Charakteristika viktoriánské Anglie. Úkol: Přiřaďte obrázek k textu. Texty společně s obrázky budete následně prezentovat před třídou.
Text 1 Charles Dickens spoke openly about his disagreement, particularity about what type of people the executions draw in: “The spectators include two large classes of thieves—one class who go there as they would go to a dog-fight, or any other brutal sport, for the attraction and excitement of the spectacle; the other who make it a dry matter of business, and mix with the crowd, solely to pick pockets. Add to these, the dissolute, the drunken, the most idle, profligate, and abandoned of both sexes—some moody illconditioned minds, drawn thither by a fearful interest—and some impelled by curiosity; of whom the greater part are of an age and temperament rendering the gratification of that curiosity highly dangerous to themselves and to society—and the great elements of the concourse are stated.” Eventually, it was realised that executions could be carried out inside prisons, instead of outside. In 1868, the last public execution took place on an Irish republican, Michael Barrett. As he was hanged, the merry crowd sang the song ‘Champagne Charlie’ by Alfred Lee and George Leybourne.
Text 2 Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901) byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876 až do své smrti. Doba její vlády trvala 63 let a 7 měsíců, což je druhé nejdelší období vlády britského panovníka. Tato doba bývá označována jako viktoriánské období a je charakteristická bouřlivým průmyslovým, politickým, vědeckým a vojenským rozvojem britských území. Současná britská královna Alžběta II. je Viktoriinou prapravnučkou. Ačkoli Viktorie nastoupila na trůn v době, kdy byla Británie zavedenou konstituční monarchií a panovník uplatňoval svůj vliv nepřímo přes doporučení předsedy vlády, byla královna stále velmi důležitým symbolem. Období její vlády bylo poznamenáno velkým rozšířením britského impéria, které v té době dosáhlo svého vrcholu a stalo se hlavní politickou silou světa té doby.
Text 3 Joseph Carey Merrick (5. srpna 1862, Leicester – 11. dubna 1890, Londýn), někdy též nesprávně John Merrick, byl Angličan s těžkými tělesnými deformacemi, jenž vystupoval v panoptiku pod jménem Sloní muž. Pocházel z Leicesteru a abnormální vývoj u něj započal v prvních letech života. Mezi jeho projevy se řadilo zvětšení rtů, jedné paže a obou nohou, ztluštělá kůže a masivní kostní výrůstek na čele. Pád v dětském věku mu přivodil poškození kyčelního kloubu s následkem trvalého zhoršení chůze.
Text 4 Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory. Do té doby hospodářství dominovalo zemědělství. Ve výrobním procesu docházelo k přechodu od ruční výroby v manufakturách k tovární strojní velkovýrobě za pomoci nových zdrojů energie (tehdy především uhlí), tím docházelo k vzrůstající dělbě práce a specializaci. Došlo také k zásadním společenským, kulturním a politickým změnám ve většině států světa. Tento proces započal ve Velké Británii a poté pokračoval v dalších zemích Západu. V tomto procesu hrály významnou roli nové vědecké a technologické objevy. Dopad průmyslové revoluce na společnost byl velice rozsáhlý. Historikové se shodují, že jde o jedno z nejdůležitějších období lidských dějin vůbec. Její význam je srovnatelný s neolitickou revolucí. Na konci tohoto období došlo k zlepšení životní úrovně ve státech, kde proběhla industrializace. Text 5 Skutečnost byla totiž taková, že si prostitucí přivydělávala většina dívek a žen z prostředí whitechapelské chudiny, aniž je to v jejich rodinách, mezi přáteli a známými jakkoli diskvalifikovalo či poškozovalo jejich postavení a pověst. Sociální postavení místních rodin (velmi často neúplných) totiž bylo tak zoufalé, že jim ve většině případů nic jiného nezbývalo. V této souvislosti je nutno poznamenat také to, že mezi pracujícími ženami z East Endu a z Whitechapelu zvlášť fungovala silná osobní pouta a specifická forma solidarity, jež v mnoha případech přetrvala hluboko do 20. století. Jejich „podpůrné sítě“ (Female Networks) byly v řadě ohledů proslulé prakticky po celém Londýně. Text 6 Victorian Child Labor was prevalent in the Victorian Era. Here is a list of several types of jobs that children did. Coal mines Laundry for pay Chimney Sweep
Sweated Trades
Factory Worker
Matchmaking
Scare the birds from the fields
Pottery Making
Farm Worker
Textile Mill
Ship Yard
Pick Pocket
Seller in the Streets
Rail station
Domestic Servant
Hat Making
Rat Catcher
Prostitution
Obrázek 1
Obrázek 2
Obrázek 3
Obrázek 4
Obrázek 5
Obrázek 6