aby bylo v životě šťastné? - Které předměty jsou pro Vaše dítě nejvíce důležité? Závěr (5 minut) - ujištění o anonymitě - prostor pro dotazy - poděkování - rozloučení
Scénář – učitelka základní školy Úvod (5 minut) - představení se, představení výzkumu a záměru - seznámení se základními pravidly, zásadami výzkumu – upřímné odpovědi, žádné špatné a dobré odpovědi, ujištění o anonymitě, právo na cokoliv se zeptat, pořízení záznamu - plánované časové rozložení rozhovoru, struktura rozhovoru Hlavní část (50 min.) Téma: Obecné otázky – důležitost vzdělání pro život - Do jaké míry (zase 1-10) si myslíte, že je vzdělání pro děti ze SVL prospěšné? - Proč toto číslo? Můžete vyjmenovat výhody a nevýhody? - Jak myslíte, že souhlasí s tvrzením: vzdělání = vyšší šance najít práci? - Mají podle Vás všechny děti rovné příležitosti ke vzdělání? Vysvětlete. -
Jakou třídu učíte? Jaká je X žák/yně? Jaké jsou důvody jeho/její absence ve škole?
Téma: Každodenní příprava do školy - Nosí vypracované úkoly? - Do jaké míry je X připraven/á na výuku? - Ptá se Vás, když potřebuje s něčím pomoci? - Jak udržuje pořádek ve svých věcech? – Srovnaná aktovka, penál, úhledné sešity… Téma: Problémy s látkou - Jaké známky považuje podle Vás za přijatelné? - Jaké známky považují jeho/její rodiče za přijatelné? - Jak reagujete nebo byste reagoval/a, když Vám X řekne, že ho/jí učení nebaví? - Ve kterých předmětech má X potíže? Které ho/jí naopak baví? Téma: Spokojenost se školou, učitelem, … - Co ho/jí baví nejvíce? - Má X ve škole dobré vztahy se spolužáky? - Chodí rodiče na třídní schůzky? - Vyhledávají Vás i mimo třídní schůzky, aby se informovali o vzdělání X? - Jak škola pomáhá dětem z Náhlova? Proč pomáhá? - Ve škole je funkce tzv. asistenta, využívá X jeho pomoci?
Téma: Vidina budoucího povolání - Čím by podle Vás X chtěl/a být? - Co by podle Vás mohl/a vykonávala za povolání? Závěr (5 minut) - ujištění o anonymitě - prostor pro dotazy - poděkování - rozloučení
Scénář – romský asistent na základní škole Úvod (5 minut) - představení se, představení výzkumu a záměru - seznámení se základními pravidly, zásadami výzkumu – upřímné odpovědi, žádné špatné a dobré odpovědi, ujištění o anonymitě, právo na cokoliv se zeptat, pořízení záznamu - plánované časové rozložení rozhovoru, struktura rozhovoru Hlavní část (50 min.) Téma: Obecné otázky – důležitost vzdělání pro život - Do jaké míry (zase 1-10) si myslíte, že je vzdělání pro děti ze SVL prospěšné? - Proč toto číslo? Můžete vyjmenovat výhody a nevýhody? - Jak myslíte, že souhlasí s tvrzením: vzdělání = vyšší šance najít práci? - Mají podle Vás všechny děti rovné příležitosti ke vzdělání? Vysvětlete. -
Jako asistentka plníte ve škole řadu činností, které? Znáte X? Jaká je X žák/yně? Jak spolupracujete?
Téma: Každodenní příprava do školy - Nosí vypracované úkoly? - Do jaké míry je X připraven/á na výuku? - Ptá se Vás, když potřebuje s něčím pomoci? - Jak udržuje pořádek ve svých věcech? – Srovnaná aktovka, penál, úhledné sešity… Téma: Problémy s látkou - Jaké známky považuje podle Vás za přijatelné? - Jaké známky považují jeho/její rodiče za přijatelné? - Jak reagujete nebo byste reagoval/a, když Vám X řekne, že ho/jí učení nebaví? - Ve kterých předmětech má X potíže? Které ho/jí naopak baví? Téma: Spokojenost se školou, učitelem, … - Co ho/jí baví nejvíce? - Má X ve škole dobré vztahy se spolužáky? - Chodí rodiče na třídní schůzky? - Vyhledávají Vás i mimo třídní schůzky, aby se informovali o vzdělání X? - Jak škola pomáhá dětem z Náhlova? Proč pomáhá?
Téma: Vidina budoucího povolání - Čím by podle Vás X chtěl/a být? - Co by podle Vás mohl/a vykonávala za povolání? Závěr (5 minut) - ujištění o anonymitě - prostor pro dotazy - poděkování - rozloučení
Příloha 2: Doporučení pro přehledné a rychlé vyřízení registrace
Doporučení pro přehledné a rychlé vyřízení registrace Podmínky registrace § 79 a § 80
Dokládá se:
ŽADATEL Formulář
žádost o registraci (výjimka:
zdravotnická
lze
stáhnout
na:
zařízení, http://portal.mpsv.cz/forms.
hospicová zařízení a dětské domovy (v sekci Formuláře pro registr sociálních formou „Žádosti o zápis do registru služeb) poskytovatelů sociálních služeb“) Přílohy: zajištění hygienických podmínek, rozhodnutí Krajské hygienické stanice o jsou-li sociální služby poskytovány schválení provozního řádu v zařízení
sociálních
služeb
(u
pobytových služeb dle § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona o sociálních službách) vlastnické k objektu
nebo nebo
jiné prostorám,
právo úředně ověřená smlouva (nájem, pronájem) kde výpis z katastru nemovitostí
budou sociální služby poskytovány doklad, že žadatel nemá daňové potvrzení
z příslušného
finančního
úřadu,
celního úřadu
nedoplatky
doklad, že žadatel nemá nedoplatek potvrzení od všech zdravotních pojišťoven v na pojistném a na penále na veřejné ČR:111 Všeobecná ZP ČR, 201Vojenská ZP ČR, 205 Česká průmyslová ZP, 207 Oborová
zdravotní pojištění
ZP zam. bank, poj. a stav., 209 ZP Škoda, 211 ZP MV ČR, 213 Revírní bratrská pokladna, ZP, 217 ZP METAL-ALIANCE doklad, že žadatel nemá nedoplatek potvrzení od příslušné ČSSZ (České správy na pojistném a na penále na sociální sociálního zabezpečení) zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti skutečnost, že na majetek fyzické čestné prohlášení statutárního zástupce nebo
právnické
osoby
nebyl
prohlášen konkurs nebo proti ní
nebylo
zahájeno
konkursní
nebo
vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku je-li žadatelem právnická osoba
úředně
ověřené
kopie
zakladatelských
dokumentů (zřizovací listiny, zakladatelské smlouvy) a dokladů o registraci, popřípadě výpis
z obchodního
rejstříku
nebo
jiné
evidence (např. živnostenský list) bezúhonnost právnické osoby
výpis z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce -
u
nově
registrovaného
poskytovatele
registrující orgán zajistí výpis z RT sám na základě informací poskytnutých žadatelem (název, IČ, sídlo) uzavřená případ
pojistná
smlouva
odpovědnosti
za
pro úředně ověřená kopie pojistné smlouvy škodu
způsobenou při poskytování sociální služby uzavřená pojistná smlouva o pojištění kopie uzavřené pojistné smlouvy odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti
s
poskytováním pouze jde-li o poskytování zdravotní služby v
zdravotních služeb, a to v rozsahu, v zařízeních sociálních služeb jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat po
celou
dobu
poskytování
zdravotních služeb SOCIÁLNÍ SLUŽBA údaje o registrované soc. službě Formulář lze stáhnout na: http://portal.mpsv.cz/forms. (v sekci Formuláře pro registr sociálních služeb) Přílohy:
A. popis realizace poskytování sociální služby (průběh služby, popis technického a materiálního zabezpečení) B. popis personálního zajištění (organizační struktura a počet pracovních míst, pracovní profily a kvalifikační požadavky) C. finanční rozvaha k zajištění provozu (popis finanční náročnosti, finanční krytí, roční aktualizace) bezúhonnost všech fyzických osob, které přímo poskytují sociální služby
◄ údaje A. – C. se dokládají jako příloha, a to v písemné i elektronické podobě ve formátu PDF
výpisy z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce - u nově registrované soc. služby registrující orgán zajistí výpis z RT sám na základě informací poskytnutých žadatelem o registraci, tj. jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo a okres narození
odborná způsobilost všech fyzických doklady nebo jejich úředně ověřené kopie, osob, které přímo poskytují sociální které prokazují odbornou způsobilost (doklad o služby
dosaženém vzdělání ZŠ, SOU, SŠ, VOŠ, VŠ + osvědčení o kvalifikačních kurzech dle zákona o sociálních službách)
jmenný
seznam
pracovníků
v doporučený
formulář
„Jmenný
seznam
souladu s § 109, § 115 a § 116 zákona pracovníků v sociálních službách“ lze nalézt na o sociálních službách
stránkách oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Krajského úřadu Libereckého kraje, v sekci Registrace sociálních služeb
způsob zajištění zdravotní péče, jde- úředně ověřená kopie smlouvy se zdravotní li o poskytování soc. služby podle § pojišťovnou 34 odst.1 písm.c) až f) zákona o nezabezpečení sociálních službách
zaměstnanci
nebo
lékařem
zdravotní
péče
v případě vlastními
Příloha 3: Žádost o registraci sociální služby
Příloha 4: Údaje o registrované sociální službě
Příloha 5: Rozhodnutí o registraci
Souhlas k půjčování DP Souhlasím s tím, aby moje diplomová práce byla půjčována ke studijním účelům. Žádám, aby citace byly uváděny způsobem užívaným ve vědeckých pracích a aby se vypůjčovatelé řádně zapsali do přiloženého seznamu.
V Praze dne 11. března 2013
Pořadové číslo
Jméno čtenáře
…………………………………. Podpis
č. ISIC karty
Bydliště
Datum
