Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky

účetnictví, daní a práva pro nestátní (soukromé) neziskové organizace. Autorka se zabývá vybranými problémy, s nimiž se neziskovky potýkají, čerpá přitom ze svojí odborné praxe a lektorské činnosti. Samozřejmostí je promítnutí legislativních změn podle nového občanského zákoníku a novel zákona o účetnictví a daňových zákonů. Po přečtení knihy se budete orientovat ve veškeré legislativě pro nestátní neziskové organizace. Ty mají velmi složité postavení jak u DPH, tak u daně z příjmů, popřípadě u dalších daní. Kniha je určena zejména ekonomickým

Anna Pelikánová

Kniha je jedinečným uceleným přehledem poznatků v oblasti financování,

pracovníkům a účetním v těchto subjektech a všem, kteří mají tuto oblast na starosti. Jádrem je účetní a daňová problematika.

ekonomické fakultě Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Poté vystudovala Pedagogickou fakultu na Ostravské univerzitě. Pracovala v nadnárodních zahraničních firmách a ve státní správě, kde vedla ekonomické oddělení. Kromě toho vyučovala na VŠ. Lektorské činnosti se věnuje od roku 2000. Je odborně velmi fundovaná a má mnoho cenných zkušeností ze své dvacetileté praxe.

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected] www.grada.cz

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky

Vystudovala Ekonomiku a provoz silniční a městské dopravy na Provozně

pro nestátní neziskovky Anna Pelikánová

Ing. Anna Pelikánová Ve své profesní praxi se zaměřuje zejména na problematiku účetnictví a daní podnikatelských a neziskových subjektů.

Účetnictví, daně a financování

Vznik a registrace neziskových organizací Financování činnosti neziskových organizací Přehled právních, účetních a daňových předpisů Daň z příjmů, široký a úzký základ daně Aplikace daně z přidané hodnoty

Účetnictví, daně a financování

pro nestátní neziskovky Anna Pelikánová

Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Edice Účetnictví a daně

Ing. Anna Pelikánová

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6086. publikaci Realizace obálky Jan Dvořák Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka Ing. Šárka Kratochvílová Počet stran 320 První vydání, Praha 2016 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice

______________________________________________________

© GRADA Publishing, a.s., 2016 ISBN 978-80-271-0999-9 (ePub) ISBN 978-80-271-0998-2 (pdf) ISBN 978-80-247-5699-8 (print)

GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz

Obsah Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.

Význam neziskového sektoru v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Postavení neziskového sektoru v národním hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Vybrané oblasti působnosti neziskového sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Charakteristické znaky a funkce nestátních neziskových organizací . . . . . . . 1.4 Tradice a vývoj nestátních neziskových organizací v ČR . . . . . . . . . . . . . . . 1.5 Ekonomické ukazatele pro nestátní neziskové organizace . . . . . . . . . . . . . . . 1.6 Problémy v neziskovém sektoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15 15 16 17 18 20 20

2.

Místo neziskových organizací v právním řádu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Veřejná prospěšnost a nový občanský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Veřejně prospěšný poplatník dle zákona o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Veřejné rejstříky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Co se stalo po 1. lednu 2014 s bývalými rejstříky? . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Co tedy bylo a je nutné udělat a v jakých lhůtách? . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Nesprávnost nebo neúplnost údajů v rejstříku . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21 21 22 23 24 24 25

3.

Druhy neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.1 Druhy neziskových organizací z globálního hlediska . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3.2 Druhy neziskových organizací dle zřizovatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

4.

Nový občanský zákoník a právní formy nestátních neziskových organizací . . 4.1 Nové právní formy nestátních neziskových organizací po rekodifikaci . . . . . 4.2 Jak probíhala transformace nestátního neziskového sektoru? . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Příklad na občanské sdružení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Příklad na organizaci s mezinárodním prvkem . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Příklad na nadaci a nadační fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4 Příklad na obecně prospěšnou společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.5 Příklad na zájmové sdružení právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.6 Příklad na církevní právnickou osobu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27 27 28 28 28 29 29 29 29

5.

Vznik, zánik a řízení vybraných forem nestátních neziskových organizací . . . 5.1 Spolek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Ústav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Nadace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Nadační fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Sociální družstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6 Další nestátní neziskové organizace upraveny jinými zákony než NOZ . . . . 5.6.1 Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby . . . . . . . 5.6.2 Politické strany a politická hnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6.3 Honební společenstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6.4 Obecně prospěšné společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6.5 Zájmová sdružení právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30 30 31 32 34 34 35 35 35 35 35 36

6.

Financování nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Obecné principy financování nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . 6.1.1 Vícezdrojovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.2 Samofinancování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3 Fundraising . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3.1 Formy fundraisingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3.2 Základní metody fundraisingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3.3 Zásady jednání s dárcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3.4 Znalost motivů individuálních dárců . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.4 Neziskovost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.5 Daňové úlevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Způsoby financování nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Nástroje financování nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Finanční zdroje nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1 Vlastní zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1.1 Členské příspěvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1.2 Příjmy z výkonu hlavní činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1.3 Příjmy z doplňkových činností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1.4 Podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.2 Cizí zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3 Potenciální zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3.1 Příspěvky ze zdrojů Evropské unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3.2 Dotace státu a municipalit nestátním neziskovým organizacím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3.3 Příspěvky nadací a nadačních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3.4 Firemní dárcovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3.5 Individuální dárcovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3.6 Další zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Státní dotační politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Soukromé financování neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

37 37 37 37 38 39 39 40 41 41 42 42 42 43 43 43 43 44 44 45 45 45

7.

Ekonomika nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Právní předpisy pro nestátní neziskové organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.1 Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.2 Vyhláška č. 504/2002 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.3 Vyhláška č. 507/2002 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1.4 České účetní standardy č. 401–414 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Vnitřní předpisy nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Finanční řízení a rozpočet neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.1 Rozpočet a jeho sestavování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

52 52 53 53 54 54 55 55 56

8.

Účetní souvislosti aktivit nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.1 Změny v terminologii od 1. 1. 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Jednoduché účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.3 Novela zákona o účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4 Účetní knihy v jednoduchém účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4.1 Peněžní deník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4.2 Kniha pohledávek a závazků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4.3 Pomocné knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

58 58 59 59 62 66 66 68 69

46 46 46 46 47 47 50

8.2 8.3 8.4 9.

8.1.5 Podvojné účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 8.1.5.1 Podvojné účetnictví obecně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 8.1.5.2 Legislativní úprava účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 8.1.5.3 Účtování v jednotlivých účtových třídách . . . . . . . . . . . . . . 79 8.1.5.4 Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek . . . . . . . . . . . . . . . . 79 8.1.5.5 Účtová třída 1 – Zásoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 8.1.5.6 Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.1.5.7 Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 8.1.5.8 Účtová třída 5 a 6 – Náklady a výnosy . . . . . . . . . . . . . . . . 97 8.1.5.9 Účtová třída 9 – Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky . . . 100 Roční účetní závěrka v nestátních neziskových organizacích . . . . . . . . . . . 105 Povinnost zveřejnění účetní závěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Audit ve vybraných neziskových organizacích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Daně a nestátní neziskové organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Daň z nemovitých věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.1 Daň z pozemků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.2 Daň ze staveb a jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Daň z nabytí nemovitých věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Daň silniční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Daň z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1 Změny v zákoně o daních z příjmů od 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1.1 Veřejně prospěšný poplatník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1.2 Úroky z účtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1.3 Skupina veřejně prospěšných poplatníků s tzv. širokým základem daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1.4 Bezúplatné příjmy z darů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1.5 Nedaňové výdaje (náklady) dle § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2 Možnosti režimů zdanění příjmů u nestátních neziskových organizací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2.1 Rozdělení příjmů u veřejně prospěšných poplatníků . . . . 9.4.2.2 Příjmy, které nejsou předmětem daně . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2.3 Příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou osvobozené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2.4 Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2.5 Příjmy zahrnované do základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2.6 Praktický příklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3 Schéma postupu zjištění základu daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3.1 Položky zvyšující základ daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3.2 Položky snižující základ daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3.3 Snížení základu daně a daňová povinnost . . . . . . . . . . . . . 9.4.4 Daňové souvislosti darování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.4.1 Daňové souvislosti dárcovství u dárce, kterým je fyzická osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.4.2 Daňové souvislosti dárcovství u dárce, kterým je právnická osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.4.3 Daňové souvislosti dárcovství u obdarovaného . . . . . . . . 9.4.4.4 Účtování o daru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

112 112 114 115 118 121 128 130 130 132 133 133 133 133 136 137 141 145 146 147 149 149 151 152 160 161 163 164 167

9.5

9.4.5 Praktická část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.5.1 Poplatník s úzkým základem daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.5.2 Poplatník se širokým základem daně . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.5.3 Praktický příklad na dar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6 Vybrané daňové problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.1 Paušální výdaj na dopravu od 1. 1. 2014 . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.2 § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů . . . . . . . . . 9.4.6.3 § 25 odst. 1 písm. zp), zq) zákona o daních z příjmů . . . . 9.4.6.4 Uplatňování odpisů do daňově uznatelných výdajů . . . . . 9.4.6.5 Kurzové rozdíly u nestátních neziskových subjektů . . . . . 9.4.6.6 Úrok z jistoty dle nového občanského zákoníku . . . . . . . . 9.4.6.7 Finanční leasing – následné rozšíření definice v roce 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.8 § 23 odst. 6 zákona o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.9 Členské příspěvky, které se považují za daňový výdaj . . . 9.4.6.10 Hmotný a nehmotný majetek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.11 Opravné položky k pohledávkám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.12 Odpis pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.13 Postoupení pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.14 Rezervy a neziskové organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.6.15 Stravování zaměstnanců z pohledu daně z příjmů . . . . . . 9.4.6.16 Cestovní náhrady zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Daň z přidané hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1 Základní pojmy zákona o DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1.1 Předmět daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1.2 Ekonomická činnost a daňové subjekty . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1.3 Sazby daně, hlavní a vedlejší plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1.4 Místo plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2 Osvobozená plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.1 Základní poštovní služby a dodání poštovních známek (§ 52 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.2 Dodání vybraných nemovitých věcí (§ 56 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.3 Nájem vybraných nemovitých věcí (§ 56a zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.4 Výchova a vzdělávání (§ 57 zákona o DPH) . . . . . . . . . . 9.5.2.5 Zdravotní služba a dodání zdravotního zboží (§ 58 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.6 Sociální pomoc (§ 59 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.7 Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.8 Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.9 Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně (§ 63 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2.10 Osvobození od daně při dovozu zboží (§ 71 písm. f) zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

168 169 172 174 174 174 175 175 176 176 177 177 178 179 179 200 204 205 205 207 210 217 219 219 221 223 224 227 228 229 230 232 237 240 241

244 245 245

9.5.3 Plátce, identifikovaná osoba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.3.1 Povinnost registrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.3.2 Osoba neusazena v tuzemsku, osoba osvobozena, osoba registrovaná k dani v EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.4 Vznik povinnosti přiznat daň nebo uskutečnění plnění . . . . . . . . . . 9.5.5 Daňové doklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.5.1 Zjednodušený daňový doklad (§ 30 zákona o DPH) . . . . . 9.5.5.2 Splátkový kalendář (§ 31 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . 9.5.5.3 Platební kalendář (§ 31a zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . 9.5.5.4 Souhrnný daňový doklad (§ 31b zákona o DPH) . . . . . . . 9.5.5.5 Doklad o použití (§ 32 zákona o DPH) . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.5.6 Daňový doklad při dovozu zboží (§ 33 zákona o DPH) . . 9.5.5.7 Daňový doklad při vývozu zboží (§ 33a zákona o DPH) . 9.5.6 Přenos daňové povinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.7 Daňové přiznání k DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.8 Základ daně a výpočet daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.9 Nárok na odpočet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.10 Oprava základu daně a výše daně a oprava v jiných případech . . . . 9.5.10.1 Oprava základu daně a výše daně dle § 42 zákona o DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.10.2 Oprava základu daně a výše daně dle § 43 zákona o DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.11 Uplatňování DPH v rámci EU a ve vztahu k třetím zemím . . . . . . . 9.5.12 Částečný odpočet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.12.1 Poměrný koeficient podle § 75 zákona o DPH . . . . . . . . . 9.5.12.2 Krátící koeficient podle § 76 zákona o DPH . . . . . . . . . . . 9.5.13 Úprava odpočtu a vyrovnání u majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.13.1 Úprava odpočtu u dlouhodobého majetku dle § 78 zákona o DPH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.13.2 Vyrovnání odpočtu daně dle § 77 zákona o DPH . . . . . . . 9.5.14 Praktický příklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

246 248 249 250 253 255 255 255 255 256 256 256 256 260 264 266 268 268 270 271 275 277 280 285 285 288 290

Seznam obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297 Seznam grafů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298 Seznam tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 Výběr z použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302 Příloha A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Příloha B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 308 Účetní osnova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314

Seznam zkratek

11

Seznam zkratek ČR EU ČSÚ MF HDP NO NNO OPS ČÚS NOZ

– Česká republika – Evropská unie – Český statistický úřad – Ministerstvo financí – hrubý domácí produkt – neziskové organizace – nestátní neziskové organizace – obecně prospěšná společnost – České účetní standardy

– zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon o OPS – zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Živnostenský zákon – zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon o obchod. korporacích – zákon č. 90/1992 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů Rejstříkový zákon – zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Zákon o účetnictví – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon o daních z příjmů – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon o DPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon o silniční dani – zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Daňový řád – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon o rezervách – zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Majetkové daně – zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů – z ákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. Vyhláška č. 504/2002 Sb. – vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním

12

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky

Vyhláška č. 507/2002 Sb.

předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Úvod

13

Úvod Publikace je uceleným přehledem poznatků v oblasti financování, účetnictví a daní vybraných účetních jednotek. Na knižním trhu není v současnosti aktuální publikace, kde by byly promítnuty legislativní změny dle nového občanského zákoníku a novel zákona o účetnictví a daňových zákonů od 1. 1. 2014. Neziskové organizace se dělí na státní a nestátní. Většina dostupné literatury je zaměřená na státní neziskové organizace. Tato publikace je cílena na nestátní (soukromé) neziskové organizace. Kniha je určena zejména účetním a ekonomům v nestátních neziskových organizacích. Publikace začíná vymezením základních pojmů a výčtem neziskových organizací a potom se věnuje nestátním neziskovým organizacím. Další část se věnuje financování nestátních neziskových organizací. Tyto z principu své činnosti musí hledat i jiné zdroje financování než vlastní. Je důležité ozřejmit individuální a firemní dárcovství a zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu. Třetí část se zabývá vedením účetnictví a jednoduchým účetnictvím. Jádrem publikace je daňová problematika v nestátních neziskových organizacích. Nestátní neziskové organizace mají velmi složité postavení: – u DPH musí sledovat režim jednotlivých činností, popřípadě při kombinaci různých činností musí uplatnit poměrný nebo krátící koeficient, – pro stanovení daně z příjmů musí sledovat příjmy a výdaje dle rozdělení na hlavní a doplňkovou činnost, a v neposlední řadě taky příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy které nejsou předmětem daně za určitých podmínek, příjmy osvobozené a příjmy, které jsou předmětem daně. Není cílem této publikace poskytnout kompletní přehled všech zákonů. Autorka se zabývá vybranými problémy, s nimiž se potýkají neziskovky, jak to vyplynulo z její odborné praxe a lektorské činnosti. Kniha je jedinečným uceleným přehledem poznatků v oblasti financování, účetnictví a daní pro nestátní (soukromé) neziskové organizace s promítnutím legislativních změn dle nového občanského zákoníku a novel zákona o účetnictví a daňových zákonů. Po přečtení knihy se budete orientovat v legislativě pro nestátní neziskové organizace.

Význam neziskového sektoru v ČR

15

1. Význam neziskového sektoru v ČR 1.1 Postavení neziskového sektoru v národním hospodářství Ve smíšené ekonomice se setkáváme s ekonomickou aktivitou různých druhů organizací. Jedná se o soukromé ziskové, soukromé neziskové organizace a organizace veřejného sektoru. Některé odborné prameny hovoří o tzv. třísektorovém národním hospodářství. státní neziskový sektor nestátní

průmysl

podnikatelský sektor

služby

infrastruktura

Obrázek 1: Struktura národního hospodářství Zdroj: vlastní

Neziskové organizace (dále jen NO) jsou důležitou součástí společnosti. Tyto organizace sdružují miliony občanů, poskytují širokou paletu služeb, napomáhají rozvoji společenského, ekonomického a nakonec i politického života. Význam nespočívá pouze v přidané ekonomické hodnotě či podílu na celkové zaměstnanosti, ale je vzhledem ke svému dopadu na takřka všechny sféry života společnosti mnohem komplexnější. Nejde jenom o to, že NO zabezpečují určité spektrum služeb, ale jsou indikátorem rozvinutosti občanské společnosti, ovlivňují veřejné mínění a společenské změny. Můžeme se setkat i s jinými názvy pro NO, a to s názvy: „nevýdělečná organizace“ nebo s anglickým ekvivalentem „non-profit organization“. NO je jednotka vytvořená za účelem výroby výrobků a poskytování služeb, ale zároveň její status nedovoluje, aby tato produkce byla pro osoby, které ji založily, řídí nebo financují, zdrojem příjmů, zisku nebo finančních výnosů. Neziskový sektor je sektor, v němž organizace a instituce nejsou primárně založeny za účelem dosahování zisku. Na rozdíl od komerčních organizací, cílem NO není vytváření a rozdělování zisku mezi vlastníky, ale přímá produkce užitku. NO mohou však vytvářet zisk a mohou taky podnikat. Zisk se ale musí použít na rozvoj neziskové organizace.

16


1.2 Vybrané oblasti působnosti neziskového sektoru K vybraným oblastem působnosti NO patří sociální služby, kultura, školství, ekologie, zdravotnictví, tělovýchova a sport apod. Hovoříme taky o „veřejných službách“. Tabulka 1: Přehled oblastí působení NO Sociální služby Zdravotnictví

Školství

Zaměstnanost Kultura

Doprava

Obrana

sociální služby pro staré a zdravotně postižené občany sociální služby pro děti, mládež a rodiny Sociální služby vyloučeným osobám a komunitám ambulantní péče ústavní péče speciální primární péče (vč. zdravotnické záchranné služby a lékařské služby první pomoci) poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky lázeňská péče péče v dětských ozdravovnách zdravotnická doprava ochrana veřejného zdraví záchytné protialkoholní a detoxikační stanice a ochranná léčba předškolní vzdělávání základní školství střední školství vysoké a vyšší odborné školství speciální a jiné (např. umělecké) školství volnočasové aktivity tělovýchovné a sportovní aktivity stravování žáků a studentů ubytování žáků a studentů pedagogicko-psychologické poradny pedagogická centra ústavní výchovy politika zaměstnanosti civilní služba profesionální umění neprofesionální umění knihovny muzea, galerie památková péče, kulturní dědictví regionální a národnostní kultura církve veřejná osobní silniční doprava veřejná osobní drážní doprava plavba a služby vodní dopravy letecká doprava vojenská obrana letecká záchranná a pátrací služba

Význam neziskového sektoru v ČR Vnitřní věci

Životní prostředí Služby technické infrastruktury Informační služby

17

bezpečnost a veřejný pořádek integrovaný záchranný systém vč. požární ochrany archivnictví azylová zařízení ochrana obyvatelstva spoje, poštovní služby telekomunikační služby ochrana přírody a krajiny technická ochrana životního prostředí vodní hospodářství zásobování energiemi portál veřejné správy

Zdroj: Analýza veřejných služeb/Ministerstvo vnitra

1.3 Charakteristické znaky a funkce nestátních neziskových organizací NO je možné dělit dle různých hledisek. Dle zřizovatele rozlišujeme státní a nestátní (soukromé, nevládní) NO. Státní NO zřizuje stát, kraje, obce a jejich organizační složky. Nestátní NO (dále jen NNO) jsou zřizovány zdola – občany. V zahraničí je používán jako ekvivalent nevládní/nestátní NO pojem „non-governmental organization“. Cílem této publikace je poskytnout přehled o NO nestátního (soukromého, nevládního) typu, a to jak z pohledu jejich právního vymezení, tak z hlediska účetního a daňového. Základními rysy NNO jsou: • Veřejná prospěšnost – usilují o veřejné dobro jak jednotlivců, tak společnosti jako celku. • Dobrovolnost – využívají dobrovolný výkon neplacené práce pro organizaci, dále dary, čestné účasti ve správných radách apod. • Neziskovost – nepřipouští se přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení NNO. • Samosprávnost – nejsou kontrolované státem nebo institucemi stojícími mimo ně. • Soukromé vlastnictví – základní struktura NNO je ve své podstatě soukromá. Nestátní neziskový sektor, i když pro svou činnost potřebuje finanční zdroje z veřejných rozpočtů, zajišťuje činnosti, které by musel zabezpečit sám stát. A tak plní několik funkcí: • Funkci ekonomickou – působí jako producent a spotřebitel statků, zaměstnavatel atd. • Funkci sociální, která zahrnuje: – funkci servisní – výkon a poskytování specifických statků, – funkci participační – sdružování se a zapojování se do života společnosti. • Funkci politickou, která zahrnuje: – funkci ochranářskou – chrání jednotlivce i skupiny obyvatel před porušováním základních lidských práv, – funkci demokratizační – dává lidem možnost ovlivnit veřejné mínění a tak rozvíjet demokracii. • Funkci informační – osvětová funkce.

18


*

• Funkci kontrolní – laická kontrola demokratického procesu uplatňování veřejné volby nebo institucí veřejného sektoru. Všechny uvedené funkce vycházejí z rámců hlavních činností NNO.

1.4 Tradice a vývoj nestátních neziskových organizací v ČR Neziskový sektor má v českých zemích bohatou tradici. Nadace a spolky měly vždy významný podíl na národní, kulturní a politické emancipaci (například národní obrození, vznik ČSR v roce 1918, sametová revoluce v roce 1989). Tradice byla zpřetrhána v době po sobě jdoucích totalitních režimů – fašistického a komunistického, kdy byla svobodná iniciativa občanů nežádoucí. Za socialismu nezisková autonomní sféra prakticky neexistovala a některé organizace fungovaly jako součást Národní fronty. Rok 1989 přinesl v této oblasti zásadní změnu. Začaly vznikat tisíce NO a neziskový sektor od té doby prošel řadou změn. V České republice a vůbec celé střední a východní Evropě došlo k posunům v chápání pojmu občanská společnost. Nové společenské uspořádání přineslo občanům právo vyvíjet vlastní aktivity a sdružovat se v zájmové organizace, řešící vlastní problémy a problémy společnosti jako celku. Počet NO se po roce 1989 začal dramaticky zvyšovat. V roce 1990 existovalo např. asi 3 800 občanských sdružení a o tři roky později to již bylo téměř šestkrát tolik (21 700). Od roku 1990 se začala rovněž formovat legislativa pro tento sektor. Stručný přehled historie formování legislativy pro neziskový sektor, která předjímá podobu nového občanského zákoníku: 1990 – Zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Účinnost od 1. 5. 1990. 1995 – Zákon o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 Sb., v platném znění č. 231/2010 Sb. Účinnost od 1. 1. 1996. 1997 – Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb., v platném znění č. 158/2010 Sb. Účinnost od 1. 1. 1998. 2000 – zahájení prací na občanském zákoníku – návrh věcného záměru zákona (schválen v dubnu 2001). 2005 – Občanský zákoník, Eliáš, Zuklínová (hlavní zpracovatelé) – první konsolidovaná verze k veřejnému připomínkování. 2010 – Novela Zákona o nadacích a nadačních fondech č. 158/2010. Účinnost od 1. 7. 2010. Novela Zákona o obecně prospěšných společnostech č. 231/2010, účinnost od 1. 1. 2011. 2012 – Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Účinnost od 1. 1. 2014. 2013 – Zákon o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, č. 68/2013 Sb. Účinnost od 1. 4. 2013. Vývoj počtu vybraných NNO od roku 1990 ukazuje Tabulka 2. – je použito členění dle Rady vlády pro NNO (nadace, občanská sdružení, nadační fondy, OPS, organizační jednotky sdružení, evidované právnické osoby). Zatím poslední údaje, které jsou k dispozici, jsou údaje za rok 2013.

Význam neziskového sektoru v ČR

19

Tabulka 2: Vývoj počtu NNO v letech 1990 až 2013 Rok:

Občanská Nadace sdružení

Nadační fondy

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

3 879 9 366 15 393 21 694 24 978 26 814 27 807 30 297 36 046 38 072 42 302 47 101 49 108 50 997 53 306 54 963 58 347 61 802 68 631 72 111 72 111 72 981 79 462 84 430

71 695 735 784 825 859 898 925 992 1 048 1 095 1 168 1 205 1 224 1 195 1 245

1 551 2 768 3 800 4 253 4 392 5 238 55 272 282 299 330 350 362 368 380 390 411 429 449 455 435 444

Obecně prospěšné společnosti 1 52 129 560 557 701 762 884 1 038 1 158 1 317 1 486 1 658 1 813 1 958 2 004 1 969 2 152

Evidované právnické osoby 4 785 4 946 4 927 4 605 4 464 4 446 4 399 4 347 4 352 4 358 4 401 4 488

Organizační jednotky a sdružení 30 547 31 502 32 020 33 178 28 868 29 378 29 752 30 640 31 166 31 525 34 656 34 536

Zdroj: ČSÚ

Od roku 1996, kdy vstoupil v platnost zákon o obecně prospěšných společnostech, je možné pozorovat nárůst obecně prospěšných společností. Naopak od roku 1998, kvůli přísnějším požadavkům zákona o nadacích, došlo ke snížení počtů nadací, popřípadě jejich transformací do nadačních fondů. Není sporu o tom, že neziskový sektor v ČR prožívá v současnosti období svého nového rozmachu. Avšak poslední údaje nasvědčují tomu, že tempo růstu počtu neziskových organizací se začíná zpomalovat. Jistým paradoxem a specifickým rysem zápasu neziskových organizací o své přežití v ČR je skutečnost, že zatímco proporce, vnitřní struktura, styl a pravidla fungování neziskového sektoru jsou ještě stále ve značném zpoždění za vyspělými zeměmi, přichází fáze jisté nasycenosti na trhu služeb, které tyto organizace zabezpečují. To znamená, že v blízkém čase můžeme očekávat ostřejší a intenzivnější selekci neziskových organizací na ty, které přežijí, a ty, které budou muset zaniknout. Chování představitelů státu a neziskových organizací může charakter této selekce zásadním způsobem ovlivnit.

20


1.5 Ekonomické ukazatele pro nestátní neziskové organizace Neziskový sektor zahrnuje velký počet ekonomických subjektů, které vytvářejí výkony a taky spotřebovávají a jsou tak přispěvatelé a tvůrci hrubého domácího produktu (dále jen HDP) ČR. Základní ekonomické ukazatele sledování výkonnosti tohoto sektoru jsou výdaje, výnosy a počty hodin dobrovolnické práce. Konečné výdaje (spotřeba) neziskového nestátního sektoru jsou asi 1 % konečné spotřeby v národním hospodářství, a to primárně v oblastech bydlení, zdraví, kultuře, sociální péči, vzdělávání, sportu a další. Když analyzujeme příjmy (výnosy), podíl se pohybuje okolo 0,5 %. Významným údajem je údaj o dobrovolnické práci, která se objevuje téměř výhradně v oblasti nestátního neziskového sektoru. Bohužel, dobrovolnická práce se v čase výrazně snižuje. Pro ilustraci: v roce 2012 bylo v NNO odpracováno 44 866 tis. hodin, přičemž v roce 2005 to bylo 62 988 tis. hodin.

1.6 Problémy v neziskovém sektoru NO, především nestátní, se i přes dlouholetou tradici pořád potýkají s různými problémy, a to s nedostatkem finančních prostředků a vysokou mírou neefektivnosti své práce. Je to způsobeno slabou profesionalizací ekonomických pracovníků a také zbytečně složitou a nepřehlednou legislativou. Problémy neziskového sektoru můžeme shrnout do níže uvedených bodů: • chybí vymezení veřejné a vzájemné prospěšnosti, • zastaralý dotační systém resortů, • přebujelá byrokracie operačních programů, • nedostatečná transparentnost neziskového sektoru, • nepřehledná legislativa v daňové oblasti, • složitá pravidla pro vznik a fungování neziskových organizací, • oslabení finančních zdrojů a veřejných rozpočtů, • chybí všeobecná koncepce rozvoje, • nedostatek odborníků na připomínkování vznikajících zákonů pro NO, • chybí dostatek schopných manažerů, • slabá podpora formou firemních dobrovolníků, • závislost některých neziskových subjektů na EU fondech a veřejných zdrojích, • slabá finanční stabilita většiny NO, • tlak na posilování vlastních příjmů, tj. samofinancování NO.

Místo neziskových organizací v právním řádu ČR

21

2. Místo neziskových organizací v právním řádu ČR I když NO přinášejí společnosti a ekonomice nesporně velké pozitivní přínosy, nemají zcela jasné místo v právním řádu ČR. Nikde v právním řádu nenajdeme definici neziskové organizace. Nezisková organizace není v České republice oficiální právní termín ani právní forma či status právnické osoby, ale jde o termín již do značné míry ustálený ve společensko-ekonomických textech, sebe označení organizací i v praxi veřejné správy. Existuje spousta definic, jež se různým způsobem překrývají. Neprovázanost mezi teorií a praxí může způsobit zpomalení procesu dalšího rozvoje neziskového sektoru.

2.1 Veřejná prospěšnost a nový občanský zákoník Obsahové vymezení veřejné prospěšnosti nebylo v teorii jasně definováno až do vzniku nového občanského zákoníku (dále jen NOZ) – zákona č. 89/2012 Sb. Ten zakotvuje definici veřejně prospěšných právnických osob. S tímto pojmem již dlouho pracují zahraniční právní úpravy, u nás se také používal v praxi neziskového sektoru, ale teprve od roku 2014 dostal tento pojem zákonnou definici. Přidělení statusu veřejné prospěšnosti právnické osobě (neziskového a ziskového charakteru) může přinést výhody, které jsou uzákoněny v právních předpisech. Jako příklad uvedeme možnost čerpat dotační prostředky z veřejných rozpočtů, uplatňovat daňové výhody apod. Je možné konstatovat, že veřejná prospěšnost spadá pod pojem veřejný zájem. Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu. Neziskovost nadále nesouvisí s právní subjektivitou, podstatný je výkon činnosti, která naplňuje podmínky veřejné prospěšnosti NOZ. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen zákon o daních z příjmů), přestal sloužit v obecné rovině pro získání přehledu NO. Veřejně prospěšný poplatník je dle zákona o daních z příjmů ten, který v souladu se zakladatelskými listinami jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Nový občanský zákoník v § 146–150 zavedl nový institut „veřejné prospěšnosti“, který je nezávislý na právní formě organizace, tj. tento status může deklarovat i například spolek a podle některých výkladů i obchodní společnost, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky (dosahování obecného blaha, bezúhonnost rozhodujících osob, nabytí majetku z poctivých zdrojů a jeho hospodárné využívání k veřejně prospěšnému účelu), avšak ze žádné právní formy (např. ani obecně prospěšné společnosti ani ústavu) neplyne automaticky. Občanský zákoník ani jiný zákon však dosud neupravuje, jaké výhody by měly z tohoto statusu plynout. Předpokládá se, že by to mělo být například daňové zvýhodnění darů pro takovou organizaci. Podmínky pro zápis tohoto atributu do příslušných rejstříků právnických osob měl upravit zvláštní zákon o statusu veřejné prospěšnosti, jehož návrh mělo ministerstvo spravedlnosti připravený ještě před účinností nového občanského zákoníku a občanský zákoník se na něj odvolává, avšak po schválení vládou i sněmovnou jej senát 12. září 2013 zamítl.

22


Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby.

2.2 Veřejně prospěšný poplatník dle zákona o daních z příjmů Veřejně prospěšný poplatník je nově definován od 1. 1. 2014 v § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Veřejně prospěšný poplatník je poplatník, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním (do konce roku 2013 byli tito poplatníci definováni v § 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů, v platném znění, jako poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání). Nyní tedy pro účely posouzení, zda se jedná o veřejně prospěšného poplatníka, bude záležet na formulaci hlavní činnosti v zakladatelském právním jednání, statutu, stanovách atd. I když tedy bude u takovéhoto poplatníka převažovat činnost podnikatelská, mělo by se na něj hledět pro účely daně z příjmů jako na veřejně prospěšného poplatníka podle definice hlavní činnosti v jeho zakladatelském dokumentu. V § 17a odst. 2 zákona o daních z příjmů je vymezeno, který subjekt není považován za veřejně prospěšného poplatníka, i když není jeho hlavní činností podnikání. Tito negativně vymezení poplatníci jsou sice právnické osoby, ale nemají výhody veřejně prospěšného poplatníka (např. osvobozené bezúplatné příjmy, možnost uplatnit snižující položku dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů a mají povinnost vždy podávat daňové přiznání). Veřejně prospěšným poplatníkem není: • obchodní korporace, • Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, • profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně s výjimkou organizace zaměstnavatelů (jedná se o profesní komory – Komora daňových poradců, Komora auditorů, Česká lékařská komora, Komora architektů, Česká stomatologická komora, apod. a dále Agrární a Hospodářská komora), • zdravotní pojišťovna, • společenství vlastníků jednotek, • nadace, která slouží pro podporu osob blízkých zakladateli (tzv. rodinné nadace). Veřejně prospěšným poplatníkem i nadále je: • zájmové sdružení právnických osob, pokud není zřízeno za účelem podnikání, • spolek, • odborová organizace, • politická strana a politické hnutí, • registrovaná církev a náboženská společnost, • nadace a nadační fond, • obecně prospěšná společnost a ústav, • veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce, • školská právnická osoba, • organizace zaměstnavatelů,


23

• organizační složka státu, • obec, kraj, dobrovolný svazek obcí, • Regionální rada regionů soudržnosti, • příspěvková organizace, • státní fond atd. Pozor, jak je zřejmé z výše uvedených definic, nesmí se zaměňovat „status veřejné prospěšnosti“ dle NOZ a „veřejně prospěšného poplatníka“ dle zákona o daních z příjmů.

2.3 Veřejné rejstříky Údaje o fyzických a právnických osobách najdeme ve veřejných rejstřících. Veřejným rejstříkem, do kterého se musí zapisovat zákonem stanovené údaje o fyzických a právnických osobách, se ve smyslu rejstříkového zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, rozumí: • spolkový rejstřík, • nadační rejstřík, • rejstřík ústavů, • rejstřík společenství vlastníků jednotek, • rejstřík obecně prospěšných společností, • obchodní rejstřík. Tyto veřejné rejstříky vedou tzv. rejstříkové soudy a součástí veřejného rejstříku je taktéž sbírka listin. Údaje o zapsaných osobách a listiny ve sbírce jsou zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup (princip formální publicity). Pro obchodní korporace nebo obecně prospěšné společnosti to není nic nového, zpozornět by měly zejména spolky (terminologií starého občanského zákoníku: občanská sdružení) a další právnické osoby, jejichž rejstříky dřív vedly jiné subjekty. Účelem veřejného rejstříku je poskytnout každému možnost si kdykoliv ověřit, zda určitá osoba skutečně existuje, její historii, čím se zabývá a zabývala v minulosti, kde sídlí, kdo za ni jedná atd. To přispěje k lepší transparentnosti zapisovaných subjektů (nehledě na úsporu času např. spolkům, kterým odpadne neustálé dokládání stanov či zápisů ze shromáždění, neboť každý si bude moci ve spolkovém rejstříku ověřit, že spolek jako právnická osoba skutečně existuje a kdo je jeho statutárním orgánem). Zákon navíc chrání ty, kteří jednají s dobrou vírou ve správnost a aktuálnost údajů zveřejněných v rejstříku (princip materiální publicity). Do veřejného rejstříku se musí zapisovat následující právní formy NNO: • spolky – dříve občanská sdružení (spolkový rejstřík), • zájmová sdružení právnických osob (spolkový rejstřík), • nadace (nadační rejstřík), • nadační fondy (nadační rejstřík), • ústavy (rejstřík ústavů), • obecně prospěšné společnosti (rejstřík obecně prospěšných společností). Rejstříkový zákon stanoví jednak výčet skutečností, které se zapisují o všech osobách, a pak ještě jednotlivě další údaje zapisované do příslušných rejstříků podle právní formy.

24


Návrh na zápis lze podat pouze na speciálních formulářích, které jsou k dispozici na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (www.justice.cz). K návrhu je také potřeba přiložit všechny potřebné listiny, které dokládají uváděné skutečnosti, popř. které se zakládají do sbírky listin. Jaké dokumenty se budou zakládat do sbírky listin, nalezneme v ustanoveních § 66 – § 74 rejstříkového zákona. Zapisovaná osoba může společně s návrhem na zápis navrhnout, aby rejstříkový soud rozhodl, že se údaje zapsané do veřejného rejstříku o členech orgánů a o sídle zapsané osoby znepřístupní veřejnosti. Tento návrh však musí být ve veřejném zájmu.

2.3.1 Co se stalo po 1. lednu 2014 s bývalými rejstříky?

Bývalý nadační rejstřík se automaticky začal považovat za nadační rejstřík podle rejstříkového zákona. Stejně tak bývalý rejstřík obecně prospěšných společností se stal rejstříkem obecně prospěšných společností ve smyslu rejstříkového zákona. Bývalý registr zájmových sdružení právnických osob, který byl veden krajskými úřady, se automaticky stal součástí spolkového rejstříku; krajské úřady měly povinnost předat spisy příslušným rejstříkovým soudům do 1 měsíce po nabytí účinnosti rejstříkového zákona. Občanská sdružení dříve registrována Ministerstvem vnitra ČR a jejich organizační jednotky oprávněné jednat svým jménem se taktéž zapisují do spolkového rejstříku; Ministerstvo vnitra předalo příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti rejstříkového zákona spisy, ale už do 1 měsíce údaje v elektronické podobě, a to údaje o názvu, číslu registrace, identifikačním číslu osoby, dne vzniku, právní formě a sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.

2.3.2 Co tedy bylo a je nutné udělat a v jakých lhůtách?

Zapsaná osoba musela do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti rejstříkového zákona uvést zapsaný stav do souladu se stavem požadovaným zákonem, ledaže se jednalo o osobu zapsanou do spolkového rejstříku, tato má lhůtu 3 roky. V opačném případě ji k tomu rejstříkový soud vyzval a stanovil ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; po marném uplynuté této lhůty bude osoba zrušena s likvidací. Když nebude návrh splňovat stanovené náležitosti, v takovém případě rejstříkový soud návrh na zápis odmítne usnesením. Toto rozhodnutí vydá v případě, že návrh trpí některou z vad. Nejprve však vyzve navrhovatele k odstranění vad, což musí soud udělat do 3 pracovních dnů od doručení návrhu. Vady návrhu, kvůli kterým může být návrh odmítnut, jsou: byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, nebyl podán předepsaným způsobem, neobsahuje všechny předepsané náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý, nebyly k němu připojeny listiny, jimiž mají být podle zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 NOZ. Rejstříkové soudy v řízení zejména zkoumají: • zda údaje o zapisovaných skutečnostech vyplývají z doložených listin, • zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem nebo není-li klamavé, • zda provedení zápisu právnické osoby nebrání probíhající trestní stíhání nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim. Rejstříkový soud by měl rozhodnout, popř. provést zápis nejpozději do 5 pracovních dnů, popřípadě bez zbytečného odkladu (u přeměn právnických osob), a to od podání návrhu.


2.3.3 Nesprávnost nebo neúplnost údajů v rejstříku

25

Pokud údaje v rejstříku nebudou úplné nebo nebudou odpovídat skutečnosti, nelze se dovolávat neplatnosti údajů ve veřejném rejstříku proti osobě, která jednala v dobré víře v zapsané údaje. Pokud obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje zákonu, rejstříkový soud vyzve dotyčnou osobu, aby údaje doplnila nebo opravila a stanoví jí k tomu lhůtu. Pokud osoba neuposlechne, může soud rozhodnout o jejím zrušení. Pokud soud vyzve právnickou osobu, aby doložila potřebné listiny v řízení, které lze zahájit i bez návrhu, a tato neuposlechne, lze jí udělit také pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč. Každá NNO si musí přečíst rejstříkový zákon a vytisknout si seznam údajů a listin, které musí mít jejich právní forma v rejstříku zapsané a založené. Na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR je možné si ověřit, zda jsou údaje v rejstříku zapsané (www.justice.cz). Údaje a listiny, které jsou neaktuální nebo které chybí (spolky si ověří i to, zda tam mají zapsané své organizační jednotky – pobočné spolky), je třeba opravit a doplnit. Musí se k tomu použít formulář, který je na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR. Spolky (dříve občanská sdružení) a zájmová sdružení právnických osob mají na vše čas do konce roku 2016.

26


3. Druhy neziskových organizací NO lze dělit pro různé účely dle různých hledisek. Uvedeme pouze ta nejvýznamnější.

3.1 Druhy neziskových organizací z globálního hlediska Organizace veřejně prospěšné – jsou založeny za účelem poslání spočívajícím v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti – společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa), např. Český červený kříž. Organizace vzájemně prospěšné – jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby se jednalo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob. Jde například o realizaci aktivit v kultuře, tělesné kultuře, profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod., např. Sokol.

3.2 Druhy neziskových organizací dle zřizovatele Státní NO (zřizovatelem je stát, kraje, obce, případně jejich organizační složky). Jedná se především o organizační složky a příspěvkové organizace, které zabezpečují výkon státní správy a zajištění veřejných služeb, např. školství, zdravotnictví a sociální služby. Nestátní/soukromé NO (zřizovatelem jsou občané). Jedná se o spolky, nadace, ústavy apod. Zabezpečují podobné služby jako státní NO. Každý subjekt je zřizován a usměrňován zvláštními zákony, kde jsou stanoveny vznik, zánik, způsoby řízení a orgány organizací. Následující tabulka je přehledem právních forem pro vybrané NNO od 1. 1. 2014. Tabulka 3: Přehled právních norem po rekodifikaci NOZ DRUH NNO spolek ústav obecně prospěšná společnost nadace nadační fondy zájmové sdružení právnických osob polické strany a hnutí registrované církve a náboženské společnosti veřejná výzkumná instituce školská právnická osoba honební společenstvo odborová organizace

Zdroj: vlastní

PRÁVNÍ NORMA zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

Nový občanský zákoník a právní formy nestátních neziskových organizací

27

4. Nový občanský zákoník a právní formy nestátních neziskových organizací V dubnu 2012 byl ve Sbírce zákonů ČR vyhlášen dlouho očekávaný a diskutovaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tento zákon nahradil bývalý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) a také řadu dalších zákonů (např. zákon o sdružování občanů, zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, částečně obchodní zákoník atd.). Obecným rysem NOZ je, že zastřešuje obchodní i občanský zákoník a některé další zákony. Při uzavírání obchodních vztahů odpadá odkaz na vůli stran, zda budou postupovat dle občanského nebo obchodního zákoníku. Obsahuje mj. kompletní úpravu závazkového práva. Je méně formální, klade větší důraz na skutečný projev vůle. U neziskovek nespoléhá na samostatné zákony, jak tomu bylo do roku 2013. Staré smlouvy se řídí zákony podle staré právní úpravy, bylo však nutné dodatkem podřídit se novému právnímu stavu. Toto se týká jak NO, tak podnikatelských subjektů.

4.1 Nové právní formy nestátních neziskových organizací po rekodifikaci Korporace – v současné právní úpravě tam patří spolky (§ 214 a násl. NOZ) – reprezentují soukromý nebo veřejný zájem, nebo to může být i kombinace soukromého a veřejného zájmu. Můžou mít kromě hlavní i vedlejší činnost (v rámci vedlejší činnosti můžou i podnikat), ale zisk musí být použít na podporu spolku. Dále tam patří církve, politické strany, profesní komory, příspěvkové organizace apod. Fundace – (§ 303 – 401 NOZ) – ošetřují majetek a přerozdělují jej dle zákona jiným. Je typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. Patří tam nadace (§ 306 a násl. NOZ) a nadační fondy (§ 394 a násl. NOZ). Nadace nově můžou podnikat na podporu své hlavní činnosti. Po překročení nadačního kapitálu nebo obratu v uplynulém účetním období, a to 10násobku minimální zákonné hodnoty nadačního kapitálu (500 tis. Kč), mají povinnost auditu roční účetní závěrky. Nadace se může transformovat na nadační fond, který nemá stanovenou minimální hodnotu vkladu, nemá nadační listinu a kapitál a nepočítá se s jeho dlouhodobou existencí. Nadační fond se může transformovat do nadací. Ústavy (§ 402 – 418 NOZ) – jsou kombinací lidského a majetkového principu (majetkové vklady). V ústavech je osobní i majetková složka propojena. Ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance. Majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. Jako hlavní i vedlejší činnost můžou provozovat podnikatelskou činnost, ale zisk se musí použít pro ústav. Můžou zakládat obchodní společnosti. Při překročení hranice 10 milionů Kč čistého obratu za minulé uzavřené účetní období je povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Ústav vyhotovuje výroční zprávu, pokud zakladatelská listina neurčí jinak.

28


4.2 Jak probíhala transformace nestátního neziskového sektoru? Do 31. 12. 2013 mohla občanská sdružení pro zachování historie založit obecně prospěšné společnosti (pro služby veřejnosti za úplatu) a aktivity členské základy ponechat ve sdružení. Od 1. 1. 2014 se občanská sdružení stala automaticky spolkem, nebo se mohla transformovat na ústav, anebo na sociální družstvo – § 758 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (vyvíjení obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti; členem mohou být zaměstnanci družstva, dobrovolníci a osoby, kterým je poskytována služba družstva; nemohou podnikat, ale zisk se může přerozdělovat mezi členy). Od 1. 1. 2014 nadace a nadační fondy – jejich právní osobnost se nezměnila. Podřídily se NOZ. Od 1. 1. 2014 obecně prospěšné společnosti – nadále budou pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013. Po 1. 1. 2014 nelze obecně prospěšné společnosti zakládat (k obecně prospěšným službám bude možné založit ústavy, nadace, nadační fondy). Od 1. 1. 2014 se organizační jednotky s právní subjektivitou automaticky změnily na pobočné spolky. Transformace se řídí obecným postupem o přeměnách právnických osob v NOZ (§ 174 a násl. NOZ).

4.2.1 Příklad na občanské sdružení

Jedním z řady zákonů, které NOZ zrušil, byl zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Znamená to, že s účinnosti od 1. 1. 2014 nemohou již vznikat nová občanská sdružení. Na všechna občanská sdružení se začalo automaticky pohlížet jako na spolky. Tj. nezanikla, pouze se změnilo označení jejich právní normy. Zůstává jim název, identifikační číslo, sídlo, historie i všechna práva a povinnosti z již uzavřených smluv. Sdružení se s účinnosti od 1. 1. 2014 začala řídit právní úpravou spolků v NOZ (§ 214 a násl. NOZ). Základní idea této právnické osoby se nemění. Po 1. 1. 2014, pokud jim nebude vyhovovat právní forma, se mohou transformovat na ústav (§ 402 a násl. NOZ) nebo na sociální družstvo (upraveno zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Ve lhůtě do 2 let od účinnosti NOZ je potřeba dát název spolku do souladu s NOZ, pokud nejsou důležité důvody pro zachování stávajícího názvu (postačí doplnit označení právní formy „z.s.“). Do 3 let od účinnosti NOZ je nutné upravit stanovy a doplnit potřebné údaje do veřejného rejstříku.

4.2.2 Příklad na organizaci s mezinárodním prvkem

Byl zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, a zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem. Tyto subjekty byly vedené v registru u Ministerstva vnitra. Tyto evidence se od 1. 1. 2014 považují za spolkový rejstřík, vedený rejstříkovými soudy, na které přechází agenda z Ministerstva vnitra. Mezinárodní nevládní organizace založené dle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem se považují za právnické osoby, které zřídily v ČR zahraniční pobočný spolek podle NOZ (§ 126 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných

Nový občanský zákoník a právní formy nestátních neziskových organizací

29

rejstřících právnických a fyzických osob). Na zahraniční pobočný spolek se použijí ustanovení NOZ o pobočném spolku. Mezinárodní nevládní organizace a zvláštní organizace pro zastoupení zájmů ČR v mezinárodních nevládních organizacích, které byly zřízeny nebo kterým bylo povoleno vyvíjet činnost v ČR nebo kterým bylo povoleno mít sídlo v ČR podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem se považují za spolky podle NOZ (§ 126 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).

4.2.3 Příklad na nadaci a nadační fond

Zákon o nadacích a nadačních fondech byl zrušen a nově bude pro nadace a nadační fondy platit úprava obsažená v NOZ. Právní úprava teoreticky umožňuje změnu nadace na nadační fond (§ 391 a násl. NOZ). Nadace a nadační fondy měly do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti NOZ doplnit zapisované skutečnosti do veřejného rejstříku. Do 2 let ode dne nabytí účinnosti NOZ se musí uvést název dotčené právnické osoby do souladu s požadavky NOZ, zakladatel může upravit zakládací listinu. Do 3 let ode dne nabytí účinnosti NOZ je potřeba doplnit zakládací listinu a předat k založení do Sbírky listin příslušnému rejstříkovému soudu.

4.2.4 Příklad na obecně prospěšnou společnost

Od 1. 1. 2014 nadále budou pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013. Od tohoto data nelze obecně prospěšné společnosti zakládat. Stávající obecně prospěšné společnosti se nadále budou řídit zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšné společnosti. K obecně prospěšným službám bude možné založit ústav, nadaci nebo nadační fond dle § 174 a násl. NOZ. Do 6 měsíců od dne nabytí účinnosti NOZ bylo nutné doplnit zapisované skutečnosti do veřejného rejstříku.

4.2.5 Příklad na zájmové sdružení právnických osob

Zájmová sdružení právnických osob byla zakládána podle § 20 starého občanského zákoníku. NOZ vlastní úpravu pro zájmová sdružení právnických osob nemá, proto po lednu 2014 nebudou nová zájmová sdružení právnických osob zakládána. Existující zájmová sdružení právnických osob se řídí dosavadními právními předpisy. Zájmová sdružení právnických osob se budou moci transformovat na spolek. Do 3 let od dne nabytí účinnosti NOZ, poté co krajské úřady předají údaje o zájmových sdruženích právnických osob soudům, musí zájmové sdružení právnických osob doplnit do spolkového rejstříku všechny údaje a listiny stanovené rejstříkovým zákonem.

4.2.6 Příklad na církevní právnickou osobu

Zákon o církvích a náboženských společností č. 3/2002 Sb. zůstává v platnosti a účinnosti. NOZ se těchto subjektů dotkne v částech upravující obecné otázky právnických osob (§ 118 a násl. NOZ) a taky v dalších částech NOZ. Rejstřík církevních právnických osob bude i nadále vést Ministerstvo kultury.

30


5. Vznik, zánik a řízení vybraných forem nestátních neziskových organizací Od 1. 1. 2014 NOZ a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích rozlišuje: • spolky (§ 214 a násl. NOZ), • ústavy (§ 402 a násl. NOZ), • nadace (§ 306 a násl. NOZ), • nadační fondy (§ 394 a násl. NOZ), • sociální družstva (§ 758 a násl. zákona o obchodních korporacích). NOZ se nestaví do té role, že by znal a nařizoval jediné správné řešení, ale nabízí určitou variabilitu cest k nějakému cíli. K určitým činnostem je možné založit jak spolek, stejně dobře jako nadaci nebo nadační fond nebo ústav a popřípadě něco jiného. Je na každém, aby si zmapoval klady a zápory jednotlivých cest a podle toho se rozhodl, co mu nejlépe bude vyhovovat. NOZ stojí na koncepci, aby si jednotlivé osoby samy hledaly pro sebe optimální cestu.

5.1 Spolek Spolek je právnická osoba založená za účelem naplňování určitého zájmu jeho zakladatelů. Nezáleží, zda je účel, pro který byl spolek založen, zcela soukromý (skupina osob sdružujících se za účelem věnovat se společně svému zájmu) nebo naopak veřejný (spolek založený za účelem např. pomoci ohroženým skupinám obyvatel), zákonná úprava umožňuje obě podoby, popřípadě jejich kombinaci. Členem spolku může být fyzická i právnická osoba. Členství ve spolku je osobní povahy a nepřechází na právního nástupce člena. O přijetí člena rozhoduje obvykle nejvyšší orgán spolku. Spolek může, ale není to povinné, vést seznam svých členů. Zveřejnění seznamu členů je možné, pokud souhlasí všichni jeho členové. Pokud někteří členové nechtějí být v seznamu uveřejnění, seznam se může zveřejnit i neúplný, ale musí to být na seznamu uvedeno. Členství ve spolku může zaniknout vystoupením člena, nezaplacením členského příspěvku či vyloučením spolku za závažné porušení povinnosti vyplývajících z členství. Jak založit spolek: • minimálně tři osoby vede společný zájem a dohodnou se na znění stanov (§ 218 NOZ), • nebo kdokoliv (svolavatel) svolá ustanovující schůzi (§ 222 a násl. NOZ), která usnesením schválí následně stanovy. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Pokud není zapsán do 30 dnů ode dne podání návrhu na zápis a pokud nebylo v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do rejstříku 30. dnem od podání návrhu. Obsah stanov: 1. povinné části: • název, který musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ nebo zkratku „z. s.“, • sídlo, • účel, pro který byl založen, • práva a povinnosti členů vůči spolku, popř. určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, • určení statutárního orgánu.

Vznik, zánik a řízení vybraných forem nestátních neziskových organizací

31

2. dobrovolné části (pokud nejsou definované, tak se použijí přiměřeně ustanovení NOZ): • druhy členství, práva a povinnosti jednotlivých druhů, • přechod členství na právního nástupce, • proces přijímání členů, • členský příspěvek, • pobočné spolky, • pravidla pro vedení seznamu členů, • zánik členství, vyloučení člena, • orgány spolku (statutární orgán, nejvyšší orgán, kontrolní komise, rozhodčí komise, další) a jejich označení, ustanovování, funkční období, pravomoci, • členská schůze – práva a povinnosti, pravomoci, svolávání, usnášeníschopnost, hlasování, průběh zasedání, pořizování zápisu, • rozhodnutí o neplatnosti rozhodnutí orgánů spolku, • zrušení a likvidace spolku, • fúze a rozdělení spolků. Stanovy v úplném znění musí být uloženy v sídle spolku. Organizace a řízení spolku: Nejvyšším orgánem spolku je obvykle členská schůze (pokud není stanovami určeno jinak). Zasedáni musí být svoláno minimálně 1krát do roka. Pokud je schůze usnášeníschopná, vyhotoví se zápis. Kontrolní komise (není povinná) dohlíží nad řádným vedením záležitostí spolku. Je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje ve sporných záležitostech. Statutární orgánem může být výbor nebo předseda. Spolky mohou vytvořit nový spolek jako svůj svaz k uplatňování společného zájmu. Stanovy mohou taky založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku. Právní osobnost pobočního spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku, což je vyjádřeno v názvu pobočného spolku. Ačkoliv členové spolku mohou být zavázáni přispívat na jeho činnost formou členského příspěvku, za případné dluhy spolku neručí a jejich účast ve spolku je zcela dobrovolná. Vedle své hlavní činnosti, kterou je dosahování stanoveného účelu, může spolek vyvíjet i tzv. vedlejší činnost, v rámci které může dokonce i podnikat. Na rozdíl od obchodních korporací je však veškerý dosažený zisk použit pro podporu činnosti spolku a dosahování účelu, za kterým byl založen. Zisk není tedy rozdělován mezi členy nebo zakladatele. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost však nikdy nesmí být činností hlavní. Spolek je zrušen likvidací soudem na návrh osoby nebo i bez návrhu v případě, že vyvíjí zakázanou činnost, vyvíjí činnost, která je v rozporu s hlavní a vedlejší činnosti spolku ve stanovách, nutí 3. osoby k členství, podpoře spolku, brání členům ze spolku vystoupit. Likvidátor naloží s likvidačním zůstatkem dle stanov.

5.2 Ústav Další novou formou právnické osoby podle NOZ je ústav. Ústavy jsou zakládány za účelem provozovat činnosti užitečné pro veřejnost s tím, že výsledky jejich činnosti jsou každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek. Ústav je obdobou bývalé OPS pouze s několika odlišnostmi. Ústav nemá členy, a proto je více vhodný pro organizace, jejichž členská základna je pouze formální a které se soustřeďují na poskytování služeb. Praktické omezení pro ústavy je v tom, že mají povinnost služby poskytovat na nediskriminačním základě. Tudíž např. není možné stanovovat různé ceny za stejnou službu pro různé

32


skupiny osob. Naopak u spolků je běžné, že třeba jako vstupné na akci pořádnou spolkem platí nečlenové spolku vyšší ceny než členové, což má mimo jiné motivovat ke vstupu do spolku. Obecně lze ale říci, že ústav není vhodný pro různé rodinné a vzájemné poskytovatele služeb, kteří určité příjemce zvýhodňují oproti jiným. Pro klasickou sociální službu je ústav vhodný. Jak založit ústav: • zakládací listinou, • nebo pořízením pro případ smrti. Náležitosti zakládací listiny: • název ústavu, který musí obsahovat slova „zapsaný ústav“ či zkratku „z. ú.“, • sídlo, • účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání, • údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu, • počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů, • podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Podrobnosti fungování ústavu může upravit statut, který vydává správní rada a který se zakládá do rejstříku. Pro ústav je tedy typické využití nejen osobní, ale také majetkové složky organizace (na rozdíl např. od spolku, který je založený pouze na osobní složce, se v případě ústavu počítá s majetkovými vklady). I ústavy mohou provozovat podnikatelskou činnost, zisk však může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. Na rozdíl od spolků mají ústavy zákonem danou strukturu orgánů: • ředitel (statutární orgán ústavu, s nárokem na odměnu), • správní rada (dohlíží na ředitele, rozhoduje o hlavních finančních otázkách atd., nárok na odměnu jen, je-li to v zakládací listině). Některé povinnosti ústavu: Pokud výše čistého obratu ústavu za minulé uzavřené účetní období překročí 10 milionů Kč, je pro ústav povinný audit (není-li statutem stanoveno méně). Neurčí-li zakladatelská listina jinak, vyhotovuje ústav výroční zprávu, kterou zveřejňuje nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období ve sbírce listin příslušného rejstříku. Nebude-li ústav dlouhodobě naplňovat svůj účel, může ho soud na návrh zrušit. Na právní poměry ústavu se dále použijí obdobně ustanovení o nadaci (ne však ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu). Při porovnání právní formy ústavu se stávajícími právními formami lze nalézt podobné znaky s obecně prospěšnými společnostmi, úprava je však o něco volnější. Ústav zejména nemusí mít povinně dozorčí radu a může se účastnit na podnikání třetích osob (může např. založit společnost s ručeným omezením).

5.3 Nadace Nadace představují účelová sdružení majetku (chybí jim osobní složka, kterou mají spolky). Zakládají se tedy za určitým účelem, který může být jak obecně prospěšný (ochrana duchovních hodnot, lidských práv, kulturních památek atd.), tak také dobročinný (např. podpora


33

konkrétní skupiny potřebných osob). Nová právní úprava nadací je oproti stávající úpravě o něco volnější a posiluje práva zakladatele. Nadace nesmějí i nadále podporovat politické strany či hnutí, nesmějí podporovat členy svých orgánů, své zaměstnance či jejich osoby blízké ani nesmějí být zakládány výhradně za účelem dosahování zisku. Nově však mohou nadace v rámci vedlejší činnosti podnikat, zisk z podnikání však musí použít výlučně na podporu své hlavní činnosti. Přitom platí, že nadace se nemohou stát neomezeně ručícími společníky právnické osoby (tj. například veřejné obchodní společnosti). Jak založit nadaci • nadační listinou (nikdy ne „smlouva“, bez ohledu na počet zakladatelů), • pořízením pro případ smrti. Náležitosti nadační listiny (§ 310 a § 311 NOZ): • forma veřejné listiny, • název, který musí obsahovat označení „nadace“ a vyjadřovat účel, pro který byla založena, • sídlo nadace, • zakladatelé, • účel, pro který je nadace založena, • vklady – minimálně 500 000 Kč, • nadační kapitál (fixní částka, peněžité vyjádření nadační jistiny) – hodnota nadační jistiny se může v čase zvyšovat a snižovat, nikdy by však neměla klesnout pod hodnotu uvedenou v zakládací listině jako nadační kapitál (pak totiž musí údaj uvedený v nadační listině snížit a pokud by byl nižší než 500 000 Kč, hrozí nadaci zrušení!), • orgány nadace (tříčlenná správní rada – statutární orgán; tříčlenná dozorčí rada, popř. revizor u nadací s nadačním kapitálem do 5 mil. Kč; nadační listina může zřídit i další orgány). Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Současně s nadační listinou, případně do 1 měsíce ode dne vzniku nadace, musí být vydán statut nadace. Ten upraví přinejmenším způsob jednání orgánů nadace, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, příp. okruh osob, kterým je lze poskytovat. Statut se uveřejňuje uložením do sbírky listin. Majetek nadace: Tvoří ho nadační jistina (vklady do nadace, popřípadě i nadační dary) a ostatní majetek. Nadační jistina musí mít celkovou hodnotu aspoň 500 000 Kč. Nadace používá svůj majetek k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladů na vlastní správu. Nadační jistinu nelze až na výjimky zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. Nadace nakládá s nadační jistinou s péčí, jakou NOZ stanoví pro správu cizího majetku. Je-li nadační kapitál nebo obrat nadace v uplynulém účetním období alespoň desetkrát vyšší než jeho minimální zákonná hodnota, podléhají řádná účetní závěrka, mimořádná účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka ověření auditorem. Nadační kapitál je možné za splnění zákonných podmínek (§ 342–348 NOZ) zvýšit nebo snížit, rozhoduje o tom správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady.

34


Právní úprava nadací umožňuje, aby se nadace (např. kvůli tomu, že dlouhodobě nesplňuje podmínku minimální výše nadačního kapitálu) transformovala na nadační fond. Podmínkou však mj. je, aby to výslovně připouštěla zakladatelská listina nadace.

5.4 Nadační fond Nadační fondy jsou další z tzv. účelových sdružení majetku a stejně jako nadace se zakládají k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Mají vlastní úpravu v ustanovení § 394 a násl. NOZ a na vše, co v této speciální části NOZ není, se použijí obecná ustanovení o právnických osobách (§ 118 a násl. NOZ). Nadační fond nemá stanovenou minimální hodnotu vkladu, nemá nadační jistinu ani nadační kapitál. Na rozdíl od nadací se u nadačních fondů nepočítá s jeho dlouhodobou existencí, naopak je běžné, že se finanční prostředky nadačního fondu časem spotřebují pro daný účel a nadační fond pak zanikne. I v případě nadačních fondů je ze zákona možná transformace. Pokud to výslovně připouští zakladatelská listina nadačního fondu, může se nadační fond transformovat na nadaci.

5.5 Sociální družstvo Občanská sdružení, která se s účinností NOZ automaticky stávají spolky, mají podle přechodných ustanovení možnost transformovat se buď na ústav, nebo na sociální družstvo. Sociální družstva jsou upravena v zákoně o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. a jedná se o zcela novou právní formu právnické osoby. Družstvo obecně je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Definici sociálního družstva obsahuje ustanovení § 758 zákona o korporacích: jedná se o „družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje.“ Oproti naprosto volnému přístupu zákonodárce k členství ve spolku, jsou podmínky členství v sociálním družstvu upraveny kogentně. Členem sociálního družstva se totiž může stát právnická osoba a z fyzických osob pak pouze osoba, která vykonává pro sociální družstvo práci na základě pracovního poměru, nebo která vykonává pro sociální družstvo práci bez nároku na odměnu mimo rámec pracovního poměru na základě dobrovolnosti, nebo která je příjemcem služby poskytované v rámci obecně prospěšné činnosti sociálního družstva. Zákon neumožňuje převod nebo přechod družstevního podílu v sociálním družstvu. Přestože je činnost sociálních družstev veřejně prospěšná, nelze je bez dalšího označit za „neziskovou“ organizaci. Pro NO je totiž typické, že nedochází k přerozdělování zisku mezi společníky, členy či zakladatele. Zákon o obchodních korporacích však naopak počítá s tím, že zisk z činností sociálních družstev může být přerozdělován mezi jejich členy (přestože mimo dalších podmínek stanoví limit, jak velká část zisku může být takto přerozdělena). Na druhou stranu sociální družstvo nebude moci čerpat daňové výhody, které mají spolky, ústavy a obecně prospěšné společnosti.


35

5.6 Další nestátní neziskové organizace upraveny jinými zákony než NOZ 5.6.1 Církve, náboženské společnosti a církevní právnické osoby

Církve a náboženské společnosti jako dobrovolné společenství fyzických osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, obřady a projevy víry jsou zakládány na základě zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na registraci církve a náboženské společnosti se podává u Ministerstva kultury ČR, které provede zápis do příslušného rejstříku.

5.6.2 Politické strany a politická hnutí

Zakládání je upraveno zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách, politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Politické strany se musí registrovat na Ministerstvu vnitra ČR na základě žádosti s přiloženou peticí minimálně 1 000 lidí. Strany získávají finanční prostředky z členských příspěvků, z plateb státu podle počtu poslaneckých mandátů a také darů.

5.6.3 Honební společenstva

Honební společenstvo je právnickou osobou založenou dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Členy mohou být vlastníci nebo spoluvlastníci honebních pozemků. Název tvoří slovo „honební společenstvo“ a název obce. Vzniká registrací u příslušného orgánu státní správy myslivosti a vytvořených stanov.

5.6.4 Obecně prospěšné společnosti

Cílem obecně prospěšné společnosti je poskytovat konkrétní obecně prospěšné služby pro společnost v oblasti sportu, kultury, sociální péče, humanity, ochrany zvířat a životního prostředí apod., a to všem a za stejných podmínek, které musí být předem zveřejněny. Protože nové obecně prospěšné společnosti nejde už od 1. 1. 2014 zakládat, nebudeme se věnovat procesu vzniku ani obsahu zakladatelských dokumentů. Obecně prospěšná společnost může být zrušena s likvidací, anebo bez likvidace – pokud se slučuje nebo splývá s jinou obecně prospěšnou společností nebo rozděluje na jiné obecně prospěšné společnosti. Koncepce orgánů obecně prospěšné společnosti je postavena na silné správní radě, řediteli jako statutárním orgánu (voleném a odvolávaném správní radou) a zakladateli, který, není-li stanoveno jinak, jmenuje a odvolává členy správní rady. Obecně prospěšná společnost může vedle hlavní činnosti (obecně prospěšné) vykonávat také činnost doplňkovou nebo hospodářskou (podnikání). Doplňkovou činností je např. nájem vlastního majetku pro podporu hlavní činnosti nebo reklamní činnost. Hospodářská činnost je vlastně podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Samozřejmě vše musí být se souhlasem správní rady a doloženo do rejstříku obecně prospěšných společností. Obecně prospěšné společnosti můžou žádat o dotace z veřejných rozpočtů. Pokud jsou ale příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, rozpočtu obce, jiného územního orgánu, státního fondu nad 1 mil. Kč, musí mít roční účetní závěrku ověřenou auditorem. Audit je nutný také, pokud čistý roční obrat obecně prospěšné společnosti překročí 10 mil. Kč. Nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období obecně prospěšná společnost připravuje, schvaluje správní radou a zveřejňuje výroční zprávu, které musí být veřejně přístupná.

36


5.6.5 Zájmová sdružení právnických osob

Zájmová sdružení právnických osob nemají právní osobnost. Členy zájmového sdružení právnických osob mohou být jen právnické osoby, které podepsaly smlouvu, ze které jsou zřejmé organizační členění a vzájemné řídící vztahy za účelem společného zájmu. Od 1. 1. 2014 není dovolen vznik nových zájmových sdružení právnických osob.

Financování nestátních neziskových organizací

37

6. Financování nestátních neziskových organizací Každý subjekt musí získávat zdroje na krytí nákladů svých činností. Nezáleží na tom, jestli je to soukromý nebo veřejný sektor, je to otázka samotné existence subjektu. Financování NO je velmi specifické. Spojuje v sobě prvky ekonomické, finanční, ale i sociální, společenské či marketingové.

6.1 Obecné principy financování nestátních neziskových organizací 6.1.1 Vícezdrojovost

Je potřeba mít více zdrojů na financování projektů či provozu. Není možno spoléhat jenom na jeden zdroj. Existuje množství zdrojů, které mohou NO využít pro financování svých veřejně prospěšných činností. Zdroje financování mohou být rozděleny dle následujících kritérií: • dle charakteru zdroje: finanční zdroje (peněžní prostředky) a nefinanční zdroje (věcné dary, informace, dobrovolnictví), • dle geografického původu zdroje: domácí (lokální) zdroje a zahraniční zdroje, • dle prostředků organizace: interní zdroje (vlastní činnost) a externí zdroje (veřejné, individuální a soukromé zdroje), • dle způsobu nabytí: přímé zdroje (dary) a nepřímé zdroje (daňové úlevy), • dle typu vlastnictví zdroje: veřejné zdroje (státní správa, samospráva, mezinárodní instituce, daňová asignace) a soukromé zdroje (individuální dárci, podnikatelé, nadace). V praxi dochází k různým kombinacím více zdrojů financování.

6.1.2 Samofinancování

NO je samofinancovaná prodejem vlastních výrobků, služeb, finančních investic, podnikáním, pronájmy majetku nebo členskými příspěvky. Čím vyšší je míra samofinancování, tím vyšší je míra nezávislosti NO. Když mluvíme o nezávislosti, nejde jenom o finanční stránku, ale i o nezávislost v rozhodování NO. Výhodou samofinancování je flexibilita peněz vydělaných vlastními silami – nikdo nenutí NO utratit je v předepsané struktuře, ani je vyúčtovat v daném termínu. Další výhodou je také plynulejší tok financí do NO – ve fungujícím samofinancování je možné tok příjmů plánovat a ovlivňovat lépe, než například termín obdržení dotace od státního nebo soukromého donátora. Neopomenutelné jsou také psychologické výhody plynoucí ze samofinancování. A to: • Posílení sebevědomí zaměstnanců – schopnost vytvářet vlastní příjmy pro naplňování poslání neziskovky zvyšuje sebevědomí jak managementu, tak zaměstnanců a má pozitivní vliv na další pracovní úsilí. Neziskovka může s hrdostí říct: „dokázali jsme to!“, „nejsme jen ti, kteří pořád natahují ruce!“ • Ovlivnění donátorů – mnozí dárci hodnotí pozitivně schopnost neziskovky generovat vlastní příjmy a může to mít vliv na jejich rozhodování o případném daru nebo dotaci.

38


• Prostor pro rozvoj lidských zdrojů v organizaci – podnikatelské aktivity uvnitř NNO se mohou stát vítanou výzvou pro zaměstnance, ale také účinným nástrojem v rukou schopného manažera, který tak může dát svým podřízeným větší příležitost pro vlastní realizaci. Připravenost pro samofinancování je potřeba zkoumat z několika hledisek: • Legislativní hledisko Z pohledu zákona neziskovkám nic nebrání, aby vytvářely vlastní příjmy prodejem svých služeb či prodejem produktů. Na první pohled se může zdát, že dokonce legislativní podmínky pro zahájení podnikání jsou v neziskových organizacích jednodušší než v podnikatelské sféře. Pamatujme ale, že některé činnosti vyžadují registraci a živnostenské oprávnění. • Hledisko připravenosti lidských zdrojů Než začneme koncept samofinancování zavádět, je poctivé si zodpovědět následující otázky: Jaký respekt má myšlenka samofinancování mezi členy, zaměstnanci a správní radou? Jakou úroveň nezávislosti naše NO má, aby mohla vyvíjet a iniciovat programy samofinancování? Jaká je úroveň rizika členů týmu, kterou jsou schopni při zavádění připustit? Jaká je úroveň organizace po stránce zabezpečení procesu vývoje studie proveditelnosti a podnikatelského záměru? Jestliže odpovědi jsou negativní – není asi ta správná doba na zavádění samofinancování a celý proces by přinesl více škody než užitku. • Finanční hledisko Některé motivy pro zahájení samofinancování nemusejí být vhodné. Patří mezi ně i motiv vlastní špatné finanční situace, kterou hodláme samofinancováním vylepšit. Je dobré si uvědomit, že začátek samofinancování je naopak spojen s mimořádnými výdaji a musíme počítat, že v počátcích budeme do samofinancování spíše investovat, aby se nám užitek v budoucnu vrátil v podobě vyšších příjmů. • Hledisko případného konfliktu s posláním organizace Mějme na paměti, že prvotní je v neziskovce naplňování jejího poslání. Generování příjmů je i při zavádění samofinancování druhotný cíl a neměli bychom zavádět takové aktivity, které poslání ohrožují, či stojí proti němu. Právě těmito prioritami se odlišuje podnikání v neziskovém prostředí od podnikatelského sektoru.

6.1.3 Fundraising

Fundraising je aktivní činnost NO za účelem získávání vnějších zdrojů. Oslovují se dárci a budují se s nimi vztahy – nejlépe dlouhodobé. Nemusí se jednat jenom o finanční prostředky, ale i o věcné dary, know-how, informace, předání zkušeností apod. Může se tedy jednat o hmotné i nehmotné zdroje. Pojem „fundraising“ vznikl spojením dvou slov: fund = zásoba, rezerva, kapitál a raise = pozvednout, zřídit, opatřit. Do češtiny se obvykle nepřekládá, ale volný překlad je, že fundraising má na starosti zajištění financí a dalších prostředků nutných pro chod organizace. Velmi často bývá spojován s neziskovým sektorem. Fundraising není jen získávání peněžních prostředků potřebných k přežití, ale jde především o získávání důvěry a s tím související stabilitu a udržitelnost neziskovky. Důležitou roli hraje schopnost oslovit a přivést neziskové organizaci další nové členy, příznivce a přátele. Společně s PR, marketingem a lobbingem se podílí na kvalitě interních a externích vztahů. Přímo ovlivňuje značku, dobré jméno a image organizace. Fundraising tedy nesouvisí pouze s finanční stránkou podpory projektu, ale poskytuje dárci i pocit začlenění, participace a měl by mu přinášet především dobrý pocit, který souvisí se


39

samotným historickým základem fundraisingu. Ten úzce souvisí s filantropií, která je sama souborem činností, které vedou k podpoře dalších osob za účelem dosažení vyšší kvality života jedince i společnosti. Je a i v minulosti bylo otázkou prestiže, když majetní lidé uplatňovali filantropii například poskytováním almužen nebo přispíváním na různé organizace jako sirotčince nebo vzdělávací instituce. V Čechách má tedy filantropie velmi zakořeněnou tradici a fundraising se dá považovat v dnešní době za jejího následovníka.

6.1.3.1 Formy fundraisingu Tabulka 4: Formy fundraisingu Zdroj jednotlivec, rodina

Forma dar (peněžitý nebo věcný), veřejná sbírka vč. DMS, dobrovolnictví (individuální), loterie, dobročinná aukce, odkaz v závěti, členský poplatek nadace, nadační fondy, orgány nadační příspěvek/grant, dotace (obvykle z veřejných rozpočtů) veřejné správy, fondy EU firma dar, sponzoring, firemní dobrovolnictví, zapůjčení prostor či techniky, zapůjčení pracovníka, slevy při nákupu zboží a služeb, payroll giving, matching, interní dobročinná aukce mezi pracovníky, sdílený marketing

Zdroj: vlastní

Fundraising se může realizovat v různých formách: 1. Individuální fundraising – sem patří získávání finančních prostředků od jednotlivců formou daru (peněžitý nebo věcný), veřejné sbírky, loterie, dobročinné aukce, DMS (dárcovská SMS), individuálního dobrovolnictví nebo odkazu v závěti. 2. Firemní fundraising – jde o oslovování firem, při kterém se fundraiser zaměřuje na získání prostředků, a to darů (peněžitý či věcný), financí z dobročinné aukce, reklamy, propagace, taktéž usiluje o firemní dobrovolnictví, zapůjčení prostor či techniky, zapůjčení pracovníků (např. pro pomoc s účetnictvím, přípravou strategického plánu, s využitím marketingu pro rozvoj činnost). K firemnímu fundraisingu patří i slevy při nákupu zboží a využívání služeb. 3. Fundraising od státních donátorů – jde o získávání prostředků formou projektů statní správy a místní samosprávy. 4. Nadace, nadační fondy – prostředky získávané formou projektů, nadačních příspěvků/ grantů, dotace. 5. Evropská unie – prostřednictvím zakázek a projektů Evropské unie.

6.1.3.2 Základní metody fundraisingu Osobní setkání – osobní kontakt realizovaný prostřednictvím osobního setkání je neúčinnější metodou fundraisingu. Vyžaduje podrobnou znalost úspěšného jednání, znalost asertivního chování a dostatek zkušeností a řečnickou obratnost. Jedná se o časově nejnáročnější metodu. Příprava na jednání nesmí být podceněná. Důsledkem špatné přípravy může být, že se obracíme na nesprávnou osobu, svůj projev formulujeme nesrozumitelně, zaměřujeme se jen na získání financí apod. Těmto chybám můžeme předcházet dobrou předchozí přípravou na jednání, zejména adekvátnímu porozumění věci a vlastnímu přesvědčení o správnosti našeho jednání. Je nutné mít rovněž informace o donátorovi z dostupných zdrojů (obchodní rejstřík,

40


registr ekonomických subjektů, evropská databanka, internet). Důležité jsou také zkušenosti, empatie a uvědomění si, že „méně je někdy více“. Veřejná sbírka – veřejné sbírky definuje zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, který říká, že se jedná o „získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčitého okruhu přispěvatelů na předem stanovený veřejně prospěšný účel.“ Veřejně prospěšným účelem je míněn účel humanitární, charitativní, záměr přispívající k rozvoji vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, ochrany kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Veřejnou sbírku může konat obec nebo kraj, v hlavním městě Praze rovněž městská část, nebo jiná právnická osoba. Veřejnou sbírkou podle tohoto zákona je výlučně shromažďování peněžitých prostředků. Shromažďování např. věcných darů tomuto zákonu nepodléhá. Neurčitý okruh přispěvatelů je takový okruh přispěvatelů, který není předem znám. Není přitom rozhodné, zda je výzva k poskytnutí příspěvku činěna na veřejných prostranstvích nebo třeba v budovách různých institucí, jsou-li přístupné veřejnosti. Za veřejnou sbírku je tak nutno považovat např. i adresné oslovování osob za účelem poskytnutí finančního příspěvku (např. zasílání složenek, direct mailingu atp.). Veřejnou sbírkou podle tohoto zákona není shromažďování finančních prostředků, které konají politické strany nebo politická hnutí, spolky, společnosti, svazy, hnutí, jakož i odborové organizace, registrované podle zvláštních právních předpisů, mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů. Veřejnou sbírkou dále není shromažďování finančních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu, k církevním a náboženským účelům, pokud se koná v kostelech, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů. Telefonická kampaň – telefonické kampaně jsou z hlediska času méně náročné než osobní setkání a jejich prostřednictvím je možné oslovit více dárců. Nevýhodou však je právě neosobní setkání, kdy může docházet k unáhleným závěrům a rychlým odmítnutím ze strany potenciálních dárců. Dále se mohou objevit i nedorozumění, která jsou lépe objasnitelná při kontaktu tváří v tvář. Je pravděpodobné, že po úspěšném ukončení telefonátu dochází k dalšímu kontaktování dárce, jak osobní schůzkou, tak také v podobě děkovací dopisu či emailu. Poštovní kampaň – prostřednictvím poštovní kampaně oslovujeme dárce pomocí dopisu (v dnešní době i formou e-mailu). Nelze jí ovšem dosáhnout stejného úspěchu jako u osobního setkání. Výhodou je oslovení většího počtu dárců. Při poštovní (ale v zásadě i elektronické) kampani je důležité graficky co nejlépe upravit obálku i obsah dopisu, aby zaujal co největší množství adresátů. Větší efektivity se dosahuje zajímavým a jedinečným nápadem – je potřeba dobře přemyslet, co a komu pošleme! Svou roli hraje i forma vyjádření, jistá stylistická obratnost ve výraze. Inzerce – v případě inzerce je kontakt dárce s organizací anonymní. Výhodou je však oslovení velkého počtu osob. Je volbou každé organizace, jakou strategii si zvolí. Pokud si již zajistila např. viditelnost, může stávající strategii změnit a začít naplňovat jinou strategii.

6.1.3.3 Zásady jednání s dárcem Při jednání s firemním dárcem je nezbytné, aby byl fundraiser přesvědčený o správnosti, prospěšnosti a potřebnosti své organizace a o tom, že prostředky, o které žádá, jsou pro organizaci nepostradatelné. Vždy je třeba mluvit jasně a žádat o konkrétní částku na konkrétní věc. Ze všeho nejdříve je nutné získat zájem dárce a porozumět jeho motivacím a znát jeho


41

názory. Klíčové je potom si o dar opravdu říci. Nelze totiž očekávat, že nám dárce nabídne podporu sám od sebe. U firemního fundraisingu je výhodou získání každoročního daru nebo možnost rozšířit druh podpory. Firemní fundraising nám také může pomoci k dalším dárcům. Firemní dárce může díky spolupráci s neziskovou organizací stoupnout v očích veřejnosti. Tím, že poskytne dar, může zvýšit svůj kredit a oblíbenost mu může kromě široké veřejnosti narůst i u zaměstnanců a zákazníků. Důsledkem pro něj může být zvýšení prodeje výrobků či služeb, zlepšení spolupráce s veřejnou správou, osobní satisfakce. V případě, že dárce již jednou daroval, je důležité ho přesvědčit, aby ve svém konání pokračoval.

6.1.3.4 Znalost motivů individuálních dárců Motivem individuálních dárců k poskytnutí finančního příspěvku může být starost o druhé lidi, také touha něco významného vykonat. Dále mohou cítit povinnost, pocit viny, nebo v tom vidí osobní prospěch, nebo mají osobní zkušenost (týká se lidí, kteří již někdy využili služeb neziskové organizace). S darováním souvisí i určitý tlak ze strany veřejnosti a snaha přizpůsobit se okolí – lidé darují, neboť totéž činí většina jejich příbuzných nebo známých. Pokud chce fundraiser od někoho něco získat, musí znát jeho motivaci a vycházet z jeho potřeb. Podle obecných zásad fundraisingu by mělo být hlavním úkolem fundraiserů vyhledávat potřeby dárců a ty potom naplňovat prostřednictvím své organizace. Lidé přispívají finančním obnosem nebo jiným způsobem tehdy, když: • k tomu mají podstatný a neodkladný důvod, • jsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené aktivity, • vidí ostatní, jak časem i penězi přispívají na stejnou činnost, • vědí, že jim bude za jejich čin poděkováno, • vědí, že budou viditelně spojovaní s úspěšným projektem, • mohou si být jistí, že budou pravidelně informovaní o rozvoji organizace, • vědí přesně, na co budou jejich peníze použity, • vidí, že podpořená organizace má nadšení a odhodlání a že nepochybně získá peníze i od ostatních. Jednání s individuálními dárci bývá postaveno na systému velké skupiny malých dárců. Kdy ztráta jednoho či dvou dárců nepoloží chod organizace na rozdíl od ztráty velkých dárců.

6.1.4 Neziskovost

Všechny příjmy musí být transparentní a musí se použít na úhradu nákladů činnosti, které souvisí s naplňováním cílů NO. V žádném případě ne na obohacení vlastníků nebo členské základny. Zisk z vedlejší činnosti nebo podnikání musí být použit pro hlavní neziskovou činnost. Transparentnost je zabezpečena např. zveřejňováním výročních zpráv, tiskovými zprávami apod. Neziskové organizace se transparentnosti často obávají, neboť ji zaměňují za kontrolu ze strany státu a povinnost odevzdávat různé výkazy a zprávy. To je však tragické nedorozumění, neboť transparentnost má být především účinným nástrojem komunikace se zainteresovanými skupinami a veřejností a prostředkem získávání důvěry, členů, spolupracovníků, příznivců a dárců.

42


Každá nezisková organizace má přitom celou řadu odpovědností: odpovědnost vůči svému poslání, svým zakladatelům, členům, klientům, dárcům, podporovatelům a veřejnosti. Rozhodování o transparentnosti nás staví před jiné otázky: čemu má aktivní otevřená komunikace sloužit a co tudíž budeme veřejnosti aktivně sdělovat? Podle toho pak volíme nejúčinnější způsob prezentace a kanály komunikace.

6.1.5 Daňové úlevy

Jedná se o úlevy na daních neziskovkám a donátorům. Existují 3 základní daňové režimy pro toky finančních prostředků, a to: • osvobození finančních toků NO od daní – např. osvobození určitých příjmů, osvobození od majetkových daní, osvobozené příjmy z hlediska DPH, • úlevy na daních NO – z vypočtené daně z příjmu je možnost uplatnit snížení daňové povinnosti, • úlevy na daních donátorům – přispěvatelé mají možnost uplatnit si výši daru jako nezdanitelnou část základu daně nebo odčitatelnou položku, • daňová asignace – jedná se o zvláštní daňový režim, kdy poplatník daně může poukázat část zaplacené daně konkrétní NO.

6.2 Způsoby financování nestátních neziskových organizací Způsoby financování určují, jak se financované NO zdroje poskytují. Určují vztah mezi financujícím a financovaným subjektem. Je možné stanovit tyto způsoby financování: Účelové financování – prostředky jsou účelové vázané, tj. mohou se použít pouze pro schválený projekt. Vše je sledováno položkovým rozpočtem, využití je obvykle možné v příslušném roce, pokud není stanoveno poskytovatelem jinak. Na konci roku následuje vyúčtování a závěrečná zpráva. Výkonové financování – finance se poskytují po provedení naplánovaných aktivit poté, co je poskytovatel vyfakturuje. Globální financování – známé taky jako „lump sum“ financování, je založeno na poskytování dopředu určeného objemu financí na komplexním zabezpečení služeb NO. Kombinované financování – k odstranění nevýhod jednotlivých způsobů, v praxi se jednotlivé uvedené způsoby kombinují.

6.3 Nástroje financování nestátních neziskových organizací Nástroje financování NO je možně definovat jako kompetence financující organizace uplatnitelné v oblasti finančního řízení vůči NO, které jsou poskytovány finanční prostředky. Jde vlastně o kontrolu nad financovanou organizací.


43

6.4 Finanční zdroje nestátních neziskových organizací Vlastní zdroje – vznikají vlastní činností. Cizí zdroje – půjčky. Potenciální zdroje – dary od soukromých osob, peníze z veřejných rozpočtů.

6.4.1 Vlastní zdroje

Vlastní zdroje se taky nazývají zdroje samofinancování. Mezi vlastní zdroje řadíme členské příspěvky, příjmy z výkonu hlavní a vedlejší činnosti, příjmy z podnikání.

6.4.1.1 Členské příspěvky Členské příspěvky mohou být členěny: • Z hlediska toku peněz: příspěvky přijaté, příspěvky placené. • Podle účelu se přijaté příspěvky dále člení: příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami, členské příspěvky. • Poskytnuté příspěvky se člení: příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami, členské příspěvky. Příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami se vyskytují v kategorii přijatých i v kategorii poskytnutých příspěvků. V případě, že nezisková organizace tyto příspěvky přijímá, pak se jedná o organizaci, která má vlastní organizační složky s právní osobností, které jsou účetními jednotkami. A tyto organizační složky na základě zřizovací nebo zakladatelské listiny přispívají na hlavní činnost svého zřizovatele. Pokud se jedná o příspěvky poskytované, jsou tyto příspěvky poskytovány také na základě zřizovací listiny vlastním organizačním složkám na jejich provoz. Podobná situace je u členských příspěvků, kde přijaté členské příspěvky přijímá nezisková organizace od svých členů na základě stanov, statutu či jiných zřizovacích listin. Na rozdíl od toho poskytnuté členské příspěvky jsou ty, které byly neziskovou organizací zaplaceny právnické osobě z titulu jejího nepovinného členství v této právnické osobě. U členských příspěvků z daňového hlediska je třeba dělit neziskové organizace na organizace členského charakteru a nečlenské neziskové organizace. K tomu je třeba konstatovat, že dle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 18a odstavec 2 jsou členské příspěvky předmětem daně. Následný paragraf 19 odstavec 1 písmeno a) však od daně z příjmu osvobozuje členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, spolkem včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími. Na druhou stranu ovšem pro plátce takového příspěvku nejsou tyto daňově uznatelným nákladem dle § 25 odst. 1 písm. zo) zákona o daních z příjmů. Je třeba podle těchto ustanovení posoudit, zda se určitého typu neziskového organizace osvobození od daně z příjmů týká a má-li to v zřizovací či zakládací listině, statutu, stanovách ustanovení o členských příspěvcích. Pak by byly od daně osvobozeny. Členské příspěvky, které pod výše uvedená ustanovení nelze zařadit, dani z příjmů podléhají.

6.4.1.2 Příjmy z výkonu hlavní činnosti – ziskové hospodaření pořádaných akcí a realizovaných projektů.

44


6.4.1.3 Příjmy z doplňkových činností Účelem vymezení doplňkové činnosti v její zřizovací listině je zájem zřizovatele, o co nejlepší využití veškerého ekonomického potenciálu NO, který má ve svěřeném majetku i v odborné způsobilosti svých pracovníků. Dá se říci, že je to v podstatě nejsnazší způsob, jakým může NO dospět ke zlepšenému výsledku hospodaření, který je následně zdrojem jejích peněžních prostředků. Pokud NO vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. NO může vykonávat i jiné činnosti, za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků NO a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. Typické jsou pronájmy různých ploch, pozemků, budov, speciálního vybavení. Výnos může také přinášet i volný finanční majetek (podílový list). Mezi nejznámější další formy patří poskytování reklamy podnikatelům, spolupráce s obcemi při pořádání společenských akcí apod. Propůjčení svého jména v reklamě s tím, že tato firma podpoří neziskovou organizaci, je určitým tahákem pro spotřebitele a znamená zvýšený prodej výrobků a tím i vyšší zisk.

6.4.1.4 Podnikání Nejdříve musíme vědět, jak je definováno podnikání. Zákon č. 89/2012 Sb. – nový občanský zákoník – definuje nikoli podnikání samé, ale podnikatele coby osobu podnikající v § 420 odstavci 1 takto: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“ Povaha činnosti coby podnikání/nepodnikání se posuzuje za každou činnost zvlášť – není přitom rozhodné, jaký výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu) vykazuje organizace jako celek. Soustavnost se posuzuje především jako opak nahodilosti, nesmí se spojovat s určitou periodicitou. Podnikáním v NNO je například: • poskytování reklamy (propagace), • pronájem prostor, • pravidelná organizace výstav, koncertů či obdobných aktivit za účelem zisku, • pravidelná organizace vzdělávacích seminářů za účelem zisku, • prodej nakoupených nebo vyrobených předmětů, • pravidelná organizace zájezdů, táborů apod. za účelem zisku. NNO mohou podnikat, pokud nemají omezení speciálním právním předpisem. Neziskové organizace nejsou zakládány k výdělečné činnosti. Výdělečnou činnost ale nemají zakázanou, a tedy ji mohou provozovat s podmínkou živnostenského oprávnění a možná by měly mít živnostenská oprávnění i k činnosti, ke které byly založeny, avšak provozují-li ji jako doplňkovou činnost, nikoliv hlavní. Z těchto důvodů je třeba jisté obezřetnosti a takový případ by měl posoudit správce daně. Rozsah podnikatelské činnosti není omezen, ale pokud by podnikatelská činnost byla rozsáhlá a činnost nezisková nepatrná, bude asi obtížné ji obhajovat. Zisk z výdělečných činností podléhá dani z příjmů. Příjmy z podnikání jsou vždy předmětem daně. Celkové zdanění NNO však závisí na právní formě a činnostech NNO. Samotné podnikání, tedy činnost za účelem zisku, nemusí ale znamenat vysoké zdanění.


45

Tabulka 5: Přehled omezení podnikání speciálním právním předpisem Obecně prospěšné společnosti podnikání přípustné v rámci hlavní i vedlejší činnosti; (OPS) účast na podnikání jiných osob je vyloučena Ústavy podnikání přípustné v rámci hlavní i vedlejší činnosti; na rozdíl od OPS má možnost účastnit se na podnikání jiných osob, nesmí být pouze neomezeně ručícím společníkem Spolky podnikání přípustné pouze v rámci vedlejší činnosti; účast na podnikání jiných osob není omezena Nadace podnikání přípustné pouze v rámci vedlejší činnosti; je možný podíl na majetkových účastech, nesmí však být neomezeně ručícím společníkem korporace Nadační fondy podnikání přípustné v rámci hlavní i vedlejší činnosti Sociální družstva podnikání přípustné v rámci hlavní i vedlejší činnosti

Zdroj: vlastní

Pokud NNO nevykonává v hlavní činnosti nepodnikatelskou činnost, není veřejně prospěšným poplatníkem, tak nemůže využít zvláštních ustanovení zákona o daních z příjmů. Veřejně prospěšný poplatník tedy může podnikat, ale vždy pouze ve vedlejší činnosti.

6.4.2 Cizí zdroje

Poskytovateli cizích zdrojů mohou být např. banky. NO může tyto zdroje získat na určitou dobu a po sjednané době je musí vrátit. Samozřejmě, při tomto druhu financování musí vypůjčitel zaplatit úrok.

6.4.3 Potenciální zdroje

Jde o nenárokové zdroje, které může obdržet NO na základě žádosti nebo projektů od veřejných institucí nebo podnikatelských subjektů či jednotlivců. Finanční prostředky musí být většinou použity na schválený účel a na vybrané druhy nákladů. Pokud podpora netvoří celou část nákladů projektu či akce, NO se musí určitou částí spolupodílet na nákladech. Po skončení musí být poskytovatel informován např. vyúčtováním vč. závěrečné zprávy o využití prostředků. • příspěvky ze zdrojů Evropské unie, • dotace ze státního rozpočtu přímé, • dotace ze státního rozpočtu nepřímé, • příspěvky územních samospráv (krajů a obcí), • příspěvky od nadací a nadačních fondů, • firemní dárcovství, • individuální dárcovství. V praxi se setkáváme s tím, že různé instituce tyto prostředky pojmenovávají různými názvy. Je potřeba si vždy přečíst smlouvu o poskytnutí prostředků a na základě smlouvy rozhodnout, o jaký zdroj se jedná. Protože každá z forem má své specifické daňové dopady.

6.4.3.1 Příspěvky ze zdrojů Evropské unie Finanční prostředky lze získat jak ze strukturálních fondů prostřednictvím regionálních operačních programů v jednotlivých oblastech NUTS II, tak i z jednotlivých programů vyhlašovaných správcovskými institucemi či organizacemi.

46


6.4.3.2 Dotace státu a municipalit nestátním neziskovým organizacím Tato podkapitola se zabývá dotační politikou státu, krajů, měst, obcí a státních fondů. Přímé dotace ze státního rozpočtu mohou být získané přímo, tak že mezi poskytovatelem a příjemcem není další instituce nebo orgán. Příkladem můžou být dotace Ministerstva kultury a Ministerstva životního prostředí. Cca jedenkrát ročně se vyhlašují výběrová řízení na konkrétní projekty a služby NO, příspěvky a dotace na základě specifických zákonů, usnesení či nařízení vlády ČR, vyhlášek ministerstev. Veřejné zakázky jsou především na činnosti typu humanitárních pomocí, problematiky zdravotně postižených, apod. Nepřímé dotace ze státního rozpočtu jsou určeny NNO s organizačními jednotkami. Ústředí zpracuje žádost na základě podkladů od organizačních jednotek a podá ji na ministerstvo. Po přidělení z ministerstva ústředí rozdělí dotaci na jednotlivé žadatele. Příspěvky z rozpočtu územních samospráv jsou poměrně významné. Samozřejmě, že se od sebe místně liší jak ve výši, tak i v účelu. Doporučujeme neziskovkám sledovat webové stránky krajů a velkých měst, protože tam jsou zveřejňovány grantové programy. Ale i malé obce mohou poskytnout příspěvek, pokud jim NNO osobně představí svůj záměr. NNO kromě sledování oficiálních dokumentů mohou rovněž sdílet vzájemně své zkušenosti s touto problematikou s jinými žadateli z řad NNO.

6.4.3.3 Příspěvky nadací a nadačních fondů Nadace a nadační fondy jsou sdružením majetku založeným právě za účelem podpory stanovených aktivit. Neziskové organizace žádají na základě předložených projektů o finanční prostředky. Nadace a nadační fondy poskytují finanční prostředky neziskovým organizacím na základě písemné žádosti s popisem projektu, která je posouzena. Snadnější výchozí pozici mají ty neziskové organizace, které mohou nabídnout protihodnotu. Je nutné najít vhodné téma, které má NNO společné se zaměřením nadace.

6.4.3.4 Firemní dárcovství Klíčové pro úspěch při žádostech je oslovit osobu, která rozhoduje o přidělení prostředků a zaujmout ji. U místních menších či středních firem se dá sázet na jejich vazbu na místní společnost. Některé společnosti mají propracovanou koncepci sponzoringu, některé poskytnou hmotný dar (spíše nějaký výrobek nebo slevu na výrobek), některé uspořádají sbírku mezi zaměstnanci, nebo zřídí tzv. matchingový fond (část zaměstnaneckého platu se dá na do speciálního fondu na veřejné prospěšné účely), aukce, některé neposkytují dary NNO vůbec.

6.4.3.5 Individuální dárcovství Mezi individuální dárce patří členové organizace, dobrovolníci a další. Jejich přínos spočívá zejména v darování finančních prostředků, pomoci znalostmi, chutí pomoct ostatním. U neziskových organizací, které jsou založeny na členském principu, jsou významným zdrojem financování členské příspěvky. Tyto příspěvky zaručují pravidelný a stabilní příjem. Mezi významnější zdroje patří veřejné či kostelní sbírky. Každý z níže uvedených způsobů můžeme zařadit do zdrojů, které byly již popsány v úvodu kapitoly. • Dárcovské SMS – moderní forma dárcovství zahrnuje pohodlí a minimum úsilí pro dárce. Je to vlastně dárcovská textová zpráva odeslaná z mobilního čísla s pevně zadanou hodnotou daru.


47

• Pokladničky – pořadatel oznamuje předem obecnímu úřadu, na jehož území se sbírka koná, počty a umístění pokladniček. Obecní úřad pokladničky zapečetí. Otevření pokladničky musí pořadatel sbírky oznámit obci. • Prodej vstupenek – prodej vstupenek se týká většinou kulturních a sportovních akcí za účelem získání finančních prostředků na veřejně prospěšné účely. • Přímé oslovení poštou – v praxi se můžeme setkat s žádostí o poskytnutí finančního daru formou dopisu, který najdeme v poštovní schránce. Většinou jsou psány poutavým způsobem tak, aby se dárce zamyslel nad těžkými osudy ostatních a přispěl alespoň symbolickou finanční částkou. • Inzerce – jedná se o inzerát zveřejněný v médiích s cílem oslovit širokou skupinu budoucích dárců. Inzerátem lze veřejnost požádat o finanční dar buď přímo, tj. dobře naformulovaná žádost s uvedením čísla účtu, nebo nepřímo, tj. oslovení případných dobrovolníků a sympatizantů s dobrou věcí.

6.4.3.6 Další zdroje • Daňové asignace – na rozdíl od některých jiných zemí (Slovensko, Polsko atd.), v ČR nejsou zavedeny. Daňový poplatník může sám rozhodnut, že část odvedené daně z příjmů může být určena konkrétní NO. • Loterie, sbírky • Daňové úlevy – zejména u NNO jde o úlevu z placení daně do určité hranice zisku, osvobození od vybraných správních poplatků apod.

6.5 Státní dotační politika Stát se zavázal zajišťovat pro občany celou řadu tzv. veřejných služeb. Jedná se zejména o sociální služby, zdravotnictví, školství, kulturu, dopravu, obranu a bezpečnost, soudnictví, vězeňskou službu, oblast důchodového zabezpečení, atd. Stát však není při poskytování veřejných služeb jejich jediným dodavatelem, a proto vytváří veřejné politiky, ve kterých navrhuje a formuluje jednak cílový stav a způsob, jak ho dosáhnout, a stejně tak vymezuje vztahy s ostatními dodavateli, mezi jinými s NNO. Pozice NNO při poskytování veřejných služeb může vůči státu nabývat čtyř různých podob: – výlučná – veřejnou službu poskytují pouze NNO (např. zahraniční humanitární pomoc), – komplementární – veřejná služba poskytovaná NNO je doplňkem služeb poskytovaných státem nebo jeho organizacemi (např. kulturní aktivity), – alternativní – NNO poskytují veřejnou službu souběžně se státem nebo jeho organizacemi (např. církevní či soukromé školy), – rozvojová – služby poskytované NNO mají strategický charakter, neboť vedou k rozvoji společnosti (např. výzkumná činnost). Stát disponuje řadou nástrojů, jak veřejné služby od NNO zajistit: od dotací, zakázek a plateb třetím osobám, přes daňové úlevy a daňová osvobození, až po vymezení pravidel, za kterých je možné veřejnou službu poskytovat. Tato kapitola se zaměřuje na analýzu první možnosti, tj. poskytování finančních příspěvků NNO prostřednictvím dotační politiky státního rozpočtu na produkci veřejných služeb.

48


Finanční podpora NNO je systémově ukotvena ve státní dotační politice vůči NNO. Státní dotační politika je vládou centrálně koordinovaná politika vůči NNO. Je vymezena existencí jednotných pravidel pro poskytování dotací NNO a každoročním vyhlašováním tzv. hlavních oblastí, což není nic jiného než seznam činností, které budou v daném roce podpořeny. Tato struktura činností prochází určitým vývojem. I když jsou vztahy státu a NNO při poskytování veřejných služeb různorodé, což je dáno jednak charakterem dané veřejné služby a jednak politickými východisky, stát pro zajištění veřejných služeb NNO používá prakticky jediného nástroje, kterým je programové financování. Základem pro poskytování většiny dotací je tedy vyhlašování konkrétních programů a úkolů, na něž stát finančně přispívá. Podstatou programového financování je to, že na základě definovaných priorit rozvoje jsou vytvářeny a realizovány programy, které na základě předem definovaných kritérií a cílů nabízejí finanční prostředky na podporu iniciativy subjektů, které se chtějí programu účastnit. Obecně lze konstatovat, že do programového financování mají přístup všechny subjekty z veřejného i soukromého sektoru, které se prostřednictvím volné soutěže mohou ucházet o veřejnou podporu aktivit, jež jsou v souladu s příslušným programem. U programového financování se vyskytuje tzv. spolufinancování. Znamená to, že žadatel o finanční prostředky musí do realizace navrhovaných aktivit vložit i své vlastní prostředky. Díky každoročně publikovanému „Rozboru financování NNO z vybraných veřejných rozpočtů“ jsou již několik let známy údaje o tom, kterým druhům NNO (podle právní formy nebo podle činnosti), ze kterých kapitol státního rozpočtu a na jaký účel byly veřejné prostředky přidělovány. O způsobu poskytování dotací a o tom, zda jsou vynakládány efektivním způsobem, však informace chybějí. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2013 má za cíl sledovat objem všech poskytnutých dotací „nestátním neziskovým organizacím“ ze státního rozpočtu, z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků (krajů), z rozpočtů základních územních samosprávných celků (obcí) a také ze státních mimorozpočtových fondů. Rozbor nezachycuje financování všech neziskových organizací, ale jen těch, které Rada vlády pro nestátní neziskové organizace označuje termínem „nestátní neziskové organizace“, tj. sdružení a jejich organizační jednotky (dále jen „občanská sdružení“), účelová zařízení církví a náboženských společností, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy. V roce 2013 bylo NNO poskytnuto formou dotace 12 734,4 mil. Kč, z toho 7 011,1 mil. Kč bylo ze státního rozpočtu, 1 684,5 mil. Kč z rozpočtů krajů a rozpočtu hl. m. Prahy, 3 263,5 mil. Kč z rozpočtů obcí (mimo rozpočtu hl. m. Prahy) a 775,3 mil. Kč ze státních fondů ČR. V roce 2013 bylo NNO poskytnuto formou dotace nejvíce v oblastech „Tělovýchova“ (40,6 %), „Sociální věci a politika zaměstnanosti“ (27,1 %), „Kultura a ochrana památek“ (10,6 %), „Zájmová činnost a rekreace“ (3,8 %) a „Bydlení, komunální služby a územní rozvoj“ (3,2 %). Veřejný výdajový program je obvykle financován z nějakého fondu nebo veřejného rozpočtu, obsahuje plán, jak naložit s prostředky, a stanovuje, čeho se jím má dosáhnout. Veřejný výdajový program má v ideálním případě tyto charakteristiky: • obsahuje analýzu současné situace, z níž odvozuje společenské potřeby v příslušném sektoru nebo regionu (nebo obou), • na základě zjištěných potřeb definuje cíle, kterých by se mělo prostřednictvím alokace veřejných zdrojů dosáhnout, • stanovuje priority mezi cíli, • určuje, kdo je oprávněn žádat o podporu (kdo je tzv. způsobilý),


49

Průmyslová a ost. odv. hosp. 2,3 % Zahr. pomoc Vzdělávání a mezinárodní 1,3 % spolupráce Kultura 4,2 % a ochrana památek 2,5 %

Sociální věci a pol. zaměstnanosti 35,4 %

Ostatní 4,1 %

Zdravotnictví 2,8 %

Tělovýchova 45,0 %

Zájmová činnost a rekreace 2,5 %

Graf 1: Podíl dotací poskytnutých NNO ze státního rozpočtu dle podpořeného odvětví

Zdroj: Databáze kapitol státního rozpočtu, databáze krajů a hl. m. Prahy a MONITOR, upraveno

Státní fondy 6,1 %

Rozpočty obcí (bez hl. m. Prahy) 25,6 %

Rozpočty krajů a hl. m. Prahy 13,2 %

Státní rozpočet 55,1 %

Graf 2: Srovnání celkové výše dotací poskytnutých NNO z jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů a státních fondů Zdroj: Databáze kapitol státního rozpočtu, databáze krajů a hl. m. Prahy a MONITOR, upraveno

50


• dále určuje cílové skupiny (tj. skupiny, jejichž potřeby by se měly realizací programu naplňovat – například dlouhodobě nezaměstnaní apod.), • rámcově vymezuje vhodné aktivity, jimiž by se měl program naplňovat, • stanovuje oprávněné náklady (způsobilost nákladů), • má vymezen začátek a konec realizace, • je pro něj stanoven objem finančních prostředků, které budou alokovány. Zásady stanovují jednotná pravidla, za kterých mají být NNO dotace poskytovány, včetně jednotného formuláře pro žádost o dotaci. Jednotlivé resorty však často při vyhlašování programů používají vlastní metodiky, které upravují pravidla pro poskytování dotací v rámci konkrétního programu např. tím, že vymezují způsobilou osobu nebo stanovují zvláštní formulář pro žádost o dotaci. Dotace podporující činnost NNO jsou v České republice poskytovány konkrétním organizacím na předložené projekty výhradně na jeden rozpočtový rok a není na ně právní nárok. Podporované projekty NNO by měly přispívat k naplňování cílů státní politiky, vyplývajících především z „Hlavních oblastí státní dotační politiky vůči NNO“, které vláda schvaluje na každý rozpočtový rok. Hlavní oblasti státní dotační politiky jsou odvozeny od plánu vyhlašovaných programů jednotlivých ministerstev. Programy ministerstev jsou shrnuty do skupin (hlavních oblastí) podle účelu anebo cílových skupin, jimž jsou určeny. Dokument pak slouží k tomu, aby si veřejnost mohla utvořit obrázek o tom, jaké cíle stát při poskytování dotací NNO sleduje. Pojmenování hlavních oblastí zároveň slouží k meziresortnímu propojení celého procesu dotační politiky, protože bez nich by dotační programy zůstaly izolovány na jednotlivých resortních ministerstvech. Hlavní oblasti je tedy nutné brát spíše jako komunikační nástroj vůči veřejnosti i vůči ostatním resortním ministerstvům než jako prostředek, pomocí kterého by se uskutečňovala státní dotační politika.

6.6 Soukromé financování neziskových organizací Za zdroje soukromého financování jsou považovány zdroje jednotlivých lidí nebo firem, kteří svými dary podporují veřejné prospěšné aktivity NNO. Systém veřejného financování vyvíjí neustálý tlak na vícezdrojové financování a tak stoupá rok od roku význam soukromého financování NO. Důvody pro dárcovství jsou tyto: • Podpora komunity, ve které dárci žijí a podnikají. Tím se snaží zlepšovat prostředí a vztahy. • Podpora specifických komunit. Je to typické pro náboženské společnosti a církve. • Podpora rozvoje společnosti na poli umění, vědy, a tím možnost přispět k celospolečenskému blahobytu. • Podpora zdraví a sociálního statusu na úhradu nových lékařských přístrojů, humanitární pomoc apod. • Podpora tradice a vlastního společenského statusu. Důvodem je např. u šlechtických rodů udržení tradice nebo snaha o medializaci vlastního darování. Motivace individuálního dárcovství: Ulitární motivace – tato motivace je zcela pragmatická. Je to podmíněné možným odpočtem daní, či uvedením jména dárce. Familiární motivace – tuto motivaci mají dárci, kteří mají dobrou zkušenost z kontaktu s NO.


51

Normativní motivace – tato motivace vychází z vnitřního přesvědčení a morálních hodnot donátora. Negativní ad hoc motivace – v tomto případě jedinec neuměl odmítnout žádajícího a nechal se přemluvit. Dary můžou být: jednorázové, pravidelné; anonymní i adresné; finanční nebo dobrovolnická práce, znalosti a dovednosti; pomoc přes nadační fondy či nadaci; dědictví. Toto vede k následujícímu zobecnění: finanční dar (jednorázový, opakovaný); hmotný nefinanční dar (materiál); nehmotný nefinanční dar (dobrovolnická služba). Velmi specifickou formou je v ČR od 12. 4. 2004 DMS (dárcovská SMS). DMS je jedním z nejsnazších způsobů zasílání nízkých částek na charitativní účely. Nejúspěšnější v této formě získávání finančních prostředků je humanitární organizace Člověk v tísní. Stát podporuje individuální dárce – dary se dají odečíst jako položka snižující základ daně. Firemní dárcovství Firma může v rámci jejího konceptu společensky odpovědné firmy dát zřetelně a efektivně najevo svoje hodnoty a postoje, a to jak svým zaměstnancům a partnerům, tak i veřejnosti a zákazníkům. Nepřehledné a nahodilé rozdávání peněz v reakci na došlé žádosti v posledních letech se mění v propracované dárcovské strategie. I zde rozlišujeme: • dárcovství (finanční, nefinanční – věcné dary, slevy na zboží, služby, poradenství), • vlastní firemní nadace a NF, • sbírka mezi zaměstnanci, • sdílený marketing – firma z prodaných výrobků odvede určitou částku na prospěšné účely, • matchingový fond – zaměstnanci ze své mzdy věnují určitou částku + firma znásobí ze svých prostředků, • dobrovolnictví zaměstnanců. Jak u fyzických osob, tak u právnických osob je umožněno podle zákona o daních z příjmů odečíst výši poskytnutých darů na vyjmenované veřejně prospěšné účely.

52


7. Ekonomika nestátních neziskových organizací Pro vytvoření úspěšné neziskové organizace je důležité mít srozumitelné poslání, strategicky plánovat, mít funkční statutární orgány, mít vícezdrojové financování, rozvíjet firemní kulturu, zajímat se o budoucnost organizace, mít jasné vnitřní procesy a pravidla, snažit se být vidět a slyšet. Při jistém zjednodušení můžeme mluvit o ekonomice jako o hospodaření NO. Hospodaření je soubor ekonomicko-správních činností zabezpečujících provoz organizace. Jsou to zejména tyto činnosti: vedení účetnictví, nakládání s majetkem, finanční řízení, vyhledávání finančních zdrojů, tvorba vnitřních směrnic, koordinace akcí a projektů pod hlavičkou organizace, vztahy ke správcům daní. Ekonomiku každé organizace a tím i dosahování jednotlivých cílů ovlivňuje bezpočet faktorů. Mezi externí patří: právní prostředí, zvýhodňování činnosti ze strany administrativního aparátu, podpora ze strany státu a územní samosprávy, donátorské prostředí, podpora ze strany občanů a další. Každá NO musí fungovat a hospodařit v souladu s platnými právními předpisy.

7.1 Právní předpisy pro nestátní neziskové organizace Cílem této podkapitoly je uvést přehled základních právních a vnitřních předpisů upravujících oblast hospodaření, zejména účetnictví a daně. Při vyhledávání norem upravujících oblast ekonomiky NNO je nutné dbát na to, aby vyhledané předpisy byly určeny nevýdělečným subjektům, ne podnikatelským subjektům. NNO mohou vést tyto formy účetnictví: jednoduché a podvojné účetnictví. Právní úprava pro vedení jednoduchého účetnictví: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (účinnost od 2003). Právní úprava pro vedení podvojného účetnictví: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání č. 401–414. Právní úprava pro daňovou oblast: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí, zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů o dani z nabytí nemovitých věcí; daňový řád č. 208/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ekonomika nestátních neziskových organizací

53

7.1.1 Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.

Zákon o účetnictví je součástí veřejného práva a stanovuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu. Část první (§ 1 až § 8) upravuje především základní stavební prvky účetnictví – předmět účetnictví, vymezení účetních jednotek, principy účetnictví; část druhá popisuje (§ 9 až § 17) rozsah vedení účetnictví, účetní doklady a jejich náležitosti, účetní zápisy a účetní knihy, zjednodušený rozsah účetnictví, směrnou účetní osnovu a účtový rozvrh, část třetí (§ 18 až § 23b) se věnuje účetní závěrce včetně použití mezinárodních účetních standardů, ověřování závěrky auditorem, sestavení výroční zprávy a způsobům zveřejňování. Ve čtvrté části (§ 24 až § 28) jsou upraveny způsoby oceňování, v části páté (§ 29 a § 30) inventarizace majetku a závazků (základní druhy inventarizací, inventur, inventarizační rozdíly), v šesté části (§ 31 a § 32) úschova účetních záznamů (délka úschovy účetních dokumentací) a v poslední sedmé části (§ 33 až § 38a) jsou definovány základní pojmy (účetní záznam, jeho průkaznost, opravy účetních záznamů a správní delikty). Zákonem o účetnictví se řídí: • právnické osoby, které mají sídlo na území ČR, • zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, • organizační složky státu, • fyzické osoby, pokud jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, • ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od DPH, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za předcházející kalendářní rok 25 mil Kč, • a další fyzické osoby (fyzická osoba nemůže být NO, proto se jim nebudeme dále věnovat), • svěřenské fondy podle občanského zákoníku, penzijní fondy, investiční fondy. Všechny tyto vyjmenované subjekty mají společný název, a to účetní jednotky. Tj. všechny neziskové organizace, protože musí být právnickými osobami, jsou pak účetními jednotkami a musí respektovat zákon o účetnictví.

7.1.2 Vyhláška č. 504/2002 Sb.

Je to vyhláška, která má za úkol rozvést některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška se týká zejména těchto účetních jednotek: a) politické strany a politická hnutí, b) spolky podle občanského zákoníku, c) církve a náboženské společnosti, d) obecně prospěšné společnosti, e) zájmová sdružení právnických osob, f) nadace, nadační fondy a ústavy podle občanského zákoníku, g) společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku, h) veřejné vysoké školy, a i) jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání, s výjimkou obchodních korporací.

54


Tato vyhláška stanoví podmínky pro vedení účetnictví v plném a ve zjednodušeném rozsahu, rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky, účetní metody, metodu přechodu z jednoduchého na podvojné účetnictví. Vyhláška obsahuje 3 přílohy: směrnou účetní osnovu, uspořádání a označení položek rozvahy (bilance), uspořádání a označení položek výkazu zisku a ztráty (výsledovky).

7.1.3 Vyhláška č. 507/2002 Sb.

Vyhláška definuje účetní knihy, které je nutno vést v jednoduchém účetnictví a jejich základní obsahovou náplň. Účetní knihy jsou: Peněžní deník, Kniha pohledávek a závazků, Pomocná kniha o ostatních složkách majetku (informace o dlouhodobém hmotném majetku, dlouhodobém nehmotném majetku, finančním majetku, zásobách, oceňovacích rozdílech k nabytému majetku a dalších složkách majetku, které nejsou uváděny ani v peněžním deníku ani v knize pohledávek a závazků). Úhrny ocenění majetku z výše uvedených pomocných účetních knih se uvádějí v přehledu o majetku a závazcích. Řada ustanovení je převzata z opatření MF čj. 281,283/77411/2000, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Novinkou v oblasti obsahového vymezení jednotlivých složek majetku, který je zachycen v účetních knihách, je odkaz na ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb. (tj. vyhlášky pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví). Konkrétně jde o obsahové vymezení některých položek rozvahy.

7.1.4 České účetní standardy č. 401–414

České účetní standardy mají velmi zvláštní postavení v českém právním řádu. Jedná se o zákonem ustanovenou metodiku směřující k harmonizaci účetnictví. Standardy sice nejsou právním předpisem, ale pokud účetní jednotka podle nich postupuje, jejich použití je považováno za postup podle zákona a prováděcí vyhlášky. České účetní standardy č. 401 až 414 jsou pro účetní jednotky, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a které účtují podle vyhlášky č. 504/2002. České účetní standardy obsahují 14 samostatných standardů cíleně zaměřených na: 401 Účty a zásady účtování na účtech, 402 Otevírání a uzavírání účetních knih, 403 Inventarizační rozdíly, 404 Kursové rozdíly, 405 Deriváty, 406 Operace s cennými papíry a podíly, 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhůtě splatnosti, 408 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry, 409 Dlouhodobý majetek, 410 Zásoby,


55

411 Zúčtovací vztahy, 412 Náklady a výnosy, 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky, 414 Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví.

7.2 Vnitřní předpisy nestátních neziskových organizací Při zakládání musí každá organizaci vydat základní vnitřní předpis – stanovy, zřizovací listinu, smlouvu apod. Jsou tam zakotvena základní fakta o organizaci. Každá NO vzniká dle příslušného zákona, který určuje minimální náležitosti a obsah těchto zakládajících dokumentů. Jsou to minimálně tyto údaje: název, sídlo, hlavní poslání, zásady členství, způsob organizace a hospodaření, skladba jmění či způsob jeho vzniku, způsob zániku. Kromě základního vnitřního předpisu, který musí být povinně na základě zákona, každá organizace by měla mít vytvořen systém vnitřních předpisů dle velikosti NO. Jejich počet, obsah, zaměření i způsob schválení můžou určovat základní zakládací dokumenty. Pro úpravu organizace, hospodaření, vnitřního kontrolního systému apod. to jsou: • organizační řád, • jednací řád pro jednotlivé orgány, • volební pořádek, • pravidla pro zpracování osobních údajů, • pracovní řád atd. Pro oblast ekonomiky je potřeba zpracovat: • vnitřní směrnice upravující účetnictví organizace, • vnitřní směrnice upravující hospodářské operace organizace, • oběh účetních dokladů, • úschovu a skartaci účetních dokladů, • účtový rozvrh, • číselníky účetních dokladů, • odpisový plán dlouhodobého majetku, • zásady evidence dlouhodobého majetku a pravidla inventarizace, • vedení operativní evidence, • metodiku k použití účetních metod (např. pro přepočet zahraničních měn), • pravidla proplácení náhrad zaměstnancům a dobrovolníkům, • tvorbu a čerpání účelových nebo vázaných fondů, • hmotnou odpovědnost osob, • pravidla organizace veřejných sbírek, • pravidla sestavení a kontroly rozpočtu atd.

7.3 Finanční řízení a rozpočet neziskových organizací Když má organizace vytyčené cíle, přistupuje k formulaci způsobů, jimiž chce cílů dosáhnout. Stanoví si politiku (strategický plán), která určuje vedení organizace, co má a co nemá dělat

56


při sledování cílů. Strategický plán posiluje povědomí o systému hodnot, v něž neziskovka věří, tj. v její poslání. Finanční plán je integrující součástí celkového strategického plánu NO. Propojuje všechny aktivity s kvantifikovaným finančním cílem, vyjadřuje plán činností v peněžních jednotkách a ukazuje, jak budou zabezpečeny aktivity a jednotlivé činnosti, které vedou k naplnění cílů. Navazuje na dosažené výsledky a na skutečnou finanční situaci. Sestavuje se za NO jako celek a také za všechny její jednotlivé projekty. Detailní finanční plán pak ukazuje rozpočet organizace, který je opět sestaven jak pro jednotlivé projekty, tak pro NO celkově. Krátkodobé plánování v NO je zaměřeno právě na tvorbu rozpočtu, práci s rozpočtem v průběhu roku a jeho zhodnocení na závěr. Proces finančního řízení v NO prochází několika fázemi: 1. První fázi finančního řízení v organizaci tvoří finanční plánování, včetně tvorby finančního plánu. Ten vyjadřuje plán činností a aktivit v peněžních jednotkách na určité období. 2. Druhou fází je získávání finančních prostředků – formou státních dotací, fundraisingu apod. 3. Třetí fází je hospodaření s finančními prostředky, tzn. provádění konkrétních naplánovaných činností a aktivit směřujících ke splnění cílů a poslání organizace. V této třetí fázi je podstatné krátkodobé finanční plánování tak, aby organizace měla neustále dostatek financí potřebných pro naplňování činností. Jedná se o tzv. operativní finanční řízení. 4. Čtvrtou a poslední fázi je vyhodnocování celého období, vyhotovení účetních a finančních výkazů a nezbytná kontrola. Mezi základní činnosti finančního řízení patří: • finanční plánování, tj. předvídání množství potřebných financí, spotřeby finančních zdrojů, zdrojů peněžních prostředků a jejich získávání, • vedení účetnictví, analýza nákladů a výnosů, příjmů a výdajů, aktiv a pasiv, • péče o finanční prostředky, • rozpočetnictví nákladů a výnosů v jednotlivých činnostech NO, rozpočetnictví majetku a zdrojů, • udržování dobrých vztahů s okolím (zejména bankou, ale i dodavateli, finančním úřadem apod.). Za finanční řízení v organizaci odpovídá u neziskových organizací zejména ředitel organizace v součinnosti s nadřízeným orgánem (např. správní radou apod.) spolu s hlavním ekonomem, případně hlavním účetním organizace.

7.3.1 Rozpočet a jeho sestavování

Významným nástrojem operativního finančního plánování je rozpočet. Rozpočet je soubor naplánovaných položek výdajů a příjmů členěných dle činnosti na určité období nebo k plánované akci či projektu. Jak postupovat při plánování? Plánování začínáme pohledem dozadu – vycházíme ze skutečností z minulých roků. Takto je možné vysledovat tendence z minulosti, odhadnout trendy do budoucna a objevit rezervy. Vymezíme účel, na který zdroje potřebujeme, potřebnou částku a termín, do kterého ji musíme zajistit. V tabulce zachytíme jednotlivé zdroje financování a jejich procentuální pokrytí v čase. Optimální je zpracovat plánovaný rozpočet na základě strategického plánu organizace a v něm


57

definovaného poslání. Tím je dokončena první polovina plánu. Jejím porovnáním s dostupnými zdroji dotvoříme výsledný plán. Při plánování je třeba vzít v úvahu: poslání organizace, poměr výtěžnosti zdrojů k nákladům na jejich získání, možná rizika. Při vyhodnocování rozpočtu musíme pamatovat na několik zásad: předem si stanovíme kritéria a na jejich základě provedeme vyhodnocení. Hodnotit lze z několika hledisek (celková plánovaná suma/celková získaná suma, náklady na jeden získaný dar, průměrný příjem z daru apod.); počítáme s tím, že práce může být v prvním roce činnosti NO zpravidla ztrátová. Rozpočet může být stanoven jako: • vyrovnaný, • přebytkový, • deficitní. Nejpoužívanějším typem rozpočtu je programový rozpočet. Programový rozpočet ukazuje nákladovou náročnost jednotlivých činností, aktivit, projektů nebo středisek dané NO a taky zdroje krytí těchto nákladů. Zachycuje náklady a výnosy pro rozpočtovaný rok bez ohledu na skutečný tok financí a navazuje na plánovanou krátkodobou výsledovku. Dalším typem rozpočtu je zdrojový rozpočet. Jedná se o rozpočet, který ukazuje, jaké konkrétní náklady budou hrazeny z jakých konkrétních zdrojů. Tento typ rozpočtu je důležitým zdrojem informací pro finanční plánování, pro fundraising a zejména pro dárce, kteří chtějí znát, jak budou jejich finanční prostředky utraceny. Zdrojový rozpočet ukazuje, kdo všechno se podílí na financování projektu, z čehož vyplývá, že i zdrojový rozpočet je sestavován pro každý projekt samostatně. Programový a zdrojový rozpočet dávají organizaci přehled o plánovaných nákladech a výnosech, o tom, jaké zdroje pokryjí ty které náklady. Neukazují ovšem jejich plánovaný tok, tj. kdy organizace dostane přislíbené prostředky a kdy musí vydat peněžní prostředky na úhradu plánovaných nákladů. To znamená, že cash-flow (plán peněžních toků, platební kalendář) pracuje s příjmy a výdaji. Vypracování rozpočtu vyžaduje zapojení řídících pracovníků všech stupňů, jejich vzájemnou spolupráci a koordinaci a sladění jejich úsilí ve vztahu k poslání organizace.

58


8. Účetní souvislosti aktivit nestátních neziskových organizací 8.1 Účetnictví Účetnictví je nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků hospodářských operací v dané organizaci v peněžních jednotkách. Je uspořádaným systémem evidence s určitými, vesměs obecně platnými normami a definovanými pravidly. Informace z účetnictví musí poskytovat věrný, úplný, správný a poctivý obraz skutečnosti. Účetnictví plní především tyto funkce: • informační funkci, tj. poskytuje informace o příjmech a výdajích, stavu a pohybu majetku a závazků, • důkazní funkci, tj. je prostředkem při vedení různých sporů, • kontrolní funkci, tj. umožňuje kontrolu stavu majetku a hospodaření, • výsledkovou a analytickou funkci, tj. zjišťuje výsledek hospodaření a jeho vztah k dosaženým a předpokládaným činnostem organizace, • slouží k vyměření daňové povinnosti. Účetní zásady jsou souborem pravidel, která musí podniky dodržovat při vedení účetnictví, sestavování a předkládání účetních výkazů. Nejsou samostatným právním předpisem, většina z nich je zapracována do zákona o účetnictví. Jedná se o následující zásady: Zásada věrného a poctivého zobrazení – esenciální zásada účetnictví, která je nadřazená všem ostatním zásadám. Účetní jednotka je povinna zaznamenávat operace dle jejich podstaty bez ohledu na dopady, tedy pravdivě. Zásada účetní jednotky – jde o vymezení ekonomického celku, za který se vede účetnictví. Sledují se aktiva a pasiva, účtuje se o předmětu účetnictví a předkládají a sestavují se účetní výkazy. Účetní jednotka má určitá práva a povinnosti. Zásada neomezeného trvání jednotky – tato zásada je uplatňována především u oceňování aktiv podniku. Zásada zjišťování výsledku hospodaření v pravidelných intervalech – účetní jednotka musí zjišťovat výsledek hospodaření pravidelně a následně tak i vykazovat. Dokládá tak svou skutečnou ekonomickou situaci. Zásada akruálního principu – účetní případy se účtují do období, kdy nastaly a jsou také v danou dobu řádně zaúčtovány. Jedná se hlavně o časové rozlišení nákladů a výnosů. Zásada bilanční kontinuity – konečné a počáteční zůstatky stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími na sebe musí při vedení účetnictví navazovat. Zásada oceňování v historických cenách – majetek se oceňuje v době pořízení. Budoucí dopad cenových změn se nebere v úvahu. Zásada opatrnosti – do výše zisku se promítají předpokládané ztráty a znehodnocení majetku, i když ještě nenastaly. Je tak učiněno formou rezerv a opravných položek. Zásada vymezení okamžiku realizace – jde o vymezení okamžiku, kdy je možné účtovat na účty nákladů, výnosů a rozvahové účty (např. vystavení faktury atd.).

Účetní souvislosti aktivit nestátních neziskových organizací

59

Zásada zákazu vzájemného zúčtování – platí zákaz vzájemného vyrovnávání mezi položkami výnosů a nákladů nebo majetkem a jeho zdroji. Zásada přednosti obsahu před formou – nejdůležitějším hlediskem je obsah účetních informací, forma je podstatná, ale druhotná. Základním právním předpisem upravujícím účetnictví je zákon o účetnictví. Současná právní úprava pro účetnictví NNO umožňuje vést účetnictví jednoduché a podvojné.

8.1.1 Změny v terminologii od 1. 1. 2014

Nový občanský zákoník se snaží držet toho, aby byla pokud možno pro stejné pojmy užívána stejná slova a pro různé pojmy slova různá. To předcházející zákony vždy úplně nedodržovaly. Taky byl dán důraz na to, aby byly v českém zákoně používány spíše české než cizí výrazy. Stávající terminologie byla ale v povědomí občanů velmi zakořeněná. Bude tak pravděpodobně trvat určitou dobu, než se nové pojmy začnou běžně používat. Obzvlášť, když v některých případech na první pohled působí nepřirozeně až zastarale. Výčet nejdůležitějších změn v terminologii (nový termín/starý termín): • nemovitá věc = nemovitost • obchodní korporace = společnosti a družstva • společnost = sdružení; společníci sdružení ve společnosti = účastníci sdružení • právní osobnost = právní subjektivita • závazek = vztah mezi věřitelem a dlužníkem; dluh = tíž dlužníka • pozemek + stavba = jedna věc • právo stavby – realizované, nerealizované • obchodní závod = podnik • pronájem se dělí na nájem a pacht; nájem = užívání, úplata = nájemné; pacht = užívání a požívání, úplata = pachtovné • zálohy a závdavky = zálohy • jistota = kauce • osoba = účastník • zápůjčka = půjčka • svéprávnost = způsobilost k právním úkonům • právnické osoby se dělí na skupiny – korporace a fundace, které se dále dělí na nadace, nadační fondy a dále ústav • právní jednání = právní úkon • služebnost = věcné břemeno • výprosa = výpůjčka bez určení doby a účelu • rozhrady = ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi pozemky

8.1.2 Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví je název pro účetní systém, který zachycuje účetní případy na jednom účtu a jeho cílem je podat přehled o příjmech a výdajích, o majetku a pohybu hospodářských prostředků. Přívlastek jednoduché znamená, že se účetní případy nezachycují na dvou účtech,

60


jako je tomu v podvojném účetnictví. Jednoduché účetnictví je založené na peněžní bázi. To znamená, že se nesledují výnosy a náklady, ale výdaje a příjmy. Příjmy a výdaje se časově nerozlišují – tj. účtují se v období, kdy skutečně vznikly. Neexistuje účetní závěrka, účetnictví se uzavírá. Nepřipravuje se rozvaha a výkaz zisku a ztráty, výkaznictví je nahrazeno výkazy přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích. Níže je nastíněn vývoj legislativy týkající se jednoduchého účetnictví: V České republice bylo jednoduché účetnictví určeno pro malé podniky, po 1. lednu 2004 byl tento systém zrušen a nahrazen tzv. daňovou evidencí. Jednoduché účetnictví ale ještě úplně nevymizelo, i když si to mnoho lidí (i účetních) myslí. Nejedná se ani o jiný název k často zaměňované „daňové evidenci“. Žádná právnická osoba nemůže namísto jednoduchého či podvojného účetnictví vést daňovou evidenci. Daňová evidence je určena výhradně fyzickým osobám, a to podle § 7b) zákona o daních z příjmů. Jednoduché účetnictví je stále legálně používanou podobou účetnictví vybranými formami nestátních neziskových organizací. Nejdříve se vrátíme do roku 2003. Zákonem č. 353/2001 Sb., kterým se změnil zákon o účetnictví, čl. II Přechodných ustanovení, bod 4 byl upraven přístup k vedení účetnictví od data nabytí účinnosti vyhlášek MF podle § 37a ZP, tj. od 1. 1. 2003. Po tomto datu se použila opatření vydaná podle zákona o účetnictví jen v rozsahu, v jakém nebyl předmět jejich úpravy obsažen ve vyhlášce. MF vydalo s účinnosti od 1. 1. 2003 8 vyhlášek, přičemž každá je určena pro jinou skupiny účetních jednotek. Neprodloužila se platnost postupů účtování, byla zrušena vyhláška pro vedení jednoduchého účetnictví mimo výjimku pro vybrané NO. Do 31. 12. 2003 mohly dle podmínek § 9 zákona o účetnictví ve znění k 31. 12. 2003 účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví následující účetní jednotky, pokud jejich výše příjmů nebyla vyšší než 6 mil. Kč: • občanská sdružení, jejich organizační jednotky s právní subjektivitou, • církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce s právní subjektivitou, • sdružení PO, • nadační fondy. Dále také následující účetní jednotky: • OPS za předpokladu, že dle § 19 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, nevykonávaly doplňkovou činnost a jejich příjmy za předchozí období byly pod 3 mil. Kč, • společenství vlastníků bytových jednotek, pokud byl vysloven nadpoloviční souhlas vlastníků bytových jednotek. Podvojné účetnictví vedly do konce roku 2003 ty účetní jednotky, které nesplnily výše jmenované předepsané podmínky a také z řad NNO politické strany a politická hnutí, nadace, veřejné vysoké školy, komory a honební společenstva. Od 1. 1. 2005 vzhledem ke vstupu ČR do Evropské unie se oficiálně zrušilo jednoduché účetnictví. Pro fyzické osoby – podnikatele byla zavedena daňová evidence a vybraným NO bylo přechodným ustanovením zákona o účetnictví povoleno používat jednoduché účetnictví s odkladem vždy na následující rok. Takto se postupovalo až do roku 2007 (tento odklad, kdy se mohlo vést jednoduché účetnictví podle původních předpisů, platil jenom pro občanská sdružení a jejich organizační jednotky


61

s právní subjektivitou, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou a honební společenstva). V tomto roce se uzákonilo přechodné znění zákona o účetnictví, podle kterého mohou vybrané NNO vést i jednoduché účetnictví. Vybranými NNO jsou: občanská sdružení a jejich organizační jednotky, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, honební společenstva, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil Kč. Na tyto účetní jednotky se vztahují ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů. Právo pokračovat v jednoduchém účetnictví tedy nemají všechny NO. Sdružení PO, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a SVJ, měly toto právo až do konce roku 2004, jestliže splnily stanovené podmínky. Od 1. 1. 2005 musely povinně přejít na jednoduché účetnictví, neboť pro ně posun v datu neplatil (možná to bylo opomenutím, nebo taky úmyslem zákonodárce). Spolek je nutno vnímat jako nástupnickou právní formu občanského sdružení, kdy zůstávají zachována práva občanského sdružení, a proto lze vnímat práva přiznaná občanským sdružením jinými předpisy jako práva přiznaná i této nástupnické právní formě (tj. spolku). Dle právního názoru Ministerstva financí jednoduché účetnictví mohou vést jak účetní jednotky vyjmenované v ustanovení § 38a zákona o účetnictví, tzn. občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, tak spolky a jejich pobočné spolky podle nového občanského zákoníku, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Není rozdílu v tom, kdy spolek vznikl, tedy je možné vést jednoduché účetnictví v nových stejně jako ve starých spolcích. Na jiné právní formy než spolky, církve a honební společenství za splnění podmínky maximálních příjmů za poslední účetní období se zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. v § 38a nevztahuje. Soustava jednoduchého účetnictví je upravena těmito předpisy: • zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003, upravující účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, • vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví (nově použitelná bez časového omezení), • Český účetní standard č. 414 – Přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví. Před nabytím účinnosti vyhlášky č. 507/2002 Sb. upravovaly účtování v jednoduchém účetnictví tyto předpisy: Tabulka 6: Přehled předpisů před vyhláškou č. 507/2002 Sb. Předpis MF čj. V/2-31 372/1992 čj. 283/32 774/1996

Publikováno ve FZ 12/2/1992 FZ 8/1996 FZ 5/1997 FZ 12/1997 FZ 12/1998 FZ 11/1999 čj. 281, 283/77 411/2000 FZ 12/2000 FZ 12/2001 vyhláška č. 507/2002 Sb. Sbírka zákonů

Zdroj: internet

Novelizováno

čj. 283/33 165/1997 čj. 283/3 620/1997 čj. 283/81 623/1998 čj. 283/83 691/1999

Platnost

1. 1. 1993– 24. 7. 1996 25. 7. 1996– 3. 6. 1997

4. 6. 1997– 31. 12. 1997

1. 1. 1998– 31. 12. 1998

1. 1. 1999– 31. 12. 1999 1. 1. 2000– 31. 12. 2000

1. 1. 2001– 31. 12. 2001 čj. 281, 283/ 97 410/2001 1. 1. 2002–31. 12. 2003 od 1. 1. 2003

62


Vyhláška byla oficiálně k 31. 12. 2003 zrušena, zákon o účetnictví vypustil pojem jednoduché účetnictví, ale přitom je možné za určitých podmínek podle ní stále postupovat až do roku 2007, poté byla časová hranice zrušena a byla doplněna limitní hranice v předchozím účetním období. Problémem, se kterým se musí jednoduché účetnictví vypořádat, je zastaralost právní úpravy tohoto účetnictví. Zákonodárce bere jednoduché účetnictví jako věc výjimečnou a tudíž není třeba měnit právní úpravu, resp. ji doplňovat. Zvyšuje se tak tlak na jednotlivé účetní jednotky a doporučuje se jim, aby přešly na účetnictví podvojné. Ve prospěch podvojného účetnictví u NNO hovoří i usnesení Vlády ČR z února 2010, které hovoří o povinnosti vést podvojné účetnictví těmi NNO, které jsou příjemci dotací ze státního rozpočtu, a to i prostřednictvím ústředních orgánů státní správy (platí od účetního období 2010). Po letmém nahlédnutí do vyhlášky č. 507/2002 Sb., je patrné, že o konkrétní a perfektně propracovanou právní úpravu bohužel nejde. Jde o základní informace uvedené na dvou stranách textu upravující pouze základní náplň účetních knih. Vzhledem k tomu je potřebné, aby se účetní jednotky inspirovaly v otázkách praktického vedení jednoduchého účetnictví v minulosti. Pro pamětníky je třeba uvést, že jednoduché účetnictví bylo dříve upraveno specifickým opatřením Ministerstva financí pod č. j.: 281, 283/77411/2000 (Finanční zpravodaj č. 12/2000) ve znění Opatření Ministerstva financí pod č. j.: 281, 283/97410/2001 (Finanční zpravodaj č. 12/2001). V něm našli účetní velmi podrobné informace o tom, jak jednoduché účetnictví vést. V současné době je možné z této již neplatné právní úpravy orientačně vycházet, avšak při plném respektování výše uvedených a dalších právních předpisů. Bohužel i tak mnohdy účetní narazí na problém, se kterým si neví rady, neboť život účetních jednotek běží stále dál a právní úprava jednoduchého účetnictví, byť stále používaného, se zastavila už před víc jak osmi, resp. jedenácti lety. V roce 2004 a následujících u mnoha NNO došlo k přechodu na podvojné účetnictví a okolnosti je mnohdy nutí přemýšlet o možnosti vrátit se zpět do soustavy jednoduchého účetnictví. V současné době totiž neexistuje právní ustanovení o tom, že účetní jednotky, které nemají ze zákona povinnost vést podvojné účetnictví (nebo třeba již pozbyly tuto povinnost, neboť jejich příjmy za poslední období jsou menší než 3 mil. Kč), nemohou přejít zpět do soustavy jednoduchého účetnictví. I sama podmínka uvedená v § 38a je formulována tak, že pokud účetní jednotka v dalším účetním období nepřesáhne danou hranici 3 milionů Kč příjmů, pak jí nic nebrání, aby této možnosti dále využívala a přešla zpátky do jednoduchého účetnictví.

8.1.3 Novela zákona o účetnictví

Záměrem Ministerstva financí je však vrátit jednoduché účetnictví do zákona o účetnictví, a to s účinností od 1. 1. 2016. Důvodem je nutnost transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU ze dne 26. června 2013. Evropská rada na svém zasedání v roce 2011 vyzvala k tomu, aby byla na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států snížena celková regulační zátěž. V oblasti účetnictví došlo k realizaci vydáním směrnice. Uvedená směrnice ukládá mimo jiné členským státům, aby uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. července 2015 s tím, že předpisy se poprvé použijí na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající dne 1. ledna 2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016. Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena novela zákona o účetnictví, kterou podepsal prezident 25. 8. 2015 a která nabude účinnosti 1. 1. 2016. Pro přehlednost uvádíme aktuality nejenom pro neziskový sektor, ale i podnikatelský sektor.


63

Změna přináší například: • kategorizaci účetních jednotek na mikro, malé, střední a velké účetní jednotky, v závislosti na dosažení nebo překročení 2 ze 3 kritérií (hodnota aktiv, čistý obrat, průměrný počet zaměstnanců), • redukce údajů a informací v účetních závěrkách pro mikro a malé účetní jednotky, • osvobození od povinnosti vyhotovování výročních zpráv a jejich ověřování auditorem pro mikro a malé účetní jednotky, • nová úprava režimu jednoduchého účetnictví při splnění 3 kritérií především pro velmi malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem dosahování zisku, • rozšíření povinnosti zveřejňování i na spolky nebo ústavy, • zrušení kategorie zřizovacích výdajů jako nehmotného majetku. Kromě změny zákona o účetnictví novela mění také: • zákon o daních z příjmů (částečně již pro rok 2015), • zákon o rezervách (částečně již pro rok 2015), • zákon o auditorech. V zákoně o účetnictví budou novelou od 1. 1. 2016 tyto novinky: • Znovuzavedení jednoduchého účetnictví: Jednoduché účetnictví upravuje nově vložený § 13b a jeho vedení je umožněno v § 1f jen určitému okruhu účetních jednotek (např. spolky, církve, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, honební společenstva), které současně splňují tato kritéria: • nejsou plátci DPH, • příjmy za poslední účetní období nepřesahují 3 milióny Kč, • hodnota majetku nepřesahuje 3 milióny Kč. V současné době mohou tyto organizace vést účetnictví podle § 38a zákona o účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003, to znamená ve znění, kdy byl režim jednoduchého účetnictví součástí zákona. Novelou se § 38a zrušuje a režim jednoduché účetnictví bude do zákona opět vrácen. Vést jednoduché účetnictví budou moci podle nového § 1f spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti a honební společenstva, pokud splní výše vyjmenované podmínky. Navrácení jednoduchého účetnictví do zákona vyvolalo i drobné technické změny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. • V návaznosti na zavedení jednoduchého účetnictví jsou i sankce pro jednoduché účetnictví (§ 37a odst. 4 zákona o účetnictví) – pokuta 100 tisíc Kč (např. za to, že jednoduché účetnictví není vůbec vedeno) a pokuta 50 tisíc Kč (např. za neuschovávání účetních záznamů nebo za nezveřejnění přehledu o majetku a závazcích). Stávající sankce – např. pokuta dle § 37a ve výši 6 % hodnoty aktiv za nevedení účetnictví či 3 % hodnoty aktiv za nezveřejnění účetní závěrky či výroční zprávy – se nemění. • Zavedení povinnosti pro korporace, jsou-li střední či velkou účetní jednotkou (ke kategorizaci účetních jednotek viz dále), sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 odst. 2 zákona o účetnictví) – dosud byl (kromě vybraných účetních jednotek) sestavován dobrovolně (netýká se NO). • Rozšíření okruhu účetních jednotek s povinným auditem, které musí vyhotovovat výroční zprávu podle § 21 o svěřenské fondy.

64


• Účetní závěrku musí nadále zveřejňovat účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku (některé jsou nově zproštěny povinnosti zveřejnit výkaz zisku a ztráty – viz tabulka níže k rozdílným povinnostem u různých kategorií účetních jednotek. Nově musí účetní závěrku (v případě účetních jednotek vedoucích jednoduché účetnictví přehled o majetku a závazcích) zveřejňovat účetní jednotky zapsané v jakémkoli rejstříku (např. tedy i spolky zapsané v rejstříku spolků) – § 21a odst. 2 a 4. • Zavedení lhůty pro zveřejnění účetní závěrky, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované závěrky (§ 21a odst. 2 a 4 zákona o účetnictví). Pro účetní jednotky s povinným auditem zůstává 30denní lhůta od jejího ověření auditorem resp. od jejího schválení. • Kategorizace účetních jednotek: – mikro účetní jednotka (nepřekračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot – aktiva celkem 9 miliónů Kč, roční úhrn čistého obratu 18 miliónů Kč, průměrný počet zaměstnanců 10), – malá účetní jednotka (není mikro účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot – aktiva celkem 100 miliónů Kč, roční úhrn čistého obratu 200 miliónů Kč, průměrný počet zaměstnanců 50), – střední účetní jednotka (není mikro ani malou účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot – aktiva celkem 500 miliónů Kč, 1 miliarda Kč roční úhrn čistého obratu, průměrný počet zaměstnanců 250), – velká účetní jednotka (překračuje alespoň dvě z těchto hraničních hodnot – aktiva celkem 500 miliónů Kč, roční úhrn čistého obratu 1 miliarda Kč, průměrný počet zaměstnanců 250). • na jednotlivé kategorie účetních jednotek jsou kladeny různé nároky, např.: – některé malé a mikro účetní jednotky (např. spolky nebo bytová a sociální družstva) bez povinného auditu mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu – § 9 odst. 3 a 4 zákona o účetnictví. Veškeré obchodní korporace, s výjimkou bytových a sociálních družstev, ovšem musí nadále vést účetnictví v plném rozsahu (nezaměňovat se statutárními výkazy (tj. rozvahou a výkazem zisku a ztráty) ve zkráceném rozsahu). Rozsah vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu novela prakticky nijak nemění. Nadále mohou používat jen skupinové účty, spojovat deník a hlavní knihu, účtují pouze o rezervách a opravných položkách dle zákona o rezervách atd. – malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu (změna pojmosloví oproti dosavadnímu „zjednodušenému rozsahu“) – viz § 18 odst. 4 zákona o účetnictví v návaznosti na povinnost auditu dle § 20 zákona o účetnictví (viz níže). Při splnění uvedených podmínek budou moci nově výkazy ve zkráceném rozsahu sestavovat i akciové společnosti. – malé a mikro účetní jednotky nemusí podle § 18 odst. 2 zákona o účetnictví sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu (k povinnosti sestavovat tyto výkazy viz výše), – mikro, malé a střední účetní jednotky nemusí ve výroční zprávě uvádět nefinanční informace (§ 21 odst. 3) jako např. nefinanční informace o předpokládaném vývoji společnosti, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje atd. Výroční zprávu přitom nadále musí sestavovat jen účetní jednotky s povinným auditem, nově včetně svěřenských fondů. – malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztrát (§ 21a odst. 9 zákona o účetnictví); povinnost zveřejnění zbývajících částí účetní závěrky, tj. rozvahy a přílohy k účetní závěrce, zůstává zachována, jde-li o účetní jednotky zapisované do veřejných rejstříků,

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky

Recommend Documents