UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra biologických a léka ských v d
VYŠET ENÍ NA TRICHINELLA SPIRALIS
Bakalá ská práce
Vedoucí bakalá ské práce: PharmDr. Barbora Voxová Školitel: MVDr. Pavla Vondrová
Hradec Králové 2012
Martina Formánková
„Prohlašuji, že tato bakalá ská práce je mým p vodním autorským dílem a veškeré myšlenky, použité prameny a jejich zdroje, z nichž jsem pro zpracování erpala, ádn cituji. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
Datum: 27. 4. 2012
podpis
Pod kování: Cht la bych velmi pod kovat PharmDr. Barbo e Voxové a MVDr. Pavle Vondrové za odborné vedení tvorby bakalá ské práce, za rady, p ipomínky, odbornou pomoc a trp livost.
Obsah: Seznam zkratek ................................................................................................. 6 1 Úvod a zadání – (cíl) práce......................................................................... 7 2 Parazit svalovec sto ený (Trichinella spiralis)............................................. 8 2.1 Systematické rozd lení parazita .......................................................... 8 3 Rozší ení trichinelózy.................................................................................. 8 3.1 Rozd lení rodu Trichinella dle epidemiologie ...................................... 9 3.1.1 Synantropní neboli domestikovaný cyklus .................................... 9 3.1.2 Sylvatický neboli p írodní cyklus................................................... 9 4 Objev trichinelózy...................................................................................... 10 5 Historie...................................................................................................... 10 5.1 První popsaný smrtelný p ípad v N mecku ....................................... 11 5.2 Americká prasata nakažená trichinelózou ......................................... 12 6 Epidemie trichinelózy lidí se nevyhnula ani echám ................................ 13 7 Epidemie na Slovensku............................................................................. 13 8 Velké epidemie trichinelózy v evropských zemích .................................... 13 8.1 Ko ské maso p vodcem nákazy ....................................................... 14 8.2 Nákaza po poz ení masa z jezevce ................................................... 15 9 Sou asný výskyt trichinelózy u erné zv e na území eské republiky.... 16 10 Výskyt nakažených domácích prasat .................................................... 17 11 Biologie parazita.................................................................................... 17 11.1 P enos nákazy na lov ka ................................................................. 17 11.2 Protilátky a imunita............................................................................. 19 11.3 Odolnost T. spiralis ............................................................................ 19 12 Klinické p íznaky ................................................................................... 19 12.1 Klinické p íznaky u prasat p i um lé invazi ........................................ 20 12.2 Klinický obraz trichinelózy u lidí ......................................................... 20 12.2.1 První fáze – st evní trichinelóza.................................................. 20 12.2.2 Druhá fáze – svalová trichinelóza ............................................... 20 13 Diagnostika onemocn ní ....................................................................... 21 13.1 Vyšet ení periferní krve...................................................................... 21 13.2 Vyšet ení z biopsie............................................................................. 21 13.3 Sérologické metody v 80. letech 20. století........................................ 22 13.3.1 Intrakutánní test podle Bachmanna ............................................ 22 13.3.2 Precipita ní reakce podle Trawi ského, Mc Coye aj. ................. 22 13.3.3 Komplementfixa ní reakce (KFR) podle Gasse .......................... 23 13.3.4 Nep ímá imunofluorescen ní reakce podle Kozara ................... 23 13.3.5 Rothova reakce........................................................................... 23 13.4 Sou asné možnosti diagnostiky......................................................... 23 14 Lé ba..................................................................................................... 24 15 Kasuistika .............................................................................................. 25 15.1 Onemocn ní lidskou formou trichinelózy v Rumunsku ...................... 25 16 P ípady lidské trichinelózy v R a v sousedních zemích....................... 26 17 Vývoj preventivních opat ení ................................................................. 27 18 Historie legislativní ochrany p ed nákazou ............................................ 27 18.1 Sm rnice 64/433/EEC a 77/96/EEC .................................................. 27 18.2 Na ízení Vlády R . 114/1999 Sb. ................................................... 28
18.3 Metodický návod................................................................................ 28 18.4 Vyhláška . 400/2001 Sb. .................................................................. 28 18.5 Vyhláška . 201/2003 Sb. .................................................................. 28 18.6 Vyhláška . 356/2004 Sb. .................................................................. 30 18.7 Na ízení Komise (ES) . 2075/2005................................................... 30 18.7.1 Schválené laboratorní metody .................................................... 30 18.7.1.1 Kompresní metoda .............................................................. 30 18.7.1.2 Trávicí metoda s použitím magnetické mícha ky ................ 32 18.7.1.3 Metoda trávení hromadného vzorku pomocí mechanického za ízení a sedimenta ní techniky ......................................................... 34 18.7.1.4 Metoda vyšet ení hromadných vzork metodou trávení s použitím magnetické mícha ky ( izolace na filtru ) a zjiš ování larev latexovým aglutina ním testem ............................................................. 35 18.7.1.5 Pozitivní výsledek ve vyšet eném mase .............................. 35 18.7.2 Pohotovostní plán ....................................................................... 36 18.8 Vyhláška . 289/2007 Sb. .................................................................. 37 18.9 Zákon . 22/1997 Sb.......................................................................... 37 18.10 Novela veterinárního zákona . 308/2011 ...................................... 37 19 Sou asný postup p i vyšet ení prasat na jatkách .................................. 38 20 Zvýšení citlivosti laboratorního vyšet ení vzork masa.......................... 39 20.1 Dodate né oplachování sítka............................................................. 39 20.2 Kruhové testy..................................................................................... 40 20.2.1 První kruhový test ....................................................................... 40 20.2.2 Druhý kruhový test...................................................................... 42 20.2.3 T etí kruhový test ........................................................................ 43 21 Diskuse.................................................................................................. 45 22 Záv r ..................................................................................................... 46 23 Literární zdroje ...................................................................................... 47
Seznam zkratek ACTH ALT AST CK CNS R DNA EKG ELISA EU GOT GPT IgG INR KFR LD NHR NRL PAM PCR SVÚ VFU
adrenokortikotropin alaninaminotransferáza aspartátaminotransferáza kreatinkináza centrální nervová soustava eská republika deoxyribonukleová kyselina elektrokardiogram enzymoimunoanalýza Evropská unie glutamát-oxaloctová trasamináza glutamát-pyrohroznová transamináza imunoglobulin G mezinárodní normalizovaný pom r komplement fixa ní reakce laktátdehydrogenáza nep ímá hemaglutinace Národní referen ní laborato pyridin-2-aldoxim-N-methyljodid polymerázová et zová reakce Státní veterinární ústav Veterinární a farmaceutická univerzita
6
1 Úvod a zadání – (cíl) práce Trichinelóza pat í mezi celosv tov
nejobávan jší a nejzávažn jší
helmintózy, vzniká požitím syrového nebo nedokonale tepeln
upraveného
masa zví at vnímavých na trichinelózu. Její historie je velmi dlouhá, od prehistorického
lov ka až po dnešní dobu. Jen v Evrop
této nákaze
podlehlo n kolik stovek lidí. Diagnostika onemocn ní je velmi nesnadná. Lé ba nemá specifický lék a je problematická. Nejlepší obranou p ed touto nákazou je její prevence, která spo ívá v laboratorních preventivních vyšet ovacích metodách masa. Tyto metody se postupn vyvíjely až do dnešní velmi citlivé trávicí metody, která se používá v n kolika ú edn schválených modifikacích. Hlavním cílem mé práce jsou preventivní laboratorní vyšet ovací metody, které jsou základem ochrany p ed trichinelózou.
Obr. .1 – Trichinella spiralis
7
2 Parazit svalovec sto ený (Trichinella spiralis) vodním názvem Trichina spiralis (Owen). Jelikož však název Trichina byl již d íve zadán pro rod hmyzu ( eským názvem muška kroužilka), ejmenoval francouzský parazitolog Alcid Railliet rod Trichina na Trichinella. Jméno svalovce je nyní: Trichinella spiralis (Owen,1835) Railliet,1895.(1)
2.1 Systematické rozd lení parazita Dle systematického rozd lení v roce 1948 pat il svalovec sto ený mezi CIZOPASNÍ
ERVI
–
VERMES,
kmen
PHYLLUM,
podkmen
SCOLECIDA – VERMES AMERA – ervi nižší, cladus NEMATHELMINTHES, ída NEMATODA (Rudolphi 1808), ád TRICHUROIDEA (Railliet 1916), ele TRICHINELLIDAE (Ransom 1911), rod TRICHINELLA (Railliet 1895), druh TRICHINELLA SPIRALIS.(2) V sou asné dob
je za azena Trichinella spiralis do kmene: Nematoda
(Hlístice), t ídy: Adenophorea, ádu: Enoplida, pod ádu: Trichinellina, nad eledi: Trichinelloidea,
eledi: Trichinellidae, rodu: Trichinella (Railliet,1895), druhu:
Trichinella spiralis (Owen, 1835).(3) Svalovce adíme mezi ne lánkované ervy odd leného pohlaví. Svalovci se liší od ostatních hlístic ve vývoji, nemají ektogenní fázi vývoje. Vedle druhu T. spiralis jsou popsány i další druhy T. britovi, T. nelsoni, T. nativa, T. pseudospiralis, T. papue, T. murelli, T. zimbabwensis.(4)
3 Rozší ení trichinelózy Trichinelóza pat í mezi celosv tov
nejobávan jší a nejzávažn jší
helmintózy. Onemocn ní vyvolávají helminti, kte í p enášejí nákazu na lov ka. Rozší ena je od tropických oblastí p es mírné pásmo až po arktické oblasti. Ve všech oblastech mírného pásu se nej ast ji vyskytují druhy Trichinella spiralis a Trichinella britovi. V Americe se vyskytuje v oblastech mírného pásu T. spiralis. U voln žijících masožravc se m že objevit T. murelli . Krokodýli mohou být nakaženi druhem T. Zimbabwensis, který je infek ní i pro savce. V arktických oblastech se vyskytuje druh T. nativa.
8
V Papue Nové Guinei se našel nový druh T. papue, který má synantropní vývojový cyklus a jeho typickým hostitelem je prase domácí. Jeho zvláštností je, že larvy nemají pouzdra. V Africe se hlavn vyskytuje T. nelsoni u hyen. V Evrop a v Asii bylo diagnostikováno n kolik druh : a) T. spiralis, která je kosmopolitním druhem, synantropního výskytu. b) T. britovi napadající hlavn šelmy. c) T. nativa vyzna ující se velkou odolností proti mrazu, tzv. arktický druh, který se vyskytl ve Finsku a Švédsku. Jeho hostitelem je polární liška, lední medv d a mrož. d) T. nelsoni je také nazýván jako africký druh, protože se vyskytuje hlavn v Africe. Jeho typickým hostitelem je hyena. e) T. pseudospiralis se vyvíjí u masožravých pták
a vyskytla se
i na Slovensku. Larvy T. pseudospiralis nevytvá ejí pouzdra ve svalovin , což jim umož uje volný pohyb mezi svalovými vlákny a dále z toho vyplývá i jiný zp sob vyšet ení, než u zapouzd ených druh larev.(5)
3.1 Rozd lení rodu Trichinella dle epidemiologie 3.1.1 Synantropní neboli domestikovaný cyklus Uskute nedostate infikuje
uje se p enosem mezi hlodavci a domácími prasaty a tepeln opracovaným masem takto infikovaných prasat, kterým se pak
lov k. Trichinella spiralis je zástupcem synantropního výskytu,
kde typickým hostitelem je prase domácí. V nedávné dob byl zjišt n i mén astý p enos od hlodavce p es kon
až k lov ku. Dalším synantropním
druhem z rodu Trichinella je T. papue.
3.1.2 Sylvatický neboli p írodní cyklus Kolob h trichinelózy probíhá v p írodních podmínkách mezi voln žijícími masožravci, z jejichž v tšinou uhynulých nebo ulovených t l se infikují divoká prasata a hlodavci.
lov k se op t infikuje nedostate
divo ák , jezevc , medv
, rysem
opracovaným masem
i jinými na trichinely vnímavými druhy
zv e. Zástupcem p írodního cyklu je T. britovi, který je pravd podobn hlavním zdrojem pro infekce divokých prasat. Vedle T. britovi jsou i další druhy
9
sylvatického vývoje: T. nelsoni, T. nativa, T. pseudospiralis, T. murelli, T. zimbabwensis. Sylvatická ohniska zaujímají velká území (celá poho í), jsou velmi stabilní a trichinelóza se v nich udržuje dlouhou dobu. Ohniska najdeme i na sousedním Slovensku (Slovenské rudoho í, východní Beskydy).(5)
4 Objev trichinelózy Trichinelózu poprvé objevil dne 2.2.1835 londýnský student prvního ro níku medicíny James Paget, který objevil drobné te kovité útvary ve svalech Itala, který zem el na tuberkulózu. Zap
eným mikroskopem z Britského
muzea nalezl sto ené ervy. Objevu se také zú astnil profesor Robert Owen, který Paget v nález popsal a publikoval parazita pod názvem Trichina spiralis. V historii trichinelózy byl další d ležitý nález larev trichinel ve svalech prasete v roce 1846. Americký léka Joseph Leidy nalezl ve vep ové šunce velké množství usmrcených larev trichinel. Vývojový cyklus a zp soby ší ení trichinel popsali n me tí badatelé : zoolog a parazitolog Rudolf Leuckart spolu se zakladatelem moderní patologie Rudolfem Virchowem.(6)
5 Historie Historie trichinelózy je velmi dlouhá, vyskytovala se již u prehistorického lov ka, který se živil syrovým nebo polosyrovým masem. Svalovec byl nalezen i u egyptské mumie z období 1200 let p . n. l. Islámská i starozákonní pravidla zákazu pojídání vep ového masa m la pravd podobn sv j p vod v prevenci trichinelózy. Ve st edov ku lidé umírali po požití šunky, p edpokládali, že se jedná o „šunkový jed“, který p sobil po delší dob . V pozd jších letech popisovali p i pitvách lidí drobné zvápenat lé útvary ve svalech, což byli s nejv tší pravd podobností zvápenat lé opouzd ené larvy trichinel.(6)
10
5.1 První popsaný smrtelný p ípad v N mecku V roce 1860 dráž anský léka Friedrich Albert Zenker dopodrobna popsal smrtelný p ípad trichinelózy po požití vep ového masa. Jednalo se o dívku, která byla p ijata do nemocnice s podez ením na b išní tyfus, pr
h
onemocn ní však nebyl typický pro tyfus a dívka po dvou týdnech v nemocnici zem ela. Dr. Zenkerovi onemocn ní p ipomínalo klinickými p íznaky onemocn ní, které popisoval Virchow p i experimentální trichinelóze prasat. Mikroskopicky vyšet il svalovou tká
dívky a zjistil velké množství larev trichinel, z nichž
tšina byla ve svalových vláknech sto ena. Ve st evu nalezl dosp lé sami ky trichinel. Dr. Zenker pátral po p vodu onemocn ní a zjistil, že manželé, u nichž dívka sloužila prod lali podobné klinické p íznaky, ale s menší intenzitou. Zjistil, že všichni jedli šunku a uzeniny z vep ového masa. Následn
Dr. Zenker
mikroskopicky vyšet il šunku a objevil v ní larvy trichinel. Pozd ji ješt zjistil, že trichinelózu prod lal také ezník, který šunku p ipravoval. V následujících dvaceti letech bylo v N mecku popsáno celkem 8 491 lidí, kte í onemocn li trichinelózou po požití vep ového masa, z nich tém
500 bylo
smrtelných.
Trichinelóza v N mecku v letech 1860 - 1880
500 Nemocní lidé s klinickými íznaky Nemocní lidé s následkem úmrtí 7991
Graf .1 – Trichinelóza v N mecku
11
V roce 1864 byla v N mecku navržena první opat ení proti vzniku onemocn ní trichinelózy. N me tí badatelé Leuckart a Virchow považovali vep ové maso za zdroj infekce trichinelami pro
lov ka. Virchow navrhl
vyšet ování vep ového masa na p ítomnost larev trichinel kompresní metodou, jejímž principem je roztla ení kousk
svaloviny mezi skla a pozorováním
pod mikroskopem. Doporu il používat pouze va ené vep ové maso. Tato opat ení se v n kterých oblastech N mecka osv
ila, ale byly i oblasti, kde nedbali
na vydaná opat ení z d vodu silné tradice p ípravy tepeln
neopracovaných
masných výrobk a šunky. Doporu ení Virchowa byla postupn p evzata také jinými zem mi západní a severní Evropy.(6)
5.2 Americká prasata nakažená trichinelózou V této dob
byla trichinelóza velmi rozší enou parazitózou amerických
prasat. V roce 1879 italská vláda jako první vydala zákaz dovozu amerického vep ového masa do Itálie. Ostatní evropské zem se p ipojily a v roce 1891 byl dovoz amerického vep ového masa prakticky zastaven. V b eznu 1891 vydala americká vláda na ízení o povinnost vyšet ovat exportované vep ové maso na p ítomnost larev trichinel. Evropské zem byly velmi opatrné, hlavn
N mecko, ale postupn
se za alo zase exportovat
do Evropy vep ové maso s certifikátem o negativním výsledku vyšet ení na p ítomnost trichinel. Na p elomu 19. a 20. století se v evropských zemích snížil výskyt humánní trichinelózy, a to díky osv
a zavedením vyšet ování vep ového masa
na p ítomnost larev trichinel. Ve Spojených státech se provád lo toto vyšet ení pouze na export a proto byl stále vysoký výskyt larev trichinel u prasat, prokázány byly u 2,5% vyšet ovaných prasat. Humánní
trichinelóza byla
prokázána
u 16,2%
zem elých, kte í byli pitváni. Snížení výskytu trichinelózy u prasat bylo až v 50.- 60. letech 20. století, kdy Spojené státy zavedly nové chovatelské technologie s velkým po tem prasat a p edevším krmením prasat standardními krmnými sm smi.(6)
12
6 Epidemie trichinelózy lidí se nevyhnula ani echám První zdokumentovaná epidemie prob hla v roce 1865 ve Frýdlantu, kdy onemocn lo celkem 35 lidí.(6) V roce 1866 byly evidovány drobné epidemie trichinelózy: 3 p ípady v Praze, 3 nemocní v Kolín , 8 nakažených v Brn . V roce 1884 bylo 7 nemocných v Jind ichov
Hradci.(7) Pozd ji se vyskytlo
kolik malých epidemií. Po 1. sv tové válce se u nás objevily 2 v tší epidemie: v Aši a na Morav , celkem onemocn lo 388 lidí, z nichž 24 zem elo. V r. 1948 byla menší epidemie i ve Strakonicích, kde zem el 1 lov k.(8) Za posledních 110 let bylo na území
ech a Moravy celkem 19 epidemií
trichinelózy, p i kterých onemocn lo p es 1000 lidí, z nichž 50 podlehlo nákaze. Poslední velmi známá epidemie byla v r. 1954 ve Smrdov
u Pacova,
kde onemocn lo 11 lidí , z nichž 3 zem eli po požití masa erné zv e.(6)
7 Epidemie na Slovensku Na území Slovenska bylo popsáno 12 epidemií, p evážn na východním Slovensku. V r.1962 onemocn lo trichinelózou dvacetdev t lidí v Rožnov , v r.1978 dvacetšest lidí v Prešov , v r.1980 devadesát lidí v Bard jov . Rozsáhlá epidemie se stala u Valaské u Brezna v r.1998, kde onemocn lo celkem 336 lidí. Poslední epidemie se stala v únoru a v b eznu r. 2001 v okrese Komárno, kde onemocn lo 13 osob. Tato epidemie byla závažná z d vodu zdroje nákazy, kterým bylo maso domácího prasete a p vodcem byl druh T. spiralis.(6)
8 Velké epidemie trichinelózy v evropských zemích V Rumunsku bylo v roce 1997 evidováno celkem 1653 osob, které onemocn ly. Trichinelóza byla potvrzena u 6 000 prasat. V Londýn
roku 1999 onemocn lo trichinelózou 8 srbských emigrant
po konzumaci salámu, který jim poslali p íbuzní ze Srbska. Toto onemocn ní je zajímavé tím, že se nákaza dokáže importovat i ve form trvanlivého masného výrobku.
13
Ve stejném období se staly dv mecku. V prvním p ípad
epidemie trichinelózy v sousedním
byly zdrojem párky zakoupené v supermarketu.
Párky byly vyrobené z vep ového masa, které pocházelo ze t í zemí evropské unie,
d sledným
dohledáním
ze Špan lska. V druhém p ípad
byl
potvrzen
zdroj
masa
pocházejícího
se nepoda ilo dohledat chovatele prasat,
nebo se jednalo o uzeninu p ipravenou z masa pocházejícího celkem z 9 jatek a od 40 chovatel . V obou epidemiích onemocn lo celkem 52 lidí. Zde je vid t d ležitost dosledovatelnosti p vodu masa, vedení evidence a hlavn
ádná diagnostika trichinelózy na jatkách, která mohla p edejít ob ma
epidemiím. Po átkem r. 2001 onemocn lo 7 emigrant se 2 italskými ob any v ím po konzumaci salámu, který byl importován z východní Evropy. Byl to op t import ve form trvanlivého salámu z východu. Koncem r. 2001 a po átkem r. 2002 propukla velká epidemie v Srbsku. Onemocn lo celkem 247 lidí, dle jiných informa ních zdroj 347 lidí. Zdrojem onemocn ní byl salám vyrobený v místních jatkách. Vyšet ení na trichinelózu bylo údajn
pravideln
bylo potvrzeno v pr
provád no dcerou majitele jatek. Vyšet ením salámu ru 23 larev trichinel na 1 g.
Nedostatkem se ukázala práv
špatná dosledovatelnost zdroje nákazy,
který se v tomto p ípad nezjistil. Tento p ípad ukazuje na d ležitost dodržování veterinárních
požadavk
na
vyšet ování
dob e
proškolenou
osobou,
vyšet ování v akreditovaných laborato ích pomocí správné vyšet ovací metody s ádným technickým vybavením a vedení požadované dokumentace o nákupu zví at a masa na jatkách. Zkrátka nic nepodcenit. Op t prevence by mohla zabránit této nákaze.(6) V roce 2002 se trichinelóza znovu vyskytla v sousedním N mecku, kde onemocn lo 10 lidí a v Rakousku onemocn la 1 osoba.(9)
8.1 Ko ské maso p vodcem nákazy Nákaza nemusí mít pouze zdroj z prasete. Zajímavý je p ípad z r. 1998 z Itálie, kdy bylo dovezeno z Polska 27 koní pro jate ní ú ely. V Itálii p ipravují z ko ského masa tradi ní specialitu podobnou našemu tatarskému bifteku.
14
V této dob zde již probíhalo povinné vyšet ení syrového ko ského masa na p ítomnost larev trichinel z d vodu d ív jších nákaz po poz ení ko ského masa. Místní veteriná i zjistili u jednoho z dovezených koní trichinely. Ale bohužel došlo na jatkách k zám
hlavy a trupu poraženého a infikovaného ko ského
masa. Infikované maso odkoupil soukromý ezník a p ipravil z n ho místní specialitu. Díky této zám
onemocn lo 92 lidí, kte í se infikovali druhem
T. spiralis. i dohledávání p vodu infikovaného kon se zjistilo, že polský chov koní uvád ný v dokladech v bec neexistuje. se pravd podobn nakazil p i pasení poz ením uhynulého hlodavce nakaženého trichinelózou.(6)
8.2 Nákaza po poz ení masa z jezevce V Rusku bylo v letech 1998-2002 zaznamenáno celkem 47 epidemii lidské trichinelózy, p i kterých onemocn lo 864 osob. P i 5 epidemiích bylo zdrojem infekce trichinelami nedostate
tepeln opracované maso z jezevce.
Jezevci se nakazí trichinelózou požíráním mršin drobných savc . Dle analýz rozbor
trusu jezevc
byla v R zjišt na jejich skladba potravy
(42,3%-žížaly, 23,8%-savci, 20,1%-rostliny, 0,5%-obojživelníci a 13,3%-hmyz).
Skladba potravy jezevc
0,5
13,3
Žížaly 42,3
20,1
Savci Rostliny Hmyz Obojživelníci
23,8
Graf .2 – Skladba potravy jezevc .
15
V evropské
ásti Ruska v 90. letech 20. století zjistili trichinely u 27%
vyšet ovaných jezevc . Vyšší výskyt trichinelózy u jezevc
byl hlášen také
v Bulharsku, Slovinsku, Itálii, Rumunsku, Polsku, Finsku, Estonsku. V R na okrese Frýdek-Místek se také vyskytli jezevci nakažení larvami trichinel.
První
pozitivní
jezevec
byl
vyšet en
v roce
2004
a
druhý
v roce 2010.(10)
9 Sou asný výskyt trichinelózy u erné zv e na území eské republiky V roce 2001 byl zjišt n pozitivní nález v okolí Frýdku Místku a pozd ji i poblíž Znojma. V roce 2002 byl nález larev trichinel v okrese Trutnov a na okrese Frýdek Místek. V roce 2003 byly nalezeny trichinely u dvou kus erné zv e na okrese D
ín a další dva záchyty na okrese Hradec Králové.
Poslední výskyt trichinel byl v roce 2006 poblíž Rychnova nad Kn žnou. Od roku 2000 bylo celkem 9 pozitivních nález larev trichinel. Do druhu byly ur eny pouze 2 izoláty, které byly p azeny k druhu T. britovi.(7)
Graf
.3 – Kraje s výskytem trichinelózy u
zvýrazn ny kraje s pozitivním nálezem od roku 2001.
16
erné zv e – žlut
jsou
10 Výskyt nakažených domácích prasat Okolo roku 1948 bylo procento nakažených vep
u nás velmi malé
0,002-0,008%. Mnohem vyšší bylo ve východní Evrop , nap íklad v Polsku 0,84% a ješt vyšší v Americe 1,4%. V sou asné dob , díky pravidelným veterinárním prohlídkám poražených zví at, nebyly trichinely v posledních 40 letech prokázány. Pouze se ob as vyskytují u divoce žijících zví at (lišky, divoké prase, jezevci).(8)
11 Biologie parazita Trichinella spiralis pat í mezi nejmenší, ale i nejnebezpe
jší hlísty oblé.
Same ek m í 1,5-1,7 x 0,04 mm, sami ka 3-4 x 0,06 mm.(8) Je vláskovitého la, které se dop edu zužuje, itní otvor leží na konci t la. V samici bývá 20-100 vají ek o velikosti 40 x 30 µm, rodí se však pr
rn 1 500 živých larev velkých 100 x 6 µm.(11) P vodními hostiteli trichinel jsou potkani, krysy, lišky, jezevci, tcho i, kuny,
v menší mí e i psi, ko ky, medv di a jiné. Od nich se nakazí vep a požitím vep ového masa se m že nakazit i lov k.(12) Toto onemocn ní je
asté hlavn
u
erné zv e. K nákaze dojde
poz ením nakažené krysy nebo n které drobné šelmy, jejichž t lo je nakaženo svalovou trichinelózou.(13)
11.1 P enos nákazy na lov ka lov k
se
nakazí
požitím
syrového
nebo
nedostate
tepeln
upraveného masa zví at, které obsahuje larvy trichinel opouzd ené v drobných pouzdrech, které mohou být rozmanitých tvar
dle druhu zví ete. U prasete
bývá pouzdro nej ast ji citrónovitého tvaru, u ostatních zví at vej ité, oválné, kulaté, hruškovité.(14) Poz ením se dostanou
encystované larvy do
zažívacího traktu,
kde se jejich obaly rozpouští a uvoln né larvy se zavrtávají do submukosy tenkého st eva, kde rychle dospívají. Dospívání trvá asi t icet hodin, p i kterém larvy procházejí ty mi vývojovými formami.(11)
17
Sami ek bývá asi 10x více než same
. Same kové již po kopulaci
hynou.(12) Po oplodn ní se sami ky zavrtávají do st ny st evní, kde rodí p ímo živé larvy. Sami ky žijí 6-7 týdn usazené v Lüberkünových kryptách – tzv. st evní trichinely. Podle druhu hostitele nakladou za sv j život 200-1 500 larev. Nov
narozené
larvy
pronikají
do
krevního
a
lymfatického
ob hu – tzv. krevní trichinely.(15) Krví a mízou jsou zanášeny do celého t la. Zralé larvy m žeme najít v periferní krvi již 7.-8. den po nákaze.(8) Životaschopné z stávají jen ty larvy, které se dostanou až do p pruhované svaloviny v nejr zn jších ástech t la – tzv. svalové trichinely.(15) Do svalové bu ky se mohou dostat již za 24 hodin. Nej ast ji napadenou svalovinou je bránice, svaly b išní, žvýkací, jazyka, ale také ve svalstvu kon etin a v jícnu. Zpravidla se jedná o intenzivn pracující svalovinu. V srde ní svalovin trichinely nejsou, protože jsou vst ebány. Neusazují se ani v hladké svalovin , rychle zanikají v plicích, mízních uzlinách i CNS.(14) Po pr niku larvy do svalu, dochází ke zm nám ve svalových vláknech. Vymizí myofibrily, v sarkoplazm se zmnoží jádra, mitochondrie i membránové systémy a tím se sarkoplazma prom ní v basofilní prvotní obal, který mu umož uje do asné p ežití. V okolní tkáni se vytvo í zán tlivá reakce, která zp sobí po 4-6 týdnech degeneraci svalových snopc a vytvá í se pevné hyalinní pouzdro.(11) V cyst leží sto ená larva, která m í po 5-6 týdnech 1 mm. Po dalších 14-21 dnech se tvo í tukové granule na pólech a b hem 5-6 m síc pouzdro postupn za ne vápenat t sm rem od pól dovnit .(15) ibližn
za 3 týdny jsou již opouzd ené larvy infek ní pro dalšího
hostitele. Larvy mohou z stat živé a schopné infikovat až po dobu 24 let. U lidí se p edpokládá dvoustup ový mechanismus pro vypuzení vyvíjejících
se
larev
nebo
dosp lých
hostitele – tzv. fenomén samovylé ení.(16)
18
erv
ze
st eva
napadeného
11.2 Protilátky a imunita Protilátky indukují metabolické poškození
erv , které brání
erv m
ve výživ . Následuje jejich vylou ení aktivovanými lymfocyty. Pro st evní rezistenci jsou pot ebné protilátky i bu ky. U infikovaných lidí se vytvá í protilátky IgM, následované IgG protilátkami. Byli zjišt ny i protilátky IgA, jako odpov
na sami ky
erv
nacházejících se ve st evní sliznici. Protilátková
reakce je nezávislá na komplementu a p edchází vylou ení protilátkami poškozených erv lymfocyty T. Trichinella spiralis je vysoce imunogenní pro svého hostitele, ale m že též p sobit imunosupresivn . Myši infikované T. spiralis jsou mén
vnímavé
na infekci zp sobenou listeriemi.(16) Po prod lání nákazy vzniká dlouhodobá imunita u zví at i u lidí, a proto není možná superinfekce a novorozené larvy jsou vylou eny stolicí.(11) sledkem invaze larev se v gama-globulinové složce séra vytvá í specifické protilátky, které se dají prokázat sérologickými reakcemi.(15) Pozorovány byly také intrauterinní infekce plodu u zví at i lov ka.(11)
11.3 Odolnost T. spiralis Nízká teplota larvám moc neuškodí, p i 2-4°C vydrží na živu až 250 dní.(8) i velmi nízkých teplotách (-10°C) larvy hynou po 4 dnech, p i -15°C po 64 minutách, p i -20°C po 8 minutách a p i -24°C hynou okamžit . Vysoké teploty je ni í, p i 55°C p ežívají jen n kolik málo minut, p i 62°C hynou okamžit .(6)
12 Klinické p íznaky Klinické p íznaky jsou závislé na množství poz ených larev. Slabé nákazy (p i poz ení 10-50 larev) probíhají u zví at i
lov ka bez p íznak .(11)
Trichinelóza neprobíhá u zv e a prasat obvykle t žce, p íznaky onemocn ní nejsou patrny. Ale u
lov ka m že zp sobit velmi bolestivé poruchy, které
mohou kon it i smrtí.(13)
19
12.1 Klinické p íznaky u prasat p i um lé invazi íznaky u prasete se projevily p i um lé invazi velkým po tem larev najednou. Nejd íve bývají pr jmy a zvracení, pozd ji se projevují p íznaky svalové
innosti, drbání o okolní p edm ty, toporná ch ze, edémy, poruchy
žvýkání, polykání, z d vodu usidlování trichinel do sval . Dále trpí vysokou eosinofilií v d sledku toxického poškozování organismu produkty látkové vým ny trichinel. Po 4-6 týdnech tyto p íznaky vymizí, pouze prase pon kud zakrní ve vzr stu. i velmi silných nákazách dochází k t žké anémii a kachexii a následn úhynu prasete.(8)
12.2 Klinický obraz trichinelózy u lidí 12.2.1
První fáze – st evní trichinelóza
Zp sobují ji larvy p i zavrtávání do st evní sliznice hostitele. Objevuje se již 1.-10. den po nákaze infikovaným masem a trvá asi 8 dní. Projevuje se vodnatými
pr jmy
(p ipomínající
choleru),
bolestmi
v b iše,
zvracením
a hore kou 40-41°C (podobající se tyfu). Rozsáhlost p íznak záleží na množství poz ených larev.(8) Slabé nákazy (10-50 larev) unikají pozornosti, 50-500 larev m že zp sobit vážné zdravotní poruchy, 1000 a více larev mají za následek velmi t žké stavy kon ící i smrtí již za 24-48 hodin. Mortalita trichinelózy je 3-5 %.(7)
12.2.2
Druhá fáze – svalová trichinelóza
Po 8-14 dnech se objeví fáze svalová, kterou zp sobují hlavn produkty látkové vým ny trichinel. I zde je pr
toxické
h závislý na po tu larev.
Objevuje se znovu hore ka, tachykardie, deliria, myositis se silnými bolestmi ve svalech, zejména na dotek. Napadené svaly se stávají nehybnými. Nap . pacient nem že hýbat jazykem, mluvit, nem že hýbat okem. P i postižení hrudního svalstva pacient obtížn dýchá. Objevují se edémy hlavn
v obli eji. Na kon etinách se objevují drobné
krváceniny, asi u 25% postižených jsou popisovány petechiální krváceniny
20
pod nehty i na spojivce. Slezina m že být zv tšená, mízní uzliny jsou zv tšené, mo ení je snížené. Laboratorními nálezy jsou zvýšená aktivita transaminas GOT a GPT, zejména aldolas. Zvýšená aktivita kreatinkinázy (CK), sérového myoglobinu a laktátdehydrogenázy (LD). sedimentace.(11)
V krvi
je
astá je hypoproteinémie, leukocytóza a zvýšená silná
eosinofilie
s maximem
okolo
20.dne
onemocn ní (20-75%).(17) Následkem snížení koloidn -osmotického tlaku v plazm
a poruch
ob hových se tvo í hydrostatické edémy. Vznikají zm ny na EKG a p idružuje se sekundární anemie. V 60% se p idávají revmatoidní bolesti ve svalech. U 50% se p idružuje myokarditis.(11) Od 6. týdne se m že objevit chronický únavový syndrom. Nemocný je dehydrovaný, kachektický, objevují se poruchy centrálního a periferního nervstva, p idružují se plicní komplikace.(17) I tato fáze onemocn ní m že kon it smrtí pacienta.
13 Diagnostika onemocn ní 13.1 Vyšet ení periferní krve Diagnostika trichinelózy v první fázi onemocn ní je nesnadná. V tšinou je v krvi vysoká eosinofilie, ale nejv tší podez ení máme, jestliže se nahromadí více nemocných se stejným zdrojem nákazy. V našich podmínkách je spíše sporadická, díky d slednému provád ní veterinárního dozoru na jatkách. V prvních 3-4 týdnech po infekci lze prokázat larvy trichinel v periferní krvi. Odebere se 10 ml krve a hned se smísí s 50 ml 2% kyseliny octové, ost e se centrifuguje a sediment se mikroskopicky vyšet í.(8)
13.2 Vyšet ení z biopsie Larvy ve svalovin se dají prokázat biopsii. K odb ru se nej ast ji použije krajiny stehenní, ramenní nebo lýtka. Vzorek tkán se roztla í mezi podložní skla a prohlíží se pod mikroskopem p i st edním zv tšení (20 - 50x). Pro zjišt ní trichinelózy musí být v 1 g svaloviny nejmén 3-4 larvy trichinel.
21
i slabé nákaze se vyšet uje pomocí spolehliv jší trávicí metody: 50 g masa se rozseká a rozpustí v trávicí tekutin – 1000 ml destilované vody, 10 ml koncentrované kys. solné, 2 g NaCl, 5 g pepsinu, p i teplot
38-40°C
na 18 hodin. Tekutina se p efiltruje p es síto a získaný filtrát se centrifuguje. Larvy se hledají v sedimentu p i 20-30x zv tšení.(8) Vyšet ení svaloviny post mortem se provádí ze vzork
bránice, jazyka,
mezižeberních sval , kde se prokazují encystované larvy pomocí kompresní nebo trávicí metody.(17)
13.3 Sérologické metody v 80. letech 20. století 13.3.1
Intrakutánní test podle Bachmanna
Test, p i kterém se vst ikuje intrakutánn 0,1 ml antigenu 1:1000 - 10 000 do paže. Reakce se ode ítá po 15–20 min, po 1 hodin , za 24 hodin a za 48 hodin. V pozitivním p ípad vzniká velmi rychle erytém o velikosti 1-5 cm. Ode et se provádí za pomocí pr hledné šablonky. Maximální reakce je za 30-60 minut, která však postupn
zmizí. Za 24 hodin se objeví pozdní reakce, která
etrvává do 48 hodin. Toto vyšet ení lze použít již 10. den po infekci.(11)
13.3.2
Precipita ní reakce podle Trawi ského, Mc Coye aj.
Ne ed né sérum se v širších kapilárách p evrství r zn
ed ným
antigenem, ponechá se p i teplot 37°C a ode ítá se po 10, 30, 60 minutách a po 6, 12, 24 hodinách. Pozitivní výsledky se projeví prsten itou sraženinou nebo opalescencí v dotykové zón . U nemocných je pozitivní reakce v 47-80%. U nemocných se dá vyšet it také uroprecipitace. Mo se na edí 1:2–1:64 a navrství se nad antitrichinósní sérum v kapilární trubi ce. Dv
hodiny se
ponechá p i 37°C a pak se nechá p i 20°C. Pozitivní prstence sraženiny se objeví 3.- 8. den.(11)
22
13.3.3
Komplementfixa ní reakce (KFR) podle Gasse
Vyšet ení za použití antigenu bez fenolu. KFR je u lov ka pozitivní již po 32-36 dnech a z stává pozitivní až 9 rok . KFR je pozitivní u 80-100% nemocných nakažených trichinelózou. Nejcitliv jší modifikací KFR je metoda KFR s antigenem podle
Melchera, kdy se použije proteinová frakce
z lyofilizovaných larev jako antigen.(11)
13.3.4
Nep ímá imunofluorescen ní reakce podle Kozara
Pat í mezi nejspolehliv jší a je pozitivní již za 20-24 dní. Do aglutina ních zkumavek se dá 0,1 ml p íslušn
ed ného séra a p idá
se kapka speciáln suspendovaných larev. 30 minut se ponechají za stálého epání
pi
teplot
20°C.
Larvy
se
d kladn
opláchnou
pufrovaným
fyziologickým roztokem a po posledním promytí se p idá po 0,1 ml vytitrovaného konjugátu. Znovu inkubace a promývání dalších 30 minut. Po odsátí fyziologického roztoku se kápne do každé zkumavky 1 kapka glycerinu ed ného v pom ru 1:9 pufrovaným fyziologickým roztokem. že se ode ítat ihned a to tak, že se z každé zkumavky p enese kapka suspenze larev na podložní sklí ko a hodnotí se fluorescence.(11)
13.3.5
Rothova reakce
Reakce odhalí infekci živými larvami T. spiralis specifickou reakcí krevního séra. Do 0,5 ml séra se p enese asi 100 larev, p ikryje se krycím sklem a ponechá se p i teplot 37°C na 4-24 hod. V pozitivním séru
larva
vylou í
sv tlolomné
kr
je.
Pozitivní
je
za 10–20 dní po infekci, maxima dosahuje 45.-60. den a okolo 100. dne po infekci se ztrácí.(11)
13.4 Sou asné možnosti diagnostiky V sou asné dob se k sérologickému pr kazu nej ast ji používá metoda nep ímého ELISA testu. Specifi nost této metody závisí na specifických faktorech, na kvalit použitého antigenu, ale také na vlastní imunit hostitele.
23
Nejvíce specifický antigen pro vyšet ení je exkre
– sekre ní antigen, který je
metabolickým produktem larev trichinel.(18) Další metodou je nep ímá imunofluorescence s larvovým antigenem, metoda KFR (na pr kaz protilátek v séru), precipitace s trichinelovým antigenem, precipitace na živých larvách (živé larvy získané trávicí metodou se vloží do 0,5 ml sterilního séra pacienta, které se nechá p i teplot 37°C n kolik hodin, v pozitivním p ípad
se okolo larvi ek vytvo í precipitát),(19) NHR
(nep ímá hemaglutinace).(20)
Specifické imunodiagnostické testy : a) kožní test (Bachman v intradermální test, který obráží i pozdní odpov
asnou
)
b) Bentonitový flokula ní test (pro pr kaz aglutinujících protilátek je používán jako nosi bentonit – druh silikátové zeminy, která adsorbuje v tšinu protein , cukr
a nukleových kyselin. Po adsorpci jsou antigeny navázané
na bentonit. Pr kaz protilátek se provádí p ímo na podložním sklí ku s použitím negativní a pozitivní kontroly. P ítomnost protilátek vyvolá aglutinaci).(21)
14 Lé ba Nejd ležit jší je rychlé odstran ní trichinel projímadly ze st ev, p ípadn výplachem žaludku. V první fázi je nejd ležit jší lé ení symptom nebo
prednisonu.
s protilátkou.(19)
Kortikoidy
Dále
ruší
se
používají
fázi
se
pomocí ACTH, kortisonu
mechanizmus
ú inku
kardiaka,
analgetika
zahájí
lé ba
a
antigenu ob hové
preparáty.(11) i
svalové
symptomatická
a kauzální - thiabendazolem, který zredukuje st evní trichinely až o 99% a zárove
p sobí i na svalové trichinely, které zredukuje na 50%.(15)
Tiabendazol je anthelmintikum, které se podává ve vysokých dávkách 50 mg/kg a den po dobu 10-14 dní.(22) Dalším lékem, který p sobí na st evní i svalové trichinely je PAM (pyridin-2-aldoxim-N-methyljodid). D ležité je podání do t ech týdn po infekci.
24
inným lékem je Piperazin, který dokáže zredukovat st evní trichinely až na 50-90%, nep sobí však na larvy v krvi a ve svalech. Musí být podán v prvních 3 dnech po invazi, v dalších dnech ú inek léku rychle klesá. Medikamentózní lé ba je podpo ena podáváním transfúze krve nebo plazmy, dodávkou aminokyselin.(11) Pro lé bu není specifický lék. V 70.letech byl používán nejvíce methydridin, dále Thiabendazol, Neguvon a Piperazin.(15) V sou asné dob
se v prvním týdnu podávají anthelmintika mebendazol
(Vermox) a albendazol (Zentel) p sobící hlavn na st evní trichinely. V pozd jší dob
se podávají anthelmintika (Thiabendazol) i proti migrujícím larvám,
analgetika, antipyretika, imunosupresiva proti šoku.(23)
15 Kazuistika 15.1 Onemocn ní lidskou formou trichinelózy v Rumunsku V roce 2008 byla p ijata do nemocnice Brasov v Rumunsku
pacientka
ve v ku 42 let, která m la klinické p íznaky – zimnice, hore ka, zvracení, nevolnost, únava, bolest sval , svalová slabost. Tyto p íznaky m la žena již 10 dní p ed hospitalizací. Léka i p i anamnéze zjistili, že pacientka sn dla 3 týdny p ed hospitalizací nedostate
tepeln upravené vep ové maso.
Léka i provedli vyšet ení EKG, kde nalezli abnormální záznam EKG. i podrobn jším vyšet ení bylo fyzikální vyšet ení v norm , našli pouze pravidelné tachykardie s absencí t etího zvuku. Pacientka nem la žádné otoky obli eje, žádné známky srde ního selhání ani žádné neurologické p íznaky. Kompletním vyšet ením krevního obrazu zjistili mírnou leukocytózu (8,68x10³/µl) s posunem doleva a 32,9% eosinofil . Biochemickým vyšet ením zjistili pozitivitu na C-reaktivní protein, zvýšené plazmatické koncentrace fibrinogenu a erytrocyt , sedimentaci 56 mm za hodinu. Další vyšet ení nazna ovaly
mírný
jaterní
cytolytický
syndrom
(zvýšení
alaninaminotransferázy – ALT, aspartátaminotransferázy – AST, troponinu I, CK a LD). Vyšet ením EKG odhalili trombus na papilárních svalech srde ních.
25
Klinické
projevy
a
laboratorní
výsledky
orienta
ukazovaly
na onemocn ní lidskou trichinelózou. Lé bu pacientky zahájili Prednisonem a Mebendazolem. Po d kladném vyšet ení srdce nasadili o 6 dní pozd ji antikoagulantia (Enoxaparin) a antiagregantia (Aspirin). Výsledky byly p íznivé, došlo k poklesu eozinofil , bez zán tlivého syndromu. Po 21 dnech byla propušt na z hospitalizace a pokra ovala v perorální antikoagula ní terapii až do dosažení INR hodnoty 2,5. O dva m síce pozd ji p i kontrolním invazivním angiografickém vyšet ení byly v
ité tepny již v norm
Opakovanou
echokardiologií
se správnou ejek ní frakcí levé komory. zjistili
normální
velikost
Laboratorní výsledky ukázaly snížené hodnoty leukocyt
srde ních
dutin.
6,0x10³/µl s 0,8%
eozinofil , hladiny AST a ALT se také snížily. Enzymoimunoanalýza (ELISA–test) na p ítomnost IgG byla pozitivní. Tímto vyšet ením potvrdili diagnózu na trichinelózu. ELISA test má 100% specifitu po 50.dnech od za átku infekce. Druhé kontrolní vyšet ení provedli za 8 m síc od za átku hospitalizace. Vyšet ením EKG zjistili negativní nález trombu. Trichinelóza je onemocn ním, které je doprovázeno srde ním postižením z 10%-60% všech pacient . Nej ast jším p íznakem jsou zm ny na EKG. Další zajímavostí je, že trichinelóza nezp sobila apikální dysfunkce p ímo, ale tím, že zp sobila závažné systémové onemocn ní s významným stresem.(24)
16 P ípady lidské trichinelózy v zemích
R a v sousedních
Tab. .1 P ípady lidské trichinelózy (25) Rok
R
Polsko
Slovensko
2006
0
neuvedeno
5
22
0
2007
0
292
0
0
0
2008
0
4
0
0
0
2009
0
36
0
0
0
2010
0
51
0
0
5
26
mecko
Rakousko
17 Vývoj preventivních opat ení Preventivní opat ení k ochran p ed nákazou lidí se postupn vyvíjí. První vyšet ovací metodou je postup navržený Virchowem v r. 1864. Principem je komprese neboli roztla ení kousk a
pozorování
pod
mikroskopem p i
svaloviny mezi skla
st edním zv tšení.
Pozd ji
bylo
pro tuto metodu vynalezeno kompresorium, které se skládá ze dvou skel rozd lených na 28 polí a opat ené šrouby pro stla ení vzork svaloviny mezi skly. Kompresní metoda je používaná v r zných modifikacích i nyní, ale hlavn z d vodu pracnosti a menší citlivosti se od této metody upouští. Koncem 70.let dvacátého století byla vyvinuta trávicí metoda, která je v porovnání s kompresní metodou náro
jší na p ístrojové vybavení a isté
chemikálie, ale daleko citliv jší metodou. P i vyšet ení jsou vzorky svaloviny natrávené um le vytvo enou žalude ní š ávou, aby došlo k uvoln ní larev trichinel, které se prokazují v sedimentu. i vyšet ení se d íve ponechávaly vzorky v trávicí tekutin
20 hodin.
S rozvojem této metody a za podpory r zných p ístroj , trávení v sou asné dob trvá jen 30 minut.(26)
18 Historie legislativní ochrany p ed nákazou 18.1 Sm rnice 64/433/EEC a 77/96/EEC Pro zem Evropské unie platila sm rnice 64/433/EEC a 77/96/EEC, dle které bylo závazné vyšet ovat vep ové maso na p ítomnost trichinel pro obchodování mezi jednotlivými zem mi EU a pro import vep ového masa ze t etích zemí do EU. Tyto sm rnice ne ešily podmínky a zp sob vyšet ování jednotlivých zemí EU. V R je od roku 1941 povinnost vyšet ovat maso prasat na p ítomnost larev trichinel. Vyšet ování zví at ve volné p írod , p edevším lišek, bylo provád no až od za átku padesátých let. Lišky se za aly vyšet ovat, protože jsou považovány za možný rezervoár trichinel.(5) V letech 2001-2003 se prokázalo 7 pozitivních výsledk u lišek v R.(9)
27
18.2 Na ízení Vlády R . 114/1999 Sb. Podle na ízení Vlády
R
. 114/1999 Sb. je trichinelóza považována
za nákazu, jejíž ší ení je považováno za trestný in.(4)
18.3 Metodický návod Pro
eskou republiku byl vydán v roce 2000 Metodický návod SVS
R
. 14/2000, který již obsahoval detailní metodické postupy pro vyšet ování masa na p ítomnost larev trichinel.(6) Vyšet ení se provád lo u jate ních a divokých prasat, koní, nutrií a medv
.
Podle tohoto metodického návodu bylo možné vyšet ovat maso
erné
zv e metodou trávicí i metodou kompresní.
18.4 Vyhláška . 400/2001 Sb. Z d vodu pozitivních nálezu trichinel na našem území vstoupila za átkem listopadu
roku
2001
v platnost
Vyhláška
Ministerstva
zem
lství
. 400/2001 Sb., která ur ila trávicí metodu jako jedinou možnost vyšet ení masa vnímavých zví at na trichinelózu v etn
erné zv e.
18.5 Vyhláška . 201/2003 Sb. V d sledku váznutí systému doru ování vzork
erné zv e do laborato í,
kde se provád la trávicí metoda, došlo k výraznému poklesu po tu vyšet ených zví at. Ministerstvo zem
lství
R zareagovalo na tuto situaci a vydalo
v ervenci 2003 Vyhlášku . 201/2003 Sb., která povolila vyšet ovat maso erné zv e op t i kompresní metodou. Od
roku 2000-2005 se vyšet ilo na p ítomnost svalovce
pouze
65% ulovených kus zv e, pokud vycházíme ze statistických údaj o lovcích divokých prasat. V roce 2004 bylo uloveno 121 000 divokých prasat, ale ed konzumací nebylo vyšet eno více než 40 000 kus
28
erné zv e.(9)
Tab. .2 Po ty vyšet ených ulovených divokých prasat na trichinely v
Po et ulovených
Rok
kus
Po et erné
Po et
zv e,
vyšet ené
erné
pozitivní na
erné zv e
zv e
R (5)
Celkem nevyšet ené kusy
trichinely
2004
121 000
73 489
2
47 511
2005
100 300
60 442
0
39 858
2006
59 496
27 554
1
31 942
2007
120 329
71 525
0
48 804
2008
137 898
116 530
0
21 368
2009
121185
96 232
0
24 953
Podíl ulovené erné zv e ku vyšet eným kus m Procenta
100 80 60 40 20 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rok Podíl ulovené erné zv e ku vyšet eným kus m
Graf . 4 – Podíl ulovené erné zv e ku vyšet eným kus m
Z t chto
graf
vyplývá
velmi
alarmující
2004–2009 nebylo vyšet eno 214 436 kus 29
skute nost,
erné zv e.(5)
že
v letech
18.6 Vyhláška . 356/2004 Sb. Na
základ
vyhlášky
.
356/2004
Sb. je
trichinelóza
za azena
do monitoringu zoonóz a p vodc zoonóz.
18.7 Na ízení Komise (ES) . 2075/2005 Od roku 2006 vstoupila v platnost na ízení Komise (ES)
. 2075/2005,
kterým se stanoví zvláštní p edpisy pro ú ední kontroly trichinel v mase pro všechny zem
EU. Toto na ízení eší trichinelózu komplexn
ve smyslu
edních kontrol produkt živo išného p vodu ur ených k lidské spot eb . Stanovilo zp soby vyšet ení na p ítomnost trichinel z masa farmov chovaných divokých prasat nebo jiných druh
farmov
chovaných zví at
vnímavých na trichinelózu, která jsou ur ena pro lidskou spot ebu. Vyšet ení masa z voln žijící zv e vnímavé na trichinelózu. Z na ízení vyplývá povinnost vyšet it vep ové nebo ko ské maso z jate upravených t l pomocí trávicí metody na p ítomnost trichinel.
18.7.1
Schválené laboratorní metody
18.7.1.1
Kompresní metoda
Trichineloskopické vyšet ení kompresní metodou provádíme za použití kompresoria, které se skládá ze dvou sklen ných desti ek. Jedna z nich je rozd lena na 28 stejných polí ek.
30
Obr. .2 – Kompresorium
Odb r vzorku u domácích prasat má p esné stanovení: n kolik vzore nejmén
velikosti lískového o echu z každého bráni ního pilí e v oblasti
echodu mezi svalovou a vazivovou ástí. U
erné zv e vzorky odebíráme nejmén
z obou bráni ních pilí ,
svaloviny p edloktí, mezižeb í, jazyka a ze žvýkacích sval . Celkem 6 vzork z každého zví ete. Z každého vzorku odebraného z t l zví at musíme nast íhat po 7 kouscích velikosti ovesného zrna z obou bráni ních pilí , celkem 14 kousk . U
erné zv e je stanoveno vyšet it minimáln
28 kousk
z jednoho
zví ete. Tyto kousky stla íme mezi sklen nými desti kami pomocí šroub a to natolik, aby p es takto upravený preparát bylo možno p
íst normáln tišt né
písmo. Je-li maso ur ené k vyšet ení staré a suché, preparáty musíme ed stla ením namo it na 20-30 minut do 30% roztoku hydroxidu draselného ed ného dvojnásobným množstvím vody. Mikroskopické
vyšet ení
provádíme
velmi
pe liv ,
pomalu
pod mikroskopem p i 30-40 násobném zv tšení. Kontrolor by nem l trichinoskopem vyšet it více než 840 kousk
za den, což odpovídá vyšet ení
15 domácích prasat nebo 10 divokých prasat. Touto metodou se nyní mohou vyšet ovat divoká prasata ur ená pro vlastní spot ebu. Kompresní metodou lze zachytit infekci trichinelami i po tu 3 larev na 1 g svaloviny.(27)
31
18.7.1.2
Trávicí metoda s použitím magnetické mícha ky
Metoda trávicí má v tší citlivost - 1 larva na 1 g svaloviny. Používala se hlavn na jatkách a masokombinátech až do roku 2010, nyní se tato metoda používá pouze v akreditovaných laborato ích. Doporu ena je spolehlivá metoda vyšet ení hromadných vzork
trávicí
metodou s použitím magnetické mícha ky. Musíme
brát
na
z etel,
že
tato
metoda
vyšet ení
nezachycuje
nezapouzd ené druhy trichinel napadající zví ata a lidi. Odb r vzork u celých jate
upravených t l domácích prasat provádíme
z bráni ního pilí e o velikosti 1,00–1,15 g, u chovných kanc
i prasnic
odebíráme vzorek v tší o hmotnosti nejmén 2 g. i odb ru vzork u porcovaného masa i zmrazených vzork odebíráme vzorek nejmén o hmotnosti 5 g. Hmotnost vzork
se týká vzork
masa bez vazivové tkán
a zbavené
veškerého tuku. Pro hromadné vyšet ení 100 kus vzork p ipravíme trávicí tekutinu, která se skládá z 15,5-16,5 ml kyseliny chlorovodíkové (25% HCL) a 9,8-10,2 g pepsinu rozpušt ného ve 2 l p edeh áté vody na 46-48 °C. Nasekáme vzorky masa, vložíme do trávicí tekutiny a p emístíme na 30 minut na magnetickou mícha ku, která udržuje konstantní teplotu 44-46 °C a dostate
vysoké otá ky.
32
Obr. .3 – Magnetická mícha ka s trávicí tekutinou
Poté mícha ku
vypneme
a
trávicí tekutinu p elijeme
p es
sítko
do sedimenta ní nálevky. Proces trávení považujeme za uspokojivý, pokud nám na sítku nez stane víc než 5% po áte ního množství vzorku. Natrávenou tekutinu necháme 30 minut sedimentovat v nálevce. Poté odpustíme 40 ml vzorku trávicí tekutiny do odm rného válce. Ponecháme 10 minut stát a potom opatrn
odsajeme 30 ml tekutiny nad sedimentem.
Zbývající vzorek 10 ml sedimentu p elijeme do Petriho misek. Následn zv tšení.
vzorek vyšet íme co nejd íve pod trichinoskopem p i 15x-20x
V podez elých
p ípadech
použijeme
vyšší
60-100
násobné
zv tšení.(27) P i pozitivním výsledku v hromadným vyšet ení provedeme vyšet ení každého jednotlivého kusu.
33
Obr. . 4 – Trichinoskop s larvami T. spiralis
18.7.1.3 Metoda trávení hromadného vzorku pomocí mechanického za ízení a sedimenta ní techniky Odb r vzorku a rozmletí provádíme stejn jako u p edchozí metody. Použijeme laboratorní mícha ky Stomacher 3 500 s dvojitým plastovým vakem a s regulací teploty na 40-41 °C. Do vnit ního vaku nalijeme 1,5 l vody p edeh áté na 40-41°C a p idáme 25 ml 17,5% kyseliny chlorovodíkové. Vložíme rozemleté vzorky masa a nakonec p idáme 6 g pepsinu. V mícha ce ponecháme 25 minut rozm
ovat.
Plastový vak z p ístroje vyjmeme a trávicí tekutinu p efiltrujeme p es sítko. Vak ješt propláchneme asi 100 ml vody, kterou použijeme i na proplach sítka a nakonec p idáme k filtrátu. K získání larev sedimentací k natrávené tekutin p idáme led do objemu 2 l. Trávicí tekutinu mícháme dokud se led neroztaje. Sm s necháme 30 minut sedimentovat v nálevce opat ené vibrátorem. Potom odpustíme 60 ml vzorku sedimentu do odm rného válce a ponecháme 10 minut odstát. Odsajeme 45ml tekutiny nad sedimentem. Zbývajících
15
pod trichinoskopem
ml
p elijeme
do
Petriho
misek
a
vyšet íme
i stereomikroskopem. Odm rný válec vypláchneme
5-10 ml vody a p idáme ke vzorku k vyšet ení.(27)
34
18.7.1.4 Metoda vyšet ení hromadných vzork metodou trávení s použitím magnetické mícha ky ( izolace na filtru ) a zjiš ování larev latexovým aglutina ním testem Metoda je ekvivalentní pouze pro vyšet ování masa domácích prasat. Odb r, rozemletí vzorku, p íprava trávicí tekutiny a 30-ti minutové trávení v sedimenta ní nálevce je stejné jako u metody trávicí s použitím magnetické mícha ky. Dále nylonový filtr umístíme do podstavce na filtry, ocelovou filtra ní nálevku k podstavci p ipevníme držákem a ocelové sítko umístíme na nálevku. Výv vu
spojíme
s filtra ním
podstavcem
a
s kovovou
nádrží
pro zachycování trávicí tekutiny. Trávicí tekutinu p elijeme p es sítko do filtra ní nálevky. 250 ml teplé vody použijeme na vypláchnutí kádinky a p ilijeme k trávicí tekutin . Filtra ní membránu 4x p eložíme a vložíme do kuželovité kyvety. Roztok k ed ní vzork
dle pokyn
výrobc
p idáme do kuželovité nálevky a filtra ní
membránu za pomocí pali ky homogenizujeme krátkými pohyby pali ky nahoru a dol . Každý vzorek pipetou naneseme do r zných polí ek karty aglutina ního testu. Latexové kuli ky p idáme do každého polí ka karty aglutina ního testu. Kartu položíme na 3D t epa ku a prot epáváme. Potom kartu položíme na rovný povrch a výsledky ode teme. Pozitivním výsledkem jsou shluky kuli ek. V negativním p ípad
z stává
suspenze stejnorodá bez shluk kuli ek.(28) 18.7.1.5
Pozitivní výsledek ve vyšet eném mase
Pokud nalezneme parazita, musíme ho uchovávat v 90% etylalkoholu pro konzervaci a odešleme k ur ení druhu do národní referen ní laborato e (NRL) pro oblast parazit – SVÚ Olomouc. NRL izoluje z larev genomovou DNA pomocí komer ního kitu. Aby mohla izolovat DNA, pot ebuje minimáln 10 larev trichinel, ze kterých získává sm s nukleových kyselin, kterou používá pro vlastní mnohonásobnou amplifika ní reakci (multiplex PCR). PCR slouží k rozlišení jednotlivých druh
trichinel. Jako referen ní
používají larvy laboratorních izolát T. spirallis, T. britovi a T. pseudospiralis.
35
Pozitivní trávicí tekutiny musíme dekontaminovat zah átím nejmén na teplotu 60°C.(27) Referen ní laborato Spole enství pro parazity se nachází v Itálii.
18.7.2
Pohotovostní plán
Pro p ípad pozitivního zjišt ní trichinel u vnímavých druh zví at byl vydán Pohotovostní plán. Tento plán byl sestaven na základ na ízení Komise (ES) . 2075/2005. Skládající se ze 12 kapitol. Jedna z nich zahrnuje preventivní opat ení: provád ní ú edního laboratorního vyšet ení masa, které je ur eno pro lidskou spot ebu , pocházejícího ze zví at vnímavých na trichinelózu. Dále pou ení obyvatelstva o správném postupu p i p íprav
masa
pro vlastní spot ebu v domácnosti – teplota v jád e masa musí být nejmén 70°C. D ležité je informovat obyvatelstvo, že sušení, solení, uzení a úprava masa v mikrovlnné troub
nejsou dostate nou úpravou masa pro likvidaci
trichinel. Maso zví at napadených trichinelou musí být neškodn odstran no, aby k n mu nem li p ístup šelmy a hlodavci. Je zakázáno zkrmování krmiv, která by mohla obsahovat maso z infikovaných zví at. Podstatná je d sledná kontrola deratiza ních program v chovech prasat a v provozech zpracovávajících maso. Velkou d ležitost má i správná výrobní praxe a d sledná sanitace provoz . V plánu jsou popsány rizikové faktory pro p enos trichinelózy, kterými jsou volný chov prasat, kontakt prasat s hlodavci, chyby p i vyšet ování, konzumace nevyšet eného masa ze zví at vnímavých na trichinelózu bez dostate né tepelné úpravy. Cesty ší ení nákazy jsou prost ednictvím tržní sít , migrací lidí a jejich návyky související s tradi ní výrobou potravin, získávání masa z oblasti, kde se nákaza vyskytuje, p ípadn
cestování do oblastí s výskytem trichinelózy
s porušením hygienických pravidel p i konzumaci masa. Velmi
d ležité
je
legislativní
ed trichinelózou.(4) 36
zajišt ní
ochrany
zdraví
lov ka
18.8 Vyhláška . 289/2007 Sb. V b eznu 2009 vyšla v platnost novelizace vyhlášky
. 289/2007 Sb.,
o veterinárních a hygienických požadavcích na živo išné produkty, ve které se íká, že lovec m že zv
vnímavou na trichinelózu dodávat
i prodávat
kone nému spot ebiteli po negativním vyšet ení na p ítomnost svalovce provedeném v akreditované laborato i, nebo v laborato i, které vydá krajská veterinární správa povolení pro tento druh vyšet ení.
18.9 Zákon . 22/1997 Sb. Od 1. ledna 2010 se vyšet ování na trichinelózu provádí pouze v laborato ích, které byly akreditovány podle zákona . 22/1997 Sb.(7)
18.10 Novela veterinárního zákona . 308/2011 1.ledna 2012 vešla v platnost novela veterinárního zákona . 308/2011, která p ináší do myslivecké praxe n kolik zásadních zm n týkajících se vyšet ování ulovené zv e. Stále jako doposud platí, že každý kus zv e vnímavé na trichinelózu musí být vyšet en, ale za zajišt ní vyšet ení je nov zodpov dný uživatel honitby. Odebraný vzorek musí mít minimální množství 10 g z isté svaloviny (jazyk, žvýkací sval, svalovina p ední kon etiny, svalovina mezižeberní, svalovina z obou bráni ních pilí ). Vzorek nesmí být zamražený, pouze zachlazený, v nepropustném obalu,
ádn
ozna ený a identifikovatelný
s p iloženou vypln nou žádankou. Vyšet ení se provádí v SVÚ (trávicí metodou) nebo pro pot ebu lovce v laborato i schválené KVS (trávicí i kompresní metodou). Vyšet ení je hrazeno státem. Laborato
je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním
vyšet ení zv e, jakmile je známý výsledek vyšet ení. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokoly o laboratorním vyšet ení 2 roky a na požádání je edložit orgán m veterinárního dozoru.(29)
37
19 Sou asný postup p i vyšet ení prasat na jatkách Prasata jsou p ivezena na jatka s informací o potravním et zci vypln né chovatelem
zví at.
Veterinární
dozor
zkontroluje
pr vodní
dokumenty
a zdravotní stav zví at. Vše náležit založí do PC databáze a porážkových knih. V rámci preventivního vyšet ení p i porážce odeberou z každého prasete jeden vzorek z bráni ního pilí e o velikosti lískového o echu a vloží ho do o íslované vzorkovnice. Vzorkovnice opat í pe etí a p iloží ádn vypln nou objednávku laboratorního vyšet ení – trichineloskopické vyšet ení. Svozová
linka
odveze
vzorky do
akreditované laborato e
(SVÚ)
k vyšet ení. V laborato i vzorky vyšet í a zašlou písemný protokol s výsledkem parazitologického vyšet ení veterinárnímu dozoru, ve kterém uvedou i použitou metodu vyšet ení, nap . Diagnostika trichinelózy – trávicí metoda, SOP 403 (O.I.E.,
kap.
2.2.9.).
Pro
možnost
uvoln ní
pozastavených
jate
opracovaných t l prasat zasílají výsledky SMS zprávou, e-mailem nebo faxem ednímu veterinárnímu léka i vykonávající dozor na jatkách ihned po ukon ení vyšet ení a zárove i provozovateli jatek.
38
20 Zvýšení citlivosti laboratorního vyšet ení vzork masa 20.1 Dodate né oplachování sítka V roce 2000 byl publikován materiál Mezinárodní komise pro trichinelózu, ve kterém je vydáno doporu ení pro zlepšení trávicí metody dodate ným oplachováním sítka po p elití natráveného masa p es sítko. V
ústavu
parazitologie
Fakulty
a farmaceutické univerzity v Brn
veterinárního
léka ství
Veterinární
provedli pokus na posouzení vlivu
dodate ného oplachování sítka na citlivost trávicí metody p i vyšet ení vep ového masa na trichinelózu. Jako standardní postup použili metodu – Vyšet ení hromadných vzork trávicí metodou s použitím magnetické mícha ky. P i vyšet ení použili sítko (177 mikrometr , Euro SITEX) a sledovali po et detekovaných larev bez opláchnutí sítka a po opláchnutí sítka. Po ty detekovaných larev srovnali se známým po tem larev trichinel, které p idali k masu na po átku postupu trávicí metody a vyjád ili je v procentech jako výt žnost larev. Posuzovali vliv oplachování sítka p i nízkém po tu p idaných larev (5 kus
p idaných larev)
a p i vysokém po tu p idaných larev (100 kus larev). Z pokusu vyplynulo, že dodate né oplachování sítka (100 ml vody teplé 44-46°C) zvyšuje po et nalezených larev. Statistickým výpo tem zjistili významné rozdíly pouze p i vysokém po tu p idaných larev. V p ípad nízkého po tu p idaných larev nebyl výsledek statisticky významný, ale pr
rný po et
detekovaných larev byl po dodate ném oplachování sítka také vyšší. Ze zjišt ných výsledk
doporu ili dodate né oplachování sítka za adit
do postupu trávicí metody pro detekci larev trichinel.(26)
Tab. .3 Vliv oplachování sítka na citlivost trávicí metody. Ke 100g negativního
Pr
masa k vyšet ení bylo
dodate ného
po dodate ném
oplachování sítka
oplachování sítka
idáno
rná detekce bez
Pr
rná detekce
1.
100 larev
71,1 larvy
81,9 larev
2.
5 larev
3,3 larvy
3,8 larev
39
20.2 Kruhové testy Z d vodu zlepšení kvality vyšet ování vzork
byly p ipraveny „ Kruhové
testy na p ítomnost larev trichinel v mase “. Organizátorem této akce byla Národní referen ní laborato
pro oblast parazit
(Státní veterinární ústav
Olomouc), SVS R, Ústav parazitologie VFU Brno. Úkolem p i testu bylo vyšet it vep ové maso (s larvami i bez larev trichinel) referen ní trávicí metodou podle Na ízení Komise
. 2075/2005. Cílem bylo
porovnat a posoudit kvalitu vyšet ování v jednotlivých laborato ích. V dob , kdy se konaly kruhové testy na p ítomnost trichinel v mase, jsem pracovala v trichineloskopické laborato i a p ipojila jsem se také k vyšet ování.
20.2.1
První kruhový test
První kruhový test se uskute nil v dubnu 2008. Testu se zú astnilo 53 trichineloskopických laborato í. Naše
laborato ,
10 ozna ených vzork
ale
i
ostatní
zú astn né
laborato e,
obdržely
masa z infikovaných mor at. Všechny vzorky jsme
vyšet ili v naší laborato i pomocí trávicí metody a výsledky vyšet ení jsme odeslali i s vypln nými p iloženými protokoly do Státního veterinárního ústavu Olomouc. V protokolech jsme popsali : 1) charakteristiku laborato e (zda je laborato akreditována, kolik vzork jsme vyšet ili v minulém roce trávicí metodou, jaké modifikace trávicí metody používáme, vzd lání pracovník a jejich zkušenosti v laborato i) 2) vybavení pot ebné pro vyšet ení vzork
masa metodou vyšet ení
hromadných vzork trávicí metodou s použitím magnetické mícha ky 3) použité chemikálie a materiál 4) pracovní postup 5) obsah testovacího balí ku a jeho stav po p evzetí laborato í
Státní veterinární ústav Olomouc vyhodnotil všechny výsledky vyšet ení a zaslal všem zú astn ným laborato ím zjišt né výsledky.
40
Tabulka .4 P íklad výsledk I. kola vyšet ení – duben 2008 íslo
Po et larev, které jsme Po et larev, které % zjišt ných
vzorku
v naší laborato i našli
byly ve vzorku
larev
1
3
8
37,5
2
0
3
0
3
9
8
100
4
1
3
33,3
5
1
3
33,3
6
0
0
-
7
3
12
25
8
5
12
41,6
9
13
12
100
10
1
8
12,5
Celkov zjišt no……………………………………………… 42,6 % larev.
41
20.2.2
Druhý kruhový test
V listopadu 2008 vyhlásil Státní veterinární ústav Olomouc II. kruhový test - vyšet ení na p ítomnost larev trichinel v mase, pomocí trávicí metody. Obdrželi jsme 10 vzork
po 100 g mletého vep ové maso s larvami trichinel
i s pr vodními protokoly. Vzorky jsme op t vyšet ili trávicí metodou a výsledky jsme zaslali do Státního veterinárního ústavu Olomouc.
Tabulka .5 P íklad výsledk II. kola vyšet ení – listopad 2008 Po et
íslo
larev,
které Po et larev, které % zjišt ných
jsme v naší laborato i byly ve vzorku
vzorku
larev
našli 1
10
12
83,3
2
9
12
75
3
4
8
50
4
5
8
62,5
5
4
8
50
6
11
12
91,6
7
0
0
-
8
4
3
100
9
2
3
66,6
10
3
3
100
Celkov zjišt no ………………………………………………..75,4% larev.
42
20.2.3
etí kruhový test
Na p elomu dubna a kv tna 2009 bylo vyhlášeno III. kolo, kterého se zú astnilo 31 laborato í. Svozová linka nám p ivezla 10 vzork
po 100 g
mletého vep ového masa, které jsme vyšet ili trávicí metodou a výsledky jsme poslali do Státního veterinárního ústavu Olomouc. Tento kruhový test byl vyhodnocen dle metodiky p evzaté podle kritérií komunitární laborato e lenských zemí EU v
ím . Pro posouzení zp sobilosti
laborato e bylo použito hodnocení pomocí z-skóre. po et zjišt ných larev – po et larev ve vzorku
Z=
_______________________________________________________________________________________
1/3 p ípustné odchylky mezi zjišt ným po tem larev a po tem larev ve vzorku
Hodnotící kritéria : Vzorky s 11 a více larvami je z- skóre s p ípustnou odchylkou 30%. Vzorky se 4-10 larvami je z- skóre s p ípustnou odchylkou 50%. U vzork s 1-3 larvami nelze z-skóre použít.
Pro hodnoty z-skóre platí: Hodnoty z-skóre pro výsledek uspokojivý je
2.
Hodnoty z-skóre pro sporný výsledek je › 2 a ‹ 3. Hodnoty z-skóre pro neuspokojivý výsledek je
43
3.
Tabulka .6 P íklad výsledk III. kola – duben/kv ten 2009 íslo
Zjišt ný po et Po et larev z-skóre
vzorku
larev
Hodnocení
ve vzorku
1
2
10
4,8
-
2
3
6
3,0
+/-
3
2
6
4,0
-
4
3
10
4,2
-
5
0
1
nelze použít
-
6
5
10
3,0
+/-
7
0
1
nelze použít
-
8
0
0
nelze použít
+
9
1
1
nelze použít
+
10
5
6
1,0
+
Celkové hodnocení ………………………………………..3,3………………-
Kruhové testy byly použity, aby byly vybrány jen ty laborato e, které spl ují nejp ísn jší kritéria požadována EU. Tím se zvýší citlivost laboratorního vyšet ení.
44
21 Diskuse Preventivní opat ení zahrnují komplexní program, jehož cílem je p erušení et zce cirkulace nákazy. Za íná v prase ích farmách pomocí deratiza ních opat ení a zp sobem výkrmu. Následným opat ením je veterinární kontrolní systém na jatkách a vyšet ení masa v laborato i. Preventivní laboratorní metody byly postupn
zavedeny v N mecku,
Rusku a pozd ji i v celé Evrop . V 60.letech 20.století v bývalém SSSR se prohlíželo kompresivní metodou 24 vzork
z každého kusu,
ímž se snížila
infikovatelnost prasat. V N mecku byla zavedena kontrola jate ních prasat pomocí kompresní metody na vyšet ení jen 14 vzork . Výskyt onemocn ní se tímto opat ením také výrazn snížil. Pozd ji se za alo vyšet ovat trávicí metodou p vodn
popsanou
Thornburym (1897). Trávicí metodou je možné vyšet it v tší množství tkán a zvýšit citlivost vyšet ení (1 larva na 1 g svaloviny). V 70.letech 20. století byla v Dánsku zavedena modifikace trávení v plastových sá cích. V sou asnosti se nejvíce využívá trávicí metoda s použitím magnetické mícha ky. Metoda není náro ná na technické vybavení, má jednoduchou obsluhu, reagencie jsou cenov dostupné. Umož uje vyšet it velké série vzork . V posledních letech se konají pokusy se zavád ním sérologických test metodou ELISA, umož ující testování velkých sériích s využitím automatických za ízení . Laboratorní
metody
v diagnostice
trichinelózy
u
lidí
se
zam ují
na sérologické testy - pr kaz enzym ( CK, LD ), eosinofilie. B žnou metodou je ELISA, která je schopná detekovat protilátky již 12 dní po infekci. Do budoucna se za adí detekce DNA trichinel pomocí PCR, což je velmi citlivá a specifická metoda pro detekci malého množství larev ve svalové tkáni. V sou asné dob není zatím pln využita pro velmi drahý provoz.
45
22 Záv r V této bakalá ské práci jsem cht la poukázat na nebezpe í, které v sob skrývá parazit T. Spiralis.
V R
jsou preventivní laboratorní metody
pro vyšet ení masa ze zví at vnímavých na T. spiralis na velmi vysoké úrovni spl ující požadavky na ízení EU. Trávicí metody se používají již adu let. Stále se vylepšují za ú elem zvýšení citlivosti a snížení pracnosti pomocí r zných modifikací. Diagnostiku a lé bu nakažených lidí lze v as zahájit, pokud p i prvních íznacích navštívíme léka e a podáme mu veškeré pot ebné informace. Mezi první p íznaky onemocn ní pat í: pr jem, zvracení, bolesti b icha, hore ka. Léka i musíme také sd lit, že jsme konzumovali nedostate
tepeln
upravené maso. V domácnosti bychom m li dodržovat jednoduché hygienické návyky, hlavn
d kladné omývání kuchy ského ná iní, se kterým jsme zpracovávali
syrové maso. Zárove
je nutné syrové maso tepeln
zpracovat p i teplot
nad 70°C. Díky této prevenci p edejdeme vzniku onemocn ní a dalším komplikacím, které jsou s ním spojené. Nejsnadn jším ešením, jak zajistit nezávadnost masa, jsou preventivní laboratorní vyšet ení (trávicí metoda v SVÚ nebo v akreditovaných laborato í). V našich podmínkách je toto onemocn ní na ústupu. Tento parazit se vyskytuje sporadicky pouze u divoké zv e vnímavé na trichinelózu. Nemusíme se proto obávat a m žeme si pochutnat na vep ovém mase, pokud budeme dodržovat základní hygienická pravidla a jednoduchou prevenci.
Obr. .5 – Trichinella spiralis
46
23 Literární zdroje 1-
Jírovec, Otto et al. Parasitologie pro léka e. 3.vydání. Praha:
Avicenum/Zdravotnické nakladatelství, 1977. 800 s. Kapitola 11. Základy systematiky cizopasných živo ich , s. 107. 2-
Jírovec, Otto. Parasitologie pro zv roléka e. Praha:
eská
akademie v d a um ní ve sbírce Nová encyklopedie v d p írodních, 1948. 436 s. Kapitola 5. Systematické rozd lení erv , s. 73-90. 3-
Za azení
v systému.
BioLib.cz.
Poslední zm na
21.1.2006
[cit.2012-02-23]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id167902/ . 4-
Malena, Milan. Pohotovostní plán - pro p ípad pozitivního zjišt ní
trichinel u vnímavých druh zví at. SVS- R Praha. [cit.2012-01-20]. Dostupné z: https://portal.svscr.cz/kcb/pp/index.php?lang=cz&co=pp&nakaza=18 . 5-
Chroust,
Karel
–
Forejtek,
Pavel.
Parazitární
zv e - TRICHINELÓZA. Myslivost, 2010, ro ník 58 (88),
choroby
.10, s. 38-40.
ISSN 0323-214X 46887. 6-
Koudela, B etislav. Školení veterinárních léka
provád jících
vyšet ení masa a zv iny na p ítomnost parazit Trichinella spp. Praha: SVÚ, 2006. Ústní sd lení. 7-
Koudela,
B etislav.
Jak
dál
pi
vyšet ování
na trichinelózu? Myslivost, 2009, ro ník 57 (87),
erné
zv e
. 4, s.46. ISSN
0323-214X 46887. 8-
Jírovec, Otto. Parasitologie pro zv roléka e. Praha:
eská
akademie v d a um ní ve sbírce Nová encyklopedie v d p írodních, 1948. 436 s. Kapitola 4. Trichina a trichinosa, s. 239-244. 9-
Forejtek, Pavel. Trichinelóza erné zv e stále aktuální problém
myslivosti. Myslivost, 2006, ro ník 54 (84), .1, s.30. ISSN 0323-214X 46887. 10-
Koudela, B etislav. Trichinelóza jezevc . Myslivost, 2010, ro ník
58 (88), .12, s.48. ISSN 0323-214X 46887. 11-
Jírovec,
Otto
et
al.
Parasitologie
pro
léka e.
3.vydání.
Praha: Avicenum/Zdravotnické nakladatelství, 1977. 800 s. Kapitola 13. Trichinella spiralis a trichinelosa, s. 568-576.
47
12-
Jírovec, Otto - Jírovcová, Marie. Parasiti lov ka – Cizopasníci
z íše živo išné. Praha:
eská grafická unie a.s., 1945. 137 s. Kapitola III.
Cizopasní ervi (Vermes), s. 39-41, 65-67. 13-
Erhardová et al. Choroby lovné zv e. Praha: Státní zem
lské
nakladatelství , 1953. 108 s. Kapitola Cizopasní ervi, s. 76-78. 14-
Matyáš, Zden k et al. Hygiena potravin a surovin živo išného
vodu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1975. 325 s. Kapitola lll.
Zásady pro veterinární rozhodnutí o mase a ostatních
ástech
jate ných zví at p i nákazách a jiných onemocn ních, stavech , zm nách a vadách, s. 47-50. 15-
Dyk, Václav – Chroust, Karel - Zavadil Rostislav. Parazitologie a
invazní choroby (Vybrané kapitoly z veterinární helmintologie). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 163 s. Kapitola Hlístice (Nematoda), s. 145-148. 16Praha
Stites Daniel P. - Terr Abba I. Základní a klinická imunologie. 1:
VICTORIA
PULISHING,
a.s..774
s.
ISBN
80-85605-37-6.
Kapitola 53. Parazitární onemocn ní s. 616-617. 17-
Klimeš, Josef. Kapitoly z léka ské mikrobiologie – Stru ná
léka ská parazitologie III – Diagnostika parazitárních infekcí. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 49 s. Kapitola Trichinelóza, s.15-16. 18-
Diagnostické
biologie
PF
UJEP
metody
Trichinelózy,
v Ústí
nad
Labem,
Trichinelóza. [cit.
Katedra
2011-11-12].
Dostupné z: http://biology.ujep.cz/?q=node/15 . 19-
Zahradnický, Ji í et al. Mikrobiológia a epidemiológia I. Martin:
Vydavatelstvo
Osveta,š.p.,
1991.
608
s.
ISBN
80-217-0326-1.
Kapitola Nematodes – hlísty , s.563-564. 20-
Votava, Miroslav et al. Léka ská mikrobiologie II –
ehled
vyšet ovacích metod v léka ské mikrobiologii. Brno: vydala MU, 2000. 309 s. ISBN 80-210-2272-8. Kapitola Parazitologické vyšet ovací metody, s.250. 21Praha
Stites Daniel P. - Terr Abba I. Základní a klinická imunologie. 1:
Kapitola18
VICTORIA
PULISHING,
a.s..774
s.
ISBN
80-85605-37-6.
Klinické laboratorní metody pro stanovení antigenu a protilátek,
s. 228.
48
22-
Bozd ch, Václav – Kocna, Adolf – Chválová, Milena. Léka ská
parazitologie – p ehled lé by parazitárních chorob. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 64 s. Kapitola Nematodózy , s. 54-56. 23-
Bedná , Marek et al. Léka ská mikrobiologie, bakteriologie,
virologie, parazitologie. Marvil, 1996. 558 s. Kapitola 33
ervi (Helmintózy) ,
s. 516. 24-
Tint, Diana et al. Cardiac Involvement in Trichinellosis: A Case
of Left Ventricular Thrombosis. THE AMERICAN JURNAL OF Tropical Medicine and
Hygiene,
8/2009,
ro ník
81,
.2,
s.313-316.
ISSN:
0002-9637.
[cit. 2011-12-6]. Dostupné z : http://www.ajtmh.org/content/81/2/313.full . 25Verze
World 1.4,
Animal
Vystaveno
Health
Information
20.11.2009
Database
[cit.2011-12-28],
(WAHID). Dostupné
z: http://web.oie.int/wahis/public.php?page=country_zoonoses&year=2006 26trávicí
Koudela B., Pavlí ková Z.. Vliv oplachování sítka na citlivost metody
pi
vyšet ování
masa
na
p ítomnost
larev
trichinel.
Editace 21.1.2002, [cit.2011-12-10] dostupné z: http://www.vetweb.cz/Vlivoplachovani-sitka-na-citlivost-travici-metody-pri-vysetrovani-veproveho-masana-pritomnost-larev-trichinel__s1496x51575.html ,
asopis Veteriná ství 2004,
54, str.352-356, ISSN 1214-7648. 27-
Na ízení komise (ES)
. 2075/2005 ze dne 5. prosince 2005,
kterým se stanoví zvláštní p edpisy pro ú ední kontroly trichinel v mase [ online ]. Ú ední v stník L 338. Vystaveno 22.12.2005. Poslední aktualizace 3.1.2012. [ cit.2012-03-08 ]. ISSN 1725-5074. Svazek 48. Dostupné z:http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:338:0060:0082:CS:PD F 28-
Provád cí
na ízení
komise
(EU)
.
1109/2011.
[online].
ední v stník L 287. Vystaveno 4.11.2011. Poslední aktualizace 3.1.2012. [cit.2012-03-08]. ISSN -
L
287.
Svazek 54.
Dostupné z:
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:287:0023:0026:CS:PD F 29-
Zbo il, Ji í. Novela veterinárního zákona v praxi. Myslivost, 2012,
ro ník 60 (90), .2, s.8. ISSN 0323-214X 46887.
49
30-
Holejšovský, Josef. Metodický návod
na svalovce.
. 14/2000 – vyšet ení
e/1021/2000. Praha: Státní veterinární správa
2000. s. 1-18.
50
eské republiky,
