UKEMI-GEIKO PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ A NĚKTERÉ VARIANTY NÁCVIKU PÁDŮ V JUDO
Seminární práce pro účely školení trenérů II. třídy judo
Vypracoval: Roman DVOŘÁK Dne: 7. 8. 2012
Obsah I. Úvod.........................................................................................................................................3 II. Základní rozdělení UKEMI – WAZA (technika pádů)............................................................4 1. USHIRO-UKEMI-GEIKO (pád vzad)................................................................................5 2. YOKO-UKEMI-GEIKO (pád stranou)..............................................................................17 3. ZEMPO-UKEMI-GEIKO (pád vpřed čelně).....................................................................25 4. MAE-UKEMI / ZEMPO-KAITEN-UKEMI-GEIKO (pád vpřed kotoulem)....................33 III. Závěr.......................................................................................................................................53
Úvod Ukemi-waza, resp. technika pádů je jednou z nejdůležitějších základních podmínek pro zvládnutí technického a bezpečného judo. Její důležitost se velice často podceňuje a nedostatky vyplývají na povrch až při složitějších situacích v rámci nácviku některých náročnějších technik hodů či porazů. Hlavním významem ukemi je bezpečně se položit či dopadnout na zem, resp. použít k dopadu ty části těla, které otřes tlumí a při nárazu nezpůsobí úraz. Velikou roli při pádech hrají správná poloha těla – resp. držení hlavy, obrat těla („pádový oblouk“), poloha nohou (kolena, kotníky, chodidla) a paže. Při některých pádech mohou být paže pokrčené, zde se využívá především předloktí a dlaní. Ve většině případů ale musí být paže téměř napnuté a zpevněné, aby fungovaly od ramen až po dlaně jako celek. Rozlišujeme tři základní skupiny pádů, které v technice využívá především Uke (MAEUKEMI, YOKO-UKEMI a USHIRO-UKEMI) a jeden pád sloužící převážně pro ochranu zdraví Toriho(ZEMPO-UKEMI). Zatímco v randori či při nácviku technik hodů, porazů a znehybnění používáme výraz „TORI“ pro toho, kdo techniku provádí a výraz „UKE“ pro toho, na kom je technika prováděna, při nácviku pádů (UKEMI-GEIKO) je právě TORI ten, co padá a UKE ten, co mu vytváří situaci pro využití techniky pádu. Jedna z hlubokých myšlenek judo je: “Nemůžeš nikoho házet, dokud sám nejsi připraven být házen“. Předmětem této seminární práce je připomenout si základní podmínky pro bezpečné provedení pádu a nabídnout některé varianty nácviků pádů - tzv. Ukemi-geiko, které jsou vhodné buď pro úplné začátečníky, středně pokročilé, nebo i pro pokročilé judisty. Pro nácvik lze použít různé pomůcky jako je pásek, judo-panák, gymnastický míč, lano… Pády mohou být prováděny samostatně, bez soupeře - tzv. Tandoku-Renshu, na místě či za pohybu anebo se soupeřem ve dvojicích či větších skupinách. Stránka | 3
Základní rozdělení Ukemi-waza (techniky pádů)
UKEMI můžeme dělit dle směru provedení na: a) USHIRO-UKEMI - pád vzad b) YOKO-UKEMI - pád stranou c) ZEMPO-UKEMI - pád vpřed čelně d) ZEMPO-KAITEN-UKEMI (používá se spíše výraz MAE-UKEMI) - pád vpřed kotoulem. Pokud se technika pádu provádí z postoje - můžeme používat předponu TACHI- (např. TACHI-USHIRO-UKEMI) Dále rozlišujeme pravou (MIGI) a levou (HIDARI) stranu, dle postoje cvičence. Toto rozdělení používáme u YOKO-UKEMI a MAE-UKEMI, např. MIGI-YOKO-UKEMI (popř. MIGI-TACHI-YOKO-UKEMI) Techniky ZEMPO ukemi lze provádět ve více směrech. Rozlišujeme například: a) MAE-UKEMI - pád vpřed kotoulem b) YOKO-MAE-UKEMI - široký pád kotoulem stranou c) USHIRO-MAE-UKEMI - pád vpřed při ústupu (ve vychýlené pozici vzad) a) ZEMPO-UKEMI b) YOKO-ZEMPO-UKEMI c) USHIRO-ZEMPO-UKEMI
Stránka | 4
1. USHIRO - UKEMI - GEIKO (průpravná cvičení na pád vzad)
Stránka | 5
1.01 Nácvik z místa - pozice v lehu na zádech S nácvikem začínáme bez soupeře v poloze v lehu na zádech, hlava zvednutá, brada se dotýká hrudníku. Pro nácvik a zpevnění pozice hlavy je možno využít molitanový míček, který lze vložit mezi bradu a hrudník. Paže jsou asi 45° od těla, napnuté v lokti (s malou rezervou), dlaně směřují na tatami, nohy jsou pokrčené v kolenou a na obou chodidlech. Pro uvědomění si úlohy chodidel a paží při pádu je dobré vyzkoušet si dopady paží a chodidel o tatami. Tento cvik několikrát opakujeme.
1.02 Nácvik z místa - pozice v sedu Tori sedí na tatami, nohy napnuté v kolenou, ruce jsou předpažené. Rovná záda, brada se dotýká hrudníku. Pro nácvik pozice hlavy je možno využít molitanový míček, který lze vložit mezi bradu a hrudník. Mezi horní a dolní polovinou těla je pravý úhel, tori si lehá, hlava je pořád ve stejné pozici - tj. hlava na hrudníku, napnuté a zpevněné paže dlaněmi dolů provádí úder celou plochou do tatami, úhel mezi horní a dolní polovinou těla je stále stejný. Poté opět přechod do sedu.
Stránka | 6
1.03 Nácvik z místa - pozice v dřepu Tori sedí v dřepu, ruce jsou předpažené, kulatá záda, brada se dotýká hrudníku. Pro nácvik pozice hlavy je možno využít molitanový míček, který lze vložit mezi bradu a hrudník. Tori si lehá, napnutými a zpevněnými pažemi dlaněmi dolů provádí úder celou plochou do tatami, brada je stále na hrudníku, při dopadu zad se nohy a bedra zvednou a vypnou směrem vzhůru (do svíčky), což pomůže zpětně se vrátit do pozice v dřepu.
1.04 Nácvik z místa - pozice ve stoje Tori stojí v základním nebo obranném postoji, přes zadek si lehá, brada na hrudníku. Pro nácvik pozice hlavy je možno využít molitanový míček, který lze vložit mezi bradu a hrudník. Napnutými a zpevněnými pažemi dlaněmi dolů provádí úder celou plochou do tatami, brada je stále na hrudníku, při dopadu zad se nohy a bedra zvednou a vypnou směrem vzhůru (do svíčky), což pomůže zpětně se vrátit do výchozí pozice.
Stránka | 7
1.05 Nácvik na místě - rychlé zvedání Pád vzad lze provést bez vztyku, tj. zůstat v pozici v lehu, poté lze rychle vstát tak, že provedeme svíčku, jednu nohu pokrčíme a patu pokrčené nohy dáme pod zadek, což dopomůže k rychlému návratu do postoje, další možností je provést po dopadu kotoul vzad přes rameno (hlava mimo osu), popř. kotoul vzad s výponem. Vždy je nutné zohlednit na jakém povrchu a v jaké rychlosti pád provádíme.
1.06 Nácvik na místě - varianta pádu: USHIRO-URA-UKEMI Tento „pád“ může používat tori při nástupu do techniky URA-NAGE. Na rozdíl od běžného Ushiro-ukemi se zde dopadá na ramena a pozice končí na zemi se zvednutou pánví, chodidla jsou na zemi. Základní pozicí pro nácvik je dřep. Tori se pokládá vzad do lehu přes jedno z ramen a náraz tlumí napnutou paží v lokti s dlaní dolů a vzápětí se překulí přes druhé rameno a napnutou paži, čímž se dostane zpět na záda, pánev je zvednutá, chodidla na tatami. Nejrychlejší varianta vstávání je opět přes pokrčenou nohu. (pata pod zadkem). Po úspěšném zvládnutí nácviku v dřepu je možné přejít od nácviku z postoje.
Stránka | 8
1.07 Nácvik ve dvojicích - tori i uke jsou v dřepu Tori i uke jsou v dřepu, čelem k sobě ve vzdálenosti takové, aby se jejich dlaně mohly vzájemně po celé ploše dotýkat. Ve výchozí pozici je mezi dlaněmi vzdálenost cca 15 cm. Vždy, když se dlaně vzájemně dotknou, provede se pád vzad a poté bez pomocí rukou návrat do pozice v dřepu, tento cvik opakujeme. Variantou tohoto nácviku je, že pád provede pouze ten, kdo „neustojí rovnováhu“ při vzájemném kontaktu. Další variantou může být, že při každém kontaktu dlaněmi (těsně před pádem) se provede meziskok v dřepu, poté následuje pád vzad, návrat do dřepu bez pomocí rukou a meziskok vpřed do výchozí vzdálenosti. Opět lze kombinovat s variantou, že pád provede pouze ten, kdo pozici v dřepu při dotyku dlaněmi neustojí.
Stránka | 9
1.08 Nácvik ve dvojicích - tori je v dřepu, uke v postoji Tori je v dřepu, uke stojí (střídá strany) a tlačí na toriho. V pozici před torim tlačí do toriho kolen či ramenou. V pozici za torim využívá k vychýlení do pádu (strhem) zadní stranu toriho límce, či toriho ramena. Pokud je tori dobře vychýlen, provede pád vzad. (event. pád vzad a kotoul přes rameno) a poté se vždy vrátí do dřepu.
1.09 Nácvik ve dvojicích – tori i uke jsou v postoji (snižování výšky pádu) Uke i tori jsou k sobě čelem. Tori pomalu ustupuje dozadu, uke „vší silou“ zatlačí na toriho hrudník, ten vzniklý tlak „brzdí“ snižováním těžiště a malými krůčky směrem vzad, nakonec přechází z co nejmenší výšky do pádu vzad.
Stránka | 10
1.10 Nácvik ve dvojicích – tori i uke jsou v postoji (vychýlení límcem vzad) Tori je k ukemu zády, uke chytne toriho za límec (za krkem) a„vší silou“ přitáhne toriho směrem ke svému břichu (šikmo dolů k sobě), ten ztrácí rovnováhu a je nucen k provedení pádu vzad.
1.11 Nácvik ve dvojicích – tori i uke jsou v postoji (vychýlení ramen) Tori je k ukemu zády, uke chytne toriho za ramena a„vší silou“ přitáhne toriho směrem ke svému břichu (šikmo dolů k sobě), ten ztrácí rovnováhu a je nucen k provedení pádu vzad.
1.12 Nácvik ve dvojicích – tori i uke jsou v postoji (tlak na ramena) Tori je k ukemu zády, uke chytne toriho za ramena a„vší silou“zatlačí na toriho ramena směrem dolů k toriho patám. To donutí toriho provést pád vzad s tím, že tori „dosedne“ v těsné blízkosti svých pat.
Stránka | 11
1.13 Nácvik ve dvojicích – tori i uke jsou v postoji (tlak na jedno rameno) Tori je k ukemu čelem, uke zatlačí „vší silou“na jedno z toriho ramen, čímž ho donutí se otočit v pase (nebo ustoupit). Přes tlačené rameno, které je vzadu provede pád Ushiro-uraukemi.
1.14 Nácvik ve dvojicích – uke dělá překážku (parter) Uke udělá partera, tori si na něj sedá a provádí pád vzad
Stránka | 12
1.15 Nácvik s gymnastickým míčem Tori si sedá na gymnastický míč. (může se na něm pohybovat), případnou ztrátu rovnováhy řeší pádem. Varianta: Tori se o míč pouze opírá rameny (lopatkami), případnou ztrátu rovnováhy řeší pádem.
1.16 Nácvik s překážkou (pád ze židle) Tori si sedá na opěradlo židle a po rozhoupání provede pád vzad. Pozor, tento cvik je určený pro pokročilé cvičence. Je zde kladen důraz na správné držení hlavy. Cvik je prováděn výhradně na tatami. Pod židli se doporučuje dát podložku, tak, aby se tatami nepoškodila.
Stránka | 13
1.17 Nácvik ve trojici s lanem nebo páskem (event. s tyčí) Dva spolucvičenci vezmou lano nebo judistický pásek (obi), napnou ho a běží s napnutým páskem proti torimu, ten se snaží vyhnout doteku tím, že provede ushiro-ukemi, případně ushiro-ura-ukemi. Zároveň musí tori sledovat, v jakém směru na něj překážka „útočí“. Postupně je snižována výška překážky. (Výchozí pozice – ve výšce ramen, konečná pozice co nejblíže u pasu…)
Nácvik ve dvojicích – vybrané techniky 1.18 O-uchi-gari – Tori provede obranný postoj (jigo-hon-tai), uke provede nohou pohyb kosy o-uchi-gari, s tím, že límcovou rukou drží toriho zepředu za pásek (u uzlu), čímž pád kontroluje, popř. zpomaluje. Druhá ruka drží toriho za nohu (kolem kolene).
Stránka | 14
1.19 Sukui-nage (obi-otoshi) – uke nastoupí do techniky sukui-nage a provede obranný postoj, v němž se zpevní, poté provede hod s tím, že stále kontroluje toriho nohy. Tori může zmírnit dopad tím, že se chytne ukeho pásku nebo kimona. Zde se doporučuje provádět pád ushiro-ura-ukemi.
1.20 Morote-gari – Tori provede obranný postoj, uke vykročí pravou nebo levou nohou, sníží těžiště., poté chytne toriho oběma rukama za koleny a svým ramenem nad vykročenou nohou zatlačí do toriho. Pokud uke toriho nohy za koleny pouze drží a tlačí ramenem, není pád tak prudký. Intenzitu pádu je možno zvýšit tím, že uke toriho nohy ještě přizvedne a zatáhne směrem k sobě, přičemž současně zatlačí ramenem do toriho.
Stránka | 15
1.21 Tomoe-nage – Uke nastoupí do Tomoe-nage s oběma nohama na toriho slabinách, a lehne si co nejblíže k torimu, poté se pustí z úchopu, tori okamžitě chytá ukeho za kalhoty a tlačí mu kolena na hrudník. Uke prudce propne nohy, což toriho „vymrští“ vzad a ten provede pád.
Stránka | 16
2. YOKO - UKEMI - GEIKO (průpravná cvičení na pád stranou)
Stránka | 17
2.01 Nácvik z místa - pozice v lehu na boku (správná poloha těla) S nácvikem začínáme bez soupeře v poloze v lehu na boku, hlava zvednutá, ucho (to vzdálenější od země) se naklání k rameni (to vzdálenější od země). Pro nácvik a zpevnění pozice hlavy je možno využít molitanový míček, který lze vložit mezi ucho a rameno. Paže (blíže zemi) je asi 45° od těla, napnutá v lokti (s malou rezervou), dlaň směřuje na tatami. Noha u boku blíže tatami je mírně pokrčená a položená na malíkovou hranu s nakloněním spíše na chodidlo, druhá noha je zcela na chodidle . Pro uvědomění si úlohy chodidel a paží při pádu je dobré vyzkoušet si dopady paží a chodidel o tatami. Tento cvik několikrát opakujeme. Polohy rukou a nohou lze dobře natrénovat pravidelným střídáním stran (poloha boků). Zvýšit intenzitu tohoto cviku lze tím, že před každým přetočením boků přizvedneme pánev (jako když se snažíme o svíčku)
Stránka | 18
2.02 Nácvik z místa - pozice v sedu (důraz na vytočení chodidel) Tori sedí na tatami, nohy napnuté v kolenou, ruce jsou předpažené, rovná záda. Mezi horní a dolní polovinou těla je pravý úhel. Tori si lehá na jeden z boků hlava se vždy přikloní k hornímu ramenu. Nohy má u sebe, zvedne je a chodidla se vytočí malíkovou hranou spodní nohy dolů – tj. k boku, na kterém tori leží. Napnutou a zpevněnou paží dlaněmi dolů provádí úder celou plochou do tatami, úhel mezi horní a dolní polovinou těla je stále přibližně stejný. Poté se vrátí do sedu.
2.03 Nácvik z místa - pozice v dřepu (nácvik dopadu) Tori sedí v dřepu, ruce jsou předpažené, kulatá záda. Jednou nohou vykročí šikmo vpřed, čímž docílí vychýlení do strany. Na tuto stranu provede leh na bok s tím, že obě nohy (jsou u sebe) a pánev zvedne prudce nahoru, napnutou paží provede úder do tatami a poté dopadne oběma chodidly na zem. To blíže boku, na kterém leží, je na malíkové hraně, to druhé je na celém chodidle. Přes pokrčenou „spodní“ nohu se poté vrátí zpět do výchozí pozice v dřepu.
Stránka | 19
2.04 Nácvik z místa - pozice v dřepu (zvednutí nohou + návrat do dřepu) Tori sedí v dřepu, ruce jsou předpažené, kulatá záda. Jednou nohou vykročí šikmo vpřed, čímž docílí vychýlení do strany. Na tuto stranu provede leh na bok s tím, že obě nohy (jsou u sebe) a pánev zvedne prudce nahoru, napnutou paží provede úder do tatami, poté se vrátí přes pokrčenou nohu (pata pod zadkem) zpět do dřepu.
2.05 Nácvik z místa - pozice ve stoje Tori stojí v přirozeném nebo obranném postoji, jednou nohou vykročí šikmo vpřed a mírně se zakloní, čímž docílí vychýlení do strany, poté provede pád na bok se zvednutými nohami s natočená chodidly + úder paží do tatami. Poté se přes pokrčenou nohu (pata pod zadek) vrací zpět do postoje.
2.06 Nácvik na místě - rychlé zvedání Pád stranou lze provést bez vztyku, tj. zůstat v pozici na boku, poté lze rychle vstát tak, že provedeme „svíčku“, nohu u boku pokrčíme a patu pokrčené nohy dáme pod zadek, což dopomůže k rychlému návratu do postoje, další možností je provést po dopadu kotoul vzad přes rameno (hlava mimo osu), popř. kotoul vzad s výponem. Vždy je nutné zohlednit na jakém povrchu a v jaké rychlosti pád provádíme.
Stránka | 20
2.07 Nácvik v pohybu (yoko-tsugi-ashi) Tori provádí pohyb stranou chůzí přísuvnou (yoko-tsugi-ashi). Při prvních dvou úkrocích přisune druhou nohu k první, při třetím úkroku přešlápne dokračující nohou šikmo vpřed a provede pád stranou. Poté je možno spadnout např. při každém druhém dokroku atd. Cvik se provádí na obě strany.
2.08 Nácvik ve dvojicích – uke klečí, tori stojí Tori stojí čelem k ukemu, ten před ním klečí (nebo sedí v seize). Uke uchopí protilehlou rukou z venkovní strany toriho patu (pravá pata= pád napravo, levé=pád nalevo) a druhou rukou (palcem nahoru, prsty dolů) chytne tu samou nohu za vnitřní stranu stehna (v oblasti kolene). Patu Toriho přitahuje k sobě a koleno vytáčí od sebe a dolů. Tori na ztrátu rovnováhy reaguje pádem stranou.
Stránka | 21
2.09 Nácvik ve dvojicích – uke leží, tori stojí Tori stojí čelem k ukemu v obranném postoji, ten před ním leží na zádech, nohy má směrem k torimu. Uke zablokuje nártem protilehlou nohu toriho z vnitřní strany a chodidlem druhé nohy vytvoří tlak na vnitřní stranu toriho stehna (v oblasti kolene) u téže nohy, která je už blokovaná na patě. Tori na ztrátu rovnováhy reaguje pádem. Varianta: Uke zablokuje svým nártem toriho kotník křížen z venku, druhou nohu přiloží na toriho vnitřní stranu stehna (blízko kolena) a vytvoří tlak chodidlem na toto místo. Intenzitu tohoto cvičení leze zvýšit tím, že uke toriho zablokovanou patu nebo kotník přitahuje k sobě, zatímco tlakem koleno odsouvá od sebe.
2.10 Nácvik ve dvojicích – tori v dřepu, uke v postoji Tori je v dřepu, uke stojí na libovolné straně, toriho chytá za ramena a strhává ho (pokud stojí za ním a nebo vedle něj) na bok a nebo na ramena tlačí (pokud stojí před ním) šikmo vzad nebo stranou. Tori na ztrátu rovnováhy reaguje pádem.
Stránka | 22
2.11 Nácvik ve dvojicích – uke v parteru, tori v postoji (yoko-mae-ukemi) Uke udělá partera a tori přes něj provede pád tak, že se natočí bokem, paži blíže ukemu, pokrčenou v lokti, položí na ukeho hřbet rovnoběžně s ukeho páteří, převalí se a provede pád. Jedná se ale spíše o boční variantu pádu vpřed (yoko-mae-ukemi).
2.12 Pád stranou pouze vychýlením bez podmetu nohou Tori uchopí pevně ukeho za límec a rukáv, vyskočí a vyšvihne nohy nahoru, poté se rukou pouští ukeho rukávu, přetáčí se na bok a volnou rukou plácá. Uke po celou dobu kontroluje toriho rukáv a límec, který na konci těsně před koncem toriho dopadu přizvedne, čímž pád „změkčí“.
Stránka | 23
2.13 Použití gymnastického míče Tori se posadí na gymnastický míč, sesune se směrem do strany a provede yoko-ukemi.
Stránka | 24
3. ZEMPO-UKEMI-GEIKO (průpravná cvičení na pád vpřed čelně)
Stránka | 25
3.01 Nácvik z místa - pozice v lehu na břiše (správná poloha těla) S nácvikem začínáme bez soupeře v poloze v lehu na břiše. Tori má pokrčené paže v lokti. K pádu využívá plochu předloktí a dlaně (dlaně směřují dolů). Špičky prstů na rukou jsou na úrovni brady, hlava je v záklonu, na rozdíl od všech ostatních pádů. Pro nácvik možno využít molitanový míček. Chodidla se opírají o bříška prstů, kolena jsou zvednutá od země a zpevněná („princip kliku“)
3.02 Nácvik z místa - pozice v kleku (důraz na zpevnění kolen) Tori klečí na tatami a padá volně dopředu, dopadá na předloktí a dlaně, hlava zakloněná, těsně před dopadem propne nohy v kolenou a opře se o bříška prstů na nohou.
Stránka | 26
3.03 Nácvik z místa - pozice v dřepu (nácvik dopadu) Tori sedí v dřepu a udělá „žabáka“ vpřed s tím, že nedopadne do dřepu, ale skončí provedením zempo-ukemi „v kliku“, nohy jsou při dopadu od sebe. Zpět do pozice v dřepu se tori vrátí přes ruce (postupným přeručkováním dlaní od hlavy k pasu).
3.04 Nácvik z místa - pozice ve stoje (nácvik dopadu) Tori stojí v přirozeném nebo obranném postoji, volně spadne dopředu, skončí na předloktí a dlaních s nohami napnutými v kolenou a opřenými o bříška prstů, hlava je stále v záklonu, nohy jsou při dopadu od sebe. Zpět do výchozího postoje se tori vrátí přes ruce (postupným přeručkováním dlaní od hlavy k pasu.)
Stránka | 27
3.05 Nácvik z místa - pozice ve stoje (pád s odrazem) Tori stojí v přirozeném nebo obranném postoji, odrazí se a skočí vpřed, poté koční v pádu zempo-ukemi.
3.06 Nácvik z místa - pozice ve stoje (ushiro-zempo-ukemi) Tori stojí v přirozeném postoji a ustupuje vzad, obě nohy vyšvihne vzad patami vzhůru a přitom prohne záda. Dopadne přes předloktí a dlaně do ushiro-zempo-ukemi.
Stránka | 28
3.07 Nácvik z kotoulu vzad (kolébka) Tori sedí v dřepu a provádí kotoul vzad do kolébky. Jakmile se dotkne hrudníkem tatami, dá předloktí pod sebe (dlaně pod bradu) a dopadne na bříška prstů s propnutými koleny.
3.08 Nácvik z kotoulu vzad (nepovedeným výponem) Tori sedí v dřepu a provádí kotoul vzad s výponem, provede výponem s tím, že ho nedotáhne do postoje, ale skončí v poloze zempo-ukemi
3.09 Pád přes překážku (zakopnutím o překážku) Pro tento nácvik lze použít „živý“ uke, položený boxovací pytel, nebo judo-panák. Tori o překážku zakopne, holeně položí na překážku a předloktím a dlaněmi dopadne mimo překážku.
Stránka | 29
3.10 Pád přes překážku (vyhnutím se překážky- yoko-zempo-ukemi) Pro tento nácvik lze použít „živý“uke, položený box. pytel, nebo judo-panák. Tori se překážce vyhne tak, že uskočí nohama do strany, přeskočí překážku bokem a dopadne do yoko-zempoukemi.
3.11 Kolektivní nácvik yoko-zempo-ukemi (hra: „Blechy“) Pro tento nácvik jsou potřeba tři cvičenci. Jeden si lehne doprostřed na břicho a dva si stoupnu do stran. Ten ležící uprostřed začne „válet sudy“ k jednomu stojícímu, ten přes něj provede yoko-zempo-ukemi a kutálí se dál stejným směrem k dalšímu stojícímu, který přes něj provede opět yoko-zempo-ukemi. Ten, co „válí sudy“, přejde do postoje hned, jak je přeskočen. Hlavy všech cvičenců jsou po celou dobu cvičení jedním směrem. Intenzitu cvičení lze nastavit úpravou vzdálenosti mezi jednotlivými cvičenci.
Stránka | 30
3.12 Nácvik ve dvojicích (tori klečí, uke stojí) Tori klečí, uke stojí za ním, chytá ho za ramena a tlakem ho nutí k pádu vpřed. Tori klečí, uke stojí před ním, chytá ho za ramena a tahem k sobě ho nutí k pádu vpřed.
3.13 Nácvik ve dvojicích (uke v parteru, tori na něm leží) Uke udělá partera a tori si na něj lehne (Tori a uke jsou zády a hlavami k sobě), poté se tori překulí na jednu ze stran a provede yoko-zempo-ukemi
Stránka | 31
3.14 Nácvik ve dvojicích v postoji (blokování toriho kolen) Uke stojí za torim a vykročí jednou nohou.Chytne toriho z venku za kolena (ta přizvedne a přitáhne k sobě) uke reaguje pádem zempo-ukemi. Intenzitu lze jednoduše měnit rychlostí podtrhu kolen.
3.15 Nácvik ve dvojicích v postoji (blokování toriho kotníků) Uke stojí za torim, sníží se a předkloní. Chytne toriho z venku za holeně v oblasti kotníků (ty přizvedne a přitáhne je k sobě) uke reaguje pádem zempo-ukemi. Intenzitu lze jednoduše měnit rychlostí podtrhu
3.16 Použití gymnastického míče Tori si lehne břichem na gymnastický míč tak, aby se jeho chodidla mohla odrazit od země. Odrazí se směrem dopředu tak, aby celým tělem překonal horní oblouk míče, poté dopadne do zempo-ukemi.
Stránka | 32
4. MAE-UKEMI-GEIKO ZEMPO-KAITEN-UKEMI-GEIKO (průpravná cvičení na pád vpřed kotoulem)
. Stránka | 33
4.01 Nácvik z místa - pozice v lehu na boku (správná poloha těla) S nácvikem začínáme bez soupeře v poloze v lehu na boku, hlava zvednutá, ucho (to vzdálenější od země) se naklání k rameni (to vzdálenější od země). Pro nácvik a zpevnění pozice hlavy je možno využít molitanový míček, který lze vložit mezi ucho a rameno. Paže (blíže zemi) je asi 45° od těla, napnutá v lokti (s malou rezervou), dlaň směřuje na tatami. Noha u boku blíže tatami je mírně pokrčená a položená na malíkovou hranu s nakloněním spíše na chodidlo, druhá noha je zcela na chodidle. Po přetočení pádu (po hodu) na záda je možno dopadnout na obě chodidla. Při přetočení pádu na břicho se mění pozice nohou – tzn. horní noha dopadá na chodidlo a překročí (překříží) spodní nohu, která končí chodidlem na malíkové hraně.
4.02 Nácvik z místa - pozice v dřepu (pádový oblouk přes rameno) Tori je v dřepu s jednou nohou mírně vykročenou. Ruku nad vykročenou nohou předpaží a lehce ohne v lokti, malíkovou hranou nahoru. Poté tuto ruku položí na zem dlaní dolů, jako kdyby se chtěl zvenku chytit za patu u zadní nohy, což ho donutí provést pádový oblouk. Těsně před dopadem udeří napnutou a zpevněnou paží, (dlaň dolů) do tatami. Tento cvik končí v poloze v leže nebo opět v dřepu. Při pádu na pravou stranu děláme pádový oblouk přes pravé rameno, ale „plácáme“ levou rukou. Při levém pádu je to naopak.
Stránka | 34
4.03 Nácvik z místa - pozice v kleku (pádový oblouk přes rameno) Tori klečí na jednom koleni (chodidlo opřené o bříška prstů) a druhou nohou vykročí vpřed. Dlaní paže u klečící nohy je opřen o tatami, prsty směřují šikmo dopředu směrem k prstům vykročené nohy. Druhou ruku předpaží, mírně přizvedne a otočí malíkovou hranou vzhůru. Brada je přitisknuta k hrudníku a ucho na předpažené paži. Klečící noha se pomalu zvedá, aby se vytvořilo místo pro pádový oblouk. Z přední nohy se odráží, ruka a hlava (jako jeden celek) se přes dlaň dostávají vnitřní stranou za úroveň druhé opřené paže, což vede k pádovému oblouku přes rameno. Těsně před dopadem udeří napnutou a zpevněnou paží (dlaň dolů) do tatami. Tento cvik končí v poloze v leže nebo opět v dřepu – viz. výchozí pozice. Při pádu na pravou stranu děláme pádový oblouk přes pravé rameno, ale „plácáme“ levou rukou. Při levém pádu je to naopak
Stránka | 35
4.04 Pozice ve stoje (pádový oblouk, nezvedat se přes koleno!) Tori stojí v přirozeném nebo obranném postoji, vykročí jednou nohou a předkloní se, aby byl blíže k zemi. Dlaní paže u své zadní nohy je opřen o tatami, prsty směřují šikmo dopředu směrem k prstům vykročené nohy. Druhou ruku předpaží, mírně přizvedne a otočí malíkovou hranou vzhůru. Brada je přitisknuta k hrudníku a ucho na předpažené paži. Z přední nohy se odráží, ruka a hlava (jako jeden celek) se přes dlaň dostávají vnitřní stranou za úroveň druhé opřené paže, což vede k pádovému oblouku přes rameno. Tento cvik končí v poloze v leže nebo opět v postoji – viz. výchozí pozice. Mezi přechodem z postoje do postoje nesmí být při zvedání použito koleno. Při správném odrazu a dobře provedeném pádovém oblouku vytvoří pád dostatečnou dynamiku, pro rychlý návrat zpět do postoje. Při pádu na pravou stranu děláme pádový oblouk přes pravé rameno, ale „plácáme“ levou rukou. Při levém pádu je to naopak.
4.05 Rychlé zvedání Pokrčenou nohu blíže tatami v pozici v lehu dáme pod sebe (patu pod zadek) a přes tuto nohu vstaneme.
Stránka | 36
4.06 Nácvik ve dvojicích (pádový oblouk) – tori v dřepu, uke v seize Tori je v dřepu, mírně vykročí pravou nohou a pravou ruku předpaží (malíkovou hranu nahoru). Uke klečí (seiza) po levé straně v úrovni paty zadní nohy toriho a chytne ho levou rukou za zápěstí a pravou za předloktí. Poté tuto ruku přitáhne (přes toriho malíkovou hranu) ke svým kolenům. Tori končí v poloze v lehu.
4.07 Nácvik ve dvojicích (pádový oblouk) – tori v kleku, uke v seize Tori klečí na levém koleni (chodidlo opřené o bříška prstů) a pravou nohou vykročí vpřed. Dlaní paže u klečící nohy je opřen o tatami, prsty směřují šikmo dopředu směrem k prstům vykročené nohy. Druhou ruku předpaží, mírně přizvedne a otočí malíkovou hranou vzhůru. Brada je přitisknuta k hrudníku a ucho na předpažené paži. Klečící noha se pomalu zvedá, aby se vytvořilo místo pro pádový oblouk. Uke je v seize po jeho levici na úrovni toriho kolene klečící nohy. Levou rukou chytá zápěstí toriho pravé (předpažené ruky) a přitahuje k sobě. Pravou rukou, dlaní vzhůru, palcem k sobě chytá a nadráží toriho zvedající se koleno, což vede k porušení rovnováhy a následnému pádu toriho.
Stránka | 37
4.08 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji Uke je v seize a „vzdává se“. Tori stojí za ním a chytá se ho za zápěstí. Uke přitáhne obě zápěstí (dlaně k sobě) před svou hlavu a pokračuje v tahu šikmo dolu (od pravého ramene k levému kolenu, popř. naopak), „jako kdyby kácel kmen stromu“. Tori se stále drží, vychýlení ho donutí k pádu a končí v pozici na zemi, neplácá, ruce se drží ukeho. Pokud se tori po vychýlení pustí ukeho zápěstí, provede pád (plácá) a skončí v pozici ve stoje.
4.09 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji Uke je v seize naproti stojícímu torimu a nabízí mu křížem ruku, „jako kdyby mu gratuloval“. Poté, co se uke chytne za ukeho zápěstí, ustoupí tori pohybem v kleku vzad do strany (shiko) a táhne toriho směrem ke svým kolenům. Tori na ztrátu rovnováhy reaguje pádem. Pokud ho uke pustí, končí v pozici ve stoje. Pokud ho uke stále drží, končí pádem v pozici v lehu.
Stránka | 38
4.10 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji Uke je v seize naproti stojícímu torimu a nabízí mu protilehlou ruku, tori se chytá za jeho zápěstí a následně reaguje na směr vychýlení. Uke přitáhne ruku obloukem směrem k zemi, což vede k pádu toriho. Pokud se tori stále drží zápěstí, zůstává po pádu v lehu, jestliže se pustí, skončí v postoji.
4.11 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji Uke je v seize naproti stojícímu torimu a předpaží libovolnou ruku. Tori na to reaguje tak, že ukemu nabídne protilehlou ruku. Uke toriho ruku uchopí za zápěstí a druhou rukou (křížem) chytně toriho předloktí (těsně pod loktem) palcem vzhůru. Poté uke obě ruce „prudce“ přitáhne kolem svého těla na úroveň svých chodidel.
Stránka | 39
4.12 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji Uke je v seize naproti stojícímu torimu a předpaží libovolnou ruku. Tori na to reaguje tak, že se oběma rukama chytne ukeho předloktí (zápěstí). Uke ruku pokrčí v lokti, prsty směřují vzhůru, loket přitiskne ke svému tělu a obratem v kleče (shiko) se natočí zády těsně před toriho, poté malíkovou hranu své pokrčené paže přitáhne křížem šikmo dolu ke svému koleni (pravá ruka, levá noha a naopak). Tori reaguje pádem, pokud se pustí – končí v postoji, jinak zůstává ležet.
4.13 Nácvik ve dvojicích, uke v postoji, tori v kleče Tori je v seize naproti stojícímu ukemu. Uke chytne toriho do pravého nebo levého střehu, poté ustupuje vzad, tori tento krok kopíruje pohybem vpřed po kolenou (shiko). Uke provede vychýlení paží („volant“ – lze použít na pravou i levou stranu), tori na ztrátu rovnováhy reaguje pádem a končí v pozici v lehu.
Stránka | 40
4.14 Nácvik ve dvojicích, uke v parteru, tori v parteru Uke je v parteru vlevo od toriho, který je rovněž v parteru. Oba jsou stejným směrem. Uke uchopí oběma rukama pravou paži toriho tak, že obě své ruce protáhne pod toriho hrudníkem mezi toriho levou rukou a nohou. Pravou rukou uchopí toriho zprava nad loktem, levou z leva na zápěstí popř. za předloktí. Obě ruce uke přitáhne směrem k sobě s tím, že při tahu se do toriho opře ještě pravým ramenem. Tori reaguje pádem a končí v lehu. Pokud uke toriho paže přitáhne ke svému hrudníku, tori provede yoko-mae-ukemi, pokud je přitáhne k pasu, vytvoří prostor pro klasické mae-ukemi.
Stránka | 41
4.15 Nácvik ve dvojicích, uke v parteru, tori v kleče Uke je v parteru. Tori klečí po jeho levé straně na pravém koleni, levou nohu má na chodidle, kolenem u ukeho hlavy. Pravou rukou chytá přes toriho záda pod rukou levý límec toriho kimona. Uke ho hned poté chytne svou levou rukou za pravý rukáv a pravou rukou tento rukáv ještě pevně obejme, přitáhne ho pod svým břichem co nejvíce doleva za úroveň svého těla a přitom ve směru vytočí celé tělo - princip maki-komi. Tori po vychýlení reaguje pádem vpřed do lehu, uke končí v pozici „kesa“ (držení napříč)
4.16 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji Uke sedí v seize. Tori ve sníženém postoji stojí za ním a pravou paží se ho snaží chytnout do kravaty. Uke přitlačí bradu na hrudník. Levou rukou chytne z vnější strany toriho pravé zápěstí (palcem nahoru), pravou rukou objímá toriho pravou paži. Dlaň má položenou těsně pod toriho ramenem a loket „přilepený“ na toriho paži – princip úchopu sei-otoshi. Uke se předkloní, hlavu položí na tatami a přitom zvedne boky a zadek a přitáhne paže ke svému pasu. Tori na vychýlení reaguje pádem a končí v poloze v lehu.
Stránka | 42
4.17 Nácvik ve dvojicích „pád z kopce“ Uke je ve vajíčku, chodidla má opřená o bříška prstů. Tori (podobné hmotnosti) mu klečí na zádech, dlaněmi se mu opírá o ramena a hlavu má stejným směrem jako uke. Uke pomalu zvedá boky nahoru a bradu tlačí směrem k hrudníku, ruce jsou opřené o předloktí, nohy se pomalu propínají. Tím vznikne pod torim nakloněná rovina a ten provede pád vpřed.
4.18 Nácvik ve dvojicích, uke v seize, tori v postoji – vysoký pád Uke sedí v seize (ale chodidla má na prstech) tori stojí před ním a snaží se ho pravou rukou chytnout za hlavou. Uke mu přiloží pravou ruku do spodní části břicha a druhou těsně obejme jeho boky - princip ura-nage - a vyhodí toriho přes rameno. Ten přepadá celým tělem přes ukeho levé rameno a končí v lehu. Uke zůstává po celou dobu v seize.
Stránka | 43
4.19 Nácvik ve trojici, - použití obi - vysoký pád Jeden uke si vezme pásek a chytne ho oběma rukama na jeho konci. Druhý uke jej uchopí za opačný konec. Oba jdou od sebe tak daleko, aby byl pásek dokonale napnutý. Tori se rozbíhá, odráží a přeskakuje pásek, aniž by se ho dotknul a provede pád do postoje nebo do lehu. Další variantou může být, že tori těsně před odrazem uchopí pásek jednou rukou (palcem dolů), odrazí se a snaží se překonat překážku tak, aby se pásek minimálně prohnul. Výšku překážky přizpůsobujeme svým možnostem a své výšce.
4.20 Nácvik ve dvojicích, - použití obi - dlouhý pád Tori je v obranném postoji a výrazně vykročí pravou nohou, na níž přenese váhu. Uke použije svůj pásek, přehnutý cca na šíři ramen nebo o něco delší, a uchopí jej oběma rukama na jednom konci. Za opačný konec se oběma rukama chytne tori. Uke stojí od toriho v takové vzdálenosti, aby byl pásek mezi nimi propnutý. Uke prudce přitáhne oběma rukama pásek k sobě. Tori se drží oběma rukama a je prudce vychýlen vpřed. Jakmile se mu obě nohy odlepí od země, pouští pásek a provádí pád vpřed do postoje.
Stránka | 44
4.21 Nácvik ve dvojicích, uke v postoji, tori v postoji Uke i tori jsou stejným směrem v postoji. Uke je vlevo od toriho. Oba vykročí pravou nohou. Tori nabídne ukemu pravou paži (malíkovou hranou nahoru), ten ji uchopí za zápěstí (palcem vzhůru). Vychýlí jí vpřed a táhne šikmo k chodidlu své pravé nohy. Tori reaguje pádem. Pokud mu uke uvolní zápěstí, končí v pozici v postoji, jinak zůstává v lehu.
4.22 Nácvik ve dvojicích, uke v postoji , tori v postoji (křížový úchop) Tori i uke jsou v postoji, čelem k sobě. Uke chytne křížem toriho límec, stejnou nohou vykročí vpřed, druhou nohou zakročí a provede obrat těla - princip tai-otoshi. Vychýlením toriho límce šikmo vpřed ke svému vzdálenějšímu boku od toriho ho hází. Pokud límec pustí, tori končí v postoji, jinak zůstává ležet na zemi. Pozor - nejčastější chybou je, že tori při tomto úchopu má tendenci pokládat (blokovat) pád dlaní volné ruky, což může vést k úrazu zápěstí. Tori by měl ruku přiložit ke svému pásku (břichu) a provádět ukemi pouze kolem ramene, nikoliv přes dlaň či loket. Toto platí prakticky u všech technik, které jsou vedeny v opačném směru, než je jejich úchop.
Stránka | 45
4.23 Nácvik ve dvojicích, uke i tori v postoji - tlak na ramena Tori i uke jsou v postoji. Uke stojí za toriho zády. Tori jde pomalu vpřed. Uke mu oběma rukama prudce zatlačí do ramen, čímž ho vychýlí, tori reaguje pádem vpřed a končí opět v postoji. Pozor: tori nevstává přes koleno!
4.24 Nácvik ve dvojicích – pádový oblouk s pažemi na límci. Nejprve je tori v dřepu, obě ruce si položí křížem na límec, odrazí se, provede pádový oblouk bez pomoci rukou a končí opět v pozici v dřepu. Dynamiku zvýšíme tím, že si za něj stoupne uke a oběma rukama zatlačí do jeho ramen. Ti zkušenější tento cvik mohou provádět z postoje, nejprve si to zkusí tori sám a poté je možno opět využít ukeho.
Stránka | 46
4.25 Nácvik ve dvojicích – použití tyče – (viz. MOROTE TSUKI) Tento průpravný cvik vychází z technik Buki-waza ze sestavy KODOKAN GOSHIN JUTSU. Tori má cca 1 m dlouhou tyč, kterou uchopí pravou rukou na konci a levou rukou podhmatem přibližně v polovině, provede levou nohou krok vpřed a snaží se zasáhnout špičkou hole solar ukeho. Uke reaguje úhybem (krokem pravou nohou) vpravo a vytočí se nalevo. Pravou dlaní vykryje a odrazí tyč doleva, v zápětí levou dlaní uchopí nadhmatem spodní část tyče. Pravou nohou udělá krok vpřed a pravou rukou si přehmátne a nadhmatem uchopí tyč mezi ukeho rukama. Poté provede ještě jeden krok vpřed pravou nohou a současně výkrutem svého předloktí vytváří pákový tlak na toriho levý loket a tím ho vychyluje. Tori se po celou dobu drží hole a pustí ji těsně před započetím pádu. Tori zůstává ležet na zemi nebo provede pád do postoje. Záleží na dynamice této techniky (Morote-tsuki). Intenzitu lze zvýšit tím, že se uke hned po vychýlení opře do toriho svým pravým ramenem a boky.
Stránka | 47
4.26 Nácvik pádu s překážkou (judo panák) Tori provádí mae-ukemi libovolným směrem přes judo panáka, který leží na zádech. Nácvik pádu do výšky – skok nad pažemi panáka. Nácvik pádu do dálky – skok od hlavy k rozkročeným nohám nebo od hlavy až „chodidlům“ panáka). Lze proskakovat mezi pažemi panáka, paží a hlavou, ze strany na stranu, případně můžeme panáka položit do podporu ležmo za rukama („do kliku“) a přeskakovat mu přes hřbet.
4.27 Hra: „Proskakování hořící obruče“ Uke drží gymnastickou obruč v přiměřené výšce nad tatami. Tori má za úkol proskočit bez doteku obruč, provést mae-ukemi a skončit v postoji. Uke střídá různé průměry obruče. Vítězí ten tori, který proskočí bez doteku nejmenší obručí a zároveň provede mae-ukemi.
Stránka | 48
4.28 Nácvik pádu s překážkou (gymnastický míč) Tori klečí na jednom nebo obou kolenou nebo je v dřepu či postoji před gymnastickým míčem. Pravou rukou míč obejme a přitiskne, pravé ucho přiloží na míč a odrazí se ve směru přiloženého ramene, překulí se přes míč a dopadá do polohy mae-ukemi v leže (eventuálně v postoji). Pro nácvik lze využít ukeho, který do toriho hřbetu zatlačí a kontroluje jeho kontakt s míčem a správný směr pádu.
Stránka | 49
4.29 Nácvik pádu bez soupeře – volný pád Tori vykročí jednou nohou dopředu, zároveň stejnou paží švihne křížem shora dolů a druhou paží dozadu vzhůru až za úroveň druhé nohy, která je odlehčená, jako kdyby se jí chtěl dotknout. Tímto pohybem provede zášvih touto nohou vzad a přes odraz z přední nohy provede přetočení ve vzduchu v takové výšce, aby se hlavou neuhodil o tatami. Při dopadu končí v lehu.
Stránka | 50
4.30 Varianty mae ukemi: (ushiro-mae-ukemi) Tato varianta pádu se používá např. u technik Tani-otoshi, Sumi-otoshi, tzn. v situaci, kdy je potřeba provést pád vpřed z vychýlení šikmo vzad. Tori je v postoji, pravou nohou zakročí vzad, natočí se boky a pravým ramenem šíkmo vzad a přes pravou paži (rameno) provede z této pozice pád mae-ukemi do pravého rohu. Končí v postoji nebo v lehu. Pozor: tori nevstává přes koleno.
Stránka | 51
4.31 Varianty mae-ukemi: (yoko-mae-ukemi) Tato varianta pádu se používá např. u některých technik yoko-sutemi-waza (např. yokootoshi, daki-wakare), tzn. v situaci, kdy je potřeba provést pád vpřed z vychýlení do strany (kolmo od přímého směru). Tori výrazně ukročí stranou (ideální nácvik je v obranném postoji) a kolmo od své výchozí pozice (v přímém směru) provede pád. Končí v postoji nebo v lehu. Pozor: tori nevstává přes koleno.
Stránka | 52
Závěr Technika pádů je v mnohých školách či klubech zanedbávána. Dostupné publikace se zabývají technikou pádů „pouze“ v rámci úvodu do celkového tělovýchovného systému judo. Většina metodických materiálů poukazuje na 3 základní verze pádů – tj. pád vzad, pád stranou a pád vpřed. Když máte štěstí, narazíte i na několik málo průpravných cviků k těmto třem variantám. Každý judista, který praktikuje techniky z GO-KYO ale musí vědět, že si se základními variantami pádů nevystačí. Nedostatky se odhalují především při nácviku sutemiwaza – např. tani-otoshi, yoko-otoshi…, kde často zvolí cvičenec nevhodnou variantu pádů a technika je pak „kostrbatá“ a principiálně nepěkná. Průpravné cviky na pády, které popisuji v této seminární práci, nejsou povinné a nejsou ani součástí podmínek pro udělení stupňů technické vyspělosti, nicméně, myslím si, že pokud trenér zná více průpravných cviků, které může při aplikaci během tréninkových jednotek libovolně střídat, obohatí to cvičence a odstraní tím stereotyp a klamný pocit žáků, že už všechny pády umí. Každý trenér zná několik variant nácviků, které mu dříve ukázal jeho trenér a s těmito znalostmi a dovednostmi dále pracují jeho svěřenci. Já jsem se od svého trenéra naučil také tři základní verze pádů. Další možnosti studia ukemi-waza se mi otevřely až od roku 2004, když jsem se začal intenzivně vzdělávat i mimo svou trenérskou praxi. Od prosince 2004 pravidelně navštěvuji různé semináře s významnými lektory a mistry judo. Nyní jsem dostal příležitost tyto semináře zúročit a vytvořit „kuchařku průpravných cviků“. Věřím, že alespoň někomu z naší judistické komunity budou tyto materiály prospěšné. Mě tato seminární práce motivovala minimálně k tomu, že už nyní připravuji další průpravné cviky, které do této verze z časových a organizačních důvodů nebyly zahrnuty.
Stránka | 53
Semináře a tréninkové pobyty JUDO, z kterých jsem čerpal poznatky a inspiraci pro mou seminární práci: r. 2004 (Praha)
Toshikazu OKADA – 6.Dan (Kodokan)
r. 2005 (Ženeva)
Mitsuhiro KONDO – 9.Dan (IMAF)
r. 2005 (Praha)
Toshikazu OKADA – 6.Dan (Kodokan)
r. 2006 (Třešť)
Toshikazu OKADA – 6.Dan (Kodokan)
r. 2007 (Třešť)
Yasuaki KAJI – 5. Dan (Kodokan)
r. 2008 (Třešť)
Yasuaki KAJI – 5. Dan (Kodokan)
r. 2008 (Třešť)
Tosio KAIDA – 8. Dan (Kodokan)
r. 2009 (Praha)
Vladimír LORENZ – 8. Dan (IJF)
r. 2010 (Dačice)
Zdeněk MÁTL - 8. Dan Ju-Jutsu
r. 2010 (Praha – ČSJu)
Hirofumi OTSUJI – 5. Dan (Kodokan)
r. 2011 (Dačice)
Zdeněk MÁTL - 8. Dan Ju-Jutsu
r. 2011 (Teplice - ČSJu)
Vincente Carattelá – 7.Dan (IJF)
r. 2012 (Dačice)
Zdeněk MÁTL - 8. Dan Ju-Jutsu
Stránka | 54
