ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Masarykova univerzita Ekonomicko – správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE Tax and accounting system of non-profit organization Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Pavla Kvapilová

Petra Staňková

Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

S T A Ň K O V Á Petra

Obor:

Veřejná ekonomika

Název tématu:

ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Tax and accounting system of non-profit organization

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Neziskové organizace, specifická úprava zdanění a související poţadavky na účetní evidenci. Cíl práce: Na základě analýzy současné právní úpravy účetního a daňového reţimu konkrétní neziskové organizace identifikovat problematická ustanovení právní úpravy. Postup práce a použité metody: 1. Studium a obsahová analýza odborné literatury a relevantní legislativy, vymezení základních pojmů a problémů. 2. Sběr dat ve vybrané neziskové organizaci. 3. Případová studie konkrétní neziskové organizace - analýza z hlediska vybrané daně a jejího účetního reţimu. 4. Vyhodnocení získaných informací, formulace závěrů, vlastních návrhů a doporučení. Při zpracování práce bude vyuţita především metoda popisná, dále analýza a následně syntéza zjištěných informací.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: BENDA, Václav. DPH u neziskových subjektů. 2. doplněné vydání. Praha: RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2009. 168 s. ISBN 978-80-7273-160-2. DRÁBOVÁ, Milena; HOLUBOVÁ, Olga; TOMÍČEK, Milan. Zákon o dani z přidané hodnoty: Komentář. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 660 s. ISBN 978-80-7357-523-6. HOLUBOVÁ, Olga. DPH u veřejnoprávních subjektů, zejména obcí. 2. aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006. 112 s. ISBN 80-7357-171-4. KOČÍ, Petr, et al. Nevýdělečné organizace 2008. Praha: ASPI, a.s., 2008. 291 s. ISBN 978-80-7357-330-0. LEDVINKOVÁ, Jana. DPH v příkladech. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2010. 475 s. ISBN 978-80-7263-593-1. PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 164 s. ISBN 978-80-7400-190-1. PETRLÍKOVÁ, Blaţena. Nevýdělečné organizace a fyzické osoby účtují. 2. aktualizované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2006. 128 s. ISBN 80-7357-183-8. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualiz. Vyd.. Praha: Ekopress, 2007. 187 s. ISBN 978-80-86929-25. RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 9. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, 2007. 238 s. ISBN 97872634040. STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací: zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdruţení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2009. 306 s. ISBN 978-80-7263-510-8. Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Pavla Kvapilová

Datum zadání bakalářské práce:

22. 11. 2010

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 22. 11. 2010

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Petra Staňková

Náz ev bakal á řské pr áce:

Účetní a daňový reţim neziskové organizace

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Tax and accounting system of non-profit organization

Kat edra:

Katedra veřejné ekonomie

Vedoucí bak al ářské práce:

In g. P avl a Kvapi l ová

R ok obhaj ob y:

2011

Anotace Bakalářská práce „Účetní a daňový reţim neziskové organizace“ se zaměřuje na problematiku zdaňování neziskových organizací a na související poţadavky v účetnictví. V první části je popsán neziskový sektor, charakteristika neziskových organizací a obcí. Druhá část práce se zaměřuje na právní úpravu účetnictví a problematiku daně z příjmů právnických osob. Na konkrétním příkladě je uvedený postup výpočtu daně a jsou identifikována problematická místa při zdaňování.

Annotation Bachelor thesis „Tax and accounting system of non-profit organization“ focuses on the taxation of non-profit organizations and the related accounting requirements. The first part describes the non-profit sector, characteristics of non-profit organizations and municipalities. The second part focuses on the regulation of accounting and on the issue of corporate income tax. The concrete example is the procedure of calculating taxes and identify bottlenecks in taxation.

Klíčová slova Nezisková organizace, obec, účetnictví, daň z příjmů právnických osob

Keywords Non-profit organization, municipality, accounting, corporate income tax

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Účetní a daňový režim neziskové organizace vypracovala samostatně pod vedením Ing. Pavly Kvapilové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. června 2011

vl ast noruční podpi s aut ora

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Pavle Kvapilové, za její připomínky a odborné rady, a Miluši Slámové, Dis., z Finančního odboru Městského úřadu Nové Město na Moravě, za vstřícnost a poskytnutí potřebných podkladů, kterými přispěly k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................9 1 Obec jako nezisková organizace .........................................................................................11 1.1 Veřejný sektor a neziskové organizace .......................................................................11 1.2 Charakteristika obce .....................................................................................................13 1.3.1 Příjmy obcí ..............................................................................................................15 1.3.2 Výdaje obcí ..............................................................................................................16 2 Účetnictví ..............................................................................................................................18 2.1 Zákon o účetnictví .........................................................................................................20 2.2 Vyhláška č. 410/2009 Sb. ..............................................................................................21 2.3 Vyhláška č. 383/2009 Sb. ..............................................................................................22 2.4 Vyhláška č. 270/2010 Sb. ..............................................................................................23 2.5 České účetní standardy .................................................................................................23 3 Daňový režim neziskové organizace ...................................................................................25 3.1 Daňová soustava ČR .....................................................................................................25 3.2 Problematika daně z příjmů právnických osob .........................................................27 3.2.1 Rozdělení příjmů ....................................................................................................28 3.2.2 Postup výpočtu daňové povinnosti ........................................................................30 4 Město Nové Město na Moravě ............................................................................................36 4.1 Rozpočet města a příjmy, výdaje .................................................................................36 4.2 Specifické účetní případy .............................................................................................40 4.3 Daň z příjmů právnických osob ...................................................................................43 4.4 Problémy při zdaňování ...............................................................................................48 Závěr ........................................................................................................................................50 Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................52 Seznam tabulek a schémat .....................................................................................................54 Seznam příloh ..........................................................................................................................54

Úvod Neziskový sektor v České republice má důleţité postavení v národním hospodářství. Tvoří je jak organizace státní, které vykonávají státní správu, tak organizace soukromé nestátní, které jsou zaměřeny na poskytování veřejně prospěšných sluţeb a v posledních letech se velmi rozvíjejí. V Ústavě České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) se pojednává v Hlavě 7 o územní samosprávě jako o územním společenství občanů, které mají právo na samosprávu. Základními (často označované také jako niţšími) územně samosprávnými celky v České republice jsou obce a vyššími územně samosprávnými celky jsou kraje. Tyto územně samosprávné celky řadíme ke státním organizacím. V České republice se podle Českého statistického úřadu nachází 6249 obcí. Kaţdá obec je jedinečná svou polohou, velikostí, počtem obyvatel, svěřenou pravomocí od státní správy a dalšími kulturními, sociálními i společenskými potřebami a odlišnostmi. Kaţdá obec tedy řeší jiné záleţitosti a „problémy“, a proto má účetní i daňový reţim zcela individuální. V závislosti na nekončící harmonizaci účetnictví v rámci státu i Evropské unie dochází k častým změnám právní úpravy a jejího výkladu. Účetní a daňové zákony i jiné právní předpisy bývají často novelizovány a přizpůsobovány současným podmínkám, coţ bohuţel přispívá k jejich ještě větší sloţitosti a nesrozumitelnosti. Daně jsou v současnosti důleţitý zdroj financování veřejných rozpočtů. Vláda se snaţí neustále upravovat daňové předpisy a sazby daní tak, aby zvýšila jejich výnos do státní pokladny, protoţe veřejné výdaje neustále rostou. Cílem této bakalářské práce je analýza účetního a daňového reţimu u niţších územně samosprávných celků a případná identifikace problematických ustanovení právní úpravy. Tohoto cíle bude dosaţeno analýzou odborné literatury a současných platných právních předpisů upravující problematiku obcí, účetnictví a daní, sběrem dat ve vybrané neziskové organizaci, vyhodnocení získaných informací a formulací závěrů a doporučení. Práce je členěna do 4 kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy jako veřejný sektor, nezisková organizace, charakterizuje niţší územně samosprávné celky a zaměřuje se na jejich rozpočet, příjmy a výdaje. Druhá kapitola pojednává o účetnictví a ukazuje, kterými právními předpisy se musí neziskové organizace řídit. 9

Třetí kapitola je zaměřena na daňovou soustavu České republiky a na problematiku daně z příjmů právnických osob. Stanovuje příjmy, které jsou zdaňovány a které ne, a postup výpočtu daňové povinnosti. V poslední čtvrté kapitole je představeno konkrétní stanovení daňové povinnosti daně z příjmů právnických osob u města Nové Město na Moravě. Jsou stanoveny poţadavky na účetní evidenci, jsou ukázány specifické účetní případy a identifikovány problematické okruhy spojené se zdaněním.

10

1 Obec jako nezisková organizace 1.1 Veřejný sektor a neziskové organizace Neziskový sektor má důleţité postavení v národním hospodářství. Národní hospodářství můţeme rozdělit podle Pestoffa1 na sektory. Jednotlivé sektory se vytvořily vzájemnou interakcí veřejný versus soukromý sektor, neziskový versus ziskový sektor a formální versus neformální sektor. Existuje tedy ziskový soukromý sektor, neziskový veřejný sektor, neziskový soukromý (nestátní) sektor a neziskový sektor domácností.2 Schéma č. 1: Členění národního hospodářství podle Pestoffa

Pramen: Rektořík, J., a kol. Organizace neziskového sektoru.

Vytvořené 4 sektory se mohou vzájemně prolínat, ovlivňovat, mohou si pomáhat, kontrolovat se nebo si také konkurovat. Pro naši problematiku je relevantní veřejný neziskový sektor, kam spadá veškerá veřejná správa, tedy i územně samosprávné celky. Veřejný sektor je produktem veřejné politiky státu a můţeme ho chápat jako část národního hospodářství, jejímţ cílem je naplňování veřejného zájmu a správa věcí veřejných, 1

Victor Pestoff – švédský ekonom

2

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 14-21.

11

rozhoduje se veřejnou volbou, podléhá veřejné kontrole a je převáţně financován z veřejných rozpočtů.3 Organizace neziskového sektoru se třídí podle několika kritérií, mezi které patří: - kritérium zakladatele (veřejná správa, soukromá fyzická nebo právnická osoba, veřejnoprávní instituce), - kritérium globálního charakteru poslání (organizace veřejně nebo vzájemně prospěšné), - kritérium právně organizační normy (podle zákona v platném znění např. o rozpočtových pravidlech, obchodní zákoník a další), - kritérium způsobu financování (zcela nebo zčásti z veřejných rozpočtů, z různých zdrojů – dary, sbírky, granty, vlastní činnost), - kritérium charakteristiky realizovaných činností (společné znaky pro všechny neziskové organizace nebo společné znaky jen pro soukromé organizace). Do společných znaků všech typů neziskových organizací patří, ţe:4 jsou právnické osoby (kromě organizačních sloţek) nejsou zaloţeny za účelem podnikání nejsou zaloţeny za účelem produkce zisku jsou zaloţeny za účelem uspokojování potřeb občanů mohou být financovány z veřejných rozpočtů Definic neziskové organizace je mnoho. Není ale vytvořena jednotná všeobecná právní úprava pro tyto organizace. Kaţdý typ neziskové organizace se řídí dle svého platného právního předpisu. Někdy se pouţívá i pojem nevýdělečné organizace. Pro účely zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů je v §18 vymezen předmět daně pro poplatníky, kteří mají charakter právnické osoby a nejsou zřízeni nebo zaloţeni za účelem podnikání, coţ jsou právě neziskové organizace. Neziskové organizace jsou vypsány, ale výčet není konečný: zájmová sdruţení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdruţení včetně odborových organizací, politické strany, registrované církve a náboţenské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, obce, kraje, školské právnické osoby, státní fondy, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a další. 3

OCHRANA, František. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. Str. 11

4

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 41

12

Neziskové organizace můţeme rozdělit do dvou skupin a to na organizace:5 státní (vládní, veřejné) – jejich posláním je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Právní formy jsou organizační sloţky státu, příspěvkové organizace, kraje a obce. Nejsou zaloţeny za účelem podnikání a splňují kritéria neziskovosti a samosprávnosti. nestátní (nevládní, soukromé) – jejich posláním je především činnost ve veřejně prospěšných oblastech, jako jsou sociální sluţby, kultura, sport a volný čas, zdravotnictví, ochrana ţivotního prostředí, náboţenství a církve, komunitní rozvoj a bydlení, vzdělávání a výzkum a další. Nejčastěji se vyskytují tyto právní formy: občanské sdruţení, obecně prospěšná společnost, nadace, nadační fondy, politické strany a hnutí, registrované církve a náboţenské společnosti.

1.2 Charakteristika obce Obec neboli niţší územně samosprávný celek je nevýdělečná organizace zaloţená za účelem výkonu veřejného zájmu, poskytování veřejných statků a pečování o blaho obyvatelů naší země. K výkonu samostatné působnosti, zabezpečení veřejně prospěšných činností a k plnění dalších úkolů si obce:6 zřizují organizační sloţky bez právní subjektivity, např. knihovnu, sbor dobrovolných hasičů, informační centrum, kulturní zařízení aj., zřizují příspěvkové organizace s právní subjektivitou, např. školy, školská zařízení, muzea, nemocnice, kina, aquaparky, sportoviště, zoologické zahrady, divadla aj., zakládají obchodní společnosti, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, zřizují školské právnické osoby, zřizují veřejné výzkumné instituce, obecně prospěšné společnosti či veřejná ústavní zdravotnická zařízení, vytvářejí dobrovolné svazky obcí k plnění některých společných aktivit s jinými obcemi. 5

ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace [online]. Centrum pro výzkum neziskového sektoru [cit. 2011-5-5]. Dostupné na WWW: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf 6

MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. Str. 72 – 73.

13

Obec je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů a tvoří územní celek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a na vlastní odpovědnost. Je tedy veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem a dalšími orgány, ke kterým řadíme radu obce, starostu, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Obce jsou registrovány u Ministerstva vnitra ČR. Obec vykonává samostatnou a přenesenou působnost. Do samostatné působnosti náleţí záleţitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů a které pečují o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Především to jsou potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělání, kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Obec můţe zakládat a zřizovat právnické osoby, organizační sloţky obce, příspěvkové organizace, obecní policii a můţe s dalšími obcemi vytvářet dobrovolné svazky obcí. Jako přenesenou působnost obec vykonává státní správu, která byla obci zákonem svěřena za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Můţe se jednat např. o školství, dopravu, zemědělství, energetiku, všeobecnou vnitřní správu, sociální péči, zdravotnictví atd. Zastupitelstvo obce schvaluje program rozvoje obce, rozpočet obce, zřizuje a ruší příspěvkové organizace a organizační sloţky, vydává obecně závazné vyhlášky, navrhuje změny katastrálních území, zřizuje a zrušuje obecní policii, deleguje zástupce obce aj. Rada obce je výkonný orgán a zabezpečuje hospodaření obce, rozděluje pravomoce v obecním úřadu, zřizuje a zrušuje odbory, provádí rozpočtová opatření aj. Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků. Rozpočet obce je:7 finanční plán, podle kterého obec hospodaří v průběhu rozpočtového období. To znamená, ţe se plánují výdaje a dostupné zdroje financování (příjmy) v závislosti na struktuře, kvalitě i kvantitě veřejných statků, plánování investic, neinvestičních nákladů, rozsahu veřejných zakázek a jiných transferů. decentralizovaný peněţní fond, ve kterém se soustřeďuje objem finančních prostředků a

je

rozdělován

a

pouţíván

na

principu

nenávratnosti,

neekvivalence

a nedobrovolnosti. bilance běţných a kapitálových příjmů a výdajů. právní dokument schválený zastupitelstvem. 7

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, 2008.Str.100 – 115.

14

nástroj obecní politiky a řízení, jímţ dochází k prosazování vlastního poslání územní samosprávy, prosazování lokálních, regionálních zájmů a preferencí obyvatelstva. Vyhláška ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, upravuje jednotné a závazné třídění příjmů a výdajů u veřejných rozpočtů. Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy a výdaje podle několika hledisek: druhové – rozdělujeme na třídy: 1. daňové příjmy 2. nedaňové příjmy 3. kapitálové příjmy 4. přijaté dotace 5. běţné výdaje 6. kapitálové výdaje 8. financování odpovědnostní – třídění podle správců kapitol (např. Ministerstva, Úřad vlády, Všeobecná pokladní správa, Český statistický úřad, Státní dluh, Ústavní soud, aj.), pro obce a kraje je toto třídění nepovinné odvětvové – podle odvětví se skupiny člení na zemědělství a lesní hospodářství, průmyslová a ostatní odvětví hospodářství, sluţby pro obyvatelstvo, sociální věci a politika zaměstnanosti, bezpečnost státu a právní ochrana, všeobecná veřejná správa a sluţby konsolidační – rozlišují se okruhy veřejných rozpočtů, kde probíhají peněţní převody

1.3.1 Příjmy obcí Ve většině případů se rozpočet stanovuje jako vyrovnaný. Rozpočet obsahuje příjmy, výdaje, ostatní peněţní operace a tvorbu a pouţití peněţních fondů. §7 zákona o rozpočtových pravidlech8 vymezuje tyto příjmy rozpočtu obce: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv příjmy z výsledku vlastní činnosti příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, které obec zaloţila nebo zřídila příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, kam spadají správní poplatky, pokuty a odvody v pravomoci obce 8

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

15

výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona o místních poplatcích výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona o rozpočtovém určení daní dotace ze státního rozpočtu a státních fondů dotace z rozpočtu kraje prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, které jsou příjmem obce přijaté peněţité dary a příspěvky ostatní příjmy, které podle zvláštních zákonů jsou příjmem obce

1.3.2 Výdaje obcí Mezi základní výdaje rozpočtu obce řadíme:9 závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uloţených jí zákony výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj výdaje spojené s výkonem státní správy závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů vlastního hospodaření a vlastních organizací závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi či subjekty včetně příspěvků na společnou činnost úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících vlastníkům výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec ostatní výdaje včetně darů a příspěvků na sociální a humanitární účely Výdaje obecního rozpočtu se člení na běţné a kapitálové. Z běţných výdajů se financují běţné provozní potřeby jako platy zaměstnanců, nákupy materiálu a zboţí, voda, energie, sluţby a neinvestiční transfery jiným neziskovým organizacím, podnikatelům, občanům aj.

9

§9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

16

Z kapitálových výdajů se financují dlouhodobé investiční potřeby jako například ekonomická a sociální infrastruktura, nákup akcií a majetkových podílů. 10 Návratné zdroje (půjčka, úvěr, komunální obligace) a finanční výpomoc podle rozpočtové skladby řadíme do financujících operací, ne do příjmů. Stejné je to i se splátkami návratných zdrojů a finančních výpomocí.

10

JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. Str. 31.

17

2 Účetnictví „Účetnictví lze chápat jako soustavu chronologického, systematického a úplného zobrazení činnosti organizace v hodnotovém vyjádření tak, aby se vyjádřilo jmění příslušného subjektu a jeho změnu a hospodářský výsledek pro potřeby řízení, zejména kontroly. Zobrazuje všechny aktivity ovlivňující finanční situaci, zajišťuje podklady pro řízení a hodnocení činnosti a umožňuje kontrolu hospodaření.“11 Účetnictví plní zejména funkci evidenční, analytickou, kontrolní a informační. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví:12 správné – aby nebyl porušen zákon ani ostatní právní předpisy úplné – aby byly zaúčtovány všechny účetní případy v tom daném období a byla vyhotovena účetní závěrka, výroční zpráva aj., průkazné – aby všechny záznamy byly doloţeny, prokázány a byla provedena inventarizace majetku a závazků, srozumitelné – aby byl spolehlivě a jednoznačně určen obsah účetních záznamů a případů, přehledné – aby byla veškerá účetní dokumentace uspořádána a řádně archivována, trvalé – aby byla zaručena trvalost účetních záznamů spojená s úschovou a zpracováním po celou dobu. Účetní jednotky (právnické a fyzické osoby podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví) vedou podvojné účetnictví, pro které je charakteristický princip podvojnosti, kdy kaţdá operace vyvolá změnu na dvou různých souvztaţných účtech. Současná právní úprava účetnictví neziskových organizací je znázorněna v následujícím schématu.

11

JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. Str. 3. 12

SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy finančního účetnictví. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. Str. 15.

18

Schéma č. 2: Právní úprava účetnictví neziskových organizací

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

Vyhláška č. 410/2009 Sb., pro některé vybrané účetní jednotky

Vyhláška č. 504/2002 Sb., pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání

Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě

České účetní standardy č. 701 aţ 707

Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků

České účetní standardy č. 401 aţ 414

Pramen: Autorka dle MF ČR

Neziskové organizace řídí účetnictví podle zákona, vyhlášek a k nim příslušným účetním standardům: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – vyhláška upravuje účetnictví účetním jednotkám, jako jsou politické strany, občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, veřejné vysoké školy; není určena pro územně samosprávné celky, proto nebude více rozebrána Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními sloţkami státu – nová vyhláška platná od 1. 1. 2010, která nahradila vyhlášku č. 505/2002 Sb.

19

Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o poţadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů, ve znění pozdějších předpisů – technická vyhláška o účetních záznamech Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků České účetní standardy – k jednotlivým vyhláškám V následujících podkapitolách budou vysvětleny jednotlivé právní předpisy týkající se mimo jiné územně samosprávných celků.

2.1 Zákon o účetnictví Zákon o účetnictví je základní právní úprava pro všechny typy účetních jednotek jak ziskových, tak i neziskových. Zabývá se obecnými principy v účtování. Stanovuje rozsah, způsob vedení účetnictví a poţadavky na jeho průkaznost v souladu s právem Evropských společenství. Účetní období můţe být u neziskových organizací kalendářní rok nebo hospodářský. Mezi předměty účetnictví patří stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, náklady a výnosy a výsledek hospodaření. Skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, musejí spadat do účetního období, se kterým věcně a časově souvisí. Tyto skutečnosti se označují jako účetní případy. Účetní jednotky vedou účetnictví v plném rozsahu, ale některé organizace mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Jsou to občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, bytová druţstva, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a další vybrané účetní jednotky, které nemají zákonný audit. Zjednodušený rozsah účetnictví upravený v § 13a zákona o účetnictví znamená např. uvádění v účtovém rozvrhu pouze účtové skupiny, spojení účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, nepouţívání ustanovení týkající se rezerv a opravných poloţek, nepouţívání analytických ani podrozvahových účtů. Zákon dále upravuje průkaznost účetních záznamů, účetní knihy, směrnou účtovou osnovu, otevírání a uzavírání účetních knih, účetní závěrku, způsoby oceňování, inventarizaci majetku a závazků a také úschovu účetních záznamů. K prokázání účetních záznamů slouţí účetní doklady, kterými mohou být faktury přijaté a vydané, příjmové a výdajové pokladní doklady, bankovní výpisy a interní účetní doklady (příjemky, výdejky). Všechny doklady musí obsahovat označení, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněţní částku nebo cenu za jednotku a vyjádření mnoţství, okamţik vyhotovení dokladu, okamţik uskutečnění 20

účetního případu a podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Účetní případy se zaznamenávají do účetních knih, mezi které patří: deník – chronologické uspořádání a zaznamenání všech účetních případů v účetním období hlavní kniha – systematické (věcné) uspořádání účetních případů a zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu knihy analytických účtů – podrobnější členění účetních zápisů v hlavní knize knihy podrozvahových účtů – zaznamenávání účetních zápisů, které se neprovádějí do deníku nebo hlavní knihy Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, účtových skupin i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu aktiv a pasiv, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Na základě směrné účtové osnovy si účetní jednotky sestaví účtový rozvrh pro kaţdé účetní období. Náleţitosti účetní závěrky jsou podrobněji rozebrány ve vyhlášce. Zákon také stanovuje v § 33, ţe účetní záznam můţe mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu.

2.2 Vyhláška č. 410/2009 Sb. Ministerstvo financí upravuje touto vyhláškou některá ustanovení zákona o účetnictví pro vybrané účetní jednotky, mezi které patří i územně samosprávné celky. Vyhláška stanovuje: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení poloţek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněţních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, směrnou účtovou osnovu, účetní metody – způsoby oceňování, tvorba a pouţití opravných poloţek, postupy odpisování, tvorba a pouţití rezerv, 21

závazný vzor částí účetní závěrky. Účetní závěrka je soubor finančních výkazů, který sestavuje účetní jednotka na konci účetního období k rozvahovému dni, coţ je poslední den účetního období. Výkazy podávají ucelenou informaci o hospodaření dané organizace za určité období. Účetní závěrka se můţe sestavovat ve zjednodušeném nebo plném rozsahu a skládá se z rozvahy, výkazu zisku a ztrát, přílohy, přehledu o peněţních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Rozvaha neboli bilance, jejíţ závazný vzor je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky, obsahuje uspořádání poloţek majetku a ostatních aktiv, závazků a ostatních pasiv. Poloţky rozvahy „aktiva celkem“ a „pasiva celkem“ se musejí rovnat. § 11 - § 32 se věnují vymezení obsahu jednotlivých poloţek rozvahy, tedy co se rozumí pod jednotlivými poloţkami. Výkaz zisku a ztrát neboli výsledovka zachycuje poloţky nákladů a výnosů a výsledků hospodaření. Příloha č. 2 vyhlášky zobrazuje závazný vzor výsledovky pro účetní jednotky. U územně samosprávných celků jsou jednotlivé poloţky rozděleny podle syntetických účtů a zachyceny zvlášť pro hlavní a hospodářskou činnost za běţné i minulé období. Příloha doplňuje informace obsaţené v ostatních částech účetní závěrky. Přehled o peněţních tocích informuje o přírůstcích a úbytcích peněţních prostředků za účetní období. Přehled o změnách vlastního kapitálu rozebírá podrobně poloţku vlastní kapitál v rozvaze. V dalších paragrafech vyhlášky jsou obsahově vymezeny poloţky účetní závěrky. Příloha č. 7 vyhlášky zobrazuje vzor směrné účtové osnovy rozdělené do 10 účtových tříd: dlouhodobý majetek; zásoby a opravné poloţky; účty rozpočtového hospodaření, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé úvěry a půjčky; zúčtovací vztahy; jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé závazky a pohledávky, závěrečné účty a zvláštní zúčtování; náklady; výnosy; dvě účtové třídy jsou vyčleněny na vnitroorganizační účetnictví; podrozvahové účty.

2.3 Vyhláška č. 383/2009 Sb. Tato vyhláška stanovuje pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě, dále způsob, termíny a rozsah údajů potřebných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtu územně samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a také určuje rozsah a četnost předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu, jejímţ správcem je Ministerstvo financí. § 4 vyhlášky upravuje přenos účetních záznamů buď standardní přenosovou cestou, nebo náhradní cestou. Veškeré přenášené informace jsou v zašifrovaném tvaru. Standardní 22

přenosová cesta je realizována prostřednictvím internetu pomocí datového rozhraní k centrálnímu systému účetních informací státu. Náhradní přenosovou cestou se chápe přenesení dat jinou neţ standardní cestou nebo fyzické předání dat na médiu. Vyhláška se také věnuje bezpečnostním prvkům, mezi které patří osobní přístupové kódy slouţící k utajení zašifrovaného přenosu dat mezi účetní jednotkou a centrálním systémem.

2.4 Vyhláška č. 270/2010 Sb. Tato vyhláška stanoví pro organizační sloţky státu, státní fondy, územně samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudrţnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny poţadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace majetku a závazků, včetně bliţších podmínek inventarizace jiných aktiv a jiných pasiv. Dále stanoví i poţadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů.

2.5 České účetní standardy České účetní standardy č. 701-707 jsou určeny pro účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. První standard č. 701 Účty a zásady účtování na účtech se věnuje vytváření a členění syntetických, analytických, podrozvahových účtů a problematice určení okamţiku uskutečnění účetního případu. Standard č. 702 Otevírání a uzavírání účetních knih ukazuje postup otevírání a uzavírání účetních knih pomocí účtů 491 – Počáteční účet rozvaţný, 492 – Konečný účet rozvaţný. Standard č. 703 Transfery stanovuje základní postupy účtování transferů. Konkrétní příklady zaúčtování jednotlivých transferů je uvedeno v kapitole 4. Standard č. 704 Fondy upravuje tvorbu a čerpání z fondu odměn, fondu kulturních a sociálních potřeb, rezervního fondu, fondu reprodukce majetku, investičního fondu a ostatních. Cílem standardu č. 705 je stanovit základní postupy účtování o tvorbě, zvýšení, sníţení, pouţití a zrušení rezerv. 23

Standard č. 706 se věnuje opravným poloţkám a vyřazením pohledávek a poslední standard č. 707 upravuje oceňování zásob a účtování o zásobách.

24

3 Daňový režim neziskové organizace „Neziskové organizace mohou být plátci a poplatníky všech daní, většinou však je u nich uplatňován omezený daňový režim. Ve vazbě na veřejně prospěšnou činnost jsou využívána různá zvýhodnění, tzn. úlevy, osvobození nebo výjimky ze zdanění.“13 Bohuţel mnohdy není pro neziskové organizace snadné tato zvýhodnění uplatnit z důvodů administrativní zátěţe, zpětného prokazování některých daňových výhod či sloţitosti právních předpisů. Po představení daňové soustavy, bych se ráda věnovala dani z příjmů právnických osob.

3.1 Daňová soustava ČR Daňový systém je souhrn všech daní, které se vybírají v daném státě.14 Současná daňová soustava je platná od roku 1993, kdy proběhla poslední daňová reforma. Mezi hlavní cíle reformy patřily: 15 1. sjednocení pravidel výpočtu základu daní a pouţití sazeb daní pro všechny subjekty, 2. posílit princip spravedlnosti a schopnosti platit daň, 3. vyuţít převáţně univerzální typy daní, 4. minimální administrativní náročnost, minimalizace nákladů, administrativní proveditelnost – centralizace správy a výběru daní finančními úřady, omezit moţnosti daňových úniků, 5. sniţovat daňové zatíţení subjektů a daňovou kvótu, 6. rozšířit předmět daní a omezit daňové úlevy a osvobození, 7. přiblíţit daňovou soustavu stavu v zemích Evropské unie – proces harmonizace a koordinace daní. Soustava je neustále upravována, postupně jsou ještě dnes plněny výše stanovené cíle a daňové zákony jsou často novelizovány. Poţadavky na dobrý daňový systém podle daňové teorie jsou daňová spravedlnost, efektivnost, právní perfektnost, jednoduchost, srozumitelnost, pruţnost a zároveň stabilita, správné ovlivňování chování ekonomických subjektů.16

13

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 158. 14

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: Vox, 2010. Str. 43.

15

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, 2008. Str. 324-325.

16

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: Vox, 2010. Str. 43.

25

Zdanění podléhají příjmy (důchody), konečná spotřeba zboţí a sluţeb, majetek. V současnosti obsahuje daňový systém 13 daní. Do systému daní se zahrnují i další příjmy veřejných rozpočtů, které se daním podobají, a jsou to clo, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Daně rozdělujeme na přímé a nepřímé. U přímých daní rozlišujeme: daně z příjmů – daň z příjmů fyzických osob (DPFO) a daň z příjmů právnických osob (DPPO) daně majetkové – daň z nemovitostí, silniční daň, dědická daň, daň darovací a daň z převodu nemovitostí U nepřímých daní rozlišujeme: univerzální daně – daň z přidané hodnoty (DPH) specifické (selektivní) daně – spotřební daně, ekologické daně. Specifické spotřební daně jsou uvaleny na vybrané druhy výrobků a jsou to např. minerální oleje, líh, pivo, vína a meziprodukty a tabákové výrobky. Mezi ekologické daně patří daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

26

Schéma č. 3: Struktura daňové soustavy v České republice

Pramen: Fojtíková, Jarmila. Daňový systém. MU.

3.2 Problematika daně z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zdanění právnických osob se věnuje část druhá (§ 17 aţ § 21) a třetí část je společná i s daní z příjmů fyzických osob. I přes neustálou snahu zjednodušit legislativu patří výpočet daně k těm sloţitějším. Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) ukládá daňovému subjektu za povinnost podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně v případě, ţe získá oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně nebo výsledky té činnosti jsou předmětem daně. Pro neziskové organizace platí buď stejná ustanovení v zákoně jako pro podnikatelské subjekty, nebo jsou vymezena ustanovení pro jednotlivé formy neziskových organizací zvlášť. 27

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a mají sídlo nebo místo svého vedení na území České republiky. Tyto mají daňovou povinnost jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zahraničí. nemají na území České republiky své sídlo. Daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Zdaňovacím obdobím můţe být: kalendářní rok hospodářský rok – začíná jiným měsícem neţ je leden a trvá 12 po sobě jdoucích měsíců období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo druţstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém došlo k těmto událostem – tato varianta není určená neziskovým organizacím účetní období – v případě, ţe je delší neţ nepřetrţitě po sobě jdoucích 12 měsíců

3.2.1 Rozdělení příjmů Neţ si uvedeme postup výpočtu daně, je nutné si rozdělit příjmy na ty, které budou zahrnuty do základu daně a které ne. Předmětem daně z příjmů jsou výnosy z veškeré činnosti organizace a výnosy z nakládání s majetkem (pronájem či prodej majetku). Zákon o daních z příjmů obsahuje ustanovení buď pro všechny poplatníky, nebo jen pro vybrané typy poplatníků. § 18 a § 19 zákona o daních z příjmů upravují příjmy, které jsou zdaňované, nezdaňované či osvobozené od daně, a které platí pro všechny poplatníky, nebo jen pro vybrané formy neziskových organizací (nadace, veřejná vysoká škola, veřejná výzkumná instituce, obec, kraj, ...), nebo vybrané formy podnikatelských subjektů (komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, ...).

28

Předmětem daně nejsou podle § 18 zákona o dani z příjmů: příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona - jsou spojeny zpravidla s převodem akcií bývalých státních podniků na obce17 příjmy získané zděděním příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci nebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů - neziskové organizace jsou častým příjemcem darů od dárců, kteří si mohou dar uplatnit jako odpočitatelnou poloţku sniţující základ daně z příjmů fyzických osob U poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně příjmy: z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, ţe náklady (výdaje) vynaloţené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší, činnosti, které jsou posláním těchto organizací, jsou stanoveny zvláštními předpisy (např. obecní zřízení) nebo stanovami či zakládacími a zřizovacími listinami z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů (např. rozpočtová pravidla), z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou regionu soudrţnosti podle zvláštního právního předpisu, z podpory od Vinařského fondu, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněţních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce z úroků z vkladů na běţném účtu z úplatných převodů a úplatného uţívání státního majetku mezi organizačními sloţkami státu a státními organizacemi a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zákona o rozpočtových pravidlech příjmem státního rozpočtu

17

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšnýchspolečností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 23.

29

Předmětem daně u poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou vţdy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného, kromě pronajatého státního majetku podle zvláštních předpisů. Příjmy, které jsou sice předmětem daně, ale od daně osvobozené, jsou jmenovitě uvedeny v ustanovení § 19 zákona o daních z příjmů. Jednotlivé příjmy se většinou váţou na konkrétní typ organizace ziskové či neziskové. Pro neziskové organizace se osvobození vztahuje například na tyto příjmy: členské příspěvky – musí být stanoveny ve statutu, stanovách, zakladatelských či zřizovacích listinách a vybírají je občanská sdruţení, sdruţení právnických osob, odborové organizace, profesní komory s nepovinným členstvím, politické strany a hnutí výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboţenských společností příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy příjmy poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěţku loterií a jiných podobných her povolených podle zvláštního právního předpisu příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, z pronájmu uměleckých děl, úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku příjmy z cenově regulovaného nájemného z bytů a z garáţí Veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, zdravotnická zařízení mají předmětem daně veškeré příjmy kromě úroků z vkladů na běţném účtu a investičních transferů.

3.2.2 Postup výpočtu daňové povinnosti Kdyţ se vymezí příjmy zahrnované do daně z příjmů a příjmy naopak nezdaňované, můţe se stanovit základ daně. K němu se dostane postupnými úpravami výsledku hospodaření. Z výkazu zisku a ztrát se zjistí výsledek hospodaření před zdaněním. Od něho se odečtou příjmy osvobozené od daně, příjmy vyňaté z předmětu daně, příjmy nezahrnované do základu daně a k nim případné související výdaje se přičtou. Dalšími úpravami mohou být poloţky zvyšující či sniţující výsledek hospodaření podle § 23 zákona o daních z příjmů a výdaje, které nejsou nezbytně nutné na dosaţení, zajištění a udrţení zdanitelných příjmů. 30

Do poloţek zvyšující základ daně se řadí tyto: a) částky neoprávněně zkracující příjmy – např. nepeněţní příjmy za nájemné ve formě plnění technickým zhodnocením, opravami, směnné transakce mezi organizacemi v podobě nepeněţní výměny výrobků a sluţeb za jiné výrobky a sluţby18 nebo dodavatelskoodběratelské vztahy uzavírány za výrazně odlišné ceny neţ s ostatními subjekty. b) částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraţeny, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. c) přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly poloţkou sniţující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích z důvodu, ţe nebyly uhrazeny; za přijetí úhrady se povaţuje i vzájemné započtení pohledávky a závazku podle zvláštního právního předpisu. d) výdaje (náklady), které nejsou daňově uznatelné podle § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů – zde záleţí na daňovém subjektu, které výdaje si určí jako nezbytně nutné na dosaţení, zajištění a udrţení zdanitelných příjmů. Patří sem například náklady na reprezentaci, na pohoštění, náklady na dary, manka a škody přesahující náhrady, příspěvek zaměstnanci na jeho penzijní připojištění nad zákonem stanovený limit, cestovní náhrady nad zákonem stanovený limit a další. Výsledek hospodaření před zdaněním lze dále upravit o poloţky sniţující základ daně, kterými se mohou stát: a) částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede účetnictví, v předcházejícím období, dojde-li k jejich odvedení b) částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy 18

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací,veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšnýchspolečností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 43.

31

c) rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto období d) příjmy zdaněné sráţkovou daní 15 % - výnosy z dividend a podíly na zisku z účasti na společnostech s ručením omezeným e) příjmy zdaňované v samostatném základu daně (sazba daně 15 %) – příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku19 Od základu daně se dále mohou odečíst poloţky odčitatelné od základu daně, které jsou nárokové. Poplatník je tedy můţe uplatnit, ale nemusí. O těchto daňových poloţkách se většinou neúčtuje, protoţe se uplatňují aţ v rámci přiznání k dani z příjmů. - daňová ztráta Daňová ztráta vzniká, pokud daňově uznatelné náklady převyšují příjmy zdaňované v základu daně. Lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U neziskových subjektů se musí rozlišovat ztráta daňová a účetní. Pokud má subjekt ztrátu účetní, nutně to neznamená, ţe musí vykázat i ztrátu daňovou. Zároveň neplatí, ţe nesmí vykázat daňovou ztrátu v případě, ţe vykáţe výsledek hospodaření. 20 - 100 % výdajů vynaloţených při realizaci projektů výzkumu a vývoje Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaloţil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosaţených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.

19

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 161. 20

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací,veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 52.

32

- 50 % vypořádání vyplacené oprávněným osobám podle § 34 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Odečtením poloţek odčitatelných od základu daně vznikne sníţený základ daně, od kterého se dále můţe odečíst: - hodnota darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním sloţkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky a právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona o veřejných sbírkách na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na účely sociální, zdravotnické, humanitární, charitativní, ekologické, náboţenské pro registrované církve a náboţenské společnosti, tělovýchovné, sportovní a další činnosti podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč a maximálně 5 % ze základu daně upraveného o poloţky podle § 34 a nejvýše o dalších 5 % ze základu daně u darů poskytnutých veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Tento odpočet nemohou uplatnit neziskové organizace, podle zákona ti poplatníci, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání. - speciální odpočet 30 % ze základu daně upraveného o poloţky dle § 34 u poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, maximálně však o 1 000 000 Kč za podmínky, ţe prostředky získané takto dosaţenou daňovou úsporou ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichţ získané příjmy nejsou předmětem daně, nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Pokud je 30 % sníţení ze základu daně niţší neţ 300 000 Kč, lze odečíst celých 300 000 Kč, ale maximálně do výše základu daně. U veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí lze odečíst nejvýše 3 000 000 Kč, a pokud je 30 % sníţení niţší neţ 1 000 000 Kč, pak lze odečíst částku 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Daňová úspora je výše ušetřené daně z hodnoty odečteného 30 % odpočtu. Vypočte se jako součin hodnoty 30 % odpočtu a sazby daně. Je-li například základ daně 6 000 000 Kč, odpočet 30 % činí 1 800 000 Kč, daňová úspora bude za rok 2010 ve výši 342 000 Kč (1 800 000 × (19/100)). Celková daňová povinnost se vypočítá vynásobením základu daně upraveného o poloţky dle § 34, § 20 zaokrouhlený na celé tisíce Kč dolů a sazby daně podle § 21 zákona

33

o daních z příjmů. Pro roky 2010 a 2011 základní sazba daně činí 19 %, u penzijních, investičních, podílových a zahraničních fondů činí sazba daně 5 %. Tabulka č. 1: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob Rok

1999

Sazba daně

35 %

2000 2003 31 %

2004

2005

28 %

26 %

2006 2007 24 %

2008

2009

21 %

20 %

2010 2011 19 %

Zdroj:Autorka dle MF ČR

Slevy na dani podle § 35 zákona o daních z příjmů Slevy na dani sniţují daňovou povinnost a řadí se sem sleva na zaměstnávání zdravotně postiţených zaměstnanců. Moţnost sníţit daň mají všechny fyzické a právnické osoby. Platí to i pro neziskové organizace bez ohledu na to, zda zaměstnanec svou mzdou vstupuje do základu daně či nikoli. Pro výpočet slev je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postiţením, průměrný přepočtený počet zaměstnanců s těţším zdravotním postiţením a průměrný přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka. Za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením se daň za zdaňovací období sniţuje o 18 000 Kč. O částku 60 000 Kč se sniţuje daňová povinnost za kaţdého zaměstnance s těţším zdravotním postiţením.21 Další sleva na dani můţe být poskytnuta podle § 35a a § 35 b zákona o daních z příjmů poplatníkům, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu. Toto ustanovení neplatí pro neziskové organizace. Po odečtení slev na dani vznikne celková daňová povinnost (daň z příjmů právnických osob po slevách). Odečtením zaplacených záloh v průběhu zdaňovacího období se vytvoří buď doplatek, nebo přeplatek daně. Problematice záloh se věnuje § 38a zákona o daních z příjmů. Zálohy na daň se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání 21

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 71 + § 35 zákona o daních z příjmů

34

v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Celý postup výpočtu daně z příjmů právnických osob je znázorněn v následujícím schématu. Schéma č. 4: Zjednodušený postup výpočtu daně z příjmů právnických osob ÚČETNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM - příjmy, které nejsou předmětem daně - příjmy osvobozené od daně - příjmy nezahrnované do základu daně + výdaje s výše uvedenými příjmy související + výdaje daňově neuznatelné +/- rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy + další poloţky zvyšující výsledek hospodaření - další poloţky sniţující výsledek hospodaření = ZÁKLAD DANĚ (DAŇOVÁ ZTRÁTA) - ODČITATELNÉ POLOŢKY - daňová ztráta - 100 % výdajů vynaloţených při realizaci projektů výzkumu a vývoje - 50 % vypořádání vyplacené oprávněným osobám = ZÁKLAD DANĚ SNÍŢENÝ O ODČITATELNÉ POLOŢKY - hodnota poskytnutých darů - odpočet 30 % u poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání = UPRAVENÝ ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený na celé tisíce dolů) × sazba daně 19 % = DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB - slevy na dani = DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB PO SLEVĚ = celková daňová povinnost - zaplacené zálohy = DOPLATEK/PŘEPLATEK DANĚ Pramen:Autorka dle Rektořík22

22

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. Str. 162

35

4 Město Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě je významné kulturní, lyţařské, hospodářské a turistické centrum Českomoravské vrchoviny. Město má 10 464 obyvatel a patří k němu 9 integrovaných obcí. V rámci samostatné působnosti město schvaluje program rozvoje obce, územní plán obce, je zřizovatelem příspěvkových organizací a zaloţilo i obchodní společnost, vydává obecně závazné vyhlášky a zřídil Městskou policii. Jako obec s rozšířenou působností vykonává státní správu v přenesené působnosti, ve správním obvodu obce je podřízeno 30 okolních obcí. Město zřizuje příspěvkové organizace a instituce v oblasti sociálních sluţeb, kultury, komunálních sluţeb a školství. Mezi zřizované organizace řadíme TS Sluţby s.r.o. a příspěvkové organizace: Novoměstská kulturní zařízení, Centrum Zdislava, Novoměstské sociální sluţby, Dům dětí a mládeţe, Mateřská škola, Základní umělecká škola Jana Štursy, Základní škola Leandra Čecha a Základní škola Vratislavovo náměstí.

4.1 Rozpočet města a příjmy, výdaje Rozpočet města za rok 2010 byl vyrovnaný ve výši 299 817 100 Kč. Zdroje celkem ve výši 299 817 100 Kč tvoří příjmy v částce 267 096 100 Kč a volné finanční prostředky města ve výši 32 721 000 Kč. Výdaje celkem ve výši 299 817 100 Kč se dělí na provozní výdaje 219 239 700 Kč, investiční výdaje 80 500 900 Kč a přechodné finanční výpomoci 76 500 Kč. Největší část příjmů 39,2 % tvoří daňové příjmy, 37,9 % tvoří přijaté dotace, 17,7 % činí příjmy nedaňové a kapitálové příjmy se podílejí na celkových příjmech 5,3 %. 73,1 % výdajů činí provozní neboli běţné výdaje a na investiční výdaje šlo 26,9 % výdajů. Nejvíce finančních prostředků plynulo v rámci provozních výdajů do těchto odvětví: veřejná správa (22,3 %), sociální věci (21,6 %), provozní příspěvky příspěvkovým organizacím (15 %), bydlení, komunální sluţby, územní rozvoj (11,4 %), ochrana ţivotního prostředí (7,1 %) a doprava (5,2 %). Na rok 2011 zastupitelstvo města schválilo saldo příjmů a výdajů ve výši minus 18 702 000 Kč. Příjmy byly stanoveny na 246 648 000 Kč a výdaje na 265 350 000 Kč.

36

Tabulka č. 2: Skutečný rozpočet za rok 2010 sestavený k 31. 12. 2010 (v tis. Kč)

PŘÍJMY

267 096,10

daňové příjmy

104 591,50

nedaňové příjmy

47 046,80

kapitálové příjmy

14 227,90

přijaté dotace

101 229,90

FINANCOVÁNÍ (+)

32 721,00

ZDROJE CELKEM

299 817,10

VÝDAJE

299 740,60

provozní výdaje

219 239,70

investiční výdaje

80 500,90

FINANCOVÁNÍ (-)

76,50

VÝDAJE CELKEM

299 817,10

SALDO ZDROJŮ A VÝDAJŮ

0,00

Pramen: autorka dle návrhu závěrečného účtu hospodaření města Nového Města na Moravě za rok 2010 23

Tabulka č. 3: Schválený rozpočet na rok 2011(v tis. Kč) PŘÍJMY celkem

246 648,00

daňové příjmy

106 006,30

nedaňové příjmy

39 936,60

kapitálové příjmy

24 798,00

přijaté dotace

75 907,10

VÝDAJE celkem

265 350,00

provozní výdaje

207 354,00

investiční výdaje

57 996,00

SALDO příjmů a výdajů

-18 702,00

Pramen:Autorka dle schváleného rozpočtu města Nové Město na Moravě na rok 201124

23

Návrh závěrečného účtu hospodaření města: dostupné na WWW: http://radnice.nmnm.cz/mestskyurad/2011/navrh-zaverecneho-uctu-hospodareni-mesta-noveho-mesta-na-morave-za-rok-2010 24

Rozpočet města: dostupné na WWW: http://radnice.nmnm.cz/stranka/rozpocet-mesta

37

Příjmy a výdaje Nového Města na Moravě se člení podle druhového třídění rozpočtové skladby na jednotlivé poloţky. Mezi konkrétní příjmy města patří: - výnosy z daní (procentuální podíly na celostátním výnosu určuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů): daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (poloţka 1111), daň z příjmů FO ze samostatné výdělečné činnosti (1112), daň z příjmů FO z kapitálových výnosů (1113), daň z příjmů právnických osob (1121), daň z příjmů PO za obce (1122), daň z přidané hodnoty (1211), daň z nemovitostí (1511) - správní poplatky (1361): stavební poplatky, rybářské lístky, matrika, výherní hrací přístroje, ţivnostenské poplatky, občanské průkazy, pasy, změna trvalého pobytu, informace z informačního systému, ověřování listin a podpisů, myslivecké lístky, doprava - místní poplatky: poplatek ze psů (1341), poplatek za lázeňský a rekreační pobyt (1342), poplatek z ubytovací kapacity (1345), poplatek za uţívání veřejného prostranství (1343), poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj (1347) - poplatek za likvidaci komunálního odpadu (1337), poplatky za znečišťování ovzduší (1332), odvod výtěţku z provozování loterií (1351) a příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od ţadatelů o řidičské oprávnění (1353) - příjmy z poskytování sluţeb a výrobků (2111): pult centrální ochrana, informační centrum, pohřebnictví, sportoviště, veřejný rozhlas, bytové a nebytové hospodářství, veřejné osvětlení - příjmy z pronájmu: pronájem bytů a nebytových prostor (2132), pronájem lesů a pozemků (2131), pronájem movitých věcí (trţnice, plynovody, kompostéry – 2133) - příjmy z úroků (2141)

38

- sankční platby (2212): pokuty Městské policie, pokuty stavební, pokuty Komise pro projednávání přestupků, pokuty Ţivotní prostředí - přijaté dotace (třída 4) – ze státního rozpočtu, ze státních fondů, od krajů, od Evropské unie: souhrnný dotační vztah na provoz městského úřadu z rozpočtu Ministerstva financí, z Ministerstva zemědělství na činnost lesního hospodáře, z Ministerstva kultury na regeneraci městské památkové zóny, z Ministerstva práce a sociálních věcí na výplatu sociálních dávek, ze Státního zemědělského intervenčního fondu na lesní techniku, z Evropského sociálního fondu – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a z Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod - dary a příspěvky: jen výjimečně Konkrétní příklady výdajů města jsou následující: - neinvestiční výdaje: provozní výdaje městského úřadu (elektrická energie, plyn, voda), mzdy zaměstnanců, sluţby školení a vzdělávání, nákup drobného majetku, údrţba komunikací, provoz informačního centra, trţnice, veřejné osvětlení, městská policie, pojištění majetku města, granty a příspěvky neziskovým organizacím, veřejný rozhlas, pomoc zdravotně postiţeným, azylové domy, nízkoprahové centrum, provoz sportoviště, údrţba prostranství, péče o vzhled obce a veřejné zeleně - investiční výdaje: rekonstrukce kanalizace, oprava základní školy (vytápění a okna), zřízení bezbariérového veřejného WC, realizace cyklostezky, rekonstrukce kulturního domu a zřízení arboreta Nové Město nemá v současné době ţádné úvěry ani půjčky, proto nemusí platit ţádné splátky ani úroky.

39

4.2 Specifické účetní případy25 Účetní jednotka pouţívá jako účetní období kalendářní rok, tedy nepřetrţitě po sobě jdoucích 12 měsíců začínající měsícem leden. Účetnictví obce se řídí zákonem o účetnictví, zákonem o obcích, zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, prováděcími vyhláškami, metodickými pokyny z Kraje Vysočina, vnitřními předpisy a dalšími právními předpisy. Nové Město na Moravě pouţívá, jak jiţ bylo řečeno, pro členění příjmů a výdajů rozpočtovou skladbu. Pro jednotlivé činnosti a kaţdou investici je vytvořen číselník organizací (např. Mateřská škola, Základní škola, Kultura, Svoz odpadu, Veřejný rozhlas, Veřejné osvětlení, Pohřebnictví, Správa Městského úřadu, Sbor dobrovolných hasičů, Městská policie a další). Typické pro územně samosprávné celky i obecně pro většinu neziskových organizací jsou transfery neboli poskytnutí peněţních prostředků. Tvoří velkou část příjmů neziskových organizací a většina jich je na dotacích existenčně závislá. Transfery se dělí na přijaté a poskytované. Přijaté dotace zahrnované do příjmů přichází od jiných subjektů např. ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu, ze státních fondů, od obcí a od krajů. Poskytované dotace dalším organizacím (nejčastěji např. zřízeným příspěvkovým organizacím, obcím, neziskovým organizacím či podnikatelským subjektům) jsou zahrnuty do výdajů. Postupy účtování transferů řeší Český účetní standard č. 703. Transfery se člení na průtokové, na transfer k vypořádání a bez vypořádání. Od 1. 1. 2011 má Český účetní standard č. 703 nové znění, ve kterém došlo mimo jiné ke změně názvu účtů. Pro všechny přijaté transfery územních rozpočtů se pouţívá pouze účet 672 s novým názvem Výnosy územních rozpočtů z transferů. Pro odlišení, od koho je transfer přijímán, se vyuţívají analytické účty. Pro všechny poskytnuté transfery územních rozpočtů slouţí účet 572 Náklady územních rozpočtů na transfery. Pro rozlišení, komu je transfer poskytován, se vyuţívá analytika. Nově byly přejmenovány i účty 346 – Pohledávky za ústředními rozpočty, 347 – Závazky k ústředním rozpočtům, 348 – Pohledávky za územními rozpočty a 349 – Závazky k územním rozpočtům. Uvedeme si, jak se jednotlivé účetní případy zaúčtují: a) průtokový transfer Přes průtokovou dotaci dostává Nové Město na Moravě finanční prostředky např. na výplatu sociálních dávek ze státního rozpočtu nebo dotace ze státního rozpočtu pro příspěvkové organizace, kde je pouze jakýmsi zprostředkovatelem a prostředky posílá dále 25

podklady na zaúčtování jednotlivých druhů transferů poskytnuty na Finančním oddělení Nové Město na Moravě

40

třetí osobě, která je přímo určena za příjemce. Průtokové transfery tedy nejsou povaţovány za výnosy ani za náklady, nezahrnují se do výsledku hospodaření. Příjem dotace na výplaty sociální dávky – příspěvek na péči Syntetický účet

Poloţka

231

4116

Paragraf

Strana MD

Strana D

100 000

374

100 000

Výplata sociální dávky občanovi Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

374 231

MD

D

5 000 5410

4195

5 000

Druhou variantou průtokové dotace můţe být příjem dotace od Státního fondu na rekonstrukci základní školy, kdy obec přepošle finance konkrétní příspěvkové organizaci. Syntetický účet

Poloţka

231

4213

Paragraf

MD

D

100 000

374

100 000

Převod průtokové dotace příspěvkové organizaci – základní škole Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

374 231

MD

D

100 000 6351

3113

100 000

b) transfer bez vypořádání Finanční prostředky v rámci tohoto druhu transferu si Městský úřad Nové Město na Moravě ponechává v celé výši a je pouze na něm, zda vyčerpá celou částku, zda je tato částka nedostačující nebo jak naloţí s penězi, které mu zbudou. Typickým příkladem transferu bez vypořádání je souhrnný dotační vztah na provoz městského úřadu z Krajského úřadu Kraje Vysočina. Na celý rok 2011 tato částka činí celkem 17 236 708 Kč, z toho 12 487 100 Kč na výkon státní správy a 1 749 608 Kč na školství. K dispozici na kaţdý měsíc má tedy cca 1 436 400 Kč.

41

Předpis příjmů – rozpis dotace od krajského úřadu na celý rok 2011 Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

346

MD

D

17 236 708

672

17 236 708

Příjem dotace měsíčně ve výši 1/12 Syntetický účet

Poloţka

231

4112

Paragraf

MD

D

1 436 392

346

1 436 392

c) transfer s vypořádáním Pokud obec přijme smlouvu o přijetí dotace, grantu nebo příspěvku určeného k vypořádání zaeviduje tuto skutečnost na podrozvaze jako podmíněnou pohledávku. Postupně se z podrozvahy odúčtuje v okamţiku zaúčtování příslušného transferu v rozvaze. Existuje vícero moţností, které mohou nastat, a to vypořádání v průběhu období nebo do zpracování závěrky za běţný rok, kdy známe přesnou výši, nebo vypořádání proběhne aţ v následujícím účetním období, kdy neznáme přesnou výši k datu závěrky. Na příkladě si uvedeme případ, kdy je transfer poskytován formou zálohy jednorázově nebo průběţně. Příjem zálohy (celkový transfer ve výši 250 000 Kč) Syntetický účet

Poloţka

231

Paragraf

MD

4xxx

150 000

374

D

150 000

Zúčtování zálohy Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

374

MD

D

150 000

346

150 000

Příjem doplatku Syntetický účet

Poloţka

231

41xx

Paragraf

MD

D

100 000

346

100 000

42

Na druhé straně můţe být obec poskytovatelem transferů nejčastěji zřízeným příspěvkovým organizacím. Opět se transfery dělí na průtokové, bez vypořádání a k vypořádání. Účtování o průtokových transferech je uvedeno výše v odráţce a). a) poskytovaný transfer bez vypořádání Příspěvek příspěvkové organizaci a jeho převod na účet PO Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

572

MD 40 000

349

40 000

349 231

D

40 000 3113

5331

40 000

b) transfer určený k vypořádání Bude uveden příklad, kdy transfer není poskytován formou zálohy, je poskytován jednorázově po vypořádání. Příjemce transferu zpracoval vypořádání v průběhu období nebo do zpracování závěrky a ţádá o proplacení výdajů ve vztahu k transferu. Předpis Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

572

MD

D

100 000

349

100 000

Úhrada transferu Syntetický účet

Poloţka

Paragraf

349 231

MD

D

100 000 3113

5331

100 000

4.3 Daň z příjmů právnických osob Posláním územně samosprávných celků je veřejnosprávní činnost, která je hlavní činností. Nové Město na Moravě nemá ţádnou vedlejší hospodářskou činnost. Neţ bude proveden samotný výpočet daňové povinnosti, budou konkrétně rozebrány jednotlivé skutečnosti důleţité pro výpočet. Pro výpočet daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. do 31. 12. 2010 se vychází z výkazu zisku a ztrát sestaveného k 31. prosinci 2010. Výkaz zisku a 43

ztrát (také výsledovka) je povinnou součástí účetní závěrky a podává přehled o hospodaření organizace. Ve výkazu zisku a ztráty se vykazují konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů a výsledek hospodaření před zdaněním, po zdanění za běţné a minulé období za hlavní a hospodářskou činnost. Město jako poplatník, který není zaloţen nebo zřízen za účelem podnikání, je povinno vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny, a k nim odděleně i související výdaje. Navíc se musí oddělit příjmy a výdaje za hlavní a hospodářskou činnost. Účetnictví obce i kraje je postaveno především na fiskálním principu, kdy klasifikují příjmy a výdaje podle rozpočtové skladby, ale na základě nové vyhlášky č. 410/2009 Sb. dochází k postupnému sjednocování metod v účetnictví. Pokud nelze ke dni účetní závěrky zajistit oddělení jednotlivých druhů příjmů a souvisejících výdajů, můţe tak obec učinit mimoúčetně v daňovém přiznání. Územně samosprávné celky musí posoudit peněţní operace na přelomu dvou zdaňovacích období a mimoúčetně je přiřadit k období, kam patří. Příkladem můţe být provozování hřbitova – předplatné sluţeb na několik let dopředu.26 Město nevykazuje z hlavní činnosti ztrátu, ale zdaňuje pouze ziskové činnosti. Podnikatelské subjekty mají kladný základ daně v případě, ţe příjmy jsou vyšší neţ výdaje, a mohou sečítat výsledky jednotlivých činností dohromady, i s činnostmi ztrátovými. U neziskových subjektů toto není dovoleno a není dovoleno ani odečítat ztrátu z minulých let mimo hospodářskou činnost. Předmětem daně nejsou příjmy získané zděděním a darováním, dále příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů a jiných obcí, ze státních fondů a z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Zdaňované nejsou ani úroky z vkladů na běţném účtu a hlavní činnosti, u kterých výdaje převyšují příjmy. Předmětem daně jsou vţdy příjmy z reklam, příjmy z nájemného kromě pronájmu státního majetku a členské příspěvky, které jsou navíc osvobozeny, ale obec jimi nedisponuje. Zvláštní druhy příjmů obcí a krajů vymezené v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů upravující hospodaření obcí a krajů, nejsou předmětem daně. Patří sem příjmy plynoucí z výnosů daní 26

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací,veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 168-169.

44

nebo podílu na nich do rozpočtu obcí na základě zákona o rozpočtovém určení daní27 a příjmy plynoucí obcím z poplatků podle zákona o místních poplatcích28. Na výnosech z daní se podílejí především daň z nemovitostí nacházející se na území obce, podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, podíl 21,4 % z celostátního hrubého výnosu ze záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec a další. Město Nové Město na Moravě neuplatňuje ţádné odčitatelné poloţky, ani ţádné slevy na dani. Odpočet 30 % pro neziskové organizace nevyuţívá, protoţe takto ušetřené finanční prostředky se musí pouţít podle zákonem daných podmínek a sledovat se musí i zpětně, aby nebyly porušeny podmínky, a to vyţaduje náročnější administrativu. Mezi částky neoprávněně zkracující příjmy patří nepeněţní příjem v celkové výši 5 281 731 Kč a hodnota nájmu oceněného cenou obvyklou ve výši 56 803 Kč. O tyto částky se zvyšuje výsledek hospodaření při úpravách na základ daně, pokud nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření. U daňového přiznání je nutné rozvést věcnou náplň ve zvláštní příloze. Město vykazuje dvě ztrátové činnosti: pronájem hrobových míst a pronájem smuteční síně, které se nedaní. Za výdaje (náklady) vynaloţené k dosaţení, zajištění a udrţení příjmů nesmí obec pro daňové účely uznat především tyto: cestovné, spotřeba energie, náklady na reprezentaci, zákonné sociální pojištění, dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, daň silniční, manka a škody a další. Některé nákladové poloţky jsou společné pro více činností a musí se oddělit pro jednotlivé činnosti, aby se zjistily náklady daňově uznatelné a neuznatelné. Následující tabulka přehledně ukazuje, které náklady se musí rozdělit a v jaké výši jsou daňově uznatelné náklady a které příjmy jsou určené ke zdanění. Tento rozpis musí být součástí daňového přiznání jako zvláštní příloha.

27

zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů 28

zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

45

Tabulka č. 4: Daňově uznatelné náklady a příjmy ke zdanění text

účet

výnosy

Těţba dřeva, palivové dřevo, prodej ván.

601

2 345 748,00

Trţby za sluţby

602

4 110 831,68

Trţby za sluţby – pronájem hrobových míst

602

- 224 410,00

Výnosy z pronájmu

603

19 831 486,16

Pronájem smuteční síně

603

-106 920,00

Výnosy z prodaného zboţí

604

234 977,75

Jiné výnosy z vlastních činností

609

16 897,00

Výnosy z prodeje materiálu

644

5 850,00

Výnosy z prodeje majetku

646

11 632 020,00

Výnosy z prodeje pozemků

647

99 870,00

Výnosy ostatní

649

67 328,00

Výnosy ze zrušené s. r. o.

661

1 289,00

Úroky

662

70 335,53

náklady

stromků

697 121,00

223 507,00

38 085 303,12

uznatelné

text

účet

ke zdanění

náklady Těţba dřeva, palivové dřevo, prodej ván.

940 349,80

501,518,549

1 405 398,20

12 149,00

501,518

4 098 682,68

0,00

503,518

- 224 410,00

4 392438,60

511,518

15 439 047,56

stromků Trţby za sluţby Trţby za sluţby – pronájem hrobových míst Výnosy z pronájmu Pronájem smuteční síně

0,00


189 802,70

503,511,518 504

- 106 920,00 45 175,05


0,00


0,00

544

5 850,00


36 790,00

553

11 595 230,00


256 900,00

554

- 157 030,00

16 897,00

Výnosy ostatní

0,00

67 328,00


0,00

1 289,00

Úroky

0,00

70 335,53

5 828 430,10 Pramen: Finanční oddělení Městského úřadu NMNM

46

32 256 873,02

Náklady celkem činí 210 139 683,60 Kč, z toho daňově uznatelných podle výše uvedené tabulky je 5 828 430,10 Kč a zbytek tvoří náklady daňově neuznatelné ve výši 204 311 253,50 Kč. Úroky z vkladů na běţném účtu nejsou předmětem daně, ale úroky uvedené v tabulce ve výši 70 335,53 Kč plynou z půjček z bytového fondu, které se nacházejí na jiném neţ běţném účtu, a jsou proto zdaněny. Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou v celkové výši 203 897 403 Kč a příjmy zdaňované, uvedené výše v tabulce, činí 38 085 303,12 Kč. Výnosy celkem tvoří 241 982 706,77 Kč. Schéma č. 5: Výpočet daňové povinnosti obce Výnosy (třída 6)

241 982 706

Náklady (skupiny 50 – 57)

- 210 139 683

= VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ před zdaněním Částky neoprávněně zkracující příjmy a hodnota nepeněţních příjmů

31 843 023 + 5 338 534

Výdaje daňově neuznatelné

+ 204 311 253

Příjmy, které nejsou předmětem daně

- 203 897 403

= ZÁKLAD DANĚ (daňová ztráta)

37 595 407

= UPRAVENÝ ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhlený)

37 595 000

× sazba daně 19 % = CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST

7 143 050

Pramen: Autorka dle daňového přiznání

Daň z příjmů právnických osob Nového Města na Moravě činí 7 143 050 Kč v doplatku. Daňové přiznání obec podává Finančnímu úřadu ve Ţďáru nad Sázavou. Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud má daňový subjekt zákonem uloţenou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo mu daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce na základě plné moci, lhůta pro podání se prodluţuje nejdéle do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Město splnilo svou zákonnou povinnost a nechalo přezkoumat své hospodaření za rok 2010 auditorskou společností HB AUDITING s. r. o. Ţďár nad Sázavou. Obec vyuţila i moţnost zpracování daňovým poradcem, a proto termín pro podání daňového přiznání je do 30. 6. 2011. Územně samosprávné celky (obce i kraje) daň neodvádí finančnímu úřadu, ale stává se součástí jejich 47

rozpočtu podle zákona o rozpočtovém určení daní a přesouvá daň ze svého výdajového účtu na příjmový účet.

4.4 Problémy při zdaňování a) Sledování jednotlivých činností a oddělování příjmů a výdajů Podnikatelské subjekty sledují v účetnictví příjmy a výdaje, výsledek hospodaření jako rozdíl výnosů a nákladů v celém souhrnu. Vypočtený výsledek hospodaření pak pouţijí jako základ daně z příjmů právnických osob. Jednotlivé činnosti sečítají dohromady, ziskové i ztrátové. Výsledky jednotlivých činností sledují pouze dobrovolně ve vlastním zájmu pro zjištění efektivnosti činností. Neziskové organizace musejí postupovat sloţitějším způsobem. Jednotlivé činnosti nemohou sčítat se ztrátovými a nemohou odečítat ani ztrátu z minulých let. Mnohdy k výsledkům činností vedou sloţité výpočty, jejichţ postup nemusí být z právního hlediska správný. Jsou povinny důkladně vést odděleně příjmy, které jsou předmětem daně nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Stejně tak oddělují výdaje, které kaţdému druhu příjmů odpovídají. Organizační sloţky státu, obce a kraje mohou navíc u jednorázových příjmů, které jsou součástí rozpočtových příjmů na základě zákona o rozpočtových pravidlech, provést toto rozdělení mimoúčetně zpravidla v daňovém přiznání. b) Hlavní a hospodářská činnost Neziskové organizace vykonávají většinou dvě činnosti, hlavní a vedlejší. Hlavní činnost vyplývá z jejich poslání a jednotlivé činnosti jsou výslovně uvedeny ve zvláštních předpisech, statutu, stanovách nebo ve zřizovacích či zakladatelských listinách. 29 Můţe však nastat problém v pochopení a výkladu hlavní činnosti, kdy nezisková organizace sice vykonává více hlavních činností, ale chápe ji jako jednu hlavní činnost. Naopak správce daně je můţe chápat za více činností. Rozdělení je důleţité pro výpočet daně z příjmů právnických osob, protoţe vedlejší (hospodářská) činnost je zdaňována vţdy, ale hlavní činnost se zdaňuje pouze za předpokladu, ţe je zisková (příjmy vyšší neţ výdaje).30 29

MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. Str. 168 30

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací,veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 24.

48

Příkladem můţe být základní škola, příspěvková organizace, kterou zřizuje obec, jejímţ posláním je učit ţáky, ubytovávat ţáky na internátě a stravovat je ve školní jídelně. Na první pohled to vypadá jako jedna činnost poskytování komplexní sluţby ţákům. Z hlediska vynětí příjmů ze zdanění se musí jednoznačně určit, zda jde o jednu činnost nebo činnosti dvě (výchova a vzdělávání) či dokonce tři (vzdělávání, výchova v internátě, stravování ve školní jídelně).31 c) Výdaje daňově uznatelné nebo neuznatelné Zákon sice určuje, které výdaje (náklady) na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů lze daňově uznat či nelze, ale některé nejsou jednoznačně upraveny. Navíc nezisková organizace můţe mít výdaje, které jsou vynaloţené jak na hlavní činnost nepřinášející příjmy, tak i na činnosti podnikatelské. Problémové je i rozdělení fixních nákladů (energie, voda) na jednotlivé činnosti. Kaţdá organizace si musí zvolit jednotné kritérium pro přiřazení reţijních nákladů.32 Organizace tedy musí důsledně vést účetnictví a další vnitroorganizační postupy, aby se výdaje správně přiřadily k příjmům. d) Odpočet 30 % ze základu daně Cílem této speciální odpočitatelné poloţky pro neziskové organizace má být sníţení základu daně pro výpočet daňové povinnosti, a tím i niţší daň a zároveň více finančních prostředků na dosahování cílů a poslání. Uplatnění odpočtu lze pouze za podmínky, ţe takto získané prostředky pouţije organizace ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, ze kterých získané příjmy nejsou předmětem daně. Pouţití je limitováno nejdéle do tří bezprostředně následujících zdaňovacích období. Správce daně má právo kontrolovat splnění této podmínky. Prokazování vyuţití daňové úlevy je ovšem mnohdy problematické, administrativně náročné a ţádný předpis nestanovuje, jakým způsobem podmínku naplnit. Není povinnost vést tyto „ušetřené“ prostředky na zvláštním účtu.33

31

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací,veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. Str. 24-25. 32

MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví , daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. Str. 224,225. 33

MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví , daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. Str. 172, 173.

49

Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou zdaňování neziskových organizací a zaměřila jsem se na daň z příjmů právnických osob. Správné stanovení výše daňové povinnosti je pro neziskové organizace velmi obtíţné a patří k nejsloţitějším kapitolám zákona o daních z příjmů. Samotnému výpočtu daně předchází mnoho práce při získávání podkladů pro zjištění základu daně. Zákon o daních z příjmů nijak nevymezuje neziskové organizace, pouze je definuje jako právnické osoby, které nejsou zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Cílem práce bylo provést analýzu daňového a k němu souvisejícího účetního reţimu neziskové organizace. Jako konkrétní organizaci jsem si zvolila niţší územně samosprávný celek – obec a zaměřila jsem se daň z příjmů právnických osob. Na základě této analýzy byla zjištěna problematická místa při určování správné výše daně. Účetnictví Nového Města na Moravě se řídí zákonem o účetnictví, zákonem o obcích, zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, prováděcími vyhláškami, metodickými pokyny z Kraje Vysočina, vnitřními předpisy a dalšími právními předpisy. Správné, úplné, přehledné účetnictví je důleţité při stanovení výše daně, které na účetnictví účetní jednotky klade vysoké poţadavky. Největší úskalí vidím ve sloţitém a nejednoznačném výkladu ustanovení zákona o daních z příjmů pro neziskové organizace při stanovování příjmů, které jsou předmětem daně, které jsou osvobozeny a které nejsou předmětem daně. Nezisková organizace je tedy povinna důsledně sledovat odděleně příjmy, výdaje, podle toho, do které skupiny se řadí, protoţe musí ke dni sestavení účetní závěrky sledovat odděleně výnosy, náklady a výsledek hospodaření v rámci hlavní činnosti a v rámci hospodářské činnosti. Územně samosprávné celky podstupují toto sloţité a administrativně náročné oddělování příjmů a výdajů a musí podávat daňové přiznání, i kdyţ daň neodvádí finančnímu úřadu, stává se jejich příjmem a finanční prostředky pouze přesouvají z výdajového účtu na příjmový. Moţná by bylo vhodnější zjednodušit pro ně tyto zákonné povinnosti.

50

Problémy při stanovení výše daňové povinnosti u územně samosprávných celků navíc vyvstávají z důvodu, ţe příjmy a výdaje jsou zaloţeny na fiskálním principu a klasifikují se podle rozpočtové skladby, coţ potlačuje např. účtování o nákladech a výnosech a dodrţování věcné a časové souvisloszi. Proto územně samosprávné celky musí některé operace pro účely zdanění provést mimoúčetně v daňovém přiznání. Přestoţe byla vydána nová vyhláška č. 410/2009 Sb. účinná od 1. ledna 2010, která zavedla nové účetní postupy, účty a měla by přiblíţit standardním postupům v účetnictví, bude trvat nějaký čas, neţ je územně samosprávné celky budou aplikovat v praxi. Speciální odpočet 30 % ze základu daně by měl pomoci neziskovým organizacím v uskutečňování hlavního poslání organizace. Bohuţel jim přidává více administrativy, protoţe jsou limitovány podmínkou pouţití získané daňové úspory ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích období na hlavní činnosti. Protoţe prokázání daňové úlevy je problematické, navrhuji, aby správce daně, který bude kontrolovat splnění podmínky, jasně stanovil, jakým způsobem má organizace vykazovat naplnění podmínky. Ke zlepšení stávající situace by podle mého názoru přispělo vytvoření, v současné době chybějící, právní úpravy pro neziskové organizace obecně, kde by byla stanovena definice neziskové organizace, veřejně prospěšná činnost, základní charakteristika a vymezena hlavní a vedlejší hospodářská činnost. Tím by se na ně pohlíţelo jako na specifické subjekty a mohla by se upravit daňová problematika. Bylo by dobré oddělit i státní a nestátní neziskové organizace, protoţe mají odlišné cíle, činnosti i financování. Taky by bylo vhodné zjednodušit uplatňování daňových úlev pro neziskové organizace a jasně vymezit příjmy určené ke zdanění a příjmy, které se zdaňovat nebudou.

51

Seznam použitých zdrojů Literatura: [1]

FOJTÍKOVÁ, Jarmila. Daňový systém. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 137 s. ISBN 9788021046870

[2]

JURAJDOVÁ, Hana; ŠELEŠOVSKÝ, Jan. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávných celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 132 s. ISBN 80-210-3583-8

[3]

MERLÍČKOVÁ RŮŢIČKOVÁ, Růţena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 254 s. ISBN 978-80-7263-675-4

[4]

OCHRANA, František. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 246 s. ISBN 80-7261-018-X

[5]

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vyd. Praha: ASPI, 2008. 580 s. ISBN 978-80-7357-358-4

[6]

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 3. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5

[7]

SEDLÁČEK, Jaroslav. Základy finančního účetnictví. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 2005. 331 s. ISBN 8086119955

[8]

STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe.7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 309 s. ISBN 978-80 7263-510-8

[9]

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: Vox, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9 52

Ostatní zdroje a právní předpisy: Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o poţadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech). Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků. České účetní standardy č. 701 aţ č. 707 pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. Městský úřad Nové Město na Moravě [online]. Rozpočet. Dostupné na WWW: http://radnice.nmnm.cz/ Ministerstvo

financí

ČR

[online].

Praha.

Dostupné

na

WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace [online]. Centrum pro výzkum neziskového sektoru [cit. 2011-5-5]. Dostupné na WWW: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf

53

Seznam tabulek a schémat Tabulka č. 1: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob Tabulka č. 2: Skutečný rozpočet za rok 2010 sestavený k 31. 12. 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 3: Schválený rozpočet na rok 2011(v tis. Kč) Tabulka č. 4: Daňově uznatelné náklady a příjmy ke zdanění Tabulka č. 5: Výpočet daňové povinnosti obce Schéma č. 1: Členění národního hospodářství podle Pestoffa Schéma č. 2: Právní úprava účetnictví neziskových organizací Schéma č. 3: Struktura daňové soustavy v České republice Schéma č. 4: Zjednodušený postup výpočtu daně z příjmů právnických osob Schéma č. 5: Výpočet daňové povinnosti obce

Seznam příloh Příloha č. 1: Směrná účtová osnova Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty Příloha č. 3: Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

54

Příloha č. 1: Směrná účtová osnova

Nové Město na Moravě

SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA 012 013 014 015 018 019 021 022 025 028 029 031 032 041 042 043 044 045 051 052 053 061 062 063 066 067 068 069 072 073 074 078 079 081

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Povolenky na emise a preferenční limity Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Drobný dlouhodobý hmotný majetek Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Kulturní předměty Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Uspořádací účet TZ dlouhodobého nehmotného majetku Uspořádací účet TZ dlouhodobého hmotného majetku Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem Dluţné cenné papíry drţené do splatnosti Půjčky osobám ve skupině Jiné dlouhodobé půjčky Termínované vklady dlouhodobé Ostatní dlouhodobý finanční majetek Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje Oprávky k software Oprávky k ocenitelným právům Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku Oprávky ke stavbám

082 085 088 089 111 112 119 121 122 123 131 132 138 139 151 152 153 154 156 157 161 162 163 164 165 167 168 171 172 173 174 175 176

Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku Pořízení materiálu Materiál na skladě Materiál na cestě Nedokončená výroba Polotovary vlastní výroby Výrobky Pořízení zboţí Zboţí na skladě Zboţí na cestě Ostatní zásoby OP k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje OP k software OP k ocenitelným právům OP k povolenkám na emise a preferenčním limitům OP k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku OP k nedokončenému dlouhodobému nehmotnému majetku OP k pozemkům OP ke kulturním předmětům OP ke stavbám OP k samostatným movitým věcem a souborům movitých věci OP k pěstitelským celkům trvalých porostů OP k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku OP k nedokončenému dlouhodobému hmotnému majetku OP k majetkovým účastem v osobách s rozhodujícím vlivem OP k majetkovým účastem v osobách s podstatným vlivem OP k dluhovým cenným papírům drţeným do splatnosti OP k půjčkám osobám ve skupině OP k jiným dlouhodobým půjčkám OP k ostatnímu dlouhodobému finančnímu majetku

177 181 182 183 184 185 186 191 192 193 194 195 196 197 198 199 223 231 236 241 244 245 244 245 251 253 256 261 262 263 281 282 283 289 311 312 313 314 315 316

OP k pořizovanému dlouhodobému finančnímu majetku OP k materiálu OP k nedokončené výrobě OP k polotovarům vlastní výroby OP k výrobkům OP ke zboţí OP k ostatním zásobám OP k dlouhodobým pohledávkám z postoupených úvěrů OP k dlouhodobým pohledávkám z ručení OP k ostatním dlouhodobým pohledávkám OP k odběratelům OP ke krátkodobým pohledávkám z postoupených úvěrů OP k pohledávkám z titulu daní a obdobných dávek OP k pohledávkám za účastníky sdruţení OP ke krátkodobým pohledávkám z ručení OP k ostatním krátkodobým pohledávkám Zvláštní výdajový účet Základní běţný účet územních samosprávních celků Běţné účty fondů územních samosprávných celků Běţný účet Termínované vklady krátkodobé Jiné běţné účty Termínované vklady krátkodobé Jiné běţné účty Majetkové cenné papíry k obchodování Dluhové cenné papíry k obchodování Jiné cenné papíry Pokladna Peníze na cesty Ceniny Krátkodobé úvěry Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky) Vydané krátkodobé dluhopisy Jiné krátkodobé půjčky Odběratelé Směnky k inkasu Pohledávky za eskontované cenné papíry Krátkodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky z hlavní činnosti Poskytnuté návratné finanční výpomoci krátkodobé

317 321 322 324 325 326 327 331 333 335 336 341 342 343 345 346 347 348 349 351 352 361 362 363 365 366 367 368 371 372 373 374 377 378 381 383 384 385 388 389 395 396 401 403 405 406 407 408 419

Krátkodobé pohledávky z postoupených úvěrů Dodavatelé Směnky k úhradě Krátkodobé přijaté zálohy Závazky z dělené správy a kaucí Přijaté návratné finanční výpomoci krátkodobé Přijaté zálohy daní Zaměstnanci Jiné závazky vůči zaměstnancům Pohledávky za zaměstnanci Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Daň z příjmů Jiné přímé daně Daň z přidané hodnoty Jiné daně a poplatky Pohledávky za ústředními rozpočty Závazky k ústředním rozpočtům Pohledávky za územními rozpočty Závazky k územním rozpočtům Pohledávky za účastníky sdruţení Závazky k účastníkům sdruţení Krátkodobé pohledávky z ručení Krátkodobé závazky z ručení Pevné termínové operace a opce Pohledávky z finančního zajištění Závazky z finančního zajištění Pohledávky z vydaných dluhopisů Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí Poskytnuté zálohy na transfery Přijaté zálohy na transfery Ostatní krátkodobé pohledávky Ostatní krátkodobé závazky Náklady příštích období Výdaje příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní Dohadné účty pasivní Vnitřní zúčtování Spojovací účet při sdruţení Jmění účetní jednotky Transfery na pořízení dlouhodobého majetku Kursové rozdíly Oceňovací rozdíly při změně metody Jiné oceňovací rozdíly Opravy chyb minulých období Ostatní fondy

431 432 441 451 452 453 454 455 456 457 458 459 462 464 465 466 468 469 491 492 493 499 501 502 503 504 511 512 513 518 521 524 525 527 528 531 532 538 541 542 543 544 547 548 549 551

Výsledky hospodaření ve schvalovacím řízení Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let Rezervy Dlouhodobé úvěry Přijaté návratné finanční výpomoci dlouhodobé Vydané dluhopisy Závazky z pronájmu Dlouhodobé přijaté zálohy Dlouhodobé závazky z ručení Dlouhodobé směnky k úhradě Dlouhodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí Ostatní dlouhodobé závazky Poskytnuté návratné finanční výpomoci dlouhodobé Dlouhodobé pohledávky z postoupených úvěrů Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dlouhodobé pohledávky z ručení Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí Ostatní dlouhodobé pohledávky Počáteční účet rozváţný Konečný účet rozváţný Výsledek hospodaření běţného účetního období Zúčtování na základě zvláštních předpisů Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek Prodané zboţí Opravy a udrţování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní sluţby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Jiné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné sociální náklady Daň silniční Daň z nemovitostí Jiné daně a poplatky Smluvní pokuty a úroky z prodlení Jiné pokuty a penále Dary Prodaný materiál Manka a škody Tvorba fondů Ostatní náklady z činnosti Odpisy dlouhodobého majetku

552 553 554 555 556 557 561 562 563 564 569 571 572 574 591 595 601 602 603 604 605 606 609 611 612 613 614 621 622 623 624 631 632 633 634 635 636 637 639 641 642 643 644 645 646 647 648 649

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku Prodané pozemky Tvorba a zúčtování rezerv Tvorba a zúčtování opravných poloţek Náklady z odepsaných pohledávek Prodané cenné papíry a podíly Úroky Kurzové ztráty Náklady z přecenění reálnou hodnotou Ostatní finanční náklady Náklady ústředních rozpočtů na transfery Náklady územních rozpočtů na transfery Náklady na ostatní nároky Daň z příjmů Dodatečné odvody daně z příjmů Výnosy z prodeje vlastních výrobků Výnosy z prodeje sluţeb Výnosy z pronájmu Výnosy z prodaného zboţí Výnosy ze správních poplatků Výnosy z místních poplatků Jiné výnosy z vlastních výkonů Změna stavu nedokončené výroby Změna stavu polotovarů Změna stavu výrobků Změna stavu ostatních zásob Aktivace materiálu a zboţí Aktivace vnitroorganizačních sluţeb Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku Aktivace dlouhodobého hmotného majetku Výnosy z daně z příjmů fyzických osob Výnosy z daně z příjmů právnických osob Výnosy ze sociálního pojištění Výnosy z daně z přidané hodnoty Výnosy ze spotřebních daní Výnosy z majetkových daní Výnosy z energetických daní Výnosy z ostatních daní a poplatků Smluvní pokuty a úroky z prodlení Jiné pokuty a penále Výnosy z odepsaných pohledávek Výnosy z prodeje materiálu Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku Výnosy z prodeje DHM kromě pozemků Výnosy z prodeje pozemků Čerpání fondů Ostatní výnosy z činnosti

661 662 663 664 665 669 671 672 723 734 840 841 901 902 903 911 912 921 922 923 924 925 926 931 932 933 934 939 941 942 943 944 945 947 948 949 951 961 962

Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů Únosy Kurzové zisky Výnosy z přecenění reálnou hodnotou Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Ostatní finanční výnosy Výnosy z ústředních rozpočtů z transferů Výnosy z územních rozpočtů z transferů Úpravy financování minulých let Pomocný SU pro vypočítání daňového přiznání DPH Vybrané ukazatele státního rozpočtu Stavy a obraty na bankovních účtech OSS (mimo ČNB) Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek Ostatní majetek Odepsané pohledávky Odepsané závazky KPP z důvodu úplatného uţívání majetku JO DPP z důvodu úplatného uţívání majetku JO KPP z důvodu uţívání majetku JO (výpůjčka) DPP z důvodu uţívání majetku JO (výpůjčka) KPP z důvodu uţívaní majetku JO z jiných důvodů DPP z důvodu uţívání majetku JO z jiných důvodů KPP ze smluv o prodeji DM DPP ze smluv o prodeji DM KPP z jiných smluv DPP z jiných smluv KPP ze vztahu k prostředkům EU DPP ze vztahu k prostředkům EU KPP ze vztahu k jiným zdrojům DPP ze vztahu k jiným zdrojům KP úhrady pohledávek z přij. zajištění DP úhrady pohledávek z přij. zajištění KPP ze soudních sporů, správních aj. řízení DPP ze soudních sporů, správních aj. řízení Ostatní krátkodobá podmíněná aktivita Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva KPZ z leasingových smluv DPZ z leasingových smluv

963 964 965 966 967 968 971 972 973 974 975 976 978 979 981 982 983 984 985 986 999

KPZ z důvodu úplatného uţívání majetku na zákl. jiného důvodu DPZ z důvodu úplatného uţívání majetku na zákl. jiného důvodu KPZ z důvodu uţívání. cizího majetku na zákl. smluv o výpůjčce DPZ z důvodu uţívání cizího majetku na zákl. smluv o výpůjčce KPZ z důvodu uţívání ciz. maj. nebo převz. podle PP nebo j. DPZ z dův. uţív.ciz. maj. nebo převz. podle PP nebo j. KPZ ze smluv o pořízení DM DPZ ze smluv o pořízení DM KPZ z jiných smluv DPZ z jiných smluv KPZ ze vztahu k prostředkům EU DPZ ze vztahu k prostředkům EU KPZ vyplývající z PP a činnosti zák., výk. nebo sou DPZ vyplývající z PP a činnosti zák., výk. nebo sou KPZ z poskytnutých zajištění DPZ z poskytnutých zajištění KPZ ze soudních sporů, správních aj. řízení DPZ ze soudních sporů, správních aj. řízení Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům

Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY organizačních složek státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací a regionálních rad (v Kč, přesností na dvě desetinná místa) Název účetní jednotky: Sídlo: Právní forma: IČO: Číslo poloţky

A. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Město Nové Město na Moravě Vratislavovo náměstí 103 592 31 Nové Město na Moravě územně samosprávný celek 00294900 Název poloţky

NÁKLADY CELKEM Náklady na činnost Spotřeba materiálu Spotřeba energie Spotřeba jiných neskladovatelných dodávek Prodané zboţí Opravy a udrţování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní sluţby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Jiné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné sociální náklady Daň silniční Daň z nemovitosti Jiné daně a poplatky Smluvní pokuty a úroky z prodlení Jiné pokuty a penále Dary Prodaný materiál Manka a škody Tvorba fondů Odpisy dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku Prodané pozemky Tvorba a zúčtování rezerv Tvorba a zúčtování opravných poloţek Náklady z odepsaných pohledávek Ostatní náklady z činnosti

Synteti cký účet

501 502 503 504 511 512 513 518 521 524 525 527 528 531 532 538 541 542 543 544 547 548 551 552

BĚŢNÉ OBDOBÍ Hlavní Hospodářská činnost činnost 1 2 210 139 683,60 0,00 160 936 303,93 0,00 7 979 812,82 0,00 4 261 387,45 0,00 303 061,47 0,00 189 802,70 0,00 17 219 934,91 0,00 169 254,46 0,00 767 663,29 0,00 38 254 724,08 0,00 30 362 772,00 0,00 9 994 261,00 0,00 124 643,00 0,00 843 406,40 0,00 39 965,00 0,00 4 560,00 0,00 0,00 0,00 169 371,00 0,00 12 586,00 0,00 0,00 0,00 448 908,51 0,00 0,00 0,00 133 437,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

553

36 790,00

0,00

554 555 556 557 549

256 900,00 0,00 224 230,02 239 682,00 48 899 150,82

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2.

Finanční náklady Prodané cenné papíry a podíly Úroky Kurzové ztráty Náklady z přecenění reálnou hodnotou Ostatní finanční náklady Náklady na nespochybnitelné nároky na prostředky SR, RÚSC a SF Náklady na nároky na prostředky rozpočtů ÚSC

4.

Náklady na ostatní nároky

II. 1. 2. 3. 4. 5. III.

Číslo poloţky

Název poloţky

B. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

VÝNOSY CELKEM Výnosy z činnosti Výnosy z prodeje vlastních výrobků Výnosy z prodeje sluţeb Výnosy z pronájmu Výnosy z prodaného zboţí Výnosy ze správních poplatků Výnosy z místních poplatků Jiné výnosy z vlastních výkonů Změna stavu nedokončené výroby Změna stavu polotovarů Změna stavu výrobků Změna stavu ostatních zásob Aktivace materiálu a zboţí Aktivace vnitroorganizačních sluţeb Aktivace dlouhodobého nehm. majetku Aktivace dlouhodobého hmot. majetku Smluvní pokuty a úroky z prodlení Jiné pokuty a penále Výnosy z odepsaných pohledávek Výnosy z prodeje materiálu Výnosy z prodeje dlouh. nehmotného majetku Výnosy z prodeje dlouhodobého hmot. majetku kromě pozemků Výnosy z prodeje pozemků Čerpání fondů Ostatní výnosy z činnosti Finanční výnosy Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů Úroky Kurzové zisky Výnosy z přecenění reálnou hodnotou Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Ostatní finanční výnosy

III. 1.

Výnosy z daní a poplatků Výnosy z daně z příjmů fyzických osob

561 562 563 564 569

197 671,34 0,00 23 037,00 1 682,22 0,00 172 952,12 49 005 708,33

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

572

48 357 309,90

0,00

574

648 398,43

0,00

Synteti cký účet

601 602 603 604 605 606 609 611 612 613 614 621 622 623 624 641 642 643 644 645 646 647 648 649

BĚŢNÉ OBDOBÍ Hlavní Hospodářská činnost činnost 1 2 241 982 706,77 0,00 59 187 846,90 0,00 2 345 747,65 0,00 4 110 831,68 0,00 19 831 486,16 0,00 234 977,75 0,00 3 047 030,22 0,00 6 142 283,00 0,00 457 978,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1 220 207,62 0,00 0,00 0,00 5 850,00 0,00 0,00 0,00 11 632 020,00 0,00

661 662 663 664 665 669

99 870,00 0,00 10 059 564,82 2 453 759,03 1 289,00 1 042 279,12 0,00 0,00 1 410 190,00 0,91

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

631

95 427 435,01 26 883 640,50

0,00 0,00

2. 3. 4. 5. 6. 7. 9.

Výnosy z daně z příjmů právnických osob Výnosy ze sociálního pojištění Výnosy z daně z přidané hodnoty Výnosy ze spotřebních daní Výnosy z majetkových daní Výnosy z energetických daní Výnosy z ostatních daní a poplatků

IV.

Výnosy z nespochybnitelných nároků na prostředky SR, RÚSC a SF Výnosy z nároků na prostředky stát. rozpočtu Výnosy z nároků na prostředky rozpočtů ÚSC Výnosy z nároků na prostředky státních fondů Výnosy z ostatních nároků VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů Dodatečné odvody daně z příjmů Výsledky hospodaření po zdanění

1. 2. 3. 4. VI. 1. 2. 3. 4.

632 633 634 635 636 637 639

671 672 673 674 591 595 -

25 083 797,09 0,00 38 262 652,97 0,00 4 842 270,45 0,00 355 074,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

84 913 665,83

0,00

78 981 842,31 4 382 653,72 323 431,53 1 225 738,27 0,00 31 843 023,17 5 562 250,00 0,00 26 280 773,17

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Příloha č. 3: Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

Příloha k daňovému přiznání č. 1 řádek 10 – příjmy ke zdanění

Město Nové Město na Moravě

DIČ: CZ00294900

text

účet

výnosy

Těţba dřeva, palivové dřevo, prodej ván.

601

2 345 748,00

Trţby za sluţby

602

4 110 831,68

Trţby za sluţby – pronájem hrobových míst

602

- 224 410,00

Výnosy z pronájmu

603

19 831 486,16

Pronájem smuteční síně

603

-106 920,00


604

234 977,75


609

16 897,00


644

5 850,00


646

11 632 020,00


647

99 870,00

Výnosy ostatní

649

67 328,00


661

1 289,00

Úroky

662

70 335,53

náklady

stromků

697 121,00

223 507,00

38 085 303,12 text

uznatelné

účet

ke zdanění

náklady Těţba dřeva, palivové dřevo, prodej ván.

940 349,80

501,518,549

1 405 398,20

12 149,00

501,518

4 098 682,68

0,00

503,518

- 224 410,00

4 392438,60

511,518

15 439 047,56

stromků Trţby za sluţby Trţby za sluţby – pronájem hrobových míst Výnosy z pronájmu Pronájem smuteční síně Výnosy z prodaného zboţí

0,00 189 802,70

503,511,518 504

- 106 920,00 45 175,05


0,00


0,00

544

5 850,00


36 790,00

553

11 595 230,00


256 900,00

554

- 157 030,00

16 897,00

Výnosy ostatní

0,00

67 328,00


0,00

1 289,00

Úroky

0,00

70 335,53

5 828 430,10

32 256 873,02

Příloha k daňovému přiznání č. 2

PŘIZNÁNÍ k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010

Poplatník: Město Nové Město na Moravě DIČ: CZ00294900

II.ODDÍL – daň z příjmů právnických osob

Ř. 20 – celková hodnota 5 338 534 Kč

Nepeněţní příjem v celkové výši 5 281 731 Kč a hodnota nájmu oceněného cenou obvyklou ve výši 56 803 Kč.

Nové Město na Moravě 20. 6. 2010

ÚČETNÍ A DAŇOVÝ REŽIM NEZISKOVÉ ORGANIZACE

Recommend Documents