Udržitelné způsoby získávání energie a snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby ve všech oblastech života společnosti KSČM považuje ochranu životního prostředí a zachování udržitelného rozvoje za jeden ze svých základních programových cílů. To se týká i udržitelných způsobů získávání energie a snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby. O tom svědčí především materiál přijatý na 8. zasedání VV ÚV KSČM dne 16. 2. 2009 „Dlouhodobá perspektiva energetických potřeb ČR“, ale také dokument schválený 9. jednáním VV ÚV KSČM ze dne 20. 2. 2009 „Přístupy KSČM k otázkám udržitelného rozvoje v České republice a Evropě“.
1. Udržitelné způsoby získávání energie Za obnovitelné zdroje energie (OZE) je považována energie proudící vody, větru, slunce a biomasy, počítá se mezi ně také využívání geotermální energie ad. Od těchto zdrojů je třeba odlišovat druhotné zdroje energie – využívání odpadního tepla, energie odpadů apod. Za udržitelné zdroje získávání energie považuje KSČM, na rozdíl například od Strany zelených, také bezpečnou jadernou energetiku, zejména rychlé množivé reaktory 4. generace, a v perspektivě jadernou fúzi. 1.1. Možnosti hydroenergetiky Využívání energie proudící vody je i nadále v rámci OZE nejvýznamnější. Umožňuje špičkový provoz, což přispívá ke stabilizaci elektrizační soustavy při výkyvech v poptávce. Zejména průtokové vodní elektrárny jsou ale zranitelné delšími obdobími sucha i velkými povodněmi. Výstavba přehrad a jezů způsobuje změny na přírodě (zatopení území) a vodních poměrech (říční ekosystémy proudící vody změněny na přehradní jezera). Pro další využití energie proudící vody nejsou již v ČR k dispozici významnější lokality. Další výstavba přehrad a jezů je z důvodů ochrany přírody (říčních ekosystémů) problematická. Výjimkou je využívání energie proudící vody na dnes energeticky nevyužitých jezech, za podmínky zajištění přiměřeného průtoku v korytě toku (v propusti). Asociace pro využití OZE v prosinci 2004 odhadovala možnosti zvýšení využití energie proudící vody na 450 GWh za rok a 135 MWe. Společnost ČEZ zde vidí rezervu jen v mírném zvýšení účinnosti turbín. 1.2 Možnosti větrné energetiky Hranice efektivního využívání energie větru je otevřená. Vyšší větrné elektrárny lépe zužitkují energii větru, ale více narušující panorama krajiny. Zdokonalují se větrné turbíny, ale důsledky tajfunu Kyrill v Německu ukázaly, že budou muset být pevnější, takže budou dražší. Po „ekonomickém romantismu“ ve výstavbě větrných elektráren v letech 1990 až 1996 následoval v ČR v letech 1996 až 2002 její pokles. Výkupní ceny elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách uplatňované od roku 2003 jsou velmi vysoké – 2,50 až 3,00 Kč/kWh. Zásadním problémem je nerovnoměrnost a neregulovatelnost větru. Časové využití větrných elektráren činilo v roce 2005 jen 14,8 %. Je-li podíl větrných elektráren vyšší než 5 % výroby elektřiny, výkyvy v jejich výrobě vážně destabilizují elektrizační soustavu. Situaci v Německu, kde je velký podíl výroby ve větrných elektrárnách a zároveň nedostatek rozvodných kapacit, pociťujeme v rámci trhu s elektřinou i v ČR. Při větším podílu výroby elektřiny z energie větru je nutná výstavba záložních zdrojů, což dále elektřinu významně zdražuje, pokud není spotřebovávána na místě (bylo by ji možné využít například k výrobě vodíku elektrolýzou vody). Určitým problémem je spotřeba energie na výrobu větrné 1
elektrárny, vyvedení elektřiny z větrné elektrárny do rozvodné sítě a změna panoramatu krajiny v důsledku instalace větrných elektráren. Zanedbatelný není ani zábor plochy z uvedených důvodů řada obcí již větrné elektrárny na svém území odmítla. V roce 2002 byly ve větrných elektrárnách vyrobeny 2 GWh, v roce 2006 téměř 50 GWh a za prvních šest měsíců roku 2009 pak 142,8 GWh. V roce 2009 byl území ČR ve větrných elektrárnách instalován výkon v hodnotě cca 150 MW. Česká společnost pro větrnou energii počítá s tím, že do čtyř let stoupne instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na úroveň 1000 MW. Tyto kapacity vyrobí přibližně 2,5 TWh elektrické energie, což je prakticky ekvivalent dnešní výroby ve vodních elektrárnách a zároveň plné pokrytí spotřeby Jihomoravského kraje a Vysočiny. Při tomto tempu růstu by do roku 2020 vysoce překročila horní přípustnou hranici podílu větrné elektřiny 5 % a došlo by k vážné destabilizaci elektrizační soustavy ČR. Při uvedené 5% hranici mohou větrné elektrárny vyrábět (při uvažování výroby elektřiny v ČR ve výši roku 2006) maximálně 4 214,4 GWh v roce 2020 (této hranice mohou dosáhnout i dříve). 1.3 Využití sluneční energie V zásadě se nabízejí tři způsoby využití sluneční energie: pasivní i aktivní příjem, sluneční termální kolektory (které vyrábějí teplo pro vytápění či ohřev vody) a fotovoltaické články (které vyrábějí ze slunečních paprsků přímo elektřinu). Možnosti využití solární energie k ohřevu vody a k vytápění limituje plocha disponibilních střech. Maximálně by mohlo jít o 17 PJ1 tepla v roce 2050 (lze využít i porovnání s údaji z Rakouska). Rozsah slunečního záření je daný. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odhadovalo zisk sluneční energie k vytápění slunečními kolektory v ČR v roce 2005 na 103 TJ2, vesměs pro spotřebu výrobce. Už léta se jeví jako efektivní sluneční kolektory na střechách hotelů, restaurací, ubytoven atd. Přesto je jejich zavádění velmi vzácné, vzhledem ke konzervatismu projektantů, malému zájmu investorů a uživatelů staveb i řadě technických problémů spojených s jejich uplatňováním v praxi. Základním nedostatkem je to, že při projektování, výstavbě a rekonstrukci budov je věnována malá pozornost energetické náročnosti budov, resp. hospodárnému využívání energie. Nutný je silnější tlak příslušných orgánů státu i větší zájem uživatelů budov. Na místě je zavedení přísnějších, tzv. skandinávských norem teplotěsnosti stavěných budov. . Možný vývoj využívání slunečních termálních kolektorů v ČR (TJ) Rok 2010 2020 2030 2040 2050 Scénář A (min.) 302 740 1 217 1 981 3 001 B (opt.) 1 868 3 985 7 439 11 129 16 143 C (max.) 4 806 9 630 14 472 19 333 24 216 Zdroj: Asociace pro využití OZE pro MŽP, prosinec 2004
Zatím velmi problematická, ale v časovém horizontu přibližně 50 let mimořádně perspektivní je přímá výroba elektřiny ze slunečních paprsků, tzv. fotovoltaika. Její náklady jsou ale dosud poměrně vysoké - 5-10 Kč/KWh (před 10 lety asi 30 Kč/kWh), zatímco cena elektřiny z klasických zdrojů se pohybuje kolem 1 Kč/kWh. K dalším problémům v této oblasti patří energetická náročnost výroby fotovoltaických článků (při jejich asi dvacetileté životnosti asi 25 % vyrobené energie), vysoké nároky na plochu (solární elektrárny o výkonu elektrárny Temelín by potřebovaly plochu 60 km2), na rozdíl od větrné elektřiny předvídatelná nepravidelnost výroby a přítomnost silně toxických látek ve fotovoltaických článcích. 1 2
petajoule terajoule 2
S vědomím perspektivy těchto zdrojů, ale současně s vědomím jejich dosavadních nevýhod podporujeme pouze výstavbu malých zdrojů, určených pro přímé využití vlastníkem, nikoliv výstavbu velkých solárních elektráren budovaných na zemědělské půdě 1.4 Možnosti využívání energie biomasy Vyšší využívání biomasy v energetice bude narážet na omezené zdroje biomasy a na potřebu přednostně ji využívat jinde. Energetické využití biomasy zůstane až tou poslední možností jejího efektivního využití, i když může patřit nejenom k zajímavým doplňkovým zdrojům paliv a energie, ale i výstupům zemědělské produkce. Podle MPO bylo v roce 2005 získáno z biomasy 23,5 PJ tepla pro domácnosti a 17 PJ mimo domácnosti, tj. celkem 41 PJ tepla. Z bioplynu byl získán 1 PJ, z biologicky rozložitelné části tuhého komunálního odpadu 2 PJ, z průmyslových odpadů a alternativních paliv 1 PJ tepla. Otázkou je, o kolik víc energie lze z biomasy získat. Prakticky není reálné stupňovat výrobu bionafty v ČR, neboť řepku olejku nelze sít na stejné místo brzy po sobě. U možností využívání dřeva se vychází z potřeby přednostně ho používat pro nepalivové účely. Statistika spalování dřeva je neúplná, resp. reálná rezerva je nižší. Největší rezervu paliv a energie z biomasy představuje výroba biolihu. Kromě fyzických limitů získávání paliv a energie z OZE je v ČR problémem také zajištění biomasy pro domácí energetické účely. Na liberalizovaném trhu se totiž může snadno stát, že se bude vyvážet (jako se od vstupu ČR do EU vyváží bionafta do Německa nebo Rakouska). 1.5 Možnosti využití geotermální energie Objektivní přírodní podmínky v ČR větší využití geotermální energie neumožňují. Dosud se používá především k vyhřívání bazénů v lázních. Možnosti využití geotermální energie jsou otevřené, neboť investiční náklady na dva vrty do hloubky 3 až 4 km plus další nezbytné technické vybavení jsou vysoké. Tím ale nemá být řečeno, že geotermální energie nemůže mít místní význam. 1.6 Možnosti tepelných čerpadel V roce 2005 se v ČR pomocí tepelných čerpadel získalo 545 TJ tepla, vesměs k vytápění budov, v nichž byla instalována. I když výše uvedené body nevyčíslily možnosti získávání energie z tepelných čerpadel a z nitra Země, ukázaly, že perspektivy OZE v ČR jsou podstatně menší, než se někdy uvádí. Nejzajímavější je rozvoj využívání energie slunce, a to jak pro výrobu tepla (která je v řadě aplikací efektivní už dnes), tak zejména ve vzdálenější budoucnosti i pro výrobu elektřiny. Technika pro využití paliv a energie z OZE se poměrně rychle vyvíjí. Nasazení některých OZE v kombinaci (nejčastěji se uvádí kombinace slunečních termálních kolektorů a tepelných čerpadel) může snížit nevýhody využívání jednotlivých druhů paliv a energie samostatně. Obvykle to ale znamená další investiční náklady. Jsou možné i kombinace – například elektřina z větrné elektrárny bude využita na výrobu vodíku elektrolýzou vody. Pro základní směry užití paliv a energie bude ale citelným problémem nepravidelnost výroby energie z OZE. Trojnásobně to platí pro zdroje neregulovatelné – větrné elektrárny. Možnosti zvyšování využití OZE v ČR nejsou příliš významné, změnu by přinesly pouze převratné nepředpovídané vynálezy. Pro příštích 20 až 30 let jsou určité rezervy zvyšování využití energie z biomasy, slunečních termálních kolektorů a větrných a vodních elektráren. U biomasy bude konkurovat její využití v zemědělství, potravinářství a dopravě. Odhad možností zvýšení využívání OZE v ČR ukazuje tabulka:
3
Možnosti zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v ČR – přírůstky do roku 2020 Obnovitelný zdroj energie Přírůstek výkonu Výroba tepla za Výroba elektřiny elektráren (MWe) rok (TJ) za rok (GWh) voda 135 0 450 vítr 4 325 0 4 214 biomasa 0 7 115 až 14 230 0 bionafta 0 0 0 dřevo apod. 0 ? 0 geotermální 0 minimální 0 slunce – kolektory 0 103 až 5 000 0 fotovoltaika zanedbatelné 0 zanedbatelné Celkem 4 460 7 218 až 19 230 4 664 Zdroj: Vlastní rozbor J. Zemana; abstrahováno od možných efektů zahraničního obchodu.
2. Vývoj výroby a spotřeby elektrické energie v ČR Dlouhodobý růst výroby a spotřeby elektrické energie se často i odborníky na energetiku uvádí jako zákonitost růstu ekonomiky a životní úrovně obyvatel. Přes určitý pokles výroby a spotřeby elektřiny v ČR v první polovině 90. let v důsledku transformace ekonomiky ČR, spojené s vysokým poklesem průmyslové a další výroby, hrubá výroba elektřiny v ČR ve sledovaných 45 letech výrazně rostla. Hrubou výrobu elektřiny v ČR v dlouhém časovém horizontu 1970-2009 ukazují tabulky na str. 5-8:
4
Rok
celkem
Parní vč. spal.
Jaderné Vodní Přečerpávací Větrné Biomasa elektrárny elektrárny elektrárny elektrárny
1970
35 008
33 300
-
1 708
-
-
-
1975
45 908
44 004
-
1 814
-
-
-
1980
52 656
50 257
-
2 399
-
-
-
1985
58 120
54 052
2 397
1 671
-
-
-
1986
60 606
52 591
6 149
1 876
-
-
-
1987
62 197
49 031
10 701
2 465
-
-
-
1988
64 335
50 420
11 816
2 099
-
-
-
1989
65 132
51 071
12 418
1 643
-
-
-
1990
1990
62 559
48 529
12 585
1 445
-
-
1991
60 528
47 139
12 132
1 319
-
-
-
1992
59 293
45 405
12 250
1 638
-
-
-
1993
58 882
44 659
12 627
1 598
-
-
-
1994
58 705
43 952
12 977
1 776
-
-
-
1995
60 847
46 343
12 230
2 274
-
-
-
1996
64 257
49 604
12 850
2 403
-
-
-
1997
64 598
50 024
12 494
2 080
-
2,969
344
1998
65 112
50 050
13 178
1 884
-
0,561
428
1999
64 692
49 120
13 357
2 215
534,889
0,414
528
2000
73 446
57 563
13 590
2 313
555,3
0,407
382
2001
74 647
57 431
14 749
2 467,4
413
0,2
381
2002
76 348
54 762
18 738
2 845,5
353
1,6
367
2003
83 227
55 557
25 872
1 794
408,3
3,9
373
2004
84 332
55 343
26 325
2 563
543,4
10
565
2005
82 578
54 801
24 728
3 027
643
24
560
2006
84 361
55 007
26 046,5
3 257
703
49
731,1
2007
88 198
59 201,1
26 172,1
2 523,7
431,5
125
968,1
2008
83 518
54 331,5
25 015,3
2 376,3
349,8
244,7
1167,0
2009
82 250
51 682,6
27 207,8
2 982,7
550
288,1
-
Zdroj: ERÚ. (Elektřina z fotovoltaiky není až do roku 2008 statisticky podchytitelná. Biomasa dle MPO. Rok 2009 předběžné údaje.)
5
Celková energetická bilance ČR (v petajoulech, PJ) v letech 1989 až 2005 podle ČSÚ 1989 1993
domácí přírodní zdroje
1884,1 1480,5 1346,5 1246,7 1250,7 1258,2 1342,4 1339,4 1328,9
z toho: tuhá paliva
1725,4 1323,8 1174,4 1078,5 1082,1 1029,0 1038,0 1026,7 1032,6
kapalná paliva
2
4,6
6,4
7,3
7,7
11,1
13,3
14,2
13,1
plynná paliva
8,5
7,9
7,6
7,1
5,2
4,8
5,3
6,8
5,6
prvotní teplo a elektřina
148,2 144,2 143,4 153,0 155,7 213,3 285,7 291,8 277,6
Dovoz
664,8 605,8 787,7 728,3 773,9 785,3 794,6 788,7 834,0
z toho: tuhá paliva
41,2
kapalná paliva
376,2 317,8 360,8 333,5 366,1 367,5 379,0 383,0 427,1
plynná paliva
229,4 239,3 323,1 318,3 327,5 337,1 329,4 306,5 319,0
vývoz
222,5 341,9 376,1 338,5 342,7 345,9 336,5 329,4 327,6
z toho: tuhá paliva
135,6 302,5 292,4 229,7 223,3 218,5 193,0 203,1 197,4
kapalná paliva
54,3
44,5
1997
62,3
2000
45,0
2001
46,5
2002
46,5
2003
49,8
2004
20051)
Ukazatel / Rok
64,0
43,5
28,3
45
40,0
49,2
50,3
44,8
28,2
36,4
plynná paliva
0,3
1,9
1,5
2,0
1,9
3,9
6,1
3,8
čerpání ze zásob
+0,5
-4,4
20,2
11,2
7,3
12,2
43,5
–0,1
prvotní energetické zdroje použité v ČR
2 1750 151,2
z toho: tuhá paliva
1395,5 1056,7 976,5 906,4 916,4 887,4 910,9 900,4 883,6
kapalná paliva
404,6 306,2 305,3 314,7 316,6 313,3 336,9 371,4 395,7
plynná paliva
212,7 250,6 323,8 317,8 338,8 331,9 337,7 335,4 323,9
prvotní teplo/elektř
138,4 136,5 139,1 117,8 121,4 172,3 227,3 235,1 232,0
ztráty celkem
.
621,8 604,5 655,6 640,9 673,5 723,8 741,3 736,4
bilanční rozdíly
.
12,3
konečná spotřeba
.
1058,2 1098,1 1002,6 1056,6 1036,8 1095,6 1110,0 1107,6
1)
1744,7 1656,7 1693,1 1704,9 1812,7 1842,3 1835,2
42,1
1,5
předběžné údaje
6
4,4
5,4
6,7
9,0
8,8
Využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie v ČR v letech 2003 až 2005 Hrubá výroba elektřiny (v GWh) 3 500 Fotovoltaické systémy (odhad) Větrné elektrárny
3 000 2 500
BRKO
2 000
Bioplyn
1 500
Biomasa
1 000
MVE do 1 MW
500
MVE 1-10 MW
0
VE nad 10 MW 2003
2004
2005
Zdroj: MPO BRKO – biologicky rozložitelná část komunálního odpadu
Hrubá výroba tepelné energie (v TJ) 50 000
Solární termální kolektory
45 000 40 000
Tepelná čerpadla
35 000
Biolog. rozl.část PRO a ATP
30 000 25 000
BRKO
20 000 Bioplyn
15 000 10 000 5 000 0 2003
2004
2005
Biomasa domácnosti Biomasa - mimo domácnosti
Zdroj: MPO Pozn. V roce 2004 došlo ke změně metodiky, data proto nejsou s rokem 2003 plně srovnatelná. BRKO – biologicky rozložitelná část komunálního odpadu PRO – průmyslové odpady ATP – alternativní paliva
7
Bilance výroby a spotřeby elektřiny v ČR v GWh Saldo zahr. výměn 1986 60 606 56 212 -1 819 1987 62 197 57 705 -1 340 1987 62 197 57 705 -1 340 1988 64 335 59 822 -2 817 1989 65 132 60 566 -2 783 1990 62 559 58 112 -692 1991 60 528 56 375 -2 530 1992 59 293 55 370 -3 036 1993 58 882 54 976 -2 104 1994 58 705 54 853 -445 1995 60 847 56 880 418 1996 64 257 59 899 -3 1997 64 598 59 956 -1 188 1998 65 112 60 264 -2 461 1999 64 692 59 474 -3 277 2000 73 446 67 741 -10 017 2001 74 647 68 780 -9 539 2002 76 348 70 304 -11 387 2003 83 227 76 633 -16 213 2004 84 332 77 919 -15 717 2005 82 578 76 192 -12 634 2006 84 361 77 884 -12 631 2007 88 198 81 413 -11 469 2008 83 518 77 085 - 16 153 2009 82 250 75 990 -13 644 Zdroj: ERÚ + vlastní dopočet saldo/čistá výroba. Rok Hrubá výroba Čistá výroba
Hrubá spotřeba Konečná spotřeba Saldo/čistá výroba 58 787 60 857 60 857 61 518 62 349 61 866 57 998 56 257 56 778 58 260 61 265 64 254 63 410 62 651 61 092 63 450 65 108 64 872 66 992 68 616 69 945 71 730 72 045 72 049 68 606
50 079 51 821 51 821 52 477 53 271 53 024 49 708 48 148 47 765 49 312 52 155 54 146 53 163 52 196 50 855 52 292 53 775 53 581 54 781 56 388 57 664 59 421 59 753 60 478 57 112
0,032 0,023 0,023 0,047 0,046 0,012 0,049 0,055 0,038 0,008 -0,007 0 0,02 0,041 0,055 0,148 0,139 0,162 0,212 0,202 0,166 0,162 0,141 0,21 0,178
2.1 Možnosti rozvoje palivo-energetického komplexu v ČR Možnosti dalšího rozvoje palivo-energetického komplexu v ČR nejsou příliš optimistické. 2.1.1. Bude se snižovat fyzická dostupnost ropy. Odchod od používání ropy pro výrobu tepla a elektřiny nebude v ČR problematický, neboť ropa se u nás takto využívá v malé míře. Také její využití jako chemické suroviny nepřinese zásadní problémy, byť její cena se bude citelně zvyšovat. Před zásadní problém ale bude v důsledku nedostatku ropy postavena motorová doprava, která je na ropě téměř výlučně závislá a spotřebovává jí obrovské množství. Řešením může být: stále větší odklon od ropy k zemnímu plynu v motorové dopravě; lze ale očekávat, že ropná krize se promítne i do ceny ekologicky příznivějšího a zatím i levnějšího zemního plynu, která se s několika měsíčním zpožděním odvozuje od ceny energetického ekvivalentu ropy; snižování energetické náročnosti všech druhů dopravy; citelné úspory ropných paliv a snížení emisí CO2 mohou přinést i přísnější normy emisí CO2 pro nová osobní auta. Návrh EU na limit 110 g CO2 na ujetý kilometr oproti stávajícím 160 až 165 g mohl být 8
dobrým vykročením, ale výsledkem zřejmě bude kompromis 130 či 120 g, což pro mnohé automobilky nebude mobilizující; výrazné posilování kolejové dopravy na úkor dopravy silniční a letecké a ve vybraných městech i dopravy trolejbusové, což vyžaduje zcela jinou dopravní politiku, než jakou uplatňuje nejen ČR; náhrada kerosinu vyráběného z ropy pro leteckou dopravu (zatím není efektivní); využití biopaliv; používání biopaliv v dopravě ve větší míře limitují omezené zdroje biopaliv a v ČR může být zásadní překážkou i liberalizovaný trh s palivy a energií; větší rozsah případného zavedení vodíkového pohonu dopravních prostředků; hlavním problémem však je zdroj vodíku – v úvahu přichází zemní plyn (tím se ale problém přesouvá ke zdroji zemního plynu), elektrolýza vody (tím se ale problém přesouvá ke zdroji elektřiny) a chemická výroba za podmínky dostatku levné jaderné energie. Z palivo-energetického hlediska se tím nic podstatného neřeší. Studie Vysoké školy chemicko-technologické z roku 2006 dospěla k závěru, že množství energie potřebné na výrobu alternativních pohonných hmot pro motorová vozidla s výjimkou LPG3 a CNG4 je stejné nebo i vyšší, než je využitelná energie v nich obsažená; platí to zejména pro syntetické pohonné hmoty, biopaliva a elektrolytický vodík.
2.1.2. Bude se citelně zdražovat zemní plyn. I v relativně dlouhodobém časovém výhledu bude zemní plyn v dostatečném množství fyzicky dostupný, ale jeho cena významně poroste. Jedinou obranou je výrazné snižování spotřeby zemního plynu a v menším rozsahu i větší využívání OZE. 2.1.3. Bude se snižovat dostupnost tuhých paliv – lignitu, hnědého a černého uhlí. Domácí ložiska tuhých paliv se poměrně rychle vyčerpávají, byť při klesající těžbě se tempo jejich vyčerpávání snižuje. Toto tempo bude záviset na řadě faktorů, zejména na cenovém vývoji ropy a zemního plynu a na postoji společnosti k využívání jaderné energie. Mnohá ložiska hnědého uhlí za územními ekologickými limity jsou ekonomicky nezajímavá, ostatní jsou velmi problematická ekologicky i urbanisticky. Z hlediska energetické strategie ČR je spor o územní limity těžby uhlí v Ústeckém kraji spíše malicherný (při těžbě na úrovni roku 2005 se jedná o 7,7 roku spotřeby hnědého uhlí v ČR), ale zásadní je pro oblast Mostu, kde je těžba uhlí na jedné straně významnou ekonomickou aktivitou a na druhé straně činitelem, který zásadně podvazuje její rozvoj. Zajímavější bude případná těžba některých dosud netěžených ložisek uhlí. V úvahu připadá zejména ložisko Frenštát pod Radhoštěm (zde je ale vážný konflikt s ochranou přírody) a dále ložisko Slaný, lze ale také dotěžit ložiska na Kladensku, Trutnovsku aj. S výjimkou ložiska Frenštát je znepřístupnění uvedených ložisek uhlí v 90. letech předčasným uzavřením dolů vratné jen za cenu enormních investic. Životnost ložisek uhlí v ČR prodlouží připravovaná zásadní modernizace uhelných elektráren společnosti ČEZ. Výsledkem má být zvýšení jejich účinnosti o 10 až 15 %. ČEZ s ohledem na vyčerpávání ložisek uhlí počítá s odstavením elektráren Prunéřov I (440 MWe), Mělník III (500 MWe) a Chvaletice (800 MWe) do roku 2020. Všechny předpokládané úbytky a přírůstky uhelných elektráren společnosti ČEZ znamenají výsledné záporné saldo – snížení výkonů uhelných elektráren v ČR o 1363,3 MWe, které ale musejí být nahrazeny jinými 3
Propan butan – LPG je směs zkapalněných rafinérských plynů – uhlovodíků, obsahující převážně propan a butan a menší množství vyšších uhlovodíků, přičemž poměr obsahu propanu a butanu v LPG je v různých zemích odlišný. LPG vzniká při rafinaci ropy anebo jako kapalná frakce separovaná od metanu v průběhu těžby zemního plynu. Propan butan je v současnosti nejvíce využívaný plyn v dopravě, jako automobilové palivo je využíván již několik desetiletí. Jedná se o levné, z ekologického pohledu příznivé palivo. Díky vazbě na ropu je ale otázkou, zda může být LPG považován za alternativní pohonnou hmotu. 4 Stlačený zemní plyn (CNG) - zemní plyn je přírodní plyn, z chemického hlediska se jedná o směs plynných uhlovodíků s proměnnou příměsí neuhlovodíkových plynů. Jeho hlavní složkou (96 - 98 %) je metan CH4. V dopravě je hlavně využíván stlačený zemní plyn (Evropa), v menší míře zkapalněný zemní plyn (USA). 9
zdroji nebo se musejí ušetřit. Dovoz je reálný pouze u černého uhlí nebo drahého zemního plynu. Bude hodně záležet i na ceně černého uhlí, která se může významně zvyšovat i z důvodu dalšího výrazného růstu cen ropy a zemního plynu. 2.1.4. Existují poměrně značné možnosti využívání atomové energie pro výrobu elektřiny i tepla. Další jaderné elektrárny by měly být technicky o jednu generaci výš než jaderná elektrárna Temelín. Perspektivní není štěpení izotopů, ale stonásobně výkonnější tzv. množivé reaktory, které by „spalovaly“ i vyhořelé jaderné palivo, a zejména termojaderná fúze. Množivé reaktory k dispozici zřejmě budou, průmyslové využití termojaderné fúze zůstává otevřené, podle optimistů nebude dostupné dříve než v roce 2035. Efektivnost nových jaderných elektráren může zvýšit využití jejich tepla k vytápění. 2.1.5. Jak již bylo uvedeno, existují možnosti zvýšení výroby elektřiny a tepla z OZE, ale jsou s nimi spojeny četné problémy, které nelze přehlížet. V ČR jsou rozsáhlé možnosti úspor paliv a energie. Možnosti úspor tepla jsou ve srovnání s možnostmi úspor elektřiny mnohem větší, avšak pro malý zájem se málo využívají. Tento přístup je pro ČR velkým rizikem do budoucna. Cíl ČR snižovat náročnost na PEZ5/HDP a na elektřinu/HDP je nízký a navíc se neplní. Pro efektivní rozvoj ČR je nutné snižování náročnosti na PEZ nikoliv vzhledem k HDP, ale absolutně, při stagnaci absolutní spotřeby elektřiny. Reálné to je, ale ne při dosud uplatňované energetické politice, v níž jsou úspory paliv a energie ve skutečnosti popelkou. 2.1.6.
2.1.7. Reálné vztahy v energetice ČR mohou významně modifikovat možnosti zahraničního obchodu. V roce 2005 dovoz energie do ČR činil 834 PJ a vývoz 327,6 TJ, a ČR tak byla čistým dovozcem 506,4 PJ. ČR je významným vývozcem elektřiny (saldo ČR v elektřině v roce 2005 činilo 12 634 GWh), ale je téměř zcela závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Závislost na dovozu paliv a energie je nutné snižovat, ne zvyšovat, jak nám i EU akutně hrozí. Z uvedených údajů plyne, že v ČR musí nutně dojít k výraznému útlumu spotřeby ropy a uhlí a dost možná i zemního plynu. Náhradou musejí být především razantní úspory paliv a energie, dále posilování role jaderné energetiky a vyšší využívání OZE. 2.2 Možnosti a limity energetické politiky EU Z členství ČR v EU plynou také četné povinnosti, z nichž některé jsou prospěšné, jiné nikoliv. Plně to platí i v energetické politice. 2 22222 Energetická politika EU by nás měla inspirovat k podstatně větším úsporám paliv a energie a k vyššímu využívání OZE (a to nejen současné ambiciózní plány Francie, Německa a dalších zemí). 222222 Nadějné je úsilí o renesanci jaderné energetiky v EU. 2 22222 Problematické jsou požadavky na zavádění trhu se zemním plynem a s elektřinou. Trh se zemním plynem v ČR škodí (při dvou dodavatelích získávají podnikatelé levnější ruský plyn a na domácnosti zbývá dražší plyn norský), trh s elektřinou citelně destabilizuje rozvoj elektroenergetiky. Množící se velké výpadky elektřiny v zemích EU i v USA mnozí experti přičítají také zavádění trhu s elektřinou, který je často v rozporu s fyzikálními zákony (elektřina je proud elektronů, který se nemůže podle přání spekulantů pohybovat protisměrně), vytváří ohromné nejistoty a odrazuje od investic do výstavby nových elektráren. Při rostoucí spotřebě elektřiny roste deficit nabízené elektřiny na trhu a ten nutně vede ke kolapsům v zásobování elektřinou, byť je může primárně vyvolat technická porucha zařízení. S růstem kapacit pro mezistátní přenos elektřiny se situace může 5
Souhrnná energetická bilance 10
dále zhoršit, stejně jako s předpokládaným růstem nedostatku elektřiny v EU. V ČR ceny elektřiny nemusí kopírovat její ceny v EU. 2 22222 S obchodem s povolenkami na emise CO2 souvisejí velké problémy, zvláště když si řada zemí včetně ČR vymohla podstatně větší množství povolenek, než kolik jimi regulované zdroje emitují. Loni na podzim žádala ČR o množství povolenek převyšující emise CO2 z takto regulovaných zdrojů asi o 20 mil. tun. I po snížení jejich počtu rozhodnutím Evropské komise (EK) zůstal ČR citelný přebytek, takže motivace ke snižování emisí CO2 je malá. Rozhodnutí vlády ČR žalovat EK je mimo realitu. Podobná situace je v řadě dalších zemí EU. Nadbytek emisních povolenek nutně vede ke zhroucení jejich cen. Na tom nic nezmění ani uvažované zahrnutí letecké dopravy do obchodu s těmito povolenkami. 2 22222 Vážné problémy souvisejí rovněž s připravovanou ekologickou daňovou reformou (EDR). Při použití metody kvantifikace škod na klimatu CEMT6 (EU) pro emise CO2 a metody Světové banky pro emise tuhé, SO2 a NOx by dávala prostor pro zdanění fosilních paliv v rozsahu 30 až 56 mld. Kč za rok 2005. Záleží ale na kvalitě přípravy EDR a na sociální citlivosti její realizace. Základním problémem připravované EDR je množství výjimek, které příslušná směrnice EU připouští. Při jejich plném použití by z vlastní EDR v první etapě od 1. 1. 2008 mnoho nezbylo. Výnos první etapy EDR v ČR měl podle MF činit 4 až 6 mld. Kč v roce 2008. Ceny se v čase mění v neprospěch fosilních paliv. Nedostatek zdrojů biopaliv při rostoucí poptávce, ale povede k růstu cen biopaliv. Při malé cenové pružnosti spotřeby paliv a energie může EDR přinést podstatně méně pozitiv, než od ní někteří její zastánci čekají. Ač ceny paliv a energie jsou dnes v ČR poměrně vysoké, odezva, která by se projevila realizací opatření vedoucích k razantním úsporám paliv a energie, je malá.
3. Perspektiva energetiky je především v úsporách 3.1 Možný rozsah úspor paliv a energie v ČR do roku 2020 Druh úspor Oblast možných úspor úspory úspory tepla úspory elektřiny ztráta výkonů tepla za kumulované – výkon (MWe) u elektřiny (MWe) rok (TJ/r) (TJ) vytápění domácností 5 300 74 000 0 0 zpracovatelský průmysl 3 700 52 000 0 0 terciární sektor 1 800 26 000 0 0 komunální energetika 300 4 000 0 0 omezení vytápění 0 900 1000 0 elektřinou změna struktury . 22 000 0 dopravy využití tepla . 5 500 0 -300 z elektrárny Temelín využití tepla . 4 800 0 -300 z elektrárny Dukovany využití tepla . 300 0 ? z elektrárny Dětmarovice Zvýšení účinnosti (sl.2) . 14 200 0 -1400 6
Evropská konference ministrů dopravy 11
a vyřazení (sl. 4) uhel. elektráren ČEZ náhrada parovodů Součet
300 11 400
4 000 207 700
0 +1000
0 -2 000
Zdroj: Vlastní rozbor J. Zemana. Některé položky jsou jednorázové, přesné období jejich realizace nelze určit (v 1. sl. proškrtnuto).
MPO předpokládá růst výroby elektřiny při kombinované výrobě tepla a elektřiny (KVET) o 5,6 TWh do roku 2020. Technický potenciál růstu KVET o 36 TWh elektřiny a ekonomický potenciál růstu KVET o 17,4 TWh do roku 2020 je založen na dovážených, a tudíž i značně rizikových kapalných a plynných palivech. 3.1.1. Největší rezervou úspor paliv a energie je vytápění domácností. V roce 2005 spotřebovaly domácnosti na vytápění asi 263 010 TJ tepla. Budou-li se v této oblasti každý rok realizovat úspory ve výši 2 % spotřeby (při rozumné politice je to reálné), budou kumulativní úspory paliv a energie na vytápění domácností v roce 2020 činit asi 74 102 TJ. Výměnou oken a zateplováním starších budov lze uspořit (v závislosti na jejich technickém stavu) 20 až 50 % tepla k vytápění. Výměna oken za tzv. eurookna šetří 20 % energie na vytápění a následné zateplení objektu dalších 15 % tepla na vytápění, u některých starých objektů možná i více. K mobilizaci této rezervy dochází velmi pomalu, jistě i pro vysoké a rostoucí zadlužení domácností. Je nutné hodnotit celkovou energetickou náročnost budov, tj. nejen na vlastní vytápění, ale také na výrobu a distribuci tepla, na větrání, klimatizaci, osvětlení, výtahy a také možnosti využití alternativní energie. 3.1.2. Druhou největší rezervou úspor spotřeby paliv a energie je zpracovatelský průmysl – zde je možné v roce 2020 dosáhnout úspor 51 192 TJ/r 3.1.3. Třetí největší rezervou úspor spotřeby paliv a energie je terciární sektor – v roce 2020 zde mohou úspory dosáhnout 25 522 TJ/r. 3.1.4. Výrazně menší rezervy úspor paliv a energie má komunální energetika – 4 102 TJ/r v roce 2020. Tyto čtyři položky byly odvozeny z národního programu úspor paliv a energie a vyššího využívání OZE v ČR na léta 2006 až 2009 prolongováním až do roku 2020. Při rychlém tempu vědeckotechnického rozvoje se lze důvodně domnívat, že při rozumné hospodářské a energetické politice ČR jsou tyto rezervy reálné. Národní program úspor paliv a energie předpokládá jen velmi malé úspory v zemědělství (105 TJ/r, ale vzhledem ke krizové situaci v zemědělství s těmito úsporami nepočítám) a v dopravě (také 105 TJ/r.). V dopravě se jeví možnost vyšších úspor paliv a energie, plynoucích ze změny struktury dopravy. Lze se důvodně domnívat, že existuje ještě řada možností menších úspor paliv a energie a že také existuje řada menších potenciálů růstu jejich spotřeby. Zde pro zjednodušení předpokládám, že se budou vzájemně kompenzovat. 3.1.5. Čtvrtou největší rezervou úspor paliv a energie je doprava – změny její struktury směrem k energeticky úsporné kolejové dopravě a někde také k trolejbusům. V ČR v letech 1990 až 2005 došlo k 51% absolutnímu zvýšení trakční spotřeby energie motorovou dopravou při nemalé obměně vozidel, intenzivní výstavbě dálnic, elektrizaci dalších železničních tratí a rozšiřování sítí trolejbusů, tramvají a metra. Možnost dosažení úspor trakční spotřeby paliv a energie v motorové dopravě přesunutím části dopravních toků ze silniční dopravy na kolejovou (v některých městech i na trolejbusovou) jen v rozsahu jedné třetiny předchozího zvýšení znamená absolutní úsporu spotřeby paliv a 12
energie v ČR ve výši 22 445 TJ/r. Podmínkou je racionalizace výstavby dálnic (neboť ta vede k dalšímu rozšiřování silniční dopravy), posílení modernizace železničních tratí, zastavení podpory výstavby průmyslových zón bez napojení na železniční dopravu a hypermarketů bez napojení na veřejnou dopravu, odejmutí četných privilegií silniční, letecké a vodní dopravě a reálná preference železniční dopravy včetně nezbytné dostavby železniční sítě, zkrácení řady tratí a další výstavby nových tratí trolejbusů, tramvají a metra na vhodných místech. Návrat části přepravních výkonů na (zpravidla) elektrickou železnici by přitom nemusel vést k růstu spotřeby elektřiny, neboť zavádění úspornějších lehčích drážních vozidel, homogenizace rychlosti na tratích a výstavba důležitých zkracujících přeložek by měly stejné množství elektřiny ušetřit. Změna struktury dopravy ve prospěch energeticky úsporné, ekologicky šetrné a bezpečné kolejové dopravy však v ČR při současné dopravní a hospodářské politice není reálná. ČR potřebuje rozumnou dopravní politiku, tj. převedení významné části přepravních výkonů na energeticky podstatně úspornější kolejovou dopravu. Menší potenciál úspor paliv a energie je v plynofikaci motorové dopravy (používání vozidel na zemní plyn místo na benzin či naftu), v elektrizaci dalších významných železničních tratí a v omezování rychlostních zubů vlivem pomalých jízd. 3.1.6. Pátou největší rezervou úspor paliv a energie je program zásadní modernizace uhelných elektráren ČEZ v ČR, spojený s podstatným zvýšením jejich elektroenergetické účinnosti z nynějších 33 až 37 % o 15 %. Například v případě elektrárny Tušimice II z 33 % na 48 %. Emise CO2 mají klesnout o 15 %. Tato rezerva se odhaduje na 14 183 TJ v roce 2020. 3.1.7. Využití tepla kondenzačních elektráren Dukovany, Temelín a Dětmarovice k vytápění měst nabízí úsporu 10 689 TJ/r. Snížení výroby elektřiny v nahrazovaných teplárnách neznamená ztrátu úspor paliv a energie, ale vznik určitého deficitu výroby elektřiny. Lze důvodně předpokládat, že na centrální vytápění se budou připojovat další střední a malí spotřebitelé energie. Základní parametry tepláren, které lze nahradit teplem z blízkých kondenzačních elektráren Teplárna Dodávka v roce Druh dodávky tepla Palivo Roční výroba 2005 (TJ/r) elektřiny (GWh) České Budějovice
3 200 převážně v páře
hnědé uhlí, zemní plyn
174
Písek
600 asi 50 % rozvodů v páře
hnědé uhlí, těžký topný olej
15
Tábor
741 parovody i (více) horkovody
topný olej
28
Strakonice
970 parovody i horkovody
hnědé uhlí
109
zemní plyn (mazut)
346
černé uhlí, zemní plyn
?
Brno Karviná
4 848 50 % v páře 330 ?
Zdroj: Internetové stránky příslušných tepláren.
13
Zejména v 90. letech byla snaha rozbíjet provozované systémy centralizovaného vytápění, přestože mnohé fungovaly na bázi KVET, tj. značně hospodárně. Ze zařízení KVET pochází asi 15 % elektřiny vyrobené v ČR a 2/3 centralizovaného tepla. Jako místo nového jaderného zdroje se nejčastěji uvádí Temelín. Existující infrastruktura a menší možnosti blokovat jeho výstavbu ze strany protijaderných aktivistů jsou pro tuto lokalitu výhodou. Z hlediska využití tepla elektrárny k vytápění jde ale o lokalitu nevhodnou. Naopak lokalita Blahutovice umožňuje vytápět Olomouc, Přerov, Prostějov a také Ostravsko. Lokalita Blahutovice je spojena s výstavbou přehrady na Bečvě, lokalita na Hradecku by byla zajímavá v případě odstavení elektráren Chvaletice a Opatovice, například pro nedostatek uhlí. 3.1.8. K menším rezervám patří i náhrada nehospodárných parovodních rozvodů centrálního tepla hospodárnějšími horkovodními rozvody. Vzhledem k četným překážkám využití (zejména potřeby technologické páry v řadě průmyslových podniků) se tato rezerva odhaduje jen na 4 008 TJ v roce 2020. Moderní předizolované nebo vakuované parní rozvody mají průměrné roční ztráty jen o několik procent vyšší než horkovodní rozvody, absolutní hodnota se pohybuje mezi 11 až 15 % u parovodů proti 5 až 8 % u horkovodů. Ne všude jsou ale zavedeny. Ztráty závisejí na charakteru provozování odběrů, ne všude je efektivní nahrazovat parovody horkovody. V řadě lokalit tyto náhrady realizují příslušné teplárny. 3.1.9. K menším rezervám úspor paliv a energie patří omezení elektrického vytápění (resp. zvýšení podílu akumulačního vytápění), což má zdaleka největší komplexní energetickou náročnost a významně zvyšuje zimní elektroenergetickou špičku (v 90. letech dosáhlo asi 2 000 MWe a od té doby se pod tlakem rostoucích cen elektřiny nepatrně snížilo). Reálná je asi 50% úspora, tj. 1000 MWe špičkového výkonu 900 TJ. Využití této rezervy se nepředpokládá. Zaváděný trh s elektřinou využití této rezervy ztěžuje. Reálně chrání nízkou cenu elektřiny pro elektrické vytápění. I když uvedený rozbor možností úspor paliv a energie v ČR není zdaleka úplný, ukazuje na značné možnosti úspor paliv a energie v ČR. Lze také předpokládat, že obměnou elektrospotřebičů bude jejich spotřeba elektřiny klesat, ale na druhé straně nejspíše poroste v souvislosti s užíváním nových druhů elektrospotřebičů. Ve „starých“ zemích EU je dosud spotřeba elektřiny na obyvatele mírně vyšší než v ČR. Z předchozích analýz vychází možnost úspor paliv ve výši asi 208 PJ tepla v roce 2020, což není málo. Vzhledem ke klesající fyzické dostupnosti fosilních paliv budou tyto úspory paliv jen nahrazovat jejich rostoucí deficit a je možné, že nebudou stačit. Totéž platí pro teplo. V případě elektřiny i při stagnaci její spotřeby vzniká deficit asi 2 000 MWe, tj. asi 11 473 GWh elektřiny bude nutné nahradit. Snížení výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a.s. ČEZ činí 6 834 GWh/rok. OZE nabízejí náhradu ve výši 7 až 14 PJ tepla (jde zejména o biopaliva pro motorovou dopravu) a 4 664 GWh elektřiny, avšak převážně z nepravidelné a omezeně regulovatelné výroby ve větrných elektrárnách. To není mnoho. Omezení vytápění elektřinou by snížilo deficit elektřiny o už uvedených 1000 MWe špičkového výkonu, což by mohlo pokrýt výpadky v důsledku snížení výroby elektřiny v teplárnách, jejichž dodávky by byly nahrazeny teplem z kondenzačních elektráren. Zůstává zde základní deficit ve výši minimálně 1 000 MWe základního zatížení, který je nutné nahradit. Tento deficit ale může být z důvodů nerealizace úspor vyšší, například 2 000 MWe. Jako základní možnost jeho nahrazení se nabízí nový jaderný zdroj. Žádná jiná cesta nedává lepší výsledky.
14
3.2 Základní překážky úspor energie Realizace načrtnutých možných rozsáhlých úspor paliv a energie v ČR může narazit na řadu překážek. Jak již bylo uvedeno, při současných pravidlech hry je málo pravděpodobné využití tepla kondenzačních elektráren k náhradě některých tepláren i omezení elektrického vytápění, jehož komplexní energetická náročnost je velmi vysoká. Podle zkušeností zejména z USA se obrovským spotřebitelem energie může stát klimatizace budov (v důsledku stále větších letních veder se klimatizace rychle rozšiřuje i v ČR), vozidel (osobní automobil má v důsledku klimatizace až o 20 % vyšší spotřebu paliva, byť z hlediska odsávání benzinových výparů je klimatizace potřebná) a delších silničních tunelů. Nové stavby i rekonstrukce staveb musejí být realizovány tak, aby klimatizace budov nebyla potřebná. Výškové budovy plánovat s rozmyslem, neboť jejich spotřeba energie (mimo jiné na klimatizaci a výtahy) je velmi vysoká. Velkou hrozbou pro úspory paliv a energie je nerealizování nutných strukturálních změn v dopravě. Při dnešní dopravní politice hrozí další růst energeticky náročné silniční a letecké dopravy, a tím i další absolutní růst spotřeby paliv a energie v dopravě. 3.3 Celkový potenciál úspor energie Z uvedených skutečností lze odvodit, že v roce 2020 je možné při uvažovaných úsporách paliv a energie a při vyšším využívání OZE snížit spotřebu tepla o 215 až 227 PJ. Růst elektrárenských výkonů je málo významný, protože jej zajišťují z velké části nepravidelně pracující a neregulovatelné větrné elektrárny, které pracují jen asi 15 % roku, vyžadují zálohování a vyrobí jen asi 4 214 GWh elektřiny za rok, což není mnoho. Nepokryje to ani úbytky výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, ke kterým nutně dojde v důsledku nedostatku uhlí. Redukcí elektrického vytápění lze snížit spotřebu až o 1 000 MWe špičkového výkonu. Převážně stabilní přírůstek (135 MWe) představují pouze průtočné vodní elektrárny, ale i jejich výroba může být negativně ovlivněna suchými obdobími. Při dnešní spotřebě elektřiny vzniká deficit minimálně 1000 MWe základního výkonu. Ani při realizaci nemalých úspor elektřiny nejsou reálné absolutní úspory spotřeby elektřiny do roku 2020, ale pouze stagnace její spotřeby. Uvedené výsledky výpočty možných úspor paliv a energie v ČR se mohou zdát příliš vysoké a při současné energetické politice zjevně nereálné. Alternativou je ale stupňující se energetická krize, která může významně podvázat rozvoj ČR.
Závěr: V podmínkách České republiky je nutno, aby KSČM jako priority k ekonomicky, ekologicky i sociálně udržitelné výrobě a spotřebě energie prosazovala (v tomto pořadí): a) úspory při výrobě a spotřebě energie, v jejich materiálové a dopravní náročnosti b) zvýšení podílu bezpečné jaderné energetiky, podporovat vývoj její nové generace c) zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) Přitom je potřeba, aby KSČM prosazovala omezování spalování fosilních paliv perspektivou jejich budoucího využití v chemickém průmyslu.
15
s
Příloha Deformace cen paliv a energie v ČR v letech 1993 až 2005 v mld. Kč Položka/rok Přímé dotace státu na 1.1. centralizované teplo pro obyvatelstvo 1.2. útlum těžby uhlí 1.3. útlum těžby uranu 1) 1.4. úspory paliv a energie a obnovitelné zdroje 1.5. Změna systému vytápění 2. Nepřímé křížové dotace cen 2.1. zemního plynu celkem z Transgaz 2) 2.1.1. zemního plynu domácnostem 3) 2.2. elektřina domácnostem 4) 2.3. chybné tarify elektřiny domácnostem 5) 3. Daňové úlevy /Tax relief 3.1. sazba DPH 5% pro paliva a energie 6) 3.2. 22% DPH na elektřinu z obnovitelných zdrojů 3.3. z nemovitosti k ekologizaci energetiky - písm. r 3.4. u spotřební daně na ekologické pohonné hmoty 3.5. u DPH bionafta (hrubý odhad) 3.6.-osvobození paliv a energie spotřebovaných v dopravě od daní
1993
1994
1995
5. Ostatní vlivy 5.1. nízké investice na rozvoj těžby uhlí 5.2. relativně vysoké výkupní ceny elektřiny k cenám tepla
1997
1998
1999
5,631
6,588
7,300
7,016
4,327
0,407
0,236
2,793 0,993
3,348 1,908
3,287 1,303
3,600 1,400
2,700 1,200
2,905 1,319
2,682 1,230
0,400
0,400
0,200
0,230
0,350
0,370
0,554
.
.
.
.
2,379
1,473
2,015
x
0,400
1,500
2,400
6,300
0,756
-0,500
0,557
.
2,191
4,442
4,520
2,468
-0,380
5,919
7,708
9,148
11,-
8,377
9,089
8,523
-0,336
0,679
-0,959
1,491
3,264
4,139
6,334
.
.
12,718
12,110
12,139
2,070
2,227
x
x
x
x
x
0,118
0,107
0,000
0,042
0,065
0,078
0,101
0,113
0,100
0,462
0,897
1,355
0,322
1,498
1,858
2,330
0,000
0,045
0,019
0,023
0,141
0,118
0,220
3,662
3,600
4,540
5,078
5,552
5,318
6,421
13,206
11,648
10,283
7,417
6,634
15,52631,052
16,43232,865
18,11136,221
18,52437,049
4. Neinternalizované externality paliv a energie 4.1. ekologické škody / external damages by emis-sions - tuhé, 19,802 16,566 SO2, NOx 7) 4.2. ekolog. škody - CO2 8) 10,02311,4920,05 22,97 4.3. ekonomické znevýhodnění . znečišťovatelů 4.4. nízké poplatky za těžbu paliv 4.5. zaostávání rekultivací 4.6. jaderná koncovka 9) 4.7. pojištění jaderných rizik
1996
.
13,49926,999 .
15,4 - 17 .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
. 1,314 0,025
. 1,263 0,025
. 1,263 0,025
. 1,285 0,025
. 0,942 0,013
. 0,632 0,019
. 0,859 0,020
.
.
.
.
.
..
.
.
.
.
.
..
16
5.3. stanovení výkupních cen elektřiny dohodou výrobce a distributora 5.4. změna výkupních cen elektřiny od průměrných k . mezním nákladům 5.5. nízké odpisové sazby – . minimum 5.6. vliv ekoinvestic na cenu . elektřiny ČEZ 5.7. saldo v dopravě (jen část na paliva a energii) 5.8. monopolní předražení elektřiny, zemního plynu, centralizovaného tepla 5.9. chybná konstrukce výkupních cen elektřiny 5.10. neregulované nájemné vodních elektráren
.
2. Nepřímé křížové dotace cen 2.1. zemního plynu celkem z Transgaz 2) 2.1.1. zemního plynu domácnotem 3) 2.2. elektřina domácnostem 4) 2.3. chybné tarify elektřiny domácnostem 5) 3. Daňové úlevy /Tax relief 3.1. sazba DPH 5% pro paliva a energie 6) 3.2. 22% DPH na elektřinu z obnovitelných zdrojů 3.3. z nemovitosti k ekologizaci energetiky - písm. r 3.4. u spotřební na ekologické pohonné hmoty 3.5. u DPH bionafta (hrubý
.
.
.
0,000
0,000
.
.
6,6 - 11,4
.
..
.
.
15
.
.
0,000
.
.
0,000
1,8-2,4 .
.
11,139
21,321
29,693
37,672
37,726
35,214
29,468
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..
.
.
.
.
.
..
8,108
12,839
16,930
16,161
15,696
14,857
46,58858,678 1,429
57,14170,651 1,639
72,68888,214 0,663
55,96672,400 2,090
39,67157,881 2,460
40,84859,372 2,649
2,167
4,593
1,788
1,443
1,199
1,331
28,671
36,797
38,913
39,359
42,936
46,974
Celkem chybné vnitřní relace 10) 6,476 – minimum 11) Celkem podhodnocení – 44,243minimum 54,266 Celkem pozitivní podpora 12) 0,822 Výnos spotřební daně za paliv a . maziv pro topné Výnos spotřební daně za 26,- 13) pohonné hmoty Položka/rok Přímé dotace státu na 1.1. centralizované teplo pro obyvatelstvo 1.2. útlum těžby uhlí 1.3. útlum těžby uranu 1) 1.4. úspory paliv a energie a obnovitelné zdroje 1.5. Změna systému vytápění
.
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
0,087
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
0,000
2,728 1,187
0,982 0,940
1,936 1,215
1,989 1,062
4,287
3,379
3,329
1,568
1,696
1,948
2,078
1,821
0,847
1,682
1,753
1,419
0,799
0,822
0,459
7,400
4,-
0,000
0,000
0,000
0,000
1,818
0,000
0,000
.
.
.
-1,682
-2,25
-3,785
0,707
.
.
4,598
5,404
6,171
2,165
.
.
2,295
2,493
2,552
2,545
2,354
2,632
0,105
0,152
X
X
X
X
0,082
0,058
0,038
0,025
0,016
0,012
1,090
0,947
1,496
1,817
0,98
0,912
0,315
0,206
0,835
0,836
X
X
17
0,000
0,018
odhad) 3.6.-osvobození paliv a energie spotřebovaných v dopravě od daní
8,134
8,179
4. Neinternalizované externality paliv a energie 4.1. ekologické škody - tuhé, 6,809 6,444 SO2, NOx 7) 4.2. ekolog. - CO2 8) 19,80521,11539,609 42,230 4.6. jaderná koncovka 9) 0,605 0,661 4.7. pojištění jaderných rizik 0,020 0,0202 5. Ostatní vlivy (pro ostatní nejsou dostupná data) 5.7. saldo v dopravě (jen část na 35,712 28,130 paliva a energii) Celkem chybné vnitřní relace 10) – minimum Celkem podhodnocení 11) – minimum Celkem pozitivní podpora 12) Výnos zdaň.paliv a maziv pro topné účely Výnos spotřební daně za pohonné hmoty
8,251
9,295
11,025
12,957
5,251
7,151
4,214
4,268
21,94143,882 0,759 0,022
22,81445,627 0,906 0,030
24,52249,0045 1,248 0,030
25,78251,564 1,682 0,028
34,816
38,686
35,472
36,438.
13,816
9,404
6,171
2,872
.
.
44,35263,191 3,803
42,58963,603 2,907
43,34665,287 4,244
48,28567,709 4,756
48,50272,025 2,817
52,18776,968 1,771
0,283
1,077
1,199
0,223
0,169
0,297
47,286
54,835
55,370
58,412
67,191
75,420
27,47554,950 0,030
Vysvětlivky k tabulce: 1) Protože asi 80% těžby uranu v Československu šlo na výrobu jaderných zbraní, takže na energetiku připadá asi pětina nákladů vynakládaných na útlum těžby uranu. 2) ztráta Transgazu z vnitrostátní plynárenské činnosti po jeho transformaci k 1.1.1994 3) celkové nepřímé křížové dotace cen zemního plynu, placené ostatními domácnostem. V r. 1999 velkoodběr a domácnosti spolufinancovaly podnikatelský maloodběr cca 0,585 mld. Kč. 4) Nepřímé křížové dotace cen elektřiny obyvatelstvu placené ostatními odběrateli domácnostem. Od r. 2001 podnikatelský maloodběr spolufinancoval velkoodběr, v menším rozsahu i domácnosti. V r. 2000 přispěl velkoodběru 1,682 mld. Kč a domácnostem 0,72 mld. Kč, v r. 2001 přispěl velkoodběru 2,24 mld. Kč a domácnosti mu přispěly cca 0,482 mld. Kč, v r. 2002 přispěly velkoodběru domácnosti 1,565 mld. Kč a maloodběr 2,22 mld. Kč. V r. 2003 doplatil velkoodběr 707 mil. Kč a maloodběr 857 mil. Kč. 5) chybné tarify elektřiny domácnostem říkají, kolik zaplatily úsporně topící domácnosti bez elektrického vytápění domácnostem topícím z hlediska komplexní energetické náročnosti mimořádně náročnou elektřinou. 6) u DPH 17% účetní přidané hodnoty. V r. 2004 15% účetní přidané hodnoty a od r. 2005 půjde o 14% účetní přidané hodnoty. V l. 1993-7 se týká uhlí, zemního plynu, uranu, elektřiny a tepla, od r. 1998 jen centralizované teplo obyvatelstvu a těžba uranu, jež se ale pro utajení individuálních dat neuvádí. Počínaje r. 2000 nová metodika, takže starší údaje nejsou zcela srovnatelné. 3.2. = elektřina z obnovitelných zdrojů. K 1.1.2003 ztratila smysl, neboť stát zavedl velmi vysoké výkupní ceny elektřiny z malých vodních a z větrných elektráren. 3.3. = pětileté osvobození od daně z nemovitosti domů, jež se zateplily nebo přešly na ekologicky šetrné vytápění (v posledních letech ale už jenom dobíhají starší osvobození) + osvobození pozemků s parovody a horkovody v r. 1998 činilo 1 198 000 Kč. K 1.1.2004 stát převedl ze snížené do základní sazby DPH všechny výrobky, dosud zvýhodněné z důvodu ochrany životního prostředí, úspor paliv a energie a využití jejich obnovitelných zdrojů, takže položka ztrácí počínaje rokem 2004 smysl. Bod 3.6. - jde o osvobození letecké a vodní dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty a o osvobození mezinárodní dopravy (v l. 1993-6 chybí mezinárodní železniční doprava) od placení DPH za paliva a energii jimi spotřebovanou. 7) metodou Světové banky. Závisí i na kursu USD-Kč, čímž je nutné vysvětlit uváděné zvýšení škod v r. 2003. 8) metodou EU - CEMT - 1-2% HDP + podíl energetiky na emisích CO2. Jde o odhad značně hrubý. 9) nedoplatek dle původních odhadů nákladů na hlubinné jaderné úložiště. 10) Celá 2 + 5.2. + 5.3 + 5.9. + 5.10 a 5.11. Mimo zůstávají položky 2.1. (v zásadě duplicita při dvojím překřížení), 4.3. (alternativa k 4.1 a 4.2.), 5.7. (jen částečně se týká paliv a energie) a 5.8. (mimo paliva a energii). 3.2. Je neodůvodněnou daní na obnovitelnou energii. 11) 1.1. + 1.2. + 1.3. + 1.5. + 3.1. + 3.6. + 4.1. + 4.2. + 4.4. + 4.5. + 4.6. + 4.7. + 5.1. + 5.4. + 5.5.+ 5.6. Údaje za jednotlivé roky jsou významně ovlivněny nestejnou šíří odhadů. Např. proti nejvyššímu r. 1996 a 1997 jsou nevyčísleny položky ve výši 21,6 a 26,4 mld. Kč, které se příliš nesnížily a v r. 1997 nově 2,379 mld. Kč. 18
12) 1.4. + 3.3. + 3.4. + 3.5. 13) zahrnuje i naftu pro topné účely. 1. - 1.1., 1.2., 1.3.,1.4. dle MPO, u 1.1. 1997-9 přičteny kompenzační dotace obyvatelstvu dle Statistické ročenky 2000, 1.5. dle MF, u neodůvodněných odborný odhad 2. Transgaz dotuje podniky i domácnosti. Domácnosti dotují i podniky. U elektřiny průmysl dotuje domácnosti, dále domácnosti bez elektrického vytápění dotují domácnosti s elektrickým vytápěním. 3. údaje o účetní přidané hodnotě. 4. výši znevýhodnění vypočetl J. Seják. Nízká poplatky za těžbu jsou s otazníky, neboť ekonomická teorie nám nedává postup k jejich stanovení. U zaostávání rekultivací chybí data. Pojištění jaderných rizik vypočteno z atomového zákona a požadavků tzv. Vídeňské úmluvy. 5.4. - dle dat a.s. ČEZ při výrobě v daném roce. 5.5. Na základě poslední energetické ročenky z r. 1996 (pak už se nedělala), obsahuje jen velkou energetiku. 5.6. dle ČEZ. 5.7. Obsahuje i osvobození u spotřební daně za ekologicky šetrné pohonné hmoty a nižší sazbu DPH u bionafty, uváděnou v 3.4.-3.5. Vzhledem k těžko předvídatelným pohybům kursu Kč je odhad 5.8. nepřesný. Výnos zdanění paliv a maziv pro topné účely dle MF.
Poznámky k rozvoji palivo-energetického komplexu. Z hlediska dlouhodobé strategie rozvoje palivo-energetického komplexu není rozhodující, zda uhlí, ropy, zemního plynu či uranu je pod zemí více nebo méně či o kolik je jich v zemi více ve srovnání s tzv. ověřenými zásobami. Při současných trendech velmi rychlé exploatace ložisek fosilních a jaderných paliv bude jejich životnost rychle klesat a ceny paliv a energie z nich vyrobené budou rychle růst, o ohrožení klimatu v důsledku masového spalování fosilních paliv nemluvě. Pro energetickou strategii ČR je podstatné, že efektivně využitelných ložisek uhlí a uranu máme relativně, ale zdaleka ne absolutně dost, a že naše domácí zdroje ropy a zemního plynu jsou zanedbatelné, takže tyto suroviny musíme v rozhodující míře dovážet. Dovoz ropy a zemního plynu ale bude narážet na růst jejich cen a v případě ropy i na její klesající dostupnost a také na možné politické komplikace. Zatímco emise tuhých látek, SO2, NOx, CO a těkavých organických látek z palivoenergetického komplexu ČR se v 90. letech 20. století podařilo zásadně snížit (pokles ale začal již v 80. letech) a mírné snižování emisí těchto škodlivin pokračuje i po roce 1999, emise hlavního skleníkového plynu – oxidu uhličitého (CO2) po citelném poklesu v 1etech 1990-95 stagnují zhruba na úrovni 75 % těchto emisí v 80. letech. Měrné emise CO2 jsou v ČR proti zemím „evropské patnáctky“ výrazně nadprůměrné, a to na málo vypovídající ukazatel HDP i na průkazný ukazatel na obyvatele. ČR v roce 2004 emitovala na jednoho obyvatele 11,8 t CO2, zatímco průměr 15 „starých“ zemí EU v roce 2000 činil 8,7 t. To má řadu negativních ekonomických i ekologických dopadů. Zejména v oblasti materiální výroby dochází k poklesu spotřeby paliv a energie, a tím i emisí včetně CO2. K prudkému růstu emisí CO2 však dochází v motorové dopravě. Podíl motorové dopravy na energetické náročnosti ČR se v letech 1990 až 2005 zvýšil přibližně z 10 % na 20 % a její podíl na emisích CO2 se zvýšil ze 6 % na 13,5 %. Situace ale může být i horší – například v USA se silniční a letecká doprava podílí na emisích CO2 35 až 40 %. Alespoň občanům vyššího věku je dnes zřejmá sílící změna klimatu. Celkově je v ČR podstatně tepleji, klasické jaro a podzim se stávají minulostí, zimy bývají až na výjimky velmi mírné a léta horká, stále častější jsou rekordní povodně, sucha, vichřice atd., jsme svědky pronikání cizích druhů rostlin a živočichů, nemocí atd. z jihovýchodu. Arktida v létě rozmrzá mnohem více než v minulosti, do roku 2030 bude zřejmě v létě rozmrzat celý Severní ledový oceán, ubývají i ledovce v Grónsku. Nížinné pobřežní regiony jsou ohroženy zvyšováním hladiny moří (nyní o 3 mm za rok). Vyšší teploty napomáhají zamořování vodních nádrží sinicemi a dnes již ohrožují i chlazení mnohých elektráren, fotochemický smog z emisí motorových vozidel a slunečního záření nahrazuje smog ze spalování uhlí atd. Budoucí vývoj bude záležet i na přístupu společnosti. Proti změnám klimatu se lze bránit aktivně – snižováním emisí skleníkových plynů, i pasivně – realizací opatření ke zmírnění nepříznivých dopadů těchto změn (například
19
v lesním hospodářství posilováním přirozené a různověké druhové skladby lesů, nebo ve vodním hospodářství prosazováním ekologických prvků protipovodňové ochrany). Nedostatečné využívání úspor paliv a energie v ČR Národní program hospodárného využívání paliv a energie a podpory využívání obnovitelných zdrojů energie na léta 2006 až 2009 hodnotí výsledky obdobného programu na léta 2000 až 2004 jako neúspěšné. Energetická náročnost (spotřeba primárních energetických zdrojů na HDP) klesala jen o 0,4 % za rok, ač se plánovalo její snižování o 2,6 % ročně, spotřeba elektřiny na HDP klesala o 1 % za rok, ačkoliv její pokles měl být dvojnásobný. Určité zlepšení v letech 2005 až 2006 je dáno jen zrychlením růstu HDP. Potenciál úspor paliv a energie na léta 2006 až 2009 se odhaduje na 400 PJ, ekonomicky nadějný potenciál úspor paliv a energie na 170 PJ a v konečné spotřebě na 40 až 45 PJ při celkových investicích 11 až 18 mld. Kč. Jde tedy o 11 PJ za rok. Úspor energie ve výši 14,83 PJ má být dosaženo ve zpracovatelském průmyslu, 21,17 PJ v domácnostech, po 0,42 PJ v zemědělství a v dopravě, 7,29 PJ v terciárním sektoru a 1,17 PJ v komunální energetice. U OZE se pro rok 2010 předpokládá využití 63,89 TJ, z toho biomasa má zajistit 50,96 TJ. ČR v roce 2002 spotřebovala na jednoho obyvatele 171,1 GJ primárních energetických zdrojů (PEZ) a 5 886 kWh elektřiny, zatímco „evropská patnáctka“ asi 163,6 GJ a 6 719 kWh. Za čtyři roky má být na uvedený program vynaloženo 6,9 mld. Kč z rozpočtů ČR, 1,5 mld. Kč ze zahraničních zdrojů (zvláště z EU), a 4,1 mld. Kč z ostatních zdrojů. Celkově uvažovaných 12,45 mld. Kč za čtyři roky není mnoho. Nástroje programu lze rozdělit na legislativní, ekonomické a informační, cíle mají vesměs indikativní charakter. Využívání úspor paliv a energie v ČR je i nadále zjevně nedostatečné vzhledem k možnostem i vzhledem k potřebám. Dokládají to také údaje o výši podpory úspor paliv a energie v ČR z veřejných rozpočtů, uvedené v tab. 1. Tab. 1. Podpora úspor paliv a energie v ČR z veřejných rozpočtů (mil. Kč) Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rozpočty státní 252 255 383 422 211 230 363 327 . . . . . . . veřejné . . . . . . 387 349 361 246 144 122 144 128 185 Zdroj: státní – návrh věcného záměru zákona o hospodaření energií z 27. 1. 1999; veřejné – Ročenky ŽP ČR.
Potřeba dosáhnout razantních úspor paliv a energie se hrubě podceňuje na všech úrovních, navzdory zákonu o hospodaření energií z roku 2000 (na základě požadavků EU). Závěry auditů o vážném riziku nadměrné spotřeby paliv a energie (ohrožení perspektivy firmy rostoucími náklady na paliva a energii) často nevedou k přijímání opatření k výrazným úsporám paliv a energie, i když jsou tato opatření většinou podnikově efektivní. Nevyužívá se metoda EPC (Energy Peformance Contracting), tj. splácení úvěru na realizaci úsporných opatření z ušetřených nákladů na paliva a energii. Metodu EPC zkompromitovala praxe 90. let, kdy byla energetická hospodářství organizací pronajímána pochybným firmám, které je bez řádné údržby exploatovaly a nakonec je vrátily ve velmi špatném technickém stavu. ČEA část svých peněz na podporu úspor paliv a energie z fondů EU přesunula na podporu využívání OZE, protože nebylo dost projektů úspor paliv a energie, které by splňovaly podmínky podpory. Zákon o hospodaření energií sice ukládá mnohé povinnosti, ale zdaleka ne všichni je plní. Vymahatelnost tohoto zákona je (stejně jako vymahatelnost práva v ČR vůbec) nízká. Diskusní panel Společnosti pro trvale udržitelný život konaný 6. 2. 2007 viděl zlepšení v oddělení výkonu přenesené státní správy od samosprávy.
20
