Letní filmová Škola / Uherské hradiŠtĚ (42)
2 3 4
pátek sobota neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota
22.07. 23.07. 24.07. 25.07. 26.07. 27.07. 28.07. 29.07. 30.07.
Soutěž, novinky LFŠ Rozhovor: Ivan Passer Fokus: Filipíny
5
Intimní osvětlení r. Ivan Passer ► Pátek 22.07. Kino Hvězda / 19:30
Z dnešního programu doporučujeme 7 Komiks
MIX
Novinky 42. LFŠ
Filipínská netopýří hlavička
Nuda nehrozí!
S kinematografií na Filipínách to není jednoduché. Jelikož tam neexistuje národní filmový archív, mnoho snímků se vůbec nedochovalo nebo nemají anglické titulky. To platí zejména pro specifický žánr tzv. bomba filmů, lehkých erotických žánrovek populárních zejména v 60. a 70. letech. O jaké skvosty tedy Filmovka přišla?
Adéla Kabelková
Batuta ni Drakula – Drákula má svého netopýra. Ten má ale do zvířátka daleko. Drákula tak říká svému dildu s netopýří hlavičkou. Egg – Mladý delikvent si začne aférku s farmářovou ženou. Tu hraje patnáctiletá dívka. Tvůrce zjevně příliš netrápilo, že natáčejí sexuální scény s nezletilou herečkou. Talong – Netradiční genderově obrácené pojetí Popelky. Žena hledá muže, do kterého se zamilovala. Místo střevíčku ale běhá po vesnici s velkým lilkem.
soutěž Doufáme, že první den Filmovky hodláte vydržet až do brzkého rána, takže naši tradiční soutěž odpálíme otázkami k hororu Útok krabích monster. Arcidílo krále braku Rogera Cormana se promítá ve 23.30 v kině Hvězda. Správné odpovědi posílejte na e-mail
[email protected]. Vyhrát můžete dárkový balíček LFŠ. Držíme palce! 1. Jmenujte alespoň jednoho ze známých hollywoodských herců, kteří svou kariéru začali ve filmech Rogera Cormana.
2. Jakou zbraň nasadí ve filmu Útok krabích monster zlotřilí krabi proti skupině izolovaných vědců? a) katany b) luky c) dynamit
Srdcovka Radany Korené: Frida Pokud jste ještě neviděli Fridu, snímek Julie Taymorové (která mimochodem přijede letos na Filmovku), tak se na něj rozhodně vydejte dnes od 21.30 do Sportovní haly! Čeká vás skvělá Salma Hayeková v roli Fridy Kahlo, mexické malířky, a především výjimečné ženy, která milovala a naplno žila život ve všech jeho formách. Taymorové se podařilo i s pomocí oživlých obrazů („tableau vivant“) představit nejen její dílo, ale především situace, v nichž vznikalo, životní okolnosti a z nich vyrůstající pocity, které právě prostřednictvím malování Frida zpracovávala a uvolňovala. To, co se pod jejíma rukama rodilo, bylo naprosto unikátní, vrcholně osobité a provokativní. A přestože byl
Filmovka se přehoupla do svého 42. ročníku, ale to neznamená, že by trpěla krizí středního věku. Rozhodně nezakonzervovala, i letos si užijete řadu novinek. Nejpraktičtější informace přichází hned na úvod: ve Slováckém divadle se letos kvůli rekonstrukci nepromítá, zato máme zbrusu nový prostor v Tenisové hale a kapacita Sportovní haly se zvýšila na 400 míst. LFŠ je stále především o oslavě filmu a filmařského řemesla. „Letos jsme podstatně rozšířili odborný program, který už nebude jen doplňovat a prohlubovat jednotlivé sekce, ale věnuje se i současným problémům české kinematografie,“ říká programová ředitelka LFŠ Iva Hejlíčková. Kromě tradičních Lekcí filmu od našich hostů a Filmové akademie je pro vás připraven i Kinolektorát, Storyboard Workshop od Kurta van der Basche nebo přednášky na různorodá témata… Od vysokého umění se teď vrhněme ke světským radovánkám. Divadelní stan vám bude po celou dobu LFŠ volně k dispozici a každý večer v něm proběhnou tematicky laděné party. Ředitelka festivalu a předsedkyně AČFK Radana Korená dodává: „Výrazněji jsme oživili Smetanovy sady, kde najdete více stanů. Novinkou je Literární stan, v němž budou denně probíhat různá autorská čtení, setkání a debaty.“ Dvojnásobně se zvětšil RESPEKT stan, svůj vlastní bude mít nově i Česká televize a taky děti. Dětský stan vyroste u Slovácké búdy. V LFŠ work & shop zóně si můžete nově vytvořit vlastní čelenky, tašky či škrabošky. Další možností je nažehlit si na tričko vybraný motiv a připravena je pro vás i výroba originálních suvenýrů z obalů VHS kazet. A v pátek 29. července si od 14 hodin můžou dobrodružné povahy vyzkoušet akci s názvem Rychlý hadry. Během ní tým Zootu svleče první příchozí a zdarma je znovu oblékne do designových kousků. Tak co, máte v plánu z letošní LFŠ vytřískat co nejvíc?
NA LFŠ MOBILNĚ! STAHUJTE OFICIÁLNÍ MOBILNÍ APLIKACI LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA 2016
její život opravdu plný velké bolesti – jak fyzické, tak psychické –, bylo v něm minimálně stejně tolik lásky, vášně, krásy, odvahy, a hlavně silné vůle. Což je a stále bude velmi inspirativní. Velice doporučuji! Radana Korená je ředitelkou LFŠ a předsedkyní AČFK.
► ANDROID
► iOS
+ CELÝ PROGRAM V TELEFONU, DETAILNÍ ANOTACE, SESTAVENÍ VLASTNÍHO PROGRAMU, INTERAKTIVNÍ I OFFLINE MAPA FESTIVALOVÝCH MÍST A KAPACITY SÁLŮ
HODNOŤTE POMOCÍ APLIKACE FILMY A DOPROVODNÝ PROGRAM A DEJTE TAK DRAMATURGŮM ZPĚTNOU VAZBU. HLEDÁME TOP 3 SNÍMKY LETOŠNÍ FILMOVKY. TAGUJ #LFS2016 LETNIFILMOVASKOLA @LFSKOLA LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ OFICIÁLNÍ HASHTAG: #LFS2016 KE STAŽENÍ MŮŽETE VYUŽÍT BEZPLATNÉ WI-FI V KINĚ HVĚZDA. LFS.CZ
2
Rozhovor
Režisér Ivan Passer: Nová vlna? Vzájemně jsme si fandili Zbyněk Vlasák
– a ona v něm seděla na lavičce. Přistoupil jsem k ní, představil jsem se a zeptal, jestli by se mnou jela zítra točit film do Písku. A ona proč ne, že je vdova. Ve filmu je paní Vlková fantastická. V čem podle vás bylo kouzlo nové vlny? V sounáležitosti, na kterou dneska už moc nenarazíte. Byli jsme spolužáci z FAMU, znali jsme se, fandili jsme si. Bylo nám jasné, že úspěch jednoho je úspěchem všech. Občas se mi po tom kolektivním duchu ještě dneska stýská. Taky jste byli dost divoká parta, vypráví se historka, jak Jan Němec střílel, prý z legrace, Martě Kubišové do oken. Často se o vás v novinách psalo v dost nelichotivém světle. Vnímali jste, jak se na vás dívají takzvaní obyčejní lidé? Myslím, že moc ne. Byli jsme mladí, a to vás podobné věci netrápí. Nejste opatrní, mnohem víc riskujete. My se spíš navzájem hecovali, než abychom brali na okolí nějaké zvláštní ohledy.
3 LFŠ večer oficiálně zahájí projekce jednoho z nejvýraznějších snímků nové vlny, nedávno digitálně zrestaurovaného Intimního osvětlení. Dorazí i jeho režisér Ivan Passer, který zároveň obdrží Výroční cenu AČFK za „celoživotní boj o zachování umělecké svobody jak v československé, tak exilové tvorbě“. My si ho odchytli ještě na festivalu v Karlových Varech. O celé své filmařské kariéře mluvíte jako o sérii náhod. A nejvíc se v této souvislosti vracíte ke svému režijnímu celovečernímu debutu Intimní osvětlení z roku 1965. Jaké náhody tedy stály u jeho zrodu? Já jsem nikdy neměl ambici režírovat, byl jsem radši scenáristou, patřil jsem do týmu Miloše Formana. Ale jednoho dne mi zavolal Václav Šašek, že by měl námět, ale nechtějí mu ho v dramaturgické skupině Šebor–Bor zaplatit, dokud si nenajde režiséra. A že potřebuje peníze, protože se oženil a nemá na nábytek. Tak jsem mu řekl, ať mě tam klidně nahlásí. Ani jsem si to nepřečetl a zapomněl na to. O pár týdnů později mi zavolali, že to jdeme dělat a co na ten námět říkám. Takže jsem se režisérem stal opravdu náhodou. Ale nezůstalo jen u této jedné. Další mě potkaly, když jsme hledali herce, kteří jsou myslím jednou z největších atrakcí
Intimního, jak já tomu filmu zkráceně říkám. Rozhodl jsem se, že když to můžou dělat Taliáni, že i já obsadím neherce. Oba hlavní hrdinové jsou muzikanti a já nechtěl, aby to hrál někdo, kdo bude muset hru na housle předstírat. S Mirkem Ondříčkem jsme se už předtím domluvili, že budeme točit i v Písku v hudební škole. Stojíme tam a on že chodby jsou moc tmavé a měly by se zesvětlit. A jak tak mluvil, vidím koutkem oka, že jde někdo kolem, a takhle jsem po něm sáhl. Otočím se a přede mnou stojí Bambas, tedy Karel Blažek, který na té škole působil jako zástupce ředitele. Nechtěl to hrát, ale ukecal jsem ho, aby si aspoň přečetl scénář. A on se v něm našel: „Vždyť je to o mně!“ Do příběhu dvou pozdních třicátníků, kteří mají, podobně jako celá tehdejší socialistická společnost, pocit nenaplněných ambicí, jste obsadil taky Vlastimilu Vlkovou, jež tím ve skoro šedesáti letech odstartovala svou velkou kariéru malých rolí. Zahrála si pak ve Vláčilovi i v Troškovi. Dělala mi v Intimním babičku. Ale co já se jí nahledal! Tři dny jsem zoufalý chodil po Praze a všímal si už jen starších žen. Jenže nic. A tak jsem se vydal z Václaváku do Film klubu na Jungmannově náměstí, kde byl telefon, abych zavolal na Barrandov, že jsem ji nenašel a že musíme odložit začátek natáčení. Zkrátil jsem si cestu přes malý parčík
Na LFŠ se letos hrají i vaše americké filmy. Když jste odcházel do emigrace, počítal jste s tím, že budete i nadále točit? Po pravdě vůbec, nenapadlo mě, že by mě nechali dělat filmy, v cizí zemi a v cizím jazyce. Ale nakonec mi pomohla, jak jinak, náhoda. Na jedné party v New Yorku jsem se potkal s Davidem Miltonem. Byl to divadelní dramatik, skamarádili jsme se a on mě pozval na premiéru své hry do jednoho malého divadélka ve West Village. Přišli na ni čtyři lidi, z toho dva odešli o přestávce. A já, abych Davida trochu povzbudil, jsem mu navrhl, že spolu podle té hry uděláme scénář. A tak vznikl film Zrozen k vítězství z roku 1971, moje první americká režie. Bylo snadné scénář dostat až k realizaci? Bylo, až mě tenkrát zarazilo, jak lehké je točit v Americe filmy. V dalších letech jsem samozřejmě poznal, že je realita trochu jiná. David náš scénář, který vznikl během asi tří měsíců, přes známého nabídl do studia United Artists. A oni se zaradovali. Uzavřeli předtím totiž smlouvu s hercem Georgem Segalem, že mu musí ročně nabídnout tři scénáře, a ten rok mu zrovna neměli co poslat. No a Segalovi se to zalíbilo. Myslím, že ten film je dnes vnímán jako klasika, že vyzrál jako dobré červené víno. Ale zase – všechno to byla velká náhoda.
Program Fokus: Filipíny
Co ostrov, to film
Ondřej Moravec
Superhrdinka v extraordinérních bikinách zachraňuje svět před filipínskou „medúzou“. Mladý gigolo tancuje podivný mýdlový tanec v manilském gay klubu. Středoškolské duo zákeřných ošklivek se mění v pruderní barbíny. Pestrý filipínský filmový mix – už tento týden ve vašem slováckém kině! Základní rejstřík znalostí o Filipínách průměrné středoevropské bytosti: jejich vlajka je trochu podobná té české (jen víc sluníčková), zemi tvoří asi sedm tisíc ostrovů a jedním z národních pokrmů jsou kachní vajíčka s nevylíhlým zárodkem. Po filmu ani památky. Ale zdání klame. I většina mainstreamových filmových fanoušků už stihla narazit na filipínské režiséry nebo herce. Ti, kteří pamatují béčkový seriál Strážci vesmíru, si jistě vzpomenou na Modrého strážce (herec s filipínskými předky Michael Copon) a ti, již se chystají na poslední díl animáku Doba ledová: Mamutí drcnutí, ty možná drcne jméno filipínského spolurežiséra Galena T. Chua. Filipínská kinematografie toho však nabízí mnohem víc – od bizarních sci-fi přes válečné spektákly až po artové snímky, které promítají festivaly po celém světě. Skoro by se chtělo říct – co ostrov, to film.
Brocka uchvátil i Scorseseho Nejprve je radno zaplout za legendou, jež otevřela filipínské vody světu – Linem Brockou. Jako jeden z prvních tvůrců prorazil barikádu lokální béčkové produkce a jeho snímky se dostaly na přední festivaly. Jeho mistrovské dílo
Nadané studentky (režie: Chris Martinez, 2014) → pátek 22.07. / Tenisová hala / 23.30
Insiang z roku 1976 bylo vůbec prvním filipínským filmem, který se probojoval do Cannes. Vypráví příběh mladé dívky Insiang, jež žije ve špinavém a běsnícím slumu Tondo, jenž původně milou holku promění v bezpáteřní mrchu. V Cannes se pak hrály ještě další čtyři jeho tituly. Festivaloví dramaturgové oceňovali především, že svými díly bojoval za lidská práva na Filipínách, upozorňoval na sociální problémy v zemi a podporoval různé společenské menšiny. Nejvýrazněji LGBT komunitu, k níž se sám aktivně hlásil. Gay motivy jsou patrné v mnoha jeho snímcích, nejvíce pak v kontroverzním Macho Dancerovi (1988), který dokonce domácí cenzura nechala přestříhat (dlouhé záběry na znuděné onanující tanečníky v gay klubech nepovažovali cenzoři v osmdesátkách za nijak
O dlooouhých filmech Je únor 2016 a možná nejslavnější americká herečka a dočasně vedoucí festivalové poroty Meryl Streepová sedí na Berlinale v kině. Před ní je jedna z největších výzev. Nebo spíše nejdelších. Stráví tu více než osm hodin, doprovázených ukolébavkou. Ukolébavkou pro bolestné tajemství, nejnovějším filmem od Lava Diaze. Právě extrémní délka snímků tohoto filipínského režiséra proslavila a dramaturgové se už nebojí jeho tituly servírovat i americkým porotcovským hvězdám na světových festivalech. Diaz diváka ponouká k tomu, aby se zastavil v čase, nutí ho ke zcela jinému přístupu ke kinematografii. Často volí černobílou kameru a nepoužívá hudbu. Jak pravil Béla Tarr, režisér téměř osmihodinového Satanského tanga,
Počátky minulosti (režie: Lav Diaz, 2014) → pondělí 25.07. / Tenisová hala / 17.00
podobné filmy lze absorbovat pouze v kině na velkém plátně. A zkusit si to můžou i diváci letošní Filmovky, konkrétně v pondělí 25. července od 17.00 v Tenisové hale. Není ale třeba panikařit, dramaturgové byli milosrdní – Diazův hypnotický snímek Počátky minulosti má jen necelých šest hodin.
zvlášť cool) a režisérská verze se promítala pouze v zahraničí. Ani Manila ve spárech světla (1975) se tomuto tématu nevyhýbala. Film uchvátil i režiséra Martina Scorseseho, jehož nadace ho nechala v roce 2013 digitálně zrestaurovat. Vedle těchto, někdy doslova vymydlených klenotů filipínská kinematografie láká i mnoha peprnými žánrovkami. Feministický akčňák Návrat Darny (1994) odkazuje k superhrdince v červených bikinách disponující obrovskou silou, která se stala nejpopulárnější komiksovou postavou v dějinách Filipín. O jejích dobrodružstvích bylo natočeno celkem už čtrnáct filmů a patnáctý se nyní dokončuje. Také jí byly věnovány tři televizní série, dělala i reklamu na auta nebo na její počest vzniklo baletní představení. Návrat Darny se považuje za jeden z nejúspěšnějších filipínských snímků, a to nehledě na filmové triky, jež pocházejí z digitálního pravěku, připomínající třeba legendární Souboj Titánů z osmdesátých let. Souostroví žánrovek ale nebere konce – kina v Hradišti budou hrát i romantické komedie, gangsterky, horory, fantasy či tzv. filmy ze střední. Z těch stojí za zmínku například Nadané studentky (2014), tak trochu parodie na Ošklivku Katku a další béčkové záležitosti podobného ražení. Hned ve dvou titulech se ukáže slavný filipínský herec Fernando Poe Jr., jenž to dotáhl až na kandidáta na prezidenta země, náhlé úmrtí ale jeho politickou kariéru ukončilo. Poe se objevil ve více než 200 filmech – na LFŠ bude s pomocí magické síly meteoritu bojovat proti zlému čarodějovi ve fantasy Kovář (1980) a poté vymění kovadlinu za nabitou zbraň a pásku přes oko ve filipínské verzi Kmotra (1984).
4
Doporučujeme
5
Zimní soumrak → Kino Reduta 1 / 15.00 Celovečerní debut Wajdova spolužáka ze slavné filmové školy v Lodži se v roce 1956 tak radikálně odstřihl od do té doby povinné socrealistické tradice polské kinematografie, že ho doma kritici ani diváci nepochopili. Místo jasného angažovaného příběhu totiž nabídl melancholický, tichý pohled na konflikt v rodině starého železničáře, který skoro nemluví a jemuž okolí nadává do bolševiků. Jeho jediný přeživší syn se z války vrátil nečekaně s těhotnou ženou, což se nelíbí ani otci, ani mladé a zamilované sousedovic Celince. Oba si svou nespokojenost nesou zimní krajinou, oba se s ní musejí vyrovnat. Až historie ocenila odvahu, svobodu a umění Stanisława Lenartowicze, a proto dnes jeho nejlepší film můžete vidět na LFŠ v rámci přehlídky tzv. polské filmové školy. (ivp) Cesta gladiátorů 2000 → Kino Mír / 15.30 Jestli si myslíte, že na ujetá vozítka uhánějící dystopickým světem má copyright jenom George Miller ve svém Šíleném Maxovi, tak se šeredně pletete. Už čtyři roky před ním totiž vznikla sci-fi satira Cesta gladiátorů 2000, kde jezdí Sylvester Stallone ve vytuněných auťácích nesoucích smrt. Zapomeňte na souboje v římském Koloseu. Lid budoucnosti si žádá jinou brutální zábavu – krvelačnou rallye smrti, v níž zvítězí ten, kdo srazí více chodců. Děti a postarší občané jsou samozřejmě za víc bodů! V rámci této politicky nekorektní a bizarní patlanice pobaví i sedmdesátkový pohled na rok 2000, jenž je pro mnohé z nás už dávnou minulostí. Film z produkce krále braku Rogera Cormana navíc posloužil jako inspirace pro kultovní videohru Carmageddon. (aka)
Vítězové či poražení? → Sportovní hala / 15.30 Co by se stalo, kdyby Němci tajně obsadili anglickou vesnici a začali zde připravovat nacistickou invazi? Británie nikdy podobnou situaci řešit nemusela, ale studio Ealing v roce 1942 takové drama natočilo. Film, který režíroval Brazilec Alberto Cavalcanti, příkladně shrnuje, proč má Ealing pověst místa, kde vznikala díla nejlépe propagující britské hodnoty pospolitosti a stoicismu. Do boje proti nepříteli se tu totiž zapojí všichni (kromě jednoho zrádce) bez ohledu na věk či majetek. Vypravěč nás sice v úvodu uklidní, že jediná půda, kterou Němci při svém pokusu získali, přikryla jejich hroby na místním hřbitově, ale není to žádná selanka. Statečný boj obyvatel se neobejde bez násilí – několik scén dokonce tehdejší kritiku šokovalo. (ivp)
Intimní osvětlení → Kino Hvězda / 19.30 Procesu digitálního restaurování se letos dočkal další z ikonických filmů nové vlny. O Intimním osvětlení, režijním debutu předtím hlavně scenáristy Ivana Passera, se dodnes s údivem
říká, že prakticky nezestárlo. Je pořád stejně svěží a stále promlouvá ke všem životem zklamaným třicátníkům a čtyřicátníkům, přestože v době jeho vzniku tvrdili škarohlídi z Barrandova, že „se v něm nic neděje“. Snímek se stal brzy po premiéře hitem světových festivalů, tvůrci se díky němu dostali do San Sebastiánu, Vídně, ale taky do New Yorku, kam letěl Passer spolu s Formanem, který na tamní přehlídku doprovázel své Lásky jedné plavovlásky. To ještě ani jeden netušili, že se do Velkého jablka
za pár let přesunou na delší čas, do emigrace, protože se mezitím nová vlna roztříští o sovětské tanky. (zbn)
Funny Ha Ha → Kino Reduta 1 / 21.00 Možná vás bude její bezradnost trošku rozčilovat. Možná jí nebudete rozumět ani slovo. Jejímu trápení ovšem porozumíte dokonale. Marnie je totiž „holka od vedle“ se vším, co k tomu patří – neví, co chce dělat za práci, miluje kluka, který ji ne, chtěla by změnu, ale neví jakou. Vlivný nezávislý indie snímek Andrewa Bujalského položil základy takzvanému mumblecore žánru, jenž je definován mnohdy nekvalitní kamerou i zvukem – právě odtud pochází i jeho označení („mumble“ znamená mumlat). Pokud přistoupíte na hru naprosto realistických a zdánlivě prázdných dialogů i omílání „problémů prvního světa“, možná najdete odpovědi i na své zásadní životní otázky. Zádumčivá Marnie totiž tak trochu připomíná každého z nás. (tek) Hardcore Henry → Klub kultury / 23.59 Představte si, že otevřete oči, jste v kině a místo klasického filmu se před vámi spustí počítačová hra. Jen marně šátráte po ovládači nebo klávesnici. Hardcore Henry je typem filmu, který výrazně pracuje s videoherní stylizací – celý je natočený z pohledu první osoby jako klasické střílečky. S hlavním hrdinou Henrym utíkáte před skupinkou podivných zlounů, o nichž ani nevíte, co chtějí. Henry se totiž znovu narodil a nic si nepamatuje. Skáčete s ním z okna do okna, střílíte po nepřátelích… Jak padáte, kamera se třese, stejně jako hrdinův žaludek. Nejprve jste pěkně neohrabaní, pak se ale dostanete na „další level“ a akrobacie vám už nedělá problémy. Bude to ale stačit na hlavního bosse v závěru příběhu? (oma)
► Stane se Jakub Tytykalo, Irena Armutidisová: Výměna rolí → Galerie Slováckého muzea 17.00 Představujete-li si pod pojmem surrealismus jen Dalího ryby a rozteklé hodinky, zkuste změnu v podobě maleb a kreseb Jakuba Tytykala. Jeho tvorba kontrastuje s realistickými sochami a reliéfy Ireny Armutidisové, která vystavuje společně s ním. Přesto oba cosi spojuje – a to odhalování stereotypů.
Rozhovor
Velvyslanec Jaroslav Olša jr.: Zájem o filmy na Filipínách pořád stoupá Ondřej Moravec
Fádní odpoledne (režie: Ivan Passer, 1964) → pátek 22.07. / Kino Hvězda / 19.30
Slavnostní zahájení → Kino Hvězda 19.00 Letošní Filmovka dnes večer slavnostně odstartuje! Během zahájení obdrží Výroční cenu AČFK jeden z klíčových tvůrců československé nové vlny, režisér a scenárista Ivan Passer. Ten na Letní filmové škole uvede svou reprezentativní retrospektivu, jež obsahuje jeho tuzemskou tvorbu i snímky natočené po emigraci v Americe. Hned po slavnostním zahájení budou následovat režisérovy kousky Fádní odpoledne a Intimní osvětlení.
Simultánní překlad ve stylu drive-in → Kino Hvězda 23.30 Půlnoční sekce je znovu tady a rozhodně bude stát za to! Diváky čeká dvojprogram ve stylu drive-in projekcí tvořený absurdním monstr bijákem Útok krabích monster a morbidní černou komedií Kýbl krve. K tomu nechybí vícehlasý genderově vyvážený simultánní překlad s duem Samantha Bifidus a Jíra Fostrá z Festivalu otrlého diváka. (aka)
Přípravy filipínského fokusu patřily k nejnáročnějším za poslední léta. Organizátoři jen těžko sháněli všechny kopie – tamní produkční společnosti si staré snímky neuchovávají, a na ostrovech neexistuje ani žádný filmový archív. Důležitou roli v tomto boji sehrál Jaroslav Olša jr., který v současné době působí na Filipínách coby český velvyslanec.
Kromě toho, že se věnujete diplomacii, zajímáte se také o sci-fi. Napsal jste o něm několik knih. Jak je na tom filmové sci-fi na Filipínách? Na rozvojovou zemi překvapivě dobře, přece jenom tu svou roli hrály Spojené státy, jejich literatura, komiksy i filmy. Vůbec první – dnes bohužel ztracený – filipínský sci-fi snímek X3X pochází už z 30. let a podobné vznikaly ve velkém i potom. I když jsou třeba taky ztracené, zachovaly se aspoň jejich plakáty a propagační fotografie. Před půlstoletím byly navíc Filipíny oblíbeným místem amerických produkcí, které v zemi nacházely levné exteriéry a schopné filmaře. Natáčely se tu jak béčkové žánrovky, tak slavné filmy typu Apocalypse Now. Za zmínku stojí rovněž dávno zapomenutá americká produkce Terror Is a Man, natočená v roce 1959 významným filipínským režisérem Eddiem Romerem. Hlavní roli šíleného vědce měnícího divoká zvířata v částečně inteligentní bytosti si v ní zahrál Francis Lederer, možná vůbec první český herec, jenž uspěl v Hollywoodu. V současnosti se na Filipínách natáčí další z mnoha filmů o Darně, vy tu budete dělat úvod k jednomu ze starších snímků o téhle neohrožené superhrdince v bikinách, nazvanému Návrat Darny. Je originální především z genderové perspektivy. Hraje tato otázka ve filipínské kinematografii důležitou roli? Darna je mezi Filipínci kultovní hrdinkou a neztrácí svůj sex-appeal ani 70 let
Foto: Liba Taylor
Michal Bauer: Nahlédnutí – obrazy → Reduta – Galerie podkroví 18.30 V pořadí už třicátá osmá samostatná výstava hradišťského rodáka Michala Bauera představí jeho poslední díla. Ta se nesou v duchu geometrické malby, jež vzniká specifickou, časově náročnou technikou. Bauer dále své obrazy speciálně nasvěcuje, takže se díky němu můžete kulturně dovzdělat i v konceptuálním umění.
po svém vzniku. S genderovou perspektivou to ale často bylo na katolických Filipínách složitější – roli Darny několikrát ztvárňovali i muži. Celkově tam však dnes mají ženy silné postavení, i když to tak mnohdy na první pohled nevypadá. Velmi často je to právě žena, kdo dělá v rodinách ta zásadní rozhodnutí – a to se samozřejmě projevuje i ve filmech. Než jste se přesunul na Filipíny, působil jste šest let jako velvyslanec v Jižní Koreji. Ta je v Česku filmařsky mnohem známější i díky nezávislým režisérům, jako je kupříkladu Kim Ki-duk. Jak se podle vás liší filmový průmysl v obou zemích? Zatímco v Jižní Koreji se většina tamních producentů snaží proniknout do světa, a to nejen artovými snímky, na Filipínách se stále orientují výhradně na domácí trh, výjimkou jsou tvůrci jako Lav Diaz nebo Brillante Mendoza. Filipínský film je tak dnes zhruba v období, v němž se jihokorejský nacházel před dvaceti lety. Filipínská ekonomika roste, má to vliv i na kinematografii? Má, především díky rozmachu stále početnější střední třídy, která je schopna a ochotna vydávat peníze za kulturu. Zájem diváků znamená větší zisky pro producenty, a tedy možnost vyrábět nákladnější filmy. V květnu letošního roku se v Praze natáčel nový televizní seriál filipínské stanice ABS-CBN, která si podobné projekty ještě před nedávnem vůbec nemohla dovolit. Za pár let tak filipínský film bude jistě ještě mnohem dál, než je dnes.
6
Kecy po dvou deci
To je mi ale pěkné. A učešeme dneska copánky, nebo drdůlek? Dědo, život v patriarchátu je příšerný. Příšerný! Neustále narážím na skleněný strop a jsem tlačena do role pasivního estetického objektu!
Drdůlek
Dopito
O filmových klišé Tereza Krobová
Všimli jste si, jak často se nám stávají zážitky jak vystřižené z laciných snímků? Jak často si povíte „kdyby to bylo ve filmu, tak si řeknu, že scenárista je idiot“? Je docela příznačné, že jeden z takových transcendentálních zážitků, který maže hranici mezi realitou a fikcí, mě potkal hned při příjezdu na Filmovku, na nádraží v Hradišti. Představte si ten záběr! Hlavní hrdinka je křehká melancholická duše (tohle bude ve scénáři napsáno kurzívou). Neví, kam se z prázdného nádraží vydat, netuší, kde je hotel Morava (vymyslíme přitažlivější název) a co se životem (tady by měla přijít nějaká kytarovka). „Hotel Morava? Jdeme,“ ozve se. Stojí tam starší paní a netváří se vůbec. „Půjdu pomaleji, abyste mi stačila,“ hlesne ta malá žena. „Máte krásné město,“ pronesu nesměle. „Mně se nikdy nelíbilo,“ odsekne a zahajujeme konverzaci jak z příručky. O dětech, o tom, že už je trop na nohy a že učila zeměpis. A pak to přijde. „Víte, já začala po revoluci dost cestovat,“ dodá už značně veseleji. A vypráví. O Jižní Americe, o výstupu na šestitisícovky, o zlodějích v Kolumbii, o Etiopii i deštném pralese. Dívka pozoruje tu krásnou dámu a ví, že sama o světě ještě nic neví (tady se přidá západ slunce v protisvětle a nějaký citlivější ambient). „Tady to je. Zastavte se za mnou, bydlím vedle. Můžete přespat nebo si můžeme popovídat,“ dodá a vyrazí do dáli, opět zamračená. Život nabízí spoustu filmových klišé, která jsme si zvykli až cynicky ignorovat nebo považovat za nerealistická. Detail, polocelek, celek. Další kytarovka. Závěrečné titulky, konec!
herske Hradiste_inzerat_100x128mm.indd 2
14.07.16
Filmové listy pro vás připravili: Klára Kolářová (šéfredaktorka), Zbyněk Vlasák (zástupce šéfredaktorky), Adéla Kabelková, Tereza Krobová, Ondřej Moravec, Iva Přivřelová (redaktoři), Veronika Pleskotová (korektury), Štěpán Malovec (grafika), Štěpán Marko (sazba), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (scénář komiksu), Agentura NP (tisk).
host guest
země country
rok year
●
14.30 Klub kultury Rudý kapitán
V
host: Michal Kollár
Slovensko, ČR, 115 Polsko
2016 ✓ 124
●
14.30 Tenisová hala
Ve tvých očích
F
Jana Bébarová
114 Filipíny
2010 ✓ 75
●
15.00 Kino Hvězda
Dáma v jezeře
S
Viktor Palák
105 USA
1946 ✓ 99
●
15.00 Kino Reduta 1
Zimní soumrak
V
Petr Vlček
87 Polsko
1956 114
●
15.30 Kino Mír
Cesta gladiátorů 2000
I
Jiří Flígl
80 USA
1975 ✓ 95
●
15.30 Sportovní hala
Vítězové či poražení?
I
Věroslav Hába
92 Velká Británie
1942 ✓ 86
Galerie Jakub Tytykalo, 17.00 Slováckého muzea Irena Armutidisová: Výměna rolí
DP
30 199
●
17.00 Tenisová hala
Kamenný most
A
Jan Jílek
88 ČR
1996 138
●
17.30 Kino Reduta 1
Policejní strážnice
I
Věroslav Hába
85 Velká Británie
1950 ✓ 87 2016 ✓ 119
●
17.30 Klub kultury
Ani ve snu!
V
hosté: Petr Oukropec, Barbora Štikarová
ČR, Slovensko, 79 Bulharsko
●
18.00 Kino Mír
Macho Dancer
F
Jana Bébarová
136 Filipíny
1988 ✓ 72
●
18.00 Sportovní hala Bombalová
Z
host: Alejandro E. Goic
81 Chile
2011 ✓ 147
●
18.30 Reduta – Galerie podkroví
Michal Bauer: Nahlédnutí – obrazy DP
30 199
19.00 Respekt stan
VHSuper menu 1
180 206
DP
19.00 Kino Hvězda
Slavnostní zahájení
30
●
19.30
Fádní odpoledne
V
14 Československo 1964 ✓ 111
●
Intimní osvětlení
V
71
19.30 Kolejní nádvoří
17. CZ & SK Hello Jazz Weekend DP
210 194
●
20.30 Tenisová hala
Karaoke
A
10 ČR
2012 141
●
20.30 Tenisová hala Osm a půl
A
Aleš Říman
138 Itálie, Francie
1962 137
●
21.00 Kino Reduta 1
Funny Ha Ha
S
Jan Jílek
90 USA
2002 ✓ 103
●
21.00 Klub kultury
Předvečer svátku Všech svatých
S
Viktor Palák
105 USA
1978 ✓ 100
●
23 Československo 1949 165
●
21.30 Arie prerie L Letní kino Smetanovy sady Limonádový Joe aneb Koňská opera L
●
21.30 Sportovní hala
Frida
Z
123 USA
22.00 Divadelní stan
Vertigo Opening Party
DP 208
RWE letní kino 22.00 Masarykovo náměstí
Trabantem do posledního dechu L
●
host: Ivan Passer
95
Iva Hejlíčková
Československo
Československo
1965 ✓ 111
1964
163
2002 ✓ 153
96 ČR, Slovensko 2016 166
hosté: Jíra Fostrá, I Samantha Bifidus hosté: Jíra Fostrá, I Samantha Bifidus
63 USA
1957 ✓ 93
65 USA
1959 ✓ 93
Zběsilci
V
110 Maďarsko
2015 ✓ 127
23.30 Respekt stan
Zvířátka
DP
27 USA
2016 ✓ 206
●
23.30 Tenisová hala
Nadané studentky
F
Jana Bébarová
122 Filipíny
2014 ✓ 75
●
23.59 Klub kultury
Hardcore Henry
S
Viktor Palák
96 Rusko
2015 ✓ 102
●
23.59 Sportovní hala
Kruté moře
I
Iva Hejlíčková
126 Velká Británie
1953 ✓ 88
●
8.30 Kino Hvězda
Proměna
S
Viktor Palák
53 Německo
1975 103
●
8.30 Tenisová hala
Zkáza krásou
V
host: Jan Gogola ml.
90 ČR
2015 122
●
23.30 Kino Hvězda
Útok krabích monster
●
23.30 Kino Hvězda
Kýbl krve
●
23.30 Kino Reduta 1
●
Zdeněk Blaha
23.07. sobota / saturday
9.00 Dětský stan Lunapark filmových vynálezů
DP hosté: A. F. Lipovská, J. Forejt, M. Řezáčová 180 185
●
Byl jsi zvážen na vahách 9.00 Kino Reduta 1 a shledán lehký
F
Jana Bébarová
130 Filipíny
1974 ✓ 71
●
9.00 Klub kultury
Muž v bílém obleku
I
Michael Málek
86 Velká Británie
1951 ✓ 88
●
9.30
Noci a víkendy
S
Jan Jílek
79 USA
2008 ✓ 105
●
10.00 Kino Hvězda
Šmírák
S
Viktor Palák
101 Velká Británie
1960 ✓ 99
A Další
F Fokus: Filipíny
Sportovní hala
I Inventura
S Spektrum
V Visegrádský horizont
A AČFK uvádí
Z Zvláštní uvedení
L Letní kina
OP Odborný program
DP Doprovodný program
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce doprovází české titulky.
úvod introduction
program – strana programme – page
název title
english friendly
místo place
délka / lenght
čas time
sekce / section
► 22.07. PÁTEK / Friday
