UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ. Rigorózní práce

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ

Rigorózní práce

Fytofarmaka v urologii

Autor: Mgr. Jana Kunhartová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc.

1

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem sama vypracovala práci na téma Fytofarmaka v urologii Pouţitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloţeném seznamu literatury.

…………………………….. Mgr. Jana Kunhartová

2

Poděkování Děkuji panu Doc. RNDr. Jaroslavu Duškovi, CSc. za cenné připomínky, odborné vedení a pomoc při zpracování rigorózní práce.

3

Obsah: 1

Abstrakt…………………………………………………....6 - 7

2

Cíl…………………………………………………………......8

3

Úvod……………………………………………………...9 - 10

4

Farmakologická léčba onemocnění močového ústrojí…………………………………..……11 - 13

5

Farmakognostická léčba onemocnění močového ústrojí……………………………………..…14 - 15

6

Lékopisné definice a poţadavky na čajové směsi……….16 - 22 6. 1 Citace z Československého lékopisu 1………….……....16 6. 2 Citace z Československého lékopisu 2………..…….16 - 17 6. 3 Citace z Československého lékopisu 3……...………17 - 18 6. 4 Citace z Československého lékopisu 4……...………18 - 20 6. 5 Citace z Českého lékopisu 1997…………….…...……....20 6. 6 Citace z Českého lékopisu 2002…………………….20 - 22 6. 7 Citace z Českého lékopisu 2005………………..….…....22 6. 8 Citace z Českého lékopisu 2009……….……………..…22

7

Čajové směsi pouţívané ve fytoterapii při chorobách ledvin a močových cest…………….…………...………..23 - 79 7. 1 Hromadně vyráběné čajové směsi…………..…..… 23 - 30 7. 2 Neoficinální čajové směsi….………………...……..31 - 78 7. 3 Lékopisné čajové směsi……….…………...…………….79

8

Obsahové látky rostlinných drog………………………..86 - 90 8. 1 Charakteristika hlavních obsahových látek ve dvaceti nejčastěji vyskytujících se drogách………….….86 - 79 8. 1. 1 Flavonoidní glykosidy………………..………..……86 8. 1. 2 Triterpenické saponiny……………..…….……...….87 8. 1. 3 Fenolické glykosidy…………...…………..……...….87 8. 1. 4 Antraglykosidy…………………...…….….………...88 8. 1. 5 Silice…………………………………....………...88- 89

4

8. 1. 6 Iridoidní glykosidy…………………….…..…….……89 8. 1. 7 Třísloviny……………………..………………….89 - 90 9

Diskuse……………………………..………….…...….91 - 103

10 Závěr…………………………………...……..…………….104 11 Seznam pouţité literatury……………………...…….105 - 106

5

ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakognosie Kandidát Mgr. Jana Kunhartová Konzultant Doc.RNDr.Jaroslav Dušek,Csc. Název rigorózní práce Fytofarmaka v Urologii

Následuje stručný souhrn záměrů práce, použitých metod, dosažených výsledků a učiněných závěrů

1

Abstrakt Práce je zaměřena na urologické a diuretické čajové směsi. Nejprve je

zmapován výskyt onemocnění močových cest v rámci jednotlivých věkových kategorií i z hlediska biologické odlišnosti obou pohlaví. V práci je také zahrnuto fytoterapeutické hledisko nejčastěji pouţívaných rostlinných drog. Jednotlivé čajové směsi jsou rozděleny do tří kategorií, a to na hromadně vyráběné, neoficinální a oficinální čajové směsi. Práce obsahuje procentuální zastoupení jednotlivých rostlinných drog v čajových směsích a rovněţ zastoupení

lékopisných

a

nelékopisných

drog

a

porovnání

sloţení

urologických čajových směsí z hlediska počtu obsaţených drog. Výsledky práce jsou nakonec shrnuty do tabulek a grafů. V práci je porovnán obsah účinných látek a jejich vliv na urologický aparát. Na závěr je srovnání jednotlivých lékopisných definic a poţadavků.

6

ABSTRACT Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Farmakognosie Candidate Mgr. Jana Kunhartová Consultant Title of Thesis

Doc.RNDr.Jaroslav Dušek,Csc. Fytofarmaka in Urologii

Následuje překlad abstraktu práce do anglického jazyka

1

Abstract The work is focused on Urology and diuretic tea combinations. At first the

occurrence of Urinary tract´s diseases are mapped in the case of individual age categories. And also in the case of both sex´s biological differences. The text also includes phytotherapeutic view of the most using herbal drugs. Individual tea combinations are divided into three categories. They are mass produced, unofficial and official tea combinations. There is also percentage representation of individual herbal drugs and pharmacopoeia and non pharmacopoeia drugs, comparison of urological tea combinations in the numbers of containing drugs. The result of the work is summarized in tables and graphs in the end. The content of active substances is compared and also their effect on urological apparatus. In the end there is comparison of individual pharmacopoeial definitions and requirements

7

2

Cíl Cílem

této

práce

je

kritické

zhodnocení

sloţení

urologických

a diuretických čajových směsí, a to u oficinálních, neoficinálních i hromadně vyráběných.

8

3

Úvod Infekční zánětlivá onemocnění močových cest se řadí výskytem v populaci

na druhé místo hned za infekce dýchacích cest. Rovněţ v zastoupení nozokomiálních infekcí jsou na druhém místě. Tato onemocnění mají častou tendenci k recidivám a přechodu do chronicity. Celosvětová incidence se odhaduje na více neţ 250 miliónů epizod ročně a představuje nezanedbatelné nároky na ekonomické náklady, diagnostické a léčebné postupy. Rozdílná četnost jejich výskytu je dána rozdílným výskytem urologických onemocnění v jednotlivých věkových kategoriích a biologickou odlišností obou pohlaví. U novorozenců je výskyt uroinfekcí asi 3-5krát vyšší u chlapců, coţ odpovídá významně vyššímu výskytu vrozených odchylek močových cest u chlapců. U dívek narůstá prevalence v batolecím věku a pak relativně konstantně roste aţ do puberty. Ve věku 16 let představuje incidence pro chlapce 3,6 % a pro dívky 11,3 %. V reprodukčním věku výrazně převyšuje výskyt uroinfekcí u ţen. Předpokládá se, ţe nejméně 20 % ţen prodělá v průběhu ţivota infekci močových cest. Predisponujícím faktorem uroinfekcí je také postmenopauza s deficitem estrogenů a následnou urogenitální atrofií. Estrogeny podporují kolonizaci pochvy laktobacily, které přeměňují glykogen na kyselinu mléčnou, a tím udrţují v pochvě

nízké

pH,

coţ

inhibuje

růst

uropatogenů.

V postmenopauze

se důsledkem hormonálních změn zvyšuje pH poševního prostředí, mizí laktobacily, pochva se osídluje enterobakteriemi, které jsou obvyklými původci infekcí dolního močového traktu. Kolem 6. dekády ţivota se výskyt infekcí močových cest u obou pohlaví vyrovnává v důsledku výskytu hypertrofie prostaty a močových kamenů u muţů. U ţen mladšího a středního věku se většinou jedná o nekomplikované infekce močových cest. Oproti tomu je u muţů potencionálně vyšší pravděpodobnost

závaţnějšího průběhu, a proto je nutné zváţit moţnost

přítomnosti rizikových faktorů, například dosud nerozpoznané anomálie močových cest, urolitiázu či nádorová onemocnění. Z celkového počtu postihují uroinfekce v 80-90 % ţeny a jen 10 % muţe.1 9

Přibliţně 225 000 lidí v Evropě a jeden milión lidí po celém světě trpí konečným stadiem onemocnění ledvin. Tito lidé jsou závislí na hemodialýze, která nahrazuje funkci jejich ledvin. Vzhledem k častému výskytu a recidivám infekcí močových cest se lidé často uchylují i k přírodnímu způsobu léčení pomocí bylin a jejich extraktů.2 Léčivé rostliny provázejí lidstvo v průběhu celé jeho etapy historického vývoje. Byliny byly vlastně prvními léky, se kterými se člověk setkal. Do konce 18. století bylo bylinkářství jedinou obvyklou formou léčení. Rozmach chemie a výroba syntetických léčiv však vytlačily byliny a jejich uţívání do ústraní. Postupně se ale lidé začínají vracet k léčivým bylinám dvaceti let zájem o bylinkářství opět vzrůstá.

a během posledních

3

Stále více lidí má pochyby o rozsahu uţívání syntetických léků a také o jejich vedlejších účincích. Světová zdravotnická organizace odhaduje, ţe je bylinkářství na světě praktikováno 3-4krát častěji neţ klasická medicína. Studium léčivých účinků rostlin a uţívání léků na nich zaloţených podporují různé organizace, například Evropská vědecká kooperativa pro fytoterapii, která vznikla v Nizozemí. 4

10

4

Farmakologická léčba onemocnění močového ústrojí Nejčastějším onemocněním močového ústrojí jsou infekce různého

charakteru. Chybně léčené, či dokonce nedoléčené infekce jsou základem pro recidivující zánětlivé procesy, které poškozují sliznice uretry, trigona a měchýře. V chronickém stadiu je uretra a trigonum měchýře trvale kolonizována bakteriemi, z čehoţ vyplývá adekvátní zánětlivá reakce. To postihuje slizniční výstelku, podslizniční tkáň a irituje nervová zakončení ve stěně těchto orgánů. Vzniká překrvení, edém, dochází k hyperplazii urotelu a ke ztrátě elasticity podslizničního vaziva. Tyto změny na úrovni imunologické a strukturální se stávají podkladem pro vznik poruch mikce a kontinence. Léčba chronické uroinfekce je často komplikovaná.

Bakterie se

v devastovaném a imunologicky vyčerpaném prostředí tak „usídlí“, ţe ani opakovaná antibiotická léčba nemá úspěch. Antibiotika nelze podávat dlouhodobě, přesto je vhodné pouţít uroseptickou clonu na několik týdnů i měsíců ve snaze minimalizovat recidivu uroinfekce. To je však pro organismus do jisté míry zatěţující.3 Infekce močových cest lze rozdělit podle: a) anatomické lokalizace – horního a dolního močového traktu b) přítomnosti obstrukce c) přítomnosti jiných onemocnění – komplikované a nekomplikované d) etiologické agens – bakteriální a jiné e) prostředí – nozokomiální a komunitní f) časového průběhu – akutní a chronické U nekomplikovaných infekcí močových cest je spektrum bakteriálních původců obdobné u horní a dolní formy močového traktu. Přibliţně u 70-95 % je původcem Escherichia coli, u 5-20 % Staphylococcus saprophyticus. U malé části lze prokázat i Proteus mirabilis, Klebsiella species nebo Enterococcus species Při léčbě infekcí se pouţívají širokospektrální antibiotika a chemoterapeutika:

11



trimethoprim a sulfamethoxazol,



trimethoprim,



nitrofurantoin.

Cefalosporiny: 

I. generace: cefadroxil,



II. generace: cefuroxim, cefaclor, cefprozil,



III. generace: cefixim.

Aminopeniciliny: 

amoxicilin,



amoxicillin a klavulanová kyselina,



ampicillin a sulbaktam

Fluorochinolony: 

ofloxacin,



ciprofloxacin,



penfloxacin,



norfloxacin.

Makrolidy: 

azithromycin,



roxithromycin.

Tetracykliny: 

doxycyclin.6

Ve farmakoterapii poruch močového měchýře se pouţívají i další skupiny látek. Zde je rozhodující, zda se jedná o poruchy horních cest močových nebo dolních cest močových. Látky k ovlivnění poruch horních cest močových: 

spazmolytika,



spazmoanalgetika.

Látky k ovlivnění poruch dolních cest močových: 

inkontinence: o antimuskarinové a antinikotinové látky, o sympatomimetika, o lokální anestetika,



benigní hyperplazie prostaty.

12

Na funkcích dolních močových cest hraje nepochybně roli vegetativní inervace.

Detrusor

močového

měchýře

je

inervován

zejména

parasympatickými nervy, ostatní cílové struktury jsou inervovány sympatikem. Adrenoreceptory-

převládají v prostatě, na bázi močového

měchýře a prostatické uretře, -receptory jsou především v těle močového měchýře. Těchto poznatků se vyuţívá při léčbě močové inkontinence. Ta se rozděluje: 

urgentní inkontinenci,

 reflexní inkontinenci,  stresovou inkontinenci,  ostatní stavy. Prospektivně u inkontinence připadají v úvahu další léčiva: inhibitory syntézy prostaglandinů, analoga vazopresinu, kalciové blokátory a látky ovlivňující K+ kanály.10

13

Farmakognostická léčba onemocnění

5

močového ústrojí Do farmakoterapeutické skupiny přírodních léčiv ovlivňujících vodní bilanci organismu patří následující 2 podskupiny: 1

Diuretika: Petroselini radix, Juniperi fructus, Levistici radix et fructus, Violae tricoloris herba, Betulae folium, Ononidis radix, Orthosiphonis folium, Polygoni aviculari herba, Pruni spinosae flos, Herniariae herba a Equiseti herba.

2

Diaforetika: Tiliae flos a Sambuci flos.20

Prokazatelný účinek na močové ústrojí mají přírodní léčiva obsahující tyto farmakochemické skupiny: 1.

Sacharidy: 1. 1 Monosacharidy: Sorbi fructus, Cynosbati fructus. 1. 2 Dextrany, glykany, fruktosany: Inulae radix, Bardanae radix.

2.

Glykosidy: 2. 1

Fenolické glykosidy: Uvae ursi folium, Vitis idaeae folium.

2. 2

Kumariny: Meliloti herba, Asperulae herba.

2. 3 Flavonoidní glykosidy: Betulae folium, Ononidis radix, Sambuci flos, Tiliae flos, Spiraeae flos, Lamii albi flos, Ribes nigri folium. 2. 4 S obsahem anthokyanů: Cyani flos. 2. 5 Anthraglykosidy: Rubiae tinctorum radix. 2. 6 Kardioaktivní glykosidy: Convallariae herba,Scillae bulbus, Oleandri folium. 2. 7 Triterpenické saponiny: Liquiritiae radix, Primulae radix, Herniariae herba, Equiseti herba, Verbasci flos. 2. 8

Thioglykosidy: Tropaeoli semen.

2. 9

Iridoidní hořčiny: Taraxaci radix cum herba.

2. 10 Třísloviny: Rubi idaei folium, Fragariae folium,Polygoni avicularis herba. 3.

Silice: Origani herba, Bucco folium,Juniperi fructus, Hyssopi herba, Millefolii herba et flos, Urticae herba, Petroselini radix et fructus. 14

4.

Alkaloidy: 4. 1 Piperidinové, pyridinove a chinolizidinové alkaloidy: Sarothamni herba (flos),Genistae herba. 4. 2 Tetrahydroisochinolinové a benzylisochinolinové alkaloidy: Boldo folium. 4. 3 Steroidní alkaloidy: Veratri radix. 4. 4 Purinové alkaloidy: Coffeae semen, Theae folium.20

V urologických a diuretických čajových směsích, které jsou v práci vyhledány, jsou v zastoupení všechny farmakochemické skupiny přírodních léčiv. Pouze drogy ze skupiny kardioaktivních glykosidů jsou vynechány. Čajoviny by neměly obsahovat ani drogy s obsahem některých alkaloidů, přesto se v neoficinálních čajovinách nacházejí např. Genistae herba, Rutae herba, Hyoscyami folium, Chelidonii herba, Lycopodii herba, Symphyti radix, Farfarae folium.

15

6

Lékopisné definice a požadavky na čajové směsi

6. 1 Citace z Československého lékopisu 1 Léčivé čaje jsou směsi rozdrobněných

částí rostlinných, prosátých

předepsanými síty někdy také s přísadou jiných léčiv. K přípravě léčivých čajů uţívá se, není-li předepsáno jinak, listů, květů nebo natí řezaných (I), dřev, kůr nebo kořenů drobně řezaných (II), plodů nebo semen hrubě tlučených (III). Lněné semeno se přidává vcelku, anýzový a fenyklový plod po předchozím mírném zmáčknutí. Plody nebo semena, která procházejí sítem číslo III, nutno předem roztlouci a k léčivému čaji přimísit nakonec. Součásti, pouţité k přípravě léčivých čajů, musí velikostí řezu odpovídat uvedenému sítu. Menší úlomky vzniklé rozdrobňováním rostlinných částí je nutno odstranit prosátím o dvě čísla hustším sítem. Léčivé čaje se před vydáním vţdy znovu promísí. Uchovávají se na suchém místě. Zkoušky na čistotu: Popel: nesmí zanechat více neţ 7 % popela v roztoku chlorovodíku nerozpustného.11

6. 2 Citace z Československého lékopisu 2 Oproti Československému lékopisu 1 je definice v Československém lékopisu 2 rozšířena. Je-li k přípravě čajových směsí kromě drog předepsána přísada rozpustných látek, provlhčí se rostlinné části stejnoměrně jejich roztoky a suší se při 30-50 C. Hotové čajové směsi se zbaví prachu sítem číslem V a znovu se promísí. Promísení čajových směsí se provádí pergamenovými kartami.Čerstvě připravené čajové směsi se nesmějí míchat se zbytky staré zásoby. Navíc jsou zde uvedeny:

16

Zkoušky totoţnosti: čajové směsi se zkoušejí metodami obvyklými při farmakognostickém zkoušení drog. Zkoušky na čistotu: popel

nerozpustný v roztoku chlorovodíku se stanoví způsobem uvedeným

ve všeobecné části. Uchovávají se v nádobách dobře uzavřených, na místě suchém, chráněny před světlem. Stářím a špatným uchováváním se znehodnocují a nesmí se vydat. Československý lékopis obsahuje totoţnou diuretickou čajovou směs jako předchozí lékopis.12

6. 3 Citace z Československého lékopisu 3 Zde se nachází další doplnění citace oproti předchozímu vydání. K impregnaci se volí takové drogy jimiţ roztok léčiv dobře proniká a které během dalšího sušení nepodléhají změnám obsahu a vzhledu. Čajové směsi slouţí nejčastěji k přípravě vodných nálevů, odvarů nebo výluhů. Způsob úpravy jednotlivých součástí je uveden ve všeobecné části ve stati „Stanovení stupně rozdrobnění drog“. Při přípravě čajových směsí se provádí smísení rozdrobněných rostlinných drog (kromě plodů a semen) podle pořadí váhových mnoţství, a to počínaje drogami předepsanými v největším mnoţství, plody a semena se přidávají nakonec. Čaje k obkladům se musí připravovat z drog hrubě práškovaných a vydávat s označením „Zevně k obkladům“. Stanovení součástí čajové směsi: podle charakteru drog se provádí stanovení součástí čajové směsi s naváţkou 5,0-10,0 gramů směsi, která byla předem řádně zhomogenizována. Jednotlivé sloţky se od sebe oddělí a zváţí. Získaný výsledek se přepočte na %. Váhová odchylka jednotlivých sloţek čajové směsi nesmí být větší neţ 30 % u jedné sloţky, 25 % u dvou sloţek. Ostatní sloţky se mohou odchylovat o

10 %.

17

Dávkování: provádí se pomocí čajových nebo polévkových lţic. Není-li jinak předepsáno, bere se z čajových směsí obsahujících převáţně listy, natě nebo květy jedna polévková lţíce (asi 3 gramy), z těch, které obsahují převáţně kořeny, oddenky, dřeva nebo plody 1 čajová lţička (asi 1,5 gramů) na šálek vody (asi 200 mililitrů). Tento lékopis obsahuje rovněţ diuretickou čajovou směs, ale liší se stupněm rozdrobnění jednotlivých drog. Drogy se zbaví prachu a smísí. Musí obsahovat nejméně 0,25 % silice. Popis: směs odpovídající stupněm rozdrobnění předepsanému sítu, aromatickému prachu po petrţelovém kořeni, jalovcovém plodu a nasládlému pachu po lékořicovém kořeni. Jsou v ní patrné kousky tmavě modrých jalovcových plodů, ţlutého lékořicového kořene, naţloutle bílé úlomky petrţelového kořene a šedohnědé kousky kořene jehlice trnité. Jejich bliţší makroskopický popis je uveden v příslušných článcích. Zkoušky na čistotu:  ztráta sušením, nejvýše 14,5 %,  popel, nejvýše 6,0 %,  popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové, nejvýše 1,5 %. Stanovení obsahu:  10,0 gramů se destilují 3 hodiny se směsí 300 mililitrů vody a 100 mililitrů glycerinu způsobem popsaným ve všeobecné stati „Stanovení silice v drogách“.13

6. 4 Citace z Československého lékopisu 4 Rovněţ v tomto lékopisu je definice pozměněna. Diuretická směs je směs rostlinných drog s účinkem diuretickým. Musí obsahovat nejméně 0,30 % (V/m) silic. Z uvedených sloţek se připraví čajová směs způsobem uvedeným v článku Species. Popis a vlastnosti: Směs

drog

odpovídajících

stupněm

rozdrobnění

předepsanému

sítu,

charakteristického zápachu po libečkovém kořeni a jalovcovém plodu.

18

Jsou v ní patrné jalovcové plody, ţluté úlomky lékořicového kořene, ţlutohnědé úlomky libečkového kořene, částice kořene jehlice trnité a tmavě zelené kousky listu břízy. Jejich bliţší makroskopický popis je uveden v příslušných článcích. Zkoušky totoţnosti: při zjišťování totoţnosti se postupuje jako ve zkoušce a) článku Species. Zkoušky na čistotu: ztráta sušením, nejvýše 13,0 %, popel, nejvýše 6,5 %, popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové, nejvýše 1,5 %. Stanovení obsahu: součásti čajové směsi musí vyhovovat zkoušce článku Species silice, stanoví se způsobem uvedeným ve stati „Stanovení silic“, postup A. Při mísení se postupuje tak , ţe se drogy (kromě plodů a semen) mísí postupně v pořadí podle hmotnosti jednotlivých sloţek, a to počínaje drogami předepsanými v největším mnoţství, plody a semena se přidávají nakonec. Jsou-li předepsány přísady rozpustných léčivých látek, provlhčí se (impregnují) nejdříve vodnými roztoky těchto látek příslušná mnoţství určitých drog, pak se provlhčené drogy suší v tenké vrstvě při vhodné teplotě a po vysušení se smísí s ostatními sloţkami čajové směsi. K impregnaci se volí takové drogy, jimiţ roztok léčiv dobře proniká a které během sušení nepodléhají změnám vzhledu, popřípadě obsahu účinných látek. Hotové čajové směsi se zbaví prachu prosátím sítem V a znovu se promísí. Čaje k obkladům se připravují z drog hrubě práškovaných a vydávají s označením „Zevně k obkladům“. Stanovení součástí čajové směsi: podle charakteru a stupně rozdrobnění drog se odváţí z řádně promíseného vzorku 5,0-10,0 gramů směsi, její jednotlivé sloţky se od sebe oddělí (eventuálně za pouţití lupy) a kaţdá z nich se zvlášť zváţí. Hmotnostní odchylka jednotlivých sloţek vyjádřená v % z jejich předepsané nebo udané hmotnosti smí být nejvýše 10 %, přičemţ u dvou sloţek smí být aţ

20 % a u jedné sloţky aţ

30 %.

Terapeutické dávky: dávkování čajových směsí se provádí pomocí čajových nebo polévkových lţic. Není-li jinak předepsáno, bere se z čajových směsí obsahujících převáţně listy, natě nebo květy jedna polévková lţíce (asi 3 gramy), v těch, které obsahují

19

převáţně kořeny, oddenky, dřeva nebo plody jednu čajovou lţíci (asi 1,5 gramu) na šálek vody (asi 200 mililitrů). 14

6. 5 Citace z Českého lékopisu 1997 Také v tomto lékopise nalezneme další úpravy definice. Jsou to směsi drog rozdrobněných nebo nerozdrobněných na předepsanou velikost částic, někdy i s přísadou dalších léčivých látek, určené nejčastěji k přípravě vodných nálevů nebo odvarů. Pokud se drogy impregnují, suší se při teplotě 40 C. Tato teplota v Československém lékopisu 4 nebyla udána. Zkoušky totoţnosti: jednotlivé sloţky čajové směsi, viz Zkouška na čistotu, se hodnotí postupy uvedenými v článcích příslušných drog. Zkoušky na čistotu: stanovení jednotlivých součástí čajové směsi. Podle charakteru a stupně rozdrobnění drog se odváţí z dobře promíchané čajové směsi vzorek o hmotnosti 5,0 aţ 20,0 gramů. Jednotlivé drogy se pinzetou (je-li třeba za pouţití lupy) oddělí a kaţdá zvlášť se zváţí. Odchylka od deklarované hmotnosti kaţdé ze sloţek čajové směsi je nejvýše 10 %, dvou ze sloţek čajové směsi je nejvýše směsi je nejvýše

25 %, jedné ze sloţek čajové

30 %.15

6. 6 Citace z Českého lékopisu 2002 Zde se nachází článek Rostlinné drogy určené k přípravě čajů. Plantae medicinales ad potionem aquosam Synonymum. Plantae ad ptisanam Čaje se skládají výhradně z jedné nebo více rostlinných drog určených k přípravě perorálních vodných přípravků, jako jsou odvary, nálevy nebo maceráty. Připravují se v čas potřeby. Obvykle jsou distribuovány ve formě balení ve velkém nebo v sáčcích. Rostlinné drogy vyhovují poţadavkům jednotlivých

20

příslušných článků Českého lékopisu nebo v případě, ţe články nejsou vypracovány, vyhovují poţadavkům článku Plantae medicinales. Doporučení na mikrobiologickou jakost čaje bere v úvahu předepsaný způsob přípravy čaje. Zkoušky totoţnosti: Totoţnost rostlinných drog v čajích se určuje botanickým hodnocením. Zkoušky na čistotu: Stanovení podílu jednotlivých rostlinných drog v čajové směsi se provádí vhodnými metodami. Čaje v sáčcích odpovídají následné zkoušce. Hmotnostní stejnoměrnost: Stanoví se průměrná hmotnost dvaceti namátkově vybraných jednotek, plné sáčky se jednotlivě zváţí. Sáček se pak otevře tak, aby nedošlo k ţádným ztrátám, důkladně se za pomoci štětce vyprázdní a prázdný sáček se zváţí a z rozdílu se vypočítá hmotnost obsahu. Postup se opakuje s devatenácti vyhovujícími sáčky. Není-li uvedeno jinak, neliší se více neţ dva sáčky z dvaceti jednotlivých sáčků od průměrné hmotnosti o více procent, neţ uvádí tabulka. Ţádný ze sáčků se neliší o více neţ dvojnásobek. Průměrná hmotnost

Odchylka v %

méně neţ 1,5 g

15 %

1,5 g aţ 2,0 g

10 %

více neţ 2,0 g

7,5 %

Skladování: chráněné před světlem V tomto lékopise se také nachází článek Přípravky z rostlinných drog. Plantarum medicinalium praeparata Synonymum: Plantae medicinales praeparatore Připravují se extrakcí, destilací, rozdrobňováním, čištěním, zahušťováním nebo fermentací z rostlinných drog. Zahrnují řezané nebo práškované rostlinné drogy, tinktury, extrakty, silice, lisované šťávy a zpracované extrakty. Čaje připravené z rostlinných drog vyhovují poţadavkům článku Plantae medicinales ad potentionem aquosam.

21

Instantní čaje jsou tvořeny práškem nebo granulemi připravenými z jedné nebo několika rostlinných drog. Jsou určeny k přípravě perorálních roztoků těsně před pouţitím.16

6. 7 Citace z Českého lékopisu 2005 Tento lékopis je ve stejném znění jako Český lékopis 2002.17

6. 8 Citace z Českého lékopisu 2009 Citace v tomto lékopisu je v podstatě stejná jako u předešlého lékopisu. Pouze definice způsobu distribuce je pozměněna. Je určeno, ţe rostlinné drogy určené k přípravě čajů, jsou distribuovány nerozplněné (bulk) nebo v sáčcích. Zkoušky jsou zachovány.18

22

Čajové směsi používané ve fytoterapii při

7

chorobách ledvin a močových cest 7. 1

Hromadně vyráběné čajové směsi

Mnoţství jednotlivých drog, dávkování, indikace a kontraindikace jsou uváděny podle citace či záhlaví, ze kterých práce čerpala. U některých čajovin je uvedeno pouze sloţení bez udání hmotnostního či procentuálního zastoupení.

1. Dr. Müller Pharma: Urosept  Složení: zlatobýlová nať (Solidaginis herba), ibiškový květ (Hibisci flos), šípek bez semene (Cynosbati fructus sine semine), brusinková šťáva – suchý koncentrát, nať svízele syřišťového (Galii veri herba), rozmarýnový list (Rosmarini folium), list buko (Bucco folium).  Dávkování: dospělým se doporučuje vypít 2 aţ 4 šálky denně, dětem od 3 do 12 let 1 aţ 2 šálky.  Kontraindikace: u děti do tří let.5

2. Apotheke: Bio urologický čaj  Složení: list břízy (Betulae folium), šípek plod (Cynosbati fructus) 25 g, kopřivová nať (Urticae herba), zlatobýlová nať (Solidaginis herba), mateřídoušková nať (Serpylli herba), přesličková nať (Equiseti herba)  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.5

3. Intensive: Urologický bylinný čaj  Složení: nať máty peprné (Menthae piperitae herba), list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), list břízy bělokoré (Betulae folium), nať přesličky rolní (Equiseti herba), kořen petrţele zahradního (Petroselini radix), kořen jehlice trnité (Ononidis radix).  Dávkování: není upřesněno.5

23

4. Spagyria: Jančův ledvinový čaj s pravým celíkem zlatobýlem  Složení: celík zlatobýl květ s natí (Herba cum flos solidaginis virgaurea) 50 %, nať přesličky rolní (Herba equiseti) 17 %, rdesno ptačí nať (Herba polygoni avicularis) 17 %, rdesno blešník nať (Herba polygoni lapathofolii) 16 %. 

Dávkování: 1 nálevový sáček 2krát denně.5

5. Fytopharma: Nephrosal urologický bylinný čaj  Složení: list břízy (Betulae folium), kopřivová nať (Urticae herba), nať máty peprné ( Menthae piperitae herba), plody šípku (Cynosbati fructus), přesličková nať (Equiseti herba), kořen jehlice trnité (Ononidis radix). 

Dávkování: šálek 3krát denně.5

6. Čaj bylináře Pavla Váni: Ledvinový čaj  Složení: svízelová nať (Herba galii veri ), list jasanu (Folium fraxini), list břízy (Folium betulae), tuţebníková nať (Herba spirae ulmariae), zlatobýlová nať (Herba solidaginis virgaurea) 

Dávkování: 2 šálky denně.5

7. Teekanne: Urologický čaj  Složení: nať zlatobýlu (Solidaginis herba) 25 %, list břízy bradavičnaté (Betulae folium) 5 %, nať přesličky rolní (Equiseti herba) 5 %, kořen jehlice trnité (Ononidis radix) 5 %, list máty peprné (Folium menthae piperitae) 5 %, kořen lékořice lysé ( Liquiritiae radix) 5 %.  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Kontraindikace: u dětí do tří let, ne při onemocnění srdce a při sníţené funkci ledvin.5

8. Megafyt: Urologický čaj:  Složení: list břízy (Betulae folium) 450 mg, list medvědice lékařské (Uvae ursi folium) 450 mg, nať máty peprné (Menthae piperitae herba) 225 mg, kořen jehlice trnité (Ononidis radix) 150 mg, kořen petrţele 24

(Petroselini radix) 150 mg, průtrţníkova nať (Herniariae herba) 75 mg v jednom nálevovém sáčku.  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Kontraindikace: při otocích, které jsou způsobeny nedostatečnou funkcí srdce a ledvin. V těhotenství, při kojení a u dětí do dvanácti let. Nepodávat s léky a potravinami sniţující pH moče (acylpirin, káva).5

9. Megafyt: Urologická bylinná směs  Složení: list břízy (Folium betulae), nať máty peprné (Herba menthae piperitae), kořen petrţele (Radix petroselini), nať průtrţníku lysého (Herba herniariae), kořen jehlice trnité (Radix ononidis)  Dávkování: 1 šálek denně.  Kontraindikace: při otocích, které jsou způsobeny nedostatečnou funkcí srdce a ledvin. V těhotenství, při kojení a u dětí do dvanácti let.5

10. Leros: Urologický čaj  Složení: list břízy (Betulae folium) 27,5 g, list medvědice lékařské (Uvae ursi folium) 22,5 g, nať rdesna ptačího (Polygoni avicularis herba) 11,0 g, kořen jehlice trnité (Ononidis radix) 10,0 g, kořen petrţele (Petroselini radix) 10,0 g, nať kopřivy (Urticae herba) 10,0 g, nať řebříčku (Millefolii herba) 7,0 g, květ černého bezu (Sambuci nigrae flos) 2,0 g, na 100 g čajové směsi.  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Kontraindikace: při nedostatečné funkci srdce a ledvin, v těhotenství, kojení a dětí do dvanácti let.5

11. Apotheke: Ledvinový čaj  Složení: zlatobýlová nať (Herba solidaginis virgaurea) 52,0 g, nať přesličky (Herba equiseti)16,0g, nať rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis) 16,0 g, nať vrbice bílé (Herba persicarii) 16,0 g na 100 g čajové směsi.  Dávkování: 2 šálky denně.

25

 Kontraindikace: u lidí, kteří trpí chronickým onemocněním ledvin a otoky v důsledku sníţené funkce ledvin a srdce.5

12. Herbex: Urologický čaj  Složení: nať kopřivy (Herba urticae), list břízy (Folium betulae), list meduňky (Folium melissae), nať mateřídoušky (Herba serpylli), nať přesličky (Herba equiseti), nať vrbovky malokvěté (Herba epilobii), semeno lnu (Semen lini).  Dávkování: 1 šálek denně.  Kontraindikace: u dětí do tří let.5

13. Leros Natur: Choroby ledvin a močových cest  Složení: list břízy (Folium betulae), zlatobýlová nať 5 % (Herba solidaginis virgaurea), nať vřesu 15 % (Herba callunae), nať přesličky (Herba equiseti), nať máty peprné (Herba menthae piperitae), nať truskavce (Herba polygoni avicularis), kořen jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 2 aţ 4 šálky denně.  Kontraindikace: doporučena konzultace s lékařem při chronickém onemocnění ledvin, otocích, které jsou způsobeny nedostatečnou funkcí srdce a ledvin. U dětí do tří let.5

14. Leros: Urocyston  Složení: 0,375 g list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 0,300 g nať přesličky (Herba equiseti), 0,225 g borůvková nať (Herba myrtilli), 0,150 g květ bezu černého (Flos sambuci), 0,150 g zlatobýlová nať (Herba solidaginis

virgaurea),

0,150

g

tymiánová

nať

(Herba

thymi)

v 1 nálevovém sáčku.  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Kontraindikace: u otoků, způsobených nedostatečnou funkcí srdce a ledvin, těhotenství, kojení a dětí do dvanácti let.5

26

15. Leros: Species urologicae planta  Složení: 27,5 g listu břízy (Folium betulae), 22,5 g listu medvědice (Folium uvae ursi), 11,0 g nať rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), 10,0 g kořene jehlice (Radix ononidis),10,0 g petrţelového kořene (Radix petroselini), 10,0 g natě kopřivy (Herba urticae), 7,0 g natě řebříčku (Herba millefolii), 2,0 g květu bezu černého (Flos sambuci) ve 100 g.  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.5  Kontraindikace: u otoků, způsobených nedostatečnou funkcí srdce a ledvin, těhotenství, kojení a dětí do dvanácti let. Neuţívat s léky a potravou sniţující pH moči. Můţe způsobovat hnědé zabarvení moči.5

16. Valdemar Grešík Natura: Urologický čaj  Složení: list medvědice (Folium uvae ursi),

průtrţníková nať (Herba

herniariae), kořen jehlice (Radix ononidis), květ černého bezu (Flos sambuci), nať přesličky rolní (Herba equiseti), nať truskavce (Herba polygoni avicularis), nať vrbice (Herba persicarii), list břízy (Folium betulae).  Dávkování: neupřesněno.  Kontraindikace: pro děti do dvanácti let, těhotné a kojící ţeny, při onemocnění ledvin a jater.5

17. Valdemar Grešík Natura: Ledvinový čaj  Složení: list břízy (Folium betulae), nať vřesu (Herba callunae), nať zlatobýlu (Herba solidago virgaurea), nať truskavce (Herba polygoni avicularis), květ černého bezu (Flos sambuci), list brusinky (Folium vitis idaeae), kořen libečku (Radix levistici), nať průtrţníku (Herba herniariae), nať přesličky (Herba equiseti).  Dávkování: neupřesněno.  Kontraindikace: pro děti do dvanácti let, těhotné a kojící ţeny, při onemocnění ledvin a jater.5

27

18. Bylinné čaje Vlčková: Močové cesty  Složení: květ vřesu (Flos callunae), květ černého bezu (Flos sambuci), nať kopřivy (Herba urticae), nať truskavce (Herba polygoni avicularis), list břízy (Folium betulae), nať řebříčku (Herba millefolii), kořen petrţele (Radix petroselini), kořen jehlice trnité (Radix ononidis). 

Dávkování: neupřesněno.5

19. Bylinné čaje Vlčková: Močový měchýř  Složení: nať borůvky (Herba myrtilli), nať zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), list břízy (Folium betulae), list mochny husí (Folium potentillae anserinae), nať průtrţníku (Herba herniariae), nať vrbovky (Herba epilobii), nať rozrazilu (Herba veronicae), nať řepíku (Herba agrimoniae). 

Dávkování: neupřesněno.5

20. Dr. Popov čaj bylinný sypaný: Stop písek  Složení: list jahodníku (Herba fragariae), nať truskavce (Herba polygoni avicularis), nať zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), květ trnky (Flos pruni spinosae), nať benediktu (Herba cnici benedicti), nať přesličky (Herba equiseti), nať vrbice blešníku (Herba persicarii), nať bedrníku (Herba pimpinellae).  Dávkování: neupřesněno.5

21. MUDr. Blovská urologické čaje: Pro správnou funkci ledvin  Složení: list meduňky (Folium melissae), nať kontryhele (Herba alchemilae), list kopřivy (Folium urticae), nať řebříčku (Herba millefolii), nať třezalky (Herba hyperici).  Dávkování: neupřesněno.5

28

22. MUDr. Blovská urologické čaje: Pro ochranu močových cest  Složení: list kopřivy (Folium urticae), list meduňky (Folium melissae), nať zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), nať řebříčku (Herba millefolii), list brusinky (Folium vitis idaeae).  Dávkování: neupřesněno.5

23. MUDr. Blovská urologické čaje: Prevence ledvinových kamenů  Složení: list kopřivy (Folium urticae), list břízy (Folium betulae), list meduňky (Folium melissae), nať přesličky (Herba equiseti), nať mochny husí (Herba potentillae anserinae)  Dávkování: neupřesněno.5

24. Fyto tea: Urologický čaj  složení: fazolový plod bez semen (Fructus phaseoli sine semine), nať přesličky (Herba equiseti), nať zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), list břízy (Folium betulae), květ černého bezu (Flos sambuci), list medvědice (Folium uvae ursi).  dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.5

25. Goldim: Uroefekt granulovaný čaj  Složení: extrakt z celíku zlatobýlu (Solidago virgaurea), extrakt z břízy bělokoré (Betula pendula), brusinkový prášek (Vaccinium vitis idae), extrakt z kontryhele (Alchemilla vulgaris), extrakt z listů brusinky obecné (Vaccinium vitis idaea), extrakt z ibišku súdánského (Hibiscus sabdarifa).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.5

26. Oxalis: Odvodňovací - čistící čaj  Složení: list kopřivy (Folium urticae), list břízy (Folium betulae), květ heřmánku (Flos chamommillae), nať přesličky (Herba equiseti), nať řepíku (Herba agrimoniae)

29

 Dávkování: neupřesněno.5

27. Kräuter Kottas: Čaj na ledviny a močové cesty  Složení: 10 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae), 30 g listu trubkovce (Folium orthosiphonis), 20 g natě přesličky (Herba equiseti), 21 g natě průtrţníku (Herba herniariae), 19 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky 3krát denně.5

30

7. 2

Neoficinální čajové směsi

Uvedené indikace u jednotlivých čajových směsích jsou v práci záměrně citovány stejně jako v příslušné literatuře, ze které práce čerpala.

 1. Složení: dva díly celíku zlatobýlu

a svízele syřišťového (Herba

solidaginis virgaurea et Herba galii veri) a jednoho dílu natě hluchavky bílé (Herba lamii albi).  Dávkování: třikrát denně během 2-3 týdnů. Preventivní kůru uděláme alespoň jednou v roce.8  2. Složení: dva díly natě celíku zatobýlu (Herba solidaginis virgaurea) jeden díl natě přesličky rolní a truskavce ptačího (Herba equiseti et Herba polygoni avicularis).  Dávkování: jednou za čas několik dní ¾ litru aţ 1 litr.  Indikace: preventivní ledvinová čajová směs.8  3. Složení: stejné díly kořene jehlice trnité, lékořice lysé a listu břízy bradavičnaté (Radix ononidis, Radix liquiritiae et Folium betulae).  Dávkování: dvakrát aţ třikrát denně, ne dlouhodobě.  Indikace: na podporu činnosti ledvin.8  4. Složení: dva díly natě vřesu obecného a celíku zlatobýlu (Herba callunae et Herba solidaginis virgaurea), jeden díl natě přesličky rolní a šalvěje lékařské (Herba equiseti et Herba salviae).  Dávkování: ½ litru čaje z této směsi ráno a večer.  Indikace: při bílkovinách v moči.8

 5. Složení: 40 g semene lnu setého (Semen lini), 40 g natě kručinky německé (Herba genistae) a 100 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: denně vypijeme dva aţ tři šálky teplého čaje.  Indikace: záněty ledvin.9

31

 6. Složení: 10 g listu jahodníku obecného (Folium fragariae), 10 g ostruţiníku křovitého a 10 g natě kopřivy dvoudomé (Folium rubii fruticosi et Herba urticae), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 100 g semene lnu setého (Semen lini).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky teplého čaje.  Indikace: záněty ledvin.9  7. Složení: 5 g květu slézu maurského a 5 g plodu petrţele zahradního (Flos malvae et Fructus petroselini),

10 g plodu šípku (Fructus

cynosbati), 10 g kořene libečku lékařského a 10 g kořene bedrníku anýzu (Radix levistici et Radix pimpinellae), 15 g listu medvědice lékařské a 15 g listu břízy bělokoré (Folium uvae ursi et Folium betulae), 15 g kořene jehlice trnité a 15 g oddeneku pýru plazivého (Radix ononidis et Rhizoma graminis).  Dávkování: tři šálky teplého čaje denně.  Indikace: záněty ledvin.9  8. Složení: listí břízy bělokoré (Folium betulae), sladké hrachové lusky bez semen(Fructus phaseoli sine semine) a natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: záněty ledvin.9  9. Složení: 50 g natě svízele syřišťového ( Herba galii veri), 40 g semena lnu setého (Semen lini), 30 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 30 g listů břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 šálky denně  Indikace: záněty ledvin.9

 10. Složení: 15 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 8 g natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis ), 6 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici).  Dávkování: půl šálku 2krát denně, maximálně 3 týdny.

32

 Indikace: onemocnění ledvin.9  11. Složení: 50 g natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii), 25 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici) a 25 g natě mateřídoušky obecné (Herba serpylli).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky.  Indikace: onemocnění ledvin.9  12. Složení: 20 g plodu fenyklu (Fructus foeniculi), 20 g kořene petrţele (Radix petroselini), 20 g bulvy celeru (Bulbus apii graveolens), 10 g chřestu (Asparagus officinalis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: onemocnění ledvin.9  13. Složení: 20 g natě měsíčku lékařského (Herba calendulae), 20 g natě tuţebníku jilmového (Herba spirae ulmariae), 20 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis), 10 g natě máty peprné (Herba menthae piperitae), 10 g plodů fazole (Fructus phaseoli), 10 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 10 g natě kopřivy (Herba urticae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: onemocnění ledvin.9  14. Složení: tři díly natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), dva díly listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae) a jeden díl kukuřičných čnělek (Stigmata maydis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: onemocnění ledvin.9  15. Složení: 25 g natě medvědice lékařské (Herba uvae ursi), 25 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 15 g natě svízele syřišťového (Herba galii veri), 15 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 33

10 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 10 g listu podbělu lékařského (Folium farfarae).  Dávkování: 250 ml denně, po šesti týdnech je nutno léčbu na 1 aţ 2 týdny přerušit.  Indikace: onemocnění ledvin.9  16. Složení: 1 díl natě tuţebníku jilmového (Herba spirae ulmariae), 1 díl natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea) a 1 díl natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis).  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: onemocnění ledvin.9  17. Složení: 1 díl květu tuţebníku jilmového (Flos spirae ulmariae), 1 díl natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris) a 1 díl natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: onemocnění ledvin.9  18. Složení: 3 díly celíku zlatobýlu nať a květ (Herba et Flos solidaginis virgaurea), 1 díl přesličky rolní nať (Herba equiseti), 1 díl rdesna ptačího nať (Herba polygoni avicularis) a 1 díl rdesna blešníku - vrbice bílé (Persicaria lapathifolia).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: onemocnění ledvin.9  19. Složení: 3 díly natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 1 díl natě přesličky rolní (Equisetum arvense), 1 díl natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis) a 1 díl natě rdesna blešníku - vrbice bílé (Herba persicarii).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: onemocnění ledvin.9

34

 20. Složení: 6 dílů medvědice lékařské (Arctostaphylos uvae ursi), 6 dílů přesličky rolní (Equisetum arvense), 8 dílů truskavce ptačího (Polygonum aviculare), 7 dílů svízele syřišťového (Galium verum).  Dávkování: 3 šálky denně po dobu 9 týdnů.  Indikace: onemocnění ledvin.9  21. Složení: 15 g listů borůvek (Folium myrtilli), 15 g natě mochny plazivé (Herba potentillae anserinae), 15 g plodu ostruţin (Fructus rubi fruticosa), 45 g natě svízele syřišťového (Herba galii veri) a 10 g natě tuţebníku jilmového (Herba spirae ulmariae).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: rozšíření ledvin.9  22. Složení: 25 g natě srdečníku obecného (Herba leonuri) a 25 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici), 30 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricoloris) a 30 g natě smetanky lékařské (Herba taraxaci), 20 g kořene kostivalu lékařského (Radix symphyti) a 15 g květu vratiče obecného (Flos tanaceti).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: chronická onemocnění ledvin.9  23. Složení: 30 g jalovcového plodu (Fructus juniperi), 30 g plodu šípku (Fructus cynosbati) a 100 g semene kdoule (Semen cydonii).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: chronická onemocnění ledvin.9  24. Složení: 30 g natě rozrazilu lékařského (Herba veronicae), 30 g natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis) a 40 g natě řepíku lékařského (Herba agrimoniae).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: chronická onemocnění ledvin.9

35

 25. Složení: 10 g listů břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g oddeneku pýru plazivého

(Rhizoma

graminis) a 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 20 g natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii), 20 g natě routy vonné (Herba rutae) a 20 g natě mochny husí (Herba potentillae anserinae).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: ledvinová kolika.9  26. Složení: 30 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae), 15 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 15 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis) a 15 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinová kolika.9  27. Složení: 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis), 10 g jalovcového plodu (Fructus juniperi) 20 g natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii), 20 g natě routy vonné (Herba rutae) a 20 g natě mochny husí (Herba potentillae anserinae).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: ledvinová kolika.9  28. Složení: 20 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 100 g kořene přestupu (Radix sarsaparilae), 20 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis), 20 g kořen jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: při svrašťování ledvin.9  29. Složení: stejné díly hluchavky ţluté (Lamium galeobdon), svízele syřišťového (Galium verum) a celíku zlatobýlu (Solidago virgaurea) a jehlice trnité (Ononis spinosa).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: při svrašťování ledvin.9

36

 30. Složení: 20 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 100 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis), 20 g natě kručinky německé (Herba genistae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: při svrašťování ledvin.9  31. Složení: kořen anděliky lékařské (Radix angelicae) a nať přesličky rolní (Herba equiseti) stejným dílem.  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: dysfunkce ledvin.9

 32. Složení: stejné díly kůry, listů a mladých větviček vrby ( rod Salix), kvetoucí natě suchopýru (Herba erioplorum) a topolových pupenů (Gemma populi).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: dysfunkce ledvin.9

 33. Složení: 50 g natě čekanky obecné (Herba cichorii), natě přesličky rolní (Herba equiseti), natě třezalky tečkované (Herba hyperici), plod borůvky (Fructus myrtilli) a list máty peprné (Folium menthae piperitae) a 150 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea).  Dávkování: 6krát denně 80 ml.  Indikace: chronický zánět ledvin.9  34. Složení: 50 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 50 g šištice chmelu (Strobilus lupuli), 50 g natě jablečníku obecného (Herba marrubii albi), 50 g kořene

jehlice trnité (Radix ononidis), 50 g natě mateřídoušky

obecné (Herba serpylli) a 50 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 100 g natě celíku

zlatobýlu (Herba solidaginis

virgaurea) a 50 g natě rdesna peprníku (Herba persicarii).  Dávkování: 6krát denně 80 ml.

 Indikace: chronický zánět ledvin.9

37

 35. Složení: 50 g natě přesličky rolní (Herba equiseti) a 50 g květ měsíčku lékařského (Flos calendulae), 60 g kořen omanu pravého (Radix inulae), 60 g semena lnu setého (Semen lini) a 80 g květu heřmánku pravého (Flos chamomillae).  Dávkování: 6krát denně 80 ml.  Indikace: akutní zánět ledvin.9  36. Složení: 50 g plod borůvky (Fructus myrtilli), 50 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 50 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 50 g květu měsíčku lékařského

(Flos calendulae) a 50 g plodu petrţele

zahradního (Fructus petroselini) a 100 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea).  Dávkování: 6 krát denně 80 ml.  Indikace: akutní zánět ledvin.9  37. Složení: 25 g natě srdečníku obecného (Herba leonuri), 20 g natě pelyňku černobýlu (Herba artemisiae), 15 g natě bukvice lékařské (Herba betonicae) a 10 g květu měsíčku lékařského (Flos calendulae).  Dávkování: 3krát denně 50 ml aţ 4krát denně 250 ml.  Indikace: akutní zánět ledvin.9

 38. Složení: po stejném dílu nať přesličky rolní (Herba equiseti), natě medvědice lékařské (Herba uvae ursi), listu břízy bělokoré (Folium betulae), pupenů břízy (Gemma betulae), květu chrpy polní (Flos cyani).  Dávkování: 2-3krát denně.  Indikace: při nefróze.9

 39. Složení: list břízy bělokoré (Folium betulae), list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), nať třezalky tečkované (Herba hyperici), stopky višní (Cerasus serrulata), kořen jehlice trnité (Radix ononidis), nať celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9

38

 40. Složení: stejné díly natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), natě třezalky tečkované (Herba hyperici), listu máty peprné (Folium menthae piperitae) a natě srdečníku obecného (Herba leonuri).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  41. Složení: 30 g listů břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g semena lnu setého (Semen lini), 10 g listů kopřivy dvoudomé (Folium urticae), 10 g natě jahodníku obecného (Herba fragariaea) a 10 g natě ostruţiníku křovitého (Herba rubi fruticosi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  42. Složení: 25 g listů břízy bělokoré (Folium betulae) a 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  43. Složení: 10 g květu bezu černého (Flos sambuci), 10 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici) a 10 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea) a 20 g listu jitrocele kopinatého (Folium plantaginis).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  44. Složení: 10 g nať čekanky obecné (Herba cichorii), 10 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae) a 10 g plodů borůvky černé (Fructus myrtilli).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9

39

 45. Složení: vše po 15 g: natě přesličky rolní (Herba equiseti), natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), natě třezalky tečkované (Herba hyperici) a list kopřivy dvoudomé (Folium urticae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  46. Složení: 25 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), 25 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 25 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticaea), 25 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 12 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi) a 12 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  47. Složení: po stejných dílech květu bezu černého (Flos sambuci), natě třezalky tečkované (Herba hyperici), natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), kořene kostivalu lékařského (Radix symphyti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  48. Složení: 40 g natě rdesna blešníku (Herba polygoni lapathifolii), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g kořene petrţele (Radix petroselini), 20 g plodu fenyklu obecného (Fructus foeniculi).  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  49. Složení: po stejných dílech listu břízy bělokoré (Folium betulae), natě bazalky obecné (Herba basilici), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), listu slézu maurského (Folium malvae), plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), plodu šípku bez semen (Fructus cynosbati sine semine), kořene pýru plazivého (Radix graminis), kořene jehlice trnité (Radix ononidis), kořene bedrníku anýzu (Radix pimpinellae).  Dávkování: 3 šálky denně. 40

 Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  50. Složení: 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g semena lnu setého (Semen lini), 10 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae), 10 g listu jasanu (Folium fraxini), 10 g listu maliníku obecného (Folium rubi idaei), 10 g listu ostruţiníku křovitý (Folium rubi fruticosi).  Dávkování: 0,5 litru odvaru denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  51.

Složení: 40 g semena lnu setého (Semen lini), 30 g listu břízy

bělokoré (Folium betulae), 10 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g natě bazalky obecné (Herba basilici), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 0,5 litru odvaru denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  52. Složení: po stejných dílech květu slézu maurského (Flos malvae), plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), kořene bedrníku anýzu (Radix pimpinellae), plodu šípku bez semen (Fructus cynosbati sine semine), kořene libečku lékařského (Radix levistici), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), listu břízy bělokoré (Folium betulae), kořene jehlice trnité (Radix ononidis), kořene pýru plazivého (Radix graminis).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky ráno.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  53. Složení: po stejných dílech natě bazalky obecné (Herba basilici), natě srdečníku obecného (Herba leonuri card.), natě třezalky tečkované (Herba hyperici), natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor).  Dávkování: 0,5 litru denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  54. Složení: po stejných dílech listu břízy bělokoré (Folium betulae), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně. 41

 Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9  55. Složení: 20 g listu proskurníku lékařský (Folium althaeae), 20 g kořene kostivalu lékařského (Radix symphyti), 20 g topolových pupenů (Gemma populi), 20 g kůry vrby (Cortex salicis), 20 g plodu šípků bez semen (Fructus cynosbati sine semine).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět ledvin a ledvinových pánviček.9

 56.

Složení:

3 g kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), 3 g violky

rojbarevné (Viola tricoloris), 4 g přesličky rolní (Equisetum arvense) a 2 g rozmarýny obecné (Origanum vulgare).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: bolest při močení.8

 57. Složení: 20 g dubové kůry (Cortex quercus), 10 g borůvkových listů (Folium myrtilli), 20 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici), 20 g natě řepíku lékařský (Herba agrimoniae), 20 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 10 g listu jitrocele kopinatého (Folium plantaginis).  Dávkování: 2krát denně půl šálku.  Indikace: bezděčné močení.9

 58. Složení: 30 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 30 g řimbabového kořene (Radix achilleae), 20 g natě řepíku lékařského (Herba agrimoniae), 20 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici).  Dávkování: ½ šálku denně.  Indikace: noční pomočování.9  59. Složení: 20 g natě rozrazilu lékařského (Herba veronicae), 15 g kořene kosatce (Radix iridis), 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g dubové kůry (Cortex quercus), 10 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 10 g kořene pivoňky lékařské (Radix

42

paeoniae), 20 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea) a 5 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: bolestivé močení.9  60. Složení: 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g dubové kůry (Cortex quercus), 10 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 25 g kořene pivoňky lékařské (Radix paeoniae), 20 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 5 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: bolestivé močení.9  61. Složení: nať kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), květ hluchavky bílé (Flos lamii albi), kořen mochny husí (Radix potentillae anserinae), nať vrbice bílé (Herba persicarii), kůra jírovce maďalu (Cortex hyppocastani).  Dávkování: čtvrt sklenice čtyřikrát denně.  Indikace: krev v moči.9  62. Složení: list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), list kopřivy dvoudomé (Folium urticae), nať rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), nať řebříčku obecného (Herba millefolii) a kořen mochny husí (Radix potentillae anserinae).  Dávkování: čtvrt sklenice čtyřikrát denně.

 Indikace: krev v moči.9  63. Složení: 40 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis), 40 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 40 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 30 g natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis), 20 g čnělek kukuřice (Stigmata maydis), 20 g stopek višní (Cerases serrulata), 20 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi) a 20 g květu růţe (Flos rosae).

43

 Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: onemocnění močových cest.9

 64. Složení: 100 g kořene omanu pravého (Radix inulae), 50 g kořene proskurníku lékařského (Radix althaeae), 50 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae), 40 g šištic chmelu (Strobilus lupuli), 40 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 40 g natě mateřídoušky obecné (Herba serpylli), 40 g natě mářinky vonné (Herba asperulae), 40 g semene lnu setého (Semen lini),

40 g oddenku pýru plazivého

(Rhizoma graminis), 75 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 30 g natě konopí setého (Herba cannabis), 30 g stopek višní (Cerases serrulata), 30 g jmelí bez bobulí (Herba visci albi sine fructus) a 30 g kořene rebarbory (Radix rhei), 25 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 25 g natě lnice květele (Herba linariae) a 25 g listu lísky obecné (Folium corylus).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  65. Složení: 50 g omanu pravého (Inula helenium) a mateřídoušky obecné ( Thymus serpyllum), 25 g medvědice lékařské (Arctostaphylos uvae ursi), 25 g celíku zlatobýlu (Solidago virgaurea), 25 g průtrţníku lysého (Herniaria glabra) a 25 g vřesu obecného (Calluna vulgaris).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  66. Složení: 10 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 10 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 10 g kořene libečku lékařského (Radix levistici).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9

44

 67. Složení: 25 g

kořene proskurníku lékařského (Radix altheaeae),

25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 25 g listu šalvěje lékařské (Folium salviae) a 25 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  68. Složení: 15 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 15 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae) a 15 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  69. Složení: 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 25 g listu šalvěje lékařské lékařské (Folium salviae) a 25 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  70. Složení: 50 g listu borůvky černé (Folium myrtilli), 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g natě řebříčku obecného (Folium millefolii) a 10 g listu jitrocele kopinatého (Folium plantaginis).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  71. Složení: 30 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 30 g listu meduňky lékařské (Folium melissae), 20 g natě tymiánu obecného (Herba thymi), 20 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9  72. Složení: 20 g list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii) a 10 g kořene puškvorce obecného (Radix calami).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně. 45

 Indikace: zánět močových cest.9  73. Složení: stejné díly natě

přesličky rolní (Herba equiseti), květu

proskurníku lékařského (Flos althaeae), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi) a listu šalvěje lékařské (Folium salviae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět močových cest.9

 74. Složení: 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 20 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini) a 100 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně. Není vhodné pro těhotné.  Indikace: infekce močových cest.9  75. Složení: 10 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), 10 g natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii), 40 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi)

a 40 g natě průtrţníku lysého (Herba

herniariae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: infekce močových cest.9  76. Složení: 10 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), 10 g natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii), 30 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi),

40 g natě totenu krvavce (Herba

sanguisorbae).  Dávkování: 3 šálky denně. Není vhodné pro těhotné.  Indikace: infekce močových cest.9  77. Složení: 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 20 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), 100 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně. Čaj není vhodný pro těhotné.  Indikace: infekce močových cest.9

46

 78. Složení: 35 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g natě tuţebníku jilmové (Herba spirae ulmaria), 25 g listu smetanky lékařské (Folium taraxaci), 20 g semene lichořeřišnice větší (Semen tropaeoli).  Dávkování: 3 šálky denně  Indikace: bakteriální záněty močového měchýře.9  79. Složení: 15 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g listu blínu černého (Folium hyoscyami), 35 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 25 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 15 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: cystitida.8  80. Složení: po stejných dílech natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), listu břízy bělokoré (Folium betulae), kořene libečku lékařského (Radix levistici), natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.

 Indikace: cystitida.8  81. Složení: 20 g průtrţníku lysého (Herniaria glabra), 20 g medvědice lékařské (Arctostaphylos uvae ursi), 15 g celíku zlatobýlu (Solidago virgaurea), 30 g lomikamene (Saxifraga), 15 g kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: choroby močového měchýře.9  82. Složení: 2 g květu měsíčku lékařského (Flos calendulae), 5 g kořene chřestu (Radix asparagus), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae), 10 g fazolových plodů bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 10 g natě

47

přesličky rolní (Herba equiseti),

20 g natě průtrţníku lysého (Herba

herniariae), 20 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae).  Dávkování: 2 šálky čaje denně.  Indikace: choroby močového měchýře.9  83. Složení: 10 g plodu fenyklu obecného (Fructus foeniculi), 10 g květu bezu černého (Flos sambuci), 10 g plodu kmínu (Fructus carvi), 10 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 30 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini) a 30 g plodu jalovce (Fructus juniperi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: choroby močového měchýře.9  84. Složení: 25 g kořene fenyklu obecného (Radix foeniculi), 25 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), 25 g miříku celeru (Apium graveolens) a 25 g chřestu (Asparagus officinalis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: choroby močového měchýře.9  85. Složení: 10 g nať kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 10 g kořene celíku zlatobýlu (Radix solidaginis virgaurea), 10 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis) a 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti) a 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: choroby močového měchýře.9  86. Složení: 20 g list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g natě kručinky německé (Herba genistae), 20 g kořene truskavce ptačího (Radix polygoni avicularis), 40 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: choroby močového měchýře.9

48

 87. Složení: dvě čajové lţičky květu heřmánku pravého (Flos chamomillae) a měsíčku lékařského (Flos calendulae) a po jedné čajové lţičce natě přesličky rolní (Herba equiseti), kořene omanu pravého (Radix inulae), semena lnu setého (Semen lini) a kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: šestkrát denně 80 ml.  Indikace: zánět močového měchýře.9  88. Složení: dvě čajové lţičky dřišťálu obecného (Berberis vulgaris), natě přesličky rolní (Herba equiseti) a natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris).  Dávkování: třikrát denně 120 ml.  Indikace: zánět močového měchýře.9  89.

Složení: stejným dílem list břízy bělokoré (Folium betulae), list

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), blizny kukuřice (Stigmata maydis), kořen lékořice lysé (Radix liquiritiae) a oddenek pýru plazivého (Rhizoma graminis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9  90.

Složení: 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi),

25 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 25 g semena lnu setého (Semen lini) a 25 g kořene bedrníku obecného (Radix pimpinellae).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9  91.

Složení:

20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g listu

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g blizen kukuřice (Stigmata maydis), 20 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae) a 20 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis).  Dávkování:3 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9

49

 92. Složení: stejným dílem listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), listu šalvěje lékařské (Folium salviae) a natě přesličky rolní

(Herba

equiseti).  Dávkování: 4 šálky denně. 

Indikace: zánět močového měchýře.9

 93. Složení: 10 g květu proskurníku lékařského (Flos althaeae), 20 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g listu šalvěje lékařské (Folium salviae), 20 g natě rozrazilu lékařského (Herba veronicae), 100 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9  94. Složení: kořen jehlice trnité (Radix ononidis), listy břízy bělokoré (Folium betulae), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), kořeny libečku lékařského (Radix levistici), kořen petrţele zahradního (Radix petroselini), plody jalovce obecného (Fructus juniperi) a natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: zánět močového měchýře.9  95. Složení: 3 g plodů šípku (Fructus cynosbati), 2 g natě hluchavky bílé (Herba lamii albi), 2 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 2 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 2 g natě kručinky německé (Herba genistae), 2 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: zánět močového měchýře.9  96. Složení: 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 3 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g natě medvědice lékařské (Herba uvae ursi) a 30 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9 50

 97.

Složení: 5 g natě bazalky obecné (Herba basilici), 10 g listu

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g natě kokošky pastuší tobolky(Herba bursae pastoris), 30 g plodů fazole (Fructus phaseoli), 15 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae) a 20 g plodů šípku (Fructus cynosbati).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9  98. Složení: směs 3 g natě hluchavky bílé (Herba lamii albi), 3 g plodů jalovce obecného (Fructus juniperi), 3g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 3 g natě kručinky německé (Herba genistae), 3 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor) a 2 g plodů šípku (Frucus cynosbati) na litr vody.  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: zánět močového měchýře.9

 99.

Složení: 20 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae),

20 g listu meduňky (Folium melissae), 30 g kořene mochny husí (Radix potentilae anserinae) a 30 g natě routy vonné (Herba rutae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: křeče močového měchýře.8  100. Složení: 10 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici), 10 g natě routy vonné (Herba rutae), 10 g kosatcového kořene (Radix iridis), 10 g kořene pivoňky lékařské

(Radix paeonia), 15 g listu jitrocele

kopinatého (Folium plantaginis), 15 g natě mateřídoušky obecné (Herba serpylli), 15 g natě přesličky rolní (Herba equiseti) a 15 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: křeče močového měchýře.8

51

 101. Složení: 20 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae), 30 g natě meduňky lékařské (Herba melissae), 40 g listu mochny husí (Folium potentilae anserinae), 10 g natě pohanky (Herba fagopyri).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: křeče močového měchýře.8

 102. Složení: 50 g listu borůvky černé (Folium vitis ideae), 20 g kořen jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariea), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g plodů petrţele zahradního (Fructus petroselini), 10 g plodů jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: chronické záněty močových cest.8  103.

Složení: 50 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 50 g listu

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 20 g plodů fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 30 g květu úročníku bolhoje (Flos anthylli), 20 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 10 g kořene rdesna hadího (Radix bistortae).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: chronické záněty močových cest.8  104. Složení: 40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g květu bezu černého (Flos sambuci), 30 g květu lípy srdčité (Flos tiliae), 30 g květu jírovce maďalu (Flos hyppocastani), 20 g kůry vrby bílé (Cortex salicis), 20 g plodů šípků (Fructus cynosbati), 10 g plodů petrţele zahradního (Fructus petroselini).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: chronické záněty močových cest.8

 105. Složení: 60 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 20 g natě bazalky obecné (Herba basilici)

52

 Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: chronická glomerulonefritida a nefrotický syndrom.8  106.

Složení: 50 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g natě

přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g natě jmelí (Herba visci albi), 10 g květu hlohu (Flos crateagi).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: chronická glomerulonefritida a nefrotický syndrom.8  107. Složení: 40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g kořene pýru plazivé (Radix graminis),

20 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis

virgaurea)  Dávkování: ½ litru denně.  Indikace: chronická glomerulonefritida a nefrotický syndrom.8  108. Složení: 150 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 60 g kořene omanu pravého (Radix inulae), 60 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis) a 60 g kořene mořeny barvířské (Radix rubiae tinctorum), 30 g kořen smetanky lékařské (Radix taraxaci)

a 30 g blizen kukuřice

(Stigmata maydis).  Dávkování: šestkrát denně 80 ml odvaru.  Indikace: ledvinové kaménky.9  109. Složení: 100 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 100 g kořene a plodu petrţele zahradního (Radix et Fructus petroselini), 100 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae) a 100 g plodu borůvky černé (Fructus myrtilli).  Dávkování: šestkrát denně 80 ml odvaru.  Indikace: ledvinové kaménky.9  110. Složení: 150 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 80 g kořene omanu pravého (Radix inulae), 30 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci), 30 g kořene mořeny barvířské (Radix rubii tinctorii), 30 g kořene kostivalu lékařského (Radix symphyti), 30 g natě přesličky 53

rolní (Herba equiseti), 30 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 30 g stopek višně (Cerases serrulata) a 30 g blizen kukuřice (Stigmata maydis).  Dávkování: šestkrát denně 80 ml odvaru.  Indikace: ledvinové kaménky.9  111. Složení:

25 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci),

25 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), 25 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 25 g plodu bedrníku anýzu (Fructus anisi) a 10 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: ledvinové kaménky.9  112. Složení: 15 g potočnice (Nasturtium officinale), 25 g máku polního (Papaver rhoeas), 15 g kručinky německé (Genista germanica), 25 g drchničky (Anagallis arvensis), 20 g břízy bělokoré (Betula pendula).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kaménky.9  113.

Složení: 15 g medvědice lékařské (Arctostaphylos uvae ursi),

15 g truskavce ptačího (Polygonum aviculare), 10 g plodů jalovce obecného (Fructus juniperi), 10 g kručinky německé (Genista germanica), 20 g bezu chebdí (Sambucus ebulus), 100 g přesličky rolní (Equisetum arvense).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kaménky.9  114. Složení: 10 g natě pelyňku (Herba artemisiae), 10 g kořene mořeny barvířské (Radix rubiae tinctorum), 10 g natě svízele syřišťového (Herba galii veri) a 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea) a 10 g stopek višní (Cerases serrulata), 20 g natě jmelí bílého (Herba visci albi), 20 g semene lnu setého (Semen lini) a 20 g natě konopí setého (Herba cannabis sativi), 20 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae), 20 g kořene omanu pravého (Radix inulae), 20 g kořene 54

jehlice trnité (Radix ononidis) a 20 g listu proskurníku lékařského (Folium altheaea), 30 g natě přesličky rolní (Herba equiseti) a 30 g květu hlohu obecného (Flos crateagi), 40 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi) a 40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kaménky.9  115. Složení: 30 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis), 10 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae) nebo 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).

 Dávkování: 300 ml denně.  Indikace: ledvinové kaménky.9

 116. Složení: 30 g chrastavce (Knautia arvensis), 20 g jehlice trnité (Ononis spinosa), 20 g řebříčku obecného

(Millefolium officinalis),

20 g černohlávku (Prunella vulgaris), 10 g jablečníku lékařského (Marrubium officinalis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky.9  117. Složení: listu břízy bělokoré (Folium betulae), natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea),

natě kokošky pastuší tobolky (Herba

bursae pastoris), natě přesličky rolní (Herba equisetum), oddenek pýru plazivého (Rhizoma graminis), plodů šípku (Fructus cynosbati).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky.9  118. Složení: 5 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 20 g listu boldy vonného (Folium boldo) a 10 g listu jitrocele kopinatého (Folium plantaginis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky.9

55

 119.

Složení: nať tuţebníku jilmového (Herba spirae ulmaria), list

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), nať celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), nať vřesu obecného (Herba callunae), list břízy bělokoré (Folium betulae), kořen smetanky lékařské (Radix taraxaci), vše stejným dílem.  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky.9  120.

Složení: nať třezalky tečkované (Herba hyperici), nať řepíku

obecného (Herba agrimoniae), list proskurníku lékařského (Folium althaeae) po 30 g , nať pelyňku (Herba artemisiae) a natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii) po 20 g, květ lípy srdčité (Flos tiliae) 50 g.  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky.9  121. Složení: 30 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), 30 g truskavce ptačího (Herba solidaginis virgaurea), 30 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae), 20 g listu smetanky lékařské

(Folium

taraxaci), 50 g květ lípy srdčité (Flos tiliae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky.9  122. Složení: 20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g plodů šípku (Fructus cynosbati), 30 g natě mochny husí (Herba potentillae anserinae) a 30 g plodu koriandru (Fructus coriandri).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: močové kaménky.9  123.

Složení: 50 g

blizen kukuřice (Stigmata maydis), 50 g natě

přesličky rolní (Herba equiseti), 50 g květu chrpy polní (Flos cyani), 25 g plodů fazole (Fructus phaseoli), 25 g natě komonice lékařské (Herba meliloti).  Dávkování: neupřesněno. 56

 Indikace: močové kaménky.9

 124. Složení: 30 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 30 g kořene kostivalu lékařského (Radix symphiti), 30 g květu slézu maurského (Flos malvae).

 Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: močové kaménky.9  125.

Složení: 15 g fazolových plodů (Fructus phaseoli), 15 g listů

borůvky černé (Folium myrtilli), 15 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 15 g květů trnky obecné (Flos pruni spinosae), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močové kaménky a záněty.9  126.

Složení: pět čajových lţiček kořene smetanky lékařské (Radix

taraxaci) a pět čajových lţiček natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 6 šálků denně.  Indikace: močové kaménky a záněty.9

 127.

Složení: 20 g dejvorce (Caucalis platycarpos), 20 g drnavce

(Parietaria officinalis), 15 g medvědice lékařské (Arctostaphylos uvae ursi), 35 g celíku zlatobýlu (Solidago virgaurea),

10 g jehlice trnité

(Ononis spinosa).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močový písek.8

 128. Složení: směs ze stejných dílů natě přesličky rolní (Herba equiseti), natě mařinky vonné (Herba asperulae), kořene lopuchu většího (Radix baradanae), listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae) a květu bezu černého (Flos sambuci).  Dávkování: 1 litr denně.

57

 Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  129. Složení: bříza bělokorá (Betula Pendula), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jehlice trnitá (Ononis spinosa) a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursae pastoris) se smíchají rovným dílem.  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  130. Složení: 2 g semen kopru vonného (Anethum graveolens), 3 g semen mrkve obecné (Semen dauci) nebo semen petrţele zahradní (Petroselinum crispum), 2 g natě pelyňku černobýlu (Herba artemisiae), 2 g natě přesličky rolní (Herba equiseti) a 3 g listů medvědice (Folium uvae ursi).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  131. Složení: 25 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis) a natě přesličky (Herba equiseti), 15 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 15 g listu břízy (Folium betulae) a po 10 g květu prvosenky jarní (Flos primulae) a listu podbělu lékařského (Folium farfarae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  132.

Složení: 20 g květu bezu černého (Flos sambuci), 20 g květu

heřmánku pravého (Flos chamomillae) 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  133.

Složení: 20 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis),

20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 30 g natě meduňky lékařské (Herba melissae), 10 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9 58

 134.

Složení: 20 g natě řepíku lékařského (Herba agrimoniae),

20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  135.

Složení: 15 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 15 g listu

brusinky obecné (Folium vitis idaeae), 15 g listu jahodníku obecného (Folium fragariae), 15 g plodu kmínu (Fructus carvi) a 15 g kořenu lékořice lysé (Radix liquiritiae).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  136.

Složení: 20 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis),

20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g natě meduňky lékařské (Herba melissae), 10 g list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae) a 10 g kakostu smrdutého (Geranium roerrtanum).  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  137. Složení: 30 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae), 30 g natě přesličky rolní (Herba equiseti) a 30 g řebříčku obecného (Herba millefolii).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  138. Složení: 20 g listu brusinky obecné (Folium vitis idaeae), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae) a 20 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9

59

 139. Složení: 15 g květ bezu černého (Flos sambuci) a 15 g květu lípy srdčité (Flos tiliae), 10 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 5 g plodů jalovce obecného (Fructus juniperi), 5 g kořene puškvorce obecného (Radix calami), 5 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae) a 5 g kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: ledvinové a močové kaménky.9  140.

Složení: 15 g kořene libečku lékařského

(Radix levistici),

15 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci), 15 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 15 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g jalovcového plodu (Fructus juniperi), 10 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 5 g plodů petrţele zahradního (Fructus petroselini), 5 g plodu anýzu (Fructus anisi).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kameny.9  141.

Složení: medvědice lékařská (Arctostaphylos uvae ursi), violka

vonná (Viola odorata) a kakost smrdutý (Geranium roerrtanum) rovným dílem.  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: ledvinové kameny.9  142.

Složení: 5 g plodu anýzu (Fructus anisi), 5 g plodu petrţele

zahradního (Fructus petroselini), 10 g natě kokošky

pastuší tobolky

(Herba bursae pastoris), 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 15 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 15 g kořene libečku lékařského (Radix levistici) a 15 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kameny.9  143. Složení: 10 g listu břečťanu popínavého (Folium hederae), 10 g listu rozmarýny obecné (Folium origanum), 10 g listu medvědice lékařské 60

(Folium uvae ursi), 10 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 15 g plodu kmínu (Fructus carvi), 15 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi) a 100 g kořene bezu chebdí (Radix sambuci).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kameny.9  144.

Složení: 10 g natě kručinky německé (Herba genistae),

10 g jalovcového plodu (Fructus juniperi), 15 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis), 20 g kořene bezu chebdí (Radix sambuci) a 100 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kameny.9  145.

Složení: 20 g natě

řepíku obecného (Herba agrimoniae),

20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris) a 20 g listů břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kameny.9  146. Složení: 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 20 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 15 g medvědice lékařské (Arctostaphylos uvae ursi) a 15 g přesličky rolní (Equisetum arvense).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: ledvinové kameny.9 147. Složení: 120 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni

avicularis),

20 g natě vlaštovičníku většího (Herba chelidonii), 20 g květu řebříčku obecného (Flos millefolii).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: kaménky vytvořené na kyselé bázi.9

61

 148.

Složení: fazolové plody (Fructus phaseoli), list borůvky černé

(Folium myrtilli), list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), nať violky trojbarevné (Herba violae tricolor), kukuřičné klasy (Zea mays) - vše stejným dílem.  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: kaménky vytvořené na fosforečnanové a uhličitanové bázi.9

 149. Složení: stejným dílem natě dobromysli obecné (Herba origanum), listí břízy bělokoré (Folium betulae), lipový květ (Flos tiliae), list šalvěje lékařské (Folium salviae), nať mateřídoušky obecné (Herba serpylli), šištice chmelu (Strobilus lupuli), nať protěţe močálové (Herba gnaphaliae), nať bazalky obecné (Herba basilici), květ červené růţe (Flos rosae) a květ heřmánku pravého (Flos chamomillae). Protěţ bahenní můţeme nahradit natí vrbice bílé (Herba persicarii)  Dávkování: 6 šálků denně.  Indikace: ledvinový písek.9  150. Složení: 25 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis) a 25 g kořene lopuchu většího (Radix bardanae).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: ledvinový písek.9  151. Složení: 200 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 100 g natě kakostu smrdutého (Herba geranium robertianae) a 100 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), 50 g natě řepíku lékařského (Herba agrimoniae), 50 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 50 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 50 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: neupřesněno. 

Indikace: ledvinový písek.9

 152. Složení: 200 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 100 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), 100 g natě přesličky rolní

62

(Herba equiseti), 50 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris) a 50 g kořene smetanky lékařské s natí (Radix taraxaci cum herba)  Dávkování: neupřesněno. 

Indikace: ledvinový písek.9

 153. Složení: po stejných dílech list břízy bělokoré (Folium betulae), nať průtrţníku lysého (Herba herniariae), plod petrţele zahradního (Fructus petroselini), nať vlaštovičníku většího (Herba chelidonii).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  154. Složení: 30 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 15 g nať máty

peprné (Herba menthae piperitae), 15 g listu břízy bělokoré

(Folium betulae), 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  155. Složení: 10 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 10 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), 30 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  156.

Složení: po stejných dílech natě břečťanu popínavého (Herba

hederae), listu rozmarýny lékařské (Folium rosmarini), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), natě přesličky rolní (Herba equiseti), kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), plodu kmínu (Fructus carvi), plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8

63

 157. Složení: 30 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 30 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 30 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g plodu jalovce (Fructus juniperi).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  158.

Složení: po stejných dílech listu buko (Folium bucco), natě

průtrţníku lysého (Herba herniariae), listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  159. Složení: po stejných dílech květu bezu černého (Flos sambuci), květu heřmánku (Flos chamomillae), natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  160. Složení: 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g plodu jalovce (Fructus juniperi), 10 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  161.

Složení: 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g listu

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 5 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 15 g natě máty peprné (Herba menthae piperitae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini).  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8

64

 162. Složení: po stejných dílech listu buko (Folium bucco), natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis), natě přesličky rolní (Herba equiseti), natě máty peprné (Herba menthae piperitae), květu heřmánku pravého (Flos chamomillae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  163.

Složení: 20 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis),

20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 20 g natě meduňky lékařské (Herba melissae), 10 g natě kakostu smrdutého (Herba geranii).  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  164. Složení: po stejných dílech kořene jehlice trnité (Radix ononidis), plodu jalovce (Fructus juniperi), kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), natě přesličky rolní (Herba equiseti), plodu šípku bez semen (Fructus cynosbati sine semine).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  165.

Složení: po stejných dílech plodu jalovce obecného (Fructus

juniperi), kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), natě přesličky rolní (Herba equiseti), kořene jehlice trnité (Radix ononidis), plodu fenyklu (Fructus foeniculi), natě máty peprné (Herba menthae piperitae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  166. Složení: 15 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 8 g plodu fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g kořene 65

pýru plazivého (Radix graminis), 8 g kořene jehlice (Radix ononidis), 10 g natě přesličky rolní (Herba equseti), 5 g květu měsíčku lékařského (Flos calendulae), 9 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 5 g plodu fenyklu (Fructus foeniculi).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  167.

Složení: 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g listu

medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g květu podbělu lékařského (Flos farfarae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  168. Složení: 40 g plodů šípků (Fructus cynosbati), 20 g natě truskavce ptačího (Herba polygoni avicularis), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g květu bezu černého (Flos sambuci).  Dávkování: 4 aţ 5 šálků denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  169. Složení: 70 g listu jasanu (Folium fraxini), 30 g natě mářinky vonné (Herba asperulae).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  170. Složení: 25 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 25 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi).  Dávkování: 4 aţ 5 šálků denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  171. Složení: 50 g kořen lopuchu většího (Radix bardanae), 25 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis),

25 g natě celíku zlatobýlu (Herba

solidaginis virgaurea).  Dávkování: 5 aţ 6 šálků denně. 66

 Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  172. Složení: 60 g kořene mochny nátrţníku (Radix potentilae tormentillae),

20 g natě

plicníku lékařského (Herba pulmonariae),

20 g natě sedmikrásky obecné (Herba bellis perennis)  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  173. Složení: 50 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 50 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  174.

Složení: 60 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis),

40 g květu chrpy polní (Flos cyani), 20 g květu měsíčku lékařského (Flos calendulae), 20 g natě mochny husí (Herba anserinae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  175.

Složení: 80 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularie),

40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 40 g květu vřesu obecného (Flos callunae), 30 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 20 g natě máty peprné (Herba menthae piperitae), 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  176. Složení: 40 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 40 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8

67

 177. Složení: 40 g listu borůvky černé (Folium myrtilli), 40 g květu chrpy polní (Flos cyani), 40 g květu bezu černého (Flos sambuci), 30 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci),

20 g natě mochny husí (Herba

potentilae anserinae).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  178. Složení: 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g plodu fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 20 g kořene lékořice lysé

(Radix liquiritiae), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti),

20 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae), 20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 3 aţ 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  179. Složeni: 30 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 30 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae), 30 g plodu fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 30 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 20 g natě tymiánu obecného (Herba thymi), 20 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  180. Složení: 80 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae), 15 g květu tuţebníku jilmového (Flos spirae ulmaria), 15 g plodu petrţele zahradního (Fructus petroselini), 15 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 15 g listu rozmarýny lékařské (Folium rosmarini).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  181. Složení: 50 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 50 g plodu fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 50 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), 30 g kůry vrby (Cortex salicis),

68

30 g natě mateřídoušky obecné (Herba serpylli), 30 g květu vřesu obecného (Flos callunae).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  182. Složení: 50 g listu borůvky černé (Folium vitis idaeae), 30 g kořene lékořice lysé

(Radix liquiritiae), 30 g květu úročníku bolhoje (Flos

anthyllidis), 30 g kůry vrby (Cortex salicis), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g kořene mydlice lékařské (Radix saponariae).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  183. Složení: 30 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 30 g listu borůvky černé (Folium vitis idaeae), 20 g listu ořešáku lékařského (Folium juglandinis), 20 g listu jitrocele kopinatého (Folium plantaginis), 10 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci), 10 g oddeneku pýru plazivého (Rhizoma graminis).  Dávkování: 4 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  184. Složení: 20 g květu bezu černého (Flos sambuci), 20 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g kořene lopuchu většího (Radix bardanae), 20 g natě mářinky vonné (Herba asperulae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8  185. Složení: 30 g kořene pýru plazivého (Radix graminis), 30 g natě třezalky tečkované (Herba hyperici), 20 g listu jasanu (Folium fraxini), 20 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8

69

 186. Složení: 40 g plodu šípku (Fructus cynosbati), 40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 20 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), 20 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci).

 

Dávkování: 3 šálky denně. Indikace: při nefrolitiáze a urolitiáze.8

 187. Složení: 50 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 15 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 15 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 15 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  188.

Složení: 50 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis),

25 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g natě konopice (Herba galeopsis).  Dávkování: ½ litru denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  189. Složení: 60 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis),

20 g kořene mydlice lékařské (Radix

saponariae).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  190. Složení: 20 g květu bezu černého (Flos sambuci), 20 g plodu fazole bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 20 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), 20 g listu rozmarýnu (Folium rosmarini), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8

70

 191.

Složení: 40 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 30 g natě

přesličky rolní (Herba equiseti), 30 g natě rdesna ptačího (Herba polygoni avicularis).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  192.

Složení: 20 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae),

20 g natě řebříčku

obecného (Herba millefolii), 20 g natě třezalky

tečkované (Herba hyperici), 15 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  193.

Složení: 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě

přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g natě kopřivy dvoudomé (Herba urticae), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  194.

Složení: 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě

přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 10 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g listu celíku zlatobýlu (Folium solidaginis virgaurea), 10 g listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  195. Složení: 50 g kořene pýru plazivého (Radix graminis), 25 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci), 25 g kořene čekanky (Radix cichorii).

 Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8

71

 196. Složení: 20 g natě vřesu obecného (Herba callunae), 10 g plodů fazolí (Fructus phaseoli), 10 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g šištic chmele (Strobilus lupuli), 20 g semena petrţele zahradního (Semen petroselini) a 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: diuretická čajová směs.8  197. Složení: květ slézu maurského (Flos malvae), semeno petrţele zahradního

(Semen

petroselini),

kořen

bedrníku

anýzu

(Radix

pimpinellae), kořen libečku lékařského (Radix levistici), list medvědice lékařské (Folium uvae ursi), list břízy bělokoré (Folium betulae), kořen jehlice trnité (Radix ononidis), oddenek pýru plazivého (Rhizoma graminis) - vše stejným dílem smícháme.  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  198. Složení: květ nebo list podbělu lékařského (Flos, Folium farfarae), květ a list divizny velkokvěté (Flos et Folium verbasci), nať plicníku lékařského (Herba pulmonariae), list jitrocele kopinatého (Folium plantaginis), nať mateřídoušky obecné (Herba serpylli), vše ve stejném poměru smícháme.  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: diuretická čajová směs.8  199.

Složení: stejné díly kořene jehlice trnité (Radix ononidis), plod

fenyklu (Fructus foeniculi), kořen lékořice lysé (Radix liquiritiae), plod jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8

72

 200. Složení: 20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 20 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae) a 20 g plodu jalovce (Fructus juniperi).  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  201. Složení: 30 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 30 g plodu fenyklu obecného (Fructus foeniculi), 5 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 2 šálky denně. Čaj se neuţívá při onemocnění ledvin.  Indikace: diuretická čajová směs.8  202. Složení: 25 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 25 g kořene petrţele kadeřavé (Radix petroselini), 25 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 25 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 3 aţ 5 šálků denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  203. Složení: 30 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 30 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), 30 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae).  Dávkování: 1 šálek denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  204.

Složení:

kořen jehlice trnité

(Radix ononidis), plod fenyklu

(Fructus foeniculi), kořen lékořice lysé (Radix liquiritiae) a plod jalovce obecného (Fructus juniperi) po jednom dílu.  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  205. Složení: 30 g natě plavuně (Herba lycopodii), 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 20 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi). 73

 Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  206. Složení: tři díly natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), dva díly listu kopřivy dvoudomé (Folium urticae), tři díly listu břízy bělokoré (Folium betulae).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  207. Složení: 25 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 25 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini), 25 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae) a 25 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 3 šálky denně. Tento čaj se nedoporučuje při těhotenství nebo při akutním zánětu ledvin.  Indikace: diuretická čajová směs.8  208. Složení: 5 g anýzového plodu (Fructus anisi), 5 g petrţelového plodu (Fructus petroselini), 10 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), 20 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 20 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 20 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 20 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis).  Dávkování: 3 šálky denně. Čaj není vhodný při těhotenství nebo při akutním zánětu ledvin.  Indikace: diuretická čajová směs.8  209.

Složení: 10 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g listu

podbělu lékařského (Folium farfarae), 40 g listu ostruţiníku křovitého (Folium rubi fruticosi) a 40 g natě vřesu obecného (Herba callunae).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  210.

Složení: 25 g kořene libečku lékařského (Radix levistici),

25 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 25 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 25 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi). 74

 Dávkování: 3 šálky denně. Čaj není vhodný při těhotenství a akutním zánětu ledvin.  Indikace: diuretická čajová směs.8  211. Složení: 20 g natě vřesu obecného (Herba callunae), 20 g semena petrţele zahradního (Semen petroselini), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g fazolových plodů bez semen (Fructus phaseoli sine semine), 10 g kořene libečku lékařského (Radix levistici), 10 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 10 g šištic chmelu (Strobilus lupuli).  Dávkování: 1 nebo i více šálků denně.  Indikace: diuretická čajová směs.8  212. Složení: 25 g listu trubkovce (Folium orthosiphonis), 25 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g natě průtrţníku lysého (Herba herniariae), 25 g kořene smetanky lékařské (Radix taraxaci), 5 g listu máty peprné (Folium menthae piperitae).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: diuretická čajová směsi.8

 213. Složení: 10 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 10 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 20 g listu sporýše (Folium verbenae), 20 g listu černého rybízu (Folium ribes), 20 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 30 g květu černého bezu (Flos sambuci).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: diuretický čaj odstraňující krev v moči.9

 214.

Složení: 25 g kořene libečku lékařského (Radix levistici),

25 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis spinosa), 25 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae) a 25 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: močopudný čaj v těhotenství.8

75

 215. Složení: 30 g listu břízy bradavičnaté (Folium betulae), 2,5 g plodu fenyklu (Fructus foeniculi), 2,5 g natě

máty peprné (Herba menthae

piperitae), 5 g kořene omanu pravého (Radix inulae), 5 g natě yzopu lékařského (Herba hyssopi), 5 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae), 5 g listu meruzalky černé (Folium ribes nigrum), 7,5 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 10 g natě řebříčku obecného (Herba millefolii), 10 g oddenku pýru plazivého (Rhizoma graminis).  Dávkování: 3 šálky denně. 

Indikace: močopudný prostředek při chorobách močových cest, močových kamenů a dně.9

 216.

Složení: 25 g kořene proskurníku lékařského (Radix althaeae),

25 g listu medvědice lékařské (Folium uvae ursi), 25 g natě rozrazilu lékařského (Herba veronicae), 25 g listu šalvěje lékařské (Folium salviae), 25 g natě přesličky rolní (Herba equiseti).  Dávkování: 2 aţ 3 šálky denně.  Indikace: obtíţné močení.9  217. Složení: tři díly kořene jehlice trnité (Radix ononidis), tři díly natě přesličky (Herba equiseti), jeden díl kořene petrţele zahradního (Radix petroselini) a půl dílu drcených plodů jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 1 šálek denně. Není vhodné při zánětu ledvin.  Indikace: obtíţné močení.9  218. Složení: tři díly kořene jehlice trnité (Radix ononidis), dva díly natě svízele syřišťového (Herba galii veri) a jeden díl dubové kůry (Cortex quercus).  Dávkování: několikrát denně.  Indikace: obtíţné močení.9  219.

Složení: 25 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae),

25 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 20 g natě rozrazilu lékařského (Herba veronicae), 15 g listu břízy bělokoré (Folium

76

betulae), 10 g nať přesličky rolní (Herba equiseti), 5 g natě mochny husí (Herba potentillae anserinae), 5 g natě lnice květele (Herba linariae).  Dávkování: 2 šálky denně.  Indikace: obtíţné močení.9

 220.

Složení: 50 g kořene kozlíku lékařského (Radix valerianae)

a 50 g natě celíku zlatobýlu (Herba solidaginis virgaurea), 40 g natě rozrazilu lékařského (Herba veronicae), 30 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g natě přesličky rolní (Herba equiseti), 10 g natě mochny husí (Herba potentillae anserinae) nebo natě lnice květele (Herba linariae).  Dávkování: neupřesněno.  Indikace: zástava močení.9  221. Složení: 10 g natě pelyňku černobýlu (Herba artemisiae), 5 g kořene hořce ţlutého (Radix gentianae), 15 g natě kokošky pastuší tobolky (Herba bursae pastoris), 15 g květu bezu černého (Flos sambuci), 15 g natě routy vonné (Herba rutae), 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 10 g listů břízy bělokoré (Folium betulae), 20 g kůry dubové (Cortex quercus).

 Dávkování: 3krát denně půl šálku.  Indikace: zástava močení.9  222. Složení: 20 g listu břízy bělokoré (Folium betulae), 10 g listu podbělu lékařského (Folium farfarae), 20 g listu ostruţiníku křovitého (Folium rubi fruticosi), 30 g květu vřesu obecného (Flos callunae).  Dávkování: 1 aţ 2 šálky denně.  Indikace: malý odvod moči.9  223. Složení: 30 g kořen libečku lékařského (Radix levistici), 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 30 g natě tuţebníku jilmového (Herba spirae ulmariae) a 5 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi).  Dávkování: 3 šálky denně.  Indikace: malý odvod moči.9

77

 224. Složení: 30 g natě tuţebníku jilmového (Herba spirae ulmariae), 10 g plodu anýzu (Fructus anisi), 10 g kořene petrţele zahradního (Radix petroselini) a 10 g plodu jalovce obecného (Fructus juniperi), 10 g natě violky trojbarevné (Herba violae tricolor), 10 g kořene libečku lékařského (Radix levistici) a 10 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 5 g kořene lékořice lysé (Radix liquiritiae).  Dávkování: 3 šálky denně. Není vhodné pro těhotné.  Indikace: malý odvod moči.9

78

7. 3

Lékopisné čajové směsi

Diuretická čajová směs v ČsL 1  1. Složení: 250 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 250 g kořene petrţele (Radix petroselini), 250 g kořene lékořice (Radix liquiritiae mundata), 250 g plodu jalovce (Fructus juniperi). Popis: směs zapáchá po jalovci.11

Diureticka čajová směs v ČsL 2 Nachází se zde totoţná čajová směs jako v ČsL 1.12

Diuretická čajová směs v ČsL 3 Nachází se zde totoţná čajová směs jako v ČsL 1. Drogy se zbaví prachu a smísí. Musí obsahovat nejméně 0,25 % silice.13

Diuretická čajová směs v ČsL 4  2. Složení: 200 g kořene jehlice trnité (Radix ononidis), 200 g kořene libečku (Radix levistici), 200 g listu břízy (Folium betulae), 200 g plodu jalovce (Fructus juniperi), 200 g kořene lékořice (Radix liquiritiae).14

Diuretická čajová směs v ČL 97, ČL 2002 , ČL 2005 a ČL 2009 Tyto lékopisy neobsahují ţádnou recepturu diuretické či jiné urologické čajové směsi.15, 16, 17, 18,19

79

8

Obsahové látky Urologické a diuretické čajové směsi, které jsou vyhledány, obsahují 166

rostlinných drog. Pouze 20 drog z celkového zastoupení ve všech 253 čajovinách převyšují hranici pěti % výskytu viz následující tabulka č. 1. Jsou to drogy, jejichţ hlavní obsahové látky

tvoří flavonoidní glykosidy, triterpenické saponiny,

fenolické glykosidy, anthraglykosidy a silice. Rostlinné drogy, které tvoří součásti urologických čajovin, obsahují také třísloviny a iridoidní glykosidy. V podstatě kaţdá čajová směs pouţíváná u urologických potíţí se skládá z kombinace drog, které obsahovují flavonoidní glykosidy, silice a triterpenické saponiny.19

80

Tab. č. 1: Procentuální zastoupení dvaceti nejčastějších drog ve 253 urologických a diuretických čajových směsích a přehled jejich obsahových látek. Procentuální

Rostlinná

Zastoupení

Droga

38

Složení

Skupina

Equiseti herba Obsahuje 4 aţ 5 % triterpenického Triterpenické saponinu ekvisetinu, asi 10 %

saponiny

kyseliny křemičité, flavonoidy, stopy alkaloidů, polyenové kyseliny, kyselina jablečná a štavelová, vyšší alifatické kyseliny.20 35

Betulae folium Aţ 3 % flavonoidů, především kvercetin-3-O-arabinosid, hyperosid, kvercetrin

Flavonoidní glykosidy

a rutin,

významější je myricetin-3digalaktosidu. Z dalších látek silice 0,1 %, katechinové třísloviny asi 5 %.20 32

Uvae ursi folium

Hydrochinonové deriváty 3 aţ 12

Fenolické

%, hlavním je arbutin. Menší

glykosidy

mnoţství metylarbutinu,

A lignany

třísloviny, flavonoidy, triterpeny a iridoidní glykosid monotropein.20 30,5

Ononidis radix Flavonoidy, isoflavonový glykosid ononin, triterpény

Flavonoidní glykosidy

pentacyklický ononid a onokol ( -onocerin), 0,02-0,1 % silice.20 23

Solidaginis herba

Saponiny, flavonoidy, třísloviny a Flavonoidní silice.21

glykosidy, triterpenicé saponiny,silice

16

Polygonis

Kyselina křemičitá asi 2 %, Flavonoidní

81

aviculare radix třísloviny a fenolové glykosidy glykosidy (avikularin).20 15

Juniperi

Silice 0,5 aţ 2 % hlavní sloţkou

fructus

jsou monoterpeny aţ 80 % např.

Silice

- a -pinen, 1-terpinen-4-ol, terpineol, borneol, geraniol a jiné alkoholy. Obsahuje aţ 30 % glukózy a fruktózy, 3 aţ 5 % katechinových tříslovin, flavonoidy a leukoantokyany.20 12

Herniariae herba

Neutrální saponiny 3 aţ 9 %,

Triterpenické

kyselé saponiny, flavonoidy 0,2

saponiny

aţ 1,2 % především rutin a narcisin, kumariny 0,1 aţ 0,4 % herniarinu

metylumbeliferonu a

umbeliferonu). Malé mnoţství tříslovin.20 11,5

Liquiritiae

Asi 2 aţ 15 % triterpenických

Triterpenické

radix

saponinů – hlavní obsahovou

saponiny

sloţkou je glykosid glycirrizín ( 1,5 aţ 10 % ), soli kyseliny glycyrizinové, kyselinu glabrinovou, likviritovou, flavonové deriváty, oxykumaríny (umbeliferon a herniarin), látky typu steroidních hormónů, hořčiny, sacharidy a škrob.20 9

Urticae herba Chlorofyly, chlorofylové štěpné

Flavonoidní

produkty a karotenoidy

glykosidy

( -karoten a xyntofyly), vitamín

Silice

C, vitamínové skupiny B a K, triterpeny, steroly

a

minerální soli (křemičitany a

82

draselné soli). Přilehlé trichomy obsahují aminy např. histamin, serotonin a cholin.20 9

Levistici radix 0,6 -1 % silice, pryskyřice, škrob, Silice cukry. Silce je převáţně z butylftalidů, vzájemně příbuzných laktonů a jejich hydoxyderivátů.19

9

Petroselini radix

Okolo 0,1 aţ 0,5 % silice

Silice

s obsahem fenylpropánů a to zejména apiol, myristicin, flavonoidy (apiin), polyeny např.falkarinón, furanokumariny (bergapten, isoimperatorin), sliz a sacharidy.20

9

Menthae

0,5 aţ 4 % silice, která obsahuje

piperitae

mentol, mentolové estery,

folium

Silice

mentón, mentofurán a jiné monoterpény, malé mnoţství seskviterpénů, 6 aţ 12 % tříslovin, flavonoidy, triterpény a organické kyseliny.20

8,5

Sambuci flos

Skoro výhradně flavonoly

Flavonoidní

kvercetinové glykosidy asi 1,5 aţ

glykosidy

3 %, hlavně rutin aţ 1,9 %, isokvercitrin, hyperosid a astragalin. Dále aminy, vysoký obsah volných mastných kyselin a n-alkanů, kyselina chlorogenová, p-kumarová, kávová, ferulová a -glukosylestery stopy sambunigrinu, esterifikované triterpény a triterpenové kyseliny.

83

Vedlejšími obsahovými látkami je sliz 8,5

a třísloviny.20

Hyperici herba Diantrony a to hlavně hypericin a

Antraglykosidy

jeho deriváty (pseudohypericin, rotohypericin a protopseudohypericin), silice 0,05 aţ 0,3 % hlavní sloţkou jsou uhlovodíky, flavonové glykosidy (0,5 aţ 1 % rutin, hyperosid, kvercetin aj.) katechinové třísloviny 8 aţ 10 %

€€

a kyselina chlorogenová.20 8

Graminis radix

Fruktosa, fruktosany, inulin,

Silice

tricitin, sliz, malé mnoţství silice agopyren, dost solí ţeleza, kyselinu křemičitou a saponiny.21

7,5

Petroselini

3 aţ 6 % silice, hlavní sloţkou

fructus

silice je apiol, myristicin nebo 1-

Silice

alyl-2,3,4,5- tetrametoxybenzen. Dále terpeny (pineny), seskviterpeny asi 20 %, tuky, flavonoidy, stopy furanokumarinů.20 7

Millefolii herba

0,2 aţ 1 % silice, pinény (zhruba

Látky různých

25 %), karyofylén (10 %),

chemických

proazulénové guajanolidy

skupin

achilicín, leukodín, germakranolid, milefín a další seskviterpenické laktony, polyeny (pontikaepoxid, matrikariový ester), třísloviny tanninového typu (3-4 %) fenolové kyseliny,

84

triterpeny, steroly, dusíkaté látky (achilein

betonicin, stachydrin,

cholin), kumariny a velké mnoţství minerálních solí.20 6,5

Bursae

Biogenní amíny - cholin,

Flavonoidní

pastoris herba acetylcholin, tyramin a histamin), glykosidy flavonoidy (diosmin, rutin), třísloviny, hodně draselných solí, organické kyseliny, kyselina askorbová.20 6

Galii veri herba

Flavonoidy, aukubin a

Flavonoidní

třísloviny.21

glykosidy

85

8. 1

Charakteristika hlavních obsahových látek ve 20-ti nejčastěji se vyskytujících drogách ve všech 253 čajovinách.

8. 1. 1 Flavonoidní glykosidy Flavonoidy jsou deriváty fenylchromanu. Základem je chroman arylovaný v poloze 2 (flavany), 3 (isoflavany) nebo 4 (neoflavany). Nejčastěji se vyskytují flavany, řídčeji isoflavany. Neoflavany nemají terapeutický význam, vyskytují se vzácně. Podle stupně oxidace pyranového kruhu se flavany dále dělí do několika skupin. Zvláště významné jsou flavonoidy (v poloze 4 oxidace hydroxylové skupiny). Z flavanu se odvozují také katechinové třísloviny. Flavonoidy se vyskytují většinou glykosidicky vázané, rozpuštěné v buněčné šťávě vakuol. Biosyntéza: aglykony jsou produkty vznikající oběma hlavními cestami vedoucími k syntéze aromatických látek v biologických systémech. Jeden uhlíkový fragment těchto sloučenin se odvozuje z acetátového metabolismu a zbývající 9-uhlíková část z kyseliny šikimové (fenylpropanoid), 9-uhlíková část patrně ve formě kyseliny skořicové se spojuje se třemi molekulami acetátu za vytvoření meziproduktu s 15 uhlíky, chalkonu, ze kterého poté vzniká flavanon. Flavanony mají vztah k dalším skupinám flavonoidů, a to k flavonům chudším o 2 uhlíky. Deriváty se tvoří zavedením nebo odstraněním hydroxylových skupin. Flavonoidy mají všestranné působení na organismus. 19 Drogy s obsahem flavonoidních glykosidů mající diuretický účinek na močový aparát jsou: Betulae folium, Ononidis radix, Sambuci flos, Tiliae flos, Spirae flos, Lamii albi flos, Ribis nigri folium.20

86

8. 1. 2

Triterpenické saponiny

Sapogeniny mají strukturu pentacyklického triterpenu, dělí se na typ -amarinový, -amarinový a typ luteolu. Cukernou sloţku tvoří větší počet cukrů. Nese-li sapogenin karboxylovou skupinu, bývá na C 17, můţe se na ní část cukrů vázat esterově. Na sapogenin se váţe aţ 12 monosacharidů nebo uronových kyselin, a to glykosidně nebo esterově. V saponinech s kyselým aglykonem je část cukrů vázána esterově přes karboxylovou skupinu na C 28. Saponiny se dvěma cukernými řetězci se označují jako bidesmosidy. Cukerná sloţka je téměř výlučně tvořena běţnými cukry a je rozvětvená. Pentosy jsou napojeny na konci řetězce. Některé saponiny obsahují esterově vázané kyseliny (octovou, tiglinovou). Při biosyntéze se do triterpenických saponinů zabudovává acetát a mevalonát. Dojde

k vytvoření

triterpenického

uhlovodíku

squalenu

a

z něho

dále

pentacyklický triterpen. Saponinové drogy se vyznačují diuretickým účinkem, avšak na rozdíl od siličných drog nedráţdí glomerulární aparát.19 Drogy obsahující triterpenické saponiny s diuretickým účinkem jsou: Liquiritiae radix, Primulae radix, Herniariae herba, Equiseti herba, Verbasci flos. 20

8. 1. 3

Fenolické glykosidy

Obsahují fenolický aglykon, tvořený fenolem s jednoduchými substitucemi. Biosyntéza

nejvýznačnějšího

fenolického

glykosidu

arbutinu

probíhá

z aromatických jader fenolických, alkoholických, aldehydických a laktonových glykosidů odvozených od 9-uhlíkových prekursorů, tvořených cestou kyseliny šikimové. Kyselina skořicová se zabudovává do arbutinu, o-kumarylglukosy a kumarinu, gkukovanilinu a salicinu. V urologických čajových směsích se vyuţívá jejich antibakteriální účinek, jelikoţ jejich štěpné produkty desinfikují močové cesty. Při dlouhodobém podávání můţe dojít ke glukosurii.19 Drogy s prokazatelným desinfekčním účinkem v diuretických a urologických čajovinách jsou: Uvae ursi folium a Vitis idae folium.20

87

8. 1. 4

Anthraglykosidy

Anthraglykosidy nejsou typické u léčby onemocnění močového ústrojí, vzhledem k tomu, ţe jsou v neoficinálních čajovinách uváděny, jsou zahrnuty do tohoto přehledu. Základní látkou této řady je anthachinon. Redukcí anthrachinonů vznikne velmi nestálý anthrahydrochinon a jeho tautomer oxyanthron nebo poměrně stálý anthranol. Anthron je ketoforma,

odpovídající enolformou je anthranol.

Tyto redukované produkty se mohou zpětně oxidovat v anthrachinon. Během skladování drog ubývá redukovaných látek ve prospěch oxidovaných. Vedle monomerních anthrachinonů a jejich redukovaných produktů obsahuje řada drog také dimerní sloučeniny, dianthrony, a to buď isodianthrony, jsou-li obě jejich sloţky stejné, nebo heterodianthrony, jsou-li rozdílné. Cukernou sloţku tvoří nejčastěji glukosa a rhamnosa napojená v různých polohách. Biosyntéza vychází z kyseliny šikimové za účasti neznámé látky ze 3 C a aktivovaného isoprenu. Meziproduktem je 1,4-naftochinon. Druhá cesta biosyntézy probíhá u hub tvorbou anthracenových derivátů kondensací acetátových jednotek. Meziproduktem je poly- -ketomethylenová kyselina. Vylučování se také uskutečňuje částečně levinami. Anthraglykosidy jsou lokálně dráţdivé. Jako prostředek na vyplavování draselných, hořečnatých a fosfátových konkrementů z močových cest se uţívá Radix rubiae tinctorum.19

8. 1. 5

Silice

Silice se zpravidla skládají z velkého počtu chemických sloučenin. Jsou v nich zastoupeny

látky

všech

biogenetických

skupin

(acetogeniny,

terpeny,

fenylpropany, látky se sírou a dusíkem v molekule), a to zvláště látky s niţší molekulovou hmotností, s menším počtem kyslíkatých funkcí, bez glykosidní vazby na cukry. Tyto vlastnosti mají monoterpeny, seskviterpeny, diterpeny a fenylpropany. Terpeny jsou však nestabilní, polymerizují a způsobují nestabilitu silic. Tyto látky jsou nejčastějšími součástmi silic. Nenasycené terpenické uhlovodíky se snadno oxidují, přenášejí kyslík na další součásti silice a uvolňují

88

tak řetězové reakce, které často mění i vůni silice. Samotné terpenické uhlovodíky se však na vůni podílejí jen málo, proto se silice zbavují těchto labilních látek, a tím se zvyšuje jejich trvanlivost a zjemňuje se vůně. Za typickou vůni zodpovídají zejména kyslíkaté sloučeniny. Silice obsahující jako hlavní sloţku alkoholy jsou relativně stálé. Silice obsahují všechny typy organických sloučenin: uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, ketony, kyseliny, estery, ethery aj. Ve farmacii se pouţívají jak siličné drogy, tak i silice nebo izolované čisté látky. Ke korekci zápachu nebo chuti jsou vhodnější silice neţ izolované sloţky, jelikoţ komplexní směs vonných látek má čichově lepší kvalitu. Celá droga má pak v terapeutickém uţití přednost, obsahuje-li kromě silice ještě další látky, které se podílejí na účinku např. třísloviny, spasmolyticky účinné glykosidy nebo hořčiny. Největší část silic se vylučuje ledvinami. Mírné podráţdění secernujících epitelů ledvin vede ke zvýšenému vylučování moči. Toxické dávky však způsobují anurii. Mezi aromatická diuretika patří Fructus juniperi, Radix levistici, Fructus petroselini. Některé silice mají spasmolytický účinek na hladké svalstvo, k tomu přistupuje rovněţ určitá desinfekční schopnost např. Flos chamomillae, Folium menthae, Herba origani aj.19

8. 1. 6

Iridoidní glykosidy

Po chemické stránce se nedají jednotně definovat, terapeuticky významné jsou zejména terpeny a produkty jejich přeměny. Téměř všechny obsahují laktonové seskupení.19 Prokazatelný diuretický účinek má Taraxaci herba et radix.20

8. 1. 7

Třísloviny

Třísloviny jsou polyfenoly vysoké molekulové hmotnosti. Biosyntéza vychází u mikroorganismů z kyseliny šikimové, u rostlin

-oxidací fenylpropanových

prekursorů nebo kombinací dějů vycházejících z acetátu a kyseliny šikimové. Reakcí s příbuznými látkami a cukry vznikají sloţité molekuly tříslovin.

89

Třísloviny se dále dělí do tří podskupin: hydrolyzovatelné gallotaniny, nehydrolyzovatelné katechinové a třísloviny neznáme konzistence. Do urologických čajových směsí se často přidávají drogy obsahující třísloviny.19

90

9

Diskuze Cílem práce bylo zmapovat urologické a diuretické čajové směsi.

Jelikoţ výrobci čajových směsí nerozdělují čajové směsi na urologické a diuretické, ani v této práci nejsou rozlišeny. Jednotlivé čajové směsi jsou rozděleny do tří hlavních skupin, a to na hromadně vyráběné, neoficinální a oficinální čajové směsi. Ve směsích je pouţito celkem 166 rostlinných drog, přičemţ 46 je lékopisných podle Českého lékopisu 2009, oproti předchozímu lékopisu byla jedna droga vypuštěna, a to Taraxaci radix cum herba, ale článek je nahrazen evropským článkem, který je v Evropě závazný od 1. 7. 2009 (nutno předcházet tomu, ţe vedle článku Ph. Eur. je závazný i národní článek). V Doplňku 2010 se článek o této droze jiţ nachází. Takţe podle Doplňku 2010 je 47 drog lékopisných. Celkově je v práci obsaţeno 253 receptur. Z hromadně vyráběných čajových směsí je vyhledáno 27 receptur, 224 receptur neoficinálních čajových směsí a 2 receptury lékopisných čajových směsí. Práce obsahuje porovnání sloţení čajových směsí, a to z hlediska počtu obsaţených drog. V recepturách čajových směsí jsou uváděny jednotlivé části drog nebo celé matečné rostliny. Tudíţ i v práci jsou citovány stejně.

91

Eq ui Be seti U tula her va e ba Po e f u o ly go O rsi lium ni no fo av nid liu ic is m u r Ju lari adi ni s h x H pe er e r ri b ni fru a ar c Li ia tu qu e s iri he tia rb U rti e ra a c Le ae dix M en P vis her th etr tic ba ae o i r pi seli adi pe ni x rit ra a d Sa e f ix m oliu H bu m yp c e i G ric flos r Pe am i he tro in rb se is r a lin ad Pa st Mill i fr ix or e uc is fol tu b u ii h s G rsa erb al e a ii ve her ri ba he rb a

%

Graf. č. 1: Procentuální zastoupeni dvaceti nejčastějších drog

ve 253 urologických a diuretických čajových směsích. Procentuální zastoupení dvaceti nejčastějších drog v urologických a diuretických čajovinách

40

35

30

25

20

15

10

5

0

Jednotlivé drogy

92

Hromadně vyráběné diuretické a urologické čajové směsi obsahují počet drog v rozmezí od 3 do 9 drog, nejčastěji 5 aţ 6 jednotlivých drog. Osm čajových směsí obsahuje 6 drog, sedm směsí 5 drog, šest směsí 8 drog, tři směsi 7 drog, dvě směsi 4 drogy a jedna směs obsahuje 9 drog (viz tab. č. 2). Hromadně vyráběné čajové směsi obsahují celkem 51 rostinných drog. Přičemţ 24 drog je lékopisných podle Českého lékopisu 2009. Tab. č. 2: Porovnání počtu drog v jednotlivých čajovinách u dvou set dvaceti čtyř neoficinálních čajových směsí. Počet čajových směsí

Celkový počet drog v čajové směsi

55

4

42

5

41

3

34

6

26

7

9

8

7

2

3

9

3

10

2

11

1

17

1

16

U neoficinálních převaţují směsi obsahující 3 aţ 7 drog. Rozsah obsaţených drog se pohybuje od 2 do 17 drog. Padesát pět čajových směsí obsahuje po 4 drogách, čtyřicet dva směsí 5 drog, čtyřicet jedna směsí 3 drogy, třicet čtyři směsí 6 drog, dvacet šest směsí 7 drog, devět směsí 8 drog, sedm směsí 2 drogy, tři směsi 9 drog, tři směsi 10 drog, dvě směsi 11 drog a po jedné směsi 16 a 17 drog (viz tab. č. 3).

93

Tab. č. 3: Porovnání počtu drog v jednotlivých čajovinách u dvaceti sedmi hromadně vyráběných čajových směsí. Počet čajových směsí

Celkový počet drog v čajové směsi

8

6

7

5

6

8

3

7

2

4

1

9

Tab. č. 4 obsahuje porovnání počtu jednotlivých drog ve všech 253 vyhledaných recepturách. Padesát osm čajových směsí obsahuje 4 drogy, padesát směsí 5 drog, čtyřicet dva směsí 6 drog, čtyřicet jedna směsí 3 drogy, dvacet devět směsí 7 drog, patnáct směsí 8 drog, sedm směsí 2 drogy, čtyři směsi 9 drog, tři směsi 10 drog, dvě směsi 11 drog a po jedné směsi buď 16 nebo 17 drog. Tab. č. 4: Celkové porovnání počtu drog u dvou

set padesáti tří čajových

urologických a diuretických směsích. Celkový počet drog v čajové Počet čajových směsí

směsi

58

4

50

5

42

6

41

3

29

7

15

8

7

2

4

9

3

10

2

11

1

16

1

17

94

Oficinální čajové směsi jsou dvě, Československý lékopis 1, 2 a 3 obsahuje směs o počtu 4 drog a Československý lékopis 4 směs skládájící se z 5 drog. V recepturách hromadně vyráběných čajových směsí mezi 20 nejčastějších drog svým zastoupením patří:

Betulae folium 59 %, Equiseti herba 48 %,

Solidaginis herba 48 %, Ononidis radix 37 %, Urticae herba 33 %, Avicularis polygoni herba 33 %, Menthae piperitae folium 22 %, Uvae ursi folium 22 %, Petroselini radix 22 %, Sambuci flos 22 %, Herniariae herba 18,5 %, Millefolii herba 18,5 %, Melissae folium 15 %, Cynosbati fructus 11 %, Myrtilli herba 7,5 %, Vitis ideae folium 7,5 %, Potentilae anserinae folium 7,5 %, Persicarii herba 7,5 %, Galii veri herba 7,5 %, Callunae herba 7,5 % a Epilobii herba 7,5 %. Ostatní drogy nepřesahují hranici pěti % viz tabulka č. 5 a graf č. 2. Hromadně vyráběných čajovin je 27 a skládají se z 51 drog.

95

Tab. č. 5: Procentuální zastoupení dvaceti nejčastěji se vyskytujících drog u hromadně vyráběných urologických a diuretických čajových směsí. Jednotlivé drogy

Procentuální zastoupení

Betulae folium

59

Equiseti herba

48

Solidaginis herba

48

Ononidis radix

37

Urticae herba

33

Avicularis polygoni herba

33

Menthae piperitae herba

22

Uvae ursi folium

22

Petroselini radix

22

Sambuci flos

22

Herniarie herba

18,5

Millefolii herba

18,5

Melissae herba

15

Cynosbati fructus

11

Myrtilli herba

7,5

Vitis ideae folium

7,5

Potentila anserinae folium

7,5

Persicarii herba

7,5

Galii veri herba

7,5

Callunae herba

7,5

96

Graf č. 2: Procentuální zastoupení nejčastěji se vyskytujících drog u hromadně vyráběných urologických a diuretických čajových směsí. Procentuální zastoupení dvaceti nejčastějších drog v HVLP čajovinách 70

60

50

%

40

30

20

10

Betu lae fo lium Equis eti he rba Solid aginis herb a Onon idis r adix Urtic ae h Avicu erba laris polyg oni h Men erba thae piper itae h erba Uvae ursi f olium Petro selin i rad ix Sam buci flos Hern iarie herb a Mille folii h erba Melis sae h erba Cyno sbati fruct us Myrt illi he rba Vitis ideae Pote f olium ntila anse rinae folium Pers icarii herb a Galii veri h erba Callu nae herb a

0

Jednotlivé drogy

Bylo provedeno porovnání obsahových látek rostlinných drog ve dvaceti nejčastěji se vyskytujících drogách ve všech 253 čajovinách. Nejčastěji se vyskytujícími obsahovými látkami jsou: silice, flavonoidní glykosidy, triterpenické saponiny a fenolické glykosidy viz tab. č. 6. Flavonoidní glykosidy jsou zastoupeny stejně jako silice po 34,8 %, triterpenické saponiny 17,4 %, fenolické glykosidy, anthraglykosidy a látky různých chemických struktur shodně po 4,3 %. Dalšími méně často se vyskytujícími látkami jsou iridoidní glykosidy a třísloviny.

97

Tab. č. 6: Porovnání obsahových látek u dvaceti nejčastěji se vyskytujících drog ve všech 253 recepturách podle hlavní skupiny vyskytujících se látek. Hlavní skupina

Počet drog

Procentuální zastoupení

Silice

8

34,8

Flavonoidní glykosidy

8

34,8

Triterpenické saponiny

4

17,4

Fenolické glykosidy

1

4,3

Antraglykosidy

1

4,3

Látky různých chem.skupin

1

4,3

Siličné drogy působí diureticky,

antisepticky a některé také spasmolyticky,

u flavonoidních glykosidů se vyuţívá jejich schopnosti normalizovat permeabilitu kapilár, diuretického a spasmolytického účinku, saponiny rovněţ působí diureticky, ale na rozdíl od silic nedráţdí glomerulární aparát, štěpné produkty fenolických glykosidů desinfikují močové cesty. Některé drogy uváděné v recepturách čajových směsí slouţí pouze jako korigencia chutě a vůně. Zejména hromadně vyráběné čajové směsi vyuţívají korigencií. Mezi nejčastěji pouţívaná korigencia patří: Menthae piperitae folium a Liquiritiae radix. Další korigencia tvoří hlavně siličné drogy. Některé drogy obsaţené v urologických a diuretických čajových směsích patří do zcela jiných farmakoterapeutických skupin, neţ je skupina ovlivňující močové ústrojí, přesto jsou v urologických a diuretických čajových směsích uváděna. Phaseoli fructus sine semine patří do skupiny pomocných látek při léčbě diabetus mellitus, ačkoliv zde je prokázán jeho desinfekční účinek na močové cesty20. Folium myrtilli má prokazatelný antidiabetický účinek, nikoliv diuretický. Lupuli strobilus, Melissae herba a Valerianae radix jsou klasické sedativní drogy a není prokázán ţádný účinek na močový aparát. Crateagi folium cum flore a Visci albi herba mají antihypertenzivní účinek a důvod jejich zastoupení v urologických čajovinách je také nejasný. Často se vyskytující drogy jsou ze skupiny ovlivňující respirační aparát. V čajovinách se vyskytuje Farfarae folium, Plantaginis folium, Lini semen, Foenugraeci semen, Liquiritiae radix, Althaeae radix, flos et folium.

98

V uvedených urologických čajovinách je také častý výskyt látek patřících do skupiny, která ovlivňuje trávicí systém, a to Millefolii herba, Calami radix, Gentianae radix, Centaurii herba, Carvi fructus, Rosmarini folium, Menthae piperitae herba, Chamomillae flos, Cynarae herba, Taraxaci radix et herba, Inulae radix, Stoechados flos. Některé drogy patří do skupiny, která se vyuţívá zejména lokálně, a pouţívají se spíše do čajovin při gastrointestinálních poruchách: Quercus cortex, Rubi fruticosi folium, Tormentillae radix a Sanquisorbae radix. Některé drogy, které jsou v práci uvedeny, jsou zcela nevhodné. Symphyti radix

obsahuje

pyrolizidinové

alkaloidy

(intermedin,

acetylintermedin,

lykopsamin, cetyllkopsacin, symfytin a echimidín), které působí hepatotoxicky, a proto se uţívání drogy v čajovinách nedoporučuje. Symphyti radix je obsaţen v čajových směsích číslo 22, 47, 55, 110 a 124. Farfarae folium rovněţ obsahuje pyrolizidinové alkaloidy a některé z nich rovněţ působí hepatotoxicky a karcerogenně (senkirkin a tusilagin). Ten se nachází v čajovinách číslo 15, 131, 167, 198, 209 a 222. Chelidonii herba obsahuje alkaloidy z nichţ ty benzofenantridinového typu (chelidonin, sangvinarin a chelerytrin) mají cytostatický a toxický účinek. Nalézá se v čajových směsích číslo 11, 25, 27, 75, 76, 120, 147 a 153. Důvod výskytu této drogy v urologických čajovinách je nejen nejasný ale také nevhodný stejně jako Rutae herba, Hyoscyami folium a Genistae herba. Rutae herba obsahuje alkaloidy se skeletem chinolinovým (gravolin, graveolinin), furanochinolinovým (skiamin, diktamin) a akridinovým (rutakridón, arborinin). Soubor alkaloidů navíc způsobuje překrvení malé pánve a působí abortivně. Rutae herba je obsaţena v čajových směsích číslo 25, 27, 99 a 100. Hyoscyami folium obsahuje tropanové alkaloidy (skopolamin, hyoscyamin). Je obsaţen v jedné čajovině číslo 79. Také vyskytující se Genistae herba obsahuje chinolizidinové alkaloidy (metylcitizín, cytizin, spartein a anagyrin). Přesto se Genistae herba pouţívá v lidové medicíně jako diuretikum, jinak se vyuţívá tato droga pouze jako homeopatikum. V neoficinálních čajovinách se vyskytuje celkem v osmi směsích, a to v čísle 5, 30, 86, 95, 98, 112, 113 a 144. Čajová směs číslo 205 obsahuje Lycopodii herba, ta se vyznačuje výskytem alkaloidů (0,1 - 0,2 % - lycopodin, klavatin, klavatoxin a některé druhy i nikotin), které působí antipyreticky. Důvod výskytu této drogy v čajovinách je nejasný. 99

Flos tanaceti, který se nachází v čajové směsi číslo 22, je nevhodný pro svůj vysoký obsah tujónu, který působí toxicky. Také Artemisiae herba, vyskytující se v čajové směsi čísla 114, 130

a 221, obsahuje silici s vysokým podílem

tujónu. Calami radix, obsaţen v čajovině čísla 72 a 139, jako sloţku silice obsahuje azarón, kterému je připisován karcerogenní účinek. Calendulae flos je pro vnitřní pouţití obsolentní. Čajové směs číslo 64 a 114 obsahuje Cannabis sativi herba, jejíţ pouţívání je navíc porušováním platných zákonů. V čajové směsi číslo 123 se nachází Meliloti herba, ta při nevhodném vlhkém skladování za působení bakterii tvoří dikumarol, který sniţuje krevní sráţlivost. Kumariny se vyznačují fototoxicitou. Droga Sambucus ebulus vyskytující se v neoficinálních čajovinách čísla 113, 143 a 144 je jedovatá, jelikoţ obsahuje kyanogenní glykosid, proto by se v lidové medicíně neměla pouţívat. Berberis vulgaris nacházející se ve směsi číslo 88 je kromě bobulí jedovatý, jelikoţ plody neobsahují alkaloidy. Berberis vulgaris obsahuje alkalody: berberin, palmatin a jatrorrhizin. Herba leonuri nacházející se v neoficinálních čajovinách číslo 22, 37, 40 a 53, obsahuje alkaloidy a spíše se pouţívá jako posilující lék při srdečních chorobách nervového původu. Navíc je řazena mezi vzácné druhy a neměla by se sbírat. Některé drogy uváděné v čajovinách jsou pouţívány zřejmě jen pro doplnění objemu, např. Corylus folium v čajovině čísle 64. Některé čajové směsi obsahují převaţující počet drog jiného neţ diuretického účinku, coţ není nijak vysvětleno. Jedná se hlavně o neoficinální čajové směsi např. číslo 11, 21, 22, 24, 31, 32, 35, 37, 50, 53, 55, 57, 58, 61, 64, 70, 71, 76, 87, 93, 99, 101, 112, 114, 120, 124, 147, 149, 150, 172, 174, 181,182, 190, 192, 198, 216, 220, 221. Některé drogy se vyskytují pouze v jedné čajové směsi a to: Hyppocastani cortex, Altheae flos et folium, Hibisci flos, Millefolii flos, Primulae flos, Rosae flos, Tanaceti flos, Corylus folium, Verbasci folium et flos, Hyoscyami folium, Juglandinis folium, Betulae gemma, Populi gemma, Galeopsis herba, Marrubii albi herba, Erioplorum herba, Gnaphaliae herba, Bellis perenis herba, Cnici herba, Gentianae herba, Fagopyri herba, Hyssopi herba, Lycopodii herba, Betonicae herba, Meliloti herba, Sanquisorbae herba, Achileae radix, Angelicae radix, Sarsaparilae radix, Tropaeoli semen, Cydonii semen. Dále celé matečné rostliny: Alchemilla vulgaris, Anagallis arvensis, Anethum graveolens, Berberis vulgaris,

Daucus carota, Knautia arvensis, Lamium galeobdon, Nasturtium

officinale, Papaver rhoeas, Parietaria officinalis, Prunella vulgaris a Saxifraga. 100

Pouze ve výjimečných případech jsou u obsaţených čajových směsí uváděny kontraindikace a rizika jednotlivých drog. U zánětlivých onemocnění ledvin by neměly být pouţívány siličné drogy, např. Petroselini fructus. Největší část silic se vylučuje ledvinami. Mírné podráţdění secernujících epitelů ledvin vede ke zvýšenému vylučování moči. Toxické dávky však způsobují anurii. Také v těhotenství jsou mnohé drogy kontraidikovány, jsou to drogy s obsahem alkaloidů či ty, které způsobují překrvení oblasti pánve s abortivním účinkem. Alkaloidní drogy jsou kontraindikovány celkově. Uváděné diagózy u neoficinálních čajovin jsou citovány stejně jako v příslušné literatuře, ze které práce čerpala. Svrašťování ledvin je důsledek probíhajících chronických zánětů ledvin. Rozšíření ledvin vzniká v důsledku obstrukce dutých systémů ledvin. Rovněţ obtíţné močení můţe být následkem obstrukce či některých onemocnění urogenitálního systému. V práci

je

srovnání

citací

a

poţadavků

jednotlivých

lékopisů.

Československý lékopis 1 obsahuje vedle citace také „Stupeň rozdrobnění“, přičemţ je zde určeno, ţe plody a semena je před promísením čajové směsi nutno roztlouci. „Zkoušky na čistotu“ uvádějí pouze zkoušku na „Popel nerozpustný v roztoku chlorovodíku“. Oproti němu je v Československém lékopisu 2 značně rozšířena citace. Obsahuje nově „Zkoušky totoţnosti“. Rozšířeno je také „Uchovávání“ a „Skladování“ čajových směsí. Rovněţ v Československém lékopisu 3 je rozšířena citace. Jsou zde statě „Stanovení stupně rozdrobnění drog“, „Stanovení součástí čajové směsi“, „Dávkování“, „Popis“ diuretické čajové směsi. Drogy v diuretické čajové směsi musí obsahovat nejméně 0,25 % silice. „Zkoušky na čistotu“ jsou rozšířeny o 2 zkoušky a to o „Ztrátu sušením“

a „Popel nerozpustný v kyselině

chlorovodíkové“. „Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové“ je sníţen na 1,5 % oproti předcházejícím 7 %. Nově se objevuje „Stanovení silice“ v čajové směsi. Čaje k obkladům se musí vydávat s označením „Zevně k obkladům“. Československý lékopis 4 obsahuje značně pozměněnou citaci. Nachází se tu článek Species, podle něhoţ se připravují čajové směsi. Diuretická čajová směs musí jiţ obsahovat 0,3 % silic oproti původním 0,25 %. Také u zkoušek na čistotu se mění hodnoty „ U Nerozpustného popela“ se navyšuje aţ na 6,5 % z 6 %, naopak „Ztráta sušením“ se sniţuje ze 14,5 % na 13 %. U „Stanovení 101

součástí čajové směsi“ se liší poţadavky na „Hmotnostní odchylku“ u jednotlivých sloţek je vyjádřeno v % z jejich předepsané nebo udané hmotnosti, smí být nejvýše a u jedné sloţky aţ

10 %, přičemţ u dvou sloţek smí být aţ

20 %

30 %. Zavádí se zde dávkování čajových směsí, provádí

se pomocí čajových nebo polévkových lţic. Není-li jinak předepsáno, bere se z čajových směsí obsahujících převáţně listy, natě nebo květy jedna polévková lţíce (asi 3 gramy) v těch, které obsahují převáţně kořeny, oddenky, dřeva nebo plody jednu čajovou lţíci (asi 1,5 gramu) na šálek vody (asi 200 mililitrů). Český lékopis 1997 obsahuje další úpravy. Zavádí se teplota 40 C , při které se suší impregnované drogy. Tato teplota nebyla v Československém lékopisu 4 udána. Ve „Stanovení součástí čajové směsi“ se mění hmotnost odebraného vzorku z 5,0 aţ 10,0 gramů na 5,0 aţ 20,0 gramů. „Hmotnostní odchylka“, která v Československém lékopisu byla u dvou sloţek aţ se zvyšuje u dvou sloţek na

20 %,

25 %, stejně jako byla v Československém

lékopisu 3. V Českém lékopisu 2002 nalezneme článek Rostlinné drogy určené k přípravě čajů Plantae medicinales ad potentionem aquosam. Rostlinné drogy, které nemají vypracovaný příslušný článek v lékopisu, musí vyhovovat poţadavkům článku Plantae medicinales. Určuje se „Mikrobiologická jakost“ čaje, ta bere v úvahu předepsaný způsob přípravy čaje. Přípravky z rostlin sestávající jen z jedné nebo více rostlinných drog (celých, rozdrobněných nebo práškovaných). Rozdělují se do dvou kategorii, buď se k nim před pouţitím přidává vroucí voda, nebo se vroucí voda nepřidává. Podle přípravy čaje se určuje mikrobiální jakost čaje, v jednotlivých recepturách většinou však nejsou postupy přípravy uvedeny, tudíţ nelze mikrobiální jakost stanovit. Distribuce je nařízena ve formě velkého balení či v sáčcích. Proto je zavedena zkouška „Hmotnostní stejnoměrnost“ pro čaje v sáčcích. Stanoví se průměrná hmotnost dvaceti namátkově vybraných jednotek, plné sáčky se jednotlivě zváţí. Sáček se pak otevře tak, aby nedošlo k ţádným ztrátám, důkladně se za pomoci štětce vyprázdní a prázdný sáček se zváţí a z rozdílu se vypočítá hmotnost obsahu. Postup se opakuje s devatenácti vyhovujícími sáčky. Není-li uvedeno jinak, neliší se více neţ dva sáčky z dvaceti jednotlivých sáčků od průměrné

102

hmotnosti o více procent, neţ uvádí tabulka. Ţádný ze sáčků se neliší o více neţ dvojnásobek. Český lékopis 2002 obsahuje článek Přípravky z rostlinných drog. Český lékopis 2005 neobsahuje ţádnou změnu oproti předchozímu lékopisu. Český lékopis 2009 obsahuje pouze změnu v distribuci čajů. Z hlediska vývoje definic a poţadavků se neustále zvyšovaly

nároky

na čajové směsi. Výrazná změna se objevila jiţ v Československém lékopisu 4, navázal v trendu zvyšování jednotlivých poţadavků. Český lékopis 1997 kromě nové teploty sušení impregnovaných drog, jednotlivé poţadavky sniţuje. Od Českého lékopisu 2002 se forma definice a poţadavků na čajové směsi značně mění.

103

10 Závěr 

Je provedeno porovnání výskytu uroinfekcí u muţů a ţen a to z hlediska biologické odlišnosti obou pohlaví a také v jednotlivých věkových kategoriích.



Je proveden přehled jak farmakologické, tak farmakognostické léčby poruch močového aparátu.



Jsou uvedeny poţadavky jednotlivých lékopisů a to od Československého lékopisu 1 aţ po Český lékopis 2009 a Doplněk 2010 na čajové směsi.



Jsou také uvedeny jednotlivé čajové směsi, ty jsou rozděleny do tří skupin, a to na hromadně vyráběné, neoficinální a oficinální čajové směsi.



Jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující skupiny obsaţených látek, jejich charakteristika jednotlivých zástupců drog.

104

11 Seznam použité literatury 1. http://www.urologickelisty.cz/jsp/obsahakt_podr.jsp, 2.3.2009.

2. http://www.ledviny.czwkd.htm1 , 2.3.2009.

3. http://www.celostnimedicina.cz/fytoterapie-lecive-bylinky, 20.2.2009.

4. http://genzyme.cz/xs/oblasti-lecby/onemocneni-ledvin.htm1 , 2.3.2009.

5. http://phoenix.cz, 20.3.2010.

6. TESAŘOVÁ, VLADANA. INFEKCE MOČOVÝCH CEST. Folia phoenix. 3/2010, 15, 3/2010, s. 19-22. Dostupný také z WWW: . ISSN 1801-1063. 7. KARAMAZÍN, M., HUBÍK,J., DUŠEK,J.: Seznam léčiv rostlinného původu, nakladatelství Avicenum, Praha: Spofa, 1984. Receptury léčivých čajů podle indikačních skupin.s.234. 8. GEIGER, F.:Bylinný receptář, vydavatelství Dona, České Budějovice 1991, s. 54 - 60. 9. VÍT, V.M. Sebrané recepty, nakladatelství Datel, Brno 1995, s. 1198 - 1315. 10. LINCOVÁ, D. Základní a aplikovaná farmakologie.nakladatelství Galén, Praha 2007. Látky k ovlivnění poruch močového ústrojí. str. 360-363. 11. Československý lékopis 1, Praha 1947, Státní tiskárna.s.437-439.

105

12. Československý lékopis 2, Státní zdravotnické nakladatelství 1954.s.712,716. 13. Československý lékopis 3, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., Praha 1970.s.361-362. 14. Československý lékopis 4, Avicenum zdravotnické nakladatelství, n.p., Praha 1987.s.361-364. 15. Český lékopis 1997,nakladatelství Grada Publishing, Praha 1997.s.

16. Český lékopis 2002, nakladatelství Grada Publishing,spol.s.r.o., Praha 2003.s. 1017 – 1022. 17. Český lékopis 2005, nakladatelství Grada Publishing, spol.s.r.o., Praha 2005.s. 806 – 807. 18. Český lékopis 2009, nakladatelství Grada Publishing, spol. s.r.o., Praha 2009, s. 767 – 770. 19. HUBÍK,J., DUŠEK,J., SPILKOVÁ,J., ŠÍCHA,J.,: Farmakognósie II., Sekundární látky. Státní pedagogické nakladatelství Praha 1989, s.11-14, 31-40, 41,55, 72-87, 97-99, 197, 233-231,255, 260. 20. TOMKO, J., KRESÁNEK, J.,HUBÍK, J., SUCHÝ, V., FELKLOVÁ, M., SIKYTA, M., LIBICKÝ, A.: Farmakognozia. Vydavatelství Osvěta 1989, s. 146,147, 157,159, 173-179,184-192, 195-206, 214-217, 228-232, 236, 242, 245, 261, 300, 308, 318, 338, 358. 21. PODLECH, D.: Kapesní atlas Léčivé rostliny. Nakladatelství Slovart 2007, s. 64, 66, 108, 206.

106

107