Úloha HZS ČR při řešení následků stavu nouze v energetice brig. gen. Ing. Miloš Svoboda náměstek generálního ředitele HZS ČR
1
Stav nouze v energetice znamená s velkou mírou pravděpodobnosti vznik mimořádné události, v krajním případě krizové situace
STAV NOUZE V ENERGETICE je omezení nebo přerušení dodávek na celém území ČR nebo její části v důsledku: a) živelních událostí; b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; c) havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny; e) teroristického činu; ………..
2
Ochrana životů, zdraví obyvatel a majetku před požáry a poskytování účinné pomoci při mimořádných událostech (přírodní vlivy, havárie, činnost člověka);
Cílem je zajištění ochrany obyvatelstva před negativními účinky mimořádných událostí nebo krizových situací;
Nástroje (krizové a havarijní plánování, ochrana kritické infrastruktury, IZS, krizové řízení, hospodářská opatření pro krizové stavy…). 3
Strategické, koncepční a legislativní dokumenty;
Koordinace a organizace ochrany obyvatelstva (prevence a připravenost);
Plnění úkolů při vzniku mimořádné události nebo krizové situace (krizové štáby, operační a informační střediska, jednotky);
Centrální i krajská úroveň, mezinárodní spolupráce.
4
Bezpečnost a spolehlivost dodávek energií má klíčový význam pro chod společnosti; Ohrožení: přírodní vlivy (zejména vichřice, povodně, sněhové kalamity, extrémní teploty), technické a technologické havárie (výroba, distribuce, řídící systémy), lidský faktor (nedbalost, úmysl), snížená dostupnost primárních zdrojů energie (uhlí, zemní plyn, ropa, uran), zvyšování závislosti, omezování možností regulace, vlivu a kontroly.
Odpovědnost (státní správa, provozovatelé).
5
Elektrická energie Ropa Zemní plyn Teplo
6
7
8
8
Normální stav
Snížení bezpečnosti zásobování Nápravné akce či obnova
Varování
Stav nouze
Blackout Zpoždění (s, min, hodiny, dny)
Krizová situace
Ztráty u spotřebitelů narůstají exponenciálně s časem 9
Časový interval (přibližný) 1 minuta: (několik minut) 1 hodina až ½ dne: (několik hodin)
1 den
Občan Ztráta neuložené práce v osobním počítači, výtah sjede do nejnižšího podlaží.
Uvíznutí ve výtahu, uvíznutí v dopravě (postupný rozvoj kolapsu MHD). Práce na osobním počítači jen při provozu budovy na záložní agregáty, vybití baterií notebooku. Riziko zničení potravin (ztráta chlazení), problémy s dodávkou pitné vody, problémy s kanalizací, vychládání bytu (velké mrazy). Bez informací a zábavy (televize, kino, divadlo, PC&Internet), část profesí nemůže pracovat.
Společnost Běžné provozní využití záložních zdrojů (UPS, dieselagregáty), malé zdržení v obchodě (restart a naběhnutí nezálohované informační technologie). Vznik prvních ekonomických ztrát nevýrobou a neobchodováním (vliv na výběr DPH - projeví se se zpožděním).
Růst ekonomických ztrát nevýrobou a neobchodováním (pokles výběru DPH projeví se se zpožděním).
10
Časový interval (přibližný)
3 dny až 1 týden (několik dní)
Občan
Zničené potraviny, nedodávky pitné vody, kolaps kanalizační sítě, vychládání bytu až poškození bytu vymrznutím – ztráta ubytování a pocitu bezpečí obecně. Bez informací a zábavy (televize, kino, divadlo, PC&Internet, vybitý mobilní telefon), část profesí nemůže pracovat (PC&Internet), četba u svíček a petrolejek (návrat k dennímu režimu závislému na přirozeném světle).
Společnost Blíží se konec zásob pro dieselgenerátory (datová centra operátorů aj., některé nemocnice). Výrazný růst ekonomických ztrát nevýrobou a neobchodováním, růst škod obecně. Postupný rozvoj ekonomického a následně i sociálně-společenského úpadku zasaženého regionu z důvodu omezení působnosti až odchodu velkých a nadnárodních společností (finance → daně, zaměstnanost → daně, odchod obyvatel → pokles hodnoty majetku z důvodu nadbytku na trhu s nemovitostmi → daně z nemovitosti). Ohrožení existence malých a středních podniků z důvodu neplnění závazků. Ztráta důvěry občanů a společnosti ve vládnoucí elity. 11
Časový interval (přibližný)
Několik týdnů až 1 měsíc:
Občan
Společnost
Přechod občana i společnosti na „nouzový životní režim“ – snaha opravit příčinu (obnovit dodávky) a napravit následné škody nebo adaptovat se na změněné životní podmínky.
Prioritní zásobování dieselgenerátorů (datová centra operátorů aj., některé nemocnice), změna technologií napájení. Výrazný ekonomický a následně i sociálně-společenský kolaps (úpadek) regionu z důvodu odchodu velkých a nadnárodních společností (finance → daně, zaměstnanost → daně, odchod obyvatel → pokles hodnoty majetku z důvodu nadbytku na trhu s nemovitostmi → daně z nemovitosti). Významná část malých a středních podniků přestává existovat (bez energií a surovin, pracovníků, zákazníků, finančních prostředků). Naprostá a dlouhodobá ztráta důvěry občanů a společnosti nejen ve vládnoucí elity, ale i státní správu a samosprávu. 12
Strategická, koncepční a legislativní úroveň:
Bezpečnostní strategie ČR;
Národní program a komplexní strategie ochrany kritické infrastruktury;
Koncepce ochrany obyvatelstva ČR;
Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR;
Aktualizace Státní energetické koncepce, Surovinové politiky ČR, Státní politiky životního prostředí;
Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu;
Krizové zákony a předpisy související;
Normativní dokumenty.
13
Koordinace a organizace ochrany obyvatelstva (prevence a připravenost):
Sledování, vyhodnocování a předvídání vývoje bezpečnostního prostředí – metodiky, usměrňování, řízení ochrany obyvatelstva (BRS, VCNP, PROCIV EU, CEPC NATO, HZS ČR, BRK);
Stanovení podmínek a požadavků v oblasti ochrany obyvatelstva včetně kontroly (územní rozvoj, bezpečnostní programy, územní řízení, stavební řízení, kolaudace, provoz …);
Ochrana kritické infrastruktury (v oblasti energetiky určeno 8 prvků EKI a 293 prvků národní KI);
Existuje 23 typových krizových situací, důležité jsou zejména: - Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie; - Ropná nouze.
Typové plány, krizové plány, plány krizové připravenosti;
Bezpečnostní výzkum;
Preventivně výchovná činnost.
14
Reakce:
Působení v krizových štábech;
Operační a informační střediska HZS ČR (koordinace záchranných a likvidačních prací, součinnost);
Integrovaný záchranný systém (základní i ostatní složky - smlouvy);
Varování, vyrozumění, evakuace, nouzové zásobování, nouzové ubytování, nouzové přežití;
Hospodářská opatření pro krizové stavy (SSHR - hmotné rezervy, pohotovostní zásoby);
Humanitární pomoc;
Vlastní fungování jednotek (organizace, řízení, spojení, IT, nasazení sil a prostředků, odřady, technika, stanice – náhradní zdroje, zásoby…).
15
Součinnost:
Na národní úrovni – dohody s provozovateli : ČEPS, a.s., MERO ČR a.s.,
Čepro, a.s.
Na mezinárodní úrovni: MIC EU, EARDCC NATO.
Cvičení;
Projekty;
16
Uskutečněné společné projekty:
Například: Audiovizuální učebna pro preventivní a výchovnou činnost v Českých Budějovicích – krajské ředitelství HZS.
V letošním roce probíhá realizace dalších 3 společných projektů: Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Zlínský kraj.
Jedná se například o: nákup elektrocentrál, příspěvek ČEPS na vybudování informačního systému.
Další formy spolupráce:
Uzavřená smlouva s ČEPS o spolupráci v případě mimořádných událostí; Smlouva o výměně dat GIS; ČEPS se aktivně zapojuje do krajských cvičení; IMZ – účast pracovníků ČEPS (výměna zkušeností a informací).
17
V prosinci roku 1999 Francii zasáhla ničivá vichřice, která přerušila dodávky elektrické energie pro 4.000.000 domácností, způsobila smrt 88 osob (v Evropě na 130 osob) a došlo k rozsáhlému poškození obytných budov a přírody. Vichřice přímo poškodila jak vedení přenosové soustavy, tak i vedení distribučních sítí (EDF). Tím, došlo k znemožnění využití varianty ostrovních provozů. Odstraňování poruch distibučních sítí bylo zkomplikováno pády stromů a polomy, neboť tak byl znemožněn přístup k místům postižených událostí.
Humanitární pomoc poskytnutá ČR: Ve dnech od 31.12.1999 do 13.1.2000 poskytla Česká republika humanitární pomoc Francii. Pomoc byla zaměřena především na odstraňování následků ničivých větrných smrští. Humanitární pomoc byla poskytnuta na základě žádosti francouzských státních institucí. Poskytnuté technické vybavení: Celkem 8 elektrocentrál (výkonem 7x 60 kVA a 1x 50 kVA). 5 osobních technických vozidel se speciálním vybavením (motorové pily, rozbrušovací agregáty, přenosné elektrocentrály, hydraulické nůžky a další). Příslušníci HZS hl.m. Prahy použili vozidlo Opel Sintra včetně speciálního vybavení. Armáda ČR - 4 vojenské tahače Tatra 815, 1 dopravní vůz Landrover.
18
Není v silách společnosti (nejen IZS) se plně vypořádat s totálním výpadkem dodávek elektrické energie (blackoutem) a jeho následky, natož se postarat o všechny potřebné (problematika ochrany obyvatel) tak, aby nepocítili velmi výrazný zásah do svého způsobu života. To by totiž znamenalo duplikovat části stávající infrastruktury či celou (míra záleží na druhu příčiny blackoutu – zničení elektráren a/nebo přerušení linek VVN, tj. poškození přenosové soustavy) a vytvořit dostatečně velké zásoby paliv pro záložní výrobny. Zatím se zdá, že nejlepším způsobem, jak se vypořádat s blackoutem a jeho následky, je blackout nedopustit. Tzn. realizovat preventivní opatření. Varováním by mám měly být blackouty a jejich následky z posledních dvou desetiletí – od pětitýdenního výpadku v Aucklandu 1998 na Novém Zélandu po dvoudenní výpadek v Indii 2012. Na základě zpracovávaných koncepčních a strategických materiálů je vhodným preventivním opatřením zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti ČR a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy.
20
Děkuji za pozornost
brig. gen. Ing. Miloš Svoboda náměstek generálního ředitele HZS ČR MV-GŘ HZS ČR Tel. +420 602 367 393 Email:
[email protected]
21
