UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ bakalářské prezenční studium 2006-2009
Anna Nováková
Úloha pedagogických fakult v celoživotním vzdělávání Part of Colleges of Education in lifelong learning
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Praha 2009
Vedoucí práce:…………………………Doc. PhDr. Jaroslav Mužík, CSc.
1
Prohlašuji, že tuto předloženou bakalářskou práci jsem vypracovala zcela samostatně a uvádím v ní všechny použité prameny a literaturu. V Praze dne 27. 4. 2009
2
Děkuji Doc. PhDr. Jaroslavu Mužíkovi, CSc. za podnětné komentáře k práci. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi ochotně poskytli potřebné informace nebo mě při psaní trpělivě podporovali.
3
0. Úvod .................................................................................................................... 8 1. Pojmy užívané v této práci ................................................................................ 10 1.1. Výchova.......................................................................................................... 10 1.2. Učení ............................................................................................................. 11 1.3. Vzdělání.......................................................................................................... 12 1.4. Vzdělávání ..................................................................................................... 12 1.5. Vzdělávání dospělých..................................................................................... 13 1.6. Další vzdělávání ............................................................................................. 14 1.7. Terciární vzdělávání v ČR.............................................................................. 14 1.7.1. Legislativa ................................................................................................... 15 1.7.2. Vliv Evropské unie na problematiku vzdělávání v ČR ............................... 16 2. Koncept celoživotního vzdělávání .................................................................... 18 2.1. Historie chápání pojmu celoživotní vzdělávání (učení) ................................. 18 2.2. Celoživotní učení............................................................................................ 20 2.3. Programy celoživotního vzdělávání ............................................................... 21 2.4. Andragogické aspekty celoživotního vzdělávání ........................................... 22 2.4.1. Andragogika ................................................................................................ 22 2.4.2. Dospělý........................................................................................................ 23 2.4.3. Motivace dospělého - účastníka vzdělávání................................................ 23 2.4.4. Ekonomické aspekty.................................................................................... 24 3. Cíle a zaměření pedagogických fakult .............................................................. 25 3.1. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni .................................. 26 3.2. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci ................................................................................................................ 29
4
3.3. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně .................................... 31 3.4. Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě..................................... 35 3.5. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové........................................... 39 3.6. Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem . 3.7. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze .......................................... 43 3.8. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci................................ 45 3.9. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.............. 47 4. Porovnání nabídky programů celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UK a Pedagogické fakulty UHK ........................................................................... 49 4.1. Zajišťování programů celoživotního vzdělávání............................................ 49 4.2. Univerzita třetího věku................................................................................... 50 4.3. Nabídka programů CŽV na rok 2009/2010................................................... 51 4.4. Porovnání kurzů se stejným obsahem studia.................................................. 52 4.5. Anketa o spokojenosti se studiem .................................................................. 55 5. Závěry................................................................................................................ 58 Soupis bibliografických citací .............................................................................. 62 Přílohy .................................................................................................................. 71
5
ABSTRAKT Práce hledá odpověď na otázku: „Jaká je úloha pedagogických fakult v celoživotním vzdělávání?“
Pozornost je zaměřena na všech devět
pedagogických fakult veřejných vysokých škol a jejich nabídku pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. Podrobněji je zkoumána nabídka programů celoživotního vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové s cílem formulovat závěry, které by odpovídaly na položenou otázku a pomohly ukázat některé návrhy na zlepšení. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, celoživotní učení, pregraduální studium, postgraduální studium, program celoživotního vzdělávání, srovnání, pedagogická fakulta
6
ABSTRACT This thesis is looking for the answer to the question: "What is the Part of the Colleges of Education in lifelong learning?" The observation is firstly focused on all nine Colleges of Education at public universities in the Czech republic, the College of Education at Charles University and the College of Education at the University of Hradec Králové sre investigated with more detail. The aim of the investigations in both cases is to help answer the main question, and may be to show the colleges some ideas for improvement. Key words: lifelong learning, undergraduate studies, postgraduate studies, programme of lifelong learning, comparison, College of Education
7
0. ÚVOD Při výběru tématu své bakalářské práce jsem se chtěla pokusit něco vyzkoumat, nepohybovat se pouze v oblasti kompilace. Hodně se mluví o celoživotním vzdělávání a mě zaujal nápad zmapovat toto problematiku u nějakých konkrétních institucí. Po konzultacích s vedoucím práce jsem došla k závěru, že by mohlo být zajímavé pokusit se odpovědět na otázku, jakou úlohu zaujímají v celoživotním vzdělávání pedagogické fakulty veřejných vysokých škol České republiky. V oblasti vysokého školství v posledních letech probíhají poměrně významné změny. Některé jsou způsobeny strategiemi Evropské unie, ale pro mě poněkud kontroverzní je zákon č. 563/2004, o pedagogických pracovnících a některých změnách, kvůli kterému je každý pedagogický pracovník k dosažení odborné kvalifikace povinen absolvovat minimálně bakalářské pedagogické studium a učitelé i navazující magisterské (nebo pětileté
magisterské)
studium.
Pro
mnoho
současných
učitelů
s dlouholetou praxí tato změna znamená problém nedostatečné kvalifikace, pokud mají například vystudovanou pouze střední pedagogickou školu s maturitou, nebo učí svoji vystudovanou aprobaci na jiném stupni školy. Vysokým školám tedy mimo jiné přibylo studentů, kteří jsou okolnostmi nuceni vrátit se do školních lavic a většinou nastupují do programů celoživotního vzdělávání. První kapitola vysvětluje pojmy, které jsou v celé práci používány a mají mnohdy více možností chápání. Jde o termíny jako výchova, vzdělávání, vzdělávání dospělých, další vzdělávání.
8
Druhá kapitola stručně popisuje strukturu terciárního vzdělávání České republiky. Je zde vysvětlen význam některých zákonů a vyhlášek ovlivňujících současnou praxi. Naznačeny jsou postoje a záměry Evropské unie v oblasti vzdělávání. Třetí kapitola práce je věnována konceptu celoživotního vzdělávání, respektive učení. Snažím se o nastínění vývoje celé myšlenky a následně odlišuji význam pojmu celoživotní učení. Vysvětluji, co to jsou programy celoživotního
vzdělávání,
a
poukazuji
na
andragogické
aspekty
celoživotního vzdělávání, do kterých patří specifikum dospělého jako účastníka vzdělávání, jeho motivace ke studiu, ale i ekonomické faktory. Velkou část práce tvoří čtvrtá kapitola, kde postupně u každé z devíti pedagogických fakult veřejných vysokých škol České republiky mapuji zaměření, cíle a nabídku pregraduálního i postgraduálního studia pro akademický rok 2009/2010. Jsem si vědoma toho, že na těchto školách jsou k budoucí profesní kariéře připravováni z větší části studenti, kteří právě ukončili střední školu. Myslím si ale, že by mělo docházet k nárůstu účastníku programů celoživotního vzdělávání (i kvůli legislativní změně), a proto se snažím zjišťovat vývoj počtu studentů na fakultě v posledních letech. Svoji pozornost zaměřuji na přístup škol k celoživotnímu vzdělávání. Na nabídce pro akademický rok 2009/2010 zjišťuji, jaké jsou možnosti pro zájemce o studium v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zda jsou nabízeny kurzy i pro nepedagogické pracovníky, jakým způsobem je zajišťována výuka (ve smyslu zda jsou zřízena specializovaná pracoviště). Pátá kapitola je nejkonkrétnější. Je zde porovnávána nabídka programů celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a
9
Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. V rámci kapitoly jsou zařazeny poznatky z malého dotazníkového šetření, které mi pomohlo poodhalit některé skutečnosti v situaci učitelů doplňujících si potřebnou kvalifikaci. Kapitola Závěry přináší shrnutí zjištěných poznatků a snaží se formulovat odpověď na otázku - jaká je úloha pedagogických fakult v celoživotním vzdělávání.
1. POJMY UŽÍVANÉ V TÉTO PRÁCI Ještě než začnu osvětlovat koncept celoživotního vzdělávání, myslím si, že je vhodné pozastavit se u několika dalších pojmů. Protože v humanitních vědách celkově a v pedagogických vědách poměrně ve velké míře panuje nesourodost v chápání odborných termínů, budu následující stručné obsahové vymezení vnímat jako závazné pro celou předkládanou práci. Častou příčinou nepochopení je to, že stejné slovo, používané v běžném jazyce v určitém zažitém významu, je současně přesně definovaným termínem v jazyce odborném. Velkým problémem je i příliv slov z cizích jazyků, většinou angličtiny. Nové odborné výrazy jsou někdy přejímány v téměř nezměněné podobě, někdy je úspěšně vytvořen český ekvivalent. V některých případech ale ani není možné cizí slovo jednoznačně přeložit. Klasickým problémem je education, které má v českém jazyce obsahově velmi odlišené tři překlady respektive významy: výchova, vzdělávání, vzdělání. (Beneš, 2003, s. 3)
1.1.
Výchova
U Palána (2002, s. 229) se o výchově dočteme, že to je „ Utváření charakteru osobnosti působením na city a vůli. Proces cílevědomého utváření člověka ke světu (k přírodě, civilizaci, kultuře, sociálnímu
10
prostředí). Ideálem výchovy je takové formování osobnosti, kdy se slučuje svoboda jedince s mravním řádem společnosti (lidstva). O výchově dospělého Beneš (2003, s. 37) uvádí: „Výchova je příprava na život emancipovaného a rozumného jedince. To předpokládá konečnost výchovy. Emancipovanou a rozumnou bytost nemůže samozřejmě nikdo řídit a usměrňovat, tedy ani vychovávat. To vysvětluje, proč musí mít andragogika s pojmem výchova problémy.“
1.2.
Učení
Učit se a naučené předávat je to, co člověka zcela zásadně odlišuje od ostatních živočichů. Učení je pro člověka přirozené a kompenzuje již od narození dítěte počáteční malou vybavenost instinkty. Jako myslící tvorové si učení uvědomujeme a jsme schopni vyhodnotit, zda už jsme se naučili dost pro to, abychom v daném prostředí přežili, či zda je třeba v učení pokračovat. (Kopecký, 2008, s. 9-10). Můžeme upřesnit:
„Učení je
schopnost člověka sám nebo za pomoci druhých vytvářet nebo měnit své představy, zvyky, chování, schopnosti a dovednosti“ (Beneš, 2003, s. 17) Rozlišuje tři typy učení: a)
Formální učení. Je institucionalizované, probíhá za aktivní účasti učitele nebo lektora. Vede k získání uznávaných certifikátů a kvalifikací.
b)
Neformální učení. Probíhá vedle hlavních vzdělávacích systémů a obvykle nevede k získání formalizovaného certifikátu. Nemusí být přítomen lektor či učitel.
c)
Informální učení. Toto probíhá skrytě jako součást jiných činností (zkušenosti z práce, rodiny, koníčků) a reaguje přirozeně na aktuální problémy jedince. Na rozdíl od formálního a
11
1.3.
Vzdělání
Sociologický slovník (Jandourek, 2001, s. 276) definuje vzdělání: „Sociální instituce zahrnující skupiny, organizace, normy, role a statusy spojované s předáváním vědomostí a dovedností členům společnosti. O cílech a metodách nepanuje shoda, spory se vedou např. o to, zda má vzdělání směřovat k hladkému zapojení do společnosti, anebo naopak, být nástrojem sociální změny (např. pedagogika osvobození – P. Freire).“ Palán (2002, s. 233) ke vzdělání dodává, že je to: „Úroveň, kterou účastník dosáhne při vzdělávání.“ A dále: „Vzdělání můžeme členit podle stupňů školské soustavy na základní, střední, vyšší a vysokoškolské nebo podle vztahy k profesní orientaci na všeobecné a odborné.“ Ačkoli je dosažený stupeň vzdělání všeobecně chápán jako záruka dobrého uplatnění na trhu práce, můžeme se někdy setkat s názorem, že lidé v některých společnostech jsou překvalifikovaní (ve smyslu studovali zbytečně moc). (Keller, Tvrdý, 2008, s. 101)
1.4.
Vzdělávání
Beneš (2003, s. 15- 33) hovoří o vzdělávání jako o procesu, který má obsahy a cíle toho, co se člověk učí, a metody toho, jak se to učí. Při procesu vzdělávání dochází ke zprostředkování znalostí a dovedností účastníkovi, ale také k rozvoji jeho osobnosti. Tím, že je vzdělávací proces plánovaný (obsahově, věcně a časově strukturovaný ve formě kurikula),
12
odehrává se většinou ve vzdělávacích institucích. Vzdělávání chápeme jako společensky organizovanou činnost, která je vedena profesionály. Mužík (2004, s. 13-14) upřesňuje: „Vzdělávání lze charakterizovat jako proces, v němž si prostřednictvím vyučování člověk osvojuje soustavu poznatků a činností, kterou vnitřním zpracováním (zejména interiorizací) – učením – přetváří ve vědomosti, dovednosti a návyky. Vzdělávání se odehrává mezi dvěma činiteli: mezi vzdělavatelem (učitelem, lektorem) a vzdělávaným
(žákem,
účastníkem).
Z pohledu
vzdělavatele
jde
o
vyučování, z pohledu vzdělávaného jde o učení.“ „Učení je aktivní činnost žáka (účastníka) spočívající v kvantitativním a kvalitativním nárůstu osvojených poznatků, ale také v přenosu a případně změně hodnot, postojů, zájmů a dalších prvků směřujících k dalšímu rozvoji člověka.“
1.5.
Vzdělávání dospělých
Vzdělávání dospělých je organizovaná a institucionalizovaná pomoc, která je nabízena dospělému člověku, aby mohl lépe vyřešit své problémy. Vzdělávání dospělých tedy můžeme chápat jako proces, ve kterém se dospělý aktivně, plánovaně, systematicky, kontinuálně a cílevědomě učí s tím, aby dosáhl určitého účelu. Účelem (cílem) může být změna znalostí, schopností, dovedností, názorů nebo hodnot. Proces vzdělávání dospělých může probíhat v rámci formálního vzdělávacího systému ale i mimo něj. Nalezneme v něm dva propojené cíle – jedním je rozvoj osobnosti účastníka a druhým potřeba být kulturně, ekonomicky a sociálně začleněn, aby nedošlo k sociální okluzi. Dospělí si v dnešní době uvědomují potřebu dalšího vzdělávání, avšak ačkoli se tato oblast stává důležitou součástí života stále většího počtu lidí, je potřeba si uvědomit, že jde o vzdělávání dobrovolné a dospělý účastník pečlivě volí, v jakých institucích se bude vzdělávat, respektive trávit svůj volný čas. (Beneš, 2003, s. 15-20)
13
1.6.
Další vzdělávání
„Další vzdělávání je vzdělávací proces zaměřený na poskytování vzdělávání po absolvování určitého školského vzdělávacího stupně. Člení se na další profesní vzdělávání, občanské vzdělávání a zájmové (sociokulturní) vzdělávání.“ (Palán, 2002, 36) Toto vzdělávání navazuje na ucelené školské vzdělání, někdy na pracovní praxi. Ve srovnání s dalším vzděláváním je vzdělávání dospělých širší pojem, který zahrnuje všechny formy učení, které vedou k rozvoji dospělého (Palán, 2002, s. 146)
1.7.
Terciární vzdělávání v ČR
Česká republika se po roce 1989, kdy došlo k politické transformaci na demokratický stát, snaží sledovat celosvětový vývoj v oblasti vzdělávání. Beneš, Staněk a Šebková (2006, s. 21, přeloženo A. N.) konstatují: „ Oblast terciárního vzdělávání byla významně ovlivněna mezinárodním vývojem. Díky úspěšnému zapojení České republiky v programech evropského společenství, aktivitám spojených s Boloňským procesem i konečným vstupem ČR do EU nedošlo pouze k neznámému kroku v rozvoji terciárního vzdělávání. Proběhly promyšlené změny v obsahu některých studijních programů“. Dále zpráva konstatuje zvýšení mobility učitelů a studentů uvnitř států Unie ale i v rámci Evropy a mimo ni. Boloňský proces byl hlavním hybatelem změny českého vysokého školství na strukturované programy bakalářské, navazující magisterské a doktorské. Školy přijaly také evropský kreditní systém. Vedle vysokých škol veřejných a státních, na nichž je studium poskytováno na základě splněných podmínek bezplatně, nebo za úplatu, existují ještě soukromé vysoké školy. Na těchto školách studenti platí školné.
14
Ve strukturovaném terciárním vzdělávání jsou bakalářské programy zaměřeny poměrně prakticky s hlavním cílem připravit studenta na budoucí povolání a poskytnout mu základnu znalostí pro další studium. Navazující magisterské programy jsou již více navázány na teoretické znalosti a měly by inspirovat studenty k výzkumům a praktickému využívání nabytých znalostí. V České republice jsou ještě na některých školách akreditovány magisterské programy pětileté, do kterých studenti vstupují po ukončeném sekundárním vzdělávání. Jedná se hlavně vysoké školy lékařské, ale tento typ programu najdeme například i na pedagogických fakultách. Doktorské programy jsou hlavně zaměřeny na vědecké aktivity a výzkumy. Tyto programy jsou určeny pouze pro studenty s ukončeným magisterským vzděláním. Většinou trvají tři roky, avšak tato délka nebývá závazná ani podmíněna počtem kreditů, v souladu s Boloňskou úmluvou. Vyšší odborné školy, na kterých se vzdělává kolem 10% celkového počtu studentů terciárního vzdělávání, jsou hlavně zaměřeny prakticky, tedy na výkon budoucího povolání a poskytují rozmanitou nabídku. Studenti vyšších odborných škol platí školné. (Přehled vývoje počtu studentů za poslední roky ukazuje Tabulka č. 11 v Příloze A.) V rámci terciárního vzdělávání existují i kurzy dalšího vzdělávání (profesního vzdělávání), které nevedou k zisku diplomu a akademického titulu. Všichni účastníci jsou povinni za toto vzdělávání platit poplatky. (Beneš, Staněk, Šebková, 2006, s. 21-23)
1.7.1. Legislativa Vzdělávání na vysokých školách, programy celoživotního vzdělávání, odborná kvalifikace pedagogických pracovníků – toto všechno jsou oblasti
15
regulované zákonem. Uvádím zde přehled zásadních zákonů přímo se týkajících problematiky, kterou zkoumá tato práce. a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Tento zákon je základním dokumentem pro terciární vzdělávání. Mimo jiné určuje, že za programy celoživotního vzdělávání se platí poplatky. b) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Tento zákon upravuje povinnost kvalifikace pedagogických pracovníků. Zde je definováno, že učitel musí mít vystudovaný magisterský program přesně pro stupeň školy, na které učí. V jiném případě si musí kvalifikaci doplnit například programem celoživotního vzdělávání. c) Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků,
akreditační
komisi
a
kariérním
systému
pedagogických pracovníků. Tato vyhláška upřesňuje zákonné povinnosti pro splnění kvalifikace, doplňuje i povinnosti například pro ředitele škol. (MŠMT ČR, 2006)
1.7.2. Vliv Evropské unie na problematiku vzdělávání v ČR Evropská unie si uvědomuje důležitost znalostí, které je v dnešní proměnlivé době možné udržovat aktuální jedině pomocí celoživotního učení. Evropské společenství sleduje cíle ekonomické, ale také cíle integrační. Pouze stále přístupnějším a kvalitnějším poskytovaným vzděláním lze postupně dosahovat porozumění a účinné komunikace mezi jednotlivými členskými státy a případně Unii dále perspektivně rozšiřovat. Evropská komise se angažuje např. projekty kulturních výměn, od kterých si slibuje lepší kooperaci mezi členskými státy.
16
Roku 1995 byla vytvořena Bílá kniha o vzdělávání a odborné přípravě, kde byl mimo jiné zhruba nastíněn program rozvoje celoživotního vzdělávání. Hlavní myšlenkou tohoto dokumentu je ekonomický faktor, tedy schopnost uplatnění v rámci proměnlivého pracovního trhu. Druhým výsledkem má být aktivní přístup občanů EU k životu, což je chápáno také ve smyslu aktivního občanství. Celoživotní učení je považováno za cestu k sociální integraci, dosahování rovných příležitostí, k odbourávání případů sociální exkluze. (Jarvis, 2004, s. 177-193) Na to, že celoživotní učení je v době znalostní společnosti klíčové ve všech oblastech života, měl také upozornit rok 1996, který byl vyhlášen Evropským rokem vzdělávání. (Veteška, Tureckiová, 2008, s. 14) Významným prvkem podpory vzdělávání je Evropský sociální fond (jeden ze čtyř hlavních Evropských strukturálních fondů), který poskytuje finanční prostředky na předem propracované vzdělávací výzkumy a projekty. (Evropská unie, 2003, s. 29) Cílem všech aktivit orgánů EU je převzít v globálním měřítku vedení ve znalostní ekonomice a být rovnocenným hospodářským protivníkem na světovém trhu (konkurovat USA). (BusinessInfo.cz, 2003) Česká republika se aktivně zapojila do plnění cílů tzv. Boloňské deklarace z roku 1999, ve které je deklarována snaha vytvořit jednotný evropský vysokoškolský prostor. Dosažené stupně vzdělání mají být jednotné, studium strukturované (bakalářské, navazující magisterské, doktorské programy a programy celoživotního vzdělávání). Významným prvkem je kreditní systém ECTS, který má umožnit studentům absolvovat část studijního programu v zahraničí. Cílem všech změn je zajistit mobilitu studentů i učitelů uvnitř vysokoškolském prostoru EU. (MŠMT ČR, 2009)
17
Dalším významným krokem k jednotnému přístupu ve vzdělávání bylo na jaře roku 2000 přijetí tzv. Lisabonské strategie Evropskou radou. Jde o plán hospodářské, sociální a ekologické obnovy evropského prostoru. V úvahu se berou i další oblasti, ne jenom čistě ekonomické problémy. (BusinessInfo.cz, 2003) Veteška a Tureckiová (2008, s. 58) dodávají: „Lisabonská strategie vytyčila do roku 2010 velmi náročné cíle – učinit Evropskou unii atraktivním místem pro investici a práci, vytvořit jak více pracovních příležitostí, tak i lepších pracovních příležitostí a jako klíčový faktor podporovat rozvoj znalostí.“ Na základě Boloňského procesu i Lisabonské strategie, vypracovala každá vysoká škola svůj dlouhodobý záměr do roku 2010, ve kterém si určuje konkrétní cíle v různých oblastech své činnosti (výzkum, mezinárodní spolupráce, apod.). Projednaný a schválený dlouhodobý záměr má většinou jak celá univerzita, tak i jednotlivé fakulty. Často bývá tento dokument doplňován a následně je vydána aktualizace dlouhodobého záměru pro určitý konkrétní rok. (Pedagogická fakulta OU, 2007)
2. KONCEPT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 2.1.
Historie chápání pojmu celoživotní vzdělávání (učení)
První zmínky o celoživotním učení najdeme již u Jana Amose Komenského. Tento učenec známý hlavně jako průkopník „školy hrou“ a velký mistr didaktiky propracoval plán vzdělávání do dvaceti čtyř let věku člověka, když určil čtyři typy škol (Tichý, 1953, s. 102-104). Velmi dobře si uvědomoval, jak je důležité, aby žáci měli chuť se vzdělávat „Po každé učícího se nastrojíš, aby spatřování věci s chutí, žádostí a pozorlivostí přistupoval.“ (Tichý, 1953, s. 89), měli možnost si věci důkladně prohlédnout a zapojit do učení co nejvíce smyslů „před oči postavíš,
18
makati, voněti, koštovati, slyšeti mu každou věc dada, aby vlastními smysly jí se dotýkaje, s ní se seznámil“ (Tichý, 1953, s. 87) Stranou nebyla ponechána ani důležitost ovládání cizích jazyků, jak dokládá vytvořená „Speciální jazyková methoda, totiž jak se snadně, hbitě a mocně jazykům učiti“ (Tichý, 1953, s. 93) Jak cituje přímo z děl Učitele národů Mužík (2004, s. 21): „ Vštípena jest člověku touha po vědění a nejen schopnost snášeti práce, nýbrž i touha po nich…“ nebo Palán (2002, s. 29): „ …Každý věk je určen k učení a tytéž meze jsou dány člověku pro život a učení“ můžeme vidět určení celoživotního učení v téměř totožné formě jako dnes. Podle Palána (2002, s. 28-30) se první strukturované úvahy o celoživotním vzdělávání na evropském poli objevily na počátku 70. let 20. století v organizaci UNESCO a OECD. Dokumenty uvedených organizací upozorňují na to, že vzdělávání by mohlo výrazně pomoci ke zmenšení některých globálních problémů (hlad, bída, negramotnost, nezaměstnanost a další). Podstatné je také upozornění na fakt, že proces učení je úspěšný pouze tehdy, když je účastník vzdělávání aktivní. V dokumentech je zdůrazněna potřeba motivovanosti účastníka vzdělávání, ale také nutnost propracování nových metod vzdělávání, které by poskytovaly dostatečný prostor pro aktivitu učícího se a nebyly pouze výkladem učitele. Kvůli ekonomickým problémům z konce 70. let se celoživotní vzdělávání dostalo znovu do popředí zájmu až v 90. letech. Roku 1996 vydalo UNESCO zprávu: Učení je skryté bohatství, ve kterém je vyzdvižena propojenost celoživotního učení a osobnostního rozvoje člověka. Ještě ten samý rok se k CŽV vyjadřuje i OECD v dokumentu: Učení v každém věku. V této zprávě je jako cíl CŽV vytyčeno získávání způsobilostí v průběhu života. Poukazuje se na schopnost lidí být zaměstnatelný na trhu práce v době nečekaných změn. Od roku 1996 se
19
místo celoživotního vzdělávání užívá celoživotní učení, které lépe vystihuje posunem v chápání pojmu - přenesení zodpovědnosti za vzdělání ze státu na člověka samého. To, jak je jedinec vzdělaný, se nenápadně stává jeho problémem, i když samozřejmě veřejná správa, podniky, a další subjekty stále vzdělání poskytují. Jak se vyvinul pohled na CŽV v 90. letech může být shrnuto: " Základní změny oproti původnímu pojetí spočívají především v tom, že se přikládá menší význam školským institucím a zdůrazňuje se naopak význam institucí mimo formální vzdělávací soustavu a význam neformálního vzdělávání a informálního učení v různých prostředcích. Další rozdíl se týká úlohy státu, která již není tak významná. Základem se stává partnerství v rámci občanské společnosti a rozložení odpovědnosti mezi státem, zaměstnavateli, obcemi, občanskými sdruženími apod.“ (Veteška, Tureckiová, 2008, s. 14)
2.2.
Celoživotní učení
„Celoživotní učení má člověku poskytovat možnost vzdělávat se v různých stádiích svého rozvoje až do úrovně svých možností v souladu s vlastními zájmy a potřebami. Celoživotní učení nelze ztotožňovat se vzděláváním dospělých, přestože je jednou z jeho nejvýznamnějších složek“ říká Palán (2002, s. 29) K jasnému dokreslení pojmu přispívá Mužík (2004, s. 21-24), který dělí celoživotní učení v první fázi na vzdělávání dětí a mládeže a ve druhé fázi na vzdělávání dospělých. V rámci vzdělávání dětí a mládeže probíhá studium na školách, vzdělání a výchova v rodině a zájmové vzdělávání. Ve druhé fázi se dospělí vzdělávají na školách, v rámci profesního vzdělávání ale také v oblasti občanské a zájmové.
20
2.3.
Programy celoživotního vzdělávání
Programy celoživotního vzdělávání jsou poskytovány vysokými školami. Konkrétně je zajišťují fakulty, ústavy nebo pracoviště. Z hlediska formy mohou být uskutečňovány v prezenční, distanční nebo kombinované formě studia. Výuka se odehrává v českém, nebo jiném jazyce, jak je dopředu stanoveno. Účastník programu celoživotního vzdělávání nemá právní postavení studenta vysoké školy a je proto povinen hradit za studium předem určený poplatek. Po úspěšném absolvování programu nezískává účastník akademický titul, ale osvědčení ve smyslu § 60 zákona č. 111/1998 Sb. (MŠMT ČR, 2006) Programy celoživotního vzdělávání je možné dělit do těchto skupin: a) Kvalifikační studium učitelů (rozšiřující, specializační, doplňující pedagogické studium a funkční studium) Po úspěšném dokončení programů následuje (Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005, s. 3): „získání odborné kvalifikace podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a podle vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pracovníků (§ 1, § 2 až § 6) nebo získání dalších kvalifikačních předpokladů podle uvedené vyhlášky (§ 1 b, § 7 až § 9).“ b) Průběžné další vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků (prohlubování odborné kvalifikace) Toto studium probíhá v souladu s vyhláškou č. 317/2005 Sb. § 10. a je zaměřeno na nové poznatky a metody, které se týkají výkonu učitelské profese. c) Další programy celoživotního vzdělávání
21
V této
skupině
nalezneme
programy,
které
jsou
určeny
pro
nepedagogické pracovníky ve školství nebo pro zájemce z oblasti mimo školství. Zahrnujeme sem i přípravné kurzy pro studium na vysoké škole a Univerzitu třetího věku. (Karlova univerzita, Pedagogická fakulta, 2005, s. 3-4) d) Programy shodné s akreditovanými studijními programy nebo jejich částí. Tato kategorie znamená, že v rámci celoživotního vzdělávání může účastník absolvovat ucelenou část akreditovaného studijního programu (bakalářského, magisterského, navazujícího magisterského). Pokud se později na základě úspěšně složené přijímací zkoušky stane studentem podle VŠ zákona (§ 48 až 50), mohou mu být uznány kredity, které získal v programu celoživotního vzdělávání, až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. (Pedagogická fakulta UHK, 2004)
2.4.
Andragogické aspekty celoživotního vzdělávání
Z pojmu vzdělávání vymezeného výše vyplývá, že pokud mluvíme o celoživotním vzdělávání, máme na mysli institucionalizovanou podobu učení. Jednotlivé kurzy bývají ukončeny různými certifikáty, které mohou být všeobecně uznávané (není tomu tak úplně vždy). Podstatný rozdíl oproti vzdělávání například na základních nebo středních školách je také to, že se celoživotního vzdělávání účastní dospělý člověk. Dospělým v roli účastníka vzdělávání se zabývá andragogika.
2.4.1. Andragogika Andragogika je vědní obor zabývající se různými pohledy na vzdělávání a učení se dospělého. V některých zemích se místo andragogiky používá pojem vzdělávání dospělých, nebo věda o vzdělávání dospělých (Palán,
22
2002, s. 16-17). Andragogika je ale také studijní obor, který v rámci programu pedagogických věd umožňuje studentům vysokoškolsky se vzdělávat a stát se odborníky na oblast vzdělávání dospělých. Cílem andragogiky je zařazení člověka do společnosti, pomoci mu vyřešit problémy, se kterými se potýká ve svém životě. Na rozdíl od pedagogiky nemá cíl vychovávat. Andragogika přistupuje k dospělému – účastníkovi vzdělávání – jako k autonomní osobě, která má své znalosti, dovednosti a zkušenosti a chce se něco dalšího naučit. (Beneš, 2003, s. 13-56)
2.4.2. Dospělý Dospělý je ten, který dosáhl dospělosti. Problém je v tom, že pojem dospělost má mnoho možných chápání. Z hlediska biologického se dospělým jedincem živočich stane ve chvíli, kdy dosáhneme konečné velikosti, síly, schopnosti se rozmnožovat. Právní systém České republiky definuje dospělost dosažením 18 let věku. Souhrnně je možné říct, že andragogika chápe dospělého jako biologicky, mentálně, sociálně, sociologicky a citově vyspělého jedince, který se samostatně pohybuje na pracovním trhu. (Palán, 2002, s. 51-52)
2.4.3. Motivace dospělého - účastníka vzdělávání Motivace je dynamický intrapsychický proces, vzájemný vztah a souhrn hybných faktorů (motivů, pohnutek), které dodávají člověku sílu k jednání v určitých situacích a vedou k dosažení cílů. (Palán, 2002, s. 125) V našem chápání dospělého člověka jde o ekonomicky aktivního jedince, můžeme říci, že: „ …dospělí jsou většinou k výuce motivováni přes okamžitý prospěch, nejlépe se učí, má-li pro ně téma bezprostřední hodnotu.“ (Mužík, 2004, s. 32) Jaké tedy mohou být konkrétní motivy k učení? Potřeba poznání, dozvědět se něco nového, vlastní iniciativa nebo
23
tlak okolností zvyšovat odbornou kvalifikaci a rozvíjet klíčové kompetence pro lepší uplatnění na trhu práce. V neposlední řadě člověk může hledat pomoc k vyřešení složité životní situace. (Veteška, Tureckiová, 2008, s. 114-132)
2.4.4. Ekonomické aspekty Vzdělání a vzdělávání se v současném světě stávají cennými artikly, které vedou k uskutečňování hospodářských ale také jednotlivých lidských cílů. Poskytovateli vzdělání jsou vedle škol v státním vzdělávacím systému také podniky a soukromé vzdělávací instituce. Dospělý se na trhu se vzděláním může díky své ekonomické nezávislosti chovat naprosto jinak než děti a mládež. Má možnost vybírat z mezinárodní nabídky vzdělávacích produktů (kurzů) naprosto podle svých potřeb a finančních, ale často hlavně časových možností. Vzhledem k pracovní vytíženosti je pro dospělého člověka velmi důležité, aby čas, energie a peníze investované do vzdělání přinesly očekávaný efekt. K volbě kurzu přispívají často doporučení od známého, který upozorní na kvalitní kurz na základě vlastní zkušenosti. Takzvaná reklama formou doporučení je to nejpřesvědčivější, co na zákazníky působí. (Kotler, 2003, s. 114 – 115) Pokud je třeba rozhodnout se pouze z oficiálních informací škol a vzdělávacích institucí, klíčovou roli hraje image instituce a marketingová komunikace. Obzvlášť v komerční vzdělávací sféře panuje velká konkurence a právě image vzdělávací instituce může být rozhodujícím faktorem při volbě kurzu. Image školy zahrnuje prestiž (historie a tradice školy, významní učitelé a absolventi), kvalita obsahu studia (kvalita učitelů, lektorů, formy
24
studia, participace studentů ve výuce), technické zázemí a lokalita instituce, kontakty se zahraničím. (Deák, 2005, s. 14-19) Aby byla image dobře prezentována a potenciální zájemci o vzdělávání se dozvěděli o kvalitě (byť i pouze domnělé) vzdělávacích produktů, je vhodné na veřejnost působit ve sdělovacích prostředcích, cíleně prezentovat úspěchy instituce a neustále pracovat na povědomí lidí o nabídce. Komunikaci s cílovými skupinami lidí, kteří by mohli být zájemci o vzdělávání, říkáme public relations. Komunikaci směřovanou na cílenou nabídku produktů (vzdělávacích kurzů) označujeme jako marketingová komunikace. Obzvlášť v komerční sféře se bez marketingové komunikace byť se sebelepšími kurzy a lektory vůbec nevyplatí vstupovat na trh. Faktory, které dospělého jedince ovlivňují při výběru, by tedy mohly být shrnuty takto: kvalita produktu, jeho cena a celková image organizace (Deák, 2005, s. 29-39)
3. CÍLE A ZAMĚŘENÍ PEDAGOGICKÝCH FAKULT V této kapitole se postupně soustředím na každou z devíti pedagogických fakult veřejných vysokých škol České republiky. Snažím se zjistit, jaké mají tyto fakulty cíle, jestli svoji nabídku zaměřují na nějaké specifické oblasti, jak se rozvíjejí. Pokud bylo možné získat potřebná data, uvádím vývoj počtu studentů za poslední roky. Pro rok akademický rok 2009/2010 mapuji nabídku pregraduálního studia, ale zajímám se také o možnosti postgraduálního studia. Zkoumám, jakým způsobem jsou poskytovány programy celoživotního vzdělávání, jsou – li zřízena specializovaná pracoviště, jaká je nabídka programů CŽV pro rok 2009/2010.
25
3.1.
Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni
O plzeňské Fakultě pedagogické říká Miňhová (2006, s. 67): „Hlavním posláním je připravovat kvalifikované učitele pro 1. a 2. stupeň základní školy a pro střední školy, kteří budou nejen odborníky v předmětech své aprobace, ale budou též vybaveni vědomostmi a dovednostmi v oblasti pedagogiky, psychologie a speciálních didaktik.“ Na fakultě proběhl proces restrukturalizace studia, přechod na bakalářské a navazující magisterské programy. V bakalářském stupni studenti získávají převážně odborné znalosti a teprve v magisterském studiu jsou řazeny kurzy, které vedou k pedagogické způsobilosti. Kurzy celoživotního vzdělávání a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jsou realizovány na jednotlivých katedrách fakulty. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity pro rok akademický rok 2009/2010 nabízí: -
bakalářské programy,
-
magisterský program,
-
navazující magisterské programy,
-
doktorské programy,
-
programy celoživotního vzdělávání akreditované v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
-
programy akreditované Radou celoživotního vzdělávání ZČU
Většinu oborů je možno studovat pouze v prezenční formě. V bakalářském studiu je to celkem 24 oborů, v navazujícím magisterském dokonce 97 oborů. U některých oborů je možné volit mezi formou prezenční a kombinovanou (pro Bc. studium dva obory, pro NMgr. studium devět
26
oborů). Klasické magisterské studium nabízí pouze 1 obor (Učitelství pro 1. stupeň ZŠ) a to v obou formách studia. Doktorské obory jsou vypsány tři (Teorie vzdělávání ve fyzice, Teorie vzdělávání v bohemistice, Informační a komunikační technologie ve vzdělávání) a je opět možné volit mezi prezenční nebo kombinovanou formou studia. (Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, 2009) V souladu se Zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících fakulta dále nabízí vzdělávací programy akreditované v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Tyto programy umožňují: a) získání kvalifikace, konkrétně v oblasti pedagogických věd. Jde o programy: speciální pedagogika pro učitele ZŠ a SŠ; speciální pedagogika pro učitele MŠ a vychovatele; vychovatel a pedagog volného času; učitel odborných předmětů, praktického vyučování a učitel odborného výcviku; studium pro výchovného poradce. b) rozšíření odborné kvalifikace. Fakulta pedagogická nabízí: rozšiřující studium anglického jazyka – učitelství pro ZŠ; rozšiřující studium anglického jazyka – učitelství pro SŠ; rozšiřující studium biologie učitelství pro SŠ, rozšiřující studium německého jazyka – učitelství pro 2. st. ZŠ; rozšiřující studium německého jazyka – učitelství pro SŠ; rozšiřující studium ruského jazyka – učitelství pro ZŠ; český jazyk pro učitele SŠ; rozšiřující studium výpočetní techniky a informatiky pro SŠ; rozšiřující studium výpočetní techniky a informatiky pro druhý stupeň ZŠ; rozšiřující studium výpočetní techniky a informatiky pro SŠ). c) získání kvalifikace k výkonu specializovaných činností dle Vyhlášky 317/2005 Sb. § 9 písm. a) až e). Mluvíme o oborech: tvorba a následná koordinace ŠVP a vzdělávacích programů VOŠ; metodik prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže; environmentální výchova.
27
Na fakultě probíhají i programy akreditované Radou celoživotního vzdělávání ZČU: studium muzikoterapie, studium arteterapie, intenzivní výuka českého jazyka pro cizince. (Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, 2009) V aktualizovaném dlouhodobém záměru fakulty pro rok 2008 je do budoucna kladen důraz na spolupráci s dalšími fakultami univerzity (umožněno
díky
kreditnímu
systému)
a
na
rozšíření spolupráce
s institucemi a organizacemi především v Plzeňském a Karlovarském kraji. Cílem této spolupráce je propagovat fakultu, získat kvalitní zájemce o studium, rozšířit možnosti pro výzkumnou a tvůrčí činnost fakulty a v neposlední řadě také získat další finanční prostředky. Fakulta dosáhla úspěšné akreditace ve většině oborů, které odpovídají předmětům vyučovaným na základní a střední škole, a proto se chce zaměřit především na akreditaci stávajících oborů v kombinované formě studia. V nedávné minulosti došlo k přesunutí dalšího vzdělávání učitelů na Fakultu pedagogickou. Tento krok je hodnocen kladně a plzeňská fakulta se postupně stává centrem a garantem celoživotního vzdělávání pedagogů v regionu, což je pozitivní i pro jednotlivé katedry, jelikož tak získávají nezanedbatelný příliv financí. Fakulta proto do dalších let plánuje zapojení ještě více kateder do programů celoživotního vzdělávání a chce také využít možností, které nabízejí projekty podporované Evropskými strukturálními fondy. Jako hlavní cíl v této oblasti je zvýšení počtu kurzů, které vedou k získání kvalifikace, konkrétně jde o kurzy zaměřené na rozšíření kvalifikace učitelů o další obor, rozšíření kvalifikace u absolventů programu Učitelství pro ZŠ i pro výuku na SŠ.
28
Fakulta si klade za cíl rozšířit e-learningovou podporu studia a při tvorbě nových oborů vycházet z marketingových studií, aby tyto nabídka odpovídala potřebám regionu. (Fakulta pedagogická ZČU v Plzni, 2008)
3.2.
Fakulta
přírodovědně-humanitní
a
pedagogická
Technické univerzity v Liberci Ačkoli název této fakulty by mohl vzbuzovat pochyby o tom, jestli není mezi ostatními pedagogickými fakultami nováčkem, opak je pravdou. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická sice prošla v roce 2007 transformací, aby lépe dostála svému profilovému zaměření na humanitní a přírodní vědy, má však v přípravě pedagogických pracovníků bohatou historii. Liberecká Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická má po své přeměně jedno velké specifikum a to je víceoborovost. Během studia jsou zde na budoucí zaměstnání připravováni nejen učitelé (jedná se hlavně o učitele prvního a druhého stupně ZŠ, v menší míře učitele SŠ), ale také specialisté
v humanitních
a
přírodovědných
oborech.
(Fakulta
přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2009) Zájemcům o studium jsou pro rok 2009/2010 nabízeny: -
bakalářské programy
-
magisterský program
-
navazující magisterské programy
-
doktorské programy
-
programy celoživotního vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Fakulta nabízí v rámci bakalářských programů 26 studijních oborů. Z toho lze 21 oborů studovat výhradně prezenční formou, čtyři obory (Speciální
29
pedagogika předškolního věku, Speciální pedagogika pro vychovatele, Penitenciární péče, Sociální pracovník) výhradně kombinovanou formou. Pouze obor Pedagogika volného času nabízí obě formy studia a uchazeči si tedy mohou sami zvolit. (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2009) Pětiletý magisterský program je v nabídce pro rok 2009/2010 pouze jeden a to Učitelství pro 1. stupeň základní školy ve formě prezenční nebo kombinované. Stejný rozsah nabídky je i u navazujícího magisterského programu. V pouze prezenční formě je možné se hlásit na obor Aplikovaná fyzika. (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2009) Doktorské studijní programy jsou nabízeny dva (v prezenční i kombinované formě) a to Fyzikální inženýrství a Matematické modely a jejich aplikace. (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, 2009) V rámci fakulty je zřízeno Oddělení dalšího vzdělávání, které realizuje z části samostatně, z části ve spolupráci s jednotlivými katedrami širokou nabídku kurzů dalšího vzdělávání. Velký důraz je v poslední době kladen na rozšíření nabídky kurzů pro učitele v praxi, kteří si potřebují doplnit kvalifikaci podle vyhlášky MŠMT č. 317/2005 Sb. Aktuálně nabízené kurzy jsou pro přehlednost děleny do třech skupin: a) Programy pro učitele prvního a druhého stupně základních škol, kteří chtějí učit další (třetí) předmět (16 programů), b) Programy pro výuku předmětu, který má uchazeč již vystudovaný na jiném stupni škol (šest programů), c) Programy zaměřené na výkon specializovaných činností (dva programy).
30
Trvalý zájem je registrován zejména o kurzy speciální pedagogiky, kurzy školského managementu, kurzy pro výchovné poradce a program celoživotního vzdělávání Funkční studium I. a II. Prioritně zajišťuje fakulta programy dalšího vzdělávání pro učitele všech stupňů škol. (Oddělení dalšího vzdělávání, 2009) Do budoucnosti si fakulta dává za cíl dále garantovat obsahovou náplň programů dalšího vzdělávání, podílet se na koncepci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pro Liberecký kraj a připravit kombinované formy studia pro nedostatečně kvalifikované učitele z praxe a pro doplňování dalších (nedostatkových) aprobací. (Fakulta přírodovědněhumanitní a pedagogická, 2009) Hodnocení předposledního děkana Rabana (2006, s. 47): „Fakulta se za dobu své existence stala přirozeným centrem pregraduálního i celoživotního vzdělávání nejen v oblasti školství, ale i státní správy, je významným partnerem správy Libereckého kraje a svými výstupy se podílí i na řešení úkolů z oblasti průmyslu.“ působí dojmem dobré budoucnosti fakulty.
3.3.
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně si prošla jako většina pedagogických fakult divokou historií zejména v 50. letech minulého století. Můžeme si dovolit konstatování, že se od obnovení fakulty roku 1964 za podpory orgánů celé Masarykovy univerzity systematicky rozvíjí. Za nepřímý, ale dle mého názoru prokazatelný ukazatel můžeme chápat stoupající počet studentů, dle Tabulky č. 1. Rozdělení na diplomové a nediplomové studium bylo převzato z výročních zpráv fakulty, protože mi přišlo dostatečně logické. Diplomové studium – student po úspěšném dokončení studia dostane diplom a je mu udělen akademický titul.
31
Nediplomové studium není zakončeno obdržením diplomu, ale osvědčením v souladu s platným zákonem. Do nediplomového studia jsou zahrnuty programy celoživotního vzdělávání (jak v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, tak zájmové a ostatní profesní kurzy. Započítán je i program univerzita třetího věku, pokud je zajišťován pedagogickou fakultou). Toto dělení je uplatňováno i u ostatních fakult, pokud uvádím vývoj počtu studentů. Tabulka č. 1 - Počty studentů Pedagogické fakulty MU Studium
Nediplomové
Celkem všech studentů
Diplomové
Počet ke dni
Bc.
Mgr. a N(Mgr.)
Ph.D.
celkem
31.10.2006
3113
2485
176
5774
1260
7034
31.10.2005
2756
2298
168
5222
1147
6369
31.10.2004
2340
2771
141
5252
1067
6319
31.10.2003
1378
3287
135
4800
989
5789
31.10.2002
774
3162
91
4027
932
4959
Zdroj: Výroční zprávy PedF MU z let 2002 - 2006
V Tabulce č. 1 vidíme v letech 2002 - 2006 výrazný každoroční nárůst studentů v bakalářských programech. Stejný trend je možné pozorovat i ve stoupajícím počtu účastníků programů celoživotního vzdělávání. V celkovém součtu na fakultě studovalo od roku 2002 každým rokem více studentů, což je podle mě možné považovat za důkaz o rozvoji fakulty a naplňování cílů lisabonské strategie, pokud je zajišťována i kvalita výuky. Jak upozorňují Čapka a Mužík (2006, str. 16): „Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity věnuje hlavní pozornost vzdělávání učitelů pro základní školy, připravuje učitele pro všechny vzdělávací obory základní školy s výjimkou oboru tělesná výchova.“ … „ Zaměřuje se také na učitelství odborných předmětů, základní umělecké školství, speciální pedagogiku a sociální pedagogiku.“ Pro akademický rok 2009/2010 jsou otevírány:
32
-
bakalářské programy,
-
navazující magisterské programy,
-
doktorské programy,
-
programy celoživotního vzdělávání.
Bakalářské programy v rámci pedagogických věd zajišťuje v rámci akreditovaných programů celoživotního vzdělávání Filozofická fakulta. Pro představu uvádím, že pro daný rok se jedná o obory Pedagogika a Sociální pedagogika a poradenství, oba je možné studovat pouze v prezenční formě. Bakalářských programy jsou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity
čtyři
–
Pedagogika,
Speciální
pedagogika,
Předškolní
pedagogika, Specializace v pedagogice. V rámci Pedagogiky a Speciální pedagogiky je otevíráno pět oborů (dva ve výhradně prezenční a dva ve výhradně kombinované a jeden v obou formách studia). Program specializace v pedagogice nabízí neuvěřitelných 189 oborů. (Učitelské noviny, 2008, s. 22-24) Pedagogická
fakulta
nabízí
také
velké
množství
navazujících
magisterských programů. Celkem si absolventi bakalářského studia mohou vybírat ze 71 oborů programu Učitelství pro základní školy. Tyto obory je možné studovat výhradně prezenčně a v předem určené kombinaci pouze dvou oborů (např. Učitelství anglického jazyka a literatury pro základní školy v kombinaci s Učitelstvím speciální pedagogiky pro základní školy.) Pouze jeden obor je otevírán v kombinované formě studia a to Učitelství anglického jazyka pro základní a jazykové školy. Dále je v nabídce programu Učitelství pro střední školy 14 oborů v prezenční formě studia (všechny nutné studovat v kombinaci dvou oborů) a dva obory v kombinované formě. V programu Pedagogika dva obory a v programu
33
Speciální pedagogika dva obory, které je oba možné studovat v prezenční nebo kombinované formě. Z celkového počtu oborů jasně vyplývá zaměření brněnské Pedagogické fakulty na Učitelství ZŠ. Doktorské programy jsou otevírány celkem tři a nabízejí dohromady sedm oborů, které lze studovat v prezenční i kombinované formě. Zajímavé je, že má fakulta akreditované v německém jazyce obory Výtvarná výchova a Speciální pedagogika. V anglickém jazyce potom obor Speciální pedagogika. (Masarykova univerzita v Brně, 2009) Na Pedagogické fakultě MU není vytvořeno specializované centrum pro celoživotní vzdělávání. Programy CŽV probíhají na jednotlivých katedrách. Je možné volit z programů: a) orientovaných zájmově, b) zaměřených na výkon povolání (na získání odborné způsobilosti k výkonu specializované činnosti – profesní kurzy, rekvalifikační kurzy), Pro akademický rok 2009/2010 má Pedagogická fakulta v nabídce pouze 1 akreditovaný studijní program celoživotního vzdělávání v prezenční formě (Specializace v pedagogice – Učitelství praktického vyučování). Dále 30 programů celoživotního vzdělávání, oborů rozšiřujících kvalifikaci, všechny výhradně v kombinované formě. Otevírá se i 8 oborů doplňujících kvalifikaci a v neposlední řadě 7 krátkodobých programů (např. kurz Canisterapie trvající 1 semestr). (Pedagogická fakulta v Brně, 2009) Ve schváleném dlouhodobém záměru fakulty pro roky 2006-2010 jsou uvedeny záměry do dalších let: „Kontaktní výuka zaměřená především na předávání hotových vědomostí a poznatků studentům bude nahrazována nekontaktními formami studia s nabídkou distančních vzdělávacích opor.“
34
… „Fakulta bude průběžně zařazovat do studia i programů celoživotního vzdělávání informace o probíhající reformě školského systému. Účinnými formami (webovým portálem, kurzy celoživotního vzdělávání, tvorbou nových výukových materiálů aj.) bude vytvářet předpoklady pro získávání profesních kompetencí studentů i učitelů k tvorbě a realizaci školních vzdělávacích programů.“ (Pedagogická fakulta v Brně, 2006, s. 3-4) Dále si fakulta klade za cíl zvyšovat jazykové kompetence studentů i pedagogů k zajištění internacionalizace výuky. Tohoto chce dosáhnout dalším zaváděním
studijních
programů
vyučovaných
v cizím
jazyce
a
podporováním mezinárodní spolupráce. Velkou výzvou je také vytvoření adekvátní nabídky odpovídajících studijních programů, oborů a programů celoživotního vzdělávání hlavně v kombinované formě pro pedagogické pracovníky, kteří si kvůli změně legislativy musejí doplnit odbornou kvalifikaci. (Pedagogická fakulta v Brně, 2006)
3.4.
Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
Podle dlouhodobého záměru Pedagogická fakulty Ostravské univerzity v Ostravě na roky 2006-2010 (PedF OU, 2006, s 2-3): „Pedagogická fakulta Ostravské univerzity usiluje o to, aby se v rámci OU i v lokálním a globálním vzdělávacím prostoru stala kvalitní vzdělávací institucí oborově zaměřenou na škálu studijních oborů připravujících ve třech stupních vzdělané
odborníky
na
všestrannou
kultivaci
jedinců
žijících
v
demokratické společnosti“ a dále „chce být partnerem a průvodcem celoživotního učení účastníků všech vzdělávacích programů“. Pedagogická fakulta je celkově největší fakulta na Ostravské univerzitě, má i největší počet studentů a účastníků celoživotního vzdělávání. V regionu vzdělávání učitelů nabízejí také Filozofická a Přírodovědecká fakulta na Ostravské univerzitě a Filozoficko-přírodovědecká fakulta
35
Slezské univerzity v Opavě, avšak Pedagogická fakulta OU je jediná, na které je možno studovat učitelství pro 1. stupeň ZŠ, učitelství pro mateřské školy a předměty výchovného charakteru. (Malach, 2006)
Tabulka č. 2 – Počty studentů Pedagogické fakulty OU Studium
Diplomové
Nediplomové
Celkem všech studentů
Počet ke dni
Bc.
Mgr.
(N)Mgr.
Ph.D.
celkem
31.10.2007
1920
1291
310
24
3545
1131
4676
31.10.2006
1393
1541
235
10
3179
1316
4495
31.10.2005
1336
1661
194
12
3203
1105
4308
31.10.2004
1154
1620
136
11
2921
1258
4179
31.10.2003
1020
1650
82
18
2770
1775
4545
31.10.2002
757
1613
99
14
2483
1442
3925
31.10.2001
633
1650
92
18
2393
1041
3434
31.10.2000
598
1693
91
0
2382
776
3158
Zdroj: Výroční zprávy PedF OU z let 2004 - 2007
Tabulka č. 2 ukazuje počty studentů v jednotlivých programech a formách studia. Opět zde platí, že nediplomovým studiem myslíme kurzy, na jejichž konci účastník obdrží osvědčení, ale ne přímo diplom a akademický titul. Můžeme pozorovat výrazný nárůst počtu studentů bakalářských, což se pravděpodobně
kompenzuje
poklesem
počtu
studentů
v pětiletých
magisterských programech. Ve srovnání s brněnskou Pedagogickou fakultou (Tab. č. 1), kde roku 2006 studovalo celkem 7032 (na ostravské PedF 4260) je zajímavé porovnání počtu účastníků nediplomových studií: PedF OU 1316 a PedF MU 1260. Pro akademický rok 2009/2010 jsou studentům nabízeny: -
bakalářské programy,
-
navazující magisterské programy,
-
magisterské programy,
36
-
doktorské programy,
-
programy celoživotního vzdělávání.
V bakalářských programech je v nabídce celkem 23 oborů z toho 11 je možné studovat pouze v kombinaci dvou oborů. V navazujících magisterských programech je otevřeno 13 oborů. Opět u osm z nich je možno studovat pouze v kombinaci dvou oborů a až na výjimku dvou oborů (Učitelství odborných předmětů – specializace Obchod a služby a Sociální pedagogika–prevence a resocializace), které jsou vypsány výhradně v kombinované formě. U dvou oborů (Informační technologie ve vzdělávání a Speciální pedagogika) je možno volit z obou formy kombinované či prezenční. Ostatní obory je možné studovat pouze v prezenční formě. Pro nadcházející akademický rok jsou otevírány i dva pětileté magisterské programy a to Učitelství pro 1. stupeň základní školy (prezenční nebo kombinovaná forma) a Učitelství výtvarné výchovy pro střední školy a ZUŠ (prezenční forma). Doktorské studijní obory jsou v nabídce dva (možno u obou volit mezi prezenční a kombinovanou formou): Hudební teorie a pedagogika a Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. (Pedagogická fakulta Ostravské univerzity, 2009) Pedagogická fakulta OU má dlouholetou tradici v dalším profesním vzdělávání. Kurzy celoživotního vzdělávání zajišťuje vědecko-výzkumné pracoviště pedagogické fakulty - Centrum dalšího vzdělávání. Toto centrum je akreditováno MŠMT ČR jako pracoviště pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků.
Celoživotní
vzdělávání
je
realizováno
v souladu s příslušnými zákony. Pro akademický rok 2009/2010 jsou v nabídce programy rozdělené skupin: a) Kvalifikační studium – doplňující pedagogické studium,
37
b) Kvalifikační studium - rozšiřující studium, c) Kvalifikační studium – specializační/funkční studium.
Kvalifikační studium nabízí dále výběr ze třech skupin: a) Doplňující pedagogické studium. Toto studium je určeno k získání kvalifikací Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ, Učitel odborných předmětů, Učitel praktického vyučování a učitel odborného výcviku, Vychovatel a pedagog volného času a Speciální pedagogika pro učitele praktického vyučování, odborného výcviku a vychovatele. b) Rozšiřující studium. V tomto případě jde o Speciální pedagogiku pro absolventy vysokých škol učitelského směru (nebo jiné vysoké školy s pedagogickým studiem). c) Specializační/funkční studium je určeno např. pro vedoucí pedagogické pracovníky (program Školský management), pro výchovné poradce ZŠ a SŠ, pro vysokoškolské. Dále se jedná o Prevenci sociálně patologických jevů, Jazykové studium pro učitele 1. stupně ZŠ – jazyk anglický, Kultury řeči a komunikace, Koordinátor informačních a komunikačních technologií. (Pedagogická fakulta - Centrum dalšího vzdělávání, 2009) V dlouhodobém záměru fakulty aktualizovaném roku 2008 si fakulta klade za cíl akreditovat v co nejbližší době čtyři nové bakalářské obory, celkem osm navazujících magisterských oborů a jeden doktorský obor. Dále by měla být u pěti oborů rozšířena akreditace o kombinovanou formu studia. V oblasti celoživotního vzdělávání je cílem příprava nových studijních kurzů v rámci akreditovaných bakalářských studijních oborů Rekreologie. (Pedagogická fakulta, 2007)
38
Na fakultě vedle Centra pedagogické praxe, Centra pro interkulturní vzdělávání a Jazykového centra (Pedagogická fakulta UJEP, 2009) funguje specializované pracoviště Centrum celoživotního vzdělávání, které pro rok 2009/2010 nabízí jedenáct programů (z toho šest akreditovaných v rámci DVPP), jedenáct kurzů realizovaných v rámci akreditace DVPP a dvanáct profesních kurzů. (Centrum celoživotního vzdělávání, 2009)
3.5.
Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové
Pedagogická fakulta v Hradci Králové má za sebou dlouhou historii samostatné školy. Jako zavedené pracoviště byla po společenských změnách roku 1989 základem pro vznik Univerzity Hradec Králové, kterou nyní tvoří tři fakulty. Ustavením univerzity nedošlo k přerušení rozvoje tradičních pedagogických studií a v současné době má hradecká Pedagogická fakulta vybudovanou pevnou pozici mezi ostatními fakultami vysokých škol v České republice. (Jehlička, 2006, s. 52) Své poslání fakulta vidí ve vzdělávání studentů podle akreditovaných učitelských i neučitelských studijních programů zaměřených humanitně, pedagogicky, sociálně, přírodovědně, technicky, tělovýchovně a umělecky. (Pedagogická fakulta, 2008) Tabulka č. 3: Počty studentů Pedagogické fakulty UHK Studium Počet ke dni
Diplomové Bc.
Mgr.
(N)Mgr.
Ph.D.
celkem
Nediplomové
Celkem všech studentů
31.10.2008
2875
1929
373
64
5241
1241
6482
31.10.2007
2297
2473
315
49
5134
1346
6480
31.10.2006
2040
2477
307
47
4871
1528
6399
31.10.2005
1742
2442
257
39
4480
673
5153
31.10.2004
905
3615
72
30
4622
682
5304
31.10.2003
1450
2481
0
34
3965
616
4581
31.10.2002
774
3162
0
34
3970
451
4421
31.10.2001
1212
2341
0
22
3575
430
4005
Zdroj: Výroční zprávy PedF UHK z let 2001 – 2008
39
Počty přijímaných studentů z celé České republiky neustále rostou, zájem však ve většině oborů překračuje kapacitní možnosti. V rámci hradecké Pedagogické fakulty je zřízeno Centrum celoživotního vzdělávání, které organizuje programy celoživotního vzdělávání ve spolupráci s vhodnými odbornými pracovišti fakulty. Aktuální nabídka programů celoživotního vzdělávání pro rok 2009/2010 obsahuje tyto druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků: 1) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů (39 programů), 2) studium k prohlubování odborné kvalifikace (4 programů), 3) jeden program shodný s akreditovaným bakalářským programem a to Sociální pedagogika. Pro zájemce z řad široké veřejnosti (tedy nejen pro pedagogy) je možné volit široké nabídky programů orientovaných na profesní rozvoj nebo zájmově. Velmi širokou a pestrou nabídku kurzů nabízí program Universita třetího věku. Mimo programy uvedené v nabídce nabízí fakulta v případě volných kapacit také možnost uspořádat vzdělávací program na přání/žádost objednatele. (CCV, 2009)
3.6.
Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně
v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta je největší fakultou univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V minulosti byla vzdělávací činnost poměrně jednostranně zaměřena na přípravu učitelů základních a středních škol. V současné době je možné studovat i neučitelské obory. Cílem pedagogické fakulty je vychovat ze svých studentů sebevědomé profesionály nejen pro
40
výkon učitelské profese, a proto je zde kladen důraz i na dobré zvládnutí mezilidské komunikace, která je nezbytnou kompetencí pracovního prostředí současné doby. Všechny studijní obory jsou koncipovány tak, aby si student mohl vedle povinných, profesně zaměřených kurzů podle svého zájmu rozšiřovat obzor také v povinně volitelných a výběrových kurzech. (Pedagogická fakulta UJEP, 2009) Pro akademický rok 2009/2010 fakulta nabízí: -
bakalářské programy,
-
navazující magisterské programy,
-
magisterský program,
-
doktorský program,
-
programy celoživotního vzdělávání.
Ve čtyřech bakalářských programech (Filologie, Tělesná výchova a sport, Vychovatelství, Specializace v pedagogice) je otevíráno celkem 31 oborů, které je možné studovat až na pět výjimek pouze v prezenční formě. Obor Pedagogicko – psychologická způsobilost je možné studovat výhradně v kombinované formě a u čtyř oborů (Tělesná výchova a sport, Pedagogika volného času, Sociálně pedagogická asistence, Učitelství pro mateřské školy) je možné volit mezi kombinovanou a prezenční formou. Navazující magisterské programy se zaměřují hlavně na učitelství pro základní a střední školy. Celkem je ve třech programech (Učitelství pro základní školy, Tělesná výchova a sport, Učitelství pro střední školy) v nabídce 34 oborů. Všechny obory je možné studovat výhradně v prezenční formě. V magisterském pětiletém programu Učitelství pro základní školy je možno volit mezi tři obory, kdy jde o prezenční formy studia s výjimkou Učitelství pro 1. stupeň základní školy, které je akreditováno v prezenční i
41
kombinované formě. Doktorské studium nabízí jeden program – Specializace v pedagogice ve třech oborech kombinované i prezenční formy (Hudební teorie a pedagogika, Teorie výtvarné výchovy, Teorie vzdělání v bohemistice). (Pedagogická fakulta UJEP, 2009) Z aktualizace dlouhodobého plánu pedagogické fakulty UJEP pro rok 2009 vyplývá průběžná činnost fakulty v akreditacích nových studijních programů i oborů. Hlavní důraz je kladen na úspěšné akreditování především bakalářských programů a oborů vycházejících z potřeb praxe. Jedná se o Psychomotoriku, Psychologii pro pomáhající profese, Ruský jazyk a literaturu, Výchovu ke zdraví. Fakulta se celkově snaží plynule navyšovat počty studentů v bakalářských, navazujících magisterských a doktorských programech a postupně omezovat počet studentů v pětiletém magisterském studiu. V rámci celoživotního vzdělávání je cílem nabízet programy, které budou odpovídající poptávce (zejména ze strany pedagogických pracovníků) a požadavkům praxe. Účastníkům by mělo být ku pomoci rozšíření nabídky e-learningových kurzů. (Pedagogická fakulta UJEP, 2008) Tabulka č. 4 - Počty studentů Pedagogické fakulty UJEP Studium
Diplomové
Nediplomové
Celkem všech studentů
Počet ke dni
Bc.
Mgr.
(N)Mgr.
Ph.D.
celkem
31.10.2008
1985
2163
4
50
4202
1459
5661
31.10.2007
1391
2715
2
41
4149
834
4983
31.10.2006
709
3377
6
30
4122
není známo
není známo
31.10.2005
665
3481
16
29
4191
781
4972
31.10.2004
905
3615
72
30
4622
628
5250
Zdroj: Výroční zprávy PF UJEP z let 2004 -2008
V Tabulce č. 4 vidíme vývoj počtu studentů na Pedagogické fakultě UJEP. Ve výrazném množství převažují studenti pětiletého studia nad studenty
42
navazujícího studia. Údaje jsem ověřila na studijním oddělení fakulty, kde byla potvrzena jejich správnost. V programech celoživotního vzdělávání (v Tabulce označeno jako „Nediplomové studium“) vykazuje fakulta stálý nárůst počtu studentů, pokud jsou údaje známé.
3.7.
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Pedagogická fakulta v Praze je jednou ze sedmnácti fakult nejstarší české vysoké školy, Univerzity Karlovy. I když přípravou učitelů se v rámci UK zabývá dalších pět fakult, je postavení Pedagogické fakulty UK jedinečné zaměřením na problematiku v plné šíři (příprava odborníků v pedagogice, edukativní psychologii a didaktice resp. didaktikách různých oborů). (PedF UK v Praze, 2008) Pedagogická fakulta pro akademický rok 2009/2010 otevírá: -
bakalářské programy
-
navazující magisterské programy
-
magisterské programy
-
doktorské programy
-
programy celoživotního vzdělávání
Ve čtyřech bakalářských programech (Speciální pedagogika, Specializace v pedagogice, Vychovatelství, Psychologie) je otevíráno celkem 25 studijních oborů. Obor vychovatelství je akreditován pouze v kombinované formě studia, obor Speciální pedagogika v obou formách. Ostatní bakalářské programy je možné studovat výhradně prezenčně. Navazující magisterské studium v programech Pedagogika, Učitelství pro střední školy, Speciální pedagogika a Psychologie nabízí celkem 21
43
oborů. Pedagogika předškolního věku je obor kombinované formy, ostatní mají prezenční formy studia. Pětileté magisterské studium nabízí možnost studia programu Učitelství pro základní školy ve formě prezenční nebo kombinované. (Učitelské noviny, 2008, s. 16-17) Od
roku
V bakalářských
2006/2007
je
programech
pregraduální došlo
k
studium
strukturováno.
omezení
pedagogicko-
psychologických disciplín, protože studium není určeno k získání učitelské kvalifikace. K odpovědnějšímu rozhodnutí pro volbu učitelské profese studenti absolvují povinnou motivační praxi. V navazujících magisterských programech jsou rozvíjeny kompetence pedagogicko-psychologické
a
oborově
didaktické
s cílem
propojit
teoretické znalosti a praktické dovednosti. Fakulta otevírá pro rok 2009/2010 v rámci programu celoživotního vzdělávání Univerzita třetího věku kurz Česká filozofie v evropském kontextu a jeden přípravný kurz pro bakalářský program Vychovatelství. (Pedagogická fakulta UK, 2008) Programy akreditované v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje speciální pracoviště Ústav pro rozvoj pracovníků ve školství. Toto centrum nabízí pro daný rok: a) kvalifikační – rozšiřující studium (devět programů) b) kvalifikační – doplňující studium (12 programů) c) kvalifikační - specializační/funkční studium (čtyři programy) d) průběžné – prohlubující studium (44 programů)
44
e) Ostatní programy (jeden kurz – Letní škola historie)(Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2008) Přehled počtu kurzů v rámci DVPP, se zaměřením na obsah prohlubujících programů je uveden v Tabulce č. 12 (Příloha B). (Pedagogická Fakulta, Univerzita Karlova, 2008)
3.8.
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
„Základní poslání Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spočívá ve vědecké, umělecké a pedagogické činnosti, jež je zaměřena na člověka, jeho výchovu a vzdělávání. Oblast výchovy a vzdělávání je rozvíjena vědeckým bádáním, vytvářením estetických hodnot a přípravou pro pedagogickou i další odbornou činnost.“ říká preambule Statutu fakulty z roku 2009 (Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, 2009, s. 1). Fakulta se po roce 1990 zaměřuje hlavně na přípravu učitelů pro oblast základního školství a učitelů speciálních škol. V přípravě učitelů středních škol je snaha otevírat obory, které v nabídce ostatních vzdělávacích zařízení nejsou. (Ludíková, 2006, s. 21-22 – 60 let). Pro akademický rok 2009/2010 jsou otevírány: -
bakalářské programy,
-
navazující magisterské programy,
-
magisterské programy,
-
programy celoživotního vzdělávání.
Pro daný rok je možné se hlásit na 37 studijních oborů v pěti bakalářských programech (Specializace v pedagogice, Pedagogika, Učitelství pro střední školy, Speciální pedagogika, Vychovatelství). Z toho je možné studovat pouze v prezenční formě 22 oborů, kombinovaně nebo prezenčně šest oborů
45
(Pedagogické asistentství, Pedagogika – veřejná správa, Speciálně pedagogická andragogika, Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání, Učitelství pro mateřské školy, Vychovatelství) a výhradně kombinovaně dva obory (Speciální pedagogika pro výchovné pracovníky, Učitelství hry na nástroj nebo zpěvu pro střední školy a základní umělecké školy). Magisterské programy jsou otevírány dva (Speciální pedagogika, Učitelství pro základní školy) a k výběru je ze čtyř oborů. Logopedie a Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogika jsou akreditovány v prezenční formě, u Učitelství pro 1. stupeň základní školy jsou možné obě formy studia. Navazující magisterské studium je strukturováno do třech programů (Pedagogika, Speciální pedagogika, Učitelství pro střední školy), které nabízejí 13 oborů. Výhradně kombinovaně je možné studovat obory dva (Předškolní pedagogika, Sociálně pedagogická andragogika), výběr z obou forem studia je u Učitelství odborných předmětů pro zdravotní školy. Ostatní obory je možné studovat prezenčně. (Pedagogická fakulta UP, 2009) Tabulka č. 5 : Počty studentů Pedagogické fakulty UP Studium Počet ke dni
Diplomové Bc.
Mgr.
(N)Mgr.
Ph.D.
celkem
Nediplomové
Celkem všech studentů
31.10.2007
1369
2605
102
140
4216
1608
5824
31.10.2006
743
3126
46
186
4101
1319
5420
31.10.2005
500
3132
1
144
3777
1189
4966
31.10.2004
383
3098
21
188
3690
1337
5027
31.10.2003
338
3020
58
175
3591
neuvedeno
-
31.10.2002
295
2905
121
150
3471
neuvedeno
-
Zdroj: Výroční zprávy PedF UP z let 2002 - 2007
46
V rámci olomoucké Pedagogické fakulty funguje specializované pracoviště Centrum celoživotního vzdělávání, které poskytuje možnost vzdělávat se v souladu s příslušnými zákony o dalším vzdělávání. Celoživotní učení je na tomto pracovišti chápáno jako důležitá součást osobnostního rozvoje pedagogů i zaměstnanců. Proto je zde postupováno systematicky při sestavování a realizaci jednotlivých programů, aby bylo pokryto spektrum poptávky po vzdělání. Důraz je kladen na vhodné propojení teorie a praxe, odbornost lektorů, efektivnost vyučování. Také však není opomíjena ekonomická efektivita programů, což se konkrétně projevuje i tak, že v případě realizace výuky v místě bydliště skupiny zájemců (kolem 20), jsou poplatky za kurz nižší. Pro rok 2009/2010 jsou otevírány tyto programy celoživotního vzdělávání: -
doplňující pedagogické studium – devět programů,
-
Rozšíření odborné kvalifikace pro jiný stupeň školy – patnáct programů,
-
Rozšíření odborné kvalifikace k výuce dalšího předmětu – deset programů,
-
Rozšíření odborné kvalifikace studium specializační/funkční – čtyři programy,
-
Prohlubování odborné kvalifikace – 50 programů.
-
Ostatní programy – jeden program
(Centrum celoživotního vzdělávání, 2009)
3.9.
Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích otevírá pro rok 2009/2010:
47
-
bakalářské programy,
-
magisterský program,
-
navazující magisterské programy,
-
doktorské programy,
-
programy celoživotního vzdělávání.
Uchazeči o studium mají na výběr z pěti programů (Specializace v pedagogice, Psychologie, Geografie, Filologie, Tělesná výchova a sport), které nabízejí volbu mezi 49 obory. Většina oborů je akreditovaná v prezenční formě studia, obory Učitelství pro mateřské školy a Výchova ke zdraví v obou formách studia. Obory Arteterapie, Základy výrobní techniky se zaměřením na vzdělání, Učitelství odborných předmětů, a Sociální pedagogika jsou akreditovány pouze v kombinované formě studia. Magisterský program je Učitelství pro základní školy umožňuje studovat Učitelství pro 1. stupeň základních škol výhradně v prezenční formě studia. V rámci třech navazujících magisterských programů (Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy, Specialization in education) mohou uchazeči volit ze 12 oborů, které probíhají až na obor Fyzikavýpočetní technika s elektronikou (možno volit kombinovanou či prezenční formu). Dva doktorské programy (Specializace v pedagogice, Psychologie) konkrétně nabízejí obory Informační a komunikační teorie ve vzdělávání a Pedagogická psychologie, které jsou akreditovány jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. (Pedagogická fakulta JU, 2009)
48
Na fakultě je zřízeno Oddělení celoživotního vzdělávání a pedagogické praxe, které je spolufinancováno Evropským sociálním fondem. Pro rok 2009/2010 oddělení nabízí: a) Kvalifikační studium – doplňující pedagogické: jeden program b) Kvalifikační studium – rozšiřující: devět programů Všechny programy probíhají v kombinované formě studia a jsou akreditovány v rámci studijních programů. (Pedagogická fakulta JU, 2009)
4. POROVNÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
NABÍDKY
PROGRAMŮ
PEDAGOGICKÉ
CELOŽIVOTNÍHO
FAKULTY
UK
A
PEDAGOGICKÉ FAKULTY UHK V rámci zodpovězení klíčové otázky, jakou úlohu hrají pedagogické fakulty v celoživotním vzdělávání, bylo mým záměrem v této kapitole srovnat nabídky programů celoživotního vzdělávání jednotlivých fakult. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce a také mým současným schopnostem vědeckého zkoumání jsem došla k závěru, že vůbec není v mých silách porovnat všech devět pedagogických fakult. Bylo nutné výběr omezit a nakonec jsem se rozhodla, že zvolím pouze fakulty dvě. Vzhledem k lokalitě mého bydliště jsem jako první zvolila Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a jako druhou jsem vybrala Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové. O PedF UHK jsem uvažovala v takovém smyslu, že má přehledně vedené Výroční zprávy o činnosti a v případě nutnosti není tak daleko, abych nemohla pro určité informace dojet osobně. Až po mém rozhodnutí se mi neočekávaně podařilo realizovat sedm dotazníků ohledně studia v rámci programů celoživotního vzdělávání
49
a vzhledem k pracovnímu regionu respondentů se ukázalo, že všichni studovali v Hradci Králové. Odpovědi v dotazníku osobně hodnotím jako zajímavé a proto výsledky tohoto malého šetření také zařazuji v této kapitole.
4.1.
Zajišťování programů celoživotního vzdělávání
Na pražské Pedagogické fakultě zajišťuje kurzy celoživotního vzdělávání Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství. Už z názvu pracoviště je jasné, že obsahová náplň programů je uzpůsobena k potřebám vzdělávání pedagogických pracovníků. Nabídka programů s podrobnějšími informacemi je prezentována v každoročně vydávaném tištěném Katalogu programů dalšího vzdělávání a jiných aktivit celoživotního vzdělávání. Vždy aktuální katalog je zveřejňován také na internetových stránkách ÚPRPŠ. (Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova, 2009) Celá nabídka obou pracovišť je zpracována jako Příloha C a Příloha D. Pedagogická fakulta v Hradci Králové má také zřízeno specializované pracoviště - Centrum celoživotního vzdělávání, které roku 2006 nahradilo Centrum dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. (Zpráva o činnosti univerzity
2007)
Nabídka
programů
celoživotního
vzdělávání
je
zveřejňována na internetových stránkách CCV. Centrum kromě programů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízí také programy zaměřené zájmově, nebo na rozvoj účastníků v jiných než pedagogických profesích.
4.2.
Univerzita třetího věku
Program Univerzita třetího věku je specifický program celoživotního vzdělávání, který má účastníkům důchodového věku přiblížit aktuální
50
poznatky z oblasti vědy, kultury, informačních technologií a dalších. (Univerzita Karlova, 2008) Program Universita třetího věku, který v rámci Univerzity Hradec Králové organizuje CCV PedF, má v regionu silnou tradici a každým rokem přibývá účastníků studia. V posledních letech byly kromě klasické tříletého cyklu přednášek otevřeny i zájmové krátkodobější kurzy (většinou probíhají po dobu jednoho semestru), které byly veřejností velmi dobře přijaty. Počty účastníků programu Universita třetího věku vidíme v tabulce. Od akademického roku 2005/2006, kdy byly poprvé otevřeny zájmové kurzy, tvoří účastníci těchto kurzů stabilně kolem 60% ze všech posluchačů programu Universita třetího věku. Tabulka č. 6 – Počty účastníků programu Universita třetího věku PedF UHK 2007/08
2006/07
2005/06
2004/05
2003/04
2002/03
2001/02
2000/01
Pdf
1241
1346
1528
673
682
616
451
430
Tříletý cyklus přednášek /studentů
490
516
586
673
682
616
451
430
Počet tematických kurzů
16
11
6
0
0
0
0
0
Počet studentů tematických kurzů
751
830
942
0
0
0
0
0
Podíl studentů krátkodobých kurzů
61%
62%
62%
0%
0%
0%
0%
0%
Zdroj: Výroční zprávy PedF UHK z let 2001- 2008
Program Univerzita třetího věku je na Karlově univerzitě rozptýlen a na realizaci se podílejí jednotlivé fakulty, podle oboru daných kurzů. Každoročně je vydáván tištěný katalog nabídky všech kurzů, který je možné zhlédnout i na webových stránkách UK. Pedagogická fakulta UK pro rok 2009/2010 otevírá jeden kurz, který se jmenuje Česká filozofie v evropském kontextu. Širokou nabídku kurzů nabízí Filozofická fakulta a Přírodovědecká fakulta. (Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2008)
51
4.3.
Nabídka programů CŽV na rok 2009/2010
Obě fakulty nabízejí pro rok 2009/2010 programy v rámci dalšího vzdělávání
pedagogických
pracovníků,
několik
dalších
programů
celoživotního vzdělávání včetně univerzity třetího věku. Počty kurzů podle kategorií vidíme v tabulce. Je očividné, že obě fakulty umožňují hlavně vzdělání
pedagogickým
pracovníkům
vedoucí
k doplnění
odborné
kvalifikace. Zatímco v Praze je nabídka širší v kurzech vedoucích k prohlubování kvalifikace, v Hradci Králové je důraz kladený možnost rozšířit si kvalifikaci o další předmět, nebo možnost učit na jiném stupni školy. Celá nabídka včetně názvů kurzů je zpracována jako Příloha C a Příloha D. Tabulka č. 7: Počty programů CŽV pro rok 2009/2010
Pedf UK
Typ studia /počet programů
Pedf UHK
Doplňující pedagogické studium (DVPP)
9
5
Rozšíření odborné kvalifikace (DVPP)
12
34
Specializační/funkční studium (DVPP)
4
4
Prohlubování odborné kvalifikace (DVPP)
44
13
Další programy – zájmové (včetně U3V)
3
6
Zdroj: Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů pro rok 2009/2010, Webové stránky CCV PedF UHK s nabídkou programů CŽV pro rok 2009/2010
4.4.
Porovnání kurzů se stejným obsahem studia
Vzhledem k co největší objektivnosti jsem chtěla porovnávat pouze kurzy se stejným obsahem. Tímto předpokladem se možnost přímé konfrontace zmenšila na dva kurzy, konkrétně program kvalifikační – rozšiřujícího
52
studia: Speciální pedagogika pro absolventy SŠ (Tabulka č. 8) a program, který ÚPRPŠ hodnotí jako k prohlubování kvalifikace a CCV v Hradci Králové ho řadí mezi ostatní programy - Testování ECDL (Tabulka č. 9). Tabulka č. 8: Speciální pedagogika (pro absolventy SŠ) porovnání UK a UHK Pedf UK Standardní délka studia: 4 semestry, 250 vyučovacích hodin celkem Lékařské potvrzení:
PedF UHK Standardní délka studia: 4 semestry, 250 vyučovacích hodin Lékařské potvrzení: Způsob přijetí ke studiu: Výběr uchazečů se uskuteční na základě pořadí došlých přihlášek Přijímací řízení- podle pořadí přihlášek Min./max. počet přijatých: 20/100
Způsob přijetí ke studiu: Výběrové řízení Termín výběrového řízení: Květen 2009 Min./max. počet přijatých: 80 Obsah studia: Soubor pedagogických , psychologických a didaktických předmětů, základy speciální pedagogiky, Program studia je uveden v seznamu přednášek UK Pravidelná výuka: Bloková výuka, termíny na www.pedf.cuni.cz (stránky katedry sppg) Způsob ukončení studia: Obhajoba závěrečné písemné práce, ústní zkouška před komisí Datum zahájení: Zimní semestr 2008/2009 Certifikace: Doklad o absolvování studia: Osvědčení UK
Obsahová charakteristika: Program určený k rozšíření kvalifikace Harmonogram studia: http://hades.uhk.cz/fispublic/student/ Způsob ukončení studia: závěrečná zkouška, obhajoba didaktického projektu
Datum zahájení: Srpen/září 2009 Certifikace: Osvědčení o absolvování programu v rámci CŽV Získaná kvalifikace: Studium je zaměřeno Získaná kvalifikace: Vychovatel (podle 22), na výuku středoškolsky vzdělaných který vykonává přímou pedagogickou pracovníků v resortu školství, kteří pracují činnost ve školském výchovném zařízení dětmi, mládeží a seniory se specifickými pro děti se speciálními potřebami potřebami. Předpokládaný poplatek : 8900 Kč/rok , Předpokládaný poplatek: 21.250 Kč + kurz je upravován podle aktuálních 4037, 50 Kč DPH předpisů, cena může být mírně navýšena Místo a způsob konání: UK PedF, M. D. Rettigové 4, 11639, Praha 1, nebo UK Místo a způsob konání: neuvedeno PedF, Brandýs nad Labem Termín podání přihlášek: Termín podání přihlášek: do 31. března 2009 do 31. března 2009 Kontakty : jméno referentky, telefon, eKontakty: odborný garant, e-mail,studijní mail, webové stránky referentka, e-mail Zdroj:
Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů pro rok 2009/2010, internetové
stránky CCV PedF UHK s nabídkou programů CŽV pro rok 2009/2010
53
U programu Speciální pedagogika (pro absolventy SŠ) můžeme vidět, že podmínky se moc neliší. Rozdíl je v přijímání uchazečů k studiu. Na PedF UK je nutné projít výběrovým řízením, na PedF UHK je rozhodující pořadí doručených přihlášek. Studium se v Praze ukončuje obhájením písemné práce a zkouškou před komisí. V Hradci Králové se účastník podrobuje závěrečné zkoušce a obhajobě didaktického projektu.
Tabulka č. 9: Kurz Testování ECDL, porovnání UK a UHK PedF UHK
PedF UK
Přihlašování: do dvou dnů před termínem testování
Přihlašování: do 14 dnů před zahájením
Výše poplatků:
Výše poplatků:
ECDL Start (4 testy): 1800 Kč
ECDL Start (4 testy): 1500 Kč
ECDL Komplet (7 testů): 2850 Kč
ECDL Komplet (7 testů): 2400 Kč
Výše poplatků pro zaměstnance MŠMT nebo zaměstnance resortu zdravotnictví: ECDL Start (4 testy): 1550 Kč ECDL Komplet (7 testů): 2300Kč Výše poplatků pro studenty mimo UHK a zaměstnance UHK: ECDL Start (4 testy): 1260 Kč ECDL Komplet (7 testů): 1700 Kč Výše poplatků pro studenty UHK: ECDL Start (4 testy): 970 Kč ECDL Komplet (7 testů): 1150 Kč Termíny konání: Průběžně po celý rok
Termíny konání: Průběžně po celý rok
Certifikace: Osvědčení ECDL odpovídající počtu splněných modulů
Certifikace: Osvědčení ECDL – odpovídající počtu splněných modulů
Místo konání: neuvedeno
Místo konání: UK PedF, ÚPRPŠ, Hloubětínská 26, Praha 9, 198 00
Počet účastníků: neuvedeno
Počet účastníků (min. a max.): 14
Zdroj: Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů pro rok 2009/2010, Webové stránky CCV PedF UHK s nabídkou programů CŽV pro rok 2009/2010
54
Z hlediska ceny by možná mohlo být matoucí, že PedF UK uvádí cenu za 1 rok studia. U ceny je navíc poznámka, že roční poplatek může být podle aktuálních podmínek ještě mírně navýšen. Cena za oba dva roky vychází na 17800 Kč. Na PedF UHK je poplatek za studium 25287, 50 Kč včetně DPH. Vzhledem k poměrně hodně odlišným cenám se nabízí otázka, zda poplatek v Praze již zahrnuje DPH, či ne. Telefonicky jsem tuto informaci ověřila a opravdu cena je včetně DPH. V tomto případě je tedy celkový rozdíl v ceně (za dva roky studia) 7487 Kč. Druhým srovnatelným programem, jak jsem již zmínila, bylo Testování ECDL (Tabulka č. 9). Zkratka ECDL znamená European computer driving licence, tedy doslova „Evropský počítačový řidičský průkaz“. Jde o standardizovanou objektivní metodu testování počítačové gramotnosti. Test má celkem 7 modulů. Každý modul je zaměřen na jinou oblast práce s počítačem. Při úspěšném absolvování čtyř modulů je udělen certifikát ECDL Start, při splnění všech sedmi modulů certifikát ECDL Komplet. Certifikáty mají mezinárodní platnost. (Katedra fyziky a informatiky, 2006)
4.5.
Anketa o spokojenosti se studiem
Dotazník, který je v celé podobě uveden jako Příloha E, vznikl z potřeby dozvědět se o pohledu učitelů, kteří se aktivně zapojili do programů celoživotního vzdělávání. Nápad připravit a nechat vyplnit dotazníky vznikl velmi spontánně, proto není z výsledků v žádném případě možné vyvozovat všeobecné závěry. Pro účely této práce mi však odpovědi i pouhých sedmi respondentů přišly jako zajímavý zdroj informací ohledně vzdělávací praxe. Výběr respondentů byl náhodný. Dotazník vyplnil ten, kdo se zúčastnil kvalifikačního studia pro pedagogické pracovníky. Z celkem sedmi respondentů odpovědělo pět žen a dva muži. Nejnižší věk byl zaznamenán
55
u muže – 32 let, a naopak nejvyšší u ženy – 48 let. Muži měli výrazně nižší věkový průměr (34 let) než ženy (44,4 roku). Praxe na vykonávaném pracovním místě (chápeme jako typ místa, který respondent/ka mohl/a vykonávat u různých zaměstnavatelů) se pohybovala mezi osmi až 26 roky, v průměru 15,4 roku. Z odpovědí na první otázku vyplývá, že u všech sedmi respondentů byla důvodem k dalšímu vzdělávání legislativní změna. Z celé skupiny dva respondenti uvádějí kromě legislativy ještě další důvody studia – první osobní potřebu vzdělávat se, druhý potřebu vzdělávat se a nedostatečnou kvalifikaci z důvodu změny pracovního místa. Tabulka č. 10: Přehled odpovědí na otázky dotazníku Otázka číslo
1
2
Varianta
A
B
C
Respondent 1
*
*
*
D
A
B
* *
*
Respondent 4
*
*
Respondent 5
*
*
*
A
*
B
A
C
D
A
*
*
B
12 C
D
A
*
*
* * *
* *
B
A
*
*
*
* *
13
*
* *
* *
B
10
*
*
* *
E
9
*
Respondent 3
Respondent 7
D
*
Respondent 2
Respondent 6
C
8
C
* *
*
*
B
*
*
*
*
*
*
*
*
*
Zdroj: 7 vyplněných dotazníků
Vzhledem k regionu a zaměření školy (základní škola se žáky se speciálními potřebami) všichni respondenti studovali na Univerzitě Hradec Králové. (Jeden respondent mimo UHK ještě studuje na Masarykově univerzitě.) Dva respondenti úspěšně absolvovali program celoživotního vzdělávání k doplnění kvalifikace (program Speciální pedagogika). V obou případech si studium hradili sami. Z hlediska kvality výuky převažují hodnocení o přiměřenosti studia (viz Tabulka č. 10), i když v jednom případě byla
56
zaškrtnuta odpověď – nedostatek času, probíráno příliš rychle. Celkově respondenti uvádějí, že byli se studiem spokojeni. Jeden respondent (původní ukončené vzdělání Střední zemědělská škola a doplňkové pedagogické studium) absolvoval souběžně dva programy celoživotního vzdělávání – Speciální pedagogika, Mistři odborného výcviku. V současné době studuje ještě bakalářský program Výchovná práce ve speciálních zařízeních na Masarykově univerzitě v Brně. Programy celoživotního vzdělávání si respondent hradil sám. Opět převažují neutrální hodnocení výuky až na hodnocení hodinové dotace předmětů, kde je uvedeno - nedostatek času, probíráno příliš rychle. Jeden respondent aktuálně studuje bakalářský program (Speciální pedagogika – Výchovná práce ve speciálních zařízeních). Původní vzdělání na střední pedagogické škole bylo nedostačující pro pracovní místo učitel na speciální škole (ačkoli prokazatelná praxe 26 let). vybočuje odopověď
-
V otázce č. 11
nedostatek času – probíráno příliš rychle, při
hodnocení tempa výuky. Celkově byl respondent spokojen. Dva respondenti absolvovali pětileté magisterské studium (obor Sociální pedagogika – vychovatelství, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ – speciální pedagogika). V jednom případě byly poplatky hrazeny účastníkem, v jednom případě byl přiznán status student (studium v letech 2000-2005). Původní vzdělání bylo v obou případech středoškolské (v jednom případě pedagogické, v druhém případě zdravotní). V obou dotaznících se objevuje odpověď „nedostatek času – probíráno příliš rychle“. Jinak jsou odpovědi zaměřené na spokojenost s výukou v neutrálních hodnotách až na jedno ohodnocení technického zázemí školy jako nadstandardní (studium v letech 2000-2005).
57
Jeden respondent (Bc. v oboru sociální práce, Mgr. v oboru Sociální pedagogika, praxe osm let na místě zástupce ředitel) začal studovat kvůli legislativním změnám pětiletý magisterský program Učitelství pro 1. stupeň ZŠ v kombinaci s pedagogikou), ale studium nedokončil. Kvalita výuky byla hodnocena jako dostatečná, ale obsahová náplň jako přehnaně náročná, což se celkově odrazilo na celkovém „nespokojen“. V souhrnném hodnocení můžeme konstatovat, že respondenti považovali odbornost přednášejících za dostatečnou, obsahovou náplň předmětů jako vhodnou, technické zázemí jako dostatečné a celkově byli spokojeni. Pouze ve dvou případech byla hodinová dotace považována za přiměřenou, pět respondentů však uvedlo, že byla látka probírána příliš rychle. Ve všech sedmi případech vedla respondenty k dalšímu studiu legislativní změna, protože se na vykonávané místo stali nedostatečně kvalifikovanými. Ve všech sedmi případech se studium vztahovalo k pracovnímu místu, na kterém respondenti působili. Pět respondentů studiem dosáhlo splnění původního záměru doplnit si kvalifikaci. V jednom případě se jednalo o nedokončení studia z důvodu přílišné časové náročnosti a nemožnosti skloubení školy s pracovním a rodinným životem. Zarážející je, že v jednom případě bylo studium ukončeno úspěšně, ale ze strany ředitelky školy došlo k personální změně tak zásadní, že je znovu nutné doplňovat kvalifikaci. Respondenti uvádějí, že většinou byli vyučující partnery ve vzdělávání, ale v ojedinělých případech se objevily i ponižující přístupy k účastník studia (konkretizováno na lektory mladšího věku). Dva respondenti zmiňují, že u nich stres z nuceného studia v kombinaci s pracovní zátěží vyvolal psychické zhroucení. V případě nedokončeného
58
studia situace dopadla tak, že musel učitel opustit své místo i oblast školství, čehož je mu líto, protože měl svoji práci rád.
5. ZÁVĚRY Mým cílem bylo zjistit, jakou úlohu hrají pedagogické fakulty v celoživotním vzdělávání. Po proniknutí do problematiky jsem si uvědomila, že nejsem schopná v bakalářské práci pojmout celou šíři tématu a proto jsem se rozhodla, že se zaměřím hlavně na programy celoživotního vzdělávání, které však tvoří pouze jednu z částí dalšího vzdělávání a jsou tedy jedním dílem celoživotního vzdělávání. Vzhledem k nepřehlednosti situace z pohledu člověka, který se nepohybuje v problematice vzdělávání, jsem se rozhodla, že bude dobré nejdřív vymezit pojmy, které v práci používám. Snažila jsem se o stručnost a systematičnost. Do první kapitoly jsem vedle pojmů zařadila také členění vzdělávání na vysokých školách, které je výchozí pro celou práci. Specifikovala jsem z mého pohledu nejdůležitější zákony, které ovlivňují výuku na vysokých školách. Vzhledem k členství ČR v EU bylo nutné zmínit také evropské vlivy na školství. V druhé kapitole jsem se snažila uchopit problematiku celoživotního vzdělávání, poukázat na specifika vzdělávání dospělých. Také jsem zde vysvětlila, co to jsou programy celoživotního vzdělávání, na něž v druhé části práce koncentruji svoji pozornost. Při práci na třetí kapitole jsem se seznámila se všemi devíti pedagogickými fakultami veřejných vysokých škol ČR. Mým cílem bylo zmapovat nabídku pregraduálního a postgraduálního vzdělávání, odhalit zaměření jednotlivých fakult a jejich cíle. Zajímala jsem se o způsob realizace programů celoživotního vzdělávání a vývojem počtu studentů na
59
fakultách. Je mi jasné, že počet studentů nemusí zákonitě znamenat zlepšování kvality výuky, o které se školy snaží. Přišlo mi však minimálně zajímavé sledovat, jak se například mění poměry studentů bakalářských, magisterským a navazujících magisterských programů. Pro tuto kapitolu mi byly cenným materiálem dlouhodobé záměry škol do roku 2010, které jsou v některých případech i aktualizovány, aby byl držen správný směr v cílech vytyčených Lisabonskou strategií. Další informace o plánech škol, zhodnocení výsledků, ale hlavně data potřebná pro tvorbu tabulek s přehledy počtu studentů jsem čerpala z výročních zpráv jednotlivých fakult. Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření fakulty, respektive celé univerzity, a s ministrem projednaný a schválený dlouhodobý záměr jsou dokumenty, které jsou vypracovávány na základě povinnosti dané zákonem č. 111/1998 Sb., § 21. Dokumenty mají ministerstvem stanovenou formu a musí být veřejně přístupné. Většina škol má dokumenty přístupné na internetu. Některé fakulty do zpráv umožňují nahlédnout na oddělení Děkanátu. Musím konstatovat, že zrovna u Pedagogické fakulty UK se mi konkrétních dat nedostávalo proto, že fakulta má dokumentaci na internetu minimální. Na konkrétní dotaz položený tajemnici děkanátu mi bylo sděleno, že k nahlédnutí jsou pouze zprávy o hospodaření, které pro mě aktuálně nebyly potřebné. Zjistila jsem, že kromě brněnské PedF a plzeňské PedF mají všechny fakulty
zřízená
specializovaná
pracoviště,
která
většinou
vedou
administrativní agendu, starají se o přihlášky a zajišťují výuku ve spolupráci s ostatními katedrami fakult. Celkově jsem si uvědomila, že můj záměr určit úlohu pedagogických fakult v celoživotním vzdělávání byl velmi nadnesený a pro mě příliš velký.
60
Když jsem omezila své zkoumání pouze na programy celoživotního vzdělávání, konstatuji, že pedagogické fakulty se snaží svoji nabídku směřovat na pedagogické pracovníky. Vzhledem k aktuálním problémům učitelů s nedostatečnou kvalifikací je to určitě vhodné, ale osobně bych viděla potenciál v rozšíření nabídky programů pro nepedagogické pracovníky (cestou může být i program Univerzita třetího věku, který je s nabídkou kurzů úspěšný např. v Hradci Králové). To hlavní, co by si podle mne měly pedagogické fakulty uvědomit je fakt, že programy celoživotního vzdělávání již plně spadají do dalšího vzdělávání, tedy že klienty jsou dospělí, a tím se školy pohybují v komerčním prostředí. Myslím si, že v marketingové komunikaci má většina pedagogických fakult nedostatky. Z pohledu neodborníka, ale potenciálního zájemce o studium, který se snažil dopátrat informací, bych ráda ohodnotila webové stránky fakult, jako nástroj komunikace dnešní doby. Z hlediska vizuální podoby vyvolávající u mě příjemný, nerušivý pocit, mohu hodnotit stránky jednotlivých fakult jako vydařené. (Nejhůře na mne asi působila PedF ZČU) Avšak nabídka programů CŽV je někdy zveřejňována na speciálních stránkách centra, nebo oddělení pro CŽV, kde byla grafická podoba velmi špatná u olomouckého CCV a ne moc dobrá u pražského ÚPRPŠ. Vždy se mi podařilo dohledat informace o nabídce programů, ceně a obsahové charakteristice kurzů, ne vždy však byly stránky přehledně členěny. Příjemným překvapením byla možnost u PedF ZČU prohlédnout si celý studijní plán jednotlivých programů CŽV. Obchodní je přístup hradeckého CCV PedF, které uvádí: „Mimo programy uvedené v nabídce nabízí fakulta v případě volných kapacit také možnost uspořádat vzdělávací program na přání/žádost objednatele.“ (Pedagogická fakulta UHK, 2009) Nebo CCV PdF v Olomouci: „Na
61
základě všech předchozích studijních programů lze sestavit zcela dle požadavků skupiny uchazečů individuální nabídku vzdělávacího programu i v místě působiště zákazníka“ (CCV, 2009) Z těchto oznámení je vidět, že některé fakulty si komerční možnosti uvědomují. Podobný přístup je možné jen doporučit i těm ostatním. Ve čtvrté kapitole jsem se snažila porovnat nabídku programů CŽV Pedagogické fakulty UK a Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vzhledem k výraznému zaměření pražského pracoviště na programy vedoucí k prohlubování kvalifikace a naopak hradeckého zaměření spíše na rozšiřování kvalifikace a zájmové kurzy, bylo možné najít jen dva obsahově stejné kurzy. Šlo o Speciální pedagogiku (pro absolventy SŠ) a Testování ECDL. Zjistila jsem, že obě pracoviště poskytují o těchto kurzech podobné informace. Překvapil mě poměrně výrazný rozdíl v ceně za studium, kdy celý kurz Speciální pedagogika vychází v Praze levněji o více než 7000 Kč. Za testování ECDL v základních cenách je opět levnější pražská nabídka, ale Hradec Králové nabízí poměrně značné slevy pro zaměstnance nebo studenty. Po všech dílčích závěrech je vhodné formulovat odpověď na otázku základní: jaká je úloha pedagogických fakult v celoživotním vzdělávání. Fakulty se z hlediska svého zaměření soustředí hlavně na nabídku programů směřujících k získání nebo doplnění kvalifikace učitele či pedagogického pracovníka. Toto je jednoznačně jejich úloha v rámci celoživotního vzdělávání. Moje počáteční domněnka, že pedagogické fakulty by mohly sloužit jako centra poskytující vzdělání široké veřejnosti, se ukázala jako poměrně mylná.
V rámci
postgraduálního
studia,
programů
celoživotního
vzdělávání, je nabídka zaměřena převážně na programy akreditované
62
v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pouze některé fakulty se snaží vytvořit nabídku i pro nepedagogické zájemce a otevírají i programy orientované zájmově nebo na jiné než pedagogické profese.
SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ Monografie: BENEŠ, M. 2003. Andragogika : teoretické základy. 2. vyd. Praha : Eurolex Bohemia, 2003. 216 s. ISBN 80-86432-23-8. BENEŠ, J., STANĚK, J., ŠEBKOVÁ, H. 2006. Tertiary Education in the Czech Republic : Country Background Report for OECD Thematic Review of Tertiary Education. 1. vyd. Prague : Centre fo Higher Education Studies, 2006. ISBN 80-86302-37-7. Overall Description of the Tertiary Education, s. 19-32. DEÁK, P., EGER, L., MUŽÍK, J., RYMEŠ, M. 2005. Kvalita a image manažerských škol. 1. vyd. Praha : ASPI Publishing, 2005. ISBN 80-7357090-4. Fenomén image, Image vzdělávací instituce a kvalita, s. 9-17, 40-50. ČAPKA, F., MUŽÍK, V. 2006. Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta. In 60 let pedagogických fakult : Sborník k 60. výročí vzniku pedagogických fakult. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta, 2006. s. 13-16. ISBN 80-7290-268-7. JANDOUREK, J. 2001. Sociologický slovník . 1. vyd. Praha : Portál, 2001. 285 s. ISBN 80-7178-535-0. JARVIS, P. 2004. European Unions lifelong learning policy. In HAKE, B., VON GENT, B., KATUS, J. Adult Education and Globalisation : Past and Present. 1st edition. Frankfurt am Main : Peter Lang, 2004. Lifelon learning and active citizenship in a global society: an analysis of the
63
European Union´s lifelong learning policy. s. 177-193. ISBN 978-3-631528. JEHLIČKA, V. 2006. Univerzita Hradec Králové - Pedagogická fakulta. In 60 let pedagogických fakult : Sborník k 60. výročí vzniku pedagogických fakult. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2006. s. 50-53. ISBN 80-7290-268-7. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2001. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2001. 63 s., ISBN neuvedeno. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2002. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2002. 55 s., ISBN neuvedeno. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2003. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2003. 41 s., ISBN neuvedeno. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2004. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2004. 57 s., ISBN neuvedeno. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2005. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2005. 68 s., ISBN neuvedeno.
64
KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2006. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2006. 67 s., ISBN neuvedeno. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2007. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. 52 s., ISBN neuvedeno. KARLOVA UNIVERZITA, PEDAGOGICKÁ FAKULTA. 2008. Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a dalších aktivit celoživotního vzdělávání. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008. 69 s., ISBN neuvedeno. KELLER, J., TVRDÝ, L. 2008. Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah, pojišťovna. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2008. 183 s. Studie; sv. 49. ISBN 978-80-86429-78-6. KOPECKÝ, M. 2008. Vzdělávání dospělých - možnosti a specifika. In KADLECOVÁ, K., LAMPER, I. Vzdělávání na doživotí : Další vzdělávání v Praze, jeho cíle, perspektivy a metody. 1. vyd. Praha : Respekt institut, o. p. s., [2008]. Vzdělání je lék (současnost a budoucnost dalšího vzdělávání v Praze). s. 9-13. ISBN 80-904153-0-0. KOTLER, P. 2003. Marketing od A do Z : Osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Translation : Škapová, H.. 1. vyd. Praha : Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261-082-1. MALACH , J. 2006. Ostravská univerzita v Ostravě - Pedagogická fakulta. In 60 let pedagogických fakult : Sborník k 60. výročí vzniku
65
pedagogických fakult. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta, 2006. s. 33-37. ISBN 80-7290-268-7. MIŇHOVÁ, J. 2006. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta pedagogická. In 60 let pedagogických fakult : Sborník k 60. výročí vzniku pedagogických fakult. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta, 2006. s. 67-69. ISBN 80-7290-268-7. MUŽÍK, J. 2004. Androdidaktika. 2. přeprac. vyd. Praha : ASPI Publishing, 2004. 148 s. ISBN 80-85963-52-3. PALÁN, Zdeněk. 2002. Lidské zdroje : Výkladový slovník. Recenzent: Milan Beneš. 1. vyd. Praha : Academia, 2002. 251 s. ISBN 80-200-0950-7. RABAN, M. 2006. Technická univerzita v Liberci – Fakulta pedagogická. In 60 let pedagogických fakult : Sborník k 60. výročí vzniku pedagogických fakult. 1. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta, 2006. s. 67-69. ISBN 80-7290-268-7. TICHÝ, F. R. 1953. Didaktika J. A. Komenského : Vybrané kapitoly z české a latinské Didaktiky. Odpovědný redaktor: Milena Dyrynková. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1953. 113 s. ISBN neuvedeno. Učitelské noviny : Týdeník pro učitele a přátele školy. č. 39-40/111, ročník CXI, Praha : Gnosis, 2008. s. 124. ISSN 0139-5718. VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. 2008. Kompetence ve vzdělávání. Odpovědná redaktorka: Eva Stuchlíková. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-1770-8. Internetové zdroje: BUSINESSINFO.CZ – OFICIÁLNÍ PORTÁL CZECH TRADE. 2003. Lisabonská strategie. [online] Září 2003. [cit. 25. dubna 2009, 10:15].
66
Dostupné
na
URL:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-
eu/lisabonska-strategie/1000521/9599/ CENTRUM
CELOŽIVOTNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ.
2009.
Studijní
programy celoživotního vzdělávání pro akademický rok 2009/2010. [online] Leden 2009. [cit. 24. dubna 2009, 1:13]. Dostupné na URL: http://www.scv.upol.cz/ po kliknutí na „Studijní programy“. CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. 2009. Celoživotní vzdělávání. [online] Březen 2009. [cit. 26. dubna 2009, 19:56]. Dostupné na URL: http://www.uhk.cz/pdf/celozivotni/ COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES 2000. A Memorandum on Lifelong Learning. [online]. Říjen 2000. [cit. 14. dubna 2009]. Dostupné na www: http://www.msmt.cz/vzdelavani/memorandumevropske-unie-k-celozivotnimu-uceni FAKULTA PEDAGOGICKÁ ZČU V PLZNI. 2008. Aktualizace Dlouhodobého záměru Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni na rok 2008. [online] Červen 2008. [cit. 18. dubna 2009, 18:03]. Dostupné na URL: http://www.fpe.zcu.cz/cz/index.php?co=vyhl FAKULTA PEDAGOGICKÁ ZČU V PLZNI. 2009. Celoživotní vzdělávání. [online] Duben 2009. [cit. 18. dubna 2009, 17:19]. Dostupné na URL: http://www.fpe.zcu.cz/cz/index.php?co=cvzd FAKULTA
PEDAGOGICKÁ
ZČU
V
PLZNI.
2009.
Přehled
otevíraných programů, oborů a oborových kombinací pro přijímací řízení na akademický rok 2009/10. [online] Duben 2009. [cit. 18. dubna 2009, 16:57].
Dostupné
na
http://www.fpe.zcu.cz/cz/index.php?co=ud&action=zapis&id=10
67
URL:
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. 2009. Bakalářské studium. [online] 2009. [cit. 18. dubna 2009, 18:53]. Dostupné na URL: http://www.fp.tul.cz/pro-uchazece/bakalarske-studium FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. 2009. Doktorské studium. [online] 2009. [cit. 18. dubna 2009, 19:09]. Dostupné na URL: http://www.fp.tul.cz/pro-uchazece/doktorske-studium FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. 2009. Magisterské studium. [online] 2009. [cit. 18. dubna 2009, 19:01]. Dostupné
na
URL:
http://www.fp.tul.cz/pro-uchazece/magisterske-
studium#fyzika FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. 2009. Informace o FP. [online] 2009. [cit. 18. dubna 2009, 19:29]. Dostupné na URL: http://www.fp.tul.cz/fakulta/informace-o-fp FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. 2009. Dlouhodobý záměr. [online] 2009. 19:50 [cit. 18. dubna 2009, 21:53]. Dostupné
na
URL:
http://www.fp.tul.cz/fakulta/vyznamne-
dokumenty/dlouhodoby-zamer KATEDRA FYZIKY A INFORMATIKY. 2006. ECDL. [online] Prosinec 2006. [cit. 27. dubna 2009, 00:15]. Dostupné na URL: http://pdf.uhk.cz/kfyi/www%20ecdl%20pdf/index.htm MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. 2009. Přijímací řízení. [online] Únor 2009. [cit. 19. dubna 2009, 00:15]. Dostupné na URL: http://is.muni.cz/prihlaska/info.pl MŠMT ČR. 2006. Seznam platných předpisů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy. [online] 2006. [cit. 14. dubna 2009, 20:35]. Dostupné na URL: http://www.msmt.cz/dokumenty
68
MŠMT ČR. 2006. Boloňský proces. [online] 2009. [cit. 20. dubna 2009, 21:20].
Dostupné
na
URL:
http://www.bologna.msmt.cz/?id=BolognaProcess MŠMT ČR. 2006. Zákon č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách. [online] 2006. [cit. 15. dubna 2009, 17:23]. Dostupné na URL: http://aplikace.msmt.cz/vysokeskoly/Legislativa/Zakon111_uplne_zneni_5 52.htm ODDĚLENÍ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ. 2009. Oddělení dalšího vzdělávání - index [online] 2009. [cit. 18. dubna 2009, 21:10]. Dostupné na URL: http://www.fp.tul.cz/odv/index.php PEDAGOGICKÁ
FAKULTA
–
CENTRUM
DALŠÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ. 2009. Informace o programech a kurzech ve studijním roce 2009. [online] Leden 2009. [cit. 7. dubna 2009, 16:30 ]. Dostupné na URL: http://pdf.osu.cz/cdv/dokumenty/pg_kurzy-200910.pdf PEDAGOGICKÁ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY. 2009. Programy celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů. [online] Leden 2009. [cit. 25. dubna 2009, 9:50]. Dostupné na URL: http://www.pf.jcu.cz/structure/other_departments/czv/czv-prog.php PEDAGOGICKÁ FAKULTA JIHOČESKÉ UNIVERZITY. 2009. Přijímací řízení 2009/2010. [online] Aktualizováno Duben 2009. [cit. 25. dubna
2009,
9:
32].
Dostupné
na
WWW:
http://www.pf.jcu.cz/education/applicants/ PEDAGOGICKÁ FAKULTA OU. 2006. Aktualizace Dlouhodobého záměru Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě na rok 2008. [online] Prosinec 2007. [cit. 20. dubna 2009, 12:32 ]. Dostupné na URL: http://pdf.osu.cz/dokumenty/dz/dz2008.pdf
69
PEDAGOGICKÁ
FAKULTA
OU.
2006.
Dlouhodobý
záměr
Pedagogické fakulta v Ostravě na období let 2006 – 2010. [online] Květen 2006.
[cit.
20.
dubna
2009,
12:01
].
Dostupné
na
URL:
http://pdf.osu.cz/dokumenty/dz/dz2006-2010.pdf PEDAGOGICKÁ FAKULTA OU. 2006. Nabídka studijních oborů. [online] Leden 2009. [cit. 20. dubna 2009, 12:13 ]. Dostupné na URL: http://pdf.osu.cz/dokumenty/info_2009.pdf PEDAGOGICKÁ FAKULTA UJEP. 2009. Fakulta se představuje. [online] Březen 2009. [cit. 7. dubna 2009, 17:50]. Dostupné na URL: http://pf.ujep.cz/index.php?view=article&catid=1%3Atitulnistrana&id=1%3Afakulta-se-predstavuje&format=pdf&option=com_content PEDAGOGICKÁ FAKULTA UJEP. 2009. Otevírané studijní programy a obory. [online] Leden 2009. [cit. 20. dubna 2009, 13:46 ]. Dostupné na URL: http://pf.ujep.cz/files/Obory.pdf PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO. 2009. Statut Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 4. března 2009. [online] Březen 2009. [cit. 23. dubna 2009, 23:41]. Dostupné na
URL:
http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/prov-normy-
dekana/STATUT_PdFUP_20090304.pdf PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO. 2009. Studijní obory pro akademický rok 2009/2010. [online] Leden 2009. [cit. 23.
dubna
2009,
23:59].
Dostupné
na
WWW:
http://www.upol.cz/nc/skupiny/uchazeci/studijniobory/fakulta/pdf/?user_vlkupobory_pi1[stype]=2&user_vlkupobory_pi1[s ort]=fieldname&user_vlkupobory_pi1[pointer]=1
70
PEDAGOGICKÁ
FAKULTA
UHK.
2004.
CCV
–
Programy
celoživotního vzdělávání. [online] 2004. [cit. 25. dubna 2009, 21:53]. Dostupné na URL: http://www.uhk.cz/pdf/celozivotni/889 PEDAGOGICKÁ FAKULTA UHK. 2008. O fakultě – obecné informace. [online] 2004. [cit. 24. dubna 2009, 17:20]. Dostupné na URL: http://www.uhk.cz/pdf/fakulta/ PEDAGOGICKÁ FAKULTA V BRNĚ. 2006. Dlouhodobý záměr Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně do roku 2010. [online] Duben 2006. [cit. 19. dubna 2009, 1:06 ]. Dostupné na www: http://www.muni.cz/ped/general/public_reports/long_term_intent PEDAGOGICKÁ FAKULTA V BRNĚ. 2009. Programy celoživotního vzdělávání - nabídka. [online] Únor 2009. [cit. 19. dubna 2009, 21:23]. Dostupné na www: http://www.muni.cz/ped/study/lifelong PEDAGOGICKÁ FAKULTA V PRAZE. 2008. Historie a poslání. [online] 2008. [cit. 15. dubna 2009, 00:40]. Dostupné na www: http://www.pedf.cuni.cz/index.php?menu=20 PEDAGOGICKÁ FAKULTA V PRAZE. 2008. Studijní oddělení 2008. [online] 2008. [cit. 16. dubna 2009, 18:25]. Dostupné na www: http://www2.pedf.cuni.cz/studijni/index.php?menu=65
BIBLIOGRAFIE: ŠANDEROVÁ, J., MILTOVÁ, A. 2005. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách : Několik zásad pro začátečníky. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. Studijní texty, sv. 34. ISBN 80-8642940-7. Abstrakt (resumé), s. 41-43.
71
PŘÍLOHY Příloha A Tabulka č. 11: Přehled počtu studentů VŠ a VOŠ v letech 1990 - 2005 1989/90 1989/91 Počet studentů 110 021 115 072 terciárního vzdělávání Počet studentů vyšších 0 0 odborných škol 0,0% 0,0% Podíl v procentech Celkem studentů VŠ Podíl v procentech
110 021 115 072 100,0% 100,0%
0 0 Bakalářské programy Navazující magisterské 0 0 programy " Dlouhé" magisterské 110 021 115 072 programy 0 0 Doktorské programy
1989/92
1989/93 1989/94 1989/95 1989/96 1989/97
110 883
116 523 125 961 137 973 151 450 177 333
0
1 391
2 438
4 631
6 302
0,0%
1,2%
1,9%
3,4%
4,2%
14 931 8,4%
110 883 115 132 123 523 133 342 145 148 162 402 100,0% 98,8% 98,1% 96,6% 95,8% 91,6% 0
12 195
15 624
27 805
34 414
36 145
0
0
0
0
0
0
109 219 1 664
99 485 103 218 3 452
4 681
98 777 102 475 116 457 6 760
8 259
9 800
1997/98 1998/99 1999/2000 2000/01 2000/02 2000/03 2000/04 2000/05 Počet studentů 199 271 212 311 terciárního vzdělávání Počet studetnů vyšších 25 445 29 566 odborných škol 12,8% 13,9% Podíl v procentech Celkem studentů VŠ (veřejné, soukromé, 173 826 182 745 státní) 87,2% 86,1% Podíl v procentech 39 410 40 809 Bakalářské programy Navazující magisterské 0 10 087 programy " Dlouhé" magisterské 122 963 119 640 programy 11 453 12 209 Doktorské programy
224 566
228 423 240 276 259 289 285 821 327 870
31 073
26 605
26 680
27 584
30 622
11,6%
11,1%
10,6%
10,7%
13,8%
29 674 9,1%
193 493 204 270 216 094 233 461 256 850 282 808 86,2%
89,4%
89,9%
90,0%
89,9%
86,3%
33 291
36 335
43 275
61 843
91 781 129 766
10 304
12 233
12 319
13 607
15 379
18 405
135 870 139 472 142 798 138 766 128 360 110 111 14 028
Zdroj: Tertiary education, 2006, s. 122, upraveno
72
16 230
17 702
19 245
21 330
24 526
Příloha B Tabulka č. 12: Přehled počtu programů ÚPRPŠ v letech 2001-2009 2009/10 2008/09 2007/08 2006/07 2005/06 2004/05 2003/04 2002/03 2001/02 Pedagogické studium
9
9
8
9
9
10
9
7
7
Rozšiřující studium
12
8
10
12
9
9
12
12
12
Specializační a funkční studium
4
4
2
4
3
4
2
2
2
2
0
0
0
0
1
2
3
1
Prohlubující studium: český jazyk cizí jazyky metodika
0
0
0
0
0
2
0
0
0
anglický jazyk
11
2
0
0
0
1
2
1
1
německý jazyk
2
1
3
0
0
0
0
0
0
ruský jazyk
0
1
1
1
1
1
1
0
1
francouzský jazyk
0
0
0
0
0
1
0
1
0
filosofie, občanská výchova
2
1
0
0
0
0
1
1
5
Chemie
3
0
2
3
4
2
1
1
5
informační technologie
6
5
3
4
0
2
3
0
2
pedagogika, psychologie
11
2
4
7
8
7
4
2
5
tělesná výchova
5
0
5
4
4
4
4
3
4
výtvarná výchova
2
0
2
2
2
3
2
0
0
letní školy
1
1
1
1
1
1
2
2
1
matematika prevence sociálně patologických jevů
0
0
1
0
0
1
1
1
1
0
0
1
2
0
10
0
0
0
speciální pedagogika
0
0
3
4
3
3
2
0
2
biologie a ekologická výchova
0
0
0
2
0
1
2
2
3
dějepis
0
0
0
0
1
1
0
0
0
technická výchova
0
0
0
0
0
0
0
2
1
vzdělavatelé učitelů
0
0
0
0
0
0
1
0
0
školský management
0
0
0
0
0
1
0
0
0
Zdroj: Katalog programů dalšího vzdělávání učitelů a jiných aktivit CŽV z let 2001 - 2008
73
Příloha C Tabulka č. 13 –Přehled nabídky programů PedF UK pro rok 2009/2010 Nabídka kurzů CŽV Pedagogické fakulty Karlovy univerzity pro rok 2009/2010 Kvalifikační studium učitelů:
Zdravotní tělesná výchova
Získání odborné kvalifikace - Rozšíření odborné kvalifikace
Moderní přístupy k plavání dětí mladšího a staršího školního věku ve školní a mimoškolní TV ČJ - Kde nejčastěji chybujeme v mluvených projevech
Učitelství pro 1. stupeň základních škol
ČJ - Kde nejčastěji chybujeme v písemných projevech
Anglický jazyk a literatura
AJ - Dvousemestrální zdokonalovací kurz AJ pro učitele 2. a 3. st.
Francouzský jazyk
Integrace angličtiny a výtvarné výchovy
Německý jazyk
Contemporary Czech and Central Europe History
Ruský jazyk
Personalities and Main trends of European Pedagogics
Dějepis
Personalities and Main Trends in Czech Pedagogics
Občanská výchova a základy společenských věd
Transformation of Political Systém in Central and Eastern Europe
Výchova ke zdraví - učitelství VVP pro ZŠ a SŠ
European Integration Process
Tělesná výchova
Art and Architecture of Prague
Specializace v pedagogice - speciální pedagogika (pro učitele)
Central European Film
Specializace v pedagogice - speciální pedagogika (pro speciální pedagogy)
Czech Literature Jewish History in Central Europe Nj - Kurz praktického německého jazyka
Získání odborné kvalifikace - Doplňující pedagogické studium:
Rj - 15.celostátní rusistický seminář Filosofie a etika pro učitele - multidisciplinární přístup
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro SŠ a 2.st. ZŠ Učitelství odborných předmětů
Finanční gramotnost v Občanské výchově a jiných předmětech Základy přírodovědného vzdělávání na SOŠ a SOU - Chemie, Biologie, Ekologie. Výuka chemie v základním vzdělávání dnes a zítra II. Enviromentální a Mediální výchova ve výuce přírodovědných předmětů na ZŠ
Učitelství uměleckých odborných předmětů v ZUŠ, SOŠ a konzervatoři
Učitelství praktického vyučování Učitelství odborného výcviku
E-learning ve školní praxi
Vychovatelství
POŠKOLE 2009
Vychovatel - pedagog volného času
ECDL - zkoušky (testování) z předepsaných modulů
Speciální pedagogika (pro absolventy SŠ)
Příprava výuky na interaktivní tabuli
Učitelství odborného výcviku (pro školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami)
Prezentace pomocí aplikace PowerPoint snadno a rychle Digitální zpracování videa
Získání odborné kvalifikace - Specializační/funkční studium:
Školní pedagogicko - psychol. služby - Školní speciální pedagog
Nové formy práce s dětmi mladšího školního věku Studium pro vedoucí pracovníky
Modulový kurz - prevence šokanování ve školách
Školní pedagogicko-psychologické služby - školní psycholog
Diagnostika a prevence sexuálního zneužívání pro pedagogy MŠ
Vzdělávací program pro učitele - metodiky prevence
Speciální pedagogika v procesu výchovy a vzděl. dětí s autismem
Vzdělávací program pro učitele – poradce
Speciální pedagogika se zaměřením na poruchy chování Speciální pedagogika se zaměřením na podporu zrakového vnímání
Průběžné vzdělávání učitelů - prohlubování odborné kvalifikace:
Metoda Instrumentálního obohacení R. Feursteina - základní
Diskursivní dílny
Metoda Instrumentálního obohacení R. Feursteina I (FIE-I)
Grafika a škola
Metoda Instrumentálního obohacení R. Feurteina II (FIE- II)
Moderní gymnastické formy ve školní i mimoškolní TV
Výuka podporovaná trampoliningem
Netradiční sportovní hry ve školní i mimoškolní TV Moderní přístup k nevýkonovému pojetí školní TV
XXII. Letní škola historie
Zdroj: Katalog nabídky programů dalšího vzdělávání učitelů a jiných aktivit CŽV, 2008
74
Příloha D Tabulka č. 14 Nabídka kurzů CŽV Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové pro rok 2009/2010 Kvalifikační studium učitelů: získání odborné kvalifikace - Rozšíření odborné kvalifikace:
Získání odborné kvalifikace - Doplňující pedagogické studium :
Anglický jazyk pro 1. stupeň základních škol
Speciální pedagogika (studium v oblasti ped. věd)
Anglický jazyk pro střední školy
Speciální pedagogika – logopedie
Český jazyk pro střední školy
Učitel odborného výcviku a učitel praktického vyučování
Fyzika pro střední školy
Učitel střední školy
Chemie pro střední školy
Vychovatel a pedagog volného času
Informatika pro střední školy Matematika pro střední školy
Získání odborné kvalifikace - Specializační/funkční studium:
Německý jazyk pro střední školy
Výchovné poradenství
Občanská nauka pro 2. stupeň základních škol
Prevence sociálně patologických jevů
Ruský jazyk pro střední školy
Koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií
Základy společenských věd pro střední školy Základy techniky pro střední školy
Tvorba a následná koordinace školních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání
Rozšíření odborné kvalifikace
Studium k prohlubování odborné kvalifikace
Český jazyk pro 2 stupeň základních škol
Dramatická výchova - tvořivá dramatika (pro učitele 1. stupně)
Český jazyk pro střední školy
Dramatická výchova - tvořivá dramatika (pro učitele MŠ)
Finanční a pojistná matematika
Filosofie výchovy
Fyzika pro střední školy
Aktivizující metody ve výuce českého jazyka pro učitele ZŠ)
Grafická tvorba
Civilní obrana a ochrana
Chemie pro 2.stupeň základních škol
ECDL pro pedagogické pracovníky
Chemie pro střední školy
Mediální výchova
Informatika pro 2.stupeň základních škol
Počítač v práci učitele na 1. stupni ZŠ
Informatika pro střední školy
Počítačem řízený a vyhodnocovaný fyzikální experiment
Matematika pro 2. stupeň základních škol
Příprava k základní státní zkoušce z německého jazyka
Matematika pro střední školy
Příprava učitele fyziky na práci se žákem talentovaným pro fyziku
Německý jazyk pro 2.stupeń zákaldních škol
Ruční papír a základy knižní vazby
Německý jazyk pro střední školy
Správa výpočetní techniky pro učitele
Občanská nauka pro 2. stupeň základních škol
Sociální pedagogika
Polský jazyk pro středná školy
Rozšiřující studium speciální pedagogiky (pro absolventy SŠ)
Ruský jazyk pro střední školy Španělský jazyk pro 2. stupeň základních škol
Ostatní programy CŽV :
Španělský jazyk pro střední školy
Chemický laborant – technik
Základy společenských věd pro střední školy
Polský jazyk ve státní správě
Základy techniky pro střední školy
Universita třetího věku
Zeměpis pro 2.stupeň základních škol
Zkouška TesDaf Testování ECDL SIPVZ
Zdroj: Centrum celoživotního vzdělávání UHK, 2009
75
Příloha E - Dotazník Statistické informace: Pohlaví: a) Žena b) Muž Prosím, uveďte Váš věk: Prosím, uveďte, jaké bylo Vaše vzdělání před tím, než jste šli naposledy studovat: (Příklad. Bc. oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ)
Kolik let praxe máte na pracovním místě (typově), které právě vykonáváte? Název Vašeho pracovního místa:
Označte prosím variantu pro Vás platné odpovědi(odpovědí), v otázce č. 11, ve variantách a) až f) škrtněte, co neodpovídá vašemu názoru.
1. Jaký byl Váš největší důvod k dalšímu studiu?
a) Osobní potřeba dále se vzdělávat b) Nedostatečná kvalifikace z důvodu legislativních změn
c) Nedostatečná kvalifikace z důvodu změny mého zaměření d) Jiné - Prosím rozveďte: 2. Jaký program jste studoval/a ? a) Bakalářský program b) Magisterský program c) Navazující magisterský program d) Program celoživotního vzdělávání e) Jiné – Prosím rozveďte: 3. Jaký obor jste studoval/a? Poznámka: Prosím napište co nejpřesnější název je možné.
76
4. Jaká instituce zajišťovala Vaše studium? (př. Centrum dalšího vzdělávání, Univerzita Hradec Králové; Pedagogická fakulta, katedra informatiky, Karlova univerzita) 5. Na jak dlouho byl Váš program rozplánovaný (př. 2 semestry, 3 semestry apod.)? 6. Ve kterém akademickém roce a semestru jste zahájil/a studium? 7. Ve kterém akademickém roce a semestru jste ukončil/a studium?
Poznámka: Uveďte prosím i v případě nedokončení studia. 8. Dokončil/a jste řádně toto studium? a) Ano b) Ne 9. Pokud jste studium nedokončil/a, mohl/a byste prosím napsat z jakého důvodu? a) Zdravotní důvody b) Finanční důvody c) Nedostatek času na studium – nemožnost skloubení s pracovním režimem d) Jiné - prosím rozveďte: 10. Kdo hradil školné za studium? a) stát – měl/a jsem status „Student“ b) já c) zaměstnavatel d) jiné – prosím rozveďte:
77
11. Jak hodnotíte úroveň studia: a) Odbornost přednášejících: nedostatečná, dostatečná, velmi vysoká b) Schopnost přednášejících efektivně předat to, co vědí: nedostatečná, dostatečná, vynikající c) Obsahová náplň předmětů: nevhodná, vhodná, přehnaně náročné d) Hodinová dotace předmětů: příliš mnoho hodin, přiměřená, nedostatek času – probíráno příliš rychle e) Technické zázemí školy: dostatečné, nedostatečné, nadstandardní f) Byl/a jsem celkově: nespokojena, spokojena, velmi spokojena Pokud byste chtěl/a něco dodat:
12. Dosáhl/a jste dokončením studia toho, co Vás k němu vedlo? (viz. Otázka č.1 ): a )Ano b) Ne Prosím rozveďte, z jakého důvodu NE:
13. Vztahovalo se Vaše studium k Vašemu současnému pracovnímu místu? a) Ano b) Ne c) Jiné – rozveďte prosím: 14. Uveďte jakékoliv postřehy týkající se praktické stránky Vašeho studia, velmi tím obohatíte moji Bc.práci:
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku. Anna Nováková
78
Kontakty: E-mail:
[email protected], tel: 724 554 022.
Evidenčni list knihovny Bakalářské práce se půjčují pouze prezenčně! UŽIVATEL
potvrzuje svým podpisem, že pokud tuto bakalářskou práci: Nováková, A.: Úloha pedagogických fakult v celoživotním vzdělávání využije ve svém textu, uvede ji v seznamu literatury a bude ji řádně citovat jako jakýkoli jiný pramen.
Jméno uživatele, bydliště
Katedra
Název textu,
Datum,
(pracoviště)
v němž bude práce využita
podpis
79
80
81
82