UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu KATEDRA VOJENSKÉ TĚLOVÝCHOVY

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu KATEDRA VOJENSKÉ TĚLOVÝCHOVY

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Využití překážkových drah ve výcviku vojenského profesionála

Vedoucí bakalářské práce

Vypracoval

PaedDr. Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, CSc.

Michal ŠKOBRTAL

Praha, 2010

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením PaedDr. Lubomíra PŘÍVĚTIVÉHO, CSc. a že jsem uvedl veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. ___________________ Michal Škobrtal

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny.

Jméno a příjmení

Číslo občanského průkazu

Datum vypůjčení:

Podpis:

Poděkování Touto cestou bych chtěl poděkovat PaedDr. Lubomíru PŘÍVĚTIVÉMU, CSc. za odborné vedení práce a poskytnuté materiály. Poděkování patří také mému kolegovi mjr. Mgr. Tomáši AUBRECHTOVI z Oddělení výcviku Hlavního velitelství Vojenské policie za odborné konzultace a připomínky.

Jméno a příjmení autora: Michal Škobrtal Název bakalářské práce: Využití překážkových drah ve výcviku vojenského profesionála Pracoviště: Katedra vojenské tělovýchovy Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, CSc. Rok obhajoby bakalářské práce: 2010

Abstrakt Cíl práce: porovnání aktuálního stavu využívání překážkových drah ve výcviku Vojenské policie a ostatních složek ozbrojených sil České republiky. Metody:

Použití

metody

dotazníkového

šetření

s uzavřenými

a polozavřenými otázkami. Komparace předepsaného a skutečně prováděného výcviku na překážkových drahách. Výsledky: výsledkem této bakalářské práce je shrnutí současného stavu využívání PD ve výcviku Vojenské policie a ostatních složek ozbrojených sil České republiky. Klíčová slova: dotazníkové šetření, Vojenská policie, ozbrojené síly České republiky, profesní připravenost, speciální tělesná příprava.

5

Author´s first name and surname: Michal Škobrtal Title of bachelor thesis: Use of obstacle courses as a part of military training process Department: Department of Military Physical Training Supervizor: PaedDr. Lubomír PŘÍVĚTIVÝ, CSc. Presentation year: 2010

Abstract Objective: To compare actual state of obstacle courses usage in training process of Military Police and other components of Czech Armed Forces.

Methods: Method of questionnaire query with concluded, open and semiconcluded questions has been used together with comparison of prescribed and real trainig on obstacle courses.

Results: The result of this thesis is a recapitulation of current state of obstacle courses usage in training process of Military Police and other components of Czech Armed Forces.

Key words: questionnaire query, Military Police, Czech Armed Forces, professional preparedness, special physical training.

6

Obsah 1. 

ÚVOD ............................................................................................................................ 8 

2. 

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 10  2.1  Ozbrojené síly ČR ................................................................................................. 10  2.1.1  Společné síly................................................................................................ 10  2.1.2  Síly podpory a výcviku................................................................................ 14  2.1.3  Vojenská policie .......................................................................................... 15  2.1.4  Vojenské zpravodajství ............................................................................... 16  2.1.5  Hradní stráž ................................................................................................. 17  2.2  Systém TV v AČR ................................................................................................ 18  2.2.1  Základní tělesná příprava ............................................................................ 20  2.2.2  Speciální tělesná příprava............................................................................ 21  2.3 

Tělesná připravenost ............................................................................................. 23 

2.4 

Proces tělesné přípravy.......................................................................................... 24 

2.5  Pohybové schopnosti............................................................................................. 25  2.5.1  Silové schopnosti......................................................................................... 26  2.5.2  Rychlostní schopnosti.................................................................................. 26  2.5.3  Vytrvalostní schopnosti ............................................................................... 27  2.5.4  Obratnostní schopnosti ................................................................................ 27  3. 

4. 

5. 

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ............................................................................................ 28  3.1 

Cíle práce .............................................................................................................. 28 

3.2 

Úkoly práce ........................................................................................................... 28 

3.3 

Hypotézy ............................................................................................................... 28 

METODIKA PRÁCE................................................................................................... 29  4.1 

Vybrané použité metody ....................................................................................... 29 

4.2 

Úkoly a cíle zvolené dotazníkové metody ............................................................ 29 

4.3 

Zpracování výsledků ............................................................................................. 30 

VÝSLEDKY ................................................................................................................ 31  5.1 

Výsledky Vojenské policie.................................................................................... 31 

5.2 

Výsledky ostatních složek Ozbrojených sil ČR .................................................... 36 

5.3 

Srovnání výsledků VP a ostatních složek OS ....................................................... 44 

6. 

DISKUZE..................................................................................................................... 52 

7. 

ZÁVĚRY ..................................................................................................................... 54 

8. 

POUŽITÁ LITERATURA........................................................................................... 55 

9. 

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .......................................................................... 57 

10.    SEZNAM GRAFŮ....................................................................................................... 58  11.    SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................. 59  12.    PŘÍLOHY .................................................................................................................... 60 

7

1.

ÚVOD Překážkové dráhy jsou jednou ze standardních forem výcviku ozbrojených sil po

celém světě a jsou využívány k výcviku vojáků již řadu let. Využití překážkových drah v armádním výcviku lze nalézt již ve Starém Římu, kde byly jedním z mnoha způsobů výcviku jejich vojáků. Staří Řekové rovněž k výcviku používali překážkové dráhy, zejména lanové. Armádní překážkové dráhy obsahují mnoho různých prvků, např. skokové překážky, které musí voják přeskočit, šplhací překážky jako lana či vysoké zdi, horizontální překážky jako jsou břevna a kladiny a v neposlední řadě plížení se skrz potrubí či pod dráty. Tyto překážkové dráhy také často obsahují přírodní překážky jako je běh bahnem či překonávání vody. Vysoká obliba překážkových drah v armádním výcviku vychází zejména ze skutečnosti, že překážkové dráhy jsou výbornou všestrannou formou rozvoje fyzické zdatnosti. K překonání překážek je však vyžadována nejen fyzická zdatnost, ale také psychická odolnost, a ve vojenském prostředí je navíc u vojáků rozvíjen smysl pro týmovou práci. Vojáci se rovněž učí vyhodnocovat a překonávat problémy a tím i posilovat svou sebedůvěru. Výcvik v překonávání překážek může být zaměřen k rozvíjení pohybových dovedností a návyků, potřebných při pohybu v terénu, ale i k překonávání umělých překážek v městských aglomeracích, s čímž se může voják setkat jak na území České republiky (dále jen ČR), tak i zahraničních misích např. při pronásledování pachatele. Nejde tedy jen o určité pevné pohybové struktury, ale především o kombinaci různých pohybových úkolů při překonávání umělých i přírodních překážek, které v sobě skrývají určitou dávku rizika, vyžadující překonávání strachu, projevení rozhodnosti a tvořivého přístupu při řešení vzniklých situací. Mohou být využívány v rozlišných typech programů se zaměřením na osobnostní rozvoj a podporu spolupráce ve skupině. O vysoké úrovni potenciálu využití překážkových drah pro výcvik vojáka i policisty svědčí také fakt, že příslušníci 3. kontingentu AČR PRT Lógar mise ISAF vybudovali v Afghánistánu na základně Shank překážkovou dráhu podobnou překážkové dráze NATO a součástí nově vzniklého výcvikového centra pro výcvik afghánských policistů v Lógaru, které vybudoval český rekonstrukční tým, je také přírodní překážková dráha. Tato dráha bude sloužit nejen pro výcvik afghánské policie, ale i pro příslušníky afghánské armády. 8

Již devět let pracuji jako vojenský policista. Zastávám funkci starší instruktor Oddělení výcviku Hlavního velitelství Vojenské policie, se specializací na tělovýchovu a speciální přípravu Vojenské policie (dále jen VP). Zároveň jsem členem reprezentačního družstva vojenského pětiboje, kde jednou z disciplín je překážková dráha NATO. Díky účastí na zahraničních soutěžích jsem poznal, že i v současné době jsou PD využívány celosvětově ve velkém měřítku. Tréninkem na PD a vedením výcviku v tělesné přípravě u VP, jsem dospěl k názoru, že by bylo přínosem zjistit skutečný stav prováděného výcviku na PD. Cílem této práce je porovnání aktuálního stavu využívání překážkových drah ve výcviku Vojenské policie a ostatních složek Ozbrojených sil České republiky (dále jen OS). Přínosem této práce by mělo být zjištění skutečného stavu a srovnání výcviku na překážkových drahách u VP a ostatních složek OS a možnosti využívání PD k rozvoji jednotlivých pohybových schopností v rámci služební tělovýchovy. Při pravidelném testování v rámci kontrolního cvičení (dále jen KC) tělesné zdatnosti ve 4. výcvikovém období jsou výkonné jednotky VP také přezkušovány na PD. V rámci dlouhodobé přípravy na toto KC většina výkonných jednotek provádí výcvik na PD a proto se domnívám, že VP provádí výcvik na PD intenzivněji než ostatní složky OS. Tuto hypotézu se pokusím potvrdit, nebo vyvrátit pomocí dotazníkového šetření, do kterého zahrnu též na jakých drahách se výcvik provádí, jaké schopnosti trénují, v jaké ústroji, za jakých podmínek, atd. využívání jednotlivých druhů PD v AČR.

9

Dále také možnosti výcviku při

2.

TEORETICKÁ ČÁST Z metodologického hlediska je důležité teoreticky vymezit základní pojmy, které

se k danému tématu vztahují. V širším pojetí se zde budeme zabývat vojenskou tělovýchovou resp. jejím systémem a to zejména speciální tělesnou přípravou (dále jen STP) tématem Speciální tělesná cvičení pro překonávání překážek. V rámci užšího pojetí se pak zaměříme na využívání překážkových drah ve výcviku u VP a u ostatních složek OS.

2.1

Ozbrojené síly ČR

„K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly, které se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž“ (Zákon č.219/1999 Sb). Základem OS je armáda a organizačně se člení na vojenská zařízení, vojenské útvary a vojenské záchranné útvary, které se slučují do větších organizačních celků, a to:  Společné síly;  Síly podpory a výcviku;  Vojenská policie;  Vojenské zpravodajství; 2.1.1

Společné síly

Vznikly dne 1.12. 2003 sloučením pozemních, vzdušných a specializovaných sil. Jsou určeny k zajištění vytváření, přípravy a rozpouštění úkolových uskupení určených pro řešení taktických nebo operačně-taktických úkolů na území České republiky i mimo ně a k plnění dalších, zákony stanovených úkolů na teritoriu České republiky. Společné síly tvoří Velitelství společných sil, svazky, útvary a zařízení vzdušných sil a svazky a útvary podpůrného kompletu zabezpečujícího všechny druhy sil (Ministerstvo obrany ČR, 2005).

10

Organizační struktura společných sil:  Velitelství společných sil;  Pozemní síly;  Vzdušné síly;  Podpůrný komplet;  Velitelství výcviku – Vojenská akademie; Velitelství společných sil Je určeno k zabezpečení plánování a řízení výstavby, přípravy, výcviku a vyčleňování podřízených sil a prostředků do úkolových uskupení k zajištění politickovojenských ambicí ČR a plnění z toho vyplívajících úkolů. Velitelství společných sil je členěno jako společné velitelství se stacionárním umístěním, jednotlivé sekce a odbory jsou společnými prvky pro všechny podřízené síly. Velitelství společných sil je v současné době dislokováno v Olomouci (Ministerstvo obrany ČR, 2005). Pozemní síly V současné době představují nejpočetnější součást AČR.

V součinnosti

s ostatními druhy vojsk jsou určeny k obraně územní celistvosti a suverenity České republiky, k vedení obranné i útočné bojové činnosti, k ochraně komunikací, objektů a prostorů mimo oblast přímé bojové činnosti, k monitorování situace v přiděleném prostoru, k udržování klidu a pořádku o ochraně civilního obyvatelstva při mírových nebo jiných nestandardních operací na území České republiky i jiných států, k posílení ochrany státní hranice, ke střežení důležitých objektů a k plnění úkolů ve prospěch Policie ČR. Dále jsou také předurčeny k plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv. Jejich organizace umožňuje vytváření potřebných úkolových uskupení pro řešení taktických úkolů a operací částí nebo všemi silami pozemních sil, a to jak samostatně, tak v sestavě aliančního uskupení na území ČR i mimo ně. Za krizové situace a ve válečném stavu tvoří základ operačního uskupení, stávají se součástí spojeneckého uskupení a jsou doplňovány mobilizovanými jednotkami a útvary (Ministerstvo obrany ČR, 2005).

11

Organizační struktura pozemních sil:  4. brigáda rychlého nasazení: 41. mechanizovaný prapor, 42. mechanizovaný prapor, 43. výsadkový mechanizovaný prapor, 44. lehký motorizovaný prapor.  7. mechanizovaná brigáda: 71. mechanizovaný prapor, 72. mechanizovaný prapor, 73. tankový prapor, 74. lehký motorizovaný prapor.  13. dělostřelecká brigáda: 131. smíšený dělostřelecký oddíl, 132. smíšený dělostřelecký oddíl,  102. průzkumný prapor; Vzdušné síly Společně s pozemními silami jsou hlavní bojovou složkou AČR. Jejich prvořadým úkolem je zabezpečit suverenitu vzdušného prostoru ČR. Tento úkol zajišťují v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany Severoatlantické aliance a v případě potřeby i prostředky národního posilového systému protivzdušné obrany. V mírových podmínkách se vzdušné síly podílejí na plnění úkolů vyplívajících z přijatých zákonů a meziresortních dohod. Zabezpečují a provádějí letecký výcvik, řídí letový provoz vojenského letectva a koordinují ho s ostatním provozem ve vzdušném prostoru ČR. Plní součinnostní úkoly ve prospěch pozemních sil, zajišťují leteckou přepravu (přepravní lety) materiálu a osob, včetně ústavních činitelů. V případě živelných katastrof nebo havárií jsou připraveny plnit úkoly pro civilní ochranu. Zabezpečují leteckou záchrannou službu, leteckou pátrací a záchrannou službu SAR( Search and Rescue- Pátrání a záchrana) a letecké měřické snímkování a dálkový průzkum území republiky pro potřeby armády (Ministerstvo obrany ČR, 2005).

12

Organizační struktura vzdušných sil:  Operační základny: 21. základna taktického letectva, 22. základna letectva, 23. základna vrtulníkového letectva, 24. základna dopravního letectva.  25. protiletadlová raketová brigáda: 251. protiletadlová raketová skupina, 252. protiletadlová raketová skupina, 253. prapor zabezpečení.  26. brigáda velení, řízení a průzkumu: středisko řízen a uvědomování, řízení letového provozu, národní středisko řízení a velení.  Letecké základny: správa letišť, opravárenská základna letectva. Podpůrný komplet společných sil Je určen k podpoře a zabezpečení činnosti zejména pozemních a vzdušných sil operacích, ve kterých budou působit. Jejich hlavními úkoly jsou rozvinutí a provoz operačně taktického systému velení a řízení a dále při nasazení úkolového uskupení v zahraničí zajišťuje spolupráci s místními orgány, vládními i nevládními organizacemi a místními obyvateli (www. acr. army.cz). Organizační struktura podpůrného kompletu:  14. brigáda logistické podpory: 141. zásobovací prapor, 142. prapor oprav.  15. ženijní brigáda : 151. ženijní prapor, 152. ženijní prapor, 153. ženijní prapor.  31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany; 13

 101. spojovací prapor;  103. středisko civilně-vojenských operací a psychologických operací;  104. zabezpečovací prapor;  53. centrum pasivních systémů a elektronického boje; Velitelství výcviku – Vojenská akademie Velitelství výcviku – Vojenská akademie (VeV-VA) je předurčena k zajišťování rozvoje doktrinální soustavy v AČR, k organizaci a provádění základní, odborné a speciální přípravy, kariérového vojenského vzdělávání a výcviku důstojníků, praporčíků a rotmistrů a přípravy příslušníků aktivní zálohy, k zajišťování modernizace a rozvoje výcvikových zařízení VVP AČR, simulačních a trenažérových technologií AČR a k plánování využití učebně výcvikových zařízení pro výcvik jednotek a útvarů (svazků) druhů vojsk a sil AČR a NATO a vytváření podmínek pro činnost součástí zahraničních armád. VeV-VA je resortním vzdělávacím a výcvikovým zařízením (resortní školou) Ministerstva obrany ČR (www.vavyskov.cz). Organizační struktura Velitelství výcviku – Vojenská akademie  Institut výcviku;  Institut vzdělávání;  Institut rozvoje;  Institut doktrín;  Institut dopravní výchovy;  Školní prapor. 2.1.2 Jsou

Síly podpory a výcviku určeny

především

k poskytování

personální,

finanční,

logistické,

zdravotnické, veterinární, komunikační a informační podpory všem součástem resortu Ministerstva obrany ČR a v rámci plnění úkolů zabezpečení OS hostitelskou zemí i spojeným silám NATO nacházejícím se dočasně na českém území. Síly podpory a výcviku zabezpečují také spolupráci s civilními územními správními úřady i právnickými a fyzickými osobami na teritoriu ČR, případně i mimo ně. Dále jsou zodpovědné za rozvoj doktrinální soustavy AČR a výcvik a odbornou přípravu profesionálů i záloh OS. Výše uvedené úkoly plní jak v době míru, tak i za válečného stavu nebo ohrožení státu (Ministerstvo obrany ČR, 2005). 14

Organizační struktura sil podpory a výcviku:  Velitelství sil podpory a výcviku: Ředitelství logistické a zdravotnické podpory, Ředitelství výcviku a doktrín, Ředitelství personální podpory.  Přímo podřízené útvary: Krajská vojenská velitelství, 34. základna komunikačních a informačních systémů, Středisko bezpečnosti informací, Regionální finanční odbory, Prapor zabezpečení, Posádkové hudby, Ústřední hudba AČR. 2.1.3

Vojenská policie

K policejní ochraně Československé armády byla rozkazem ministra obrany České a Slovenské Federativní republiky číslo 76/1990 k 21. 1. 1991 zřízena vojenská policie. Svoji činnost zahájila od dubna 1991, kdy náčelník Generálního štábu Československé armády vydal Prozatímní organizační řád a Směrnice pro výkon služby vojenské policie. Těmito dokumenty se VP řídila až do roku 1992, kdy byl přijat zákon číslo 124/1992 Sb., o Vojenské policii (Dolejší, 2005). Od roku 1992, tedy už rok po vzniku Vojenské policie, se její příslušníci účastní vojenských mírových a pozorovatelských misí ve světě. Nasazení v zahraničních misích je náročným úkolem nejen z hlediska personálního, ale hlavně z hlediska jejich výcviku a přípravy. Při plnění úkolů v zahraničních misích v náročných podmínkách, hraje důležitou roli jejich fyzická připravenost (Dolejší, 2007). Vojenská policie v rozsahu vymezeném zákonem plní úkoly policejní ochrany OS, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany České republiky (Zákon č. 124/1992 Sb.). Organizační struktura Vojenské policie je založena na principu územního dělení. Skládá se z jednotlivých velitelství dislokovaných v posádkách Praha, Stará Boleslav, Tábor a Olomouc.

15

Organizační struktura VP:  s celorepublikovou působností: Hlavní velitelství Vojenské policie, Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha.  s územní působností: Velitelství Vojenské policie Tábor, Velitelství Vojenské policie Stará Boleslav, Velitelství Vojenské policie Olomouc. 2.1.4

Vojenské zpravodajství

Z ústavního zakotvení právního postavení státních orgánů vychází zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení § 2 uvádí, že „Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky“. Vojenské zpravodajství (VZ) je jednou ze tří zpravodajských služeb České republiky a plní kontrarozvědné a rozvědné úkoly v rámci kompetencí a zájmů AČR. Škála činnosti VZ je nesmírně pestrá. Poznatky získává vlastními prostředky z několika zdrojů. Jedná se o lidské zdroje, elektronický průzkum, obrazové zpravodajství a otevřené zdroje. Významné informace jsou získávány rovněž prostřednictvím bilaterální a multilaterální spolupráce. Vojenské zpravodajství má zákonem o zpravodajských službách ČR vymezenu působnost – zabezpečování informací o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení České republiky, o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky a o činnostech ohrožujících ochranu utajovaných skutečností v oblasti obrany České republiky. Vojenské zpravodajství plní i další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon (tím je zejména zákon o ochraně utajovaných informací, který vymezuje působnost zpravodajských služeb, a tedy i VZ na uvedeném úseku), nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána (jde zejména o alianční spolupráci v rámci NATO). Příslušníci Vojenského zpravodajství rovněž zabezpečují zpravodajskou ochranu českých i spojeneckých kontingentů v zahraničních misích. Specifické postavení má v rámci Vojenského

16

zpravodajství 601. skupina speciálních sil z Prostějova, která plní významné úkoly zejména v rámci zahraničních operací. Organizační struktura vojenského zpravodajství:  Zpravodajský výkon;  Vojenská diplomacie;  Kontrola a vnitřní bezpečnost;  Zabezpečení zpravodajské činnosti;  Ochrana utajovaných informací;  Řízení speciálních sil;  601. skupina speciálních sil;  Signálové zpravodajství.

2.1.5

Hradní stráž

Hradní stráž je specifickým útvarem OS přímo podřízeným Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Její příslušníci jsou vybíráni a doplňováni z řad Armády České republiky, nový profesionální sbor navíc i přímým náborem podle specifických kritérií. Působnost Hradní stráže vychází z úkolů uvedených v ustanovení § 28 zákona č. 219/1999 Sb., o Ozbrojených silách České republiky. Hradní stráž provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta republiky a jeho hostů. Organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta republiky a nesmí být

použita

k

plnění

jiných

úkolů

(www.hrad.army.cz). Organizační struktura Hradní stráže:  Velitelství;  1. prapor;  2. prapor;  Hudba Hradní stráže;  Rota zabezpečení.

17

bez

souhlasu

prezidenta

republiky

2.2

Systém TV v AČR

Podle Přívětivého (2004) je systém vojenské tělovýchovy souborem opatření, kterými se realizuje tělesná výchova a sport v podmínkách AČR. Tento systém je součástí systému tělovýchovy, který existuje v ČR, přičemž zejména cíle, úkoly a obsah jednotlivých forem jsou přizpůsobeny podmínkám vojenské služby. Navazuje na tradice Československé armády a aplikuje zkušenosti vyspělých zahraničních armád. Je realizován v podobě uceleného, logicky uspořádaného a vnitřně integrovaného tělovýchovného procesu, který směřuje k dosažení optimální úrovně tělesné připravenosti vojenských profesionálů. Systém vojenské tělovýchovy je založen na nutnosti těsného propojení s všestrannou přípravou vojáků pro plnění bojových úkolů, potřeby a regenerace fyzických a psychických sil a upevňování zdraví. Cílem systému služební tělovýchovy je zajistit tělesnou připravenost příslušníků AČR a tím přispět k profesionální připravenosti vojáků. Aktuální dělení systému služební tělesné výchovy v resortu MO znázorňuje obrázek 1. Systém služební tělesné výchovy zahrnuje tyto dvě oblasti: 1.

Tělesná příprava.

2.

Výběrová tělesná výchova. Tělesná příprava, prováděná v rámci služební tělesné výchovy, je velitelem

řízená tělovýchovná činnost vojáků v činné službě a posluchačů a žáků vojenských škol, prováděná v pracovní době a považuje se za výkon povolání (NNGŠ AČR č. 5, 1993). Tělesná příprava (dále jen TP) ve svém procesu zajišťuje tělesnou připravenost příslušníků AČR a to vzhledem k potřebám daného druhu vojska. Jejím cílem je zajistit dosažení takové úrovně pohybových schopností a dovedností, které umožní zvládat příslušnou vojenskou činnost i ve ztížených podmínkách. Na TP je vyčleněný rozdílný počet hodin podle druhu vojska. Zahrnuje v sobě: a) Základní tělesnou přípravu. b) Speciální tělesnou přípravu

18

 Organizační formy tělesné přípravy: - výcvikové hodiny podle programů přípravy, - komplexní zaměstnání, - ukázková a metodická zaměstnání, - kurzy a výcviková soustředění, - kontrolní činnost, - řízené výzkumné programy. Výběrová tělovýchova nabízí pohybové aktivity podle individuálního zájmu a možností jednotlivých útvarů. Účast na těchto aktivitách je dobrovolná a závislá na motivaci každého jedince. V případě že velitel vydá rozkaz k provádění konkrétní akce, stává se tato činnost pro všechny zúčastněné výkonem zaměstnání v pracovní době. Dřívější pojetí dělilo výběrovou tělesnou výchovu na soutěžní a nesoutěžní formu.  Organizační formy výběrové tělesné výchovy: - armádní sportovní hry a přebory, - dlouhodobé soutěže a krátkodobé soutěže, - sportovní dny velitelů, - preventivní rehabilitace s tělovýchovným programem, - jednorázové mimoresortní a zahraniční akce

Služební tělesná výchova (řídí tělovýchovný orgán MO)

Tělesná příprava

Základní tělesná příprava

Speciální tělesná příprava

Výběrová tělesná výchova

Obrázek 1: Systém služební tělesné výchovy v rezortu MO

19

Podle Kysilky (1995) je tělesná připravenost vojáka stav, který charakterizuje aktuální míru přizpůsobení se požadavkům pohybové složky profesionální (vojenské) činnosti. Spočívá v dosažení takové úrovně pohybových schopností (silových, rychlostních, vytrvalostních, obratnostních, pohyblivostech), pohybových dovedností (překonávání překážek), psychických vlastností a psychické odolnosti, které zabezpečují optimální reakci vojáka na tělesnou i psychickou zátěž. Dále je tělesnou připravenost nutno chápat jako vícerozměrný a vice komponentní soubor. Její rozvoj zabezpečuje především dlouhodobý a systematický výcvik v tělesné přípravě. Na jejím rozvoji se podílí i pohybová činnost, prováděná v dostatečné intenzitě a objemu v jiných oblastech vojenského výcviku. Z hlediska tělovýchovného procesu a jeho vlivu na celkovou připravenost vojáka zahrnuje připravenost základní (všeobecnou) složkou ZTP a speciální složkou STP.

2.2.1

Základní tělesná příprava

Představuje všeobecný tělesný a pohybový základ tělesné připravenosti, který je strukturálně identický s tělesnou připraveností obecné populace. Schopnost zvládnout míru zatížení nepřesahující zpravidla zvýšenou úroveň, kdy jedinec stačí

svými

regulačními a kapacitními mechanismy tuto zátěž zvládnout bez enormního úsilí a silných následků organismu. Na jeho úrovni a struktuře se podílí tělesná zdatnost, pohybová výkonnost, všeobecné pohybové dovednosti, pohybová kreativita, úroveň zdraví apod. a je nezbytná pro rozvoj speciální složky tělesné připravenosti (Přívětivý, 2004). Formy ZTP:  Výcvik podle programů přípravy;  Ukázková a metodická zaměstnání;  Kurzy a výcviková soustředění;  Komplexní zaměstnání;  Kontrolní činnost;  Řízené výzkumné programy.

20

2.2.2

Speciální tělesná příprava

Speciální složka tělesné připravenosti se rozvíjí v procesu speciální tělesné přípravy, který metodicky navazuje na proces základní tělesné přípravy. STP souvisí s vojensko-profesním zaměřením různých činností vojáků a představuje zvláštní dispozice vojáků umožňující jim plnit úkoly pohybově specializované, jež si vyžadují náročnější výcvik a dokonalé materiální, metodické a zdravotnické zabezpečení. Představuje zvláštní tělesné a psychické dispozice vojáků, které jim umožňují plnit pohybově specializované úkoly a snášet hraniční zátěže (Přívětivý, 2004). Formy STP:  Výcvik podle programů přípravy;  Ukázková a metodická zaměstnání;  Kurzy a výcviková soustředění;  Komplexní zaměstnání;  Kontrolní činnost;  Řízené výzkumné programy. STP je zaměřena na zvládnutí techniky pohybů, získávání dovedností, rozvíjení pohybových schopností a odolnosti v níže uvedených tématech. Témata výcviku ve speciální tělesné přípravě:  Speciální tělesná cvičení pro překonávání překážek;  Speciální tělesná cvičení pro házení;  Speciální tělesná cvičení pro přesuny;  Speciální tělesná cvičení pro sebeobranu a boj zblízka;  Speciální tělesná cvičení pro vojensko-praktické plavání;  Speciální tělesná cvičení pro vojensko-praktické lezení;  Vědomosti a dovednosti pro přežití v tísni;  Speciální tělesná cvičení výkonných letců (ministerstvo obrany, Rozkaz MO ČR č.14/1999). Speciální tělesná cvičení pro překonávání překážek Vojákům při plnění úkolů zpravidla brání mnoho překážek, kterým se nelze vyhnout a které je nezbytné překonat. Cílem výcviku je vytvářet a rozvíjet pohybové

21

dovednosti a návyky, které usnadňují pohyb vojáků ve členitém terénu ke zvládnutí techniky při překonávání přírodních i umělých překážek. Obsahem výcviku v překonávání překážek jsou cvičení:  ve skocích;  v přelézání;  v prolézání a podlézání;  v pohybu po úzké opoře;  ve šplhání;  v jiných speciálních cvičeních (Těl-51-2, 1999). Stěžejními materiály pro výcvik na PD u AČR je Těl-1-1, Těl-51-2 a Rozkaz MO č.14/1999. Těl-51-2 je pomůcka ve které jsou vymezeny úkoly, cíle a obsah výcviku a dále se zabývá zejména metodikou a bezpečností výcviku v tématech STP - Speciální tělesná cvičení pro překonávání překážek a speciální tělesná cvičení pro házení. Hlavní část této pomůcky je tvořena technikou cvičení čímž se rozumí určitý způsob řešení daného pohybového úkolu v souladu se zákony mechaniky. RMO č.14/1999 řeší výcvik vojáků a žáků vojenských škol v STP. Jsou zde zahrnuta jednotlivá témata výcviku STP jejich cíle, obsahy, oprávněné osoby, které mohou vést výcvik, bezpečnostní opatření a také příprava osob oprávněných vést riziková cvičení v STP. Těl-1-1, je zastaralý předpis, který byl vydán poprvé v roce 1950. V dalším znění vyšel v roce 1955, 1961 a 1969. Poslední platná podoba tohoto předpisu vyšla v roce 1989. Tento předpis řeší celkem 5 PD a to:  SAC -skokansko-akrobatické cvičení (popis viz příloha č. 2);  PD pro pozemní vojska - mimo tankové, samohybných dělostřeleckých a technických útvarů, (popis viz příloha č. 3);  PD pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary, (popis viz příloha č. 4);  PD pro jednotky letectva a PVOS (popis viz příloha č. 5);  PD pro útvary Civilní obrany (popis viz příloha č. 6).

22

2.3

Tělesná připravenost

Účelovost systému služební tělovýchovy je determinována cílovým zaměřením systému vyššího řádu, kterým je systém profesionální přípravy vojáků AČR. Ten je zaměřen na úspěšné zvládnutí náročných situací vojenské činnosti a předpokládá utváření a rozvíjení tzv. profesionální připravenosti vojáků (Přívětivý, 2004). Profesionální

připravenost

vojáků

prezentuje

efektivní

a

účelné

jednání

v podmínkách mnohostranného zatížení od plnění každodenních úkolů přes likvidaci živelných pohrom až po různé úrovně bojových a mírových operací. Struktura profesionální připravenosti tvoří vojensko-odborná připravenost, tělesná připravenost a psychická připravenost jak nám znázorňuje obrázek 2. Tělesnou připravenost vojáků můžeme chápat jako komplex optimálně rozvinutých a funkčně úzce propojených tělesných a pohybových dispozic vojáků , jež jim umožňuje splnění pohybově náročných profesních úkolů a přiměřené jednání v situacích psychosomatických a pohybových zátěží služební a bojové činnosti (Kubálek,1993). Z této definice jednoznačně vyplývá, že tělesná připravenost je nenahraditelnou součástí celkové připravenosti vojáka a také na její úrovni závisí způsobilost řádně vykonávat služební a bojovou činnost. Tělesná připravenost vojáka je jeho určitá dispozice, která je disfunkční, pokud není systematicky aktivována. Toto se děje v procesu tělesné přípravy.

Profesionální připravenost vojáka

Vojensko-odborná

Psychická

Tělesná

připravenost

připravenost

připravenost

Obrázek 2: Profesionální připravenost vojáka

23

Vojensko-odborná připravenost představuje schopnost vojáka efektivně plnit úkoly spojené s jeho odborností. Psychickou připravenost můžeme charakterizovat jako dosaženou míru adaptace na psychickou zátěž, která je definována jako proces psychického zpracování a vyrovnání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí, přičemž prostředím se rozumí vše co člověka obklopuje, včetně společenských vazeb, událostí a požadavků na chování (Slepičková, 2000). Tělesnou připravenost lze chápat v užším a širším slova smyslu. V užším pojetí ji můžeme charakterizovat jako dosaženou míru adaptace vojáka na zátěžové podněty tělovýchovného rázu, které se pak mohou uplatnit v některých případech ve služební a bojové činnosti při podobnosti pohybových struktur. V širším pojetí ji můžeme charakterizovat jako míru adaptace na různé tělesné a pohybové podněty zátěžového charakteru, které vyplívají z vojenské profesní činnosti.

2.4

Proces tělesné přípravy

Tělesná připravenost vojáků je utvářena a zdokonalována v procesu všech forem tělesné přípravy. Obrázek 3 ukazuje důležitost základní tělesné přípravy. Ta tvoří základ pro následné utváření speciálních pohybových schopností a dovedností v procesu STP. Všeobecná složka tělesné připravenosti je rozvíjena v procesu základní tělesné přípravy. Složka speciální pak v procesu speciální tělesné přípravy (Kamenická, 2007).

24

Obrázek 3: Proces tělesné přípravy

2.5

Pohybové schopnosti

Pod pojmem pohybová schopnost rozumíme předpoklady k určitému pohybu, které jsou z části vrozené a dají se více či méně ovlivňovat (stimulovat) při dlouhodobém působení specifických cviků a zatížení. Podle Dovalila (2009) v každé pohybové činnosti, která tvoří obsah sportovního výkonů, lze identifikovat projevy „síly“, „vytrvalosti“, „rychlosti“ aj., jejich poměr se podle pohybových úkolů liší. Předpokládá se, že jde o projevy pohybových schopností člověka, o nichž vypovídají určité charakteristiky pohybů (např. jejich trvání, rychlost, překonávaný odpor, složitost pohybu, přesnost provedení apod.). Poznatky o pohybových schopnostech se zakládají na znalostech anatomie, fyziologie, biochemie, biomechaniky aj. Z jednotlivých pohledů je však nelze beze zbytku vysvětlit, v souhrnu se jedná o schopnosti člověka, které lze identifikovat v jeho pohybových projevech, vychází se přitom z dominujících charakteristik pohybové činnosti (trvání, překonávání odporu atd.). Teoreticky i prakticky uznávané pojetí pohybových schopností představuje jisté zobecnění ze široké palety pohybových projevů člověka, rozlišují se silové, rychlostní, vytrvalostní a koordinační schopnosti (Jansa, 2007).

25

Všechny vyjmenované pohybové schopnosti jsou pro každou vojenskou činnost více či méně důležité. Žádoucí ale je, aby každá z nich byla na vyšší úrovni než-li u běžné populace. Z tohoto důvodu je nutná jejich pravidelná stimulace a to jak v procesu ZTP, STP tak i v jednotlivých druzích vojensko-odborné přípravy. 2.5.1

Silové schopnosti

Podle Měkoty a Novosada (2005) jsou silové schopnosti komplex, který pro zjednodušení zkráceně označujeme síla, tvoří významnou komponentu fyzické zdatnosti. Rozvoj síly je vždy podstatnou součástí kondičního tréninku, i když ve sportovní disciplíně převládá jiná motorická schopnost. Silové schopnosti vymezujeme jako schopnosti překonávat vnější odpor nebo síly podle zadaného pohybového úkolu (Čelikovský a kol., 1979). Silové schopnosti mají podle Čelikovského (1979) základní a rozhodující význam. Bez dostatečné úrovně této schopnosti se ostatní v průběhu motorické činnosti nemohou projevit. Jako dominantní schopnost se projevuje ve všech oblastech běžné, každodenní vojenské činnosti. Především pak při přenášení břemen, manuálních ženijních pracích, vojenském lezení, v boji z blízka, ovládání vozidel a zbraňových systémů apod. 2.5.2

Rychlostní schopnosti

Podle Měkoty a Novosada (2005) je rychlost schopnost, která je předpokladem pohybu provedeného vysokou až maximální rychlostí. Je to schopnost zahájit a realizovat pohyb v co nejkratším čase. Takovýto pohyb, resp. Pohybová činnost je prováděna s velkým až maximálním úsilím a intenzitou, může trvat jen krátce (do 15s.), a proto při ní nevzniká únava. Při tomto typu činnosti nelze překonávat žádný nebo jen malý odpor. Při odporu větším než 20% odporu maximálního stává se dominantní schopností rychlá či explozivní síla. Rychlostní schopností rozumíme schopnost provést motorickou činnost nebo realizovat určitý pohybový úkol v co nejkratším časovém úseku (Čelikovský a kol., 1979). Tuto schopnost je třeba stimulovat zejména u těch profesí, které vyžadují rychlé reakce nebo rychlou frekvenci pohybů např. při v boji z blízka, pudové střelbě, při obsluze bojové techniky.

26

2.5.3

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnost definujeme obecně jako způsobilost organizmu provádět dlouhodobě pohybovou nebo jinou, např. intelektuální činnost (Čelikovský a kol.,1979). Komplex vytrvalostních schopností, zkráceně vytrvalost, představuje základní pilíř fyzické kondice, významnou komponentu zdravotně orientované zdatnosti. Je předpokladem pro dosažení úspěchu v mnoha sportech. Ve srovnání s ostatními kondičními schopnostmi má vytrvalost určité nadřazené postavení a je nejlépe vědecky podložena (Měkota, Novosad, 2005). Z fyziologického hlediska ji pak můžeme chápat jako schopnost odolávat únavě a z pohledu každodenního zatížení vojáků, lze tuto schopnost považovat za prioritní. Při vojenské činnosti se projevuje zejména při pěších a zrychlených přesunech, přesunech na lyžích, překonávání překážek, vojenském plavání, ale i při dlouhodobých činnostech prováděných v sedě v relativním klidu. 2.5.4

Obratnostní schopnosti

Obratnostní schopnost je schopnost přesně realizovat složité časoprostorové struktury pohybu (Čelikovský a kol., 1979). Tato schopnost v sobě zahrnuje schopnost prostorové orientace, rovnováhy, motorické koordinace celého těla i jeho částí a pohyblivosti. Ve specifické podobě jsou obratnostní (koordinační) schopnosti důležitým předpokladem

tvorby

a

zdokonalování

sportovních

dovedností.

Vztah

mezi

obratnostními schopnostmi a technikou sportovních činností má své zvláštnosti a jeho osvětlení může přispět k pochopení podstaty i projevu obratnostních schopností (Dovalil, Choutka, 1991). Využití této schopnosti je významné zejména při různých druzích výsadků, manipulaci s vojenskou technikou, v boji z blízka, vojenském lezení, házení, překonávání překážek apod.

27

3.

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 3.1

Cíle práce

 dotazníkovým šetřením zjistit u VP a ostatních složek OS skutečný stav provádění výcviku na PD;  porovnat úroveň výcviku na PD u VP a ostatních složek OS;  na základě zjištěných faktů zhodnotit jaké formy, metody a postupy jsou nejčastěji využívány při výcviku na PD.

3.2

Úkoly práce

 formulovat vymezení základních pojmů v teoretické části;  popsat jednotlivé druhy PD v AČR;  formulovat metody empirického výzkumu;  provést dotazníkové šetření sestavením dotazníku dle cílů práce s uzavřenými a polozavřenými otázkami;  vyhodnotit data získaná pomocí dotazníkového šetření;  porovnat předepsaný a skutečně prováděný výcviku u výše jmenovaných jednotek.

3.3

Hypotézy

Předpokládáme, že výcvik u VP na PD bude intenzivnější než u ostatních složek OS, vzhledem k plnění úkolů VP. Domníváme se, že výcvik na PD za ztížených podmínek probíhá v minimální míře u všech dotazovaných vojenských útvarů a zařízení. Dále předpokládáme, že výcvik na PD u příslušníků výkonných jednotek bude intenzivnější než u příslušníků štábů. Předpokládáme, že potenciál využívání PD není v OS dostatečně využit.

28

4.

METODIKA PRÁCE Jedním ze základních prostředků na získání potřebných informací pro bakalářskou

práci je výběr vhodných metod a způsob zpracování informací takto získaných. V prvním kroku vycházíme ze zdrojů, které nám nabízejí dostatečná teoretická východiska pro další práci, která se týkají dané problematiky. Jedná se o literární prameny, zákony, předpisy a jednotlivá nařízení, jež poskytují nezbytné informace o zpracovávaném tématu. Druhý krok se zaměřuje na vlastní sběr informací a to především z dotazníku, ve kterém se snažíme získat odpovědi od dotázaných respondentů, abychom dokázali zhodnotit současný stav řešeného tématu.

4.1

Vybrané použité metody

Téma práce si vyžaduje dostat se k problému co nejblíže a uchopit tak jeho podstatu, kterou je zhodnocení současné situace užívání PD členy VP v komparaci s dalšími složkami OS. Od vytipované formy – dotazníkové metody – očekáváme průřezový přehled o využívání PD, o jejich stavu, potenciálu na jejich rozšíření či všeobecný postoj členů OS k fyzické aktivitě. Tato kvalitativní metoda nám zajišťuje možnost zhodnocení odpovědí dle určených otázek tak, aby se z nich dal vytvořit materiál, který aktuální situaci popisuje v různých složkách OS.

4.2

Úkoly a cíle zvolené dotazníkové metody

Metoda dotazníku se zaměřuje na otázky, které se týkají využívání PD v jednotlivých složkách OS. Otázky jsou v dotazníku seřazeny v logickém sledu, kdy se respondent noří do problematiky postupně krok za krokem a má tak možnost se k otázkám vyjádřit i ze své praxe a podle svých zkušeností. V dotazníku jsou zastoupeny otázky základní, které se týkají vlastního využití PD na daném pracovišti, je zde tázáno na různé varianty oblečení a ztížené podmínky uživatelů PD a také se sledují různé typy PD. Zjištění v průzkumu předložená jsou prezentovány vybranou skupinou tělovýchovných pracovníků z různých složek OS tak, aby se jednalo o průřezový přehled o problematice. Vybrané respondenty, kterými byli většinou tělovýchovní pracovníci, jsme oslovili ve většině případů elektronickou poštou. Byli jim zaslány dotazníky s uzavřenými 29

a polozavřenými otázkami, abychom docílili požadované zpětné odpovědi, která by identifikovala hlavní principy celého systému. Dotazník byl navržen tak, aby maximálně vyhovoval potřebám tohoto průzkumu. Při jeho tvorbě jsme vycházeli z teoretických východisek, z vlastní zkušenosti a z analýzy literárních pramenů k danému tématu. V průběhu dotazníkového průzkumu jsme zaznamenali, že dotazník respondenty zaujal a šíře celé problematiky se ukázala jako daleko větší než v původním konceptu. Z několika reakcí respondentů se dá usuzovat, že dané téma by bylo vhodné hlubším způsobem prošetřit ještě v budoucím výzkumu a to s cílem zaměřit se na jednotlivé útvary AČR a jejich konkrétní PD, šetřit skutečný stav PD a to nejen technický, ale i jejich účel pro konkrétní útvary dle povahy pracovního výkonu daného pracoviště.

4.3

Zpracování výsledků

Získaná data jsou zpracována v samostatné části, a to především grafickým přehledem. V případě složitějších – polouzavřených otázek, které respondenta vedou k individuální odpovědi budou výsledky prezentovány především slovním zhodnocením takové otázky tak, aby přehled o tématu byl širokospektrální. V práci se zaměřujeme na srovnání využívání PD příslušníky VP proti další složkám OS. Bylo osloveno celkem pět útvarů VP, návratnost dotazníků byla 100%. U ostatních složek OS bylo osloveno 55 útvarů. Návratnost dotazníků u OS byla nadpoloviční, zpět jsem obdržel 30 dotazníků. Přehledně jsou zpracovány otázky, které vedou k jednoznačné odpovědi typu ano/ne. Otázky, které osvětlují vztah sledovaného parametru – tj. poměr užívání PD při přípravných cvičeních VP a dalších složek OS budou komentovány co nejpodrobněji, aby byly osvětleny jednotlivé detaily dané problematiky. Výsledky budou zpracovány na základě vrácených dotazníků, ale vyhodnoceno bude i procento návratnosti odeslaných požadavků na vyplnění dotazníku. Jednotlivé odpovědi jsou hodnoceny udáním jejich četností či procentuálním vyjádřením. Poměrové ukazatele budou převedeny do procentového srovnání jednotlivých sledovaných skupin.

30

5.

VÝSLEDKY Výsledky dotazníkového šetření rozdělíme do třech částí. V první části budeme

hodnotit složku VP, druhá část bude obsahovat výsledky ostatních složek OS a třetí část bude výsledky těchto dvou skupin porovnávat. Dotazník bude vyhodnocen po jednotlivých otázkách grafickou formou a u otázek, kde se informace získává dle doplnění respondentů, bude výsledek formulován komentářem hodnotitele. Výsledky budou prezentovány dle posloupnosti otázek v dotazníku viz. Příloha č.1.

5.1

Výsledky Vojenské policie

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že útvary VP nemají žádné vlastní PD. Odpověď na první otázku je tedy negativní. Odpověď na druhou a třetí otázku, ve kterých se řeší další detaily PD, není relevantní jelikož se respondent k daným otázkám nemůže vyjádřit. Vzhledem k rozmístění VP, mají jednotlivá velitelství možnost využití PD u jiných útvarů. Dále má každé velitelství odloučená pracoviště, která jsou dislokována na různých útvarech AČR podle teritoriální působnosti jednotlivých velitelství VP. Dále vidíme graf, který je sestaven na základě četnosti odpovědí respondentů. Vidíme v něm zastoupení jednotlivých typů PD. Všechny útvary VP využívají PD SAC zřejmě proto, že tato PD je součástí každoročního kontrolního cvičení. PD NATO je druhou nejvyužívanější dráhou, jelikož se stává každoroční součástí policejního čtyřboje v rámci Sportovních her náčelníka Vojenské policie a proto na ní jednotlivé útvary VP trénují. PD pro pozemní vojsko a pro letectvo a PVOS jsou využívány útvary VP vzhledem k jejich regionální dostupnosti.

31

Využívané typy PD

Četnost odpovědí

PD SAC 5

PD pozemní vojsko

4

PD tankové, samohybné útvary, dělostřelectvo,... PD pro letectvo a PVOS

3

PD pro jednotky CO

2

PD NATO

1

jiná

0

necvičí

Graf 1: Využívané typy PD u VP

Šestá otázka dotazníku se týká intenzity výcviku na PD v rámci ročního plánu TP. Plánovaný počet hodin na TP na rok je v průměru u VP udáván 220h/rok a z toho by měly průměrně 24h/rok provádět výcvik na PD. Bylo zjištěno, že skutečnost prováděného výcviku na PD je v požadovaném rozsahu plněna. Vyhodnocení otázky č. 7 je zřejmé z grafického vyobrazení. Z níže uvedeného grafu a z telefonického dotazování vyplývá, že při cvičení na PD SAC je používána sportovní ústroj a na ostatních překážkových drahách je výcvik prováděn převážně v oděvu vz.95. Některé útvary cvičí na PD i s plnou polní a se zbraní.

32

Ústroj a výstroj při cvičení na PD

Četnost odpovědí

5 4 3 2 1 0

sportovní oděv vz.95

s plnou polní

se zbraní

jiné

Graf 2: Typy ústroje a výstroje při cvičení na PD u VP

Otázka osmá, která se zabývá výcvikem na PD za ztížených podmínek vypovídá o tom, že většina útvarů cvičí i po zátěži, případně za deště, což přináší zvýšenou míru rizika úrazu a je kladen větší důraz na psychickou odolnost jedince a skupin. Jeden útvar za ztížených podmínek na PD necvičí. Cvičení na PD za ztížených podmínek

3

2

1

déšť

šero

po zátěži

jiné

necvičí

Četnost odpovědí

4

0

Graf 3: Výcvik na PD za ztížených podmínek u VP

V otázce č. 9 řešíme podíl na výcviku jednotek štábu a výkonných jednotek. Bylo zjištěno, že se cvičení na PD zúčastňuje plný počet výkonných jednotek a pouze

33

jeden štáb. Výsledek potvrzuje naše očekávání. Otázka č. 10 není pro dané útvary relevantní, neboť všechny útvary VP cvičí na PD. Jedenáctá otázka dotazníku se orientuje na přínosy cvičení na PD, kde jednoznačně největším přínosem výcviku na PD je zlepšení úrovně fyzických schopností, na čemž se shodl plný počet útvarů a dále dle pořadí viz grafické znázornění. Respondenti se shodli také v názoru, že není pravdou, že by cvičení na PD nemělo přínos.

Přinos cvičení na PD zlepšení úrovně fyzických schopností

4

zlepšení úrovně pohybových dovedností

3 2 1 0

Četnost odpovědí

5

zlepšení úrovně psychické odolnosti zlepšení úrovně kondičních schopností není jiné

Graf 4: Přínos výcviku na PD u VP

Otázka č. 12 hodnotí v jakém rozsahu jsou rozvíjeny jednotlivé pohybové schopnosti při výcviku na PD. Všichni respondenti se shodli na tom, že při výcviku na PD se dá rozvíjet velké spektrum pohybových schopností viz graf, jsou to hlavně vytrvalostní a obratnostní schopnosti. Shodli se také, že není pravda, že cvičení na PD na tyto schopnosti nemělo vliv.

34

Rozvoj pohybových schopností na PD 5

Četnost odpovědí

4

rychlostní vytrvalost silová vytrvalost

3

silové schopnosti rychlostní schopnosti vytrvalostní schopnosti

2

obratnostní schopnosti jiné

1 0

Graf 5: Rozvoj pohybových schopností na PD u VP

Třináctá otázka dotazníku se věnuje výcvikovým postupům při cvičení na PD. Všechny útvary využívají analyticko-syntetický postup, který spočívá v rozložení cvičení na části a po zvládnutí dílčích kroků se spojují do celkové podoby. Čtyři útvary používají také synteticko-analytický postup. A tři používají i komplexní metodu.

Postupy výcviku na PD

Četnost odpovědí

5 4 3 2 1 0

syntetickoanalytické

analytickosyntetické

komplexní

Graf 6: Postupy výcviku na PD u VP

Předposlední otázka sleduje výcvikové formy cvičení na PD, kdy převládá skupinové cvičení na PD před individuálním viz graf.

35

Formy výcviku na PD 5

3 2 1

individuální

skupinové

hromadné

Četnost odpovědí

4

0

Graf 7: Formy výcviku na PD u VP

V poslední otázce sledujeme systém hodnocení cvičení na PD, kdy je u útvarů VP zastoupena pouze forma splnil/nesplnil, která je použita u ročních KC.

5.2

Výsledky ostatních složek Ozbrojených sil ČR

Z vyhodnocení dotazníků u otázek č. 1 a č. 2 u ostatních složek OS vyplynulo, že nadpoloviční většina složek vlastní PD, ale ne všechny jsou v provozuschopném stavu. Viz grafy č. 8 a č. 9. Přítomnost PD u jednotlivých útvarů

NE 12

ANO 18

Graf 8: Přítomnost PD u ostatních složek OS

36

Provozuschopnost PD u jednotlivých útvarů

NE; 6

ANO; 12

Graf 9: Provozuschopnost PD u ostatních složek OS

Dále vidíme graf, který je sestaven na základě četnosti odpovědí respondentů k otázce č.3. Vidíme v něm zastoupení jednotlivých typů PD u ostatních složek OS. Z grafu č. 10 vyplývá, že nejvíce je zastoupená PD SAC. Dodatkovým šetřením, kdy respondenti doplnili detailnější informace po telefonickém rozhovoru, bylo zjištěno, že důvodem pro vysokou četnost odpovědí je zřejmě materiální nenáročnost na obstarání tohoto typu PD. Dalším často uváděným typem je PD pro pozemní vojsko, která byla v minulosti v armádě všeobecně rozšířená vzhledem k početnosti pozemních vojsk v minulých obdobích. PD pro tankové, samohybné útvary a dělostřelectvo a PD pro jednotky CO nebyly respondenty zaznamenány. Důvodem je zřejmě jejich finanční náročnost na jejich obstarání a také nejsou tyto PD vyhledávány vzhledem ke snižujícím se počtům těchto druhů vojsk.

37

Typy PD u jednotlivých útvarů

PD SAC PD pozemní vojsko

12

PD tankové, samohybné útvary, dělostřelectvo,...

8 6 4 2

Četnost odpovědí

10

0

PD pro letectvo a PVOS PD pro jednotky CO PD NATO jiná necvičí

Graf 10: Typy PD u ostatních složek OS

V otázce 4. dotazníku se ptáme respondentů, jestli využívají PD u jiných úvarů. Nadpoloviční většina dotázaných PD u jiných útvarů využívá. Viz graf č. 11. Využití PD u jiných útvarů.

NE; 13

ANO; 17

Graf 11: Užívání PD u jiných útvarů ostatními složkami OS

Dále vidíme graf k otázce č.5, který je sestaven na základě četnosti odpovědí respondentů u ostatních složek OS. Vidíme v něm zastoupení jednotlivých typů PD. Celkem 15 útvarů ostatních složek OS využívají PD NATO. Tyto dráhy se v ČR vyskytují na dvou místech a to v Žatci a ve Vyškově. Zajímavý výsledek přinesla odpovědi v možnosti „jiné“. Sedm útvarů OS využívá tzv. „Dráhu bojovníka“ ve VVP Libavá. Tato dráha nebyla v dotazníku jmenovaná, jelikož ji nedefinuji žádný vojenský 38

předpis. Je zřejmé, že o tento typ PD je velký zájem ze strany ostatních složek OS. Jak komentujeme v otázce č.3, PD pro tankové, samohybné útvary a dělostřelectvo a PD pro jednotky CO nejmenoval žádný respondentů ani v této otázce pro výše uvedené důvody.

Využívané typy PD PD SAC PD pozemní vojsko

16 Četnost odpovědí

14 12

PD tankové, samohybné útvary, dělostřelectvo,...

10

PD pro letectvo a PVOS

8

PD pro jednotky CO

6

PD NATO

4 2

jiná

0

necvičí

Graf 12: Využívané typy PD u ostatních složek OS

Šestá otázka dotazníku se týká intenzity výcviku na PD v rámci ročního plánu TP ostatních složek OS. Plánovaný počet hodin na TP na rok je v průměru udáván 144h/rok a z toho by měly průměrně 36h/rok provádět výcvik na PD. Bylo zjištěno, že skutečný počet hodin prováděného výcviku na PD je nižší než požadovaný rozsah cvičení. V průměru se jedná o 5 hod. ročně. Sedmá otázka se týká ústroje a výstroje ostatních složek OS při cvičení na PD. Z dotazníkového šetření vyplývá, že téměř všichni dotazovaní, kteří na PD cvičí využívají oděv vz. 95 a některá cvičení provádějí se zbraní, nebo s plnou polní. Z telefonického dotazování vyplývá, že sportovní ústroj je využívána převážně na PD SAC.

39

Ústroj a výstroj při cvičení na PD 20

Četnost odpovědí

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

sportovní oděv vz.95

s plnou polní

se zbraní

jiné

Graf 13: Typy ústroje a výstroje při cvičení na PD u ostatních složek OS

Otázka osmá, která se zabývá výcvikem na PD za ztížených podmínek vypovídá o tom, že většina útvarů cvičí za deště. Devět respondentů uvedlo, že za ztížených podmínek necvičí. Zajímavé bylo zjištění u využití odpovědi „jiné“, kdy čtyři útvary uvádějí jako další ztížené podmínky cvičení na PD v zimním období. Dalším šetřením jsme se dozvěděli, že ale za ztížených podmínek jako je déšť a zimní období se některé překážky PD vynechávají.

Cvičení na PD za ztížených podmínek 10 9 7 6 5 4 3 2 1 déšť

šero

po zátěži

jiné

necvičí

Graf 14: Výcvik na PD za ztížených podmínek u ostatních složek OS

40

0

Četnost odpovědí

8

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že u otázky č. 9 cvičí podle předpokladu nejvíce výkonné jednotky, dále štáb a také byly v odpovědích zmíněny dvě jiné možnosti. U VeV-VA Vyškov se účastní cvičení na PD také posluchači kurzů a u pozemních jednotek cvičí tzv. zabezpečovací (dříve týlové) jednotky. Jako důvod pro necvičení na PD byl uveden u čtyřech špatný technický stav PD a u pěti útvarů je důvodem priorita jiných témat TP. Podíl jednotlivých složek na cvičení na PD

jiné; 2 štáb; 14

výkonné jednotky; 21

Graf 15: Podíl jednotlivých složek útvarů při cvičení na PD

Důvody necvičení na PD

jiné; 0

špatný technický stav PD; 4

priorita jiných témat TP; 5

Graf 16: Důvody pro necvičení na PD u ostatních složek OS

Všichni respondenti, kteří cvičí na PD se u otázky č. 11 shodli na tom, že výcvik na PD je přínosem a to jak v níže uvedených schopnostech a dovednostech dle grafu č. 16. Nikdo z respondentů neuvedl, že by cvičení na PD nemělo žádný přínos.

41

Přinos cvičení na PD zlepšení úrovně fyzických schopností

20

zlepšení úrovně pohybových dovedností

15 10 5

Četnost odpovědí

25

0

zlepšení úrovně psychické odolnosti zlepšení úrovně kondičních schopností není jiné

Graf 17: Přínos výcviku na PD u ostatních složek OS

Otázka č. 12 hodnotí v jakém rozsahu jsou rozvíjeny jednotlivé pohybové schopnosti při výcviku na PD u ostatních složek OS. Všichni respondenti se shodli na tom, že při výcviku na PD se dá rozvíjet velké spektrum pohybových schopností viz graf, jsou to hlavně vytrvalostní a obratnostní schopnosti. Shodli se také, že není pravdou, že cvičení na PD na tyto schopnosti nemělo vliv. Rozvoj pohybových schopností na PD 25

Četnost odpovědí

20

rychlostní vytrvalost silová vytrvalost

15

silové schopnosti rychlostní schopnosti vytrvalostní schopnosti

10

obratnostní schopnosti jiné

5 0

Graf 18: Rozvoj pohybových schopností na PD u ostatních složek OS

Třináctá otázka dotazníku se věnuje výcvikovým postupům při cvičení na PD. Většina útvarů využívá analyticko-syntetický postup, který spočívá v rozložení cvičení

42

na části a po zvládnutí dílčích kroků se spojují do celkové podoby. Některé útvary používají také synteticko-analytický postup i komplexní metodu, počty dle grafu č. 19.

Postupy výcviku na PD 16 Četnost odpovědí

14 12 10 8 6 4 2 0

syntetickoanalytické

analytickosyntetické

komplexní

Graf 19: Postupy výcviku na PD u ostatních složek OS

14 otázka sleduje výcvikové formy cvičení na PD, kdy převládá skupinové cvičení na PD před hromadným a individuálním viz graf č.20. Formy výcviku na PD 25

Četnost odpovědí

20 15 10 5 0

hromadné

skupinové

individuální

Graf 20: Postupy výcviku na PD u ostatních složek OS

Poslední otázka dotazníku zjišťuje využívání PD k testování příslušníků útvaru. U jednoho respondenta bylo zjištěno, že využívá cvičení na PD k testování v rámci profesního přezkoušení. Na toto přezkoušení jsou vypracovány interní normy. Jedná se o 4. brigádu rychlého nasazení. 43

Využití cvičení na PD k testování

14

Četnost odpovědí

12 10 8 6 4 2 0

nevyužívá

čtyřstupňové

splnil/nesplnil

jiné

Graf 21: Využití výcviku na PD na testování u ostatních složek OS a způsob hodnocení

5.3

Srovnání výsledků VP a ostatních složek OS

V této části práce budeme srovnávat obě sledované skupiny, kterými jsou všechny útvary VP a vybraný vzorek ostatních složek OS. Základní údaje jsme zjistili četností odpovědí na otázky v dotazníku. Jelikož se nejedná o stejně početné skupiny, srovnáváme četnost odpovědí poměrovým přepočtem na procenta dle jednotlivých skupin. Základní otázkou v dotazníku se dozvídáme, jestli daný útvar má vlastní PD. Ze získaných informací víme, že žádný z útvarů VP nemá svoji PD. Oproti tomu útvary ostatních

složek

OS

mají

dle

odpovědí

dotazovaného

vzorku

respondentů

v nadpoloviční většině svoji vlastní PD. Útvary VP tedy nemohou odpovědět na otázku č. 2, jelikož pro ně není relevantní.

U ostatních útvarů OS nejsou všechny PD

v provozuschopném stavu, tudíž i tyto útvary využívají PD jiných útvarů AČR. Doplňkovými otázkami a studiem literatury jsme zjistili, že vzhledem k rozmístění útvarů VP, mají jednotlivá velitelství možnost využití PD u jiných útvarů. Dále má každé velitelství odloučená pracoviště, která jsou dislokována na různých útvarech AČR podle teritoriální působnosti jednotlivých velitelství VP, kde mohou využívat jednotlivé PD.

44

K otázce třetí se vyjadřovali pouze respondenti ostatních složek OS, jelikož útvary VP nemají vlastní PD a proto jejich odpověď není relevantní. Tuto otázku tedy nemůžeme pro dvě skupiny srovnat. Ve čtvrté otázce dotazníku zjišťujeme, zda oslovení respondenti využívají PD u jiných úvarů. Nadpoloviční většina dotázaných respondentů u skupiny ostatních jednotek OS využívá více vlastní PD, naopak všech pět útvarů VP využívá PD jiných útvarů. Využíváte PD u jiných VÚ/VZ 100%

100%

90% 80% 70% 57%

60%

VP %

50%

43%

Ostatní %

40% 30% 20% 10%

0%

0% ano

ne

Graf 22: Srovnání VP a OS-využívání PD u jiných VÚ/VZ

Dle srovnání četností odpovědí od obou porovnávaných skupin, zjišťujeme, které typy PD jsou využívány nejčastěji. Nejvíce využívanou PD je u VP dráha SAC, u ostatních složek OS je to dráha NATO. Všechny útvary VP využívají PD SAC zřejmě proto, že tato PD je součástí každoročního kontrolního cvičení VP. PD NATO je u VP druhou nejvyužívanější dráhou, jelikož se stává každoroční součástí policejního čtyřboje v rámci Sportovních her náčelníka Vojenské policie a proto na ní jednotlivé útvary VP trénují. Naopak pro ostatní složky OS je PD SAC méně využívaná. Vzhledem k charakteru výkonu jednotlivých složek OS jsou využívány spíše v polním výcviku než v tělocvičně. PD pro pozemní vojska a pro letectvo a PVOS jsou využívány útvary VP vzhledem k jejich regionální dostupnosti. PD pro civilní obranu a PD pro tankové, samohybné, dělostřelecké a technické útvary nejsou využívány ani jednou z porovnávaných skupin. Je možné, že oslovený vzorek ostatních OS je pro přesné hodnocení

nedostatečný.

Zajímavý

výsledek

45

přinesla

odpovědi

v možnosti

„jiné“ v hodnocení skupiny ostatních jednotek OS. Sedm útvarů OS využívá tzv. „Dráhu bojovníka“ ve VVP Libavá. Tato dráha nebyla v dotazníku jmenovaná, jelikož ji nedefinují žádné vojenské předpisy. Je zřejmé, že o tento typ PD je velký zájem ze strany ostatních složek OS. Na jaké PD u vašeho nebo jiného VÚ/VZ cvičíte? 100%

100%

90%

80%

80% 70%

60%

60%

50%

50% 40% 30%

27% 20%

20%

23%

20% 13%

10%

0% 0%

0% PD SAC

PD pozemní vojsko

PD tankové, samohybné útvary, dělostřelectvo,...

0% 0% PD pro letectvo a PVOS

VP %

PD pro jednotky CO

0% PD NATO

jiná

0% 0% necvičí

Ostatní %

Graf 23: Srovnání VP a OS-využívané typy PD

Šestá otázka dotazníku se týká intenzity výcviku na PD v rámci ročního plánu TP. Plánovaný počet hodin na TP na rok vychází z programů zdokonalovací přípravy VP a daných předpisů AČR týkajících se provádění TP a je pro VP a ostatní složky OS různý. Pro VP je udáváno 220h/rok a z toho by měly průměrně 24h/rok provádět výcvik na PD. Plánovaný počet hodin na TP na rok pro ostatní složky OS je v průměru udáván 144h/rok a z toho by měly průměrně 36h/rok provádět výcvik na PD. Bylo zjištěno, že skutečnost prováděného výcviku na PD je u VP v požadovaném rozsahu plněna. Bylo zjištěno, že skutečný počet hodin prováděného výcviku na PD u ostatních složek OS je nižší než požadovaný rozsah výcviku, a to v průměru o 5 hod. ročně. Vyhodnocení sedmé otázky navazuje na odpovědi z předchozích otázek, jelikož sledujeme vztah mezi daným typem PD a ústroji a výstroji k tomu používanou a také nejčastěji používanou ústroj. Z šetření vyplývá, že většina útvarů sledovaných skupin využívá oděv vz. 95, který by se měl využívat v STP. VP cvičí více na PD SAC, kde využívá sportovní ústroj, ale také cvičí na ostatních PD, kde využívá oděv vz.95 a proto 46

jsou ve výsledcích četnosti odpovědí vyrovnané. Některé útvary cvičí na PD i s plnou polní a se zbraní. Jinou ústroj či výstroj nevybral žádný z dotazovaných respondentů ani v jedné skupině dotazovaných.

V jaké ústroji a výstroji cvičíte na PD? 100%

100%

100%

90% 80% 70%

63%

60%

60%

60%

50% 40% 30%

40% 27%

23%

20% 10%

0%

0% sportovní

oděv vz.95

s plnou polní VP %

se zbraní

0%

jiné

Ostatní %

Graf 24: Srovnání VP a OS-ústroj a výstroj při cvičení na PD

Otázka osmá, která se zabývá výcvikem na PD za ztížených podmínek vypovídá o tom, že většina útvarů VP cvičí i po zátěži, případně za deště, což přináší zvýšenou míru rizika úrazu a je kladen větší důraz na psychickou odolnost jedince a skupin. Ostatní složky OS cvičí především za deště a šera. Při vlastní odpovědi uvedly čtyři útvary, že výcvik na PD provádí také v zimních podmínkách. Při ztížených podmínkách jako je déšť a zima jsou některé překážky vynechávány. Z výsledků vyplývá, že ve ztížených podmínkách necvičí jeden útvar VP a devět útvarů ostatních složek OS.

47

Cvičíte na PD za ztížených podmínek? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

80% 60%

33%

30%

23%

17%

0% déšť

20%

13% 0%

šero

po zátěži VP %

jiné

necvičí

Ostatní %

Graf 25: Srovnání VP a OS-cvičení na PD za ztížených podmínek

U deváté otázky jsme z dotazníkového šetření zjistili, že všechny výkonné složky u respondentů, kteří cvičí na PD, se účastní výcviku na PD. Tohoto cvičení se zúčastňuje 20% štábů u VP a 47% štábu u ostatních složek OS. Tyto výsledky odpovídají očekávání. Jaké složky útvaru cvičí na PD? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100%

70% 47%

20% 7%

0% štáb

výkonné jednotky

VP %

jiné

Ostatní %

Graf 26: Srovnání VP a OS-složky útvaru cvičících na PD

Desátá otázka nemá srovnání, jelikož všechny útvary VP uvedly v dotazníku, že provádí výcvik na PD. Ostatní jednotky OS uvádí jako důvody k necvičení prioritu jiných témat či špatný technický stav PD.

48

Jedenáctá otázka dotazníku se orientuje na přínosy cvičení na PD. Všichni respondenti, kteří cvičí na PD se shodli na tom, že výcvik na PD je přínosem a to ve všech níže uvedených schopnostech a dovednostech. Intenzita jejich přesvědčení je dána četností odpovědí uvedenou v grafu viz níže. Nikdo z respondentů neuvedl, že by cvičení na PD nemělo žádný přínos. Plný počet útvarů VP se shodl na tom, že největším přínosem výcviku na PD je zlepšení úrovně fyzických schopností. V jakých oblastech je cvičení na PD přínosem ke zlepšení výkonu služby příslušníků vašeho VÚ/VZ? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100% 80% 70%

63%

60%

60% 60% 50%

zlepšení úrovně zlepšení úrovně zlepšení úrovně zlepšení úrovně kondičních psychické pohybových fyzických schopností odolnosti dovedností schopností VP %

0% 0%

0% 0%

není

jiné

Ostatní %

Graf 27: Srovnání VP a OS-přínos cvičení na PD

Na otázku č. 12 odpověděla většina respondentů z obou skupin ve shodě, tj. že cvičení na PD má na jednotlivé pohybové schopnosti významný vliv.

Všichni

respondenti se shodli na tom, že při výcviku na PD se dá rozvíjet velké spektrum pohybových schopností viz graf, jsou to hlavně vytrvalostní a obratnostní schopnosti. Shodli se také, že není pravda, že cvičení na PD na tyto schopnosti nemělo vliv.

49

Jaký trénink (rozvoj schopností) převážně provádíte? 100%

100% 90% 80% 70% 60%

100%

80% 70%

70%

60%

60%

57%

50% 40%

VP %

50%

47% 40%

Ostatní %

30% 17%

20% 10%

0% 0%

0% rychlostní vytrvalost

silová vytrvalost

silové rychlostní vytrvalostní obratnostní schopnosti schopnosti schopnosti schopnosti

jiné

Graf 28: Srovnání VP a OS-rozvoj pohybových schopností na PD

Třináctá otázka dotazníku se věnuje výcvikovým postupům při cvičení na PD. V grafu vidíme, že všechny útvary VP a většina útvarů ostatních složek OS využívá analyticko-syntetický postup, který spočívá v rozložení cvičení na části a po zvládnutí dílčích kroků se spojují do celkové podoby. V těsném závěsu je postup syntetickoanalytický přístup, který používají čtyři útvary VP a 17 útvarů ostatních složek OS. Komplexní metoda je zastoupena nejméně.

Jaké výcvikové postupy převážně uplatňujete na PD?

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

100% 80%

50% 40%

33% 23%

komplexní

analyticko-syntetické

Graf 29: postupy výcviku na PD

50

synteticko-analytické

VP % Ostatní %

Předposlední otázka sleduje výcvikové formy cvičení na PD u obou sledovaných skupin. U VP i u ostatních složek OS převládá skupinové cvičení na PD před hromadným a individuálním viz graf dle očekávání.

Jaké výcvikové formy převážně uplatňujete na PD? 100%

100% 90% 80%

80% 70%

70%

60%

60%

47%

50% 40% 30%

VP %

23%

Ostatní %

20% 10% 0% individuální

skupinové

hromadné

Graf 30: formy výcviku na PD

V poslední otázce sledujeme systém hodnocení cvičení na PD u obou srovnávaných skupin. U útvarů VP je zastoupena pouze forma splnil/nesplnil, která je použita u ročních KC. Naproti tomu vůbec výcvik na PD k testování nepoužívá 14 útvarů ostatních složek OS. U jednoho útvaru ostatních složek OS bylo zjištěno, že využívá cvičení na PD k testování v rámci profesního přezkoušení. Na toto přezkoušení jsou vypracovány interní normy. Jedná se o 4. brigádu rychlého nasazení.

51

6.

DISKUZE V třetí části práce definujeme cíle a úkoly, které je třeba naplnit, abychom docílili

uceleného výsledku. V rámci tohoto bodu jsme si postavili několik hypotéz. Na ně se nyní budeme snažit vypracovat odpovědi dle informací získaných z dotazníkových a telefonických šetření, ze studia literatury a vlastní zkušenosti získané praxí výkonu příslušníka VP. Předpokládali jsme, že výcvik na PD bude u VP intenzivnější než u ostatních složek OS, vzhledem k plnění úkolů VP. Z dostupných informací získaných dotazníkovým průzkumem jsme zjistili, že tato hypotéza je potvrzena, jelikož ve srovnání s ostatními složkami OS všechny útvary VP cvičí na PD a to i přesto, že ani jeden z útvarů VP nemá svou vlastní PD. Využívá tak PD jiných útvarů a to především typ PD SAC a NATO. Domnívali jsme se, že výcvik za ztížených podmínek probíhá v minimální míře u všech dotazovaných vojenských útvarů a zařízení. Šetření ukázalo, že tato hypotéza se neukázala jako správná. Výcvik za ztížených podmínek vykonává sice čtyři z pěti útvarů VP, ale z ostatních složek OS cvičení za ztížených podmínek devět útvarů neprovozuje vůbec. Ztížené podmínky výcviku tedy pro útvary představují vyšší riziko úrazů a jejich vykonávání není vždy plněno v celé sestavě PD. Z výsledku vyplývá, že některé útvary u PD při dešti a zimě některé překážky zcela vynechávají. Dále jsme předpokládali, že výcvik na PD u příslušníků výkonných jednotek bude intenzivnější než u příslušníků štábů. Tato hypotéza se ukázala jako správná, jelikož z šetření dotazníkem a dalším sběrem dat vyplývá, že opravdu většina výkonných jednotek se účastní výcviku na PD. Tohoto cvičení se zúčastňuje 20% štábů u VP a 47% štábu u ostatních složek OS. Předpokládali jsme, že potenciál využívání PD není v OS dostatečně využit. Tato hypotéza se dá označit jako správná a lze ji přijmout. Z dotazníkového šetření jsme získali od respondentů velmi podstatnou informaci a tou je shoda obou skupin a jednotlivých tázaných útvarů v otázce týkající se přínosu výcviku na PD. Všechny útvary VP i útvary ostatních složek OS se shodly na tom, že výcvik na PD je přínosem a to v několika oblastech. Nejvyšší četnost odpovědí jsme zaznamenali na zlepšení úrovně fyzických schopností. Útvary obou skupin se snaží provádět výcvik na PD i v případě, že vlastní dráhu nemají a to i za cenu přesunutí výcviku k jinému útvaru. Na PD cvičí průřezově 52

všechny oslovené útvary AČR. Jeden z oslovených respondentů využívá výcvik na PD pro testování a má své interní normy pro jeho hodnocení. Z dalšího šetření nad rámec dotazníku, kdy jsme podrobnosti a nové poznatky pro práci získávali analýzou dostupných zdrojů, sledováním světových i českých médií a čerpali jsme z vlastní zkušenosti z praxe vojenského policisty, jsme zaznamenali, že výcvik na PD má ve světě rostoucí tendenci. V současné době je budována v Afghánistánu PD ve výcvikovém centru policie v Lógaru. Vojenské jednotky NATO využívají typizovanou PD pod stejným názvem, která se jeví jako oblíbená i v podmínkách AČR. Dále i PD NATO využívají příslušníci vojenského pětiboje jako jednu z jeho disciplín a to na celosvětové úrovni, což dokladuje i skutečnost, že ve VeV-VA Vyškov bylo pořádáno mezinárodní mistrovství. Vysoký počet respondentů uvedl že nevyužívá výcvik na PD, z důvodu špatného technického stavu, zároveň z dostupných zdrojů vyplynulo, že v minulosti bylo budováno více PD, které bez budoucích oprav nebudou být moci využívány. Z dotazníků a dalšího šetření bylo zjištěno, že jednotlivé útvary VP a ostatní složky OS jsou ochotny dojíždět na výcvik velké vzdálenosti. Proto navrhujeme soustředit se s investicemi na budování nových PD především typu NATO, které jsou ve světě trendem. Jejich konstituce sestává z odolnějších materiálů, které vydrží s nižší potřebou oprav po delší dobu. Vzhledem k výše uvedeným faktům, by bylo vhodné uvažovat o vybudování dalších PD NATO v ČR v rámci zlepšení její dostupnosti, pro větší spektrum útvarů.

53

7.

ZÁVĚRY Cílem práce bylo zhodnocení situace, která se týká výcviku na PD od teoretických

východisek, ve kterých jsme definovali veškeré pojmy týkající se řešené problematiky, přes stanovení cílů a postupů, jak potřebná data zajistit a popsání metodologických cest na zpracování a vyhodnocení získaných podkladů pomocí vlastního šetření. Potřebné informace jsme získali různými formami empirického výzkumu tj. pomocí sběru dat, studiem literárních pramenů, předpisů a zákonů, o které se problematika opírá a využili jsme také metody dotazníkového šetření, interview pomoc telefonického šetření ve snaze získat ucelenou představu o stavu řešené problematiky. V práci jsme dle cíle dotazníkovým šetřením zjistili jaký je skutečný stav provádění výcviku na PD u VP a ostatních složek OS a prezentovali jsme naše poznatky do části výsledků.

V dotazníku

byly

použity

uzavřené

i

polozavřené

otázky

a jeho výsledky byly zhodnoceny a popsány dle metodologie práce. Pro lepší přehlednost jsme doplnili grafické znázornění vyhodnocení dotazník, abychom naplnili cíl porovnat úroveň výcviku na PD u VP a ostatních složek OS. Na základě zjištěných faktů jsme zhodnotili jaké formy, metody a postupy jsou nejčastěji využívány při výcviku na PD. Nejčastější formou je skupinové cvičení a toto zjištění platí u VP i u ostatních složek OS. V práci je porovnán předepsaný a skutečně prováděný výcvik u jednotek VP a u ostatních složek OS a to např. srovnáním plánu TP v rozmezí počtu hodin za rok dle předpisu a skutečného stavu plnění plánu. Bylo zjištěno, že útvary VP plní plán v daném rozmezí oproti ostatním jednotkám OS, které z důvodů popsaných ve výsledkové části práce tento plán plní podprůměrně. V rámci úkolů jsme popsali jednotlivé druhy PD v AČR a naznačili jsme trend v moderních zahraničních armádách, kdy se dle dostupných zdrojů pro výcvik různých vojsk často využívá typ PD NATO. Z této práce vyplývá, jaký význam má pro vojenského profesionála výcvik na PD a to především v komplexním rozvoji pohybových schopností a psychické odolnosti a to i díky prováděnému výcviku za ztížených podmínek. Z výše uvedených poznatků vyplývá potřeba zabývat se dále tvorbou norem, které mají zásadní vliv při testování v rámci KC což by mohlo vést ke zlepšení úrovně profesní připravenosti vojáka. Tato myšlenka má potenciál být dále rozvita např. v diplomové práci.

54

8.

POUŽITÁ LITERATURA

ČELIKOVSKÝ, S. a kol. Antropomotorika pro studující tělesnou výchovu. Praha: SPN, 1979. ISBN 80-04-23248-5. DOLEJŠÍ, L. a kol. Vojenská policie 1991-2006. Praha: AVIS, 2005. 96s. ISBN 807278-314-9. DOLEJŠÍ, L. a kol. Vojenská policie. Praha: AVIS, 2007. 95s. ISBN 80-7278-428-8. DOVALIL, J. a kol. Výkon a trénink ve sportu. 3 vyd. Praha: Olympia, 2009. 336s. ISBN 978-80-7376-130-1. DOVALIL, J., CHOUTKA, M,. Sportovní trénink. 2.vyd. Praha: Olympia, 1991. 333s. ISBN 80-7033-099-6. HENDL,J. Kvalitativní výzkum. 2. vyd. Praha: Portál, 2008. 408s. ISBN 978-80-7367485-4. HENDL, J. Přehled statistických metod. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 696s. ISBN 97880-7367-482-3. JANSA, P., DOVALIL, J. a spoluautoři. Sportovní příprava. Praha: Q-art, 2007, 271s. ISBN 80-903280-8-3. KAMENICKÁ, Z. Základní tělesná příprava v AČR. Praha, 2007. 136s. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce Antonín Konrád. KUBÁLEK, L. Koncepce speciální tělesné přípravy. Vojenský profesionál, 1993, č.12, s. 18-19, 1994, č. 1, s. 23-24. ISSN 1210-3179. KYSILKA, Z. Kapitoly z metodiky tělesné přípravy. Praha: VO FTVS UK Praha, 1995. 104s. MĚKOTA, K., NOVOSAD, J. Motorické schopnosti. Olomouc: UPOL, 2005. 176s. ISBN 80-244-0981-X. MINISTERSTVO OBRANY ČR. Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu Brdy. Praha: Agentura vojenských informací a služeb, 2005. 112 s. ISBN 80-7278-316-5. PŘÍVĚTIVÝ,L. Vojenská tělovýchova. Praha: Karolinum,2004. 110 s. ISBN 80-2460805-7. SLEPIČKOVÁ, I. Sport a volný čas. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0044-7.

55

Zákony, předpisy, rozkazy a nařízení NNGŠ AČR č.5. Směrnice pro organizaci a řízení služební tělesné výchovy v AČR. Praha 1993. Rozkaz MO ČR č.14/1999., Výcvik vojáků a žáků vojenských škol ve speciální tělesné přípravě. Praha 1999. Těl-1-1. Tělesná příprava v Československé lidové armádě. Praha, 1989. Těl-51-2. Překonávání překážek a házení. Praha, 1999. Zákon č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii. Praha, 1992. Zákon č. 219/1999 Sb. o Ozbrojených silách České Republiky. Praha, 1999.

Internetové zdroje http://www.acr.army.cz/struktura/spolecne-sily/podpurny-komplet http://www.vavyskov.cz/cs/content/velitelstvi-vycviku-%E2%80%93-vojenskaakademie http://www.vzcr.cz http://www.hrad.army.cz/index.html

56

9.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AČR………… Armáda České republiky ČR……………Česká republika KC………..…..kontrolní cvičení MO…………...ministerstvo obrany NATO………..North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance) OdV…………..oddělení výcviku OS…………….Ozbrojené síly České republiky PD…………….překážková dráha SpS AČR……..Společné síly Armády České republiky STP…………...speciální tělesná příprava TP………….….tělesná příprava VeV-VA……... Velitelství výcviku – Vojenská akademie VP……………. Vojenská policie VVP…………..vojenský výcvikový prostor VZ…………….Vojenské zpravodajství ZTP……………základní tělesná příprava

57

10.

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Využívané typy PD u VP ................................................................................... 32 Graf 2: Typy ústroje a výstroje při cvičení na PD u VP ................................................. 33 Graf 3: Výcvik na PD za ztížených podmínek u VP ...................................................... 33 Graf 4: Přínos výcviku na PD u VP................................................................................ 34 Graf 5: Rozvoj pohybových schopností na PD u VP...................................................... 35 Graf 6: Postupy výcviku na PD u VP ............................................................................. 35 Graf 7: Formy výcviku na PD u VP ............................................................................... 36 Graf 8: Přítomnost PD u ostatních složek OS................................................................ 36 Graf 9: Provozuschopnost PD u ostatních složek OS..................................................... 37 Graf 10: Typy PD u ostatních složek OS........................................................................ 38 Graf 11: Užívání PD u jiných útvarů ostatními složkami OS......................................... 38 Graf 12: Využívané typy PD u ostatních složek OS....................................................... 39 Graf 13: Typy ústroje a výstroje při cvičení na PD u ostatních složek OS .................... 40 Graf 14: Výcvik na PD za ztížených podmínek u ostatních složek OS.......................... 40 Graf 15: Podíl jednotlivých složek útvarů při cvičení na PD ......................................... 41 Graf 16: Důvody pro necvičení na PD u ostatních složek OS........................................ 41 Graf 17: Přínos výcviku na PD u ostatních složek OS ................................................... 42 Graf 18: Rozvoj pohybových schopností na PD u ostatních složek OS ......................... 42 Graf 19: Postupy výcviku na PD u ostatních složek OS................................................. 43 Graf 20: Postupy výcviku na PD u ostatních složek OS................................................. 43 Graf 21: Využití výcviku na PD na testování u ostatních složek OS ............................ 44 Graf 22: Srovnání VP a OS-využívání PD u jiných VÚ/VZ .......................................... 45 Graf 23: Srovnání VP a OS-využívané typy PD............................................................. 46 Graf 24: Srovnání VP a OS-ústroj a výstroj při cvičení na PD ...................................... 47 Graf 25: Srovnání VP a OS-cvičení na PD za ztížených podmínek............................... 48 Graf 26: Srovnání VP a OS-složky útvaru cvičících na PD ........................................... 48 Graf 27: Srovnání VP a OS-přínos cvičení na PD.......................................................... 49 Graf 28: Srovnání VP a OS-rozvoj pohybových schopností na PD ............................... 50 Graf 29: postupy výcviku na PD..................................................................................... 50 Graf 30: formy výcviku na PD ....................................................................................... 51

58

11.

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Systém služební tělesné výchovy v rezortu MO .......................................... 19 Obrázek 2: Profesionální připravenost vojáka................................................................ 23 Obrázek 3: Proces tělesné přípravy ................................................................................ 25 Obrázek 4: Překážková dráha SAC ................................................................................ 63 Obrázek 5: Překážková dráha pozemního vojska ........................................................... 64 Obrázek 6: Překážková dráha pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary ........................................................................................................................................ 66 Obrázek 7: Překážková dráha pro jednotky letectva a PVOS ........................................ 67 Obrázek 8: Překážková dráha pro útvary Civilní obrany ............................................... 68 Obrázek 9: Překážková dráha NATO ............................................................................. 69

59

12.

PŘÍLOHY

Seznam příloh: Příloha 1: Dotazník - překážkové a lanové dráhy........................................................... 61 Příloha 2: Překážková dráha SAC .................................................................................. 63 Příloha 3: Překážková dráha pro pozemní vojsko .......................................................... 64 Příloha 4: Překážková dráha pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary ........................................................................................................................................ 66 Příloha 5: Překážková dráha pro jednotky letectva a PVOS .......................................... 67 Příloha 6: Překážková dráha pro jednotky Civilní obrany.............................................. 68 Příloha 7: Překážková dráha NATO ............................................................................... 69

60

Příloha 1: Dotazník - překážkové a lanové dráhy Hodnost, jméno, příjmení dotazovaného: Název a číslo VÚ/VZ: 1. Je u vašeho VÚ/VZ překážková dráha?: - ne ano 2. Je PD u vašeho VÚ/VZ provozu schopná?: - ne ano 3. Jaký typ PD je u vašeho VÚ/VZ?: - PD SAC; - PD pro pozemní vojsko; - PD pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary; - PD pro jednotky letectva a PVOS; - PD pro jednotky Civilní obrany; - PD NATO - jiná (název a popis PD): 4. Využíváte PD u jiných VÚ/VZ? - ne ano (napište název a číslo VÚ/VZ) 5. Na jaké PD u vašeho nebo jiného VÚ/VZ cvičíte?: - PD SAC; - PD pro pozemní vojsko; - PD pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary; - PD pro jednotky letectva a PVOS; - PD pro jednotky Civilní obrany; - PD NATO - jiná (název a popis PD): - necvičíme (důvod): 6. Kolik hodin TP máte za rok a kolik z toho je na PD, jaký je plán a jaká je skutečnost?: 7. V jaké ústroji a výstroji cvičíte na PD?: - sportovní - oděv vz. 95 - s plnou polní - se zbraní - jiné (popiš) 8. Cvičíte na PD za ztížených podmínek?: - déšť - šero - po zátěži - jiné (popiš) - necvičíme 61

9. Jaké složky útvaru cvičí na PD?: - štáb - výkonné jednotky - jiné (popiš) 10. Jestliže necvičíte na PD, tak z jakého důvodu?: - špatný technický stav - priorita jiných témat TP - jiné (popiš) 11. V jakých oblastech je cvičení na PD přínosem ke zlepšení výkonu služby příslušníků vašeho VÚ/VZ?: - zlepšení úrovně fyzických schopností - zlepšení úrovně pohybových dovedností - zlepšení úrovně psychické odolnosti - zlepšení úrovně kondičních schopností - není - jiné (popiš) 12. Jaký trénink (rozvoj schopností) převážně provádíte?: - rychlostní vytrvalost - silová vytrvalost - silové schopnosti - rychlostní schopnosti - vytrvalostní schopnosti - obratnostní schopnosti - jiné (popiš) 13. Jaké výcvikové postupy převážně uplatňujete na PD?: - komplexní - analyticko-syntetické (po částech) - synteticko-analytické (jak v celku, tak po částech) 14. Jaké výcvikové formy převážně uplatňujete na PD?: - individuální - skupinové - hromadné 15. Využíváte cvičení na PD k testování? Pokud ano jaké používáte hodnocení (normy)?: - nevyužíváme - čtyřstupňové - splnil/nesplnil - jiné (popiš) Pokud využíváte vlastní normy, prosím připojení k dotazníku. Vhodné odpovědi zakroužkujte, nebo označte barevně, odpovědí na otázku může být i více možností.

62

Příloha 2: Překážková dráha SAC

Obrázek 4: Překážková dráha SAC

Délka trati: 15m tam a 15m zpátky. Počet překážek: 4 Překážky: č.1 – koza na šíř č.2 – švédská lavička č.3 – dvě na délku položené žíněnky č.4 – kůň na šíř

63

Příloha 3: Překážková dráha pro pozemní vojsko

Obrázek 5: Překážková dráha pozemního vojska

Počet překážek: 21 Překážky: č. 1 – zákop: hloubka 1,5 m, šířka 1 m č.2 – široký příkop: hloubka 1,5 m, šířka7 m č.3 – kladina: délka 8 m, šířka 0,3 m č.4 – zátaras: délka 11 m, šířka 4,5 m č.5 – příkop: hloubka 1 m, šířka 2 m, 2,5 m, 3 m č.6 – labyrint: délka 6 m, šířka 2 m, výška 1,1 m č.7 – stěna se šikmou kladinou: výška 2 m, délka kladiny 3,2 m, šířka kladiny 0,25-0,3m č.8 – kladina se třemi úseky: výška 2 m, č.9 – kladinové schodiště: šířka 2m, výška 0,8-1,2-1,5-1,8 m, délka mezer 1,2m a šikmý žebřík: délka 2,3 m č.10 – bariéra s otvory: výška 1,1 m, šířka 2,6 m, otvory: nižší 0,4x1 m, vyšší 0,5x0,6 m č.11 – okop a nakrytý spojovací zákop: hloubka 1,5 m, č.12 – zákop: hloubka 1,5 m, šířka 1 m

64

č.13 – ohrada uprostřed příkopu: šířka 2m, hloubka 0,8 m, výška ohrady ode dna příkopu 1,6 m č.14 – část domu s okny: šířka 3m č.15 – kladina s dvěma poskokovými plošinami: délka 4 m, šířka 0,2 m, výška 3 m, plošiny: 1 x 1 m, první – výška 2 m a 1 m od kladiny, druhá – výška 1 m a 1 m od 1. plošiny č.16 – zákop: hloubka 1,5 m, šířka 2 m č.17 – maketa obrněného transportéru č.18 – lávková konstrukce č.19 – běžecká dráha: šířka 2m č.20 – bedna: hmotnost 40 kg, rozměry: 1,1 x 0,4 x 0,2 m č.21 – štít: rozměry 2 x 1 m, výška 0,4 m

65

Příloha 4: Překážková dráha pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary

Obrázek 6: Překážková dráha pro tankové, samohybné dělostřelecké a technické útvary

Počet překážek: 14 Překážky: č.1 – zákop: hloubka 1,5 m, šířka 1 m č.2 – stupně s břemenem: výška 0,6-1,25-1,65 m, délka 0,6 m, šířka kladinek 0,6 m, břemeno-bednička: hmotnost 40kg, rozměr 1,1 x 0,4 x 0,2 m č.3 – maketa tanku č.4 – kruh na házení granátů: průměr 2 m č.5 – bednička: hmotnost 40 kg, rozměr 1,1 x 0,4 x 0,2 m č.6 – příkop: hloubka 1 m, šířka 2-2,5-3 m č.7 – labyrint: délka 6 m, šířka 2 m, výška 1,1 m č.8 – stěna se šikmou kladinou: výška 2 m, kladina: délka 3,2 m, šířka 0,25 m až 0,8m č.9. – kladina s třemi úseky: výška 2 m č.10 – kladinové schodiště: šířka 2 m, výška 0,8-1,2-1,5-1,8 m, vzdálenost mezi kladiny 1,2 m, šikmý žebřík: délka 2,3 m č.11 – bariéra s otvory: výška 1,5 m, šířka 2,6 m, otvory: nižší 1x0,4 m, vyšší 0,5x0,6 m č.12 – okop a nakrytý spojovací zákop: hloubka 1,5 m, č.13 – zákop: hloubka 1,5 m, šířka 1 m č.14 – běžecká dráha široká 2 m 66

Příloha 5: Překážková dráha pro jednotky letectva a PVOS

Obrázek 7: Překážková dráha pro jednotky letectva a PVOS

Počet překážek: 6 Překážky: č.1 – kombinovaná překážka: výška 5m, šířka 4,5 m, výška stěny 2 m č.2 – labyrint: délka 6 m, šířka 2 m, výška 1,1 m č.3 – kladinové schodiště: šířka 2 m, výška 0,8-1,2-1,5-1,8 m, vzdálenost mezi kladiny 1,2 m, šikmý žebřík: délka 2,3 m č.4 – příkop: šířka 3 m, hloubka 1 m č.5 – běžecká dráha po obou stranách: délka 100 m, šířka 2 m č.6 – bednička: hmotnost 20 kg, rozměry 1,1 x 0,4 x 0,2 m

67

Příloha 6: Překážková dráha pro jednotky Civilní obrany

Obrázek 8: Překážková dráha pro útvary Civilní obrany

Překážková dráha pro Civilní obranu se skládá z části PD pro pozemní vojsko, je doplněna o úvodní a závěrečnou část, která obsahuje pět překážek. Počet překážek: 14 Překážky: č.1 - startovní čára PD č.2- stěna s lanem: výška 5 m, šířka 1,5 m č.3 – zával: výška 3 m, délka 5m ve spodní části a 2 m v horní části, šířka 7 m č.4 – úkryt s hasícím přístrojem: délka 4 m, šířka 2 m, výška1,8 m č.5-12 – překážková dráha pro pozemní vojko č.13 – vodorovná lávka se šikmým a svislým žebříkem: výška 4 m, délka 8 m, šířka 5 m, výška lávky 1,8 m nad kterou je upevněné lano č.14 – panelová věž s okny: šířka 4 m, okna ve výšce 1. poschodí-rozměry 1x1,5

68

Příloha 7: Překážková dráha NATO

Obrázek 9: Překážková dráha NATO

Počet překážek: 20 Překážky: č.1 – provazový žebřík: výška 5 m č.2 – dvě kladiny: výška- první 0,95 m, druhá 1,35 m č.3 – drátěný zátaras: délka 8 m, výška 0,55 m č.4 – drátěná síť: délka 20 m, výška 0,45-0,5 m č.5 – brod: délka 8m, výška 0,18 m č.6 – třístupňová kladina: výška kladin 0,7-1,5-2,2 m č.7 – kladina: výška 1 m, šířka 0,12 m, délka 8,5 m č.8 – šikmá stěna s lanem: výška 3 m, šířka 2,1 m č.9 – vlnovité kladiny: výška první a třetí 1,2 m, druhé a čtvrté 0,6 m, mezery mezi kladiny 1,6 m č.10 – irský stůl: výška 2 m, šířka 0,45 m č.11 – tunel a dvě kladiny: tunel-výška průlezu 0,5 m, délka 1,1 m, kladiny-první výška 1,2 m, druhá 0,5 m, mezera mezi kladiny a tunelem 1,75 m č. 12 – kladinové schodiště: výška 0,75-1,25-1,8-2,3 m, mezera mezi kladiny1,45 m č.13 – šikmý val a jáma: výška 1,8 m, délka 3,0 m č.14 – nízká zeď: výška 1 m, šířka 0,25 m č.15 – jáma: hloubka 2 m, délka 3,5 m č.16 – pevný žebřík: výška 4 m

69

č.17 – vysoká zeď: výška 1,9 m, šířka 0,25 m č. 18 – lomená kladina: délka 14,36 m, šířka 0,15 m, výška 0,5 m, úhel mezi 3 kladinami 135°, délka každé kladiny 5 m č.19 – labyrint: délka 8 m, výška 0,8 m, č.20 – nízké zídky: délka 12 m, výška první 1 m, druhé 1,2 m, třetí 1m, mezera mezi zídky 6 m, šířka zídek 0,25 m

70