Účetní a daňový pohled na cenné papíry

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Účetní a daňový pohled na cenné papíry Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová

Lucie Netoličková

Brno 2013

Poděkování Zde bych ráda poděkovala za cenné rady, vstřícnost a ochotu Ing. Blance Sítařové při vypracování této bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Účetní a daňový pohled na cenné papíry vypracovala samostatně pod vedením Ing. Blanky Sítařové s vyuţitím literatury, kterou uvádím. V Brně dne 24. května 2013

_________________

Abstract Netoličková, L., Brno 2013. The bachelor thesis “Accounting and tax perspective on securities” deals with theme of equities. In the first part of thesis I focused on character of property of equities and I concentrated on estimation and capture of equities in accounting and their tax consequences. In the thesis I am interested deeper in accounting of joint-stock company. In the last part of thesis are discussed benefits and disadvantages of investing in equities according to the economic cycle. Keywords accounting, taxes, tax laws, equities, stocks, crisis, growth

Abstrakt Netoličková, L., Brno 2013. Bakalářská práce „Účetní a daňový pohled na cenné papíry“ se zabývá tematikou cenných papírů. V první části práce jsem se zaměřila na charakteristiku majetkových cenných papírů a také se soustředila na ocenění a zachycení cenných papírů v účetnictví a jejich daňové dopady. V práci se hlouběji zajímám o účtování akciové společnosti. V poslední části práce jsou rozebírány výhody a nevýhody investování do cenných papírů dle ekonomického cyklu. Klíčová slova účetnictví, daně, daňové zákony, cenné papíry, akcie, krize, růst

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

17

1.1

Úvod .......................................................................................................... 17

1.2

Cíl práce ..................................................................................................... 17

2

Metodika

18

3

Teoretická část

19

3.1

Prameny právní úpravy cenných papírů .................................................. 19

3.1.1

Zákon o cenných papírech ................................................................ 19

3.1.2

Obchodní zákoník ............................................................................. 19

3.1.3

Občanský zákoník ............................................................................. 19

3.1.4

Občanský soudní řád ....................................................................... 20

3.2

Historie cenných papírů .......................................................................... 20

3.3

Definice cenných papírů ........................................................................... 21

3.4

Náleţitosti cenných papírů ...................................................................... 22

3.5

Dělení cenných papírů ............................................................................. 23

3.5.1

Pro účely účetnictví .......................................................................... 23

3.5.2

Dle podoby ....................................................................................... 23

3.5.3

Dle vlastnictví a převoditelnosti (formy) ........................................ 24

3.5.4

Dle zastupitelnosti ........................................................................... 24

3.5.5

Dle obchodovatelnosti ..................................................................... 24

3.5.6

Dle doby drţení ................................................................................ 25

3.5.7

Dle druhu majetkového práva ......................................................... 25

3.5.8

Dle emitenta ..................................................................................... 25

3.5.9

Dle charakteru výnosu (důchodu) ................................................... 26

3.6

Charakteristiky nejběţnějších CP ............................................................ 26

3.6.1

Dluhopisy ......................................................................................... 27

3.6.2

Směnky ............................................................................................. 27

3.6.3

Šeky................................................................................................... 27

3.6.4

Zatímní listy ..................................................................................... 27

Obsah

10

3.6.5

Poukázka na akcie .............................................................................27

3.6.6

Hypoteční zástavní listy ................................................................... 28

3.6.7

Pokladniční poukázka ...................................................................... 28

3.6.8

Depozitní certifikáty ........................................................................ 28

3.6.9

Podílové listy .................................................................................... 28

3.6.10 Kupóny ............................................................................................. 29

4

3.6.11

Opční listy ........................................................................................ 29

3.6.12

Náloţné listy ..................................................................................... 29

3.6.13

Skladištní listy .................................................................................. 29

3.7

Vydávání cenných papírů ........................................................................ 29

3.8

Instituce ................................................................................................... 30

3.8.1

Centrální depozitář cenných papírů, a.s. ........................................ 30

3.8.2

Burza cenných papírů Praha a.s. ..................................................... 30

3.8.3

RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů ..................................... 31

Praktická část 4.1

33

Členění cenných papírů ve výkazech a účtové osnově............................ 33

4.1.1

Stálá aktiva ....................................................................................... 33

4.1.2

Oběţná aktiva ................................................................................... 33

4.1.3

Majetkové cenné papíry ................................................................... 33

4.1.4

Úvěrové cenné papíry ...................................................................... 34

4.2

Dlouhodobý finanční majetek ................................................................. 34

4.3

Oceňování a evidence dlouhodobého finančního majetku .................... 36

4.4

Analytická evidence cenných papírů ........................................................37

4.5

Pořízení dlouhodobého finančního majetku .......................................... 38

4.6

Prodej dlouhodobého finančního majetku ............................................. 39

4.7

Výnosy z drţby dlouhodobého finančního majetku ............................... 40

4.7.1 4.8

Úrokový výnosy z drţby dluhopisů ................................................. 40

Akciová společnost .................................................................................... 41

4.8.1

Vznik akciové společnosti ................................................................. 41

4.8.2

Neúčinné upsání akcií...................................................................... 42

4.8.3

Základní kapitál a.s. ......................................................................... 42

Obsah

11

4.8.4

Způsoby zvýšení základního kapitálu.............................................. 43

4.8.5

Způsoby sníţení základního kapitálu .............................................. 45

4.8.6

Akcie ................................................................................................. 47

4.8.7

Druhy a podoby akcií ....................................................................... 47

4.8.8

Sloţení akcie ..................................................................................... 48

4.8.9

Hodnota akcie .................................................................................. 48

4.8.10 Emisní áţio ....................................................................................... 48 4.8.11 4.9

Dividenda ......................................................................................... 49

Zdaňování vypořádacího podílu, podílu na likvidačním zůstatku ......... 49

4.10 Krátkodobý finanční majetek .................................................................. 49 4.10.1

Majetkové cenné papíry ................................................................... 50

4.10.2 Vlastní akcie ..................................................................................... 50 4.11 Inventarizace cenných papírů .................................................................. 51 4.12 Oceňování cenných papíru v rámci účetní závěrky ................................. 51 4.13 Tvorba opravných poloţek k finančnímu majetku ................................. 53 5

Investování do cenných papírů

55

5.1

Investiční nástroje ................................................................................... 55

5.2

Investor .................................................................................................... 55

5.3

Postup při investování ............................................................................. 56

5.4

Investiční rozhodování ............................................................................ 56

5.5

Výnosy z akcií ............................................................................................57

5.6

Akcie a daně ..............................................................................................57

5.6.1

Fyzická osoba – nepodnikatel ..........................................................57

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku .................................................................57 § 10 Ostatní příjmy ........................................................................................ 58 5.6.2

Fyzická osoba - podnikatel ............................................................. 58

§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ................... 58 § 8 Příjmy z kapitálového majetku ................................................................ 58 5.6.3

Právnická osoba ............................................................................... 59

Osvobození od daně ....................................................................................... 59 Zdaňování příjmů u právnické osoby ........................................................... 60

Obsah

12

Daň z přidané hodnoty .................................................................................. 60 5.7

Budoucí vývoj zdanění cenných papírů .................................................. 60

5.8

Investování do cenných papírů dle fáze hospodářského cyklu ............... 61

Hospodářský cyklus ........................................................................................ 61 5.8.1

Fundamentální analýza ................................................................... 62

5.8.2

Ukazatelé .......................................................................................... 62

5.8.3

Hodnota akcie .................................................................................. 62

5.8.4

Investování do akcií v době hospodářské krize .............................. 64

Velká finanční krize bank 2007-2009

64

Příčiny krize ................................................................................................... 64 Průběh .......................................................................................................... 65 Zamezení krize ............................................................................................... 65 Příleţitost v krizi ............................................................................................ 65 Růst kurzu ...................................................................................................... 66 Budoucnost .................................................................................................... 66 Situace v ČR ................................................................................................... 66 5.8.5

Investování do akcií v době hospodářského růstu ......................... 66

6

Závěr a diskuse

69

7

Použitá literatura

73

A

Účtová osnova pro podnikatele

79

Seznam obrázků

13

Seznam obrázků Obr. 1 Rozdělení trhu s typickými představiteli

26

Obr. 2

Členění cenných papírů

33

Obr. 3

Schéma účtování pořízení

38

Obr. 4

Magický trojúhelník

56

Obr. 5

Hospodářský cyklus

61

Obr. 6

Vývoj HDP 2007-2010

64

Seznam tabulek

14

Seznam tabulek Tab. 1 Podrobný přehled o cenných papírech v účetnictví

34

Tab. 2

Účtování nákupu akcií

38

Tab. 3

Účtování nákupu dlouhodobých CP jejich upsáním

39

Tab. 4

Účtování prodeje CP

39

Tab. 5

Účtování dluhopisu 2012

40

Tab. 6


40

Tab. 7 Účtování akciové společnosti

41

Tab. 8

Účtování u vkladatele

42

Tab. 9

Účtování neúčinného úpisu akcií u upisovatele

42

Tab. 10

Účtování o zvýšení ZK peněžitými vklady

44

Tab. 11 Účtování akciové společnosti o zvýšení ZK nepeněžitými vklady 44 Tab. 12 Účtování akcionáře o vložení nemovitosti do akciové společnosti

44

Tab. 13

Účtování zvýšení ZK akciemi s emisním ážiem:

45

Tab. 14

Účtování snížení ZK za účelem pokrytí ztráty

45

Tab. 15

Účtování snížení ZK odebráním akcií z oběhu

46

Tab. 16

Účtování emise stažených akcií

46

Tab. 17

Účtování upuštění od vydání akcií

46

Tab. 18

Účtování u akcionáře

46

Tab. 19

Účtování rozdělení zisku

47

Tab. 20

Účtování dividendy

49

Tab. 21

Účtování pořízení krátkodobých majetkových CP

50

Seznam tabulek

15

Tab. 22 Účtování pořízení krátkodobých majetkových CP s využitím účtu 259

50

Tab. 23

Účtování prodeje krátkodobých majetkových CP

50

Tab. 24

Účtování přecenění CP k obchodování

51

Tab. 25

Účtování přecenění realizovatelných CP

52

Tab. 26

Účtování metody ekvivalence zvýšení:

52

Tab. 27

Účtování metody ekvivalence snížení

53

Tab. 28

Účtování opravných položek

53

16

Seznam tabulek

Úvod a cíl práce

17

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V důsledku kupónových privatizací, které se uskutečnily na našem území v letech 1992 (ČSFR) a 1994 (ČR), došlo ke značnému nárůstu povědomí o významu a efektech drţby cenných papírů. Z investování do cenných papírů se stal lukrativní obchod a častokrát vede k rychlému zbohatnutí. Laikové v oblasti investování do cenných papírů si často neuvědomují, ţe počet neúspěšných rozhodnutí o investicích končí často neúspěšně. O vysokém riziku, které je spojeno s investováním, se příliš často nehovoří. Investování do cenných papírů skýtá mnoho příleţitostí ale také mnoho rizik. Cenné papíry jsou aktivem podniku, z toho vyplývá povinnost vést o něm evidenci a povinnost vést účetnictví. Dle podmínek daňové legislativy České republiky se zdaňují výnosy z drţby nebo prodeje cenného papíru, coţ mnohokrát můţe změnit pohled investora na výhodnost pořízení cenných papírů. V současné době dochází čím dál častěji k případům nákupu a prodeje akcií a k převodům podílů na obchodních společnostech. Děje se tak především v souvislosti se zahraničními investicemi, restrukturalizací českého průmyslu, ale také díky aktivitě fyzických a právnických osob. Tyto počiny jsou spojeny s jistými právními náleţitostmi a mají daňové dopady zejména u daně z příjmů. V době rozkvětu ekonomiky nabývá investování do akcií značného významu. O investování do akcií jiţ přemýšlel téměř kaţdý samostatně výdělečný člověk, nicméně je tato kapitola trhu sloţitá, hůře uchopitelná, nepříliš rozebírána a v některých případech nevyzpytatelná. V letech 2007-2009 došlo k významné události na poli světových akciových trhů, o které bude hovořeno k závěru mé práce.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce bude seznámit čtenáře s problematikou cenných papírů a s účtováním typických účetních případů ve společnosti spojených s cennými papíry. Dále bude zhodnocen význam pořízení a drţby majetkových cenných papírů pro podnikatelský subjekt. Svoji pozornost zaměřím především na majetkové cenné papíry a účetní operace s nimi související. Dále budou v práci objasněny výhody a nevýhody plynoucí z drţení majetkových cenných papírů pro investora v období hospodářského cyklu, tj. v období krize nebo růstu.

18

Metodika

2 Metodika Práce je rozdělena do tří částí. V první části, kterou je teorie, byla pouţita metoda deskripce a interpretace. V této části jsou popsány obecné otázky týkající se cenných papírů. Při zpracování teoretické části byla pouţita odborná literatura, aktuálně platná legislativa a internetové zdroje, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V druhé části uvádím typické účetní operace spojené s cennými papíry a více se zaměřuji na operace spojené s majetkovými cennými papíry. V poslední části je rozebíráno investování do cenných papírů, výhody a nevýhody investování. Na investování bude nahlíţeno dle fází hospodářského cyklu.

Teoretická část

19

3 Teoretická část 3.1 Prameny právní úpravy cenných papírů Mezi základní právní prameny řadíme Zákon o cenných papírech, Obchodní zákoník, Občanský zákoník a Občanský soudní řád. Existují však i prameny práva, které určují přesnější pravidla, která se týkají zacházení s cennými papíry. Zejména se jedná o Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů, který blíţe specifikuje směnky a šeky. Dále Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, upravující dluhopisy. Za důleţitý je pokládán Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který upravuje regulaci sluţeb poskytovaných na kapitálovém trhu a jejich poskytovatelů. (Kotásek, 2009) 3.1.1

Zákon o cenných papírech

Jedná se o Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je koncipován do šesti částí. V první části jsou vymezeny základní pojmy a obecná soustava cenných papírů. Druhá část zákona se zaobírá smlouvami, které se týkají cenných papírů, jako je například smlouva o obstarávání koupě a prodeje cenného papíru či smlouva o zastavení cenného papíru. Část třetí, čtvrtá a pátá se původně zabývaly institucemi trhu s cennými papíry, makléři, organizátory mimoburzovního trhu apod. V současné době jsou tyto části zrušeny a původně řešená témata jsou nově rozebírána v Zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Poslední šestá část nás seznamuje se společnými, přechodnými a závěrečnými ustanoveními. (zákon č. 591/1992 Sb.) 3.1.2

Obchodní zákoník

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník upravuje otázku cenných papírů v obecném měřítku. Obecně jsou smlouvy týkající se cenných papírů řešeny v Obchodním zákoníku, pokud v Zákoně o cenných papírech není zvláštní ustanovení. (zákon č. 513/1991 Sb.) 3.1.3

Občanský zákoník

Zákon č. 40/1946 Sb., občanský zákoník v platném znění řeší otázky týkající se bezplatných smluv s cennými papíry, např. smlouvu příkazní. (zákon č. 40/1964 Sb.)

20

3.1.4

Teoretická část

Občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů obsahuje otázky, které se týkají vymáhání práv spojených s cennými papíry a otázky umořování listin. (zákon č. 99/1963 Sb.)

3.2 Historie cenných papírů Počátky vývoje cenných papírů se datují od 4. st. př. n. l. za panování Alexandra Velikého. V této době začaly vznikat dokumenty obdobné dnešním cenným papírům. Zaručovaly věřiteli písemné potvrzení závazku, který vůči němu drţel dluţník. Ve středověku docházelo k vývoji cenných papírů, a to především v době kříţových válek, tj. 12. a 13. st. n. l. V této době se v listinách cenného papíru objevila doloţka o zaplacení třetí osobě. Závazek zaplatit věřiteli se tedy přesunul na osobu, která byla dodatečně určena. Tato doloţka vznikla na základě obcházení zákazu procesního zastoupení. Zákaz procesního zastoupení spočíval v tom, ţe dluţník nebyl povinen zaplatit dluh jinému zmocněnci nebo poslovi, pokud tato skutečnost nebyla v listině výslovně uvedena. Výstavce cenného papíru třetí osobu buď výslovně jmenoval, nebo si vynutil právo ji později uvést. Naproti tomu právo římské vylučovalo moţnost uzavření smluv s neurčitými osobami nebo ve prospěch osoby třetí. Mezi předchůdce cenných papírů můţeme řadit tzv. poukázky, které zaručovaly právo na peníze, rozličné plodiny nebo i sedadla v divadle. V době římské se také můţeme setkat s předchůdci šeků, které slouţili jako doklad o uloţení peněţité částky u bankéřů. Postupem času se koncept klasického římského práva rozbíjí a dochází k rozvoji cenných papírů vyjadřujících nárok drţitele. Především šlo o uvěrové listy, kterými vládnoucí vrstva získávala finance potřebné k vedení válek. V tomto případě byl dluţníkem panovník, který rozdělil peněţní obnos na menší části, které mu slouţily jako úvěr od svých poddaných. Byl tedy povinen platit úrok z úroku a v předem stanoveném termínu dluh splatit. Ve středověku došlo k velkému nárůstu pouţívání výše zmíněných poukázek. V 16. století se znovu setkáváme s šeky, které se vyuţívaly v Amsterdamu, které zapříčinily vzniku nového řemesla kassíře. Bohatý kupec předal peněţní částku kassíři, který jimi platil závazky kupce. Obecně se za první cenné papíry povaţují směnky, které se začaly vyuţívat v Itálii. Popularita směnek tkvěla v její všestrannosti. Pouţívala se jako platební prostředek bez rizika přesunu hotových peněz na větší vzdálenosti. V dobách zámořských objevů došlo k rozvoji tehdejších konosamentů a skladištních listů. Vznik akcií je spojován s rozvojem obchodních společností. 15. století se povaţuje za dobu, kdy došlo k ustálení základních rysů cenných papírů. Rozvoj obchodu dal podnět zapojovat do vztahu s cennými papíry i obyčejné občany. Stát vyuţíval vydáváním dluhopisů a kapitálové společnosti upisováním akcií.

Teoretická část

21

Také sami občané se chtěli zabezpečit do budoucnosti. Tato skutečnost vyţadovala srozumitelné pozemkové právo, existenci spolehlivých peněţních ústavů a převoditelnost úvěrových listů. Takto vznikly hypoteční zástavní listy. Za dosud nejmladší vývojovou etapu cenných papírů povaţujeme tzv. dematerializaci, tj. odstranění hmotné podoby cenných papírů. Dematerializace byla vynucena zejména vyuţitím v praxi, kdy bylo nutné samotný cenný papír předat, aby byl převeden. Jednodušším řešením proto bylo provést pouze změnu v evidenci té strany, která měla u sebe cenný papír uloţen. Tento způsob vedení evidence cenných papírů se nejvíce rozvíjel v době vývoje výpočetní techniky. Díky vývoji cenných papírů přirozeně došlo k jeho základnímu rozdělení. Důleţitou roli hrál fakt, zda bylo v cenném papíru uvedeno jméno věřitele. Uvedení věřitele cenného papíru znamenalo obtíţnější převod. V případě neuvedení věřitele znamenalo, ţe cenný papír svědčil vţdy aktuálnímu majiteli. Naproti tomu kdyţ v cenném papíru uveden věřitel nebyl, umoţnilo to širší vyuţití a moţnost obchodování cenného papíru. Jiţ ve středověku se rozvinulo dělení cenných papírů dle určení oprávněného věřitele cenného papíru na: klauzule na řad, alternativní klauzule na doručitele, prostá klauzule na doručitele. U klauzule na řad byl oprávněným věřitelem ten, který byl uveden na cenném papíru. Oprávněnými věřiteli byli i další věřitelé, kteří tento cenný papír získali díky věřiteli původnímu. U druhého případu se na cenném papíru uvádí první věřitel. Oprávněnou osobou k převzetí plnění můţe být první věřitel, nebo jakákoliv jiná osoba, která tuto listinu předloţí bez nutnosti doloţení dokladu o tom, jak cenný papír nabyla. (Kotásek, 2009)

3.3 Definice cenných papírů Pojem cenný papír byl poprvé pouţit ve Všeobecném německém obchodním zákoníku. Po další generace se z právnického hlediska projevuje snaha tento pojem definovat. Za první zákonnou definici se zaslouţila švýcarská právní úprava z roku 1911. Zde se za cenný papír povaţuje listina, se kterou je spjaté právo, ţe práva nemůţe být uplatněno bez listiny a ani jej nelze převést na někoho jiného.

22

Teoretická část

Z vývoje cenných papírů tedy vyplývají dvě základní charakteristiky, a to: cenný papír má formu hmotné listiny. cenný papír má povahu cennosti v právním slova smyslu. Coţ znamená, ţe s cenným papírem jsou spojeny právní důsledky. (Kotásek, 2009) Z širšího pohledu se za cenný papír povaţuje taková listina, se kterou je spjato soukromé majetkové právo tím způsobem, ţe je moţno toto právo vykonávat pouze s touto listinou. (Přibyl, 1995) Dle Dědiče (1994) je cenný papír druhem objektu soukromoprávních vztahů. Nelze jej povaţovat pouze za předmět nebo právo. Cenný papír nelze chápat ve smyslu věci, protoţe by se za cenné papíry povaţovaly jen v listinné povaze. Přibyl (1995) podotýká, ţe pojem „vlastník cenného papíru“ není namístě, protoţe by se za cenný papír povaţoval pouze v listinné podobě, nikoli zaknihované. Cenný papír plní několik funkcí. První a zároveň nejvýznamnější je ekonomická funkce. Smyslem této funkce je usnadnit a napomoct bezpečnému a rychlému převodu peněţních prostředků na místo, kde je jich zapotřebí. Další poměrně významnou funkcí je úvěrová, se kterou se setkáváme u dluhopisů, podílových listů nebo akcií. Cenné papíry se pouţívají i u usnadnění převodu hmotných objektů. Cenný papír zde hraje roli jakéhosi potvrzení o předání dohodnuté věci. (Kotásek, 2009) V současné době neexistuje ţádná zákonem ustanovená definice cenných papírů. V Zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech se uvádí pouze výčet cenných papírů řešených v tomto zákoně.

3.4 Náležitosti cenných papírů Cenný papír povaţujeme za předmět právních vztahů, a proto musí obsahovat náleţitosti, které dělíme na: formální, obsahové. První skupina náleţitostí výše uvedená představuje náleţitosti týkající se formy projevu vůle. Zákon o cenných papírech neuvádí obecné poţadavky, jakým způsobem by měl být projev vůle vyjádřen. Cenný papír můţe být napsán rukou nebo i mechanicky. Výjimku tvoří podpis emitenta, který musí být proveden vlastní rukou. Co se týká obsahové náplně cenných papírů, neexistuje obecná úprava těchto náleţitostí. Setkáváme se pouze s náleţitostmi pro konkrétní cenné papíry. V případě zaknihovaných cenných papírů se v Zákoně o cenných papírech § 4 odst. 1 uvádí náleţitosti, které nejsou u této podoby cenného papíru vyţadovány,

Teoretická část

23

tj. číselné označení, podpisy a údaje o povolení státního orgánu. (Kotásek, 2009)

3.5 Dělení cenných papírů 3.5.1

Pro účely účetnictví

Pro účely účetnictví se cenné papíry a podíly člení na dvě skupiny: dlouhodobý finanční majetek, který je tvořen majetkovými účastmi, realizovanými cennými papíry a dluţnými cennými papíry drţené do splatnosti, krátkodobý finanční majetek, který je tvořen cennými papíry určenými k obchodování, dluţnými cennými papíry se splatností do 1 roku, vlastní akcie, vlastní dluhopisy a ostatní realizovatelné cenné papíry. Majetkovou účastí se rozumí cenné papíry a podíly, které zaujímají podstatný nebo rozhodující vliv. Cenným papírem a podílem realizovatelným se rozumí cenné papíry a podíly, které nejsou cenným papírem k obchodování ani cenným papírem drţeným do splatnosti ani majetkovou účastí (např. cenný papír majetkové povahy, který nezakládá podstatný ani rozhodující vliv). Dluţným cenným papírem drţeným do splatnosti rozumíme dluţný cenný papír s danou splatností a účetní jednotka má úmysl drţet jej do jeho splatnosti. Dluţným cenným papírem je cenný papír úvěrové povahy, např. dluhopis s pevnou úrokovou sazbou (tzv. kuponový dluhopis), dluhopis, kde je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho niţším emisním kurzem (tzv. diskontované cenné papíry) a směnky. Cenným papírem k obchodování se rozumí cenný papír, který je drţen za účelem provádění transakcí na veřejném trhu (např. tuzemská a zahraniční burza) s cílem dosahovat zisk z cenných rozdílů v krátkodobém horizontu, maximálně však ročním. (Janoušek, 2002) 3.5.2

Dle podoby

Z historie cenných papírů vyplývá, ţe původně cenné papíry vyţadovaly papírovou formu, tedy listinu, která obsahovala projev vůle, tedy práva. V případě listinné formy se tedy jedná o klasickou formu. Vývoj a nárůst mnoţství cenných papírů dalo za příčinu vzniku druhé formy, a to zaknihované. V této formě se uchovává většina cenných papírů. Tento způsob evidence došel do fáze vývoje,

24

Teoretická část

kdy cenný papír fyzicky neexistuje a provádí se pouze zápis o jeho změnách v Centrálním depozitáři cenných papírů. Tato forma se nazývá tzv. plné zaknihování. (Kotásek, 2009) Zvláštní podoba cenného papíru je imobilizovaná. Cenný papír je vydán předáním listiny schovateli ve prospěch vlastníka. V podstatě se jedná o listinnou podobu cenného papíru, ale jsou na něj aplikované předpisy o evidenci zaknihovaných. (zákon č. 591/1992 Sb., § 38) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, umoţňuje přeměnu formy cenného papíru oběma směry. Osobou rozhodující o přeměně je emitent, v případě akcií akciové společnosti rozhoduje valná hromada dané společnosti. 3.5.3

Dle vlastnictví a převoditelnosti (formy)

Cenný papír na doručitele (na majitele) je takový, kdy je vlastníkem ten, kdo s cenným papírem oprávněně nakládá. Cenné papíry tohoto typu jsou obecně snadno obchodovatelné a převádí se pouhým fyzickým předáním novému majiteli. Cenný papír na jméno se vyznačuje uvedením jména vlastníka cenného papíru. Jsou obecně hůře obchodovatelné. Je nutné zde uzavřít smlouvu o postoupení práv, která musí mít písemnou formu. Emitent cenného papíru je o všech změnách informován a vede přehled majitelů v knize majitelů. Posledním typem této klasifikace je cenný papír na řad. Jméno vlastníka je uvedeno na cenném papíru, ale je zde moţný převod rubopisem. Rubopis je projevem vůle, kterým dosavadní majitel cenného papíru projevuje vůli převést tento cenný papír na jiného majitele. (Novotný, 2007) 3.5.4

Dle zastupitelnosti

O zastupitelnosti hovoří Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech v § 2. V případě, kdy jsou cenné papíry stejného druhu vydané stejným emitentem ve stejně podobě i formě vznikají z nich totoţná práva. Jedná se o zastupitelné cenné papíry. V opačném případě jde o cenné papíry nezastupitelné. (zákon č. 519/1992 Sb.) 3.5.5

Dle obchodovatelnosti

Rozeznáváme obchodovatelné a neobchodovatelné. Neobchodovatelnost cenného papíru je vyjádřena na plášti cenného papíru a můţe se jednat např. o zaměstnanecké akcie. Neobchodovatelné cenné papíry jsou především cenné papíry na jméno. U obchodovatelných cenných papírů je moţné rychle a bez formalit měnit osobu majitele. V případě obchodovatelných cenných papíru dále rozlišujeme, zda se jedná o cenný papír kótovaný nebo nekótovaný. Kótovaný cenný papír znamená, ţe je tento cenný papír přijat k obchodování na oficiálním trhu např.

Teoretická část

25

na burze. V opačném případě nekótovaného cenného papíru je moţno s ním obchodovat pouze mimo oficiální trh, tedy mimoburzovně. (Kotásek, 2009) 3.5.6

Dle doby držení

Dělíme na cenné papíry kapitálového trhu, kdy předpokládáme drţení cenného papíru po dobu delší neţ jeden rok. V druhém případě se jedná o dobu kratší neţ 1 rok, a tedy o cenné papíry peněžního trhu. 3.5.7

Dle druhu majetkového práva

Jedná se o jednu z hlavních charakteristik cenného papíru. Je důleţitá z hlediska práv a povinností spojených s drţením určitého cenného papíru. Obecně se dle charakteru cenného papíru dělí na: majetkové, úvěrové (dluţné). Majetkové cenné papíry se vyznačují nabytím hned několika práv plynoucí z drţby. Zejména se jedná o právo na zisku společnosti (např. dividendy), právo na řízení podniku (např. účast na valných hromadách, hlasovací právo) a právo na likvidačním zůstatku podniku (v případě zániku společnosti). Typickými zástupci těchto cenných papírů jsou akcie a podílové listy. Úvěrové cenné papíry představují určitý závazek emitenta cenného papíru vůči tomu, kdo jej vlastní. Dluţník tedy vydavatel je povinen splatit dluţnou částku v termínu splatnosti uvedené na cenném papíru. Dluţník majiteli cenného papíru vyplatí částku uvedenou na cenném papíře a navíc úrok. Výše úroku je závislá na nominální hodnotě cenného papíru a době splatnosti. Mezi nejrozšířenější úvěrové cenné papíry patří dluhopisy a pokladniční poukázky. (Ištvánfyová, 1995) 3.5.8

Dle emitenta státní, komunální, soukromé (firemní), bankovní.

Je všeobecně známo, ţe státem vydávané cenné papíry patří k nejméně rizikovým, ale zároveň k nejméně výnosným investicím. Stát nejčastěji emituje dluhopisy a pokladniční poukázky. Dluhopisy stát vydává prostřednictvím Ministerstva financí. Pokud vlastník dluhopisu jej drţí aţ do splatnosti, má garantovaný výnos bez ohledu na aktuální situaci na trhu.

26

Teoretická část

V případě komunálního cenného papíru je emitentem územní samosprávní celek. Nejčastěji se jedná o obce, které vydávají dluhopisy. Finanční prostředky obec vyuţije investováním do dlouhodobého majetku slouţícího k výkonu působnosti územního samosprávního celku nebo např. na odstranění škod. Nejběţnějším emitentem cenných papírů jsou společnosti. Korporace mohou vydávat např. dluhopisy, akcie, směnky apod. Jedná se tedy o soukromé (firemní) cenné papíry. Společnost můţe cenného vyuţít jako zdroje ke zvýšení základního kapitálu, k zajištění závazků nebo k dočasnému získání finančního obnosu. Mezi nejznámější cenný papír vydávaný bankou je tzv. depozitní směnka. Tento cenný papír slouţí k uloţení peněţní částky klienta, kdy naproti tomu banka vydá depozitní směnku. (ÚZ č. 911) 3.5.9

Dle charakteru výnosu (důchodu)

Jedním z hlavních důvodů drţby jakéhokoli cenného papíru jsou výnosy z něj plynoucí. Rozlišujeme cenné papíry: s pravidelným výnosem (úrokem), kdy se emitent zavázal k určitému datu vyplácet pevné částky, s proměnlivým výnosem (podílem na zisku), kdy se výše plateb odvíjí od výsledku hospodaření emitenta, bez pravidelných výnosů (neúročené), kdy se zisku dosáhne jen rozdílem mezi emisním a trţním kursem.

3.6 Charakteristiky nejběžnějších CP

Obr. 1 Rozdělení trhu s typickými představiteli Zdroj: vlastní zpracování

Teoretická část

3.6.1

27

Dluhopisy

Jsou řešeny především v samostatně jim vyčleněném Zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Dluhopis je zastupitelný úvěrový cenný papír, který vyjadřuje závazek vydavatele splatit věřiteli dluţnou částku v době splatnosti. (zákon č. 190/2004 Sb.) 3.6.2

Směnky

Právní úprava těchto cenných papírů je řešena v Zákoně č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém. Patří mezi nejstarší cenné papíry. Směnka můţe plnit dvě funkce. Funkce platební znamená, ţe směnku lze pouţít jako platební prostředek. Nahrazuje tedy jistým způsobem peníze. Druhou moţnou funkcí je funkce zajišťovací. Tohoto vyuţití směnky vyuţije věřitel při neuspokojení původní pohledávky dluţníkem. V případě, kdy výstavce směnky dává rozkaz za tuto směnku zaplatit, jedná se o směnku cizí. V opačném případě výstavce tedy dluţník bezpodmínečně slibuje směnku uhradit, jde tedy o směnku vlastní. V případě směnky cizí nemusí věřitel čekat aţ do konce splatnosti směnky, ale můţe ji nabídnout bance k eskontu. Eskont je odkup směnky bankou před dobou splatnosti za poplatek tzv. diskont. (zákon č. 191/1950 Sb.) 3.6.3

Šeky

Fungování šeků je upraveno v Zákoně č. 191/1950 Sb., směnečném a šekovém. Šeky mají dosti společného se směnkami. Jedná se o cenný papír, v němţ výstavce šeku přikazuje třetí osobě, aby za něj zaplatila částku osobě, která je na šeku uvedena. Nejčastěji přikazuje vlastník bankovního účtu bance, aby vyplatila doručiteli šeku určitou částku z jeho účtu. Jedná se o nevýnosový cenný papír. (zákon č. 191/1950 Sb.) 3.6.4

Zatímní listy

Je jedním z cenných papírů uvedených ve výčtu cenných papírů v Zákoně o cenných papírech v § 1 odst. 1. Podrobnější výklad je uveden v § 176 Obchodního zákoníku. Hlavní funkcí tohoto cenného papíru je nahrazení akcie, jejichţ emisní kurz nebyl zcela splacen. Proběhl zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, ale hodnota ještě nebyla splacena. Pro tento případ se vydávají zatimní listy, se kterými jsou spojena práva a povinnosti jako u akcie. V okamţiku splacení celé hodnoty emisního kurzu, získá akcionář akcie. (zákon č. 513/1991 Sb.) 3.6.5

Poukázka na akcie

Jedná se o cenný papír existující od roku 2001. Poukázka na akcii je cenný papír na doručitele. Je vydáván na základě rozhodnutí valné hromady. Mají stejnou

28

Teoretická část

podobu jako akcie, za které mají být vyměněny. Nahrazuje akcii v mezidobě zápisu o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Umoţňuje vlastníkovi obchodovat s upsanými, ale zatím nevydanými akciemi. Vydávají se pouze těm upisovatelům, kteří splatili celý emisní kurs upsaných akcií. (Šebestíková, 2005) 3.6.6

Hypoteční zástavní listy

Jedná se o druh dluhopisu s pevně úročeným výnosem. Úroková míra se pohybuje v rozmezí 3-5 %. Jsou emitovány hypotečními bankami a za získané peníze jsou poskytovány hypoteční úvěry. Obecně se řadí za jedny z nejbezpečnějších cenných papírů zejména kvůli dozoru České národní banky a Komise pro cenné papíry. Hlavní výhodou zástavních listů je skutečnost, ţe nepodléhají dani z příjmů. (www.penize.cz) 3.6.7

Pokladniční poukázka

Je cenným papírem úvěrovým. Pokladniční poukázky jsou vydávané státem nebo jinými institucemi veřejné správy. U státních pokladních poukázek bývá jejich výše nominální hodnoty 1 milion korun českých. Slouţí k pokrytí krátkodobého nedostatku financí. Obvykle vykazuje nízký výnos (např. 1% z hodnoty pokladniční poukázky) a nízkou míru rizika. (www.encyklopedie.byznys.ihned.cz) 3.6.8

Depozitní certifikáty

Jedná se o úvěrový cenný papír vydávaný bankou za účelem získání finanční částky. Majitelem tohoto cenného papíru je klient, který tímto dočasně zapůjčí svůj finanční obnos. Banka je povinna půjčenou částku splatit spolu s úroky. (www.penize.cz) 3.6.9

Podílové listy

Zacházení s podílovými listy vyplývá ze Zákona č.189/2004 Sb., o kolektivním investování v § 8. Řadíme je mezi majetkové cenné papíry, které majiteli zaručují podílet se na výnosu z podílového fondu. Podílový fond je souhrn majetku všech majitelů podílových listů. Majitel podílového listu nemá právo zasahovat do hospodaření fondu. Podílové fondy jsou zakládány investičními společnostmi na základě povolení České národní banky, ale nemají status právnické osoby. V současnosti existují dva typy podílových fondů, a to otevřený a uzavřený. V případě otevřeného podílového fondu není počet vydaných podílových listů omezen počtem ani dobou trvání. Majitel podílového listu má kdykoliv moţnost podílový list prodat zpět podílovému fondu. Cena podílového listu odpovídá aktuální hodnotě čistého obchodního jmění na jeden kus podílového listu. Uzavřený podílový fond má omezený počet vydaných podílových listů. Tento fond vzniká na dobu určitou maximálně na 10 let. Majitel podílového listu nemá právo na zpětný odkup. (zákon č.189/2004 Sb.)

Teoretická část

29

3.6.10 Kupóny Problematika kupónů je řešena v Zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech v § 12. Jsou cennými papíry na doručitele, které zaručují výnos z akcie, zatímního listu, dluhopisu nebo podílového listu. Součástí kupónového archu můţe být i talón, který slouţí k vydání dalšího kupónového archu. (zákon č. 591/1992 Sb.) 3.6.11

Opční listy

Opční listy jsou vysvětleny v § 217 a) Obchodního zákoníku. Jsou cennými papíry, se kterými je spojeno právo získat vyměnitelné a prioritní dluhopisy nebo přednost v upisování akcií. (zákon č. 513/1991 Sb.) 3.6.12 Náložné listy Úprava těchto cenných papírů je uvedena v § 612 Obchodního zákoníku. Vyjadřuje závazek dopravce přepravit odesílateli zásilku z jistého místo do jiného místa. Uzavírá se smlouva o přepravě, kdy můţe být dopravce povinen odesílateli vydat náloţný list. Tato skutečnost však musí být dohodnuta ve smlouvě. (zákon č. 513/1991 Sb.) 3.6.13 Skladištní listy Stejně jako náloţné listy jsou i skladištní listy upraveny v Obchodním zákoníku v § 528. Skladištní list představuje právo na vydání skladované věci. Skladovatel dané věci je tedy povinen vydat dané zboţí osobě, která skladištní list předloţí.

3.7 Vydávání cenných papírů Důleţitou skutečností spojenou s vydáváním cenného papíru je, ţe vznik práv a povinností nastává v okamţiku vydání samotného cenného papíru. Osoba, která cenný papír vydává, se nazývá emitent. Emitentem můţe být jak fyzická tak právnická osoba, v případě vydávání akcií můţe být emitentem pouze právnická osoba, a to akciová společnost. (Kotásek, 2009) Z právnického hlediska rozlišujeme dvě teorie vzniku práv a povinností z cenného papíru, a to na: kreační teorii, smluvní teorii. Kreační teorie je definována, ţe vznik práv a povinností z cenného papíru nastává v okamţiku vystavení. Jedná se tedy o jednostranný úkon, kterým je písemné vyhotovení listiny. Hlavním problémem v tomto případě je otázka, kdo je oprávněnou osobou s cenným papírem nakládat.

30

Teoretická část

V případě smluvní teorie vznikají práva a povinnosti z cenného papíru vydáním smlouvy, která je uzavřena mezi výstavcem a prvním nabyvatelem cenného papíru. V tomto případě vyvstává otázka, zda je cenný papír vydán, kdyţ jej nabude majitel pouze v dobré víře, ale bez smlouvy s emitentem. (Kotásek, 2009) Dle Zákona o cenných papírech § 5 odst. 1 je cenný papír vydán dnem, kdy splní všechny náleţitosti zákonem pro něj stanovené a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvního nabyvatele. Rozlišujeme pojem emise cenného papíru a vydání cenného papíru. Den vydání cenného papíru nastává v okamţiku, kdy dojde k nabytí cenného papíru prvním nabyvatele. Datum emise cenného papíru označuje den, kdy můţe dojít k vydání cenného papíru prvnímu nabyvateli. Zákon o cenných papírech vyţaduje splnění dvou základních podmínek, aby byla emise cenných papírů platná. První podmínkou je splnění správnosti obsahové stránky cenného papíru, jedná se o formu, obsah a podobu, které jsou zákonem předepsány. Druhou podmínkou je skutečnost, ţe se cenný papír stane majetkem prvého majitele. U listinné formy cenného papíru je nutné zajistit vyhotovení cenného papíru do fyzické podoby. V souvislosti s vydáváním cenných papírů souvisí pojem emisní kurs, coţ představuje částku, za kterou se cenný papír vydává.

3.8 Instituce 3.8.1

Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Byl zřízen v roce 1993 jako Burzovní registr cenných papírů, s.r.o. V roce 2009 získal povolení činnosti jako Centrální depozitář cenných papírů, a.s. Mezi jeho hlavní sluţby patří provozování vypořádacího systému slouţícího pro vypořádání burzovních i mimoburzovních obchodů, administrace a správa garančních prostředků, ale i vedení centrální evidence zaknihovaných cenných papírů vydaných v ČR. Svoje sluţby poskytuje Ministerstvu financí ČR, ČNB, bankách a obchodníkům s cennými papíry. (www.cdcp.cz) 3.8.2

Burza cenných papírů Praha a.s.

Burzou se rozumí místo, na kterém se v předem stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob organizuje nabídka a poptávka cenných papírů. V ČR existuje Burza cenných papírů Praha, a.s., která má sídlo v Praze. Vznikla dne 24. 11. 1992 a zahájila obchodování 6. 4. 1993. Organizace burzy Nejvyšším orgánem je valná hromada, která volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a schvaluje burzovní předpisy, např. burzovní řád. Statutárním orgánem burzy je burzovní komora, která plní funkce představenstva akcio-

Teoretická část

31

vé společnosti. V jejich čele stojí předseda. Burzovní komora můţe zřídit burzovní výbory k výkonu rozhodování o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu nebo kotaci, ke zveřejnění kurzů a údajů o nákupu a prodeji cenných papírů na burze, k udělování a odmítání oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze. Na činnost burzovní komor dohlíţí dozorčí rada. (www.bccp.cz) Na burze mají právo obchodovat členové burzy. Mezi členy patří většina bank např. KB, ČSOB, Česká spořitelna a finanční a makléřské firmy jako Patria Finance, a.s., Global Brokers, a.s., dále pak ČNB nebo MF ČR. Obchodování na praţské burze probíhá v automatizovaném obchodním systému XETRA. Jedná se o elektronický obchodní systém provozovaný Deutsche Börse AG řízený objednávkami a kotacemi. Kaţdá emise akcií, která se na Burze cenných papírů Praha obchoduje, je zařazena do jednoho ze tří burzovních trhů. Tyto trhy se od sebe liší zejména poţadavky na plnění informační povinnosti emitentů. Jedná se o trhy Prime, Standard a Start. Na kapitálovém trhu většiny zemí je povoleno obchodovat s cennými papíry i mimo burzu. Tento obchod představuje v průměru 60-80 %. Mimoburzovní obchod je rozšířen proto, ţe burzy nemají povinnost přijmout k obchodu všechny druhy cenných papírů, někdy jsou na burze značně vysoké náklady na obchod, nelze obchodovat tam, kde není burza a v libovolném čase. 3.8.3

RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů

Jedná se o akciovou společnost, která do 1. prosince 2008 s cennými papíry neobchodovala, ale pouze umoţňovala kaţdé fyzické i právnické osobě podat poţadavek na nákup či prodej jakéhokoli cenného papíru prostřednictvím počítače pouhým vyplněním obchodního listu. Základní sluţby se týkaly pouze zaknihovaných cenných papírů. Těchto sluţeb mohli vyuţít všichni účastníci velké privatizace, to je asi 75 % dospělých občanů, kteří jsou nyní majiteli akcií. Ti všichni jsou evidováni v Centrálním depozitáři cenných papírů. Od 1. prosince 2008 se společnost transformovala na standardní burzu. Je určena především pro drobné a střední investory. V případě zájmu obchodovat s cennými papíry je nutné uzavřít komisionářkou smlouvu s jedním ze 7 obchodníků, mezi které patří např. Fio banka, Global Brokers nebo Capital Partners. (www.rmsystem.cz)

32

Teoretická část

Praktická část

33

4 Praktická část 4.1 Členění cenných papírů ve výkazech a účtové osnově

Cenné papíry Rozvaha

Stálá aktiva Oběţná aktiva

Účtová osnova

Majetkové Úvěrové

Obr. 2 Členění cenných papírů Zdroj:Vlastní zpracování, Ištvánfyová, 1995

Rozhodnutí o tom, zda se bude jednat o stálá nebo oběţná aktiva se rozhoduje v okamţiku nákupu. Jde o rozhodnutí společnosti, účetní jednotky, jaký způsob zacházení s cennými papíry předpokládá. 4.1.1

Stálá aktiva

Pod pojmem stálá aktiva se rozumí finanční investice jako akcie, dluhopisy, finanční spoluúčasti na podnikání jiné účetní jednotky, depozitní certifikáty, investice do portfolia aj., které účetní jednotka pořídila k dlouhodobému uloţení volných peněţních prostředků za účelem dosaţení výnosu nebo dohledu nad jiným podnikatelským subjektem. (Ištvánfyová, 1995) 4.1.2

Oběžná aktiva

Jedná se o krátkodobé cenné papíry, se kterými se především obchoduje. Jsou snadno převoditelné na peníze a doba jejich splatnosti je kratší neţ 1 rok. (Ištvánfyová, 1995) 4.1.3

Majetkové cenné papíry

S vlastnictvím majetkového cenného papíru se na účetní jednotku váţe právo vlastnické a rozhodovací, ale také výnos plynoucí z drţby cenného papíru. (Ištvánfyová, 1995)

34

4.1.4

Praktická část

Úvěrové cenné papíry

Jsou charakteristické svým vztahem mezi dluţníkem a věřitelem. Dluţník má povinnost splatit věřiteli zapůjčenou částku v době splatnosti a zároveň úrok. Úrok je odměna věřiteli za zapůjčení finančního obnosu. (Ištvánfyová, 1995) Tab. 1

Podrobný přehled o cenných papírech v účetnictví

majetkové cenné papíry majetkové účasti dlouhodobé realizovatelné cenné papíry a podíly (součást dlouhodobého finančnídlužné cenné papíry ho majetku) (drţené do splatnosti) majetkové cenné papíry k obchodování vlastní akcie cenné papíry dlužné cenné papíry k obchodování (součást krátkovlastní dluhopisy dobého finančníse splatností do 1 roku drho majetku) ţené do splatnosti krátkodobé

ostatní realizovatelné cenné papíry (majetkové či úvěrové povahy)

účet 061 - 062 účet 063 účet 065

účet 251 účet 252 účet 253 účet 255 účet 256 účet 257

Zdroj: Ištvánfyová, 1995; vlastní zpracování

4.2 Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek je právně upraven v Zákoně o účetnictví v § 25,27 o ocenění, dále v Českých účetních standardech č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek a v Zákoně o daních z příjmů v § 24 o daňové účinnosti hodnoty cenného papíru při prodeji. (Štohl, 2008) Dlouhodobý finanční majetek pro účetní jednotku představuje dlouhodobě vázané finanční prostředky, o kterých se účtuje v účtové skupiny 06 - Dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobostí se rozumí, ţe účetní jednotka má v úmyslu cenné papíry drţet po dobu delší neţ 12 měsíců. Dlouhodobý finanční majetek přináší investorům pravidelné výnosy z investovaného kapitálu v jiných obchodních společnostech a umoţňují jim podílet se různou měrou podle výše podílu na rozhodování (ovládání, kontrole). V případě, kdy není splněna podmínka

Praktická část

35

dlouhodobosti, zařazujeme cenných papír do krátkodobého finančního majetku tedy do účtové třídy 2. (Štohl, 2008) Mezi hlavní důvody proč podnik ukládá své volné finanční prostředky do dlouhodobého finančního majetku, patří snaha umístit své volné finanční prostředky, pro které nemá účetní jednotka jiné výnosné příleţitosti. Druhým důvodem je záměr společnosti získat vliv ve společnosti, do které finance investuje. Tvoří jej: I. Cenné papíry a podíly Majetkové cenné papíry a podíly odráţejí vlastnická a rozhodovací práva, která plynou z jejich drţení v poměru ke kapitálu. Investor pobírá v průběhu své účasti v podniku výnos (dividendu), který se ve většině případů odvíjí od výše dosahovaného zisku podniku. V případě, kdy jsou cenné papíry a podíly pořizovány za účelem kontroly dceřiného podniku nebo podstatně ovlivňovat řízení a procesy v podniku, pak tyto majetkové cenné papíry v účetnictví nazýváme majetkovými účastmi. Tyto cenné papíry jsou vedeny na účtech: 061 – Podíly v ovládaných a řízených osobách V případě, kdy není prokázáno, ţe by jiná osoba disponovala stejným nebo vyšším mnoţstvím hlasovacích práv, má se za to, ţe osoba disponující alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládací osobou. 062 – Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Podstatný vliv v a.s. je stanoven obecně v rozmezí 20 – 50 %. 063 – Realizované cenné papíry a podíly Jejich procentuální podíl je do 20 %. Na tomto účtu se evidují cenné papíry, které nejsou určeny k obchodování s cennými papíry, ani se nejedná o cenné papíry drţené do splatnosti, ani o cenné papíry s rozhodujícím či podstatným vlivem. (Štohl, 2008) V souvislosti s velikostí podílu ve společnosti uvádí § 66 Obchodního zákoníku, kdo je ovládající a řídící osobou. Je to tedy v případech, kdy: se osoba stala většinovým společníkem a jiná osoba nedisponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jinými společníky. osoba disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jinými společníky. má moc prosadit jmenování, volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo dozorčí radou. (Šebestíková, 2005)

36

Praktická část

065 – Dluhové (dlužné) cenné papíry držené do splatnosti Jedná se dluhové cenné papíry se stanovenou splatností nad 1 rok a u nichţ má účetní jednotka úmysl a schopnost drţet je do splatnosti. II. Dlouhodobě poskytnuté půjčky Eviduje účetní jednotka na účtech 066 a 067. Jde o půjčky poskytnuté účetní jednotkou jiným podnikům s dobou splatností delší neţ jeden rok. Také se na tomto účtu vede vklad tichého společníka, který se zavazuje podniku poskytnout finanční vklad a podílet se jím na podnikání. III. Ostatní dlouhodobý finanční majetek Jedná se například o termínované vklady s výpovědní lhůtou delší neţ jeden rok, nebo také pronajatý majetek v rámci smlouvy o nájmu podniku. Tento finanční majetek se eviduje na účtu 069.

4.3 Oceňování a evidence dlouhodobého finančního majetku Účetní jednotky oceňují cenné papíry: k okamţiku uskutečnění účetního případu pořizovacími cenami, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamţiku, k němuţ se účetní závěrka sestavuje, reálnou hodnotou cenné papíry, s výjimkou: cenných papírů drţených do splatnosti,  dluhopisů pořízených v primárních emisích neurčených účetní jednotkou k obchodování, 

cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem,  cenných papírů emitovaných účetní jednotkou. (Šebestíková, 2005) 

V případě nabytí cenných papírů a majetkových účastí protihodnotou za nepeněţitý vklad vloţený do podniku se za cenu povaţuje zůstatková cena nepeněţitého vkladu u vkladatele. (Kovanicová, 2004) U dluţných cenných papírů se do pořizovací ceny zahrnuje také naběhlý úrokový výnos do doby pořízení. (Štohl, 2008) Pravidla oceňování cenných papírů pořizovacími cenami se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. § 25.

Praktická část

37

Pořizovací cenou rozumíme cenu, za kterou byl daný cenný papír pořízen včetně nákladů souvisejících s pořízením. Za náklady spojené s pořízením povaţujeme zejména poplatky makléřům, poradcům a burzám. Součástí pořizovací ceny naopak nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s drţbou cenného papíru a podílu. Součástí pořizovací ceny majetkových cenných papírů (akcie, podíly) můţe být i emisní áţio. (Štohl, 2008) Ke konci rozvahového dne se jako reálná hodnota pouţije: a. trţní hodnota, b. ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li trţní hodnota k dispozici nebo tato hodnota nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění pouţité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblíţení se k trţní hodnotě, c. ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) a b). Přeceňování cenných papírů ke konci rozvahového dne se řídí zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., dle § 27 odst. 1 písm. a). Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemském trhu (Burza cenných papírů Praha, a.s.), nebo na zahraniční burze, či jiném evropském regulovaném trhu. (Šebestíková, 2005)

4.4 Analytická evidence cenných papírů Účetní jednotka vytváří analytickou evidenci cenných papírů zejména kvůli lepšímu přehledu a dohledu nad cennými papíry. Účetní jednotka by ke kaţdému syntetickému účtu měla vést analytickou evidence alespoň dle druhu cenného papíru, zvlášť pak na cenné papíry zaknihované a listinné. Především u organizací s větším počtem cenných papírů v majetku by měla být vedena obchodní evidence cenných papírů navazující na analytický účet. Tato evidence poslouţí k okamţiku účetní závěrky jako inventurní soupis, který se vyuţívá při inventuře. Evidence by měla poskytovat informace o:      

identifikaci cenného papíru, emitentovi, jmenovité hodnotě, počtu kusů cenných papírů jednoho druhu, účetní hodnotě jednoho kusu cenného papíru, trţní hodnotě na jeden kus a vytvořených opravných poloţkách.

38

Praktická část

U cenných papírů zaknihovaných se kontroluje správnost zůstatku na analytickém účtu spolu s výpisem z Centrálního depozitáře cenných papírů. Listinné cenné papíry se při inventarizaci kontrolují doloţenou analytickou evidencí a inventarizačním zápisem z fyzické inventury cenných papírů. (www.danarionline.cz)

4.5 Pořízení dlouhodobého finančního majetku Finanční majetek lze pořídit zejména: nákupem akcií a dalších cenných papírů od externích dodavatelů, upsáním akcií popř. získáním obchodního podílu, nepeněţním vkladem do obchodních společností. V průběhu pořizování lze sloţky pořizovací ceny účtovat na účet 043 - Pořízení dlouhodobého finančního majetku nebo lze pořízení účtovat rovnou na účet skupiny 06. Schéma účtování pořízení: 211-Pokladna 221-Bankovní účty 321-Dodavatelé

061-Podíly v ovládaných a řízených os. 062-Podíly v ÚJ podstatným vlivem 063-Ostatní cenné papíry a podíly Nákup CP a podílů

Obr. 3 Schéma účtování pořízení Zdroj:vlastní zpracování, Štohl 2008 Tab. 2

Číslo 1. 2. 3. 4.

Účtování nákupu akcií

Popis účetního případu Vyúčtování od makléře za nákup akcií Vyúčtování od makléře, provize Zařazení nakoupených akcií do majetku* Výpis z bankovního účtu – zaplacení závazků

Zdroj: vlastní zpracování, Štohl 2008

*částka sloţena z ceny akcií a provize makléři **účet dle procentuální účasti v podniku (061, 062, 063)

MD 043 043 06x** 379

D 379 379 043 221

Praktická část Tab. 3

Číslo 1. 2. 3.

39

Účtování nákupu dlouhodobých CP jejich upsáním

Popis účetního případu Upsání dlouhodobě drţených akcií Úhrada za akcie dle BÚ Převzetí akcií

MD 378 367 06x

D 367 221 378


Pro daňové účely a z hlediska účetnictví je důleţité určit den nabytí cenných papírů. V případě zaknihovaných cenných papírů je dnem nabytí den registrace převodu ve Středisku cenných papírů, tj. změna majitele a připsání cenného papíru na jeho účet. Následně nový vlastník cenného papíru získá tzv. změnový výpis. Pokud je cenný papír v podobě listinné pokládá se za den nabytí den převzetí. Cenný papír můţe vlastník nabýt také zděděním, v takovém případě se za den nabytí pokládá den úmrtí zůstavitele. (www.profipravo.cz)

4.6 Prodej dlouhodobého finančního majetku Prodej dlouhodobého finančního majetku musí účetní jednotka rozdělit na dva účetní případy: Tab. 4

Číslo 1. 2.

Účtování prodeje CP

Popis účetního případu Trţba z prodeje cenného papíru na BÚ Úbytek cenných papírů v pořizovací ceně

MD 221 561

D 661 06x**


**účet dle procentuální účasti v podniku (061, 062, 063) Z hlediska účetnictví a daní se dá říci, ţe v případě prodeje je prodán dnem odepsáním z účtu majitele ve Středisku cenných papírů v zaknihované podobě a v listinné podobě dnem předání. Daňová uznatelnost při prodeji cenných papírů je řešena v Zákoně o dani z příjmu v § 24, odst. 2. V ustanovení se řeší daňová uznatelnost cenných papírů, které jsou vymezeny zvláštními předpisy. Jedná se tak o:      

akcie, zatimní listy, podílové listy, dluhopisy, opční listy, vkladní listy a vklady naroveň jim postaveným.

40

Praktická část

Pokud úhrn hodnot prodaných cenných papírů ve zdaňovacím období nepřekračuje celkové příjmy z jejich prodeje, můţe je účetní jednotka vyuţít jako daňově uznatelné výdaje. Uznat lze jen výdaje do výše příjmů z prodeje. Kdyby výdaje převyšovaly příjmy z prodeje, můţe jej účetní jednotka uplatit v některém z následujících 3 zdaňovacích období, ale pouze v případě, ţe podnik zaznamenal prodej cenných papírů. Pokud by účetní jednotka neměla případ prodeje cenných papírů v následujících obdobích, nemůţe ztrátu uplatnit. (Šebestíková, 2005)

4.7 Výnosy z držby dlouhodobého finančního majetku Výnos, který majitel cenného papíru získá, je jedním z hlavních motivů, proč do cenného papíru investoval. Kvůli rozdílnosti zdanění jednotlivých výnosů dělíme výnosy na: a) výnosy z dividend a podílů na zisku, b) úrokové výnosy z drţby dluhopisů a vkladních listů. (Štohl, 2008) 4.7.1

Úrokový výnosy z držby dluhopisů

Na následujícím příkladu bude demonstrováno účtování dluhopisu a jeho výnosu. Dluhopis je splatný k 31. 12. 2012 a nakoupen v roce 2012. Rok 2012: Tab. 5


Číslo 1. 2. 3.

Popis účetního případu Nákup dluhopisu Uhrazení dluhopisu z BÚ Naběhlý výnosový úrok 2012

MD D 065.1 379 379 221 065.2 665


Rok 2013: Tab. 6

Číslo 1. 2. 3. 4.


Popis účetního případu Výnosový úrok za rok 2013 Pohledávka vůči vydavateli dluhopis Pohledávka výplaty úroku Příjem na BÚ


MD 065.2 378 378 221

D 665 065.1 065.2 378

Praktická část

41

4.8 Akciová společnost Právní úprava akciové společnosti je řešena v Obchodním zákoníku v § 105 aţ § 153. Jedná se o kapitálovou společnost, jejíţ základní kapitál je tvořen určitým počtem akcií o určité jmenovité hodnotě. Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Majitel akcie tedy akcionář za závazky akciové společnosti neručí. Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem. Akciová společnost musí nést označení „akciová společnost“, popřípadě zkratky akc. spol. nebo a.s. V případě zaloţení akciové společnosti jednou osobou, společnost vzniká na základě zakladatelské listiny. Při zaloţení a.s. více osobami vzniká společnost na základě zakladatelské smlouvy, kterou podepisují všichni zakladatelé. Při zakládání společnosti je nutné určit stanovy společnosti a zvolit orgány společnosti. Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada, představenstvo jako statutární orgán a povinně zřízená dozorčí rada, která vykonává dozor nad činnosti ostatních orgánů. Společnost můţe být zakládána na základě veřejné nabídky akcií nebo bez veřejné nabídky akcií. V případě, kdy jsou akcie nabídnuty širší veřejnosti, je u tohoto způsobu stanovena minimální hodnota základního kapitálu ve výši 20 mil. Kč. Upisování se provádí zápisem do listiny upisovatelů. U veřejné nabídky akcií není moţné upisovat nepeněţité vklady. Upisovatel je povinen splatit v době, která je v listině upisovatelů určena, emisní áţio a 10 % nominální hodnoty akcií. Dalších 20 % musí být splaceno do konání ustavující valné hromady. Při zakládání společnosti bez veřejné nabídky akcií je limit základního kapitálu 2 mil. Kč. Tímto způsobem zakládá společnost jeden zakladatel nebo skupina zakladatelů, kteří se dohodnou o úpisu celého základního kapitálu v určitém poměru. (zákon č. 513/1991 Sb.) 4.8.1

Vznik akciové společnosti

Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud zapíše společnost v případě, kdy je splacené případné emisní áţio, alespoň 30 % jmenovité hodnoty všech akcií a všechny nepeněţité vklady. (Štohl, 2008) Tab. 7

Číslo 1. 2. 3. 4. 5.

Účtování akciové společnosti

Popis účetního případu Vyhlášen úpis akcií Splacené části peněţitého vkladu na BÚ Nesplacené části peněţitého vkladu Zápis do obchodního rejstříku Zaplacení zbývající části peněţitých vkladu


MD D Neúčtuje se 221 701 353 701 701 411 221 353

42 Tab. 8

Číslo

Praktická část Účtování u vkladatele

Popis účetního případu

1.

Vyhlášen úpis akcií

2. 3. 4. 5.

Splacení peněţitého vkladu přes BÚ Zápis základního kapitálu do obchodního rej. Převod pohledávky na splacení cenných papírů Zaplacení zbývající části peněţitých vkladu

MD D Podrozvahová evidence 378 221 06x 367 367 378 378 221


4.8.2

Neúčinné upsání akcií

Jedná se o případ, kdy v průběhu doby určené k upsání akcií základního kapitálu nedojde k jeho naplnění. Dle § 167 Obchodního zákoníku je upsání akcií neúčinné, kdy hodnota upsaných akcií nedosáhne navrhované výše. Většinou se jedná o variantu veřejné nabídky akcií. Obchodní zákoník umoţňuje vkladatelům upsání zbývající části neupsaných akcií ve lhůtě jednoho měsíce od stanovené lhůty. Pokud by ani po této skutečnosti nebyla upsána celková výše základního kapitálu, je správce vkladu povinen bez zbytečného odkladu jiţ splacené vklady vrátit jejich upisovatelům. Vzhledem k tomu, ţe akciová společnost neúčtuje o vyhlášení úpisu akcií, o neúčinném upsání akcií bude účtovat pouze upisovatel. (Šebestíková, 2005) Tab. 9

Číslo 1.

Účtování neúčinného úpisu akcií u upisovatele

Popis účetního případu Neúčinné upsání akcií

MD 221

D 378

Zdroj: vlastní zpracování

Upisovatel akcií sníţí svou pohledávku vůči akciové společnosti na straně Dal účtu 378-Jiné pohledávky a bude mu navrácena peněţní částka na straně MD účtu 221-Bankovní účty. 4.8.3

Základní kapitál a.s.

Základní kapitál akciové společnosti je tvořen určitým počtem emitovaných akcií s určitou nominální hodnotou. O stavu a změnách základního kapitálu se účtuje na účtu 411 – Základní kapitál a jeho hodnota musí odpovídat údajům zapsaných v obchodním rejstříku. (Šebestíková, 2005)

Praktická část

4.8.4

43

Způsoby zvýšení základního kapitálu

Na základě návrhu představenstva můţe valná hromada akciové společnosti rozhodnout o zvýšení základního kapitálu. Rozhodnutí o zvýšení musí schválit minimálně dvě třetiny hlasů přítomných akcionářů. Změny výše základního kapitálu podléhají zápisu do obchodního rejstříku. (Štohl, 2008) 1. Upsáním nových akcií (§ 203 aţ 206 Obchodního zákoníku) Jedná se o upsání nových akcií společnosti. Současný akcionář společnosti má tzv. přednostní právo upsat část nových akcií, a to v poměru jmenovité hodnoty akcií k výši základního kapitálu. Podmínkou pro tento způsob navýšení základního kapitálu je úplné splacení dříve upsaných akcií. Tato podmínka však neplatí v případě, kdy se upsali akcie, které budou splaceny nepeněţitými vklady. V rámci zvyšování základního kapitálu je představenstvo povinno podat 2 návrhy na zápis o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. První návrh na zápis do obchodního rejstříku učiní do 30 dnů od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Je-li usnesení zapsáno v obchodním rejstříku, můţe společnost zahájit úpis akcií. Druhým návrhem je návrh na zápis o povolení zvýšení základního kapitálu. Dochází k němu po účinném upsání akcií, po splacení emisního áţia a 30 % jmenovité hodnoty akcií a po splacení nepeněţitých vkladů. 2. Z vlastních zdrojů společnosti Jedná se o přesun zdrojů společnosti např. z nerozděleného zisku minulých let. 3. Kombinací dvou předchozích způsobů Společnost provede úpis nových akcií a zároveň zvýší kapitál ze svých zdrojů. Účtování o zvýšení ZK peněţitými a nepeněţitými vklady lze shrnout do následujících bodů: a) Akciová společnost přijímá plnění od nových akcionářů na vrub účtu 221 – Bankovní účty, popř. 211 – Pokladna a ve prospěch účtu 379 – Jiné závazky. b) V případě, ţe upisovatelé splatí alespoň 30 % upisovaného kapitálu, zaúčtuje akciová společnost celkovou výši nově upisované hodnoty kapitálu. Účtování na účet Má dáti 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál a souvztaţně na stranu Dal účtu 419 – Změny základního kapitálu. c) Na základě skutečnosti z bodu b) je nutné zaúčtovat sníţení závazku vůči osobám, které jiţ uskutečnili vklad dle bodu a) a současně sníţení pohledávky za upsaný základní kapitál.

44

Praktická část

d) V okamţiku zápisu o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku se přeúčtuje zvýšení základního kapitálu z účtu 419 na účet 411 - Základní kapitál. (Štohl, 2008) Tab. 10

Číslo 1. 2. 3. 4. 5.

Účtování o zvýšení ZK peněţitými vklady

Popis účetního případu Zaplacení jistiny za upsání akcií na BÚ Upsání nových akcií Převod zaplacené jistiny Splacení upsaných akcií do min. výše 30% ZK Zápis o zvýšení ZK do obchodního rejstříku

MD 221 353 379 221 419

D 379 419 353 353 411

Zdroj: vlastní zpracování, Štohl 2008 Tab. 11

Číslo 1. 2.

Účtování akciové společnosti o zvýšení ZK nepeněţitými vklady

Popis účetního případu Splacení upsaných akcií nemovitostí Splacení upsaných akcií materiálem

MD 021 112

D 353 353


Nepeněţitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Hodnota nepeněţitého vkladu se stanovuje dle znaleckého posudku znalce, který je nezávislým na společnosti a je za tímto účelem jmenován soudem. Tab. 12

Číslo 1. 2. 3. 4.

Účtování akcionáře o vloţení nemovitosti do akciové společnosti

Popis účetního případu Dodatečný odpis nemovitosti Vyřazení nemovitosti z evidence Zápis do obchodního rejstříku Zúčtování

MD 378 081 06x 367

D 081 021 367 378


Zvyšování základního kapitálu upsáním akcií s emisním ážiem Ve většině případů vydávání nových akcií se po budoucích akcionářích poţaduje splatit vyšší částku akcie, neţ je její nominální hodnota. Tomuto rozdílu ceny akcie říkáme emisní áţio. Emisní áţio slouţí ke krytí nákladů spojených s dodatečným úpisem akcií. Častějším důvodem vydání akcií s emisním áţiem je skutečnost, ţe vlastní kapitál je vyšší neţ základní kapitál. V takovém případě by byli zvýhodněni noví akcionáři na úkor stávajících. (Šebestíková, 2005)


Číslo 1. 2. 3. 4.

45

Účtování zvýšení ZK akciemi s emisním áţiem:

Popis účetního případu Úpis akcií a) nominální hodnota b) emisní áţio Úhrada upsaných akcií Úhrada emisního áţia Zápis o zvýšení ZK do obchodního rejstříku

MD 353 353 221 221 419

D 419 412 353 353 411


4.8.5

Způsoby snížení základního kapitálu

Členové valné hromady přistupují na sníţení základního kapitálu v nejkrajnějších případech. Rozhodnutím o sníţení základního kapitálu dává společnost svým akcionářům i veřejnosti najevo, ţe se společnost nenachází v dobré finanční situaci. Pokud se společnost rozhodne sníţit základní kapitál, musí dodrţet základní podmínky pro existenci společnosti. Základní podmínkou je, ţe výše základního kapitálu nesmí klesnout pod zákonem určenou hranici. Druhou podmínkou je, ţe nesmí dojít ke zhoršení dobytnosti pohledávek věřitelů společnosti. Skutečnost, ţe se valná hromada usnesla na sníţení základního kapitálu, musí toto společnost oznámit svým věřitelům nejméně 2 krát za sebou. (Šebestíková, 2005) Sníţení základního kapitálu společnosti můţe být provedeno: sníţením nominální hodnoty akcií a zatímních listů, vzetím akcií z oběhu, upuštěním od vydání akcií. V prvním případě se provádí výměna jiţ vydaných akcií za nové akcie s niţší nominální hodnotou. Především se sniţuje základní kapitál z důvodu pokrytí ztráty z minulých období. Tab. 14

Číslo 1. 2.

Účtování sníţení ZK za účelem pokrytí ztráty

Popis účetního případu Sníţení základního kapitálu za účelem pokrytí ztráty Zápis sníţení základního kapitálu do OR

MD 419 411

D 429 419


V druhém případě dochází k odkupu jiţ vydaných akcií, které společnost můţe do 18 měsíců znovu vydat nebo zničit.

46 Tab. 15

Číslo 1. 2. 3.

Praktická část Účtování sníţení ZK odebráním akcií z oběhu

Popis účetního případu Vykoupení vlastních akcií Sníţení základního kapitálu Zápis o sníţení ZK do OR

MD 252 419 411

D 221 252 419


Pokud by se společnost rozhodla staţené akcie znovu emitovat, účtovala by se následovně. Tab. 16

Číslo 1. 2.

Účtování emise staţených akcií

Popis účetního případu Trţby z prodeje akcií Úbytek prodaných akcií

MD 221 561

D 661 252


Poslední moţnost lze pouţít pouze v případě, kdy jsou upisovatelé akcií v prodlení splácení upsaných akcií. Akciová společnost dané akcie nevydá a vyzve upisovatele o vrácení zatímních listů. Naproti tomu akciová společnost vrátí upisovatelům splacenou část emisní hodnoty akcií. Tab. 17

Číslo 1. 2. 3.

Účtování upuštění od vydání akcií

Popis účetního případu Sníţení základního kapitálu a) nesplacená část b) splacená část Zápis o sníţení ZK do OR Vrácení splacené částí bývalým akcionářům z BÚ

MD 419 419 411 379

D 353 379 419 221

MD 378 378 367 221

D 221 06x 378 378


Číslo 1. 2. 3. 4.

Účtování u akcionáře

Popis účetního případu Splacená část akcií Sníţení podílu o prominutou platební povinnost Upuštění od vydání části akcií Vrácené splacené částky


Nejpozději 6 měsíců od účetní závěrky se musí konat schůze valné hromady, která rozhodne o rozdělení hospodářského výsledku minulého období.


Číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

47

Účtování rozdělení zisku

Popis účetního případu Příděl do zákonného rezervního fondu Příděl do ostatních fondů Převod nerozděleného zisku Zvýšení základního kapitálu Dividendy akcionářům Sráţka daně z příjmů z dividend (15 %) Tantiémy Sráţka daně z příjmu z tantiém

MD 431 431 431 431 431 364 431 431

D 421 423 428 419 364 342 379 342


4.8.6

Akcie

Práva a povinnosti upravuje kromě Obchodního zákoníku i zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Tento cenný papír patří do skupiny majetkových cenných papírů, které vyjadřují právo akcionáře jako společníka podílet se na majetku, řízení, zisku a likvidačním zůstatku akciové společnosti. Obecně se řadí do nejrizikovějších cenných papírů, protoţe akcionář můţe přijít o celý investovaný kapitál. Při upisování akcií můţe akcionář po zápis společnosti do obchodního rejstříku získat tzv. zatimní list, který mu umoţňuje veškerá práva jako při drţení samotné akcie. Po splacení jmenovité hodnoty akcie je akcionáři zatimní list vyměněn za akcii. (zákon č. 591/1992 Sb.) 4.8.7

Druhy a podoby akcií

Akcie mohou mít jak zaknihovanou tak listinnou podobu. Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Zaknihovaná akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy to stanoví zákon. Tento druh akcie nemá hmotnou podobu. Kmenové akcie jsou bez dalšího označení a jsou s nimi spojena základní práva akcionáře. Patří mezi nejčastěji vydávané akcie. Prioritní akcie umoţňují přednostní právo na výplatu dividendy, v některých případech mají majitelé těchto akcií omezené právo hlasovací. V případě vydávání tohoto typu akcií nesmí souhrn jejich hodnot přesáhnout polovinu základního jmění. Zaměstnanecké akcie vstoupily v platnost novelou Obchodního zákoníku 1. 1. 1992. Pokud se akciová společnost rozhodne tyto akcie vydat, hodnota všech těchto akcií nesmí překročit hranici 5 % základního kapitálu. Jsou prodávány výhradně zaměstnancům společnosti a většinou za zvýhodněnou cenu, případně bezúplatně. Akcie nejsou dědičné a při ukončení pracovního poměru musí být vráceny za předem stanovených podmínek společnosti.

48

Praktická část

Úrokové akcie jsou upraveny v § 159 Obchodního zákoníku. Majiteli této akcie je vyplácen úrok v předem stanovené výši v případě, ţe dividenda je niţší neţ úrok. Je-li dividenda vyšší, má majitel této akcie právo na úrok a na dividendu úrok přesahující. Majitel má tedy jistý úrok, který není vázán na výsledky hospodaření společnosti. (zákon č. 513/1991 Sb.) 4.8.8

Složení akcie

Akcie se skládá z pláště akcie a kupónového archu. Plášť akcie musí obsahovat: obchodní jméno a sídlo společnosti, číselné označení akcie, jmenovitou hodnotu akcie, označení druhu akcie a u akcií na jméno jméno akcionáře, výši základního kapitálu, počet akcií v době vydání akcie, datum vydání akcie, podpisy dvou členů představenstva. Druhou částí akcie je kupónový arch s talónem. Kupónový arch slouţí k vyplácení dividendy. Kupóny jsou také cenným papírem, kdeţto talón cenným papírem není, slouţí pouze k získání nového kupónového archu. (Novotný, 2005) 4.8.9

Hodnota akcie

Akcie má hodnotu nominální (jmenovitou), která se uvádí na akcii. Hodnota trţní neboli kurz akcie je cena, za kterou se akcie prodává na burze nebo i mimo burzu. Zatimní list se vydává v případě, kdy došlo k zapsání akciové společnosti do obchodního rejstříku, ale akcionář zatím nesplatil hodnotu akcie. Znějí na jméno, obsahují údaje o jmenovité hodnotě a splacené části jmenovité hodnoty. Po úplném splacení majitel obdrţí akcii. (zákon č. 513/1991 Sb.) 4.8.10 Emisní ážio Je řešeno v § 163 a) Obchodního zákoníku. V případě emisního kurzu se jedná o částku, za kterou společnost vydává akcie. Pokud je částka vyšší neţ jmenovitá hodnota, rozdíl nazýváme emisním áţiem. Emisní áţio patří do vlastního jmění akciové společnosti. Hlavním důvodem vydávání akcií s emisním áţiem je zabránit rozředění vlastního kapitálu při nové emisi a noví akcionáři si připlácejí přístup k fondům a nerozděleným ziskům minulých let. Hodnota emisního áţia se můţe vyuţit při úhradě ztráty z minulých let. (zákon č. 513/1991 Sb.)

Praktická část

4.8.11

49

Dividenda

Jedním z hlavních důvodů, proč investor vloţí své volné finanční prostředky do akcií, jsou vyplácené dividendy. Důleţitým pojmem je dividendový výnos, který vyjadřuje procentuální poměr výše dividendy vůči její trţní hodnotě. Skutečnost, zda se bude vyplácet dividenda, je na rozhodnutí valné hromady. Nejčastěji se vyplácí dividenda ze zisku z podnikání za minulý rok, v některých případech se můţe vyplácet i nerozdělený zisk minulých let. Dividenda patří mezi výnosy, které plynou z drţby cenných papírů zařazených v účtové skupině 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Dividendy a podíly na zisku společnosti podléhají sráţkové dani ve výši 15 %. Sráţkovou daň zdaní a odvede ta strana, která výnos vyplácí. Účetní jednotka provádí odvod sráţkové daně, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy vznikla povinnost provést sráţku, tj. po dni výplaty. Pro příjemce výnosu je důleţité, ţe vyplacenou částku nezahrnuje do základu daně. (www.akcie.cz) Tab. 20

Číslo 1. 2.

Účtování dividendy

Popis účetního případu Přiznání dividend Výplata dividend (po zdanění sráţkovou daní)

MD 315 221

D 665 315


Zákon o daních z příjmů § 19/3, 4 umoţňuje při splnění určitých podmínek dividendy a podíly na zisku od daně osvobodit. Toto osvobození se týká výplat dividend a podílů na zisku mezi mateřskými a dceřinými společnostmi. Dle § 35 odst. 3 v Zákoně o daních z příjmů je uvedeno, ţe poplatníci daně z příjmů právnických osob mohou od daně odečíst částku rovné jedné polovině sraţené daně ve zdaňovacím období právnickou osobou dle § 36 z dividendového příjmu z akcie.

4.9 Zdaňování vypořádacího podílu, podílu na likvidačním zůstatku Jedním z hlavních práv akcionáře je právo na likvidačním zůstatku podniku vedle práva na zisku a práva hlasovacího. Dle Zákona o daních z příjmů § 36 odst. 2 písm. a) bod 6 podléhají zdanění podíly na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti zvláštní sazbou 15%. (Šebestíková, 2005)

4.10 Krátkodobý finanční majetek Společnost při své činnosti navazuje vztahy s ostatními podniky, z jejichţ vztahů vznikají finanční operace, které účetnictví zaznamenává. Pokud chce podnik efektivně hospodařit, musí vlastnit dostatečně likvidní majetek. Tento majetek

50

Praktická část

je veden ve druhé účtové třídě. Jedná se o hotové peníze, ceniny, vkladové účty ale i majetkové a dluţné cenné papíry. U těchto cenných papírů je charakteristická doba drţení, která není delší neţ 1 rok. V účetnictví se zaznamenávají na účtu 251 a 252. (Štohl, 2008) 4.10.1

Majetkové cenné papíry

O majetkových cenných papírech účtujeme na účtu 251. Tyto cenné papíry jsou nakoupeny za účelem prodeje nebo jej hodlá účetní jednotka drţet do splatnosti jednoho roku. Podnik je pořizuje z důvodu umístnění volných finančních prostředků. Tab. 21

Číslo 1. 2.

Účtování pořízení krátkodobých majetkových CP

Popis účetního případu Nákup krátkodobých majetkových CP Uhrazení nákupu z BÚ

MD 251 379

D 379 221


V případě vedlejších nákladů při pořizování by účetní jednotka vyuţila kalkulačního účtu 259. Následovně: Tab. 22

Číslo 1. 2. 3.

Účtování pořízení krátkodobých majetkových CP s vyuţitím účtu 259

Popis účetního případu Nákup krátkodobých majetkových CP Zaplacení provize obchodníkovi s CP v hotovosti Zařazení cenných papírů do majetku

MD 259 259 251

D 379 211 259

MD 221 561

D 661 251


Číslo 1. 2.

Účtování prodeje krátkodobých majetkových CP

Popis účetního případu Prodej CP, zaplaceno na BÚ Úbytek při prodeji


4.10.2 Vlastní akcie Jedná se o akcie, které vydává samotná společnost. I kdyţ tyto cenné papíry můţe mít účetní jednotka v drţení déle neţ 1 rok, účtuje se o nich na účtu 252. Vlastní akcie můţe společnost získat v případech, kdyţ: odkupuje zaměstnanecké akcie, sniţuje nebo zvyšuje základní jmění společnosti, jedná se dar, dědictví,

Praktická část

51

společnost se stává právním nástupcem osoby, která tyto akcie vlastnila.

4.11 Inventarizace cenných papírů Účetní jednotka ze zákona provádí inventarizaci svého majetku. Cílem inventarizace je zjištění skutečného stavu majetku (inventura) a následné porovnání se stavem účetním. Cenné papíry jakoţto majetek podniku podléhají dle § 29 odst. 1 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. inventarizaci. (Štohl, 2008) Postup při vypořádání inventarizace: 1. Chybějící cenné papíry – úbytek cenných papírů se uvede v analytické evidenci s názvem „cenné papíry v umořovacím řízení“ a k příslušnému účtu se zahájí umořovací řízení. 2. Přechodné sníţení hodnoty cenných papírů – v tomto případě účetní jednotka porovnává jmenovitou hodnotu cenného papíru a trţní hodnotu zjištěnou na finančním trhu. V takovém případě se tvoří opravné poloţky na vrub nákladů. 3. Zvýšení trţní ceny – v případě, kdy se trţní hodnota na finančním trhu zvýší, provádí se jen korekce jiţ vytvořených opravných poloţek ve prospěch výnosů. Způsoby oceňování a tvorba opravných poloţek musí být ustanoveny ve vnitropodnikové směrnici a v příloze k účetní závěrce se uvádí změny oproti minulému účetnímu období.

4.12 Oceňování cenných papíru v rámci účetní závěrky Dle Zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví se v rámci účetní závěrky přeceňují cenné papíry na reálnou hodnotu. Reálná hodnota vyjadřuje aktuální hodnotu cenného papíru na trhu. Dle § 51 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. rozlišujeme změny reálných hodnot u cenných papírů určených k obchodování s cílem dosaţení zisku a u ostatních cenných papírů. V případě cenných papírů k obchodování se změny reálné hodnoty účtují jako finanční náklad nebo výnos. Tab. 24

Číslo 1. 2.

Účtování přecenění CP k obchodování

Popis účetního případu Sníţení reálné hodnoty CP k obchodování Zvýšení reálné hodnoty CP k obchodování


MD 564 251

D 251 664

52

Praktická část

U ostatních realizovatelných cenných papírů, u kterých se dle zákona provádí přeceňování na reálnou hodnotu, se o změně hodnoty účtuje na příslušném účtu cenného papíru a na účtu 414, který znamená zvýšení nebo sníţení vlastních zdrojů. V situaci, kdy by se cenné papíry s takovým oceňovacím rozdílem prodával, rozdíl by se stornoval opačným zápisem. Tab. 25

Číslo 1. 2.

Účtování přecenění realizovatelných CP

Popis účetního případu Sníţení reálné hodnoty realizovatelných CP Zvýšení reálné hodnoty realizovatelných CP

MD 414 063

D 063 414


Místo účtu 063 – Realizovatelné cenné papíry a podíly se přeceňuje i účet 257 – Ostatní realizovatelné cenné papíry, které jsou určené k realizaci v krátkodobém časovém horizontu. Reálnou hodnotou se nepřeceňují následující: cenné papíry drţené do splatnosti, dluhopisy neurčené k obchodování, podíly s podstatným a rozhodujícím vlivem, cenné papíry vydané samotnou účetní jednotkou. U cenných papírů s rozhodujícím a podstatným vlivem se oceňují tzv. ekvivalencí (protihodnotou). Tato metoda vyplývá ze Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 24. Znamená to úpravu hodnoty cenného papíru na hodnotu odpovídající míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu jiného podniku. Při účtování se vyuţívá analytické evidence (061.analytická evidence) kvůli nutnosti rozlišit rozdíl. Tab. 26

Číslo 1. 2.

Účtování metody ekvivalence zvýšení:

Popis účetního případu Stav podílu na počátku Zvýšení podílu ekvivalencí

MD 061.1 061.2

D x 414


Jedná se o případ kdy se vlastní kapitál společnosti, ve které má účetní jednotka rozhodující nebo podstatný podíl, zvýšil.


Číslo 1. 2.

53

Účtování metody ekvivalence sníţení

Popis účetního případu Stav podílu na počátku Sníţení podílu ekvivalencí

MD 061.1 414

D x 061.2


Ke sníţení podílu ve společnosti můţe dojít např. rozsáhlou ztrátou daného období. (www.danarionline.cz)

4.13 Tvorba opravných položek k finančnímu majetku Pokud se cenné papíry neoceňují reálnou hodnotou a dojde k přechodnému sníţení trţní hodnoty cenného papíru ke dni účetní závěrky, lze tvořit opravné poloţky. Trţní hodnota se zjišťuje dle kurzu cenných papírů na burze, popř. RMSystému. Opravné poloţky k účtům k účtové skupině 06 se evidují na účtu 096 – Opravná poloţka k dlouhodobému finančnímu majetku. V případě tvorby opravných poloţek k účtové skupině 25 se účtují na účtu 291 – Opravná poloţka ke krátkodobému finančnímu majetku. Opravné poloţky se tvoří na základě inventarizace při poklesu ocenění cenného papíru. Hodnota cenného papíru je niţší neţ cena majetku zachycená v účetnictví. Opravná poloţka se tvoří na vrub nákladů a sniţuje se ve prospěch nákladů. Opravná poloţka nesmí vykazovat aktivní zůstatek. Tvorba a zúčtování opravných poloţek neovlivňují daňový základ. (zákon č. 563/1991 Sb.) Tab. 28

Číslo 1.

Účtování opravných poloţek

Popis účetního případu Tvorba opravných poloţek


MD 579

D 096,291

54

Praktická část


55

5 Investování do cenných papírů Obecně lze cenný papír získat dvěma způsoby: přímo – přímo od emitenta cenného papíru nebo vlastníka na základě smlouvy, nebo prostřednictvím RM-Systému nebo nepřímo – prostřednictvím obchodníka s cennými papíry dle zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech. (Ištvánfyová, 1995) S cennými papíry se obchoduje na finančních trzích. Z hlediska doby splatnosti rozlišujeme peněžní trh, který se vyznačuje obchodováním s cennými papíry, u kterých je splatnost kratší neţ jeden rok. Obchoduje se s penězi, směnkami, šeky, apod. Druhým typem trhu je kapitálový, na kterém probíhají obchody se střednědobými a dlouhodobými úvěry a majetkovými závazky jako jsou peníze, obligace a akcie. Střednědobost je počítána od jednoho do čtyř let, dlouhodobost pak na dobu delší neţ 4 roky. Dále se trh s cennými papíry dělí na primární a sekundární. Na primárním trhu se obchoduje s cennými papíry, které emitent vydává poprvé. Na sekundárním trhu je obchodováno s cennými papíry, které byly koupeny na trhu primárním. (Ištvánfyová, 1995)

5.1

Investiční nástroje

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů rozděluje investiční nástroje na: investiční cenné papíry, cenné papíry vydané fondem kolektivního investování, nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněţním trhu, deriváty. (zákon č. 256/2004 Sb.) Primárním investičním nástrojem, který běţný investor nejčastěji vyhledává, je investiční cenný papír. Především se jedná o akcie, zatimní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy a další. V současné době nabývá stále většího významu investování do derivátů a dlouhodobých investičních instrumentů.

5.2 Investor Ti z nás, kteří jiţ mají vlastní příjem, jsou potenciálními investory na trhu s cennými papíry. Investováním rozumíme obětování současné jisté hodnoty za úče-

56


lem získání vyšší hodnoty v budoucnosti, která jistá není. Pokud se rozhodneme investovat své finanční prostředky do nějakého investičního nástroje, měli bychom postupovat s rozmyslem, znalostmi a podle jistých pravidel.

5.3 Postup při investování Obecný postup pro investování je následovný: stanovení investičního cíle, provedení analýzy investičních nástrojů, sestavení přehledu investic, sledování vývoje na současném trhu, vyhodnocení vhodnosti investice, tj. výnosů a rizik. (www.akcie.cz)

5.4 Investiční rozhodování Investor se rozhoduje na základě hodnot moţného výnosu, velikosti rizika spojeného s investicí a na základě likvidity investice. Ideálním případem by byla kombinace nejvyššího výnosu, nejniţšího rizika a nejvyšší likvidity ve vztahu k ostatním investicím. V reálném světě je tento případ téměř nemoţný, a proto musí investor hledat kompromis mezi uvedenými faktory. V teorii se pouţívá pojem tzv. magický trojúhelník, který vyjadřuje kombinaci veličin důleţitých při výběru investice. výnos

riziko

likvidita

Obr. 4 Magický trojúhelník Zdroj: vlastní zpracování, patria.cz

Rizika spojená s drţením akcie jsou trţního a inflačního charakteru. Tržní riziko znamená, ţe akciová společnost nebude prosperovat a následkem toho se sníţí cena akcie a s ní spojený výnos. S trţním rizikem bývá také spojován pojem volatilita. Volatilita zachycuje cenový pohyb akcií, komodit, měn, obligací a jiných obchodovatelných aktiv. Volatilita je vychylování kurzu od jeho vnitřní hodnoty. K tomuto vychylování dochází v důsledku různých vlivů např. vliv měnových kurzů, vliv evropských, světových, odvětvových a národních akciových


57

indexů. Více neţ 50 % vlivů však není vysvětleno. Inflační riziko představuje znehodnocení výnosu z akcie vlivem inflace, které podnik stěţí zabrání. Dalším elementem magického trojúhelníku je likvidita. Čím je cenný papír likvidnější, tím lépe je moţné jej přeměnit na peníze tedy prodat. Obecně je akciový trh likvidnější neţ trh s nemovitostmi. (www.patria.cz)

5.5 Výnosy z akcií Investor můţe na akciích vydělat dvojím způsobem, a to na dividendách nebo na růstu kurzu akcie. V případě záměru profitovat na akcii při prodeji je obtíţné odhadnout budoucí vývoj kurzu akcie. Růst je závislý na mnoha faktorech, jedním z nich je psychologie davu, která se neřídí jen podle racionality lidí. To činí rozhodnutí o prodeji či nákupu akcií obtíţným. V případě investování do akcie za účelem získávání dividend, je nutné si uvědomit, ţe o rozdělení zisku rozhoduje valná hromada. Při rozdělení zisku se nejprve vypořádávají ztráty z minulých let, vytvoří se zákonné rezervy, nepovinné rezervy, navýší se základní jmění a vyplatí se tantiémy. Většinou se o rozdělení zisku ve formě dividend rozhoduje aţ na posledním místě.

5.6 Akcie a daně Zdanění zisků vyplývajících z drţby nebo prodeje cenného papíru se dle daňové legislativy České republiky rozlišuje na 3 reţimy. Důleţitou skutečností je, zda je vlastník cenného papíru fyzická osoba – nepodnikatel, fyzická osoba - podnikatel nebo právnická osoba. Kaţdý z těchto reţimů je zdaňován jiným způsobem. Benefity plynoucí z drţby nebo prodeje cenného papíru obecně dělíme na 2 skupiny: příjmy z titulu práva ztělesněného cenným papírem (úrok, dividenda), kapitálové zisky dosaţené rozdílem mezi prodejní a pořizovací cenou. Kaţdá z těchto skupin podléhá dani jiným způsobem.

5.6.1

Fyzická osoba – nepodnikatel

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku Příjmy, které plynou z drţby cenných papírů, se řadí pod § 8 Příjmy z kapitálového majetku a jedná se o tzv. samostatný základ daně dle § 36 Zákona o dani z příjmů. Nejčastěji se jedná příjmy ve formě dividend, které jsou zdaněny u zdroje, tzn., ţe je poplatníkovi vyplacena čistá hodnota po odečtení sráţkové daně ve výši 15 %.

58


V případě dividend plynoucích z cenných papírů ze zahraničí, jsou taktéţ zdaněny u zdroje. Pokud je se zemí, kde byl cenný papír emitován, uzavřena dohoda o zamezení dvojího zdanění, můţe si poplatník sraţenou daň započítat proti své daňové povinnosti v České republice. (www.patria.cz) § 10 Ostatní příjmy V situaci prodeje akcie je příjem z prodeje povaţován dle § 10 za Ostatní příjem Zákona o daních z příjmů. Základem daně je příjem z prodeje po sníţení o nabývací cenu akcie. Dále lze od příjmu odečíst výdaje související s uskutečněním prodeje a o platby při jejich pořízení. Fyzická osoba, která tedy nemá cenný papír zařazen v obchodním majetku, můţe vyuţít poměrně rozsáhlého osvobození. Od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem z prodeje akcií, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne 6 měsíců. (zákon č. 586/1992 Sb.)

5.6.2

Fyzická osoba - podnikatel

§ 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti V případě, kdy je cenný papír zařazen v obchodním majetku zdanění kapitálových příjmu, se daní dle § 7 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Při prodeji se za výdaje na dosaţení, zajištění nebo udrţení příjmů povaţuje úhrn účetních hodnot prodaných cenných papírů, a to do výše příjmů z jejich prodeje. Kdyţ je úhrn hodnot prodaných cenných papírů za zdaňovací období vyšší neţ úhrn výnosů z jejich prodeje, lze tento náklad uplatnit, a to nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích. Lze to provést v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně do výše částky, o kterou úhrn výnosů z prodeje akcií převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. (www.patria.cz) § 8 Příjmy z kapitálového majetku Zdaňování příjmů plynoucích z drţby cenného papíru se řídí § 8 Příjmy z kapitálového majetku. Viz. fyzická osoba – nepodnikatel. Rozdíly zdanění u fyzické osoby – nepodnikatele a fyzické osoby - podnikatele: Fyzická osoba podnikatel nemůţe vyuţít 6ti měsíčního testu pro osvobození kapitálového zisku a výsledný výnos je tedy vţdy předmětem daně. Fyzická osoba podnikatel, která vede účetnictví, odvádí daň z realizovaných i nerealizovaných zisků. Nerealizovaným ziskem ro-


59

zumíme kurzový zisk, který plyne z přecenění majetku na konci účetního období. V případě kurzové ztráty se daňový základ sniţuje. Fyzická osoba podnikatel můţe sníţit svůj základ daně o náklady, u kterých prokáţe, ţe se jednalo o náklady vynaloţené na dosaţení nebo udrţení zisku. Můţe se tedy jednat o úroky plynoucí z úvěru poskytnutého na nákup cenných papírů. Příjmy z prodeje akcií uvede fyzická osoba ve svém přiznání z příjmů fyzických osob, výjimkou příjmů podléhajících sráţkové dani. Příjmy dle § 7 a § 10 Zákona o daních z příjmů jsou součástí základu daně, který podléhá sazbám daně z příjmů fyzických osob. (www.patria.cz)

5.6.3

Právnická osoba

Příjem z prodeje akcií obchodních společností je součástí základu daně právnických osob. Moţnost uplatnění ošetření nákladů na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů je řešeno stejným způsobem jako u fyzických osob, které mají akcie zahrnuté v obchodním majetku. Osvobození od daně Dle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 2 Zákona o daních z příjmů jsou právnické osoby od daně osvobozeny příjmy: Z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti. Plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 Zákona o daních z příjmů (tj. právnické osobě s daňovou rezidencí v České republice). Plynoucí společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU. Podmínky v rámci osvobození u mateřské společnosti zahrnují právní formu, podíl na základním kapitálu a doba drţení podílu. Právní forma společnosti musí být akciová společnost, společnost s ručením omezeným, druţstvo nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného státu EU dle Směrnice Rady 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států. Podíl na základním kapitálu mateřské společnosti na dceřiné společnosti ve výši nejméně 10%. Délka držení podílu na základním kapitálu musí trvat nepřetrţitě déle neţ 12 měsíců. (Zákon č. 586/1992 Sb., § 19 odst. 3 a 4)

60


Zdaňování příjmů u právnické osoby V případě, ţe právnická osoba nesplní podmínky pro osvobození příjmů z prodeje akcií, nezbývá jí nic jiného, neţ zahrnout tyto příjmy do svého základu daně. Z těchto příjmů jsou vyloučeny příjmy zdaněny sráţkovou daní. U zdanitelných příjmů lze uplatnit náklady na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Dle § 25 odst. 1 písm. c) Zákona o daních z příjmů je daňově neúčinná pořizovací cena cenného papíru. Výjimkou: Účetní hodnoty akcie, která se oceňuje reálnou hodnotou. Případné ztráty z prodeje jsou daňově účinné. Nabývací ceny akcie, která se neoceňuje reálnou hodnotou, a to do výše příjmů z prodeje této akcie. Za daňově uznatelné jsou pokládány i prokázané náklady související s prodejem akcií, např. poplatky obchodníkům, odměny advokátům za sepsání smluv o převodu akcií a burzám za transakce. Daň z přidané hodnoty Dle § 51 Zákona o daních z přidané hodnoty je prodej akcií osvobozen od daně z přidané hodnoty, výjimkou převodu dle zákona o cenných papírech oprávněnými subjektem (obchodníkem s cennými papíry).

5.7 Budoucí vývoj zdanění cenných papírů V roce 2011 vyšel ve sbírce zákon upravující podmínky zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů. Jak bylo zmíněno v kapitole 5.6.1 Fyzická osoba - nepodnikatel, výnosy z prodeje cenných papírů se zdaňují v případě cenných papírů prodaných do 6 měsíců po nabytí. Z úpravy zákonu vyplývá, ţe časový test bude prodlouţen na 3 roky a výše příjmu z prodeje cenného papíru ve výši nad 100 000 Kč a výše daně ve výši 19 %. Drobné investory tyto změny nepostihnou. Je nutné podotknout, ţe se za výši 100 000 Kč příjmů povaţují opravdové příjmy, nikoliv rozdíl mezi příjmy a výdaji. Investice nakoupené do roku 2015 se daní za současných podmínek. Změny se budou týkat investic nabytých po účinnosti zákona, tedy po 1. lednu 2015. Jako příklad bude uvedena investice nabytá v roce 2013 a prodána v roce 2015. Akcii jsme nakoupili za 100 000 Kč a prodali za 200 000 Kč. Z tohoto vyplývá, ţe jsme akcie nabyli před rokem 2015 a splnili jsme současnou podmínku drţby 6 měsíců. Jsme tedy od daně osvobozeni. V případě, ţe investice je nakoupena i prodána v roce 2015 za více neţ 100 000 Kč, musí se tato skutečnost uvést v daňovém přiznání. Pokud jsme cenný papír prodali za méně, neţ nakoupili, neodvádíme daň.


61

Změny v zákoně se týkají i dividend společností. Jedná se o dividendy ze zisku společnosti vytvořeného v roce 2015, samotné dividendy se budou rozdělovat následující rok. Z těchto dividend se nebude odvádět sráţková daň. Avšak u podílových a investičních fondů ohledně zdanění dividend ke změně nedojde. (www.idnes.cz, www.penizenavic.cz)

5.8 Investování do cenných papírů dle fáze hospodářského cyklu Hospodářský cyklus Hospodářským cyklem rozumíme pravidelné kolísání skutečného produktu kolem potenciálním produktu. Rozlišujeme čtyři základní fáze cyklu: recese (krize), dno, expanze (konjunktura), vrchol. Recese se vyznačuje poklesem skutečného produktu oproti potenciálnímu produktu. Dno je dolním bodem hospodářského cyklu, skutečný produkt dosahuje nejniţší úrovně. Expanze znamená vzestup skutečného produktu. Jeho růst je rychlejší neţ potenciální produkt. Vrchol představuje body, kde je skutečný produkt ve svém maximu. (Jurečka, 2010)

vrchol

reálný produkt

potenciální produkt

vrchol expanze

recese

dno

čas

Obr. 5 Hospodářský cyklus Zdroj: vlastní zpracování, Jurečka, 2010

62

5.8.1


Fundamentální analýza

Investor, který se rozhodne investovat do akcií, by se měl rozhodovat na základě fundamentální analýzy akcie. Jedná se o nalezení takových akcií, které mají podceněnou cenu, ale je zde pravděpodobnost, ţe jejich hodnota poroste. Podnik, který prosperuje a jeho růst je nadprůměrný, investorovi zajistí, ţe hodnota podniku poroste v kaţdé situaci na trhu, tedy nezávisle na úrocích, inflaci, nebo recesi. Ve fundamentální analýze jde nejprve o zjištění vnitřní hodnoty akcie za pomocí finančních analýz a následně prognózovat budoucí vývoj společnosti. Zjištěná data poté srovnává s aktuálním kurzem a snaţí se zjistit, které akcie jsou podhodnoceny a která nadhodnoceny. V rámci fundamentální analýzy musí investor sledovat zisk, trţby, vlastní kapitál, cash flow a dividendy podniku po dobu několika let. V optimálním případě by tyto hodnoty měly růst alespoň o 10 % kaţdým rokem po dobu 5-10 let. Však čím déle jsou tyto hodnoty sledovány, můţe si být investor více jistý, ţe vybral správnou investici. (www.akcie.cz; Fisher, 2003) 5.8.2

Ukazatelé

Investor by měl svou pozornost zaměřit na ziskovou marži, která by měla být vyšší neţ 10%. Zisková marţe znamená poměr zisku společnosti k trţbám. Čím vyšší má společnost ziskovou marţi, tím méně je náchylná vůči externím vlivům. Další významný ukazatel je poměr cizího kapitálu vůči vlastnímu kapitálu. Tento poměr by měl nabývat niţší hodnoty neţ 2. Čím je vyšší poměr cizího kapitálu vůči vlastnímu, je investice rizikovější. Společnost musí mít dostatek oběţných aktiv, aby bylo schopná dostát svým krátkodobým závazkům. Tedy poměr oběžných aktiv vůči krátkodobým závazkům by měl nabývat hodnot 1,5-2. Dále poměr zisku podniku k jejímu vlastnímu kapitálu by měl dosahovat výše alespoň 15 %. Jedná se tedy o návratnost kapitálu v literatuře označována jako ROE koeficient. Pokud investor zaměří svou pozornost na výše uvedené ukazatele podniku a rozhodne se vloţit své finanční prostředky do akcií společnosti, je zde vysoká pravděpodobnost budoucího výnosu a omezí tak značnou část rizik. (www.akcie.cz; White, 2011 ) 5.8.3

Hodnota akcie

Hodnota akcie je vyjádřena jejím kurzem na burze. Kurz na trhu není stabilní a v čase se mění. Kurz se mění v závislosti na nabídce, poptávce akcie, hospodářských výsledních podniku a prognózách. Právě výkyvy v kurzu akcie skýtá moţnost vydělat na jejím prodeji.


63

Kurz akcie pravděpodobně poroste, kdyţ:            

roste zisk firmy, roste obrat firmy, firma provede úspěšnou rekonstrukci, vzroste základní jmění společnosti, roste dividenda na akcii, vyjde pozitivní zpráva o firmě, roste produkce odvětví, roste zaměstnanost, roste míra investicí v ekonomice, panuje stabilní politické prostředí, klesnou úrokové sazby a je na trhu převis poptávky.

Růst kurzu akcie potenciálním investorům a široké veřejnosti indikuje všeobecně zdravé prostředí uvnitř i vně podniku. V opačném případě kurz akcie klesá, kdyţ:           

poklesne zisk firmy, poklesne obrat firmy, management chybně rozhodne, klesá vyplácaná dividenda, dojde k havárii v podniku, vyjde negativní zpráva o firmě, poklesne produkce odvětví, zaznamenáme významné politické chyby, zvýší se úrokové sazby, rostou ceny a na trhu je převis nabídky. (www.investicniweb.cz)

Kurz akcie odráţí ekonomické zdraví společnosti, ale zrcadlí i vnější situaci, tj. politickou, sociální, ekonomickou, multimediální a technologickou. Obecně můţeme shrnout výhody a nevýhody investování do akcií následovně: Výhody plynoucí z akcií: výnos z pohybu kurzu, dividenda, podíl na významných společnostech v tuzemsku i zahraničí, nulové zdanění výnosů z pohybu kurzu při drţbě akcie delší neţ 6 měsíců, snazší prodej neţ u dluhopisů.

64


Nevýhody plynoucí z akcií: zdanění dividendy, nepravidelná výplata výnosu - dividendy (na rozdíl od dluhopisů), platba poplatků, minimální investice, těţší prodej neţ u podílových listů investičních fondů, riziko akciového trhu, riziko při chybné investici do jednoho titulu. 5.8.4

Investování do akcií v době hospodářské krize

Velká finanční krize bank 2007-2009 Jednalo se o největší finanční krizi bank od roku 1914 a zároveň největší hospodářskou krizi od roku 1929-1941. Zasaţeny byly trhy v USA, Velké Británii a Evropě. V České republice došlo v roce 2009 k poklesu HDP o 4,4 %, v USA o 2,4% a ve Velké Británii o 4,3%.

Obr. 6 Vývoj HDP 2007-2010 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Příčiny krize Za hlavní viníky jsou povaţovány americké obchodní banky, americké investiční banky, brokeři a sdělovací prostředky zveřejňující negativní zprávy o bankách. Americké banky poskytovaly úvěr za 1%ní úrok, coţ vedlo k vysoké poptávce po úvěrech a lidé si je ve velkém zařizovali. Banky neměly jistotu navrácení svých peněz a zvyšovaly úroky. Z nezajištěných úvěrů vytvořily investiční banky


65

certifikáty a cenné papíry. Agentury analytiků je ohodnotily nejvyšším ratingem AAA. Lidé a pojišťovny vlivem rad analytiků tyto cenné papíry kupovali, i kdyţ byly bezcenné a nepodloţené hodnotou. Kdyby byl zakázán nepodloţený rating akcií, který měl za účel pouze ovlivnit kurz, byly by kurzy akcií velkých bank na hodnotě ½ aţ 1/3 namísto 1/50 aţ 1/90. Hodnoty akcií klesly i na 1/90 své hodnoty. Banky tak nebyly schopné získat nový kapitál prodejem mladých akcií vlivem nedůvěry a strachu investorů z tak nízké ceny akcií.

Průběh Vlivem nízkých úroků na trhu došlo k velkému přísunu objemu peněz do oběhu, coţ vyvolalo předraţení nemovitostí. Bankovní úvěry byly poskytovány v podstatě komukoliv bez záruky, ţe budou úvěry a úroky spláceny. V USA byly úroky z úvěru proměnlivé a zvyšovaly se, aţ do okamţiku kdy lidé nebyli schopni úvěry splácet. Banky musely ve svém účetnictví účtovat o úrocích jako o ztrátě, protoţe získané finance ze zabavených a levně prodaných nemovitostí nedosahovaly takové výše, aby vrátily bankám dostatek peněz, který byl klientům formou úvěru poskytnut. Banky disponovaly nízkou mírou vlastního kapitálu, proto byly nuceny vyţadovat kapitál od centrální banky, vydávat mladé akcie, nebo vyhlásit bankrot. V červnu 2007 dosáhly ztráty z hypoték do výše 100 miliard dolarů. Nesplacené nemovitosti byly zabaveny. Akcie začaly klesat. V srpnu 2007 došlo ke krachu investičních bank a ztráty v letech 2007-2008 dosáhly výše okolo 400 – 1200 miliard dolarů. Švýcarská banka UBS utrpěla největší ztráty v této krizi ze všech bank na světě. Aby se vyhnula krachu, musela vydat nové akcie, čímţ kurz jiţ vydaných akcií klesl na ¼. Podobně se zachovaly banky a pojišťovny v USA. Desítky bank a fondů uţ takové štěstí neměly a krizi podlehly.

Zamezení krize Krize by nenastala, pokud by došlo ke zpřísnění podmínek pro banky, a to: výše vlastního kapitál minimálně ve výši 10 % z celkového kapitálu, poskytnutí úvěru jen solventním klientům, pevně stanovené úroky po celou dobu splácení.

Příležitost v krizi Pro investory do akcií byla krize příleţitostí, která se naskytne jednou za 80 let. Nejefektivnější investici představoval nákup akcií s poměrovým ukazatelem P/E o hodnotách 4 aţ 7. Jedná se o poměr trţní ceny akcie a průměrného ročního zisku, který podnik vytvářel před 3-5 lety před krizí. Příliš optimističtí investoři nakoupili levné akcie příliš brzy (rok 2007), i kdyţ kurzy akcií klesaly další 2 roky.

66


Růst kurzu Díky vysokému zisku banky Wells Fargo začali akcionáři nakupovat akcie všech amerických bank. Zde dne na den došlo k masivnímu nárůstu kurzu akcií někdy aţ o 40 %. K největší explozi kurzu došlo koncem roku 2008. Ministři financí velkých průmyslových zemí uzavřeli dohodu o pomoci velkým bankám své země nákupem jejich akcií. Vlády současně dosadily bankovní kontrolory, sníţily mzdy bankéřů a dividendy akcionářů. Následně po celém světě došlo k explozi kurzu akcií. V březnu 2009 skončil propad kurzu akcií po téměř 2 letech.

Budoucnost Krize akciových trhů, ke které došlo, není příliš častá. K velkým krachům akcií sice dochází téměř kaţdou dekádu, ale dají se očekávat kvůli extrémnímu předraţení akcií. Krize roku 2007-2009 byla způsobena zbytečným riskováním bank a jejich nezodpovědnému poskytování úvěrů. V současné době jsou jiţ banky přísně kontrolovány a k této situaci by jiţ s vysokou pravděpodobností nemělo dojít. Tato krize dala příleţitost levnému nákupu akcií. Také došlo k diverzifikaci dlouhodobého portfolia, kdy mají investoři moţnost drţet akcie elektráren, telekomunikací a ropných koncernů. Na jaře roku 2009 rostly kurzy akcií bank o stovky procent, proto investor, který je nakoupil v době krize, dosáhl zisku.

Situace v ČR V první fázi srpen (2007 – září 2008) byly dopady na naši ekonomiku minimální, vzhledem k dobré likviditě bankovních institucí, které tak disponovaly dostatkem zdrojů pro poskytování úvěrů. Krize naši ekonomiku postihla 10. října 2008, kdy došlo k nejrozsáhlejšímu výprodeji akcií a k nejvyšší denní ztrátě od zahájení obchodování na nové burze v roce 1993. V tento den se přestalo obchodovat s pěti akciemi. Následující pondělí 13. října došlo ke znovuotevření burzy a k explozi kurzu akcií. (www.euroekonom.cz) 5.8.5

Investování do akcií v době hospodářského růstu

Rok 2013 se vyznačuje rozkvětem světových akciových trhů. Několik trhů se nachází na nejvyšší úrovni od doby velké finanční krize. Sice by se mohlo zdát, ţe v situaci, kdy akciové trhy stabilně rostou o 5 % a více, dojde k pročištění a korekci trhu. Zde je několik faktů, které predikují i budoucí růst akcií: Letošní růst akciových trhů je obdobný minulým letem (rok 2011,2012).


67

Růst indexu S&P 500 vyjadřuje nevyčerpaný potenciál růstu. Privátní investoři investují defenzivně a vlivem negativních sazeb dluhopisů by mohli být nasměrováni na trhy akciové. Díky pozitivním vyhlídkám výsledku hospodaření ekonomických činností dochází k optimistickému přesvědčení investorů. Globální ekonomika se nachází v expanzi, coţ bylo v minulosti spojováno s růstem kurzu akcií. Z výše zmíněných argumentů lze usuzovat, ţe v brzké budoucnosti se udrţí trend růstu kurzů akcií a neočekávají se ţádné finanční krize. (www.finance.cz)

68


Závěr a diskuse

69

6 Závěr a diskuse V úvodu své bakalářské práce jsem si stanovila za cíl seznámit čtenáře s problematikou cenných papírů. Praktická část byla zaměřena na účtování typických účetních případů v akciové společnosti. Dále seznamuji čtenáře s daněmi plynoucími z drţby majetkových cenných papírů u fyzické osoby podnikatele, fyzické osoby nepodnikatele a právnické osoby. Na závěr práce se věnuji investování do akcií v průběhu hospodářské krize a konjunktury. Problematika byla demonstrována na příkladu z nedávné historie a současnosti. Při vypracování bakalářské práce a studiu relevantních zdrojů jsem došla k následujícím závěrům o investování do majetkových cenných papírů, tedy akcií. V dnešní době můţe být potenciálním investorem na trhu s cennými papíry fyzická i právnická osoba disponující finančními prostředky. Subjekty na trhu s cennými papíry mohou investovat do investičních instrumentů, jako jsou např. investiční cenné papíry (akcie, dluhopisy) a podílové listy podílových fondů. Cenný papír můţe vyjadřovat majetkový nárok ale i závazek. Pokud se subjekt rozhodně investovat do cenných papírů, můţe vyuţít dvou způsobů. První způsob je vyuţít Burzy cenných papírů Praha, ale toho lze vyuţít jen skrze prostředníka, tedy člena burzy. Druhou moţností je vyuţít RM-Systému, kde můţe investor obchodovat sám za sebe. Provize za zprostředkování obchodu se v obou případech od sebe příliš neliší. V případě vyuţití RM-Systému jsou náklady za zprostředkování jen v desetinách procent niţší neţ v případě obchodu přes makléřskou firmu či banku. Investování do akcií skýtá příleţitost rychlého zbohatnutí, ale i nezdaru. V případě rozhodnutí o investování do akcie je vhodné vyuţít metod fundamentální analýzy, která napomáhá investorovi vybrat tu nejvhodnější akcii. Fundamentální analýza vyuţívá finanční analýzy k naleznutí podhodnocené akcie s potenciálem budoucího růstu. Pokud se investor stane vlastníkem akcie, je povinen odvádět daně, které z jeho investice plynou. Rizika spojená s investováním do akcií jsou dvojího typu. Jedná se o riziko makroekonomické, tj. riziko inflační. Inflace přichází jako hrozba vnějšího okolí a investor na ni nemá takřka ţádný vliv. Druhým rizikem je riziko trţní, které má společnost částečně ve svých rukách. Riziko vyjadřuje nejistotu úspěchu budoucího hospodaření společnosti.

70

Závěr a diskuse

Z titulu akcií lze získat výnosy dvojím způsobem. Investor můţe akcii nakoupit a následně spekulovat nad růstem kurzu akcie a ve správný okamţik ji prodat. Druhým způsobem vyuţití akcie k dosaţení zisku je její drţení a získávání dividend ze zisku úspěšně hospodařící společnosti. Dle platné legislativy jsou subjekty povinny odvádět ze svých příjmů daně. U cenných papírů tomu není jinak. Povinnost odvádět daně se liší dle charakteru samotného investora. U fyzické osoby nepodnikatele se daně z cenných papírů řídí dle § 8 a § 10 Zákona o daních z příjmů. Fyzická osoba nepodnikatel můţe vyuţít osvobození od daně v případě prodeje akcie, pokud doba od nabytí po prodej je delší neţ 6 měsíců. Tento časový test však bude prodlouţen na 3 roky a tato změna nabude platnosti roku 2015. Avšak jen u příjmů z prodeje cenného papíru vyššího neţ 100 000 Kč. U fyzické osoby podnikatele se danění cenného papírů řídí dle § 7 a § 8 Zákona o daních z příjmů. Fyzická osoba podnikatel nemůţe vyuţít osvobození od daně jako výše uvedený nepodnikatel. Právnické osoby jsou povinny zahrnout příjem z prodeje cenných papírů do základu daně. Výnosy z drţby akcií podléhají zdanění sráţkovou daní u zdroje. Nejsou tedy součástí základu daně. Investor by měl investovat do kvalitně sestavených portfolií. Vhodné sloţení portfolia je kombinace akcií, investičních fondů, termínovaných účtů, spořicích účtů a běţných peněţních prostředků. Tím dojde k vysoké diverzifikaci rizika. Portfolio by se v ţádném případě nemělo skládat pouze z akcií. Je důleţité podotknout, ţe kaţdá akcie a následně i její vývoj kurzu je individuální. Nicméně i výborná diverzifikace nezajistí zcela jistou ziskovost portfolia v kaţdé situaci. Při trendu zvyšování úrokových měr a při růstu cen nerostných surovin dojde v kaţdém případě k poklesu hodnoty portfolia. Dle burzovního cyklu lze usuzovat vývoj hospodářského cyklu. Značný vliv na vývoj burzovního cyklu má i samotné očekávání investorů. Víra investorů v hospodářském růstu do značné míry přispívá k růstu kurzu akcií i v době recese. V době konjunktury dochází u investorů k úbytku finančních prostředků. Centrální banky zvyšují úrokové sazby, aby utlumily příliš rychlý hospodářský růst, a tím dochází k přelévání finančních prostředků do dluhopisů, které s nízkým rizikem zaujmou výhodným zhodnocením. V době recese je tedy vhodné investovat do akcií, protoţe centrální banky drţí úrokové sazby v niţších úrovních, a tím jsou investice do spořicích účtů nebo do dluhopisů nepříliš atraktivní příleţitostí.

Závěr a diskuse

71

Dalším významným faktorem u drţby akcií je čas. Investování do akcií není krátkodobou záleţitostí a optimální doba investice se odhaduje minimálně na 10 let. Investor by měl být připravený na výkyvy hodnot svého portfolia. V případě poklesu kurzu nakoupených akcií by neměl investor propadat panice. Tuto situaci lze vyuţít k nákupu levnějších akcií, a tím zvýšit svůj podíl ve společnosti.

72

Závěr a diskuse

Pouţitá literatura

73

7 Použitá literatura Literární zdroje: DĚDIČ, Jan. Cenné papíry. Praha: Prospektrum, 1994, 220 s. ISBN 80-8543198-X. FISHER, Philip A. Common stocks and uncommon profits and other writings: a step-by-step guide to making money on the stock market [online]. Updated ed. Hoboken [u.a.]: Wiley, 2003 [cit. 2013-05-15]. ISBN 978-047-1445500. IŠTVÁNFYOVÁ, Jana. Cenné papíry a finanční majetek v účetnictví. 1.vyd. Praha: VŠE, 1995, 220 s. ISBN 80-707-9666-9. JUREČKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3258-9. KOTÁSEK, Josef a Jarmila POKORNÁ. Kurs obchodního práva: právo cenných papírů. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, xxviii, 419 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-807-1794-547. KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro kaţdého. 14. aktualiz. vyd. Praha: Polygon, 2004, vii, 417 s. ISBN 80-727-3098-3. KYNCLOVÁ, Daniela. České účetní standardy pro podnikatele s komentářem. vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 64 s. ISBN 80-251-0655-1. NOVOTNÝ, Zdeněk Podniková ekonomika 2. Obchodní akademie Břeclav: Ekon, 2007. PŘIBYL, Zdeněk. Základy práva cenných papírů. 1. vyd. Praha: Nakladatelství V. Kvasnička, 1995, 92 s. Prameny a nové proudy právní vědy, č. 17. ISBN 80858-8905-6. ŠEBESTÍKOVÁ, Viola. Účetní operace kapitálových společností: daňové a právní souvislosti. 3., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2005-, sv. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 8024710277.

74


ŠTOHL, Pavel. Učebnice účetnictví: pro střední školy a pro veřejnost. 9., upravené vyd. podle právního stavu k 1.1.2008. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2008, 201 s. ISBN 978-808-7237-021. VÁŢNÝ, F. Reforma ustanovení švýcarského obligačního zákona o cenných papírech. Časopis pro právní a státní vědu. Brno: Právnická jednota moravská v Brně. Nakladatelství Barvič a Novotný, 1931 WHITE, John. Investing in stocks and shares: a step-by-step guide to making money on the stock market [online]. Rev., updated 8th ed. Oxford: How To Books [cit. 2013-05-15]. ISBN 978-184-5284-534. Legislativní prameny: Cenné papíry: Dohled a podnikání na kapitálovém trhu; Kolektivní investování; Penzijní fondy; Komoditní burzy: podle stavu k ..Ostrava: Sagit, 2004?-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-821-8. Česká republika. Občanský soudní řád. In: 99/1963. 1963. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/osr/ Česká republika. Obchodní zákoník. In: 513/1991. 1991. Dostupné http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/

z:

Česká republika. Občanský zákoník. In: 40/1964. 1964. Dostupné http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/

z:

Česká republika. Zákon o cenných papírech. In: 591/1992. 1992. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/cenne-papiry/ Česká republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992. 1992. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ Česká republika. Zákon o kolektivním investování. In: 189/2004. 2004. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/kolektivni_investovani/ Česká republika. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. In: 256/2004. 2004. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/podnikanina-kapitalovem-trhu/


75

Česká republika. Zákon o účetnictví. In: 563/1991. 1991. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/ Česká republika. Zákon směnečný a šekový. In: 191/1950. 1950. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-191-1950-sb-zakon-smenecnya-sekovy/ Internetové zdroje: Akcie: informace pro Vaše úspěšné investice. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: www.akcie.cz Centrální depozitář cenných papírů. [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.centraldepository.cz/index.php/cz/ Česko letos prodalo první dluhopisy. Výnos vzrostl skoro o čtvrtinu. Byznys.ihned.cz - Trhy a investice [online]. 2012 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-54346290-ceskoletos-prodalo-prvni-dluhopisy-vynos-vzrostl-skoro-o-ctvrtinu Daňaři online. Finanční majetek (cenné papíry a podíly) [online]. 2010 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d26168v34533financni-majetek-cenne-papiry-a-podily/ Daňaři online: Ocenění ekvivalencí. [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d8701v11515oceneni-ekvivalenci/?search_query=ekvivalence&search_results_page= Finance.cz. Pět důvodů proč akcie nadále porostou [online]. 2013 [cit. 2013-0518]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/379335-petduvodu-proc-akcie-nadale-porostou/ Fundamentální analýza. Akcie.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radce-investora/investice-zaklady/fundamentalnianalyza/ Hlavní stránka - Burza cenných papírů Praha, a. s.: Oficiální webové stránky Burzy cenných papírů Praha, a. s. Online data, kurzovní lístek, indexy, grafy. [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/

76


Hodnota akcie: Výklad pojmu se můţe různit. Investicniweb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/univerzita/investovani/2010/8/27/hodnotaakcie-vyklad-pojmu-se-muze-ruznit/ Hospodářský růst a výnosy cenných papírů | Akcie.cz. [online]. 2012 [cit. 201303-19]. Dostupné z: hhttp://www.akcie.cz/odborne-clanky/41264hospodarsky-rust-a-vynosy-cennych-papiru Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky. Euroekonom.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzyclanky.php?type=jz-usa-hypoteky Hypoteční zástavní listy. [online]. 2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15920-hypotecni-zastavni-listy Investice.Finance.cz. Akciová diverzifikace [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/akcie/jak-obchodovat/diverzifikace/ Investice.Finance.cz. Burzovní a ekonomický cyklus [online]. 2013 [cit. 201305-18]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/akcie/co-jsou-toakcie/burzovni-ekonomicky-cyklus/ Investování v ČR. Akcie.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radce-investora/investice-zaklady/cz/ Neţ začnete investovat do akcií: Proč investovat do akcií. Akcie.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radceinvestora/investice-zaklady/nez-zacnete-investovat Patria Online: Zdaňování zisků z obchodování s cennými papíry. Patria online [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.patria.cz/pravo/1907008/zdanovani-zisku-z-obchodovani-scennymi-papiry.html RM-SYSTEM: O společnosti. [online]. 2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.rmsystem.cz/spolecnost/zakladni-informace www.bccp.cz


77

Schváleno: daň se bude platit z cenných papírů prodaných do tří let. IDNES.cz [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/schvaleno-dan-se-bude-platit-z-cennych-papiruprodanych-do-tri-let-p93-/p_dane.aspx?c=A120112_120539_p_dane_zuk Zásady správného investování. Akcie.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radce-investora/investice-zaklady/zasady Zdanění cenných papírů v roce 2013: PenízeNAVÍC.cz. [online]. 2012 [cit. 201303-16]. Dostupné z: http://www.penizenavic.cz/clanky/zdaneni-cennychpapiru-v-roce-2013

78

Přílohy

Přílohy

79

A Účtová osnova pro podnikatele

80

Účetní a daňový pohled na cenné papíry

Recommend Documents