UNIVERZITA KARLOVA PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra žurnalistiky
Anna Baumová
Zpravodajství a publicistika ve vysílání Rádia Česko Bakalářská práce
Praha 2010
Autor práce: Anna Baumová Vedoucí práce: PhDr. Josef Maršík, CSc. Oponent práce: Datum obhajoby: 2010 Hodnocení: ………………………..
Bibliografický záznam BAUMOVÁ, Anna. Zpravodajství a publicistika ve vysílání Rádia Česko. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky, 2010. 91 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Josef Maršík, CSc.
Anotace Bakalářská práce „Zpravodajství a publicistika ve vysílání Rádia Česko“ pojednává o novém digitálním okruhu Českého rozhlasu formátu All News. Několik kapitol je věnováno vzniku a vývoji vysílání této stanice. Největší důraz však autorka klade na deskripci hlavních zpravodajských a publicistických pořadů Rádia Česko. Zkoumá je jak z tematického, tak z formálního hlediska. Práce se dále zabývá charakteristikou stanice, organizací práce v redakci, spoluprací s ostatními okruhy Českého rozhlasu, specifickými rysy moderace na Rádiu Česko, ale také poslechovostí a výzkumem posluchačů této stanice. Vedle novinářských aspektů se autorka práce zajímá také o marketing a public relations (PR) Rádia Česko nebo o webové stránky stanice. Nechybí ani kapitola o možné budoucnosti tohoto okruhu Českého rozhlasu. Pro lepší ilustraci problematiky nabízí práce několik příloh – tematicky se dotýkají poslechovosti stanice, mediálních kampaní nebo programového schématu. Na úplný závěr zařadila autorka práce dva rozhovory s vedoucími pracovníky Rádia Česko, s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou a s šéfredaktorem Robertem Břešťanem. Práce si klade za cíl deskripci a obsahovou analýzu vysílání, stejně jako nastínění perspektiv další existence této zpravodajsko-publicistické stanice.
Annotation Bachelor thesis „News and Current Affairs in Radio Česko Broadcasting“ deals with a new All News digital station of a public Czech Radio. Some chapters are dedicated to the launch and history of this news and current affairs station. It focuses mostly on description of news reports and current affairs programmes – both on level of content and formal structure. Thesis considers characteristic of this station, team work of all the editors, correspondents and presenters. Furthermore, partnership with other stations of the Czech Radio is examined. It deals with audience ratings of this All News station as well. Besides, the author of this bachelor thesis focuses on public relations – e. g. web pages, media partnership of Radio Česko and a campaign to raise awareness of the station. In addition, future perspective of station and an analysis of the broadcasting are purposed. For a better understanding of a theme, at the end of thesis, supplements are offered. They deal with audience ratings, media campaigns and with everyday schedule. Finally, there are two interviews with chief editors of Radio Česko. The author of the bachelor thesis wishes to bring both the description and the analysis of this analytical news and current affairs station and to sketch the perspective of broadcasting of this particular station.
Klíčová slova Zpravodajství, publicistika, Rádio Česko, Český rozhlas, All News formát, digitální okruh, stanice
Keywords News, Current Affairs, Rádio Česko, Czech radio, All News format, digital station, station
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen uvedené prameny a literaturu. 2. Vlastní text práce bez anotací a příloh má celkem 83 527 znaků s mezerami, tj. 46 normostran. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti pro účely výzkumu a studia.
V Praze dne 13. května 2010
Anna Baumová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za laskavou spolupráci všem tvůrcům vysílání Rádia Česko, za konzultace a rozhovory zejména Haně Hikelové, Markétě Burešové, Robertu Bešťanovi, Mariánu Vojtkovi, Václavu Hradeckému, Martině Maškové, Evě Ziliziové, Blance Vávrové a dalším. Velký dík patří i vedoucímu této práce PhDr. Josefovi Maršíkovi, CSc. V neposlední řadě děkuji své rodině a příteli za podporu při studiu a psaní této práce.
Obsah Úvod .......................................................................................... 13 1.
Vznik a vývoj vysílání Rádia Česko .............................. 15
1.1 Počátky vysílání ..................................................................16 1.2 Rozšíření vysílacích časů...................................................16 1.3 Vysílání na frekvencích BBC..............................................17 1.3.1 Licenční podmínky .................................................................... 17 1.3.2 Programové změny ................................................................... 18 1.3.3 Vysílání o víkendech ................................................................. 19
1.4 Další vývoj vysílání .............................................................20
2.
Charakteristika stanice .................................................. 22
2.1 Jak lze Rádio Česko naladit ...............................................22 2.2 Výzkum posluchačů Rádia Česko a jeho reflexe v programové tvorbě ..........................................................23 2.2.1 Poslechovost Rádia Česko ........................................................ 23 2.2.2 Výzkum posluchačů Rádia Česko ............................................. 24 2.2.3 Reflexe výzkumu v programové tvorbě ..................................... 26
2.3 Spolupráce Rádia Česko s ostatními stanicemi ČRo ......27 2.3.1 Spolupráce s ČRo 1 Radiožurnálem ......................................... 27 2.3.2 Spolupráce s ČRo 6 .................................................................. 28 2.3.3 Spolupráce s ČRo Leonardo ..................................................... 28 2.3.4 Spolupráce s regionálními redakcemi ČRo................................ 28
2.4 Organizace práce v redakci................................................28 2.4.1 Příprava vysílání ........................................................................ 29 2.4.2 Příprava zpráv Rádia Česko ...................................................... 30 2.4.2.1 Jazyk zpráv na Rádiu Česko ............................................................. 32 2.4.2.2 Organizace práce zprávařů ............................................................... 32
2.4.3 Specifické rysy moderace na Rádiu Česko ............................... 32 2.4.3.1 Styl moderace na Rádiu Česko ......................................................... 33 2.4.3.2 Příprava na vysílání a práce moderátora .......................................... 34
2.5 Self-promotion Rádia Česko ..............................................35 2.5.1 Kampaně Rádia Česko.............................................................. 35 2.5.2 Mediální partnerství ................................................................... 36 2.5.3 Propagace vlastních pořadů ...................................................... 37 2.5.4 Reklama na Rádiu Česko .......................................................... 38 2.5.5 Citovanost ................................................................................. 38
2.6 Webové stránky Rádia Česko ............................................39
11
3.
Současná podoba vysílání Rádia Česko ..................... 41
3.1 Všednodenní vysílání .........................................................41 3.1.1 Zpravodajské pořady ................................................................. 42 3.1.1.1 Zprávy Rádia Česko .......................................................................... 42 3.1.1.2 Informace ze světa financí ................................................................ 48 3.1.1.3 Přehled českého tisku ....................................................................... 49 3.1.1.4 Přehled zahraničního tisku ................................................................ 49
3.1.2 Publicistické pořady ................................................................... 50 3.1.2.1 Glosa Rádia Česko ............................................................................ 50 3.1.2.2 Ranní zamyšlení ................................................................................ 51 3.1.2.3 Publicistický rozhovor na Rádiu Česko ............................................. 52 3.1.2.4 Studio Česko ..................................................................................... 53 3.1.2.5 Reportáž na Rádiu Česko ................................................................. 53
3.2 Víkendové vysílání ..............................................................54 3.2.1 Zpravodajské pořady ................................................................. 55 3.2.1.1 Týden v Česku ................................................................................... 55 3.2.1.2 Týden ve vědě a technice ................................................................. 55 3.2.1.3 Týden ve světě .................................................................................. 56 3.2.1.4 Týden v kultuře .................................................................................. 56 3.2.1.5 Týden ve sportu ................................................................................. 56
3.2.2 Publicistické pořady ................................................................... 57 3.2.2.1 Příběhy 20. století .............................................................................. 57 3.2.2.2 Kronika Rádia Česko ......................................................................... 59 3.2.2.3 Vernisáž ............................................................................................. 59 3.2.2.4 Další víkendové pořady ..................................................................... 59
4.
Budoucnost vysílání Rádia Česko ............................... 61
4.1 Kritika Rádia Česko aneb co by se ve vysílání mohlo do budoucna zlepšit .................................................................62
Závěr ......................................................................................... 65 Resumé ..................................................................................... 67 Použitá literatura a prameny .................................................. 68 Seznam příloh .......................................................................... 70 Přílohy....................................................................................... 71
12
Úvod Téma své bakalářské práce Zpravodajství a publicistika ve vysílání Rádia Česko jsem si vybrala na základě svého dlouholetého zájmu o kvalitní zpravodajské rozhlasové vysílání, které mi až do konce roku 2005 zprostředkovávala zejména česká redakce BBC. Když přestala společnost vysílat v češtině, poprvé jsem objevila na velmi krátkých vlnách (VKV) novou, do té doby jen internetovou a digitální stanici Českého rozhlasu Rádio Česko. Stala se mým oblíbeným zdrojem zpráv a kvalitních informací jak z domova, tak ze světa. A jelikož studuji rozhlasovou specializaci, téma mé bakalářské práce bylo nasnadě. Během rešerše jsem zjistila, že o Rádiu Česko dosud nebyla zpracována žádná ucelená rozsáhlejší odborná ani publicistická práce. Několik kratších příspěvků o této stanici publikovala ředitelka zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hana Hikelová v Ročenkách ČRo a v odborném časopisu Svět rozhlasu (15/2006). Jakou metodou jsem tedy při nedostatku literatury zvolila? Abych mohla problematice zpravodajsko-publicistické stanice Českého rozhlasu lépe porozumět, rozhodla jsem se, že zkontaktuji samotné tvůrce vysílání. V redakci Rádia Česko mě laskavě přijali a posléze jsem navázala se stanicí externí spolupráci. Informace jsem čerpala jednak z množství osobních rozhovorů, které mi poskytli vedoucí pracovníci i další zaměstnanci Rádia Česko, ale i z vlastního rozboru (provedla jsem obsahovou analýzu jednoho týdne vysílání) a z osobních zkušeností redaktora Rádia Česko. Cenná byla také analýza některých dokumentů, zejména archivních materiálů a výzkumných zpráv, týkajících se poslechovosti Rádia Česko. Cílem mé práce je zjistit, jakým způsobem funguje na českém rozhlasovém trhu jediná stanice All News formátu. Ráda bych popsala vznik a vývoj, ale zejména současný stav zpravodajství a publicistiky na Rádiu Česko. Zajímá mě, jsou-li zpravodajství a publicistika na této stanici tematicky vyvážené a také jestli tvůrci vysílání dbají o pestrost jak publicistických, tak zpravodajských žánrů. V neposlední řadě se budu zabývat otázkou, jakou 13
perspektivu má vysílání Rádia Česko – tzn., zda v dohledné době dojde k rozšíření stávajícího počtu šesti vysílacích hodin. Hlavní přínos této bakalářské práce by měl být v deskripci vysílání Rádia Česko, tedy ve zmapování v odborné literatuře dosud nezpracovaného tématu první české, čistě zpravodajsko-publicistické stanice s nulovým podílem hudby. Ve své práci se z důvodu svého současného působení v redakci (až na krátkou závěrečnou analytickou kapitolu) snažím vyvarovat subjektivního náhledu na popisované téma a zaměřuji se výhradně na deskripci obsahu vysílání i chodu celé stanice.
14
1.
Vznik a vývoj vysílání Rádia Česko Rádio Česko vznikalo spolu s nástupem digitálního vysílání na český
rozhlasový trh. Digitalizace umožnila výrazně rozšířit stávající počet stanic Českého rozhlasu. Jedním z nových okruhů se tak mohlo stát i Rádio Česko, vysílající v tzv. formátu All News.1 Zpravodajsko-publicistická stanice českému veřejnoprávnímu rozhlasu totiž dlouhodobě chyběla.2 S přípravou programu nové stanice čistě mluveného slova se začalo koncem roku 2004.3 Tvůrci čerpali informace k nastavení jejího programu v zahraničí. Na základě zkušeností, které nabyli ve zpravodajských stanicích France Info a Bayern 5-Aktuell, sestavili začátkem roku 2005 základní parametry ranního vysílání.4 Nová stanice měla pracovní název D-žurnál, v březnu pak byla zaregistrována značka Rádio Česko.5 Rádio bylo od počátku koncipováno jako obdoba zpravodajských stanic v jiných zemích – mělo být určeno pro vysokoškolsky vzdělané lidi, pro manažery a lidi na důležitých pozicích. Posluchači takovéto stanice očekávají, že se ve dvaceti minutách dozvědí všechno podstatné, co se právě děje doma i ve světě. Proto se program tzv. All News formátu skládá hlavně z pravidelně se opakujících zpráv a z analýz domácích i zahraničních událostí.6
1
Tj. ve vztahu k mluvenému slovu jeden ze tří základních formátů. Dominuje v něm zpravodajský program. All News formát je podobný formátu News/talk, nicméně se zaměřením na mírně mladší cílové publikum ze zámožnějších sociálních vrstev. Vysílá zejména zpravodajské relace a příspěvky, které se vážou k důležitým událostem, podle pravidelného hodinového harmonogramu. (Hankusová, 2006: 16) 2 Její roli dlouhodobě plní a plnil Český rozhlas 1 Radiožurnál, který má ale 40procentní podíl hudby. (Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 26) 3 Program stanice připravovala ředitelka zpravodajských stanic Hana Hikelová spolu s Alexandrem Píchou a Janem Pokorným. Na programové struktuře vysílání se podílela také Pavla Kvapilová, tehdejší zpravodajka ČRo v Bruselu. 4 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 5 Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 26. 6 Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 26.
15
1.1 Počátky vysílání Rádio Česko zahájilo vysílání 2. května 2005. Ačkoliv vzniklo jako program určený pro budoucí digitální vysílání, vysílalo rádio zprvu pouze na internetu. Oficiální rozjezd digitálního vysílání se totiž dlouho odkládal. Ze začátku šířilo rádio pouze svůj ranní zpravodajský program od 6 do 10 hodin. Na jeho přípravě se podíleli jen čtyři kmenoví zaměstnanci7 – program proto tvořily přibližně z 60 procent příspěvky Radiožurnálu. Redaktoři Rádia Česko připravovali zpravodajské relace, přehledy domácího a zahraničního tisku, rozhovory na aktuální témata, atp.8 Základem vysílání byly zprávy každých patnáct minut.9 Mezi nimi vysílalo Rádio Česko analýzy hlavních událostí a domácí, zahraniční, ekonomické i sportovní zpravodajství. Svoje místo mělo ve vysílání také zpravodajství z regionů.10
1.2 Rozšíření vysílacích časů Už od léta plánovali tvůrci nové stanice čistě mluveného slova rozšíření svého vysílání i do odpoledních hodin. Kvůli sledovanosti na internetu jsme také dlouho zvažovali posun ranního vysílání. Uživatelé internetu totiž toto médium používají až od 7 hodin ráno, proto se ukázalo vysílání od 6 hodin jako zbytečné do doby, než bude program Rádia Česko šířen i jinak než po internetu.11 Vysílání dopoledního (od 7 do 11 hodin) i odpoledního bloku (od 13 do 18 hodin) se mělo rozjet 1. listopadu 2005. Program rozšířený o odpolední vysílání měl ale nakonec svoji premiéru dříve – už 24. října 2005 na veletrhu Digitex v Brně, kde chtěli jeho pořadatelé prezentovat digitální rozhlasové
7
Ladislav Dvořák, Lenka Jansová, Šárka Horáčková a Lenka Buriánková. Moderaci ranních bloků obstarávaly redaktorky Radiožurnálu. 8 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 9 Zprávy v každou celou mají stopáž cca 8 minut, zprávy v půl 5 minut a zprávy ve čtvrt a ve tři čtvrtě trvají kolem jedné minuty. 10 Redaktoři se přitom opírali nejen o příspěvky Radiožurnálu, ale i o spolupráci se zahraničními zpravodaji ČRo nebo s regionálními stanicemi ČRo. 11 Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 27.
16
stanice. Základní programová struktura rádia přitom zůstala v odpoledních hodinách zachována v podobě, jakou ji posluchači znali z ranního vysílání.12
1.3 Vysílání na frekvencích BBC 1.3.1 Licenční podmínky Velkým zlomem v historii rádia byla možnost vstoupit na analogové frekvence. Na konci roku 2005 přestala vysílat česká redakce BBC program v češtině, její vysílání bylo omezeno pouze na zprávy. Tehdejší generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík proto začal na začátku roku 2006 jednat se zástupci BBC o možnosti vysílat na těchto frekvencích program Rádia Česko.13 Společnost BBC, která měla v licenčních podmínkách pro provozování vysílání v České republice pevně zakotveno, že musí vysílat denně po určitou dobu v češtině, musela zažádat o změnu licenčních podmínek.14 Radě pro rozhlasové a televizní vysílání se nejprve varianta, že by se na vysílání BBC podílel Český rozhlas, nelíbila.15 Podle Rady by se porušila pravidla licence, neboť by společnost BBC nevytvářela vysílání v českém jazyce sama, ale přebírala by je od jiného vysílatele. I přes toto stanovisko ale 14. března 2006 Český rozhlas a BBC smlouvu uzavřely.16 Na jejím základě začalo Rádio Česko od 15. března téhož roku vysílat každý den včetně víkendu od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin na všech VKV frekvencích BBC. Český rozhlas původně stál o vysílací časy, které měla k dispozici česká redakce BBC, to znamená pro rozhlas výhodnou ranní (od 6 do 9 hodin) a podvečerní (od 17 do 19 hodin) špičku. BBC však Rádiu Česko tyto prime
12
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 13 Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 27 14 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009 15 Stanovisko RRTV k žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s. r. o. o změnu licenčních podmínek. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW
16 Na základě smlouvy se Český rozhlas s BBC dělí o náklady na vysílání.
17
time17 časy pustit nechtěla, zřejmě z důvodu, že tehdejší kvalita vysílání nebyla tak vysoká, jako kvalita zaniklé české redakce BBC.18 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dohodu mezi dvěma rozhlasovými subjekty nakonec schválila a v září 2006 žádosti BBC o změnu licenčních podmínek vyhověla.19 Rádio Česko se tak oficiálně začlenilo do českého programového schématu společnosti. Licence BBC má platnost do července 2012. Její součástí je 12 VKV vysílačů ve většině krajských měst.
1.3.2 Programové změny Když začalo Rádio Česko vysílat na frekvencích BBC, bylo nutné zásadně obměnit jeho program a také posílit redakční tým.20 Stanice oslovila řadu lidí, kteří pracovali v české redakci BBC a někteří z moderátorů a redaktorů souhlasili a začali pro Rádio Česko pracovat. Vedení navázalo spolupráci také s desítkami novinářů v zahraničí, se kterými dříve spolupracovala česká redakce BBC.21 Ve vysílání se tak začal klást větší důraz na zahraniční zpravodajství a publicistiku. Díky novým členům redakce mohla stanice výrazně posílit vlastní zpracování příspěvků – do vysílání jich zařazovala ve všední dny kolem 90 %. Výpomoc z Radiožurnálu se tedy značně omezila. V ranním bloku jsme omezili vysílání příspěvků z Radiožurnálu na minimum, přestali jsme vysílat Ranní poznámku Ivana Hofmanna i komentáře z Radiožurnálu a oslovili jsme dvacet uznávaných odborníků a publicistů, kteří připravují každodenní fejetony pro vysílání Rádia Česko.22
17
Z angl. nejlepší čas, podle Encyklopedie praktické žurnalistiky se v české praxi pro prime time používá výraz exponovaný vysílací čas (Osvaldová, 1999: 140) 18 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 19 Rozhodnutí o udělení licence. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW <www.rrtv.cz/cz/files/lic/5711.pdf> 20 V květnu 2006 už mělo Rádio Česko 15 kmenových zaměstnanců, v červnu nastoupili další tři. Srov. s dnešní situací – Rádio Česko má 19 kmenových zaměstnanců. 21 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 22 Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 27.
18
Dopolední blok vysílání byl i po přechodu na analogové frekvence ve všední dny stále koncipován tak, aby měl posluchač možnost dozvědět se každých 15 minut ve zprávách to nejdůležitější ze světa i z domova. Mezi zprávami se redaktoři věnovali v rozhovorech s odborníky, komentátory nebo aktéry hlavních událostí analýze nejdůležitějších témat v přibližně pěti až osmiminutových příspěvcích, v každé hodině se také vysílaly přehledy domácího a zahraničního tisku a souhrny ekonomických a sportovních událostí.23 Odpolední vysílací blok se soustřeďoval zejména na aktuálně probíhající události doma i ve světě. Hlavní publicistický pořad Studio Česko24, který se zaměřuje na domácí politiku, rozbor zahraničních událostí, ekonomiku, ale i vědu, techniku nebo kulturu, byl zařazen do času od půl čtvrté do čtyř hodin.
1.3.3 Vysílání o víkendech Zásadní novinkou, která souvisela s příchodem Rádia Česko na analogové frekvence, bylo rozšíření vysílání i do víkendových časů. V sobotu od 8 do 9 hodin bylo zachováno schéma s aktuálními rozhovory a přehledy tisku tak, jak jej byli posluchači zvyklí slýchat ve všední dny. Další časy víkendového vysílání se ale soustřeďovaly spíše na souhrnné zpravodajské pořady (jako Týden v Česku, Týden ve světě, Týden ve sportu a Týden v kultuře), analýzy hlavních událostí uplynulého týdne a na vzdělávací a kulturní pořady.25 Z důvodu malého počtu stálých zaměstnanců Rádia Česko museli s víkendovými pořady vypomáhat i redaktoři z dalších okruhů Českého rozhlasu – vysílaly se tak pořady ČRo 6, ČRo Leonardo nebo ČRo 3 Vltava.26 Od 1. května 2006 spustilo Rádio Česko svůj vlastní víkendový cyklus dokumentů pod názvem Příběhy 20. století.27 Tento cyklus začali připravovat
23
Rádio Česko. Ročenka ČRo 2006, s. 69. Podrobněji o něm v kapitole 3.1.2.4 Studio Česko. 25 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2006, s. 69. 26 Jednalo se např. o pořad Portréty, Svět viděný internetem, Týden ve vědě a technice, Vstupte! nebo cyklus dokumentů Ismy po Česku. 24
19
redaktoři Adam Drda a Mikuláš Kroupa ve spolupráci s občanským sdružením Post Bellum. Společně s touto nadací přispívá Rádio Česko do archivu Českého rozhlasu, ve kterém autentické příběhy zejména z 50. let minulého století chyběly.28
1.4
Další vývoj vysílání Ve vysílání Rádia Česko nedošlo od roku 2007 k žádným výraznějším
programovým změnám. Redaktoři i vedení se ve snaze navázat na tradici české redakce BBC zaměřili hlavně na zkvalitnění vysílání.29 Zároveň usilovali o větší povědomí lidí o této stanici. K tomu měly přispět i dvě mediální kampaně – v letech 2007 a 2009.30 V roce 2007 se na základě průzkumu mezi posluchači omezilo pravidelné vysílání sportovních příspěvků a naopak se posílilo referování – zpravodajské i publicistické – o Evropské unii. Do vysílání se dostaly nejen informace od externích spolupracovníků Rádia Česko, kteří sledovali dění ve všech evropských zemích. Pevnou součástí programového schématu byl také každodenní pětiminutový pořad Evropské události věnovaný ekonomice, kultuře i legislativě v evropských zemích.31 Posíleno bylo také vysílání s ekonomickou tematikou. V dalších letech se větší zaměření na evropskou agendu a na ekonomické vysílání osvědčilo, a tak se Rádio Česko na obojí dále soustředilo ve zvýšené míře. V roce 2008 se drobně upravilo vysílací schéma víkendových časů32 – stanice začala vysílat pořad Světem křížem krážem, který původně vysílal Radiožurnál. Stejně tak přešly do vysílání Rádia Česko i pořady Týden v Česku a Týden ve světě.
27
Podrobněji o něm v kapitole 3.2.2.1 Příběhy 20. století. Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 29 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2007, s. 71. 30 Podrobněji viz. kapitola 2.5.1 Kampaně Rádia Česko. 31 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2007, s. 71. 32 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2008, s. 69. 28
20
V únoru 2008 připravilo Rádio Česko speciální vysílání k volbě prezidenta. Aby mohlo volbu přenést v přímém přenosu, tak 8. a 15. února po dohodě s BBC rozšířilo svůj denní program o tři vysílací hodiny.33 Další speciály připravila redakce Rádia Česko k prezidentským volbám v Rusku a v USA. Rok 2009 přinesl Rádiu Česko nového šéfredaktora. Stal se jím Robert Břešťan, bývalý moderátor české redakce BBC. Byla zrušena každodenní rubrika Výročí dnešního dne, naopak se začala vysílat pravidelná Glosa Rádia Česko. Vznikly také dva nové víkendové pořady – Vernisáž a Kronika Rádia Česko. Jiné pořady naopak z frekvencí rádia zmizely – Svět viděný internetem, Výročí uplynulého týdne a Výročí příštího týdne. Počátkem roku 2010 se součástí dopoledního bloku stává pravidelný pondělní Marketingový magazín a páteční Týden v médiích.34
33
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 34 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010.
21
2.
Charakteristika stanice Rádio Česko je zpravodajsko-publicistická analytická stanice
s nulovým podílem hudby. Vysílá každý den v dopoledním bloku od 8 do 11 hodin a odpoledne od 13 do 16 hodin. Je to jediná rozhlasová stanice formátu All News na českém trhu. Jako jeden z nových digitálních okruhů Českého rozhlasu tak plní důležitou veřejnoprávní úlohu, kterou by z finančních důvodů nemohla zřejmě žádná soukromá společnost na českém rozhlasovém trhu zastat.35 Stanice je určena posluchačům, kteří nevyhledávají v rozhlase hudbu, nýbrž čistě mluvené slovo, přesněji zpravodajství a aktuální publicistiku. I proto je programové schéma vystavěno na principu zpráv každou čtvrthodinu a mezi nimi je prostor pro rozbory hlavních událostí – z domova, ze světa, z ekonomiky, kultury apod.
2.1 Jak lze Rádio Česko naladit Rádio Česko vysílá od prvopočátku (tedy od 2. května 2005) přes internet na adrese www.rozhlas.cz/vysílání. Od 21. října téhož roku začalo vysílat také digitálně – v DVB-T36 multiplexu Českých radiokomunikací (spolu s televizními programy a dalšími stanicemi ČRo). Od 15. března 2006 vysílá Rádio Česko i analogicky – na VKV vysílačích společnosti BBC. Vysílání rádia lze v časech od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin naladit v krajských městech České republiky na stejných frekvencích jako BBC World Service, tzn. ve Zlíně na 93,9 FM, v Olomouci na 105,6 FM, v Brně na 101,3 FM, v Liberci na 99,2 FM, v Ostravě na 106,3 FM, v Plzni na 98,6 FM, v Ústí nad Labem na 105,8 FM, v Českých Budějovicích na 89,8 FM, v Pardubicích a Hradci Králové na 99,1 FM, v Praze na 101,1 FM, v Jihlavě na 96,7 FM a v Karlových Varech na 94,7 FM.
35
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 36 Digital Video Broadcasting-Terrestrial (digitální televizní vysílání přes pozemní vysílače).
22
Od 3. října 2006 lze naladit stanici i přes satelit v DVB-S37 v distribučním balíku Czech Link. Pozice satelitu Astra 3A je 23,5 stupně východně.38
2.2 Výzkum posluchačů Rádia Česko a jeho reflexe v programové tvorbě Výzkumy, které se zabývají studiem publika, jsou pro mediální instituce velmi důležité. Nabízejí totiž jak užitečný nástroj zpětné vazby a hodnocení vlastního výkonu, tak i popis publika, který se pak stává obchodním artiklem, který médium může nabízet inzerentovi.39 Charakteristiku posluchačů stanice Rádio Česko nabízí Radio Projekt, hlavní výzkum poslechovosti rádií v České republice. Výsledky, které z něho vyplývají, musíme chápat spíše jen jako orientační. Rádio Česko je totiž v Radio Projektu uvedeno v sekci digitálních stanic, ale většina lidí jeho vysílání poslouchá na analogu – tedy v programové síti BBC.40 Odhaduje se proto, že počet posluchačů uvedený Radio Projektem se poslechem stanice na vlnách BBC ještě zdvojnásobuje.41 Dalším důvodem možného zkreslení údajů o publiku stanice je i poměrně malý počet respondentů, kteří na otázku, zda poslouchají Rádio Česko, odpověděli kladně.42
2.2.1 Poslechovost Rádia Česko Mezi novými digitálními stanicemi Českého rozhlasu je Rádio Česko nejposlouchanějším okruhem. Z hlediska týdenního dosahu43 tvořilo jeho
37
Digital Video Broadcasting-Satellite (digitální televizní vysílání přes satelit). Vysílače – ČRo Rádio Česko. [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW 39 Jirák, Kopplová, 2003: 85. 40 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 41 Český rozhlas a jeho posluchači. Ročenka ČRo 2008, s. 125. 42 Osobní rozhovor s Václavem Hradeckým, vedoucím oddělení výzkumu Českého rozhlasu, Praha, prosinec 2009. 43 Z angl. weekly reach (WR), tj. velikost populace, která přichází do kontaktu s daným médiem alespoň jedenkrát týdně. Tyto hodnoty jsou zpravidla vyšší než hodnoty denního dosahu, z angl. daily reach (DR), tj. velikost populace, která přichází do kontaktu s daným médiem denně. (HADRAVA, Jaroslav. Mapování poslechovosti rozhlasových stanic ukázalo nárůst regionů. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW ) 38
23
publikum ve třetím čtvrtletí roku 2009 kolem 11 tisíc posluchačů. Alespoň jednou denně poslouchalo ve stejném období stanici 6 tisíc lidí ve věkové skupině od 12 do 79 let.44 Příznivěji působí čísla z prvního a druhého čtvrtletí roku 2009 – tehdy tvořilo publikum Rádia Česko z hlediska týdenního dosahu kolem 18 tisíc posluchačů. Podle oddělení výzkumu pokles hodnot v posledních číslech poslechovosti nemusí znamenat snížení poslechu Rádia Česko, ale může to být vliv náhodného kolísání v rámci spolehlivosti výzkumu Radio Projektu.45 Průměrný týdenní dosah stanice tvořilo v období od ledna 2007 do října 2009 kolem 12 tisíc posluchačů. Ilustruje to graf Vývoj DR (daily reach) a WR (weakly reach) Českého rozhlasu Rádia Česko z dat Radio Projektu v období od 1. 1. 2007 do 30. 9. 2009 (viz. Příloha č. 1).
2.2.2 Výzkum posluchačů Rádia Česko Jak vyplývá z dat Radio Projektu46 z roku 2008 (Příloha č. 2), Rádio Česko poslouchá převážně mužské publikum. Z údajů nashromážděných od 1. ledna do 17. prosince roku 2008 je patrné, že muži tvoří 61,5 % posluchačů, zbylých 38,5 % publika je ženského pohlaví. Mladí lidé ve věku do 20 let zpravodajsko-publicistickou stanici téměř neposlouchají (tvoří jen 1,9 % posluchačů). Příliš oblíbená není stanice ani u seniorů – jen 8,3 % posluchačů Rádia Česko tvoří lidé v kategorii od 60 do 69 let, posluchačů ve věku od 70 do 79 let je ještě méně – jen 7,6 %. Nejvýraznější posluchačskou základnu tvoří lidé v produktivním věku – silné zastoupení má mezi posluchači jak věková skupina od 20 do 29 let (14,3 %), od 30 do 39 let (18,5 %), tak i od 40 do 49 let (13 %). Nejdominantnější skupinou jsou posluchači ve věku od 50 do 59 let – ti tvoří 36,4 % publika.
44
Data Radio Projektu. Osobní rozhovor s Václavem Hradeckým, vedoucím oddělení výzkumu Českého rozhlasu, Praha, prosinec 2009. 46 Autorka práce je dostala k dispozici od vedoucího oddělení výzkumu Českého rozhlasu Václava Hradeckého. 45
24
Co se vzdělání respondentů týče, z údajů Radio Projektu zjistíme, že stanici poslouchá jen velmi malé procento lidí se základním vzděláním (11,6 %). Mnohem více je zastoupeno vzdělanější publikum – 27,8 % publika má vzdělání střední bez maturity, 39% posluchačů dokončilo středoškolské vzdělání i s maturitou a 21,6 % posluchačů Rádia Česko má vysokoškolské vzdělání.47 To se odráží i na socioekonomickém rozložení posluchačstva.48 Nejčastějšími posluchači Rádia Česko jsou lidé z nejvyšší socioekonomické skupiny A, tvoří 28,5 % publika. Poměrně silné je zastoupení socioekonomických skupin B (13,4 %), C (17,6 %) a D (24,6 %). Nejnižší socioekonomické skupiny ( E1 – E3) neposlouchají stanici téměř vůbec. Poměrně jednoznačné je i rozložení publika podle velikosti místa bydliště. Největší část publika (41 %) bydlí ve městech se 100 tisíci a více obyvateli. Posluchačů, kteří bydlí ve městech s méně obyvateli, je mnohem méně. Z míst s 20 až 99 tisíci obyvatel pochází 24,9 % posluchačů, 10,5 % publika je z míst s 5 až 19 tisíci obyvatel, 5,8 % z míst s tisícem až 5 tisíci obyvatel a 17,8 % z míst bydliště do tisíce obyvatel).
47
Srov. s indexem vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci, viz. Příloha č. 2. Index vyjadřuje, jak se struktura publika liší od struktury populace ČR ve věku 12-79 let, která představuje hodnotu 100. (Osobní rozhovor s Václavem Hradeckým, vedoucím oddělení výzkumu Českého rozhlasu, Praha, prosinec 2009.) 48 Slovně lze jednotlivé třídy (A - nejvyšší, B, C, D, E - nejnižší) charakterizovat následovně: A - nejvyšší třída - nejvýše postavená skupina ve společnosti, rodiny s nejvyššími příjmy a zároveň s nejvyšším životním standardem, jde o rodiny generálních ředitelů velkých podniků, jejich náměstků, velkých podnikatelů, top management, vedoucí pracovníci státní správy, státní funkcionáři (ministři, poslanci) a další vysoce odborné profese; B - vyšší střední třída - rodiny s nadprůměrnými příjmy a s nadprůměrným životním standardem, jde o rodiny vyššího managementu, náměstků generálních ředitelů, vedoucích odborů a úseků s více než šesti zaměstnanci, středních podnikatelů, vedoucích odborů ve státní správě, vedoucích pracovníků na okresní úrovni, vyšší management a odborníky; C - střední třída - rodiny s průměrnými příjmy a průměrným životním standardem, jde o rodiny středního managementu, vedoucích pracovníků s méně než šesti pracovníky, úředníků státní správy, státních zaměstnanců, malých podnikatelů a živnostníků, nižších odborníků (techniků), administrativních pracovníků a dalších THP pracovníků na vyšších postech; D - nižší střední třída - rodiny s průměrnými až mírně podprůměrnými příjmy, jde o rodiny zaměstnanců, úředníků, nižšího technického personálu, kvalifikovaných dělníků (mistrů) apod.; E - nejnižší třída - rodiny s podprůměrnými příjmy, jde o rodiny nekvalifikovaných dělníků, nižších techniků, pomocných pracovních sil, „čerstvých“ důchodců apod., ekonomicky neaktivní - rodiny nezaměstnaných, starodůchodců apod. (KOVAŘÍKOVÁ, Erika. ABCD klasifikace ve výzkumu Market&Media&Lifestyle. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW )
25
2.2.3 Reflexe výzkumu v programové tvorbě Zpravodajské stanice v různých zemích světa mají velmi podobné publikum. I Rádio Česko poslouchají především aktivní vzdělaní lidé, obyvatelé velkých měst, socioekonomická skupina A nebo B – lidé, kteří se zajímají o politiku a ekonomiku.49 Stanice formátu All News poslouchají ve větší míře muži než ženy. Těmto charakteristikám odpovídá podle vedení stanice náročnost témat, jejich výběr i zpracování. Tvůrci Rádia Česko od počátku, kdy vytvářeli programovou strukturu vysílání, tyto informace znali. Programovou strukturu proto tvořili s ohledem na již existující zpravodajské stanice. Rádio Česko bylo proto od počátku zaměřeno na posluchače, kteří od rádia očekávají podrobné a rychlé informace ve zprávách a analytické rozhovory. Podle informací kolegů ze zahraničí víme, že posluchač si naladí zpravodajskou stanici několikrát denně přibližně na 20 minut a očekává, že se během této doby dozví o všech zásadních událostech z domova, ze světa, z ekonomiky či ze sportu.50 Z těchto potřeb posluchačů pak vyplývá programová struktura vysílání Rádia Česko – zprávy každých 15, respektive 30 minut, které uspokojí recipientův hlad po nejnovějších informacích. Mezi zprávami vysílá stanice aktuální publicistické i zpravodajské příspěvky, rozhovory nebo přehledy tisku. Vzhledem k povaze vysílání se počítá spíše se soustředěným poslechem než s poslechem kulisovým.51 Rádio Česko můžeme zařadit podle odborné literatury do skupiny informativního zaměření poslechu, což je poslech orientující se na získávání informací. Posluchači si nejvíce všímají jmen, dat, faktů a časových údajů. Jejich představivost v tuto chvíli není příliš zapojena. (Hankusová, 2006: 14)
49
Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 26. 51 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 50
26
2.3 Spolupráce Rádia Česko s ostatními stanicemi ČRo Český rozhlas se všeobecně snaží o centralizaci dobrých příspěvků tak, aby si je redaktoři neponechávali jen na jedné stanici, ale aby se – i když třeba v poněkud pozměněné formě – využily i na dalších okruzích. Jako zajímavý příklad takovéto spolupráce můžeme uvést Koncert k dvacátému výročí Sametové revoluce v Pražské křižovatce.52 Práva na vysílání tu měl Radiožurnál, ale rozhovory s významnými osobnostmi – například s Václavem Havlem, Lou Reedem nebo Susan Vega se v různých podobách dostaly k posluchačům rozličných okruhů Českého rozhlasu.53 V rámci této vnitřní koordinace spolupracuje Rádio Česko zejména s Radiožurnálem, ČRo 6, s regionálními redakcemi, ale také s Českým rozhlasem Leonardo nebo s Rádiem Wave.
2.3.1 Spolupráce s ČRo 1 Radiožurnálem I vzhledem k tomu, že Rádio Česko má menší počet kmenových zaměstnanců, využívá některých zpravodajských příspěvků, zejména zvuků a klipů, které nabízí Radiožurnál. Komentátoři Radiožurnálu bývají také pravidelnými hosty na vlnách Rádia Česko.54 Výměna ovšem probíhá recipročně. Rádio Česko dává Radiožurnálu na oplátku k dispozici zejména exkluzivní výpovědi politiků, ale i příspěvky nebo autentické reportáže. S těmi pak může Radiožurnál podle potřeby pracovat dále. Redakce jsou na sobě nezávislé. Stává se ovšem, že redaktor Rádia Česko nebo Radiožurnálu pokrývá událost, kterou sleduje, pro obě dvě stanice.55
52
Koncert, který spoluorganizoval Václav Havel, se v Pražské křižovatce uskutečnil 14. listopadu 2009. 53 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 54 Např. Petr Nováček, Milan Slezák nebo zaměstnanci zahraniční redakce Radiožurnálu. 55 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010.
27
2.3.2 Spolupráce s ČRo 6 Spolupráce s ČRo 6 funguje na podobné bázi jako spolupráce s Radiožurnálem. Stanice si vzájemně vyměňují zajímavé pořady. ČRo 6 připravuje pro Rádio Česko víkendový pořad Člověk a trh nebo Hovory o Evropě, které formátově vyhovují i na této stanici.56 Jelikož si tyto dva okruhy Českého rozhlasu nekonkurují v časech, ve kterých vysílají, mohou si vzájemně anoncovat pořady.
2.3.3 Spolupráce s ČRo Leonardo Od digitální stanice Českého rozhlasu, která se zaměřuje na vědu a techniku, přebírá Rádio Česko některé reportážní příspěvky nebo rozhovory. Redaktoři Leonarda také připravují pro víkendové vysílání rádia pořady Týden ve vědě a technice nebo pořad Vstupte!, který tvoří rozhovory se zajímavými osobnostmi vědeckého a kulturního života.
2.3.4 Spolupráce s regionálními redakcemi ČRo Ve vysílání Rádia Česko mají příspěvky z regionálních redakcí Českého rozhlasu svoje pevné místo. Posluchači mohou navíc slyšet v každý všední den reportáž z regionů, a to digitálně a přes internet. Reportáže se vesměs dotýkají nějaké politické, kulturní nebo zajímavé události z určitého regionu. Na VKV se v tuto dobu vysílají kurzy anglického jazyka BBC.
2.4 Organizace práce v redakci Rádio Česko má celkem 19 zaměstnanců. Mezi nimi najdeme jak novinářské (šéfredaktor moderátoři, redaktoři, editoři, webeditor a zprávař), tak i nenovinářské profese (produkční nebo PR a marketingová manažerka). V takto malém počtu lidí by se vysílání pravděpodobně zaplnit 57
nedalo. S redakcí ovšem spolupracuje řada stálých externích spolupracovníků z řad moderátorů, redaktorů i zprávařů.
56
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 57 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010.
28
Neméně důležití jsou pro stanici také její respondenti, kteří vystupují živě nebo ze záznamu ve vysílání. Můžeme je rozřadit do čtyř skupin58: a) zahraniční zpravodajové rozhlasu (zaměstnanci ČRo) b) stálí spolupracovníci Rádia Česko v zahraničí c) stálí spolupracovníci Rádia Česko v ČR (odborníci, publicisté, novináři apod.) d) nehonorovaní respondenti (politici a státní správa, lékaři, příležitostně využívaní odborníci a další)
2.4.1 Příprava vysílání Dopolední a odpolední vysílací blok připravují dvě různé směny. První směna, skládající se z editora59, dvou redaktorů, popřípadě i z reportérské služby, zahajuje svůj pracovní den v osm ráno. Tito lidé mají za úkol připravit vysílání v časech 13 – 16 hodin. Jejich snahou je složit co nejdříve relaci podle očekávaných a aktuálních událostí. Redaktoři tak nejprve prostudují placené agentury (ČTK, Reuters, AFP), otevřené mediální zdroje (české i zahraniční online deníky, web BBC aj.) a přijít by měli i s vlastními nápady.60 Témata poté navrhují editorovi, který z nich sestaví relaci. V 9 ráno se koná první porada dne se šéfredaktorem. Plánovaná témata se rozdělí mezi jednotlivé autory, popřípadě zahraniční zpravodaje nebo spolupracovníky Rádia Česko. Stanoví se také forma, jakou budou jednotlivé události zpracovány. Respondenty k tématům shání produkce. Pokud k některému z témat nelze z jakéhokoli důvodu sehnat hosta, a redakce přesto chce, aby téma ve vysílání zaznělo, řeší se situace nejčastěji dvěma způsoby. Nejjednodušším způsobem je použití několika tzv. klipů relevantních osob, které okomentuje aktuálním ohlášením moderátor ze studia. Oblíbeným formátem je i živý vstup některého z redaktorů k tématu ve studiu, kterému se
58
Osobní rozhovor s produkční Rádia Česko Markétou Burešovou, Praha, leden 2010. Pracovník odpovědný za vysílaný program. Podílí se na přípravě koncepce vysílání, rozhoduje o definitivní podobě programové náplně vysílacího dne apod. (Maršík: 1999, s. 11) 60 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 59
29
v redakční praxi říká „situaci sleduje“.61 Do odpoledního vysílání se také po sestřihu dostanou dva až tři úspěšné rozhovory z dopoledního bloku.62 Ve 13 hodin, kdy se začíná vysílat odpolední blok, přichází do redakce druhá směna, která má za úkol připravit vysílání na druhý den od 8 do 11 hodin. Jde o jednoho redaktora a jednoho editora, případně i reportérskou službu. Tito lidé znovu procházejí dostupné zdroje a vyhledávají témata na další den. Ve 14 hodin následuje druhá porada dne se šéfredaktorem – jejím cílem je sestavit na další den relevantní a aktuální relaci. Po každém vysílání pořizuje editor zápis, ve kterém hodnotí, co se ve vysílání povedlo, popř. co se nepovedlo. Své postřehy mohou připsat i ostatní, kteří se na vysílání podíleli. O zpětnou vazbu se snaží v rámci svých jiných pracovních povinností i šéfredaktor.63
2.4.2 Příprava zpráv Rádia Česko Rádio Česko má ve svém sloganu heslo Zprávy každých patnáct minut. Nejde však o zcela striktní čas. Zprávy dělí vysílací bloky na jednotlivé části, vysílání jim však není zcela podřízeno. Jediné zprávy, které musí začít na vteřinu přesně, jsou zprávy v celou. Zprávy ve čtvrt, v půl i ve tři čtvrtě jsou variabilní tak, aby se například mohl protáhnout zajímavý rozhovor (nebo naopak).64 Zpravodajské relace jsou vždy zcela jasně odděleny od tzv. zpravodajsko-publicistické části znělkami. Zprávy v každou celou a v půl si připravuje zprávař65, který je bude prezentovat, sám. Zprávy ve čtvrt a ve tři čtvrtě připravuje pro zprávaře z časových důvodů jiný redaktor. Ekonomické zprávy píše většinou editor. Primárním zdrojem zpráv na Rádiu Česko je Radiožurnál. Z něho přejímají zprávaři zejména zvuky, ale i některé příspěvky nebo čtené zprávy –
61
Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. Osobní rozhovor s produkční Rádia Česko Markétou Burešovou, Praha, leden 2010. 63 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 64 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 65 V rozhlasové praxi pracovník, který interpretuje zprávy posluchačům. Zpravidla se rovněž podílí na skladbě zpravodajských relací i přípravě jednotlivých textů. 62
30
domácí i zahraniční. Zprávař musí ovšem pokaždé sestříhat závěrečná odhlášení zpravodajů Radiožurnálu, neboť ve vysílání Rádia Česko se jméno redaktora nebo zpravodaje, který příspěvek natočil, uvádí z důvodu lepší orientace posluchače ještě před jeho odvysíláním. Ačkoliv patří Radiožurnál mezi primární zdroje zprávaře, agenda zpráv se – i vzhledem k odlišnosti posluchačské základny těchto dvou okruhů – nepřebírá zcela. Rádio Česko se více zaměřuje na ekonomické a politické zprávy a naopak se na rozdíl od Radiožurnálu zcela vyhýbá „bulvárním“ tématům, jako jsou soudy nebo vraždy.66 Ve vysílání Rádia Česko také nenalezneme až na zprávy o počasí pro Radiožurnál dnes už typické tzv. účelové zpravodajství – například dopravní zpravodajství Zelená vlna. Mimo Radiožurnálu zprávař Rádia Česko čerpá informace také z placených agentur, zejména z ČTK nebo Reuters. Jeho úkolem je ale procházet i zpravodajské servery (zahraniční i domácí). Důležitou složkou zpráv jsou i klipy, neboli krátké úseky vystřižené z již odvysílaných zajímavých částí programu, nejčastěji z rozhovorů. V některé dny má zprávař Rádia Česko k dispozici redaktora, který píše původní zprávy a překládá zajímavé informace například z vysílání společnosti BBC. Důležitým zdrojem zprávaře je ovšem i archiv zpráv z minulých hodin.67 To úzce souvisí s tím, že na Rádiu Česko platí na rozdíl od zmiňovaného Radiožurnálu úzus, že pokud je zpráva skutečně důležitá, není důvod, proč ji nezařadit i do další zpravodajské relace. Jelikož Rádio Česko posluchači zapínají většinou jen na časově omezený úsek, je vhodné, aby hlavní zpráva zazněla v každých zprávách. Neznamená to ovšem, že by měla zaznít v nezměněné podobě – zprávař Rádia Česko by měl ohlášení zprávy aktualizovat v každé relaci. Pokud k žádné aktualizaci nedojde, měla by být zpráva alespoň stylisticky obměněna, aby posluchačům nezněla stále stejně.
66 67
Osobní rozhovor se zprávařkou Rádia Česko Evou Ziliziovou, Praha, prosinec 2009. Osobní rozhovor se zprávařkou Rádia Česko Evou Ziliziovou, Praha, prosinec 2009.
31
Zprávař musí v neposlední řadě dbát o to, aby byly zprávy nestranné a vyvážené. Důležité je to např. v období před volbami, kdy se politici zajímají o to, jestli dostávají ve zpravodajství stejný prostor jako jejich protivníci.68
2.4.2.1 Jazyk zpráv na Rádiu Česko Cílem tvůrců zpráv na Rádiu Česko je, aby byly zprávy seriózní. Měly by být méně uvolněné než například na Radiožurnálu, zároveň však pro posluchače maximálně srozumitelné. Kvůli tomu se na začátku zpráv na Rádiu Česko preferuje klasický slovosled. Zprávaři této stanice obvykle neuvozují své zprávy obráceným slovosledem ani otázkou. Ve zpravodajství Rádia Česko jsou všeobecně preferovány krátké, úderné a srozumitelné věty, ve složitých souvětích se totiž posluchač ztrácí. Zprávař této stanice by se měl rovněž vyhýbat úřednickým výrazům, klišé a nepřesnostem.
2.4.2.2 Organizace práce zprávařů Zprávař slouží vždy buď dopolední, anebo odpolední službu. Jen zřídka se stává, že by musel jeden člověk obstarat celodenní vysílání. Dopolední služba začíná v 6 ráno a končí ve 12 hodin. Odpolední služba začíná ve 12 a končí v 18 hodin. První odpolední zprávy připravuje ještě ranní služba, odpolední zprávař tak dostává prostor, aby se lépe zorientoval v obyčejně již nastolené agendě dne. Na Rádiu Česko se ve všední dny střídají dva hlavní zprávaři. Některé služby pokrývají také externí spolupracovníci rozhlasu.
2.4.3 Specifické rysy moderace na Rádiu Česko Úloha moderátora ve vysílání zpravodajsko-publicistické stanice je naprosto zásadní. Vtipně to vystihl ve své Příručce pro novináře Andrew Boyd. Přes usilovnou práci reportérů, režiséra a dalších talentovaných členů zpravodajského týmu, pověst stanice stojí a padá s výkonem několika jedinců,
68
Osobní rozhovor se zprávařkou Rádia Česko Evou Ziliziovou, Praha, prosinec 2009.
32
kteří se pohybují v přední linii. Dobrý moderátor může vylepšit image či hodnocení stanice a špatný je může naprosto zničit. (Boyd, 1995: 125)
2.4.3.1 Styl moderace na Rádiu Česko Už když se zaměříme na původ slova moderátor (z anglického výrazu anchorman69, od slova anchor neboli kotva), cítíme z něj sílu a autoritu, jakou by měl moderátor mít. Jako by nositel tohoto titulu díky kombinaci zkušeností, osobnosti a kouzla udržoval program pohromadě a jaksi ho usazoval nebo kotvil v realitě. (Boyd, 1995: 126) K ideálním vlastnostem moderátora, které uvádí Boyd (autorita, věrohodnost, srozumitelnost, vřelost, osobnost, profesionalita, dobrý hlas), můžeme na Rádiu Česko připojit také serióznost, která je nezbytná k tomu, aby byl styl moderace v souladu s obsahem vysílání zpravodajskopublicistické stanice. Pokud má styl moderace odpovídat charakteru stanice, měli by být moderátoři Rádia Česko inteligentní, seriózní, slušní a nestranní.70 Jak ovšem podotýká současný šéfredaktor Robert Břešťan, serióznost neznamená nudu nebo monotónní projev. I moderátoři zpravodajsko-publicistické stanice musí mít temperament, smysl pro odlehčení a podobně. Sami moderátoři chtějí pěstovat kreativní, ale úsporný styl moderování. Snaží se vyhýbat se floskulím a klišé a jejich cílem je jednak snaha o to, aby šly do éteru co nejpřesnější informace, stejně jako to, aby posluchač získal v krátkém čase maximum informací.71 Iluzorní je srovnání s moderací na tematicky nejbližším okruhu Českého rozhlasu Radiožurnálu. Zatímco na Radiožurnálu je důležitá dynamika moderace, uvolněnější styl a skvělý hlas, na Rádiu Česko dominují
69
V současné praxi se ve Velké Británii používá pro moderátora výraz presenter. (Osobní rozhovor s moderátorkou Rádia Česko Martinou Maškovou, Praha, leden 2010.) 70 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 71 Osobní rozhovor s moderátorkou Rádia Česka Martinou Maškovou, Praha, leden 2010.
33
u moderátorů spíše výborný přehled a orientace, pohotovost a schopnost rychle reagovat.72 Většina současných moderátorů Rádia Česko pracovala dříve pro českou redakci BBC73. Styl moderace tudíž vychází do značné míry ze zásad BBC.
2.4.3.2 Příprava na vysílání a práce moderátora Ačkoliv většinu témat připravují pro moderátory redaktoři nebo editoři, moderátoři na Rádiu Česko mají také značný autorský podíl na rádiem vysílaných tématech. Každý z moderátorů si předem samostatně připravuje do vysílání jedno téma. Na všechna ostatní témata se připravuje tak, že si k nim čte podklady, radí se o nich s redaktory, kteří je připravovali, nebo ještě před vysíláním přímo s respondenty. Do redakce moderátoři chodí už několik hodin před vysíláním. Jejich úkolem je editace textů tak, aby zněly srozumitelně, ale i vyhledávání faktický chyb a aktualizace témat. Zcela v dikci moderátorů je pak psaní avíz74, která jsou velmi důležitá, neboť musí nalákat posluchače, aby stanici v následující půlhodině nepřeladil. Na Rádiu Česko se vysílá zpravidla (zvláště dopoledne) ve dvojici moderátorů. Trend delších zpravodajských pořadů vyústil v častější používání dvojic, kde se hlasatelé nebo moderátoři střídají při prezentaci zpráv. (Boyd, 1995: 127) Pokud vysílací blok moderuje dvojice, rozvrhnou si moderátoři ještě před vysíláním, na koho připadne jaké téma. Dbá se přitom na to, aby se moderátoři střídali v rozhovorech a ohlášení příspěvků tak, aby byla zachována dynamika vysílání.75 Klíčová je potom spolupráce mezi nimi – k domluvě využívají buď čas v průběhu stočených příspěvků, anebo během vysílání gesta a mimiku.
72
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 73 Tomáš Pavlíček, Václav Sochor, Martina Mašková a Martin Křížek. 74 Avíza neboli upoutávky na další témata v relaci se vysílají vždy před půl nebo celou hodinou, nebo v případě, že se probrané téma opakuje v jiné části vysílání. 75 Osobní rozhovor s moderátorkou Rádia Česka Martinou Maškovou, Praha, leden 2010.
34
V průběhu vysílání ovšem moderátoři nekomunikují pouze spolu, ale také s editorem nebo technikem. Konzultace s kolegy je nezbytná zejména v případě, kdy je třeba řešit technické výpadky – v té chvíli přichází na řadu improvizace. Jinak je a má být vysílání na minutu připravené.76 Jenom málo profesionálů se spoléhá na improvizaci během pořadu. Ohlášení, identifikace stanice, poznámky i to, co posluchačům zní jako improvizace, jsou obvykle ve scénáři. (Boyd, 1995: 135)
2.5 Self-promotion Rádia Česko Ve srovnání s privátními stanicemi má Český rozhlas na marketing vyčleněn relativně nízký rozpočet. Rádio Česko, které má navíc velmi úzce specifikovanou cílovou skupinu, musí proto vymýšlet marketing a svoje self-promotion77 trochu odlišným způsobem.
2.5.1 Kampaně Rádia Česko První akce, která měla za cíl zvýšit povědomí o stanici Rádia Česko, proběhla v ostatních médiích v červnu 2007. Neotřelou kampaň, kterou pro stanici vymyslela „na míru“ agentura Kafka design, mohli lidé spatřit v metru, na citilightech na zastávkách městské hromadné dopravy, ale i v tisku nebo na vybraných zpravodajských serverech. Kampaň byla ojedinělá i pojetím – základním motivem byly jednoduché piktogramy a slogany, které vyjadřovaly nadhled, nadsázku a styl českého humoru.78 S ohledem na strukturu cílové skupiny bylo snahou Rádia Česko zaujmout inteligentním humorem s čistou výraznou grafikou a touto odlehčenou formou (zpravidla postavenou na dvojsmyslech) sdělit "to podstatné" – tedy to, že Rádio Česko je zpravodajskou stanicí, přinášející aktuální informace i analýzy současného dění.79 Obrázky z kampaně viz. Příloha č. 3.
76
Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. Propagace sebe sama. 78 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2007, s. 73. 79 Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009. 77
35
Agentura Kafka design vymyslela v rámci kampaně pro stanici také nový positioning80: Rádio Česko – to podstatné. Ten podle názoru vedení dobře vyjadřuje charakter stanice, zřejmě i proto se ve vysílání i na reklamách v rámci propagace udržel dodnes. V závěru roku 2008 využilo Rádio Česko bannerů vyrobených v kampani z roku 2007 a zaměřilo se na propagaci na zpravodajských webech. Další větší kampaň přišla až v prosinci roku 2009. Ve spolupráci s agenturou Kafka design připravila stanice novou vlnu piktogramů (Viz. Příloha č. 4). Od 1. do 31. prosince mělo Rádio Česko pronajatých sto padesát ploch v metru na trasách A a B. Mediální kampaň zahrnula ovšem i tištěná média (např. E 15, Strategie nebo Euro). V týdnu od 7. do 13. prosince poutaly na vysílání stanice bannery na zpravodajských webech (např. na ct24.cz, ihned.cz a na odborných finančních portálech). Do budoucna by stanice chtěla navázat také rozsáhlejší spolupráci s vysokými školami, zejména v Praze a v Brně.81
2.5.2 Mediální partnerství Rádio Česko je od roku 2007 mediálním partnerem řady odborných konferencí nebo soutěží, specializovaných veletrhů, výstav či festivalů. Stanice si mediální partnerství vybírá striktně v návaznosti na svoji cílovou skupinu, tzn., nepodporuje masové akce, nýbrž spíše komornější ekonomické konference, menší kulturní akce nebo akce na podporu poznávání novodobé historie.82 Už v roce 2007 Rádio Česko mediálně podpořilo Fórum 2000, festival Jeden svět, projekt Příběhy bezpráví, konferenci Energy Fórum,
80
Positioning značky nebo produktu je jeho odlišení od konkurentů v povědomí zákazníků. Tedy Volvo je bezpečné auto, baterie Duracell vydrží déle apod. (Pelsmacker, 2003: 130) 81 Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009. 82 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009.
36
Strategické Fórum 2007 nebo soutěže Exportér roku 2007 a Top 20 českých manažerek. Spolupracovalo také na bezpečnostních konferencích.83 O rok později přibylo například mediální partnerství ekonomického fóra Zlatá koruna. V roce 2009 stanice mediálně podpořila putovní výstavu Jak pomáháme Afghánistánu, akci Pochod proti hladu, festival Všemi směry pořádaný Vyšší odbornou školou publicistiky Praha, projekt Člověka v tísni Máte právo vědět nebo i Letní filmovou školu v Uherském Hradišti. Takovým akcím poskytuje Rádio Česko navíc redakční podporu. Ta spočívá v tom, že organizátoři mají možnost přijít do studia a sdělit posluchačům důležité informace o akci nebo projektu apod.84 Stanice v roce 2009 také poprvé podpořila charitativní akci, a to pro mentálně postižené z domova v Oseku u Strakonic.
2.5.3 Propagace vlastních pořadů Zřejmě nejvíce propagovaným pořadem Rádia Česko je dokumentární cyklus Příběhy 20. století. Stanice se na jeho propagaci zaměřila zejména v průběhu roku 2008, kdy byly dokumenty často věnovány tzv. „osmičkovým výročím“. Jejich propagace byla zajištěna především formou redakčních článků v denících a týdenících a také formou tiskových zpráv. V průběhu srpna byl pořad propagován také v rámci upoutávek ČT. K další propagaci pořadu pak došlo v době, kdy autoři dokumentárního cyklu vydali knihy Kruté století (2008) a V komunismu jsme žít nechtěli (2009), které vycházejí z už odvysílaných pořadů.85 Dalšími pořady, které bývají samostatně propagovány, jsou diskusní půlhodinový pořad Studio Česko a ranní vysílací blok Svět o osmé.86
83
Rádio Česko. Ročenka ČRo 2007, s. 72. Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009. 85 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2008, s. 70. 86 Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009. 84
37
2.5.4 Reklama na Rádiu Česko I vzhledem k tomu, že Rádio Česko vysílá pouze šest hodin denně, a navíc je součástí veřejnoprávního Českého rozhlasu, smí vysílat pouze malé množství reklamy. Reklamní prostor je na stanici omezený na pět minut denně. Rádio Česko poskytuje ještě komerční oznámení, tzv. anonci, která ovšem není klasickou reklamou. Jedná se o jakousi upoutávku na vysílání, zpravidla v délce do třiceti sekund. Spíše než o reklamu jde o oznámení reflektující redakčně zpracované téma nějaké zajímavé akce, zpravidla s odkazem na webové stránky.87 Anonce často koresponduje s mediálním partnerstvím stanice.
2.5.5 Citovanost Nejefektivnější a zároveň nejekonomičtější reklamou pro Rádio Česko je – zejména v poslední době – citovanost v ostatních médiích. Redaktoři stanice se snaží přicházet s aktuálními tématy jako první. Tyto informace pak ostatní média citují – jedná se např. o ČT, ČTK, ale i deníky a jejich internetové verze. Stanice si nechává zpracovávat měsíční monitoring. Počet zmínek o Rádiu Česko nebo citací výroků politiků, které zazněly ve vysílání rádia, se v různých médiích měsíčně pohybuje od 70 až do 150.88 Pro srovnání – citovanost Radiožurnálu vykazuje každý měsíc velmi podobná čísla. Tato skutečnost je pro Rádio Česko rozhodně úspěchem, neboť pomáhá ke zvýšení její prestiže a serióznosti. Stanice je pak více respektovaná jak respondenty a posluchači, tak i ostatními médii.89
87
Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009. 88 Jde o jejich součet, tzn., že jeden výrok mohl být citován například v deseti různých médiích. (Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010.) 89 Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009.
38
2.6 Webové stránky Rádia Česko Internetové stránky Rádia Česko fungují od 21. října 2005. Jsou nezbytnou součástí zpravodajské rozhlasové stanice, neboť jednak zajišťují jednu ze základních možností příjmu živého vysílání, jednak nabízejí audio archiv již odvysílaných příspěvků, které si mohou návštěvníci webu zpětně poslechnout, stáhnout i podcastovat. Příspěvky, které Rádio Česko odvysílá, vyhledávají posluchači zpravidla ve formátu mp3.90 Rádio Česko nemá ambice soutěžit se zpravodajskými weby, chce sloužit spíše jako servis pro své posluchače.91 Obsah textů na webu tvoří kromě přehledu aktuálních zpráv většinou příspěvky, které už byly odvysílány. Tvůrci webu k textům někdy přidávají fotogalerie nebo původní fotografie. Posluchač může v článcích najít také odkazy na související dokumenty nebo články, o kterých byla v textu zmínka. Mimo takových textů se na stránkách nacházejí také základní údaje o Rádiu Česko, exkluzivní informace, které zazněly ve vysílání nebo informace o plánovaném programu, například avíza na zajímavý pořad nebo rozhovor. V textové podobě jsou na internetových stránkách zpravodajské stanice nejvíce vyhledávány rubriky Ranní zamyšlení, Glosa Rádia Česko a přehledy českého i zahraničního tisku.92 O „plnění“ webu se starají zaměstnanci Rádia Česko. Technickou stránku věci má na starosti Český rozhlas Online. Ten také web monitoruje.93 Na konci roku 2009 Rádio Česko zmodernizovalo vzhled svých internetových stránek. Ten se inspiroval piktogramovými obrázky mediální kampaně stanice.94 Tvůrci internetových stránek nyní chystají další změny – tou nejbližší má být větší rozlišení stránek. Rádio Česko si také hodlá založit
90
Osobní rozhovor s webeditorem internetových stránek Rádia Česko Mariánem Vojtkem, prosinec 2009. 91 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 92 Osobní rozhovor s webeditorem internetových stránek Rádia Česko Mariánem Vojtkem, prosinec 2009. 93 Průzkumy Českého rozhlasu Online i účtu Google Analytics jsou ovšem vnitřní záležitostí rozhlasu. 94 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010.
39
svůj účet na Facebooku a do budoucna uvažuje i o vstupu na další sociální sítě. V případě, že by Rádio Česko rozšířilo své vysílání, i když jen na internetu a v systémech DVB-T a DVB-S, budou stránky nabízet příspěvky i z tohoto rozšířeného vysílání.95
95
Osobní rozhovor s webeditorem internetových stránek Rádia Česko Mariánem Vojtkem, prosinec 2009.
40
3.
Současná podoba vysílání Rádia Česko Jak už jsme konstatovali ve druhé kapitole, Rádio Česko vysílá šest
hodin denně žurnalistický program.96 Vysílání můžeme rozdělit do dvou skupin – na všednodenní a víkendové. Každé z nich totiž nabízí odlišné typy pořadů. Jestliže všednodenní vysílání nabízí spíše klasický žurnalistický program, tedy zpravodajství a aktuální publicistiku, pak o víkendu mají posluchači možnost slyšet spíš oddychovou publicistiku, která je ovšem každých 30 minut proložena aktuálními zprávami. Jak uvádí Maršík, do žurnalistického programu můžeme částečně zařadit i některé relace, které sice nesledují žurnalistické funkce primárně, ale svým aktuálním žurnalistickým vyzněním doplňují a rozšiřují skladbu rozhlasového žurnalistického vysílání. Hranice mezi žurnalistickým a nežurnalistickým programem není ostrá a nelze stanovit přesná kritéria, která by ji jasně vymezila. (Maršík, 1995: 14)
3.1 Všednodenní vysílání Všednodenní vysílání je časově rozděleno do dvou bloků97 – dopoledního a odpoledního. Tyto dva bloky se od sebe strukturou příliš neliší. Mezi pravidelně se opakujícími zprávami se v éteru objevují rozhovory, analýzy, reportáže, přehledy tisku, informace ze světa financí apod. V dopoledním bloku jsou však zprávy zařazovány každých 15 minut, zatímco v odpoledním pouze každých 30 minut. Tak jako každý žurnalistický program, dá se i program Rádia Česko rozdělit do dvou hlavních oblastí – na program zpravodajský a na program publicistický. Rozdělení ovšem nikdy nemůže být zcela striktní, neboť publicistické žánry bezprostředně čerpají ze zpravodajství a zpravodajství
96
Programové schéma Rádia Česko viz. Příloha č. 5 Blok tvoří uzavřenou část programu s přesně vymezenou délkou, periodicitou a časovým zařazením do vysílání, jednotlivé části bloku jsou zpravidla spojovány moderátorem (...) Bloky vznikají zpravidla s cílem vytvořit větší, souvislejší programové úseky, jež počítají sice s masovým poslechem, avšak většinou s nesoustředěnou pozorností posluchačů. (Maršík, 1995: 38) 97
41
navazuje na stupeň poznání tématu zprostředkovaného publicistikou. (Maršík, 1995: 15)
3.1.1 Zpravodajské pořady Základním stavebním elementem rozhlasového programu je pořad. Charakterizujeme ho jako relativně samostatný a uzavřený prvek programu, který je od ostatních částí oddělen slovně (ohlášením, odhlášením), hudebním nebo jiným akustickým signálem (znělkou, gongem, pauzou, apod.) nebo skladebně (např. tematickým nebo žánrovým odlišením). (Maršík, 1995: 37) Nejprve bychom měli shrnout, čím se zpravodajské příspěvky liší od publicistických. Předně jde ve zpravodajství o zprostředkování nestranné informace, o co největší možnou eliminaci vlastního názoru. Cílem rozhlasového zpravodajství je poskytnout posluchači odpovědi na základní zpravodajské otázky, tzn. kdo, co, kdy, kde, jak, popř. proč.98 Těmto základním kritériím odpovídají ve vysílání Rádia Česko zejména dva pořady – Zprávy Rádia Česko a Informace ze světa financí. Specifickým typem zpravodajství jsou i přehledy domácího a zahraničního tisku, které se v dopoledním vysílání Rádia Česko vyskytují pravidelně.
3.1.1.1 Zprávy Rádia Česko Jde o pravidelný zpravodajský pořad, jehož základní funkce je informativní. Tematicky se dotýká jak domácích, tak zahraničních událostí. Nechybí ani informace regionální, kulturní nebo sportovní. Zprávy Rádia Česko se v zásadě neliší od rozhlasových zpravodajských relací, které nalezneme v programu ostatních veřejnoprávních rozhlasových stanic. Jejich hlavním rozlišovacím kritériem je jejich délka a frekvence v průběhu dne. Zprávy jsou na této stanici delší a obsáhlejší a vyskytují se dvakrát, respektive čtyřikrát v hodině. Jejich smyslem je poskytnout posluchači v daném časovém úseku nejdůležitější aktuální informace.
98
Kol.autorů. Zpravodajství v médiích, 2001: 58.
42
Základní postavení ve zpravodajství Rádia Česko zaujímá rozhlasová zpráva, většinou v hlasatelské nebo redaktorské interpretaci. Některé zprávy, které připravili jednotliví redaktoři, se vysílají ve zvukové podobě, zpravidla ze záznamu. Souvisí to s trendem, který popsal Maršík (1995: 15): Tradiční přednes zpravodajských textů hlasatelem je většinou nahrazen tzv. personifikovaným zpravodajstvím, v němž jsou zprávy odbavovány redaktory, (kteří jsou většinou také jejich tvůrci), jež mají větší možnost uplatnit osobitější přístup k interpretaci zpravodajských materiálů. Rozhlasové přenosové technické zařízení je ve srovnání s televizním poměrně jednoduché a levné a většina rozhlasových stanic je má k dispozici. Proto moderní zpravodajství směřuje k většímu využívání zvukových materiálů (zpravodajské vstupy, reportážní zprávy, zpravodajské přenosy apod.), k výraznějšímu zastoupení živého vysílání ve srovnání s materiály vysílanými ze záznamu a k většímu využití dialogických zpravodajských forem před monologickými. Pro ilustraci uveďme, že v týdnu, ve kterém jsme vysílání analyzovali99, se ve zpravodajství vyskytovaly tyto formy100: Čtená zpráva – klasická monologická zpráva interpretovaná zprávařem. Ve zprávách Rádia Česko se jedná o nejčastěji využívanou formu. V analyzovaném týdnu dosáhlo její zastoupení ve vysílání více než polovinu, přesněji 55 %. Frekventovanost čtených zpráv je ovšem – nutno podotknout – takto vysoká i z toho důvodu, že v ranním bloku jsou ve zprávách ve čtvrt a ve tři čtvrtě zastoupeny výhradně čtené zprávy, a to kvůli dynamice, které je pro vymezený prostor101 těchto krátkých zpráv třeba. Zvuková zpráva – poskytuje prostřednictvím spojové techniky autentické zvukové svědectví přímo z místa události. Ve zprávách stanice se vysílá nejčastěji ze záznamu. Ve vysílání Rádia Česko se zvuková zpráva
99
Analýza probíhala v týdnu od pondělí 5. do neděle 11. října 2009. Popis těchto forem autorka čerpala z publikace: Kol.autorů. Zpravodajství v médiích, 2001: 68-70. 101 Stopáž celé zpravodajské relace ve čtvrt a ve tři čtvrtě se obyčejně pohybuje v délce mezi 50 vteřinami a 1 minutou. 100
43
objevuje z 24 %, a to zejména díky její schopnosti oživit vysílání, dát posluchači dojem, že zpravodajství je dokumentární, pohotové a autentické. Nejčastější je její využití v domácím zpravodajství (zatímco v zahraničních zprávách je jenom 2,4 % zvukových zpráv, v domácích zprávách tvoří zvukové zprávy 44 %). Zvuková zpráva často slouží zprávaři Rádia Česko jako podklad pro přípravu klasické zprávy. Frekventované je kupříkladu využití citátů politiků nebo odborníků. Reportážní zpráva – důležitou roli u ní hraje zvukový obraz události, který má sám o sobě velkou informační hodnotu a doplňuje sdělení zpravodaje. Jako taková může reportážní zpráva u posluchače nejlépe vyvolat emoce. Ve vysílání Rádia Česko se využívá u událostí, při kterých je reportér přímo na místě dění. Ve zprávách Rádia Česko se reportážní zprávy v analyzovaném týdnu vyskytovaly v 21 %. Nejčastější je jejich zastoupení u zpráv ze zahraničí (až 41 % zahraničních zpráv), a to zpravidla z míst, kde má Český rozhlas své zpravodaje nebo spolupracovníky. Ti nabízejí originální reportáže, které zpestřují čtené zpravodajství a činí ho pro posluchače dokumentárně cenným. Rádio Česko může čerpat z poměrně široké škály zpravodajů a spolupracovníků. Čtené zprávy pak převažují spíše u zemí, kde rozhlas své spolupracovníky nemá. Připravují je zahraniční redaktoři v pražském studiu překladem ze zahraničních agentur. Zpravodajský rozhovor – dialogizovaná forma rozhlasové zprávy. Ve vysílání Rádia Česko se tento typ rozhlasové zprávy, která přináší základní informace o události v rovině odpovědí na zpravodajské otázky kdo, co, kdy, kde, atd., příliš nevyskytuje. Výpovědi aktérů událostí se do vysílání dostávají většinou pouze v sestříhané podobě ve formě zvukové zprávy. Zpravodajské vystoupení – druh rozhlasové zprávy, která se vyznačuje tím, že informace o události se k posluchačům dostane přímo od kompetentní nebo nějak zainteresované osoby (např. tiskového mluvčího nebo politika). Ve zprávách Rádia Česko se tento druh rozhlasové zprávy objevil v analyzovaném týdnu pouze jednou, a to 9. října, kdy Václav Klaus oznámil svoje připomínky k Lisabonské smlouvě.
44
Referát – v této formě rozhlasové zprávy redaktor podrobněji informuje zpravidla o významném veřejném jednání. Ve vysílání Rádia Česko nezachycuje redaktor jeho autentický průběh, nýbrž pouze ve zkratce podstatné úseky. Nejčastěji se uplatňuje ve zprávách z jednání parlamentu. Posluchačům poskytuje základní fakta i rámec událostí, tlumočí nejdůležitější závěry a nabízí záznam oficiálních projevů. Flešová102 zpráva – přináší první nejstručnější informaci o nějaké významné události. Ve vysílání Rádia Česko se flešové zprávy vyskytují před každou větší zpravodajskou relací (tedy v každou celou a v každou půl) ve formě tzv. headline.103 Ten bývá tvořen jen jednou větou, popřípadě několika slovy – v těch má být obsaženo to nejpodstatnější z následující podrobnější zprávy. Ve zprávách Rádia Česko se objevují před zprávami v celou tři a před zprávami v půl dva headline. Jejich složení bývá mixem domácích a zahraničních zpráv. V analyzovaném týdnu bylo 58 % headline domácích a 40 % zahraničních. Dvakrát se v tomto týdnu dostal do headline i sport, jednou také kultura. Tečka za zprávami – kratší zpravodajský útvar, který zpravidla uzavírá zpravodajskou relaci. Ve zpravodajsko-publicistické stanici se ovšem tomuto žánru, který využívá beletristických výrazových prostředků, příliš prostoru nedostává. Zpravodajskou relaci totiž zakončuje pravidelně meteorologické zpravodajství. Jak se můžeme dočíst ve Zpravodajství v médiích (2001: 64), mění se dnes také skladba zpravodajských relací. Většina nepřevyšuje rozsah od tří do pěti minut. Jsou obvykle tvořeny zprávami v průměrném rozsahu od půl do jedné minuty. Přímý vstup reportéra nebo zvukový záznam telefonátu zpravidla nepřekračuje hranici jedné minuty. Hlavní zpravodajské relace,
102
Fleš (angl. flash = blesk, záblesk, zablesknutí) – v žurnalistice první, velmi stručná, zpravidla jen několikaslovná klíčová informace o mimořádně důležité informaci. (Osvaldová, Halada, 1999: 63) 103 Headline (z angl. titulek) ve významu stručný přehled následujících zpráv či reportáží. (Osvaldová, Halada, 1999: 195)
45
které jsou v průměru dvacetiminutové, se obvykle člení do několika kratších zpravodajských bloků, odlišujících se ústředním tématem. Nejdelší zpravodajskou relací ve vysílání Rádia Česko jsou vždy zprávy v celou. Ty mají zhruba osm minut. Uvozují je tři headline o celkové délce maximálně 20 sekund. Do zpráv v celou je zařazeno cca devět příspěvků, každý z nich má kolem 30 – 40 sekund v ohlášení. Některé zprávy pokračují ještě klipy relevantních osob (výpověď zpravidla na 20 sekund) nebo příspěvky redaktorů či zpravodajů Českého rozhlasu (zhruba 40 sekund). Druhými nejdůležitějšími zprávami jsou zprávy v půl. Ty trvají zhruba pět minut a skladebně je tvoří asi sedm zpráv. Uvozují je pouze dva headline o délce pod 15 sekund. Čtené zprávy se opět pohybují v rozmezí 30 – 40 sekund. Příspěvky zpravodajů ve zprávách v půl bývají kratší než ve zprávách v celou, mívají kolem 20 – 30 sekund. Zprávy ve čtvrt a ve tři čtvrtě mívají celkem asi 50 sekund, maximálně jednu minutu. V jejich rámci přečte zprávař pouze několik (zpravidla 3 – 5) nejdůležitějších témat. Kvůli maximální stručnosti nemají jednotlivé zprávy v těchto krátkých zpravodajských přehledech většinou více jak dvě věty. Lze říci, že zprávy na Rádiu Česko poskytují posluchačům tematicky nejširší a nejfrekventovanější zpravodajské relace ze všech českých stanic. Na Rádiu Česko mají zprávy prostor být detailně zpracované. V každou celou hodinu může posluchač slyšet ve zpravodajské relaci až devět příspěvků. Obsahem zpráv jsou vždy zprávy z domova i ze zahraničí. Jejich řazení záleží na zpravodajské důležitosti a relevanci. První zprávou nemusí být nutně domácí zpráva. Pokud se stane něco důležitého v zahraničí, není problém vysílat tuto zprávu jako první. V rámci headline by měly být ovšem vždy zastoupeny zprávy obojího druhu – z domova i ze světa.104
104
Osobní rozhovor se zprávařkou Rádia Česko Evou Ziliziovou, Praha, prosinec 2009.
46
Součástí zpravodajské relace může být i i důležitá zpráva ze sportu nebo nějaká zajímavost (například kulturní zpráva aj.). Každou relaci zakončuje zprávař počasím, které je v rámci zpráv povinné.105 Skladba zpravodajských relací na Rádiu Česko nemá ustálený rámec. Postupuje zpravidla od důležitějších domácích i zahraničních zpráv k méně důležitým. Opět si můžeme tematické zastoupení ukázat na jednoduché analýze, při které jsme v týdenním souhrnu zpráv spočetli procentuální zastoupení jednotlivých kategorií. Tematicky se zprávy zabývají nejvíce domácími událostmi. V analyzovaném týdnu tvořil jejich podíl téměř polovinu všech zpráv, přesněji 46,7 %. Zahraničním zprávám je ovšem na vlnách Rádia Česko také věnován velmi významný podíl. Ve zkoumaném týdnu tvořily zprávy ze zahraničí 41,3 %. Další početnou skupinu ve zpravodajství tvoří sportovní zprávy. Ty bývají zařazovány zpravidla až ke konci relace a mají svůj vlastní jingle.106 V analyzovaném týdnu tvořily sportovní zprávy ve vysílání Rádia Česko 7,6 %. Zbylé zprávy se ve zkoumaném týdnu tematicky věnovaly buď regionům (1,3 % zpráv), kultuře (1,8 % zpráv) anebo vědě a technice (1,3 % zpráv). Úplný závěr každé zpravodajské relace tvoří meteorologické zpravodajství. Informace o počasí řadíme do tzv. účelového zpravodajství neboli do zpravodajské služby posluchačům. Když je počasí neobvyklé nebo způsobuje nějaké komplikace, může být zařazeno i do publicistické části. Svědky jsme toho mohli být i v analyzovaném týdnu – moderátoři vedli
105
Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. Z angl. cinkot, břinčení, tj. nápadný, charakteristický, zpravidla několikasekundový hudební nebo jiný akustický signál, který posluchače upozorňuje na vysílání určité rozhlasové stanice nebo zahájení vysílání pravidelného pořadu. Vedle identifikační funkce plní rovněž v programové skladbě funkci interpunkční – odděluje jednotlivé úseky vysílání. (Maršík, 1999: 15) 106
47
v publicistické části rozhovor s meteoroložkou, která vysvětlila posluchačům náhlou změnu teplot.107
3.1.1.2 Informace ze světa financí Ve vysílání Rádia Česko jde o jedinou samostatnou všednodenní specializovanou zpravodajskou relaci. Přináší informace jen z určité oblasti společenského života, z ekonomiky. Jako taková je určena zvláštní skupině posluchačů, pro něž mají právě informace ze světa financí velký význam. Pořad se vysílá pravidelně každou hodinu a má pevnou strukturu. Tvoří ho tzv. ekonomické čtenky – tedy tři až čtyři čtené zprávy. Tyto novinky ze světa financí čtou moderátoři (v dopoledním vysílacím bloku), respektive zprávař (v odpoledním vysílacím bloku) v rychlém sledu do podkresové hudby. Čtené zprávy činily v analyzovaném týdnu 63,6 % všech příspěvků. Ve zbylých případech tvoří pořad větší událost, která se probírá podrobněji – zhruba na pět minut. Nejčastěji jsou tyto delší příspěvky vysílány ve formě rozhovoru moderátora s odborníkem (ve 33,8 %). Častými hosty pořadu bývají analytici finančních společností nebo odborníci na hospodářství, ale i zpravodajové nebo spolupracovníci Českého rozhlasu. Jen 2,6 % příspěvků tvořila předem připravená ekonomická reportáž některého z redaktorů nebo zpravodajů Českého rozhlasu. Tematicky se pořad dotýká jak čistě ekonomických záležitostí (jak se obchoduje koruna apod.), tak i událostí, které sice nejsou primárně ze světa financí, ale může se na ně nahlížet i z tohoto úhlu. Ilustrovat to můžeme třeba na příspěvcích týkajících se dražeb zvláště cenných uměleckých děl. Ve většině případů dává Rádio Česko důraz na zprávy domácí (71,5 %). Zahraniční zprávy tvořily v analyzovaném týdnu jen 28,5 %. Z hlediska přípravy pořadu se dopředu chystají jen velká témata – tj. rozhovory, příspěvky apod. Přehled událostí z ekonomiky, který jim v každé
107
V odpoledním vysílání 9. 10. zazněl rozhovor s meteoroložkou Dagmar Honsovou.
48
relaci předchází, píše redaktor nebo editor těsně před jeho odvysíláním tak, aby byla dodržena co největší možná aktuálnost.
3.1.1.3 Přehled českého tisku V průběhu dopoledního vysílání se objevuje přehled tisku dvakrát – po osmé a po deváté hodině. Chystá a píše ho pro moderátory vždy už od 6 ráno speciální redaktor. Moderátoři se ve čtení z tisku pravidelně po odstavcích střídají, což je pro posluchače velmi pohodlné a snáze přehledné. Stanice vybírá pro své posluchače to nejzajímavější, co ten den napsaly přední české deníky, tzn. MF DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny a Právo. Tematicky se přehled českého tisku věnuje titulním stranám. Citovány bývají i zajímavosti, které otiskl některý z listů. Opomíjeny nejsou ani regionální přílohy deníků. Často se do přehledu zařazují také originální postřehy komentátorů jednotlivých listů. Výhodou přehledu tisku je, že moderátoři mohou jeho četbou libovolně zkrátit nebo prodloužit vysílací čas. Přehled českého tisku mívá v průměru kolem 4 minut.
3.1.1.4 Přehled zahraničního tisku Jiný úhel pohledu na zprávy, které se udály, nabízí přehled zahraničního tisku. Pestrá škála výběru z textů z různých koutů světa je příjemným oživením dopoledního vysílacího bloku. Přehled zahraničních textů je zařazený během dopoledního vysílání dvakrát. Zatímco přehled českého tisku čtou moderátoři krátce po zprávách ve čtvrt, zahraniční listy otevírají až po zprávách ve tři čtvrtě. Jen za období, ve kterém bylo vysílání analyzováno,108 se v přehledu zahraničního tisku objevily listy americké (New York Times, Wall Street Journal, Washington Post, International Herald Tribune), britské (Financial Times, The Times, The Mirror, The Guardian, The Daily Telegraph, The Independent) francouzské (Le Monde, La Tribune, Le Figaro, Le Point),
108
V týdnu od pondělí 5. října do neděle 11. října 2009.
49
německé (Die Zeit, Financial Times Deutschland, Frankfurter Allegemeine Zeitung, Handelsblatt, Die Welt) slovenské (Sme), polské (Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza), ruské (Novaja Gazeta), kanadské (Toronto Star), nizozemské (Bewal News), italské (Corriere Della Sera), ale třeba i jihokorejské (Korean Times). Redaktoři Rádia Česko v přehledech zahraničního tisku kladou důraz na nejdůležitější zahraniční události dne. Časté jsou ovšem i citace z nejlepších komentářů deníků a subjektivní pohled zahraničních novinářů na události. Platí při tom, že když se na stranách zahraničních listů objeví Česká republika, dostává zpravidla přednost před jinými zprávami. Pro posluchače je totiž vždy velmi zajímavé, jak o události, která se děje v Čechách, informují světové listy.109
3.1.2 Publicistické pořady V (rozhlasové) publicistice už není zpráva cílem, ale východiskem, se kterým se dále pracuje. Jde většinou o vysvětlení nějakého aktuálního problému (analytická publicistika) nebo o zobrazení nějakého jevu s vyjádřením osobního stanoviska autora (dokumentárně zobrazovací publicistika). V řadě publicistických žánrů je osobní stanovisko autora vyloženě očekáváno.110 Ve vysílání Rádia Česko je publicistika zastoupena ve velké míře – ať už nejfrekventovanějším žánrem, tedy rozhovorem, tak i dalšími žánry a pořady. Žánrové rozpětí publicistických pořadů je ve vysílání Rádia Česko poměrně široké.
3.1.2.1 Glosa Rádia Česko Glosa (z řeckého glóssa neboli jazyk, řeč) je v odborné literatuře řazena mezi analytické (rozborové) projevy. Podle Maršíka (1999: 13 – 14) zpravidla upozorňuje na závažný aktuální společenský problém, nebo jeho
109
V analyzovaném týdnu přední strany novin i jejich komentáře například zaplnily informace o tom, že český prezident Václav Klaus vytvořil novou překážku ratifikace Lisabonské smlouvy, a že chce připojení poznámky o Listině základních práv a svobod. 110 Kol.autorů. Zpravodajství v médiích, 2001: 58.
50
dílčí aspekt, komentuje ho, aniž by si kladla za cíl jeho mnohostranný rozbor a hledala cesty k jeho řešení. Ačkoliv Maršík uvádí, že glosa má kratší stopáž než další analytický žánr komentář (maximálně do délky dvou minut), Glosa Rádia Česko mívá stopáž výrazně delší – od dvou a půl minuty až po pět minut. Obsahuje subjektivní názor autora. I z tohoto hlediska je vhodná autorská interpretace – tu na Rádiu Česko dodržují takřka striktně. Ve vysílání stanice se střídá několik pravidelných autorů glosy – zpravidla v pondělí autor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století Adam Drda, v úterý redaktorka Markéta Bartošová, ve středu šéfredaktor Robert Břešťan, ve čtvrtek hlavní editorka Patricie Polanská a v pátek blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček, příležitostně i další. Každý z autorů používá specifické beletristické jazykové prostředky, metafory, ale i pro glosu typickou ironii.
3.1.2.2 Ranní zamyšlení Pořad Ranní zamyšlení je žánrově typickým fejetonem, v naší dnešní rozhlasové žurnalistice tak málo častým. Fejeton (z francouzského výrazu feuilleton neboli lístek) je žánr na hranici s literární tvorbou. Základním rysem je osobitý, vyhraněný subjektivní názor autora na nějaký fakt, jev, často negativního charakteru, originální nápad, humorný nadhled a lehký, vtipný poutavý literární styl a jazyk. Častá je ironie, nadsázka, sarkasmus, neobvyklý úhel pohledu, odhalení překvapivých souvislostí ve vztahu k jinak nevýrazným, banálním věcem a jevům. Nezřídka fejeton využívá formu povídky, bajky, vypravování, anekdoty, neměla by chybět překvapivá pointa, směřující k zamyšlení. (Maršík, 1999: 13) Autoři ranních zamyšlení na Rádiu Česko nejsou jeho redaktoři, nýbrž lidé různých povolání – v analyzovaném týdnu byli autory třeba redaktor Hospodářských novin Martin Ehl, ředitel Židovského muzea Leo Pavlát, novinářka Petruška Šustrová, redaktor časopisu Týden Marek Šálek či
51
spisovatel Jiří Stránský. Spektrum „fejetonistů“ Rádia Česko je však mnohem širší.
3.1.2.3 Publicistický rozhovor na Rádiu Česko Velkou výhodou rozhlasového vysílání je skutečnost, že posluchači mohou vyslechnout fakta přímo od zdroje. (Boyd, 1995: 72) Rozhovor je ve vysílání Rádia Česko nejfrekventovanější formou vůbec. V analyzovaném týdnu tvořila nějaká forma rozhovoru téměř 69 % celé publicistické části. Má to svoje opodstatnění, neboť rozhovor je svébytný rozhlasový žánr, který má předpoklady k optimálnímu využití všech předností rozhlasové komunikace, zejména působivosti mluveného projevu – emocionality osobitého hlasového výrazu, kontaktnosti, dynamičnosti, vysoké míry autentičnosti sdělení ad. Pomáhá překonávat jednosměrnost rozhlasové sdělení, navodit besední atmosféru pořadu nebo polemické napětí a aktivizovat pozornost posluchače. (Maršík, 1999: 26) Rozhovory, které vedou moderátoři v živém vysílání na aktuální témata s osobnostmi politického, kulturního i společenského života, mívají v průměru kolem pěti minut. Ve valné většině jsou vedeny po telefonu. Do studia většinou chodí jen pražští odborníci nebo politici, anebo redaktoři a komentátoři Českého rozhlasu. Podle výsledků týdenní analýzy se respondenty stávají nejčastěji odborníci nebo aktéři událostí (43 % všech příspěvků publicistické části), méně často pak zpravodajové nebo spolupracovníci Českého rozhlasu v zahraničí (12 %) či redaktoři Rádia Česko popř. Radiožurnálu, kteří sledují situaci nějaké domácí události (4 %). Pravidelně se v rozhovorech Rádia Česko vyskytují také politici – až 9,7 % všech příspěvků v publicistické části vysílání. Tematicky byly události ve sledovaném týdnu až překvapivě vyrovnané – domácím událostem se věnovalo 35 % příspěvků a zahraničním jen o šest desetin procent méně, tj. 34,4 %. Rozhovory se ve vysílání Rádia Česko věnovaly také kultuře (10,9 %) nebo vědě a technice – 9,7 % příspěvků.
52
Čistě regionálním tématům bylo ve vysílání věnováno jen něco kolem 6,9 % příspěvků. Pokud se jedná o skutečně mimořádnou událost, může být rozhovor věnován i sportu (3,1 %) – v analyzovaném týdnu šlo například o rozhodující zápas české reprezentace ve kvalifikaci na mistrovství světa ve fotbale. Maršík rozděluje čtyři typy publicistických rozhovorů – reportážní, portrétní, komentující a rozborový. Ve vysílání Rádia Česko můžeme kvůli informativnímu poslání stanice nejčastěji nalézt poslední dva jmenované – buď respondent zaujímá nějaký postoj k události, anebo ji detailněji analyzuje. Analýza, vysvětlení či interpretace bývá nejlepší tehdy, když ji provádí odborník, jenž stojí natolik mimo hru, že zpráva zůstane objektivní. (Boyd, 1995: 77)
3.1.2.4 Studio Česko Zvláštní typ rozhovoru se na Rádiu Česko objevuje v hlavním publicistickém pořadu Studio Česko. Oproti typickým rozhovorům, které se vyskytují ve vysílání stanice, má tento pořad mnohem delší stopáž – 25 minut. Moderátory pořadu jsou střídavě moderátoři a redaktoři Rádia Česko. Tematicky se Studio Česko zaměřuje na domácí politické dění, rozbor hlavních zahraničních událostí, ekonomiku, ale i vědu a techniku nebo kulturu apod. Pozvání do něj přijímají jak politici, tak odborníci a další osobnosti. Hosté jsou zváni, jak už z názvu vyplývá, přímo do studia. Vysílá se buď živě, anebo ze záznamu.
3.1.2.5 Reportáž na Rádiu Česko Reportáž (z latinského výrazu reporto neboli přinášet zprávu) má ve vysílání Rádia Česko své pevné místo. Základním principem reportáže je autentické, okamžité, přesné, věcné očité svědectví reportéra, který pozoruje určité dění a své poznání bezprostředně sděluje prostřednictvím popisu vypravování posluchačům, kteří se tak stávají spoluúčastníky události. K vysvětlení probíhajícího děje, objasnění jeho podstatných rysů, přiblížení osob a prostředí využívá rozhovorů s dalšími přítomnými osobami a také dokumentárního zvukového zachycení prostředí – zvukový obraz, který dokresluje jeho popis. (Maršík, 1999: 24)
53
Celkově se v publicistické části vysílání Rádia Česko v analyzovaném týdnu vyskytovaly reportážní příspěvky z domácích událostí ve 20 %, nejčastěji šlo o reportáže od regionálních redaktorů Českého rozhlasu. Další významnou skupinou redaktorů, kteří tvoří rozhlasové reportáže, jsou zahraniční zpravodajové Českého rozhlasu. Jejich reportáže činí 10,9 % všech publicistických příspěvků. Reportáže na Rádiu Česko příjemně oživují jinak dominantní formu rozhovorů. Jejich autoři přinášejí autentické výpovědi a dokumentárně věrné obrazy událostí, kterých jsou sami svědky. Díky širokému spektru zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu se ve vysílání stanice objevují velmi různorodé a zajímavé reportáže doslova ze všech koutů světa. V reportážích se jejich autoři zabývají často událostmi, které plní přední strany novin. Frekventované jsou i reportáže, ve kterých redaktoři uplatňují postřehy z nějakých méně důležitých témat, které mají spíše charakter zajímavosti. I takové reportáže mají ovšem ve vysílání zpravodajsko-publicistické stanice své místo, neboť hrají důležitou roli tzv. odlehčení relace.
3.2 Víkendové vysílání Víkendový program Rádia Česko je koncipován odlišně od všednodenního. Pouze v prvních dvou sobotních dopoledních vysílacích hodinách se programové schéma shoduje s všednodenním – nabízí zprávy každých patnáct minut, informace ze světa financí, rozhovory na aktuální témata, reportáže a přehledy českého i zahraničního tisku. V ostatních hodinách víkendového vysílání stanice vysílá zprávy pouze každých 30 minut a osu programu tvoří souhrnné zpravodajské pořady, analýzy hlavních událostí uplynulého týdne nebo vzdělávací a kulturní pořady, popřípadě dokumenty. Stěžejním pořadem víkendového schématu je od května
54
2006 unikátní cyklus dokumentů Příběhy 20. století, na kterém Český rozhlas Rádio Česko spolupracuje s občanským sdružením Post Bellum.111 Víkendový program Rádia Česko sice plní svoji funkci informativní (zejména pravidelnými zprávami), na rozdíl od všednodenního schématu plní ovšem ve zvýšené míře i funkci vzdělávací a relaxační.
3.2.1 Zpravodajské pořady Specifickým typem zpravodajství jsou i magazíny se zpravodajskopublicistickým zaměřením, tj. zpravodajské přehledy, které ve víkendovém schématu shrnují pro posluchače stanice nejdůležitější události z uplynulého týdne. Jedná se zejména o Týden v Česku, Týden ve vědě a technice (vysílané v sobotu) a Týden ve světě, Týden v kultuře a Týden ve sportu (vysílané v neděli).
3.2.1.1 Týden v Česku Pravidelný pořad, který shrnuje nejdůležitější domácí události uplynulého týdne, připravuje pro Rádio Česko editorka Radiožurnálu. Týden v Česku má zhruba 15 minut a skládá se z přehledu hlavních zpráv, po kterých následuje několik příspěvků od redaktorů Českého rozhlasu. Pořad je díky personifikovanému zpravodajství svižný, nabízí též dost zvukových zpráv a výpovědí relevantních osob. Na pravidelný magazínový pořad navazuje ještě desetiminutový komentář. Například v analyzovaném víkendu komentoval nejdůležitější domácí události u mikrofonu komentátor Radiožurnálu Petra Nováček.
3.2.1.2 Týden ve vědě a technice Magazín o tom, jaké novinky a zajímavosti přinesl uplynulý týden ve vědě a technice, připravují pro vysílání Rádia Česko redaktoři Českého rozhlasu Leonardo. Pořad se skládá z několika kratších čtených zpráv a z delších příspěvků. Ty jsou stejně jako v Týdnu v Česku připraveny různými redaktory a pokrývají širokou škálu témat – od archeologie přes web
111
Rádio Česko. Ročenka ČRo 2006, s. 69.
55
design až po nádorové buňky. V rámci pětadvacetiminutového pořadu slyší posluchači rozhovory s vědci, reportáže ze zajímavých událostí i pozvánky další akce.
3.2.1.3 Týden ve světě Pravidelný víkendový pořad má obdobné schéma jako Týden v Česku. Nejprve přečte jeho autorka – redaktorka Rádia Česko – nejdůležitější události uplynulého týdne a poté následují podrobnější příspěvky. Ty jsou často převzaty z všednodenního vysílání – posluchači tak mohou slyšet úryvky nejzajímavějších rozhovorů s odborníky či již odvysílané reportáže zahraničních zpravodajů nebo spolupracovníků Českého rozhlasu. V pětadvacetiminutovém pořadu tak nechybí autentické výpovědi svědků událostí, exkluzivní výroky politiků a diplomatů ani názory expertů. Stejně jako u Týdne v Česku pak následuje taktéž analýza klíčových událostí.
3.2.1.4 Týden v kultuře Pravidelné ohlédnutí za kulturními událostmi uplynulého týdne připravují pro Rádio Česko redaktoři Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Pětadvacetiminutový magazín uvozuje přehled nejzajímavějších událostí, které jsou dále rozvedeny. Redaktoři Českého rozhlasu pak posluchačům představují v jednotlivých reportážích nebo rozhovorech hlavní kulturní události týdne – a to jak ze světa divadla, filmu, výtvarného umění a architektury, tak i hudby.
3.2.1.5 Týden ve sportu Poslední pravidelný zpravodajský magazín připravuje speciálně pro Rádio Česko sportovní redakce Radiožurnálu. Sportovní redaktoři nabízejí posluchačům ve svém pětadvacetiminutovém zpravodajském přehledu nejzajímavější reportáže a rozhovory z uplynulého týdne. Tematicky se dotýkají nejčastěji fotbalu a hokeje, nechybí ale ani méně populární sporty.
56
3.2.2 Publicistické pořady 3.2.2.1 Příběhy 20. století Cyklus dokumentárních pořadů Příběhy 20. století je jedním z nejúspěšnějších publicistických pořadů Rádia Česko a Českého rozhlasu vůbec.112 Český rozhlas Rádio Česko jej připravuje od května roku 2006 ve spolupráci s Občanským sdružením Post Bellum. Autory pravidelného pětačtyřicetiminutového pořadu jsou redaktoři Adam Drda a Mikuláš Kroupa, kteří se v přípravě a moderaci střídají každou neděli. Jak uvádějí Drda a Kroupa v knize Kruté století, která se zrodila z rozhlasových pořadů, cyklus se opírá o vzpomínky válečných veteránů, odbojářů, vězňů komunistických i nacistických lágrů a kriminálů, příslušníků tak zvaných národnostních menšin. Natáčíme i s někdejšími příslušníky nebo spolupracovníky komunistické tajné policie, s bývalými členy KSČ, s dozorci z kriminálů. Všichni se buď narodili v českých zemích, nebo tu dlouhodobě žijí. (Drda, Kroupa, 2008: 9) Archiv vzpomínek vytváří širší skupina rozhlasových novinářů a historiků z občanského sdružení Post Bellum. Jejich iniciativa vznikla hlavně z toho důvodu, že v Česku neexistoval dostupný zvukový archiv vzpomínek českého národa 20. století. Rádio Česko tak mohlo novými nahrávkami zaplnit prázdná místa v archivu Českého rozhlasu z dob komunismu.113 Pro zpracování jednotlivých příběhů autoři používají metodu tzv. „oral history“, tj. natáčení (ve formátu audio) vzpomínkových životopisných dokumentů s jednotlivými pamětníky.114 Příběhy pamětníků pak doprovázejí v pořadu komentáře historiků115 a dalších odborníků. Poutavost vyprávění dodávají archivní audio snímky poskytnuté nejen Českým rozhlasem, ale
112
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 113 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 114 Projekt “Příběhy 20. století”. Svět rozhlasu 19/2008, s. 17. 115 Např. Petr Blažek, Tomáš Bursík, Ladislav Kudrna, Eduard Stehlík, Pavel Žáček atd.
57
i spolupracujícími organizacemi, kterými jsou třeba Židovské muzeum v Praze, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR – Centrum orální historie, Vojenský historický ústav AČR, aj.116 Obecně můžeme divácky velmi úspěšné dokumenty117 o nedávné historii českého národa rozdělit na dva typy – první skupina pořadů se zabývá konkrétními osobami a jejich osudy, druhá skupina příběhů pokrývá širší historické události nebo historické fenomény. Ačkoliv je dokument jako žánr zpravidla zajímavý spíše z hlediska obsahu než formy, i jeho jazyková stránka stojí za zmínku. Hovorová čeština pamětníků dodává pořadu méně formální, živější ráz. Zrovna tak je na místě i spisovný projev redaktorů a odborníků, kteří autentická vyprávění uvádějí do širších historických souvislostí. Z jazykového hlediska jsou tak Příběhy 20. století úspěšným příkladem symbiózy spisovné a hovorové češtiny. (Mašková, 2008: 20) Příběhy 20. století, jakožto velmi úspěšný cyklus dokumentů, se staly jedním z nejvýraznějších pořadů na Rádiu Česko. Proto se stanice zaměřila v posledních letech na jeho větší propagaci – ať už formou tiskových zpráv, článků v českých médiích nebo v rámci upoutávek v ČT.118 Autoři cyklu – Adam Drda a Mikuláš Kroupa také vydali na základě rozhlasového cyklu dvě knihy – Kruté století (2008) a V komunismu jsme žít nechtěli (2009). Rádio Česko navíc spolupracovalo na vzniku multimediálního projektu Paměť národa.119
116
Projekt “Příběhy 20. Století”. Svět rozhlasu 19/2008, s. 18. Příběhy 20. století patří k nejvyhledávanějším pořadům v archivu Rádia Česka ve formátu mp3. (Osobní rozhovor s webeditorem internetových stránek Rádia Česko Mariánem Vojtkem, Praha, prosinec 2009.) 118 Rádio Česko. Ročenka ČRo 2008, s. 70. 119 Jde o rozsáhlou sbírku vzpomínek pamětníků, budovanou po celé Evropě jednotlivci, neziskovými organizacemi, školskými a vzdělávacími, státními a příspěvkovými institucemi, kteří chtějí své nahrávky, texty, fotografie a archivní dokumenty sdílet, porovnávat, vyhodnocovat a společně nad nimi diskutovat. (Co je paměť národa. [online]. [cit. 2010-0504]. Dostupný z WWW < http://www.postbellum.cz/cz/pamet-naroda/co-je-pametnaroda.aspx>) 117
58
3.2.2.2 Kronika Rádia Česko Kronika Rádia Česko je pravidelný tematický víkendový pořad. Redaktoři, kteří jej připravují, v něm mapují události z dávné i nedávné historie. V pětadvacetiminutovém vzdělávacím magazínu zpravidla zaznívají ukázky i hlasy expertů na danou problematiku. Tematicky se pořad dotýká nejrůznějších událostí, od výročí založení komunistické Čínské lidové republiky až po historii létání.
3.2.2.3 Vernisáž Vernisáž je pravidelný dvacetiminutový kulturní magazín Rádia Česko. Jeho příspěvky mají charakter pozvánky, neboť se jedná o pořad, který informuje o zajímavých kulturních událostech nadcházejícího týdne. Jeho autorka, moderátorka Rádia Česko, v něm posluchačům poskytuje široké spektrum nabídek, kam příští týden vyrazit. Převažuje dialogická forma – pozvánky mají většinou formu rozhovoru s některým z organizátorů akce. Tematicky se magazín zabývá všemi oblastmi kulturního světa – tedy divadlem, filmem, hudbou, výtvarným uměním atd.
3.2.2.4 Další víkendové pořady Víkendové publicistické pořady Rádia Česko tvoří kromě původních magazínů od redaktorů Rádia Česko také pořady přebrané. Obvykle ve zkrácené verzi přebírá Rádio Česko od Českého rozhlasu 6 pravidelné pořady Člověk a demokracie nebo Hovory o Evropě, které do víkendového vysílacího schématu stanice formátově patří. 120 Ve vysílání se o víkendu objevují také některé zkrácené pořady nebo rozhovory Českého rozhlasu Leonardo – například pravidelný víkendový pořad Vstupte!, který představuje zajímavé osobnosti z vědecké sféry. Vysílací víkendové schéma stanice doplňují ještě souhrny publicistických pořadů z uplynulého týdne – pro posluchače Rádia Česko tak redaktoři připraví souhrn Ranních zamyšlení, souhrn Glos Rádia Česko nebo
120
Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009.
59
na VKV souhrn kurzů angličtiny BBC. O víkendu se vysílá také repríza nejzajímavějšího Studia Česko z uplynulého týdne.
60
4.
Budoucnost vysílání Rádia Česko Jak se shodují tvůrci programu Rádia Česko, pro stanici formátu All
News jsou aktuální vysílací časy od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin velkým handicapem. Stanice totiž takto pokrývá pouze prime time od 8 do 9 hodin, ve zbylých ranních a odpoledních rozhlasových prime time časech nevysílá vůbec. Vzhledem k rozvoji a rozšiřování digitálního vysílání Rádio Česko počítá do budoucna s rozšířením programu, zejména s vysíláním v ranním prime time.121 Na současných frekvencích ovšem zatím není rozšíření vysílacích časů možné. Vysílání Rádia Česko na analogových frekvencích bude s jistotou pokračovat v současných vysílacích časech až do roku 2012, neboť do tohoto roku platí licence BBC na území České republiky. Vedení Českého rozhlasu ovšem jasně deklarovalo, že o vytvoření plnohodnotné stanice mluveného slova stojí. Přesnější obrysy tyto plány zatím nemají, vysílání stanic Českého rozhlasu má totiž svá zákonná omezení. Na návrhu schématu takové stanice se nicméně pracuje. Jak už potvrdili i odpovědní zástupci ČRo, stanice by měla vzniknout na půdorysu Rádia Česka, Českého rozhlasu 6 a vybraných pořadů Radiožurnálu či stanice Leonardo.122 I podle ředitelky zpravodajských stanic ČRo Hany Hikelové Český rozhlas v budoucnu musí mít zpravodajskou stanici, která by pokrývala 24hodinové vysílání. V časech od 6 do půlnoci by Český rozhlas nabízel aktuální živé vysílání s moderátory – od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin by vysílání pokrývalo Rádio Česko a od 18 hodin do půlnoci Český rozhlas 6 – tak jako je tomu dosud. Zbývalo by aktuálním živým vysíláním doplnit časy od 6 do 8, od 11 do 13 a od 16 do 18 hodin. Od půlnoci do šesti hodin ráno by stanice vysílala reprízy úspěšných pořadů a aktuální zpravodajství.123
121
Rádio Česko. Svět rozhlasu 15/2006, s. 28. Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. 123 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. 122
61
Tato ideální varianta je však zatím pouze součástí plánů. Do té doby je snahou Rádia Česko vysílání stále drobně vylepšovat tak, aby se k posluchačům dostaly co nejpřesnější a nejaktuálnější informace.
4.1 Kritika Rádia Česko aneb co by se ve vysílání mohlo do budoucna zlepšit Předně bych měla znovu upozornit na to, že jako autorka práce jsem začala v létě roku 2009 se stanicí Rádio Česko také externě spolupracovat. Když se oprostím od osobních zkušeností s tímto okruhem Českého rozhlasu, budu snad přesto schopna kritického pohledu. Nejzávažnější problém, který Rádio Česko tíží, je podle mého názoru zcela nasnadě. Stanice, jejíž obsah tvoří převážně zpravodajství a publicistika, má zcela nevhodné vysílací časy. Jelikož vysílá pouze ve dvou tříhodinových blocích, a to od 8 do 11 hodin a od 13 do 16 hodin, posluchači ji naladí v prime time pouze jednu hodinu denně, tzn. od 8 do 9 hodin. Tato skutečnost velmi nepříznivě ovlivňuje relativně úzkou posluchačskou základnu Rádia Česko. Vysílání stanice, která v mnoha ohledech navazuje na legendární českou redakci BBC, má skutečně kvalitní a vyvážené domácí, zahraniční, politické a kulturní vysílání. Je to dáno i tím, že stanice vycházela formátově z již osvědčených vzorců, kterých využívají rozhlasové zpravodajské stanice po celé Evropě i mimo ni. Prestiž tohoto okruhu Českého rozhlasu ovšem není v Česku tak velká, a mnoho lidí o její existenci dokonce ani neví. Domnívám se proto, že trend, který teď tvůrci vysílání v Rádiu Česku nastolili, je správný a jediný možný – klást důraz na reklamu a citovanost Rádia Česko v ostatních médiích tak, aby se zvýšila povědomost potenciálních posluchačů o této stanici. Za současného stavu bych vytkla obsahu vysílání hlavně tři věci: Předně to, že je stále značně vystavěné na telefonických rozhovorech. Technická kvalita takových rozhovorů bývá někdy zhoršená a pro posluchače nepříjemná. Zajímaví hosté by měli být pozváni do studia, tak jak je tomu
62
například na veřejnoprávní zpravodajské televizní stanici ČT24, anebo by rozhovory s nimi měly být alespoň předtočeny. V tomto ohledu souhlasím s A. Boydem, který ve své Příručce pro novináře (1995: 79) uvádí, že telefon by měli rozhlasoví redaktoři používat pouze v případě nutnosti, přičemž takový záznam by měl být co nejkratší. Druhý zásadní problém vidím v časté „recyklaci“ příspěvků. Tento problém se týká zejména odpoledního vysílání, ve kterém se reprízují úspěšné příspěvky z dopoledního programu. Velmi častá je také „recyklace“ příspěvků ve zprávách. Stanice ve svém programovém schématu počítá s posluchačem, který si Rádio Česko zapne pouze několikrát denně na kratší časový úsek, aby se dozvěděl to důležité, co se právě děje. Ze své posluchačské zkušenosti ovšem vím, že pokud posloucháme Rádio Česko delší dobu, mohou nás reprízované příspěvky nudit až iritovat a může dojít k tomu, že přeladíme jinam. Do budoucna – s tím počítají všichni vedoucí pracovníci Rádia Česko – čeká stanici velký úkol, a to připravovat ve spolupráci se sesterskými okruhy čtyřiadvacetihodinové vysílání. K tomu bude zapotřebí řada zkušených redaktorů, moderátorů a editorů. Tvůrci si budou muset dát pozor zejména na to, aby se se zvýšením kvantity nezhoršila kvalita vysílaného obsahu. Vysílání by se pak možná mohlo svojí kvalitou srovnávat i s veřejnoprávní zpravodajskou televizní stanicí ČT24. Do doby, než vznikne 24hodinové vysílání, je to ovšem nemožné. Je to proto – a to je třetí a podle mého názoru nejzásadnější problém vysílání – že za situace, kdy Rádio Česko vysílá pouze 6 hodin denně, už z podstaty věci nemůže být plnohodnotným zpravodajským okruhem. Nutně potom například za již zmiňovanou veřejnoprávní stanicí ČT24 zaostává, zejména v aktualizaci témat. Stanice formátu All News, která má „pauzu“ v čase od 16 hodin odpoledne do 8 hodin ráno, nemůže přinášet okamžité zpravodajství o událostech. Zprávy v reálném čase124 se podle McNaira (2004: 128) staly
124
Okamžité zpravodajství o událostech, jež se odehrávají v tutéž chvíli, kdy jsou oznamovány. (McNair, 2004: 128)
63
běžným prvkem žurnalistické produkce. Rádio Česko tak neplní jednu z nejdůležitějších úloh zpravodajské stanice, tedy bezprostřednost a okamžitost zpravodajství.
64
Závěr Ve své bakalářské práci jsem popsala vznik a vývoj vysílání Rádia Česko. To se za pět let své existence ze zcela neznámé stanice vypracovalo na jeden z respektovaných a v rámci ostatních médií citovaných zdrojů informací. Rádio Česko, které nemá na našem rozhlasovém trhu žádnou konkurenční stanici, se ovšem stále rozvíjí. Je logické, že stanice All News formátu, která vysílá pouze 6 hodin denně, nemůže být plnohodnotným zpravodajským okruhem. Jak tvůrci, tak vedoucí pracovníci rozhlasu proto do budoucna počítají s variantou, která rozšíří stávající počet vysílacích hodin. Tyto plány bohužel dosud nemají přesnější obrysy ani žádný konkrétní časový horizont. Nejpravděpodobnější variantou se zdá být vytvoření 24hodinové zpravodajské stanice, která by vznikla na půdorysu Rádia Česko, Českého rozhlasu 6 a vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, popř. Českého rozhlasu Leonardo. Společně s rozšířením vysílacích časů by se měl zvýšit také počet posluchačů Rádia Česko. V současné době je stanice nejposlouchanějším digitálním okruhem Českého rozhlasu. V porovnání s poslechovostí zahraničních veřejnoprávních All News stanic125 můžeme ovšem konstatovat, že by na tom český zpravodajsko-publicistický okruh – co se poslechovosti týče – mohl být ještě lépe. Klíčovou roli v tomto úkolu sehraje dozajista dobré PR stanice, které dnes těží zejména z efektivního mediálního partnerství a citovanosti v ostatních médiích. Nejlepší vizitkou rozhlasové stanice je ovšem kvalita vysílání. Ta už je dnes na poměrně vysoké úrovni. Dokladem toho je fakt, že stanici poslouchají ve velké míře vysokoškolsky vzdělaní lidé, manažeři a politici, tedy přesně ti lidé, pro které stanice vysílá.
125
Např. ve Velké Británii má All News okruh BBC Radio 5 Live podíl na trhu 7 %. To ovšem souvisí s tím, že veřejnoprávní rozhlas má Velké Británii více než dvojnásobný podíl na trhu než Český rozhlas v Česku.
65
Vysoká kvalita zpravodajských i publicistických pořadů úzce souvisí s tím, že Rádio Česko personálně i stylem vysílání do značné míry navazuje na svého předchůdce – tradičně zpravodajsky vysoce ceněnou českou redakci BBC. Zpravodajství a publicistika na Rádiu Česko jsou obsahově velmi dobře vyvážené – v hojné míře jsou tu zastoupeny jak domácí, tak zahraniční události. Ve vysílání ovšem nechybí ani důležité informace z ekonomiky, kultury, sportu nebo vědy a techniky. Potěšujícím konstatováním je, že se ve vysílání stanice veřejnoprávního rozhlasu vyskytuje široká škála zpravodajských i publicistických rozhlasových žánrů. Nejfrekventovanějším zpravodajským žánrem je sice klasická čtená zpráva, ve zprávách ale uslyšíme i další zpravodajské žánry – například zvukovou zprávu, reportážní zprávu, flešovou zprávu i zpravodajské vystoupení. Ještě výraznější žánrovou pestrost nabízí publicistika Rádia Česko. Není žádným překvapením, že nejčastějším publicistickým žánrem ve vysílání stanice je rozhovor. Za povšimnutí ovšem zcela jistě stojí, že na Rádiu Česko se vyskytují žánry jako glosa, dokument, reportáž, a dokonce i v současné rozhlasové praxi téměř vymizelý fejeton. Na závěr mi zbývá dodat asi jen to, že zpracovávat bakalářskou práci o zpravodajsko-publicistické stanici Českého rozhlasu Rádio Česko mi bylo jak výzvou, tak i velkým potěšením.
66
Resumé Bachelor thesis News and Current Affairs in Radio Česko Broadcasting briefly describes the launch and quite a short history of the only Czech All News radio station Radio Česko. We analyzed the team work of all the editors, correspondents and presenters. Furthermore, media partnership, web pages and audience ratings were examined. Most of the chapters focus on the situation of news and current affairs programmes, both on level of content and formal structure. We found out that there is a wide scale of radio genres in the Radio Česko broadcasting. In news programmes, the most frequent genre is common read report, in current affairs programmes it is, without any surprise, an interview. The pleasant circumstance is that the editors of Radio Česko make an effort to broadcast various genres including one of the most vanishing genre, the feuilleton. When theme aspect of the programmes is considered, we can submit that news and currents affairs in the Radio Česko broadcasting are very well balanced. Information both from the Czech republic and abroad are involved. Finally, there is no lack of the economical, cultural, sport and science news. In addition, at the end of thesis, future perspective of Radio Česko is purposed. We found out that it is necessary for the station to spread its air time to keep up with the flow of current information. All News station which broadcasts only six hours a day cannot be a full-valued source of information. The management of the Czech radio had already claimed that they agreed on a 24hours All News station based on Radio Česko and Czech radio 6. Despite the fact that Radio Česko is the most listened digital Czech radio station, in comparison to All News stations abroad, it can still be improved. We suppose that the extension of its air time would in this direction help a lot.
67
Použitá literatura a prameny BOYD, Andrew. Příručka pro novináře: zpravodajství v rozhlase a televizi. Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky, 1995. 163 s. Co je paměť národa. [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW DRDA, Adam, KROUPA, Mikuláš: Kruté století. Kapitoly z rozhlasového pořadu Příběhy dvacátého století. Praha: Radioservis, a. s., ve spolupráci s Českým rozhlasem, 2008. 208 s. ISBN 978-80-86212-85-2. JIRÁK, Jan, KOPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003. 207 s. ISBN 80-7178-697-7. HADRAVA, Jaroslav. Mapování poslechovosti rozhlasových stanic ukázalo nárůst regionů. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW HANKUSOVÁ, Veronika. Vývoj výzkumu rozhlasových posluchačů v Československu a v České republice. Praha: Karolinum, 2006. 152 s. ISBN 80246-1092-2. HIKELOVÁ, Hana. Rádio Česko. Svět rozhlasu. 2006, č. 15, s. 26-28. HIKELOVÁ, Hana, KROUPA, Mikuláš. Projekt „Příběhy 20. století“. Svět rozhlasu. 2008, č. 18, s. 17-19. KOL. AUTORŮ. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum, 2001. 155 s. ISBN 80-246-0248-2. KOL. AUTORŮ. Současné rozhlasové zpravodajství a český jazyk. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu za podpory Českého rozhlasu, 2008. KOVAŘÍKOVÁ, Erika. ABCD klasifikace ve výzkumu Market&Media&Lifestyle. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha: Karolinum, 1995. 106 s. ISBN 80-7184-013-0. MARŠÍK, Josef. Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1999. 60 s. MAŠKOVÁ, Tereza. Příběhy 20. století a jejich jazykový styl. In Současné rozhlasové zpravodajství a český jazyk. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu za podpory Českého rozhlasu, 2008. McNAIR, Brian. Sociologie žurnalistiky. Praha: Portál, 2004. 184 s. ISBN 807178-840-6. Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009. Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010. Osobní rozhovor s Václavem Hradeckým, vedoucím oddělení výzkumu Českého rozhlasu, Praha, prosinec 2009. 68
Osobní rozhovor s moderátorkou Rádia Česka Martinou Maškovou, Praha, leden 2010. Osobní rozhovor se zprávařkou Rádia Česko Evou Ziliziovou, Praha, prosinec 2009. Osobní rozhovor s webeditorem internetových stránek Rádia Česko Mariánem Vojtkem, Praha, prosinec 2009. Osobní rozhovor s PR a marketingovou ředitelkou Rádia Česko Blankou Vávrovou, Praha, prosinec 2009. Osobní rozhovor s produkční Rádia Česko Markétou Burešovou, Praha, leden 2010. OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-76-1. PELSMACKER, Patrick de, GEUENS, Maggie, VAN DEN BERG, Joeri. Marketingová komunikace. Praha: Grada, 2003. 581 s. ISBN 80-247-0254-1. Ročenka Českého rozhlasu 2008. Vydává Český rozhlas. Praha: Český rozhlas, 2009. 149 s. ISBN 978-80-86762-16-6. Ročenka Českého rozhlasu 2007. Vydává Český rozhlas. Praha: Český rozhlas, 2008. 149 s. ISBN 978-80-86762-11-1. Ročenka Českého rozhlasu 2006. Vydává Český rozhlas. Praha: Český rozhlas, 2007. 145 s. ISBN 978-80-86762-10-4. Ročenka Českého rozhlasu 2005. Vydává Český rozhlas. Praha: Český rozhlas, 2006. 135 s. ISBN 80-86762-09-2. Rozhodnutí o udělení licence. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW <www.rrtv.cz/cz/files/lic/5711.pdf> Stanovisko RRTV k žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s. r. o. o změnu licenčních podmínek. [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW Vysílače – ČRo Rádio Česko. [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW Interní dokumenty ČRo.
69
Seznam příloh Příloha č. 1: Vývoj DR a WR ČRo Rádia Česko v jednotlivých měřeních Data: Radio Projekt, 1.1.2007 – 30. 9. 2009 (graf) Příloha č. 2: Výzkum posluchačů Rádia Česko, data Radio Projektu z roku 2008 (tabulka) Příloha č. 3: Mediální kampaň Rádia Česko, červen 2007 (obrázky) Příloha č. 4: Mediální kampaň Rádia Česko, prosinec 2009 (obrázky) Příloha č. 5: Programové schéma Rádia Česko Příloha č. 6: Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou, Praha, listopad 2009 Příloha č. 7: Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem, Praha, leden 2010
70
Přílohy Příloha č. 1: Vývoj DR (denní dosah) a WR (týdenní dosah) ČRo Rádia Česko v jednotlivých měřeních. Data: Radio Projekt, 1.1.2007 – 30. 9. 2009 (graf)
Vývoj DR a WR ČRo Rádia Česko v jednotlivých měřeních Data: Radio Projekt, 1.1.2007 - 30. 9. 2009 20
DR WR
18 16 14
tisíce
12 10 8 6 4 2 0 DR WR
1-2/07 3 8
2-3/07 4 7
3-4/07 5 9
4-1/08 8 11
1-2/08 11 13
71
2-3/08 8 12
3-4/08 8 14
4-1/09 9 18
1-2/09 8 18
2-3/09 6 11
Příloha č. 2: Výzkum posluchačů Rádia Česko, data Radio Projektu z roku 2008 (tabulka)
OA 7.12.2009 11:15:26 RADIO PROJEKT 2008 (1.1.2008 - 17.12.2008) CS: CS Všichni Projekce na jednotlivce, Váženo Pohlaví respondenta Muž Žena Věk respondenta (R) 12-19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70-79 let Vzdělání respondenta (R) Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Socioekonomická klasifikace - národní A - nejvyšší B C1 C2 D E1 E2 E3 - nejnižší a. Velikost místa bydliště do 1.000 obyvatel 1.000 - 4.999 obyvatel 5.000 - 19.999 obyvatel 20.000 - 99.999 obyvatel 100.000 a více obyvatel Souhrny Celkem
72
Rádia v posl. 7 dnech ČRo Rádio Česko s.% Index s.%
Souhrny Celkem Index
61.5 38.5
125 75.7
49.2 50.8
100 100
1.9 14.3 18.6 13 36.4 8.3 7.6
16.4 83.2 102.3 84.7 207.9 66.4 94.7
11.3 17.2 18.2 15.3 17.5 12.5 8
100 100 100 100 100 100 100
11.6 27.8 39 21.6
43.4 75.5 141.8 244.2
26.8 36.8 27.5 8.8
100 100 100 100
28.5 13.4 17.6 8.8 24.6 2.3 4.9 0
217.3 194.1 111.2 42.1 101.1 19.7 108.9 0
13.1 6.9 15.8 20.9 24.3 11.4 4.5 3
100 100 100 100 100 100 100 100
17.8 5.8 10.5 24.9 41.1
103.9 29.4 57.9 103.4 195.1
17.1 19.6 18.2 24 21
100 100 100 100 100
100
100
100
100
Příloha č. 33: Mediáln ní kampaň Rádia R Česk ko, červen 2007 (obráázky)
73
Příloha č. 44: Mediáln ní kampaň Rádia R Česk ko, prosinec 2009 (obrrázky)
74
Příloha č. 5: Programové schéma Rádia Česko Pondělí 08:00 08:00 08:09 08:15 08:16 08:21 08:25 08:30 08:35 08:39 08:45 08:46 08:51 08:56 09:00 09:00 09:09 09:15 09:16 09:22 09:26 09:30 09:35 09:39 09:45 09:46 09:54 10:00 10:00 10:09 10:15 10:16 10:30 10:35 10:42 10:45 10:46 10:52 10:57 13:00 13:00 13:09 13:16 13:24 13:30 13:35 13:39 13:45 13:51 13:56 14:00 14:00 14:09 14:16 14:24 14:30 14:35 14:42 14:45
14:51 14:56 15:00 15:00 15:09 15:16 15:25
Svět o osmé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Ranní zamyšlení Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Dnešní výročí Svět o deváté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Glosa Rádia Česko Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Svět o desáté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Marketingový magazín Zprávy Ranní zamyšlení repríza Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Rozhovor na aktuální téma Tipy na dnešek Svět o jedné Zprávy Rozhovor na aktuální téma Událost dne Reportáž Zprávy Glosa Rádia Česko repríza Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Zahraniční událost Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Svět o druhé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž Událost dne Zprávy Rozhovor na aktuální téma Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí
15:30 15:35 Úterý 08:00 08:00 08:09 08:15 08:16 08:21 08:25 08:30 08:35 08:39 08:45 08:46 08:51 08:56 09:00 09:00 09:09 09:15 09:16 09:22 09:26 09:30 09:35 09:39 09:45 09:46 09:54 10:00 10:00 10:09 10:15 10:16 10:25 10:30 10:35 10:42 10:45 10:46 10:52 10:57 13:00 13:00 13:09 13:16 13:24 13:30 13:35 13:39 13:45
75
Událost dne Kultura Svět o třetí Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž z Česka Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Studio Česko Zprávy Svět o osmé Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Ranní zamyšlení Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Dnešní výročí Svět o deváté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Glosa Rádia Česko Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Svět o desáté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Téma dne Reportáž Zprávy Ranní zamyšlení repríza Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Rozhovor na aktuální téma Tipy na dnešek Svět o jedné Zprávy Rozhovor na aktuální téma Událost dne Reportáž Zprávy Glosa Rádia Česko repríza Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí
13:51 13:56 14:00 14:00 14:09 14:16 14:24 14:30 14:35 14:42 14:45 14:51 14:56 15:00 15:00 15:09 15:16 15:25 15:30 15:35 Středa 08:00 08:00 08:09 08:15 08:16 08:21 08:25 08:30 08:35 08:39 08:45 08:46 08:51 08:56 09:00 09:00 09:09 09:15 09:16 09:22 09:26 09:30 09:35 09:39 09:45 09:46 09:54 10:00 10:00 10:09 10:15 10:16 10:25 10:30 10:35 10:42 10:45 10:46 10:52
10:57 13:00 13:00 13:09 13:16 13:24 13:30 13:35 13:39 13:45 13:51 13:56
Zahraniční událost Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Svět o druhé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž Událost dne Zprávy Rozhovor na aktuální téma Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Událost dne Kultura Svět o třetí Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž z Česka Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Studio Česko
14:00 14:00 14:09 14:16 14:24 14:30 14:35 14:42 14:45 14:51 14:56 15:00 15:00 15:09 15:16 15:25
Svět o osmé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Ranní zamyšlení Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Dnešní výročí Svět o deváté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Glosa Rádia Česko Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Zprávy Svět o desáté Rozhovor na aktuální téma Zprávy Téma dne Reportáž Zprávy Ranní zamyšlení repríza Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Rozhovor na aktuální téma
15:30 15:35 Čtvrtek 08:00 08:00 08:09 08:15 08:16 08:21 08:25 08:30 08:35 08:39 08:45 08:46 08:51 08:56 09:00 09:00 09:09 09:15 09:16 09:22 09:26 09:30 09:35 09:39 09:45 09:46 09:54 10:00 10:00
76
Tipy na dnešek Svět o jedné Zprávy Rozhovor na aktuální téma Událost dne Reportáž Zprávy Glosa Rádia Česko repríza Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Zahraniční událost Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Svět o druhé Rozhovor na aktuální téma Reportáž Událost dne Zprávy Rozhovor na aktuální téma Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Událost dne Kultura Svět o třetí Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž z Česka Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Studio Česko Zprávy Svět o osmé Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Ranní zamyšlení Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Dnešní výročí Svět o deváté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Glosa Rádia Česko Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Svět o desáté Zprávy
10:09 10:15 10:16 10:25 10:30 10:35 10:42 10:45 10:46 10:52 10:57 13:00 13:00 13:09 13:16 13:24 13:30 13:35 13:39 13:45 13:51 13:56 14:00 14:00 14:09 14:16 14:24 14:30 14:35 14:42 14:45 14:51 14:56 15:00 15:00 15:09 15:16 15:25 15:30 15:35 Pátek 08:00 08:00 08:09 08:15 08:16 08:21 08:25 08:30 08:35 08:39 08:45 08:46 08:51 08:56 09:00 09:00 09:09 09:15 09:16 09:22
09:26
Rozhovor na aktuální téma Zprávy Téma dne Reportáž Zprávy Ranní zamyšlení repríza Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Rozhovor na aktuální téma Tipy na dnešek Zprávy Svět o jedné Rozhovor na aktuální téma Událost dne Reportáž Zprávy Glosa Rádia Česko repríza Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Zahraniční událost Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Svět o druhé Rozhovor na aktuální téma Reportáž Událost dne Zprávy Rozhovor na aktuální téma Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Událost dne Kultura Svět o třetí Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž z Česka Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Studio Česko
09:30 09:35 09:39 09:45 09:46 09:54 10:00 10:00 10:09 10:15 10:16 10:30 10:35 10:42 10:45 10:46 10:52 10:57 13:00 13:00 13:09 13:16 13:24 13:30 13:35 13:39 13:45 13:51 13:56 14:00 14:00 14:09 14:16 14:24 14:30 14:35 14:42 14:45 14:51 14:56 15:00 15:00 15:09 15:16 15:25
Svět o osmé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Ranní zamyšlení Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Dnešní výročí Svět o deváté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku
15:30 15:35 Sobota 08:00 08:00 08:09 08:15 08:16 08:20 08:25 08:30 08:35 08:40 08:45
77
Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Zprávy Glosa Rádia Česko Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Svět o desáté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Týden v médiích Zprávy Ranní zamyšlení repríza Rozhovor na aktuální téma Zprávy Informace ze světa financí Rozhovor na aktuální téma Tipy na dnešek Svět o jedné Zprávy Rozhovor na aktuální téma Událost dne Reportáž Zprávy Glosa Rádia Česko repríza Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Zahraniční událost Zajímavosti z kultury, vědy a techniky Svět o druhé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž Událost dne Zprávy Rozhovor na aktuální téma Rozhovor na aktuální téma Informace ze světa financí Událost dne Kultura Svět o třetí Zprávy Rozhovor na aktuální téma Reportáž z Česka Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Studio Česko Svět o osmé Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Událost dne Přehled českého tisku Reportáž z regionů Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Komentář Rádia Česko Rozhovor na aktuální téma Zprávy
08:46 08:50 08:54 08:58 09:00 09:00 09:09 09:15 09:16 09:20 09:25 09:30 09:35 10:00 10:06 10:30 10:35 13:00 13:06 14:00 14:06 14:30 14:35 15:00 14:30 14:35 15:00 15:06 15:30 15:35
15:06
Informace ze světa financí Přehled zahraničního tisku Rozhovor na aktuální téma Tipy na dnešek Svět o deváté Zprávy Rozhovor na aktuální téma Zprávy Reportáž z regionů Přehled českého tisku Glosa Rádia Česko Zprávy Týden v Česku Zprávy Týden ve vědě a technice Zprávy Člověk a trh Připravuje Český rozhlas 6. Zprávy Příběhy 20. století repríza Zprávy Kronika Rádia Česko Zprávy Ranní zamyšlení Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Zprávy Týden ve sportu Zprávy Světem křížem krážem Zprávy Studio Česko repríza
15:30 15:35 Neděle 08:00 08:06 08:30 08:35 09:00 09:06 09:30 09:35 10:00 10:06 13:00 13:06 13:30 13:35 14:00 14:06
78
Hovory o Evropě Připravuje Český rozhlas 6. Zprávy Studio Česko Zprávy Ranní zamyšlení Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Vstupte! Zprávy Kronika Rádia Česko Zprávy Vernisáž Zprávy Příběhy 20. století premiéra Zprávy Týden ve světě Zprávy Ranní zamyšlení Na VKV vysíláme kurs angličtiny BBC. Zprávy Týden v kultuře
Příloha č. 6 Osobní rozhovor s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou Praha, listopad 2009 Jak vznikl nápad vytvořit na českém rozhlasovém trhu ryze zpravodajskou stanici? Ten nápad vznikl v momentě, kdy se obecně v Česku i v rozhlase začalo mluvit o tom, jaké rozhlasové formáty by Český rozhlas mohl udělat v rámci rozvíjející se digitalizace. První z projektů byl okruh D dur, jako odnož Vltavy. Pak se jednoznačně mluvilo o stanici pro mladé, protože ta chyběla dlouhodobě. Neustále se ovšem říkalo, že můžeme udělat tři projekty. O tom třetím se hodně diskutovalo. Seděli jsme nad tím s Alanem Píchou, který digitalizaci dostal na starost. Oba dva nás v podstatě spontánně napadlo, že bychom mohli do základního projektu zařadit i čistě zpravodajskou stanici, které vysílají po celé Evropě. Byli jsme si přitom vědomi toho, že to je časově i finančně nejnáročnější produkt. Na projektu jsme začali pracovat nejdříve velmi improvizovaně. V rámci internetového vysílání jsme vysílali pouze čtyři hodiny ráno. Rádio Česko mělo v těchto začátcích čtyři zaměstnance, což byli částečně lidé z Radiožurnálu a částečně noví lidé na základě výběrového řízení. Autentických příspěvků, které byly vytvořeny přímo na Rádiu Česko, bylo minimum. Vesměs šlo o skládačku příspěvků, které se nabízely z ostatních stanic, zejména z Radiožurnálu. S produktem, který vysílá Rádio Česko dnes, to v prvopočátku moc společného nemělo. Zlom nastal tehdy, když skončila česká redakce BBC a začala se zvažovat možnost, že bychom mohli na základě dohody s BBC vysílat na analogových frekvencích. Poté se kvalitativně změnil i přístup k programu. Rozhodli jste se cílit na lidi s vysokoškolským vzděláním, na manažery… Proč? Byla to díra na trhu? Určitě. Zaprvé už v tu dobu, kdy projekt vznikal, byla jedinou rozhlasovou stanicí, která měla jako cílovou skupinu „áčka“, tzn. skupinu vysokoškolsky vzdělaných lidí, manažerů apod., česká redakce BBC. Později, když se objevily oficiální zprávy o tom, že česká redakce BBC skončí, byla díra na trhu evidentní. Je jasné, že nikdo jiný než Český rozhlas momentálně zpravodajskou stanici z finančních důvodů dělat nemůže a konec konců, plníme tím v podstatě jednu z rolí Českého rozhlasu, která se týká veřejnoprávního nastavení. Když Rádio Česko vznikalo, inspirovali jste se ve zpravodajských stanicích v Německu a ve Francii, kde mají s All News formátem dlouholeté zkušenosti. Jak spolupráce vypadala? Zpravodajské stanice po celé Evropě jsou nastaveny velmi podobně. Pro většinu z nich je samozřejmě vzorem BBC. Program BBC jsme znali, 79
i díky české redakci i díky tomu, že se tady běžně dal naladit. Záměrně jsme se jeli podívat do Francie na France Info, která mně osobně byla v některých ohledech bližší. Francouzi měli řadu poznatků, které byly možná směrem k českému publiku přesnější. V Německu jsme se vydali na stáž do stanice Bayern 5 Aktuell. Rozdíly mezi jednotlivými zpravodajskými stanicemi nejsou tak velké. Odlišnosti najdeme pouze ve frekvenci zpráv, v nastavení stopáže a délky zpráv nebo v rozdílných přístupech k roli moderátora apod. Francouzi byli našemu trhu asi o něco blíže. Měli například velmi dobře udělaný víkendový program. Vysílali publicistické pořady, které byly ale svým způsobem i odlehčené. Francouzi nás velmi příjemně překvapili, německý trh jsme znali a BBC je vzorem pro všechny zpravodajské stanice. Když připravujete zpravodajskou stanici, tak tam nejde vymyslet nic moc nového. Také proč vymýšlet něco nového, když lze velmi dobře využít to, co už jinde funguje… Od března 2006 vysílá Rádio Česko na vlnách BBC. Jak k tomu došlo? Společnost BBC musela požádat o změnu licenčních podmínek. Přestala totiž vysílat od ledna 2006 v češtině, a tím pádem nesplňovala licenční podmínky. Přímo v licenčních podmínkách bylo totiž zakotveno, že má BBC vysílat určité hodiny v češtině. S BBC začalo v ten moment jednání, protože my jsme stáli samozřejmě o ty samé časy, ve kterých vysílala česká redakce BBC, což bylo od 6 do 9 a od 17 do 19. Tenkrát se nám ale s BBC nepodařilo domluvit. BBC nám tyto prime time časy pustit nechtěla. Říkala, že jejich hlavní ranní pořady vysílají od sedmi do osmi a od osmi do devíti. Takže si ponechali hodinu od sedmi do osmi, kdy vysílají speciální produkt BBC World Service a my mohli vysílat až od osmi. Takto vznikaly dva tříhodinové bloky. Jiná dohoda tenkrát udělat nešla a myslím si, že to je pro Rádio Česko škoda. Je ovšem pravda, že v tu dobu, kdy se dohoda dělala, úroveň programu Rádia Česko zdaleka neodpovídala úrovni toho, co nabízela česká redakce BBC. Tehdy to byl doopravdy velmi nízkonákladový produkt, neměli jsme dostatek moderátorů ani redaktorů. BBC, která české prostředí znala, měla podle mě strach, aby Rádio Česko vůbec svou kvalitou na vysílače BBC v konfrontaci s jejich programem stačilo. Proto nás zřejmě nepustili do prime time časů, a je pravda, že ta úroveň tenkrát skutečně neodpovídala. Lhala bych, kdybych tvrdila, že ano. Co mají vlastně česká redakce BBC a Rádio Česko společného? Jak Česko na českou redakci BBC navazuje? Pro BBC pracovala velmi profesionální skupina lidí a o její redaktory byl na českém trhu velký zájem. My jsme samozřejmě oslovili řadu lidí, kteří byli na BBC. Někteří už měli domluvené pracovní pozice v jiných médiích. Některé se nám podařilo získat hned od dubna 2006, některé později. Základ týmu Rádia Česko je v současné době v podstatě půl na půl – zaměstnanci ČRo a BBC. Konec konců i stávající šéfredaktor Robert Břešťan, který dříve
80
pracoval pro BBC, se do rádia vrátil. Vrátil se ovšem až letos, byť jsme ho lámali několikrát od roku 2006. V souvislosti s vysíláním na frekvenci BBC došlo také k obměně programu – posíleno bylo zahraniční zpravodajství i publicistika… Navázali jste v tomto ohledu na českou redakci BBC? V rámci českého rozhlasového trhu máme zahraniční zpravodajství na Česku nejdetailnější, dáváme mu největší prostor. Kdybychom srovnali program, který dělala česká redakce BBC, tak si myslím, že vysílání z EU máme víc, než mívala česká redakce BBC. Na druhou stranu, zahraničí jako takového je v našem vysílání o něco méně, než bývalo v české redakci BBC. To je ale dáno také tím, že česká redakce BBC měla obrovskou výhodu v tom, že byla součástí BBC, a tak měla k dispozici kompletní redakční systém. To znamená, že většinu prestižních reportáží ze zahraničí samozřejmě „jenom“ přebírali z toho systému a přetlumočili, nadabovali do češtiny, a měli produkt hotový. BBC má své zpravodaje po celém světě. Ačkoliv síť zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu je na českém trhu unikátní, tak porovnávat to se sítí zpravodajů BBC by byl úplný nesmysl. Samozřejmě, BBC má například zahraniční rozhovory na úplně jiné úrovni, než jaké může dosáhnout jakékoli české médium. A proto tam role zahraničního zpravodajství byla trošku jiná, trošku větší a řekněme i prestižnější. Rádio Česko vysílalo nejprve po internetu a digitálně, pak i na vlnách BBC. Můžete vysvětlit, jaká to má specifika? Když dnes nemáte na rozhlasovém trhu analogové frekvence, tak je velmi náročné získat si posluchače pro takový produkt, jakým je zpravodajská stanice. Naše cílová skupina má čas poslouchat rozhlas především v autě. V momentě, kdy nejste na analogu, tak pro tuto skupinu jakoby neexistujete. Analogové vysílače jsou v rámci českého trhu stále velmi důležité až do momentu, než se začnou ve velkém prodávat na trhu autorádia s digitálním příjmem, což je ještě hudba budoucnosti. Po internetu je výrazný poslech Čechů žijících v zahraničí. Pro ně to je jediná možnost, jak si Rádio Česko naladit. V tom je samozřejmě role internetu nezastupitelná. Přes internet také poslouchá dost mladých lidí, zejména vysokoškoláků, protože jsou tak zvyklí. Digitalizace u nás stále není tak rozšířená, byť čím dál častěji mluvíme s lidmi, kteří si naladí rádio přes televizní set top box. Bohužel, nemáme detailní průzkumy toho, kolik lidí nás poslouchá analogově, kolik digitálně a kolik na internetu. Na internetu máme například jen předběžné odhady na základě autentických adres. V poslechu ovšem jednoznačně vede analog. V roce 2008 jste spoluorganizovali sérii výstav, spolupracujete na vzniku Paměti národa, dělali jste osmičková výročí – nabízí se otázka: proč právě Rádio Česko? Je historie to, co na jiných stanicích chybí? Když jsme začali jednat o analogových frekvencích BBC, tak jsem velmi stála o dva redaktory z BBC, Adama Drdu a Mikuláše Kroupu. Oba byli v občanském sdružení Post Bellum a měli pro mě už tenkrát velmi zajímavý 81
projekt orální historie. Natáčeli velké rozhovory s pamětníky, přesně tu skupinu lidí, kterou rozhlas potřeboval. Protože když se podíváte do archivu Českého rozhlasu, který je dokonalý, tak tam samozřejmě tím vakuem čtyřiceti let komunismu chybí nahrávky hrdinů druhé světové války, veteránů, politických vězňů, apod. To jsou lidé, které když nenatočíte v těchto letech, tak už je nikdo do budoucna nebude mít možnost vyzpovídat. Říkala jsem si, proč z těchto pamětnických nahrávek neudělat dokumenty. Oslovila jsem proto Drdu s Kroupou a oni byli nadšeni, protože takový prostor ani v rámci české redakce BBC nikdy neměli. Dohodli jsme se, že bychom jednou za týden dělali Příběhy 20. století a zároveň kompletní nahrávky ukládali do archivu. Chtěli jsme totiž, aby v archivu zůstaly celé nahrávky. Aby třeba za dvacet nebo padesát let, až my už tady ani nebudeme, mohl kdokoli z redaktorů sáhnout do archivu a poslechnout si nesestříhané výpovědi pamětníků. Podle mě tento projekt nemá na českém trhu obdobu, a dokonce nemá obdobu ani v rámci střední a východní Evropy. V současnosti poskytujeme jakýsi poradenský servis dalším rádiím. Vypadá to, že by to měl být dokonce jeden z hlavních projektů na granty Evropské unie, protože nás v tom podpořili Švédové a další severské státy. Líbil se jim náš portál Paměť národa a byli by rádi, kdyby vznikl celoevropský portál, kam by se příběhy 20. století dávaly, a to nejenom z postkomunistických zemí, ale i ze západní Evropy. Jsem ráda, že projekt vznikl v Českém rozhlase a že to je značka, která patří k Rádiu Česko. Příběhy 20. století mají své posluchače a jde o jeden z nejvýraznějších projektů, který které jsme v rámci celého rozhlasu udělali. Rádio Česko využívá příspěvků zpravodajských redakcí Radiožurnálu. Jakým způsobem se tak děje? O co se v rámci jejich koordinace snažíte? Jde jednoznačně o jistou centralizaci v rámci Českého rozhlasu, aby se dobré příspěvky vytěžily na více stanicích a nebyly jenom na jedné. Mně jde o to, aby nebyl nepřekonatelný příkop mezi Radiožurnálem a Českem, ale aby v momentě, kdy jedna stanice získá exkluzivní výpověď nebo reportáž, fungovala výměna. Je to zejména z důvodu, aby se využilo jak sil Radiožurnálu, tak Česka, byť oba dva produkty mají jinou cílovou skupinu a jsou zaměřené jinak. S jakými dalšími stanicemi ještě Česko úzce spolupracuje? Spolupracujeme s Českým rozhlasem 6. Vzájemně si poutáme pořady, protože si nekonkurujeme ve vysílacích časech. Česko večer nevysílá vůbec a vysílání ČRo 6 je na večerním poslechu postavené, takže je to příjemné doplnění. Provázanost je navíc vhodná i kvůli tomu, že se do budoucna nemůžeme vyhnout tomu, že ty stanice budou spojené a že budou tvořit jeden produkt. Co se týká výměny pořadů, tak na Rádiu Česko vysíláme některé víkendové pořady ze šestky, které svým formátem sedí i na Česko. Dále spolupracujeme s Českým rozhlasem Leonardo, což je stanice specializovaná na vědu a techniku. Zaprvé pro nás na klíč dělají Týden ve 82
vědě a technice do víkendového vysílání. Přebíráme od nich i některé rozhovory se zaměřením na vědu a techniku. Využíváme samozřejmě i regionální zpravodajství. Dále už jsou to spíš výjimky, například Rádio Wave může mít dobré příspěvky pro mladé lidi z oblasti kultury. Spolupráce s ostatními stanicemi je logická v momentě, kdy jsou takové akce, jako byla třeba nedávno Pražská křižovatka. Práva na vysílání měl Radiožurnál, ale rozhovory, které se tam dělaly, byly v nabídce a každá stanice si je upravila podle svých potřeb. Jaká vidíte specifika ve zpravodajství a publicistice na této stanici ve srovnání například s Radiožurnálem? Zpravodajství, tam je to jednoznačné, je podrobnější a detailnější na Česku. Jsou tam delší stopáže relací, a to o dost. Na Radiožurnálu je standardní stopáž zpráv v celou včetně dopravního zpravodajství pět minut, zatímco na Česku máme osmiminutové zprávy. To znamená, že tam poměrem dostanete mnohem víc zpráv, které jsou detailněji zpracované, není to tak klipovité podání jako je v případě Radiožurnálu. Dostane se tam víc informací právě ze zahraničního zpravodajství, ale i z domova nebo z ekonomiky. Co se týče publicistiky, tak na Česku máte na rozhovor šest, sedm minut, což na Radiožurnálu v podstatě téměř není, s výjimkou poledních Ozvěn dne a Radiofóra, což pořady vysílané v časech, ve kterých si Radiožurnál s Českem nekonkurují. A jaká jsou v porovnání s Radiožurnálem specifika moderace na Rádiu Česko? Zatímco u moderátorů Radiožurnálu je důležitá dynamika jejich projevu, propojení s muzikou, tak na Česku je jednoznačná přednost v tom, jaký přehled ten člověk má, jak je schopný reagovat. Nezáleží tolik na tom, jestli ten člověk má drobnou řečovou vadu. Na Radiožurnálu by třeba moderovat nemohl, zatímco pro Česko je výhoda to, že se orientuje, že umí zareagovat. Z výzkumů poslechovosti Radio Projektu vyplývá, že jste nejposlouchanějším digitálním okruhem ČRo. Ovšem v kontextu ostatních (analogových) stanic rozhlasu: předčila poslechovou Vaše očekávání, anebo máte naopak dojem, že je rádio málo poslouchané? Z měření Radio Projektu se nedá se příliš vycházet. Tam jsme uvedeni v sekci digitálních stanic. Většina lidí nás ale poslouchá pořád na analogu na vlnách BBC, což se do měření neprojevuje. Řada lidí, když se dělají výzkumy, uvede zcela logicky, že poslouchá BBC. Vlastně všichni posluchači, co poslouchají BBC v časech 8 -11 a 13-16, tak jsou ještě posluchači Rádia Česko. Když to odhadnete a sečtete, tak se poslechovost Rádia Česko pohybuje od 18 do 25 tisíc lidí, týdenní zásah je kolem 40 tisíc lidí. Ta čísla jsou velmi podobná těm, která měla česká redakce BBC.
83
Na to, že nevysíláme v prime time časech, je to slušná poslechovost. S poslechovostí nemá být člověk spokojený nikdy, protože vždycky může být lepší, ale v rámci těch možností, které jsou… Myslím si, že by to úplně jinak vypadalo, kdybychom mohli vysílat třeba od sedmi do desíti a ten odpolední čas naopak posunout dozadu, ale to teď momentálně není věc, která by se dala, i kvůli smlouvě, kterou máme, nějak vyřešit. Jak se snaží Rádio Česko působit navenek? Jak se marketingově vyměřuje? Český rozhlas má na marketing ve srovnání s privátními stanicemi úplně zanedbatelné množství peněz, takže se musíme snažit dělat PR a marketing trošku jinak. Kampaň v červené barvě s piktogramy, kterou jsme vedli v roce 2007, byla velmi úspěšná a my v ní shodou okolností teď budeme pokračovat. Nechali jsme udělat novou sérii piktogramů, jedeme ovšem v podobném stylu se stejnou agenturou, s Kafka designem. Zase to bude s lehkou nadsázkou, s tím typicky českým humorem, v tom budeme pokračovat. Potom je tu mediální spolupráce na některých akcích. My si na Česku velmi striktně vybíráme, kde budeme mediálním partnerem. Vždy to musí být v návaznosti na naši cílovou skupinu. To znamená, že jdeme do mediálních partnerství třeba na odborných ekonomických konferencích, na akcích v oblasti novodobé historie, v návaznosti na Příběhy 20. století apod. Minimálně pak jdeme do masových akcí. Rádio Česko nikdy nebude masovou stanicí. V oblasti kultury nejdeme nikdy do karlovarského filmového festivalu, protože to je přesně akce pro Radiožurnál. V momentě, kdy je třeba Letní filmová škola v Uherském Hradišti, tak to je zase akce vhodná spíš ve vysílání Česka. Velkým přínosem a tzv. reklamou zadarmo jsou citace z našeho vysílání. To se nám daří v poslední době velmi dobře. Citovanost Rádia Česko je srovnatelná s citacemi Radiožurnálu, což je obrovský úspěch. Je to věc, ze které mám radost, protože to je PR zadarmo a přesně to, co k té stanici patří, aby byla respektovaná i jinými médii. Co považujete za dosud největší úspěchy stanice? Kromě již zmíněných Příběhů 20. století je to určitě vysoká kvalita Studia Česko jako takového. Tam jsou skutečně unikátní rozhovory, ať už moderuje Ondřej Černý, nebo Martina Mašková. Obrovským přínosem jsou Studia Česko, která dělá Roman Chlupatý, podle mě nejlepší český ekonomický novinář vůbec. Vzhledem k tomu, že je dlouhodobě v Anglii, dostává se k lidem, se kterými bychom asi jinak velké rozhovory nenatočili. Tím, že žije v cizině, se pohybuje v jiné mediální oblasti a nastoluje ekonomická témata, která se v jiných českých médiích objeví třeba až za den, za dva. Kdybych to měla shrnout, tak se nám daří zejména ekonomika a domácí zpravodajství. A hlavně se to moderátorsky daří dělat tím, kteří lidé tu pracují.
84
Jaký je předpokládaný vývoj Rádia Česko? Jaké jsou ambice? Aneb bude z Rádia Česko „ČT24“ v éteru? Ideální varianta je, že Rádio Česko bude vysílat minimálně od šesti hodin ráno do osmnácti hodin, kdy začíná vysílání ČRo 6. V noci by se samozřejmě vysílaly reprízy, ale aktuální zpravodajství by běželo 24 hodin denně. K této ideální variantě je ale docela těžké se dostat. My na to máme už teď technické prostředky, protože budeme mít k dispozici studia, která jsou přímo pro Rádio Česko v rámci dokončování rekonstrukce budovy Českého rozhlasu. Taková stanice má ovšem smysl, když budeme mít analogové frekvence. Nastavit to jako stanici, která bude „pouze“ na internetu a digitálu, na to by byly finance myslím celkem neefektivně vynaložené. Možností, jak získat analogové frekvence ale není v rámci Českého rozhlasu moc. BBC má platnou licenci na území ČR do roku 2012, takže do tohoto roku bude stoprocentně šest hodin vysílání Rádia Česko analogovým vysíláním šířeno. Je otázka, jestli se nám nepodaří v průběhu příštího roku předělat dohodu s BBC, abychom se posunuli do jiných časů. Tam musí dojít k oboustranné dohodě a navíc to musí schválit Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Co bude po roce 2012? Těžko říct, protože BBC zatím není rozhodnutá, zda bude žádat o prodloužení licence. I kdyby o licenci požádala, není podle momentálního složení Rady jasné, zda ji dostane. Pravděpodobnost, že by došlo k prodloužení licence je, a to je můj subjektivní odhad, velmi malá. Pak je otázka, co s těmi frekvencemi bude, zda je šance, aby Český rozhlas některé z nich získal. V parlamentu navíc leží legislativní změny, které jsou primárně dělané kvůli Rádiu Wave. Jde o změnu zákona o Českém rozhlase. Momentálně jsou zákonem dané tři celoplošné sítě, nejsou sice pojmenované, ale jsou jasné – ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha a ČRo 3 Vltava. Je možné, že po legislativních změnách přibude čtvrtá síť s pokrytím zhruba 40 % obyvatel. Potom je ovšem záležitostí managementu rozhlasu, jestli tuto síť dá Rádiu Wave jako stanici pro mladé, anebo zda ji použije pro zpravodajskou stanici. Případně se můžeme také podívat na strukturu vysílačů, které Český rozhlas má. Je otázkou, zda nedochází ke zbytečným překryvům a zda by se některé vysílače neměly rozmístit jinak. Druhou věcí je, že se bude výrazně rozšiřovat digitalizace. Byť v rozhlase je proces pomalejší než v televizi, Rádio Česko lze už dnes chytit na veřejnoprávním multiplexu. Jde tedy i o to, jak pojímat reklamní kampaň rozhlasu, jestli už se nezaměřit více na propagaci digitálu, anebo třeba přímo na propagaci toho, že už lidi mají přemýšlet nad tím, že do auta je dobré koupit si autorádio, které umožňuje i digitální příjem. To jsou všechno komplikované věci a je to hudba budoucnosti. Myslím si ale, že Český rozhlas musí mít stanici typu ČT 24 tak, aby pokrývala 24hodinové vysílání. Plnohodnotná zpravodajská stanice je prioritou i současného vedení rozhlasu. Je otázka, kde na ni vzít finanční prostředky. To navýšení by ovšem nebylo tak velké. Aktuální zpravodajství není problém, protože Radiožurnál dělá zprávy živě celou noc, to je v podstatě zajištěné. Pak si vezměte, že máte hotových šest hodin vysílání Česka a šest hodin ČRo 6. To 85
znamená, že jde o náklady, které by byly spojené s časy 6-8, 11-13 a 16-18 hodin, což už není tolik. Finančně by to tedy problémem tak velkým nebylo. Problémem jsou zejména vysílače a otázka, jak vysílání ideálně šířit, aby se k posluchačům dostalo. Pracuje se na tom a já si myslím, že to je věc, ke které musí dojít. Nedovedu si představit, že by Český rozhlas i v rámci počtu stanic, které má, takovou stanici neměl.
86
Příloha č. 7 Osobní rozhovor s šéfredaktorem Rádia Česko Robertem Břešťanem Praha, leden 2010 Do redakce Rádia Česko jste přišel se zkušenostmi z české redakce BBC. Co mají obecně tyto dvě redakce společného? Jak Česko na českou redakci BBC navazuje? Rádio Česko a bývalá česká redakce BBC mají leccos společného. Ponechme stranou „technikálie“, jakými je fakt, že vysíláme na FM na stejných frekvencích, právě na základě smlouvy s BBC a že rozsah vysílání je také stejný (byť v jiných, méně prime time časech). Personálně – a to mě těší – Rádio Česko na BBC také značně navazuje. Zhruba polovina redakce (včetně externistů) v české redakci BBC nějaký čas pracovala, mimo jiné také čtyři z šesti moderátorů, kteří se střídají v uvádění živě vysílaných pořadů. Také styl vysílání je BBC velmi podobný, byť Rádio Česko nemůže těžit z takřka „nekonečné“ zásoby zpravodajů ve všech koutech světa, z nabídky různých analýz, reportáží, výroků politiků, zpravodajství z místa událostí atd. Mechanika vysílání je ale velmi podobná. Česká redakce BBC vysílala a Rádio Česko vysílá některé podobné pořady – například ranní fejetony, víkendový souhrn fejetonů, Týden v Česku či Týden ve světě, přehledy českého a světového tisku atd. Což ovšem není žádná snaha o kopírování nějakého modelu, ale o přirozený výběr – v segmentu All News rádia jsou takové pořady přirozené. K jakým změnám došlo s Vaším příchodem do redakce? Zavedl jsem některé změny, například zrušené každodenní rubriky Výročí dnešního dne, vznikly nové víkendové pořady Vernisáž a Kronika Rádia Česko, pravidelná Glosa Rádia Česko. Daří se snaha o větší pestrost vysílání formální i obsahovou živých dopoledních a odpoledních pořadů. Výrazně se také zvedla citovanost Rádia Česko v jiných médií. Počet zmínek o Rádiu Česko, citací výroků politiků, které zazněly v našem vysílání, se v různých médiích měsíčně pohybují od 70 až do 150. (Pozn. jde o součet, tedy jeden výrok mohl být citován například v deseti různých médiích). Jak se v současné době Rádio Česko vymezuje vůči Radiožurnálu? Nemyslím, že by sloveso „vymezovat se“ bylo to pravé. Obě stanice se od sebe pochopitelně liší svým nastavením, ale ve zpravodajství se bez potíží, a myslím, že oboustranně, výhodně doplňujeme. Pro Rádio Česko jsou cenné například zvuky – klipy ilustrující zpravodajské relace. Pravidelnými hosty na našich vlnách jsou komentátoři Petr Nováček a Milan Slezák, využíváme i kolegy ze zahraniční redakce Radiožurnálu a podobně. Recipročně nabízíme Radiožurnálu často exkluzivní nahrávky – výroky politiků, či „opinion 87
leaderů“, které u nás zazněly, které pak Radiožurnál může dále rozvíjet, pracovat s nimi atd. Obě redakce jsou na sobě nezávislé, ale doplňují se. Není výjimkou, že redaktor/ka Rádia Česko pokrývá nějakou událost jak pro Rádio Česko, tak pro Radiožurnál. A naopak. Kdo se podílí na programové skladbě vysílání a do jaké míry reflektuje programová tvorba výzkumy posluchačů? Vycházíme z toho, že cílovou skupinou jsou aktivní, vzdělaní lidé, obyvatelé velkých měst, socioekonomická skupina A popř. B, lidé, kteří se zajímají o politiku a ekonomiku. Tomu odpovídá náročnost témat, jejich výběr i zpracování. Rozhodně to ovšem neznamená, že jde o rádio suchopárné, nudné, přespříliš vážné. I těžká témata se dají podávat formálně zajímavým způsobem. Ve vysílání se záměrně nacházejí i „oddechové pasáže“ – například zajímavostní témata, věda, kultura i kuriozity. Programová skladba počítá s poslechovými špičkami – jak se to promítá na Vaší stanici? Co jsou Vaše poslechové špičky a jaké do nich umisťujete pořady? Formát živých všednodenních pořadů (Svět o… osmé, deváté …) je v každé hodině formálně podobný. Prime time je pro nás pochopitelně zejména čas mezi 8. – 9. hodinou. Ale je snaha kvalitně a zajímavě zaplnit každou část vysílání. Důraz se klade na tzv. otvíráky – tedy hlavní téma hodiny, kterým se zabýváme hned po hlavních zprávách v celou. Na jakém základě se vybírají témata a hosté do vysílání? Téma musí být relevantní, aktuální, nosné, zajímavé, obvykle ke dni. Orientace je na to, co se dít bude, co se děje právě teď, co se stalo před okamžikem. Hosté musí být relevantní, v daném oboru erudovaní, komunikačně zdatní… Jak je vysílání Rádia Česko vystavěno? S jakým poslechem se při jeho tvorbě počítá? Vzhledem k povaze vysílání se počítá spíše se soustředěným poslechem, poslechem v autě apod. Zprávy vysílání dělí na jednotlivé části, není to ale tak, že bychom jim vysílání zcela podřizovali. Jedinou „časovou modlou“ jsou zprávy v celou, které musí začít skutečně na vteřinu přesně. Zprávy ve čtvrt a v půl jsou variabilní tak, abychom nebyli otroky předepsané stopáže vyčleněné například na rozhovor. Pokud se ukáže rozhovor jako nosný a superzajímavý, není problém jej protáhnout a naopak – plytký, nezajímavý rozhovor či nerudný host, který nemá co říct, rozhodně nemá ve vysílání viset třeba pět minut jen proto, že to tak editor původně předepsal. Mustry vysílání jsou předepsané, v zásadě se dodržují, jsou návodem pro to, aby vysílání mělo rytmus a bylo pestré obsahově i formálně.
88
Jakým způsobem moderují jednotlivé osobnosti Rádia Česko? Jaký vlastně má být styl moderace ve vysílání Rádia Česko? Nakolik mají moderátoři tvůrčí roli ve výběru témat, hostů…? Jak moc při vysílání improvizují a nakolik je to naopak připraveno předem? Rádio Česko je inteligentní, seriózní, slušné, vyvážené a objektivní rádio. Všechny přívlastky pak musí platit i pro moderátory a redaktory. Opět to ale neznamená nudu či monotónní projev. Moderátor musí mít i temperament, smysl pro odlehčení, pohotovost a podobně. Moderátoři se podílejí na přípravě některých témat, mají právo si upravovat „do pusy“ ohlášení i otázky apod. Improvizace je vítaná ve chvíli, kdy se vyskytne například nějaký technický problém, jinak je a má být vysílání na minutu připravené. Jaká vidíte specifika ve zpravodajství a publicistice na této stanici? Rádio Česko nabízí to podstatné, jak má ostatně i ve svém sloganu či podtitulu. Velmi zjednodušeně řečeno, Rádio Česko je více publicistické než Radiožurnál a více zpravodajské než ČRo 6. Nabízí delší zprávy a delší stopáže publicistických příspěvků než Radiožurnál, má ale výrazně stručnější a dynamičtější publicistické příspěvky než ČRo 6. Optimálně se svým stylem blíží tomu, co nabízí například pořad Today na stanici BBC 4. Tematicky se leckdy shodujeme s oběma zmiňovanými stanicemi – koneckonců nabídka aktuálních a relevantních témat je omezená. Formálně se lišíme, snažíme se jít víc do hloubky, ale zároveň zůstat přístupní a srozumitelní. Hlavní specifikum je to, že jsme skutečně All News rádio, kde se posluchač nejdéle do půl hodiny dozví skutečně vše podstatné, co se děje doma i ve světě. Z čeho vychází při své práci zprávař Rádia Česko? Jak má stavět zprávy? Zprávař má povinnost sestavit co nejaktuálnější relaci, která reflektuje zásadní události doma i ve světě. Řazení je podle důležitosti a relevance. Nezáleží na tom, zda je zpráva z domova či ze světa. V headlinech by ale měly být zastoupeny domov i svět. Součástí je nepovinně sport, povinně počasí, optimálně i nějaká zajímavost (ovšem ne „zvířátko na konec“). Hranice mezi zpravodajstvím a publicistikou je v běžném vysílání někdy nezřetelná, posluchači by však mělo být vždy jasné, zda jde o zprostředkování objektivní informace, nebo o vyjádření názoru – jak máte toto ošetřeno? Zpravodajské relace jsou zcela jasně oznělkovány a odděleny od tzv. zpravodajsko-publicistické části. Ta nabízí rozhovory, analýzy, reportáže – ty ale nadále plní kritérium objektivity a toho, že nesměšujme zpravodajství a názory. Publicistika přeci není synonymem pro názorový žánr. Pokud nabízíme názorový příspěvek – Glosu Rádia Česko či ranní fejeton, je to vždy takto uvedeno.
89
Kolik lidí celkově má tým Rádia Česko? Jaké to jsou profese? Zaměstnanců je 19, což ovšem zahrnuje i nenovinářské profese – produkci či PR. S tím bychom ovšem nevystačili a vysílání nezaplnili. Rádio Česko má řadu stálých externích spolupracovníků, bez nichž by se rozhodně neobešlo. Jak vypadá příprava na vysílání? Jak moc dopředu se připravuje téma, shánějí hosté? S jakými zdroji pracují zaměstnanci Rádia Česko? Osou dne jsou dvě porady. Jedna dopolední – na ní se připravuje vysílání v časech 13:00 – 16:00 a odpolední, na níž se připravuje ranní vysílání 8:00 – 11:00. Snahou editora a redaktorů je složit co nejdříve do značné míry ideální relaci podle aktuálních a očekávaných událostí. Když je jasno, čím vysílání naplnit (nikoli zaplácnout), témata se rozdělí mezi jednotlivé autory a produkce shání hosty. Pravidlo je jednoduché, čím dříve je jasno o tématu, tím dřív se shání respondent. Čím dřív je potvrzený respondent, tím dřív je jasno, že s tématem můžeme napevno počítat. Neplatí ovšem, že když je důležité a zajímavé téma, ke kterému ale nejde z nějakého důvodu najít či sehnat hosta, že takové téma pomineme. To by byla velká chyba. Metod a řešení je víc. Například to, že jsou k dispozici tzv. klipy relevantních osob, které spojovacím slovem provede moderátor, možností je také formát „situaci sleduje“, kdy s nejnovějšími informacemi přijde do studia redaktor apod. Pokud jde o zdroje – na prvním místě má být vlastní invence, nápady a iniciativa, k dispozici jsou pochopitelně placené agentury (ČTK, Reuters, AFP…) i bezedný internet, kde patří k nejpopulárnějším zdrojům web BBC. Probíhají po skončení pořadů hodnocení nebo porady? Jaká je zpětná vazba redaktorů? Povinností editora je pořídit po každém vysílání zápis s hodnocením vysílání. Právo napsat své postřehy mají i všichni ostatní. O zpětnou vazbu se v rámci svých jiných pracovních povinností, mezi plánováním a poradami apod. snaží i šéfredaktor. Důležitou zpětnou vazbu pochopitelně poskytují i posluchači. Jakou funkci mají plnit webové stránky Rádia Česko? Web je nezbytnou a důležitou součástí rádia. Nesoutěžíme se zpravodajskými servery, to ani není náš úkol. Nabízíme posluchačům servis v podobě informací o našem programu, o exkluzivních informacích, které v našem vysílání zazněly, o tom, na co se mohou v našem vysílání dále těšit atd. Mohou si zde poslechnout záznamy našich relací, stáhnout si je, podcastovat, nabízíme archiv, přehledy světového i zahraničního tisku atd. atp. Co považujete za dosud největší úspěchy stanice? Existenci samu i fakt, že se z ní stal důvěryhodný a respektovaný zdroj informací, že jsme stanicí pravidelně a hojně citovanou v ostatních médiích. 90
Že jsme pevně v povědomí odborníků, politiků, opinion leaderů a decision makerů, Rádio Česko obvykle všichni oslovení respondenti znají, vědí, že „nevysíláme do zdi“ a že pokud nám řeknou něco nového, veřejnost se to dozví. Jaký je předpokládaný vývoj Rádia Česko? Plánujete nějaké změny? Jaké jsou Vaše ambice? Vysílání Rádia Česko se myslím během loňského roku občerstvilo, je pestřejší, méně telefonické, jak už jsem zmínil výše, přibyly i některé nové pořady (Vernisáž, Kronika Rádia Česko), jiné z našich frekvencí zmizely (Svět viděný internetem, Výročí uplynulého týdne, Výročí příštího týdne). Od letošního roku se součástí dopoledního bloku stane v pondělí Marketingový magazín a v pátek Týden v médiích. Snahou je vysílání stále drobně vylepšovat, pracovat na zajímavě psaných a přitom přesných ohlášeních, stručných a jasných otázek mířících k cíli apod. Pokud jde o rozšíření vysílání, na současných frekvencích nic takového možné není. Vedení ČRo ovšem jasně deklarovalo, že jeho cílem je vytvoření plnohodnotné stanice mluveného slova. V tomto směru tedy budoucnost Rádia Česko vidím. Přesnější obrysy tyto plány zatím nemají, vysílání stanic ČRo má svá zákonná omezení. Na návrhu schématu takové stanice se nicméně pracuje. Jak už potvrdili i odpovědní zástupci ČRo, stanice by měla vzniknout na půdorysu Rádia Česko, ČRo 6 a vybraných pořadů Radiožurnálu či stanice Leonardo.
91