UMISTfeNI SROLY. NOVA BUDOVA A JEJI ZARIZENL Obchodnf skola ubytovana byla nejprve v obecni skolni budove T Kamerale (Kopeckeho sady eis, 11), kde ji obec poskytla v pfizemi ucebny s reditelnou a sborovnou. Mistnosti tyto aalezaly se sice re stfedu mesta, ale nebyly dosti vhodne pto ucely skolni. R. 1892/93 nalezal se ustav ve II, patfe stare skolni budovy u Zopfu (u Saskeho mostuj, kterez mistnosti skolnim pozadavkuin vubec nevyhovovaly. Teprve r, 1893/4 dostalo se obchodni ikole yzdusnych, prostrannych a ficebae zafizenych mistnosti ve II. patire nove vystavene skolni budoiry pro c, k. ceskou promyslovou skolu (Tylova ul, cis, 15), avsak po 5 letecb. musila skola tyto mistnosti postoupiti opet prumyslofe skole a pfesidlila (r. 1898/9) do soukronielio domu v Nerudove ulici cis. 12, kde setrvala a2 do r, 1913, Pfi rozsifovani fistavu o divci skolu a o pobocky najato bylo jesie II. poschodi sousedniho domu (Skodova ulice cis. 26) a skoro cely protejsi dum (Nerudova ul. 10). Umisteni v techto domech nebylo uspokojive; nektere ucebny byly sice dosti prostranne, ale pfilis dlouhe a vetiinou malo osvetlene, chodby byly lizke, kabinety male, zachodu malo. O vystaveni v l a s t n i b u d o v y pro obchodni skolu jednalo se casto v kuratoriu jednak na podnet profesorskeho sboru, jednak z vlastni iniciativy, Puvodne pomyslelo se na to, postaviti skolni budovu na miste stare solnice (Sedlackova ulice), neb »U mesta Vidne« (Pfemyslova tfida), nebo v Narodni zahrade, ale zadny z techto projektu nedospel k feseni. Podnet k novemu jednani o postaveni vlastni feuHovy 'dal r. 1903 profesorsky sbor, podav kuratoriu obsahle memorandum, ve kterem poukazal na nedostatecne mistnosti skolni, vytkl zavady a obtize z toho plynouci pro zdarne vyucovani i pro dalsi rozvoj ustavu a zadal, aby pro ustav byla opatfena ueelna vlastni budova. Pri poradach kuratoria a mestske rady o tomto memoranda bylo navrzeno, aby obchodni akademie byla opetne ubytovana v budove c. k ceske prumyslove skoly, az pro tuto skolu bude vystavena nova vetsi budova. Proto profesorsky sbor obchodni akademie
67
r. 1905 novym memorandem znovu upozorni! na nevhodnost dosavadnlho umisteai ustavu, spolu vsak poukazal na to, ze vyznam mesta Plzne a. pomery naseho obchodnictva nutne toho vyzaduji, aby vedle ctyftfidni obchodni akademie zfizena byla dvoutfidni obchodni skola pro hochy a dvoutfidni obchodni skola pro divky a aby vyucovani na gremialni skole pokracovaci bylo pfelozeno na denni hodiny. Z tech duvodu zadal proiesorsky sbor, aby pro ustav v nejkratsi dobe byla opatfena nova budova, po pflpade aby, bude-li obchodni akademie umistena v budove c. k. prumyslov6 skoly, pfenechana byla ustavu cela budova. Kuratorium pfipojilo se k teto zadosti a dosahlo toho skutecne, ze usnesenim obecniho zastupitelstva kral. mesta Plzne ze dne 16. dubna 1907 venovana byla obchodni akademii kral. mesta PlznS a ustavum s ni sdruzenym c e l a b u d o v a c. k. c e s k e p r u m y s l o v e s k o l y , jakmile bude uprazdnena vystavenim nove budovy pro prumyslovou skolu. Brzy vsak bylo patrno, ze jednani o stavbe nove budovy pro c. k. ceskou pru~ myslovou skolu bude vyzadovati dlouhe doby a ze by tedy ustav nas nedostal se tak brzy pod vlastni stfechu. Proto usneslo se kuratorium dne 4. kvetna 1908 pozadati mestskou radu, aby pro obchodni akademii a spojene s ni ustavy obec vystavela v 1 a s t n i b u d o v u. Zadost tato, dolozena memorandem profesorskeho sboru a stavebnim programem, postoupena byla ^mestskou radou ufadu stavebnimu, aby v dohode s f editelstvim a kuratoriem skoly podal pf islusne navrhy o vhodnem stavebnim miste. Potfeba vlastni budovy pro obchodni akademii byla uznana a stavba jeji pojata byla r. 1908 do prograinu vefejnych staveb a podniku, jez mely byti v nejblizsi dobg uskutecneny, a vlozeno na ni do rozpoctu K 420.000.— (usneseni obec. zastupitelstva ze dne 24. listopadu 1908.) Stavebnim mistem urceno bylo Radeckeho namesti; nebylo vsak rozhodnuto, ma-li cel6 toto rozsahle namesti byti venovano skolnim nebo jinym vefejnym budovam a parku, ci ma-li aspon cast jeho byti zastavena soukromymi budovami. V tomto smeru pracovano i na navrzich na zastaveni Radeckehp namesti dvema skolami, t. j. obchodni akademii a divcim lyceem. Po cetnych uradach mestske rady a technicke komise pfedlozen byl obecnimu zastupiielstvu navrh, aby cele namesti Radeckeho bylo venovano vefejnym budovam, aby na nem byly vystaveny budovy pro obchodni akademii, pro divci lyceum a pro mestanskou skolu chlapeckou a na ostatni casti aby byl zrizen vefejny isad. Navrh tento schvalen byl ve schuzi obecniho zastupitelstva kral. mesta Plzne dne 4. cervna 1909, Tim zajisteno bylo obchodni akademii jedno z nejkrasnejsich a nejvhodnejsich mist, spolu vsak komplikovana byla vlastni stavba nove budovy pro obchodni akademii nesnadnym ukolem rozresiti upravu celeho namesti a stavbu ostatnieh dvou skolnich budov. Vypracovanj _techto navrhu svefeno bylo dvema osvedcenym odbornikum, Dru Aloisu Censkemu, profesoru vysokfch skol technickych v Praze, a Ladislavu Skfivankovi, architektu v Praze. Navrhy obou panu, dodane v unoru r. 1909, prozkoumala technicka komise zevrubne po strance umelecke, technicke, skolske i zdravotni a doporucila vetsinou hlasu mestske fade navrh Dra Al. Censkeho k provedeni, Avsak mestska rada nepfistoupila na iento navrh technicke komise, nybrz doporucila obecnimu zastupitelstvu, aby zadny z pfedlozenych projektu nebyl pfijat a aby mestskemu sfevebnimu ufadu bylo ulozeno, by s pouzitim pfedlozenyeh projektu vypracoval projekt novy, fide se zasadou volneho blokoveho feseni. Tento navrh schvalilo obecni za&tupitelstvo kral. mesta Plzni ve schuzi dne 3. Servna 1910 konane. 68
Mestskym stavebnim ufadem, v jehoz cele stoji dr, R. Bfezina, povefen byl vypracovanim noveho projektu architekt Hanus Zapal, ktery nacrtky na upravu namesti i na vsechny tfi skolni budovy prediozi! v zaf i 1910 a po malych zmenach v situovani i v programu skol dodal v dubnu 1911 nacrtky konecne. Kdyz byly tyto nacrtky technickou komisi a mestskou radou schvaleny, byly v stavebnfm tifade vypracovany behem roku podrobne plany i rozpocty, pfi cemz se ukazalo, ze budova bude vyzadovati znacne vetsflio nakladu nez bylo puvodne rozpocteno, Ve schfizi obecniho zastupitelstva kral. mesta Plzne byl dne 24. kvetna 1912 povqlen na budovu obchodni akademie naklad K 685.937.50 a usneseno, aby zatim postavena byla pouze budova obchodni akademie a aby dalsi cast projektovan© stavby (isjpolecne telocvicny, aula, budova lycea a mest'anske skoly) byly provedeny pozdeji. Na stavbu budovy obchodni akademie, vystavniho salu a souterainu spolecnych mistnosti byl ihned vypsan vefejny konkurs se Ihutou do 22. cervna 1912 a jiz ve schuzi obecniho zastupitelstva dne 12. cervence 1912 byly stavitelske prace (nadenicka, zednicka, kamenicka, tesafska, pokryvacska, zfizeni hromosvodu, kovafska, stukatersfca, malifska a kanalisace domovni) zadany staviteli Frant. Kotkovi. Z celkoveho obnosu zadanych praci stavitelskych pfipada na budovu obchodni akademie ^ . . . . . . . . K 473.491.53 Zaroven byly zadany dalsi prace femeslnicke, a to: nateracske Jakubu Kouckemu za . . . . . . . sklenafska Rud, Henzlikovi za kamnafska Rob. Koptikovi za zafizeni vodovodu uzitkoveho E. Jurankovi za . . . . zafizeni ustfedniho topeni a vetrani Prvni Ceskomoravske 'vame na stroje v Praze za
. . , , . . to-
K K K K
8.762.52 7.965.36 1.370.57 8.008.—
K 55.335.65
Usnesenim obecniho zastupitelstva ze dne 6. prosince 1912 zadany byly zbyvajici prace femeslnicke na zaklade vefejneho ofertniho fizeni, a to: truhlafska Frantisku Lfdlovi za K 20.600.74 zamecnicka Otomaru Bohmovi, Josefu Karaskovi, Bratffra Miillerum, Josefu Miillerovi, Vitu Pergalovi a Vojt. Sipovi spolecne za K 21.201.28 calounicka Josefu Dleskovi za K 3.587.43 vlysove podlahy Josefu Havlovi za K 5.140.05 Dodatecne byly zadany: z medi tepane studanky pitne vody firme Jaros a Michalek, nektera kamna Budejovicke tovarny Martinu Jobovi, Provedeni ulicni kanalisace zadano staviteli Ferdinandu Koutovi, odkopavka terainu a provedeni parku kolem novostavby zed. mistru Frant. Krofiovi a liprava a urovnani ostatni casti namesti Dra Vaclava Petaka (drive namesti Radeckeho) podel domu na strane severni, vychodni a jizni staviteli Martinu MandausovL Poznamenati slusi, ze pro podnikatele stavitelskych praci dodavali, dotycne provedli: betonove stropy firma Muller a Kapsa, samotove dlazdice a polevane obkladaci dlazdice Zbraslavske samotarny Cyrila ryt. Bartone, 70
kameninu pro pisoiry a material pro fasadni omitku brizolitovou a pro umely kamen portalfl a studanek pitne vody Zapadoceske tovarny kaolinove a samotove v Horni Bfize, praci kamenickou J. Cingros, c, a k, dvorni a mesf. kamenicky mistr, Vaclav Cingros, Bratfi K, F. Doubkove, Fr, Panzer, Vael. Hejret, Jos, Bednar, Dlauhy a spol,, Frant, Sip, K. Hak, praci tesafskou Simon Tresl a Vaclav Strunc, praci pokryvacskou Josef Snepf a Fr. Koca, praci klempifskou J, K, Rudolf, c. k. dodavatel, hromosvody Karel Beran, prdci malifskou Ad. Chodounsky, Vaclav Hora, Vaclav ProchSzka a Jaroslav Svoboda, praci stukaterskou (mensf prace krome" dvou figuralnfch relieffi na fasadej J. Koci, luxferprismaticka skla do kotelny J. Krikava, zastupce rakousko-uherskych tovaren luxferprismat. Po zadani praci bylo pfikroceno ihned ke stavbe. Pracovanim details architektonickych i femeslnicky^ch a dozorem nad jich provedenim byl poveren mestsky inzenyr-praktikant architekt Hanus Zapal. Pfi pracovani detailu platne spolupfisobili mimo jine stavebni lifednik Welav Benes a inzenyr Bedfich Nohejl, Vrcha&n dozorem nad stavbou byla povefena tecfanieka komise obecniho zastupitelstva s pfedsedou, clenem mestske rady inz. Ant. Miillerem, za lirad stavebni pak mestsky vrchni infenyr Josef Farkafi. Stdly dozor na stavbe obstaravali in2enf r Jaroslav Bll^ a asistent stavebniho lifadu Vaclav Vobruba. Na provadeni ustfedniho topeai s vetranim dozfral mestskf vodarensky inzeafr JCarel Werstadf, jeni zaroven mil dozor na provadeni vodovodfi, Instalaci plynoveho osvetleni fidil Jan Lalanskf, disponent obec. plynarny, elektrickeho osvetleni pak inzenfr-adjunkt mestslifch elektrickfch podniku Vilem Roscfe. Na provadeni kanalisace doziral mestsky inzenyf Karel Bicek a asistent me'stskdho stavebniho iifadu Vaclav Terl, ktery vedle pracovani potrebnych detailfi kana^ lisacnich konali stal^ dozor, tfpfavu parku die navrhu projektanta budovy Hdil mestsky vrchni mzenyr Petr Fiala a mestsky vrchni zahradnik Alois Vasicek; na prace doziral asistent mestskeho i!f adu stavebniho Josef Cechura. Z^stopcem stavitele Frant. Kotka na stavbe obchodni akademie byl Josef Ladik,,stavbuvedouci, jemuz pfidelen stavebni pfiruci Josef Hyka. . Budova obchodni akademie, jsouc dnes jen casti jednotne a symetricky feseneho §kolniho blokn, ktery po svem dostaveni obsahovati bude vedle obchodni akademie a pifistaveneho vystavniho salu jeste dive! lyceum a mesfanskdu chlapeckou skola a mistnosti spoiecne vsem skolam, nepusobi ucelene a jest si jen pfati, by toto stavitelske dilo, komponovane^ jako celek, v kratke dobe bylo dostaveno, Vedle obchodni akademie na vyehodni strane jest pristaven vystavni sdl pro pofadani obcasnych vystav, s budovou obchodni akademie nesouvisici, ktery vsak fee malymi adaptacemi dotycne nastavbou premeniti v ufiebny akademie.
71
Z budovy spolecnych mistnosti jest vystaven pouze souterain, kde jsou umisteny kotelna s pfislusenstvim a elektricke cerpadlo pitne vody ze studny, zfizene na dvofe, Budova stojici na nsmesti posunuta jest do vychpdni casti namesti jednak z toho duvodu, aby se ziskalo v pf edu vetsi prostranstvi pro park kol dokpla budpvu obklopujici, jednak aby ziskalo se dostatecne vzdalenosti pro pfehlednuti cele budovy i celeho skolniho bloku. Situovani uceben k svetovym stranam jest velice vyhodne, nebof vsechny ucebny jsou obraceny k jihu a vychodu az na jednu, ktera jest k zapadu situovana. Zapadni strany pro ucebny nepfiznive vyuzitkovano jest pro hlavni vcKody, administrativni mistnosti a kabinety. . ' - . ' . ' Znacna vzdalenost skoly od spukromych dpmu umpznila vyvinouti budovu i v ruznych vyskach, Wavne v pfedu, kde pfi vzdalenpsti 40—80-m od cinzovnich dpmfi projektovana jest budova tripatrova s dominujicim risalitem spolecnych mistnosti. Ve vychodni casti, kde skolni budova se pf iblizuje soukromym domum jednim risalitem az na 16 m (ostatni cast na 23 m), projektovana jest budova dvoupatrova. Fasada jest resena jednoduse a moderne po zpusbbu provadeni cetnych soucasnych skolnich budov, Bylo hledeno hlavne k tomu, aby v zevnejsku budpyy zracilo se organicke vyvinuti padorysu i na venek, dale aby jednoducnymi prostfedky, clenenymi risality, ruznymi vyskami stfech i budov docileno bylo jiste malebnosti. Spodek jest zulovy, prizemek a cast I. patra jest hrube rustikovana, zakoncena kordonovou fimsou a odtud az kmohutne fimse, podporovane silne •vylozenym architravem, probihaji v risalitech na rozich vsemi patry silne leseny. Pfi provadeni iasady bylo pouzito umele oraitky bfizolitu, pfi niz vystfidano hrubsi zrno s jemriejsim. Pprtaly jsou -provedeny z umeleho opracovaneho kamene brizolito'veho. Sparovane zdi fasadni oziveny jsou dvema plastickymi alegoriemi — s namety vzatymi ze zivota obchodnuio — od akademickych sochafu V. Sipa na strane iizni, J. Waltra na strane zapadni. Ke dvema vchpdum pbracenym do hlavni fasady pfilehaji prostranne vestibuly s dvouramennymi schodisti; jednotliva ramena jsou u hlavnihp schodiste 2.60 m, u vedlejsiho, do divci skply, 2.QO m . siroka. Vedle hlavniho vestibulu naleza se byt skolnikuv se zvlastnim vchodem se strany jizni, Skolnik mule ze sveho bytu okenkem kontrolovati osobyvstupujici do hlavniho vestibulu. . V tomto vestibulu umistena jest pametni deska s napisem: »Vystaveno nakladem obce za panovani J. V. cisafe a krale Ffantiska Josef a I., kdyz purkmistrem a pfedsedou kuratoria obchodni akademie byl JUDr. Vaclav Petak. Stavbu provedl die planu vypracovanych mestskym stavebnim ufadem Frantisek Kotek, stavitel v Plzni Chodby jsou prostranne, 3 m siroke, v pfizemi a I. patfe valenou cihelnou klenbou s lunetami pfeklenute, v ostanicb. patrech rovnym patentnim cihelnym stropem Ludwigovym do zeleznych nosicu pfekryte, na nekteryct mistech i kasetami zdobene. Stropy ostatnich mistnosti jsou tramov© do zeleznych nosicu. Dlazby v chodbach jsou z cervenych, sestihrannych rdlazdic samptovych s bilym olemovanim, dlazby zacliodu pfeklenutych Ludwigovymi cihlami jsou ze zlutych samotovych dlazdic, podobne i dlazba laboratof e. 72
vpofof
C V I C N t KONTOR.
P S A C I STROJE.
r. ai
POSLUCHARNA FYSIKY A CHEMIE,
S B I R K Y ZBOZI.
ZAKOVSKA KNIHOVNA.
Ucebny ma ji mekke smrkovS podlahy, admimstrativni mistnosti, kabiriety a kontor duboye vlysy. ~~'- --'..•"."'-. Vyv-v ^--;:/ - . ' .-^*^:^^^::^^:^::.r~':-''~~ "---.Ve vsech kabiaetech a pfedsimch zachodu zrizena jsou iuny^adla z frolchfaae allay palene, pfipojena na vodovod a kanalisaci; 11 aeikteryeh z nich Ize ¥oda ohttvati ply~ nem. Vylevky lifinove smalto^ahe, pHpbjeae taktezaajvodbvod a kanalisaei, aalezajf se ypredsiaicb. zachodu a maji pfitok tepl£ vody z kbtelay. : = ^¥ 6udove;celkeim jest 19 oceben^-prb^ obchodni akadeffiiiiiTdi^ci obchodni skolti a pokraGOvafei skolu, dale cvic&j kcaiior, inaistnost prcC psaci stroje, : pbslucharna iysiky a chemie se stapfioyite usptjMdaaymi la-?icemit:= labpfator zaM^ laboratof pfofesoraf mistnost pro fysikaEai zkoiiieni zbo^I, mistnost pro yahy & tewaou koraora^ jedifelna s pfedpofcojem a kabinetem,- dfadoyna tajeanika s'.afcHyem, sborovaa s hovoraou, knihavna profesorska a-zakovska, citarna zakovskaj austnosti pro sbirky^ chemicke, iysikaliii, zemepisne a dejepisne, pfirodbpisni a sb&fcy^zbbzi, Mhno vt6 jest taiia 10 kabinetu, :.::~'- - : -": .-i " . , -.'--.'' •,.-.-----:;-' •>.--. - . -;.; :.;/:.;.": ; ;'- ; '-; : ;--". -.V-^v: -; •""'.! ; :v. . Ueefaiy jsoa 4.10 m yysok^ a.prfimerfle 6.80 m hluboke a 10 ioa dlouhe. Okna uceben jsoii '-. etyfkf idlova 16fr— 180 cm §iroka a 2.70 irv Tysoka; jicb liorni kf Idla zafizena fsou na vetrani, Uzavir&ni jich deje se pfiTofaaii. ' .; ; Na yenek yyfeseny jsou 3 ierrasy^na nichz moliou byli T lete pestbYafty kyetiny. Pro odkladani satstva zfizeny jsou zvlaifor satny s vesaJcyvjze z^lezjaych ttrubek
inistnosti i chodeb a}schodlif dgje^ se^ parpu q aizkem tlaku tak, ze cisty, prachu zba^eny vzdueh z pra&nfch komor ze 'soiiteraijau, pfedehfaty aa teplotu potf ebiioiu, stoapa do mistnosti,"kde pak v dobe vyiicbvani udrzuje se v zadane teplote radiatory v parapetech okennich umistenymi. Mistnosfi obcas -yytapene v dobe, kdy se nevyufiiije, pfipojeny jsoti ria zvlastni poiirubi" tak, aby bylo mozno je samostatne vytapeti, Pres to jsoii je§te v nekterych mistnostecE oBycejna kamna na vytapeM uhlim. -- Navrh na••.•dstf edM tbpenf a vetrani.J byl yypracovan Prvni Ceskomorayskoti tpydrnou ma strpjef Jttera^zaroyeii pro^edla mbirtaz, U m e 1 & o s y et 1 e a 1 jest plyaovfe. .V adjaimstrativnich inisfcaostech, ;• kofltoru,' vposlucharni fysiky a cheraie a ve wstibulech: zavedeiio^ jest osygtleii elektricke. — Plynpve osvetleni proyedla obecni piyMraav JElekirieke: bsveileniT'pEoyedly mgstske podziiky elefctfieke. : "~:''-'r-':':---:'\~.^:'-^.~~-'^^-:'\'"'-^:-.*, Do budovy. zaveden jest d?oji v o d p v o d a to yody 0zitkoTe_dp ^ievek, wnjvadel:& k propiachpYaiu zachodu a- vody pitM jstttdmeMj, kteM zayeidejaa jest~do\ studanek, y cho tlekyffll'stirikyv Navrh:iia:-?odo-?ody^ vypf acbVala mestska vodaretiska -kancelafj-ktera i provedia yodoyod;na Todu pitnou,: -~. . . ; ^ ' 7 ^ - ^ - /"; K a n a l i s a d e budovy .jest splachovaci^--"a jest pfip^jena. aa-jmesfcke>u soustaV:nou sprachbvaci kanaUsaeir-^/Navrii kanalisace byl-vypracoyan: niestskoujkanceiafi kanalisacni. , . - : ; .-:;-;-.- - . '-";/:;. .-"-•__•. _:.--._^ .-. .. . . ' •;... ^ , ^ - - .-:-:•-...-:.;-- ..V--v;v':V\"-^. Plocha zastaYena-budbvou spolecaycJi mistnostf, dosud sbttterainni,rmefC ;. 410 tn* „ : ^ „ jedabpatrovou, . . . - - . ' - » . V /V vsaefj ;,:v r 40;ni?, - j, M : ' -H '•"••- dfoupatrOTOU, .v": v.'- .. ; . > V ^:' - . mefi > 454 m? „ ,V -^ ; - ^ > if ipatroiwu, . > . . v .-••;.: ;, ";..-"• aiifi , 1.175 ta*.
PeSi o; ynitrni vybayeni ^ve^bjudovy pfevzalokuratqrium. Podkladem urad byly mu navrhy a pozadavky, sestavene profesorskym sborem, ktere pfipravjli pp.. Cerny (knihovmi profesqrskou), Kucera a Zatopek (knihovnu zakovskou], Pokorny (zakovsjkou citarnuj, Landsfeld (cvicny kqntor, kabinet odbornych nauk, uceb'ny), Petr {vsechny kabinety pfirqdovedne, kabinet zeme- a dejepisny, ucebnu fysiky a chemie, laborator, sin pro zkouseni zbozi)-a Zeman (pisarau psacimi stroji). Navrhy .profesorskeho sbpru, doldzen6 nakresy a rozpocty, prozkoumala .zvlastni kpmise kuratoria (cis, r, ;Wytwar, Dr. Krofta,. pokladnik Camsky, jednatel Hatoacek, reditel Kostinec), ktera stanovila celkovy naklad jaa vnitfni zaffzeni K 30880,80. Detailni navrhy na.upravu:representacnich mfstnosti (reditelna s cekarnou, sborovna s, hovompu, .cvicny kontor, kabinety) a podrobne nakresy noveho nabytku zhotovil p. architekt Hanus Zapal. Navrhy jehq projjednany fayly tficlennou komisi (pan stavitel Josef Spalek, jednatel Hamacek a reditel Kostinec) a kdyz byly schvaleny kuratoriem, byly prace na zaklade vefejneho ofertniho fizeni zadany (dne 31. kvetna 1913) takto: . . - • • . : ; - ' ':;. • ' "-'•••• --; • . .. . . . . . . . . . . , . • - - . ; • - . . i&editelna Truhlafskemu vyrobn&nu druzstvu stavebnich a nabytkovych truhlaffi v Plzni, ', .Sborovna firme Vaclav Stir. Cekarna aliovorna Vaclavu Radovi v Plzni. Sekretariat, cvicny kontor, a sbirky.pfirodQpisne a pro,zbozi Fr. Lidlovi v Plzni, Zakovska knihovna Karlu Kolblovi v Plzni. Laborator, temna komora, zkouseni zbozi, fysikalni sbirky a 2 pracovay Josefu Zackovi v Plzni. . Zakovska citarna, ucebna fysiky a chemie a nabytek do uceben a kabineta Josefu Havlovi v Plzni. „ Nektere tabule (sklapeci) Karlu Bastlovi v Rokycanech. Americky nabytek (do profesorske knihovny, do zakovske citarny, do odborneho kabinetu, do cvicneho kontoru a do pisarny psacimi stroji) Janu Sammrovi v Plzni. !. '2idle a kfesla tovaine na nabytek v Turc. sv. Martine. ' Odborny nabytek pro laborator a poslucharnu fysiky a chemie a pro vahovnu Vendelinu Beckovi v Praze. ' . Zaclony a koberce Frant. Hamackdvi'v Plzni. Elektricke zvqneni a domaci telefon firme Kleissl a spol. v Plzni, Nater stareho nabytku, jehoz yesmes bylo pouzito. i pro novou budovu, Vaclavu Kocovi, Jakubu Kouckemu a V. Mainerovi v Plzni, Kuratorium nemohouc samo opatfiti naklad na vnitfni zafizeni nove budovy, jenz dosahl tak znacne vyse, ac vse bylo omezeno na nejnutnejii niiru, bylo nuceno obratiti se se zadostmi za pflspevek na stat, zemi i na vynikajici mistni prumyslove a penezni zavody. Zadosti tyto nezustaly nevyslyseny a pfispely dosud: Mesfansky pivovar a obcanska.zalozna po JK 2000.—, .Skpdpvy zavody K 1000.—, obchodni gremium a Idub .«eskychia;beho.dnik4 po .K.-5QO.—, spolecensky pivovar v Plzni K 400.—. Skioptiko.n s c^lym zafizenim (v qeng K 800.—) venoval ustavu byvaly zak Frant. Janda. 80
Pri vnitfni uprave cel£ budovy zachovana byla prosta jednoduchost, peclive vsak dbano bylo licelnosti, jakoz i umeleckeho vzhledu. V ucebnach uziva se ponejviee stolu (pro 2 zaky) se zidlemi (z easti z phybaneho dfeva); jenom ve tridaeh pro pokracovaci skolu urcenych jsou la-vice (te2 pro 2 zaky). Tabule jsou dfevene, vytahovaci; ve 3 tffdach zavedeny jsou sklapeci tabule vytahovaei. C v i c n y k o n t o r zafizen po zpusobu pisaren v praksi, aby zaetyo odchazejici do .2ivota seznamilo se jiz ve skole s pisarnou a fictarnou a v nich pak take brzo zdomacnelo. Stoly a pulty sestaveny jsou ve 4 skupinach, z nichz kazda pfedstavuje samostatnou pisarnu s uctamou a vybavena je nabyikem a zafizenim, jak toho prakse vyzaduje: registraturou (americky patentni system Jerry), psacim strojem, skfini na ucetni knihy a lisem. 'Cvicny kontor svym zafizenim vyhovuje jak vyucovani ve skupinach, tak i vyueovani jednotaemu. Pis am a, Vedle cvicneho kontoru jest pisarna s 20 psacimi stroji systemu: Oliver, Ideal, Hammond, Orel, Underwood, Remington, Continental. Stolky na psaci stroje dodala firma Jerry. O d b o r n y k a b i n e t . Y odbornem kabinetu umistena jest knihovna obchodnich nauk obsahujici skupiny: pocty, mathematika, ucetnictvi, korespondence, nauka obchodni, narodni hospodafstvi, zivnostenske a obchodni zakonodarstvi, sociologie, celnietvi a tarifnictvi, smenkafstvf, krasopis, tesnopis. Mimo to ulozeny jsou v odbornem kabinetu sbirky pomucek pro vyucovani naukam obchodnim. F y s i i k a l n i s b i r k y s vlastni poslucharnou a pracovnou profesora jsou vybaveny nejmodernejsimi aparaty hlavnS v oddeleni elektrotechnickem. Citaji na 200 inventarnich cisels mimo obrazy, rozkladn£ modely a pomocne pristroje. Z pfistroju. zvlaste cennych uvadime: 1. Projekcni stroj »Portac -od firmy Liesegang v Dusseldorfu s kinematografem episkopem a demonstracnim mikroskopem, 2. Ruhmkorfuv induktor s jiskrovym doskokem 200 mm s prerusovacem platinovym a Wehneltovym. 3. Tessluv transformator pro proudy vysoke frekvence. 4. TelegraHe bez dratu. 5. Dve telefonni stanice presne die skutecnosti zhotovene a j. Zvlastni pece venovana poslucharne, ktera ma stupnovite podium, na nemz u zadni steny jest skioptikon; obrazky jsou promitany na sadrovou desku umistenou za pohyblivou tabuli. Experimentalni stul, jeji dodal ¥. Becka, mechanik fysikalniho ustavu c. k. ceske university, jest opa&en plynovodem i vodovodem i rozvodem elektrickeho proudu jednosmerneho, jenz jest zaveden do ustavu irivodicem o napetl 110 a 220 Volt. Jemnym diferencialnim rheostatem, ktery dodaly elektricke podniky kral, mesia Plzne, mozno odebirati proud ze site v napeti 2 Voltu, potf ebne ke skolnim pokusum. Mimo to jako zdroje proudu pouziva se iOclenne baterie Tudorovfeh akku81
I I---
mulatqru. Protoze poslueharna fysiky jest soucasne. poslucharnou chemie a sinf pro nauku o zbozi (projekce technologickychabrazkujj-jest opatfena digestori a zatemnbyacim zafizenim. S b i r k y c h e m i c k e maji dve mistnosti, .vlastni sbirky obsahujici vsechny suroviny a prGduktychemickehqpru^ profesora vybavenou pfislusnymi pfistroji pro prace analyticke, Zde umistena je tak£ cast profesorske knihovny fskupina P, knihy pfirodovedne). X a b o r a t o f l a k o v s k a jest zafizena pro IS—20 laborantu, opatfena nejnovejsmii pracovnimi s.toly, =pokrytytni eternitem, s veskerym pfislusenstvim laboratornim, reagenciemi v lahvickach s leptanynai napisy a potfebnymi pristroji. V laboratofi jest vodovod s 3 velkymi vyleykami, vodni dmychadlo pro sklaf ske prace, velka digestor s Ostwaldovym pristrojem pro vyvaj sirovqdiku a titracm staniee. S laboratftfi soused!. . ve zvlastnf mistnosti __ . , - • - - " -'" . - - > ; - • - " - " " "- - - , - - - • v a h o v n a s tiremi citlivymi vahami analytickyini, dvema vahami technickymi a demonstracnimi vahami Ruprechtovymi, Pro z k o u s e n i zbozi a m i k r o s k o p i i jest zvlastni sint*majici vlastni vzorky a 5 mikroskopu Reichertoyych, polarimetr, refraktometr a kolorimetr; S b i r k y zbozi jsou ulozeny ve 2 mistnostech'a 'rozdeleny tak, ze v prve mistnosti jsou suroviny a mineraly ulozene v prtihlednych vitriuach a v mistnosti druhe pak vyrobky prumyslove serazene v kolekcich znazoraujicich postup vyroby. Kolekee ty jsou rozvrzeny die. prumyslovych odveivi a zaveseny na kqlmych dfevenych stenach s pfilehajicimi stolky po zpusobu musealnim. F mistnosti prv6 jsou i sbirky prirodopisne tak, ze souyislqst jejich se sbirkami zbozi je patrna. Sbirky ty jsou;pristupny zakum i v hodinach mimofadnych za dohledu profesora. Pro j e k c n i a p a r a t a s b i r k a d i a p o s i t i vu. Dp nove budovy dostalo se darem.lonskehq absolventaJFranL Jandy z Plzne noveho velkeho skioptikonu v cene K 8QO.—, k nemuz jest pfipojen i Mnematograf, Skioptikon jest pfipevnen na podiu poslucharny fysiky, .cimz ovsem jeho pouzivani pro ostatni pfedmety jest ponekud omezeno. Ale otazka nejvetsiho pouziti pro zemepis i predmety obchodai byla rozfesena tak, ze ijbjekty zeinepisne a jine budou promftany po predbeznem vykladu v hodinach mimofadnych, dokud nebude opatfen druhy skibptikon, Aparat projekcnf sestava ze stolku Lift m vysokeho, vlastoiho stroje, v nemz jest pohybliva lampa qbloukova, a objektivu typu Euryskop s ohniskovou vzdalenosti 20 cm, jejz mozno pouziti i k fotografovani. Kondensor ma prumSr 150 mm pro obrazky 9X12, Ke skioptikonu Ize pfipevniti epidiaskop k projekci pfedmetu neprflhlednych a optickou lavicku pro pokusy optickeL . .... , Novinkou, jiz nas ustav pryni zavadi, jest kinematograf, jehoz bude pouzitq v technologii pfi vykladech vyroby prumyslove. , .. . j Sbirka diappsitivu qbsahuje na 700 kusu, jez v4tsinqu jsou zeinepisae a to obrazky z es3mrsi po Nemecku, Francii a Rakousko-Uherskii, dale nejdulezitejsi pfistavy Evropy. Pro zhotoyqyani diapositivu jest pfi laboratofi temna kornora, jiz mohou pouziti i Mci pro sve prace amaterske.. \ e m.e p i s n y k a b i :
sbirku pomucek pro hospodafsky zemepis a pfislusnou knihovnu odfaornou (skup. D). 81
P r o f e s o r s k d f k n i h o v n a rozdelena je aa 12 pddilu, z niehz 7 spravujf jednotlivi odbornici v pfislusnyeh kabinetech. Knihy obsahu filologickeho, iilosoKckeho, pedagogickeho,. literarniho, normalie s yladnim v&stnikem, dila encykldpedicka sefazena jsou v americkf ch skfinich aejnoyejsiho typu finny Jerry a tvoffspolu s pp~ muckami, nevyhnutelnymi pfi vyueovani pretimetu jazykovych, predevsim s gram o f o n e m t. zv. p r o f e s o r s k o u k n l h o v n u v uzsim-smysfei,: Pomoci :desek gramofonovf ch pfedvadeji se zaetm elanky nemecke, ffancouzske a angliclce, clanky probirane p$i vyucovaclch hodinach se zvlastnim pf fsnym zfetelenr na jasnoa a spravnou vyslovnost, pfi pokrocilejsim sttfdiu basne, clanky vypravovaci -i zpevy. Kabia^t filologicky chova vedle teto moderhl pom&cky iryucovaei i cetne Holzeloyy obrazy nasfenne, pohledy na raSsta, :plany, obrazy pfednich literatu umelecky a casto verne dobove prpvedenych (francoiizsfce klassicke divadlo) a j. Knihovna profesorska je nejenom pramenem vzdeiani pro filenysboru, afbr2 pfistupna jest izactvu pod dozorem a za rady knihovnikoTy, v s k a k ni h o v na obsahuje zabavne i poucne knihy pr6 veskero zactvo (zaky i Mkyne) a cita nyaf 1381 cisel o 1526 svazeich. — Enfliy umisteny jsou ve jzvlastnich stojanech die velikosti, cimz knihoyna ziskava nejen na vzMedef/nybr2 i na prehlednosfe .1 Knihy rozestaveny jsou ve tfech stojanech oznacenych cislicemi (1^ 2, 3)c Stojaay tyto rozdeleny jsou na paprsky, z nichz kazdf nla jiny, nizey (A» B^ G^ D, E, F,.G). JednqtKve paprsky "odppvidaji ovsent velikosti knlh v nlch umistenych (A 15 dfli, B 18 cm atd.J, ftada knih v kazdem paprsku zvlast je cislovana od }ednotfcy,;Tedy prva IknUia v prvem paprsku prveho stojanu ma oznaceai.l A;l, desata kniha ve ctvrtem papEsku ifetiho stojanu ma signaturu 3 D 10 atd. T&n pfesne urcenp jest umisteni knihy, \ez TO&Z& takto miti misto jen jedine. Signatura. na kazde knize oznacena je tfikrat: na pfedni desce knihy v levem rohu nahofe, uvnittpfedni desky na pfilepeneat Ex libris; a na titulnim Kste, Seznamy fetnh jsoit cfvery: 1. Listkoyy seznam konirplni: Sigaatura
Spisovatel
Nfeev spisu ]
Pocet sva^kfi koKk&tt
Vyd
kde-
iaie
u koho
CZife 3£<»y ; 'Sbetztes
5^
1888 /53Z?' 7883
7537-
Lis&y jsou na okraji perforovany, tak^e mozno spojiti je spinatkem ve volne rozlozitelnou knihu. Proto Ize seznam listkovy snadno doplnovati; na pfislusne misto
vlozf se totiz listek novy. V seznamu torato, jak vidno z horejjsfho vzorce, jje kazda Itniha. podrobne popsana. Mimo tento seznaia, ktery musi byti vernym obrazem knihovny, jsou k vlastni pofrebe knihovnikove dva dalsi seznamy listkove.
5148
V prvem z nich uvedea jest autor, signatura, nazev knihy a clslo inventafe. Listky jsou srovnany podle jmen spisovatelu v abecednim pofadku, ma-li spisovatel vice del, jsou i ta v pofadu abecednim, Druhy seznam jest s daty obracenymi: nazev knihy a pak teprv spisovatel. Die tecbto seznamu okamzite kazdy nalezne hledanou knihu, tfeba by mu byl spisovatel ci nazev knihy z pameti vypadl, K potfebe zactva slouzi katalog, v nemz knihy serazeny jsou v pofadku abecednim. 'Pfi manipulaci pujcovni dulezity je pfesny zaznam knihy. Aby zaznam byl co nejkratsi, vydany jsou zakum cislovane legitimace. Cislo legitimace oznacuje ma-
Signatura 2 C 101.
Cfs. legitimace 78.
Knihovna obch. akad. kral. m. Plzne.
Kaihovna obch. akad. kral. m. Plzne.
^znaricfe ^sosseft L b Signatura
2B43 1A12
Odevzda!
(~,ew: Lse sfinu lipy. .Yy9/2
l6/3
9/2
pujceoo
Odevzda!
pufcU
Signaiura
Vypijcil
16/a
Vraceno
16A
22/3
Cislo legit
Vypfi)£eno
Vraceno
Clslo legit.
78 256
84
jitele jejiho. Pfi pujcovani knih pise si pak knihovnik na listek do knihy vlozenf misto jmena jen cislo zakovo, cimz znacne usetfi nejen casu, nybrz i mista. Na legitimaci zakovu poznamena signaturu knihy. Zaznam tento neobycejne pfispeje tez k tisnadneni vykazu statistickych. System tento jest upraven die brozury prof. Al. Tuhacka »O knihovnictvi«. - 2 a k o v s k a c it am a. Pro zaky i zakyne ustavu otevrena jest opet pocatkem skolniho roku 1913/14 zakovska citarna umistena v prostranne a svetle mistnosti, opatfene 10 elektrickymi lampami. Na 2 regalech a 1 stene ulozeny jsou casopisy a noviny. Casopisy rozdeleny jsou na: 1. obrazkove, 2. vztahujici se k umeni slovesnemu, 3. veaovane umeni vytvarnemu, 4. casopisy hudebni, 5. odborne, 6. cizojazycne. V oddeleni 5. prihlizeno jest bedlive k casopisum obchodnim. Noviny dodavany jsou z citarny profesorske v2dy az druby^ den. ¥ citarne pfistupna jest zakum a zakynim prirucni kaihovna, obsahujici jazykove a naiicne slovniky. P r o f e s o r s k a c i t a r n a , jez obsahuje casopisy odborne a povsechne vzdelavaci, zejmena dizojazycne, umistena jest ve sborovne. V jedne skfini dvoudvefove uchovavaji se casopisy vztahujici se ke skolam a vyucovani vubec a ke skolam obchodnim a vyucovani v oboru obchodnich ved zvlaste; na stene zaveseny jsou noviny. Y^lohy na citarny hradi z casti kuratorium obchodni akademie, z casti clenove profesorskeho sboru pravidelnfmi pfispevky mesicnimi.
85
LABORATOR.
SBIRKY FVSIKALNf,
