1997 Letošní rok začal celkem z ostra. Jiţ 11. ledna se konala valná hromada svazu, která byla mimořádně svolána díky rezignaci Richarda Beckeho na místo předsedy svazu. Na valnou hromadu jsme letos nejeli s prázdnou. Vezli jsme spolu s Patrikem můj návrh na změnu pravidel kategorie C a já navíc kandidoval do revizní komise svazu. Navrhoval jsem v podstatě dvě zásadní změny v hodnocení Céček. První bylo uvolnění omezení akrobacie s tím, ţe je povoleno vše v kontaktu mimo akrobacie, kdy partnerka má své boky výše jak ramena partnera a zároveň svou hlavu níţe neţ své boky. Druhá zásadní změna se týkala hodnocení akrobacie, která by se měla hodnotit samostatně stejně jako v kategoriích A a B. Výjimkou by však bylo bodové hodnocení, které by bylo v rozmezí 0 – 5 bodů. Valná hromada probíhala nečekaně v klidu bez větších výstupů a hádek. V klidu byl zvolen nový výbor a revizní komise, do níţ jsem byl bez problémů zvolen spolu s Luckou Himllovou a Danem Kobrem. Předsedou svazu se stal Václav Kosmák a dalšími členy výboru byli zvoleni Richard Becke, Jiří Hilger, Alexander Klimeš a Zdeněk Švarc. Václav Kosmák sice tápal a nebyl v obraze, ale snad se do toho časem dostane. Na začátek si vzal hodně velké sousto a to je nominace na MS a ME. Bohuţel díky delší diskusi na téma nominace, uţ nezbyl čas na mé návrhy na změnu hodnocení Céček a vše bylo posunuto na zasedání rady výboru, která se měla sejít jiţ 8. února na soutěţi v Praze. Celou cestu domů jsme s Patrikem a Janou diskutovali na téma vše moţné a nemoţné aneb Patrik je Marťan či ne. Bohuţel i přes dlouhou cestu vlakem jsme se k ţádnému závěru nedostali, tudíţ Patrik i nadále zůstává tím čím je a to .........
…posuďte sami
8. února bylo vše jinak, jak mělo původně být. Václav Kosmák situaci nezvládl a zasedání rady výboru se nekonalo. Kosmák byl rozčarován a vše bylo odsunuto aţ na další soutěţ v Praze 22. 3. Vlastní soutěţ však uţ probíhala podle našich představ. Soutěţilo se v kategoriích dětí, ţáků, juniorů, B a A. V Béčkách jsem soutěţil já se Zuzkou a Milan s Mončou. Brácha zajel bez chybičky a suverénně postoupil do finále. Z toho byli dosti nemocní Ostrovácí, neboť Michal Domek musel zvítězit, aby měl body na Áčka. Já se Zuzkou jsme trochu zaváhali a byly z toho opravky. Ty nás však nevyvedli z míry a bez problémů jsme postoupili do finále. Co více jsme si mohli přát. Tandem Brácha & Brácha fungoval perfektně. Troje závody – třikrát dvojité finále Brácha & Brácha. Po finálové krokovce se Milanovi dostalo uznání, neboť opravdu zajel skvěle. Já se Zuzkou jsme zajeli taky čistě a vše měla rozhodnout akroba. Tu sice brácha nezajel tak čistě jak v základním kole a na závěr málem nezvedl závěrečnou pózu, ale nakonec to vše stačilo na vítězství. Na druhém místě skončil Domek, třetí byl Křišta, čtvrtý Otta Kalivoda a na výborném pátém místě jsem skončil já se Zuzkou. 1
Mistrovství Prahy byla věnována velká pozornost v tisku a tak Milan s Mončou se objevili na novinových stránkách deníků Slovo a Večerník Praha. Chvály a uznání se jim dostalo neúrekom a konečně vytřeli praţákům zrak a ukázali jim, ţe jsou momentálně na Kampě špička, která umí tancovat oproti jiným tzv. osobnostem českého rock and rollu. (Haupt a spol.) Z Prahy jsme se vraceli aţ v neděli časně z rána autobusem, neboť se konala stávka ţelezničářů. Já spal u bráchy na kolejích a Zuzka u příbuzných. Cesta domů proběhla podle plánů a tak jsme ještě před poledne byli doma. Jo byla to paráda. Teď máme s bráchou nominaci na Áčka a můţeme se jenom těšit aţ si je obhájíme a jsem zvědav kdo si je obhájí první.
Milan Bartík, Jaromír Bartík, Monika Chmelinová, Zajíček miláček, Myšák ušák a Zuzana Bajerová. Sestava pro Mistrovství Prahy 1997
Gratulace, květiny, úsměv, klopení zraku… Jo, byli jsme pátí v té nejsilnější a nejnabitější soutěţi v roce 1997
Lesk a sláva vítězů. Milan s Mončou na vrcholu. Poprvé se jim dostalo uznání od všech. I od těch kdo jimi opovrhoval a kdo je neuznával. Jo, byli nejlepší! Monča se snaţí za kaţdou cenu ukázat, kdo je nejlepší. Přece ona. Ti kdo totiţ nejsou vidět, se nepočítají... Úspěšné kvarteto 2
Teď nás čeká soutěţ ve Zlíně. Letos by to měla být týmová práce. Patrik zajišťuje diplomy, Peťa by měl zajistit ubytování, no a já s Patrikem by jsme měli nachystat plakáty, nastříhat muziku na počítači a kdyţ se podaří, tak by Jarda vypálil CD. Uvidíme jak se to vše podaří. Kdyby vše vyšlo jak by jsme chtěli, tak by to bylo super. Čas však hraje proti nám. Vše komplikují prázdniny, nezájem sponzorů a v neposlední řadě chřipková epidemie. 8. březen den D pro letošní rok. Od 8:00 začíná kolotoč kolem soutěţe všech kategorií s nominačkou Ţáků a Juniorů ve Zlíně. Vše však začalo mnohem dřív. Já s Patrikem jsme se rozhodli připravit muziku pro soutěţ co nejlépe a tak jsme se rozhodli s pomocí Jardy vypálit CD. Jarda zajistil palírnu a já s Patrikem zpracoval muziku. Já počítal, nahrával a Patrik zpracovával na svém PC. Výsledkem naší nepřetrţité 12 hodinové práce bylo zpracovaných 38 písniček nahraných na kazetách a harddisku. Pak uţ „jen“ nastoupil Jarda a vše „spolehlivě“ vypálil na CD. Nebylo to sice bez chybičky, ale muzika na soutěţ byla na světě. Se sponzory to bylo letos velmi chudé a mimo jednoho sponzora nás všichni opustili. Podařilo se mi sehnat pouze 3 tisíce od D Plastu. Jinak jsem od města vytáhl 10.000,- na halu, zajistil bufet, sehnal oponu z divadla, díky pí Přikrylové. Od svého nového zaměstnavatele Truck Service Zlín jsem si půjčil Peugeota Boxera na dovoz a odvoz aparatury na ozvučení našeho dvorního zvukaře Michala Koláře, zajistil jsem ubytování pro soutěţící, namnoţil plakáty, zajistil sympatickou moderátorku soutěţe Janičku Macalíkovou a nakoupil ceny. Zuzka sehnala lékařku paní doktorku Obdrţálkovou. Hodně se snaţil Patrik, který připravil muziku, udělal plakátky a sehnal důleţitého sponzora firmu DRUMONT, která nám vytiskla krásné nové diplomy. Jarda zajistil kameru se stativem, kterou obsluhoval můj brácha Milan, který z důvodu nemoci nestartoval. Mimo to Jarda dodal počítač a laserovou tiskárnu na které jsme vytiskli diplomy, které Zuzka krásně předepsala. Miška sehnala Eurotel pro nouzové volání a v neposlední řadě dvojčata Katka s Radkou zajistili TV Emurfilm, jenţ se na nás přijela podívat. No a aby to bylo vše, tak všichni vylepovali plakáty a vůbec se snaţili, aby vše správně fungovalo a za to všem moc a moc dík. Ředitelem soutěţe byl zkušený Míša Rubeš a snaţil se jak to jen šlo. Soutěţících přijelo neúrekom a dokonce přijeli i páry z dálného východu z Trebišova i z blízké Bratislavy. Jo bylo to super. Vše šlo jako po drátkách a soutěţ měla spád. Sice jsem si chvilkami připadal jak šílenec, který lítá od poţáru k poţáru, ale fungovalo to. Jak si vedli naše páry? Na střídavě oblačno. Do Céček nastoupil Patrik s Majkou a Zbyňa Rajnoch s Katkou Hráčkovou, kteří si odbyli svou premiéru na soutěţi. Nedostali se sice do finále, ale zajeli to nač měli a rozhodně nezklamali. Patrik s Majkou přes opravky postoupili do finále, ale tam to uţ zcela nezvládli a skončili „aţ“ pátí. Škoda ţe se na jejich výkonu podepsala marodka Majky před soutěţí, ale i přes to byli skvělí. V Béčkách nastoupil Peťa s Evičkou a já se Zuzkou. Peťa s Evčou měli obnovenou premiéru v Béčkách a zajeli výborně. Porotě se líbili a dostali se do finále, kde sice skončili aţ sedmí, ale i tak to byl pro ně velký úspěch a pobídka k další práci na sestavě. Rozhodně mají na to být nejlepší ve své kategorii. Já se Zuzkou jsme zajeli své maximum, ale přesto nás porota odsoudila do role poraţených, na které finále nezbylo a 8. místo bylo pro nás velkým zklamáním. Asi půl hodiny před začátkem finále jsem se rozhodl k osudnému kroku. Nechtěl jsem zklamat své rodiče a přátele, kteří se na mne přišli podívat a rozhodl jsem se přihlásit sebe se Zuzkou do kategorie A a doplnit šestičlenné finále na 7 párů. Zuzka mi to asi hodně dlouho nezapomene, ale stalo se. Soutěţil jsem se Zuzkou v kategorii A a počítal jsem se 6. místem a neobhájením kategorie A, neboť pět párů jelo kompletní Áčkové sestavy se salty. Bohuţel nebo bohudík se stalo něco s čím nikdo nepočítal. I se dvěma velkými chybami jsme porazili Jihlaváky a skončili na 5. místě. Co to znamenalo? Pár Jaromír Bartík – Zuzana Bajerová obhájili kategorii A a dostal se tak do širšího kádru reprezentace. Ano jsme se Zuzkou první Zlínský pár v kategorii A, ač se to zdá neuvěřitelné. Sice s béčkovou sestavou, ale i přesto málem čtvrtí (chyběl jeden bod). Někteří bledli vzteky jako třeba Honza Haupt z Kampy, jiní nechápali jako Monika s bráchou. Tohoto našeho úspěchu jsme samozřejmě plně vyuţili a plně reklamovali ve vysílání TV Emurfilm, kde se ze soutěţe objevily dva šoty. Jeden asi minutový a druhý asi pětiminutový. V obou byl rozhovor se mnou, kde jsem propagoval Zlínský rock and roll a jeho kvality korunované úspěchem mne a Zuzky. Tudíţ postupem do Áček a do reprezentace. Jo bylo to super. Škoda jen, ţe se Zuzka se mnou nebaví a já si musím hledat novou partnerku na Áčka. Přesto vše doufám, ţe si se Zuzkou ještě na soutěţ Áček spolu vyjedeme a rozhodně neskončíme poslední, i kdyţ naše béčkařská sestava by nás tam měla teoreticky zařadit. Ale jen počkej zajíci! 3
Ředitel soutěţe Michal Rubeš spolu s Janou Krajčovou diskutují o nepořádku v naší šatně. Jana můţe na Míšovi oči nechat.
A přece se točí. Peťa s Evčou při cestě do finále.
Monča s Čárou při odborné debatě: „Jé to je foťák. Ukaţ Mončo.“ „Jé a ty máš Čáro kameru. Tím se natáčí, ţe jo?“ „Hezky, Mončo a to máš i s bleskem. No jó, no jó.“
Finálové překvapení Peťa s Evčou. Premiéra se opravdu vyvedla. Moderátorka soutěţe, skvělá Janička Macalíková. Zajisté jste si všimli krásné propisky, jeţ spočívá mezi prostředníčkem a prsteníčkem. 4
Efektní začátek, který Patrik dokonale procítil, ale do dokonalosti sestavy něco scházelo. Přesnost…
Jaromír se Zuzkou do toho dali vše, ale 8.místo v Béčkách bylo velkým zklamáním. Nakonec z toho bylo 5. místo v Áčkách a nedobrovolné obhájení Áček.
Patrik s Majkou na 5. místě zabodovali. Mysleli si však určitě na lepší místo.
Nemoţné skutečností. Jsem se Zuzkou v Áčkách!!! Ve finále to sice uţ nestačilo, neboť se těţce improvizovalo, ale přesto velký úspěch. Peťa s Evčou. 5
Co bude se Zlínskou soutěţí dál nevím. Do další se mi moc nechce, neboť je to opravdu dřina. Hodně záleţí na sponzorech a ti se nikdy moc nehrnou. Sám to však rozhodně nezvládnu.
6
22. března se konala další soutěţ. Tentokráte ji pořádala Kampa v čele s Danem Kobrem a byla to soutěţ kategorií A, B, C. Chtěl jsem jet Áčka, ale Zuzka stávkovala a tak jsme soutěţili pouze v Céčkách a Béčkách. Béčka jel Petr s Evčou a Milan s Mončou. V Céčkách startovali staří známí Patrik s Majkou a Zbyňa s Katkou, no a aby to stálo za to, tak si vyjeli pro první body i Honza Večeřa s Radkou Hráčkovou. Měl jet sice ještě Martin s Janou, ale Martin před soutěţí zdravotně zkolaboval. Do Prahy jsme jeli hned třemi auty. Já naší škodovkou, Patrik s Pospíšilovic Favoritem a vše ze zadu jistil Jarda se Sierou. 5O km před Prahou začal horor o jakém se mi ani nezdálo. Při odbočování na odpočívadlo se mi rozsvítila kontrolka mazání a já byl bez oleje. S Patrikem jsme sjeli pro nový, který jsme dolili, ale v Praze na mne znovu začala mrkat kontrolka mazání. Tak se stalo, ţe jsem polovinu soutěţe proleţel pod autem, které jsme nakonec museli odtáhnout do servisu, kde nám moji škodovku opravili. Stálo to sice 1.800,-, ale domů jsme jeli v pohodě po svých. Jak probíhala soutěţ? V céčkách se nedařilo. Sice všichni postoupili do semifinále, ale všichni skončili před branami finále. Patrik s Majkou na osmém místě, Honza s Radkou 12. a Zbyňa s Katkou po Katčiném výpadku 14. Nevadí příště jim to ukáţem. V Béčkách však bylo vše jinak. Tady jsme zářili. Milan s Mončou vyhráli a hlavně Peťa s Evčou obsadili výborné čtvrté místo a dokázali, ţe zlínské finále nebyla náhoda. Jo ještě ţe jsem jim utekl do Áček, jinak by mne asi porazili. Jeli fakt skvěle. Cesta zpět uţ sice nebyla tak dramatická, i kdyţ hned na začátku při výjezdu z parkoviště se mi ztratil Patrik, který odjel jednosměrkou na zcela opačnou stranu neţ byl přikázaný směr jízdy a hlavně neţ jsem odjel já. Naštěstí jsem se šťastně shledali na benzince v Praze, kde jsme chtěli natankovat. Tak jsme ve 3 ráno dojeli domů. V Praze se sice měli ještě odsouhlasit Radou výboru mé návrhy na změnu Céček, ale jak jsem předpokládal, nezbyl na ně čas. Snad někdy příště, nebo snad nikdy.
Majka se svou sestrou. V pozadí torzo naší výpravy. Dvojčata a Honza. Já leţím pod autem a Patrik stojí za foťákem.
Originální sestava, skvělé prvky, ale chtělo by to doladit a dotáhnout. Moţná nějaký podnos se skotskou či něco takového. Radka s Honzou 12. místo 7
Trošku zalepit okna, zlepšit výraz a bude z toho finále. Příště to bude určitě lepší. Nápady mají dobré a hlavně mají na to! Dnes však 14. místo
Patrik s Majkou nestíhali a finálový sen se rozplynul. 8. místo a troška zklamání.
Teď kopne Evča Peťu do hlavy a skončí bramboroví. Jo fakt byli dobří a budou ještě lepší.
8
Jo a zase jsme vyhráli! Milan s Mončou vítězové kategorie B.
Jen si tak trošku skočit. Peťa s Evčou si skáčou pro čtvrté místo.
Pěkně vystrčit zadeček, prostrčit ručičky a pojedeme nahoru. Peťa s Evčou
9
28. března jsme otvírali Otrokovickou diskotéku Moon na Společenském domě na Baťově. Kdo otvíral? Patrik s Majkou a Peťa s Evčou. Jo líbili se. 26. 4. se cestovalo do Jihlavy na Pohár Vysočiny. Jeli jsme v silné sestavě. V Céčkách soutěţil Patrik s Majkou, Honza s Radkou a Zbyňa s Katkou. V Béčkách bojoval osamocen Peťa s Evčou. No a já to vše jistil od porotcovského stolku a Jarda za kamerou. Skvěle organizovaná soutěţ fungovala jako po drátkách a všem našim párům se podařilo postoupit do finále. Patrik s Majkou zajeli svoje maximum a skončili na skvělém třetím místě. Honza s Radkou zajeli také bez chybičky a skončili na pátém místě. Zbyňa s Katkou zaváhal a skončil sedmý. Přesto to byl fantastický úspěch, který korunovali Peťa s Evčou, kdyţ jediný pár kdo je porazil byl Otta Kalivoda s Katkou Divišovou. Čtyři páry čtyři finále. Dvě kategorie dvě medaile. Jo byli jsme nejlepší.
Veleúspěšná zlínská výprava. Z vrchu Katka, Radka, Jarda, Majka, Evča, Zbyňa, Honza, Patrik, Peťa a dole leţící Jaromír
Otta Kalivoda ve stínu naší Evičky. Stejně byli Peťa s Evčou super. 10
Heč, já jsem tady porotoval. Sice jsem Áčko, ale u stolečku C mi to také slušelo. Moje maličkost.
Naše současná Béčka, po svém triumfu. Peťa s Evčou
Céčkové trio Zlína. Honza s Radkou, Majka s Patrikem a Katka se Zbyňou
10. 5. jela naše Céčková výprava do Bratislavy. Jelo se Jardovou Sierou a jako obvykle se nestíhalo. Jarda jako obvykle vyjel pozdě a pak se konaly závody F 1. Do Bratislavy sice přijeli aţ po skončení prezence, ale pořadatelé se nad nimi slitovali a ještě je zaprezentovali. Kdo soutěţil? Jelo duo Hráčkových s Honzou a Zbyňou. Soutěţ běţela přesně podle scénáře jen Honza s Radkou nějak vypadávali z role. Jediné co je omlouvá je to, ţe jsem jim před závodama totálně překopal sestavu. Zbyňa s Katkou zajeli své maximum a skončili na krásném 5. místě. 24. 5. jsme vyrazili na přebory České republiky kategorií C a B do Prahy. Jel jsem sluţebním formanem a na palubě vozidla jsem vezl Honzu s Radkou a jako druhý řidič jela Janička. Před soutěţí jsme udělali ještě zastávku v Brandýse nad Labem pro náhradní díly, aby jsme v pohodě stíhali dorazit do Prahy. Já porotoval Ţáky a Juniory, kteří bojovali o mistra republiky. Honza s Radkou frčeli Céčka a Milan s Mončou Béčka. 11
Originální krokovka s taneční lehkostí, plná pěkně dotaţených póz. Jo a samozřejmě úsměv.
Milan s Monikou při své krokovce
Super šála v podání Milana s Mončou je bezkonkurenční. Těţko bychom hledali na světě lepší a to vůbec nepřeháním.
Pěkně postavený Ital, takměř učebnicový.
12
Ano, jsem porotcovská jednička a porotování jsem zvládl na jedničku. Moje velikost?!? Maličkost
Co se nám to tam dole blýská? Ţe by to byl Roman Kolb?! Ten trojnásobný Mistr světa? Fakt, ţe jo. Je to on!!!
Nástup z ptačí perspektivy a akce z přízemí. Jak to Jana stihla to fakt nechápu. Honza s Radkou při zášvihu.
13
„ Dobrý večer my jsme ze Zlína a skončili jsme čtvrtí. Ten vzadu co se tak klaní je můj partner Honza Večeřa. Já se jmenuji Radana Hráčková a nemusím dělat oslíka, jako ten za mnou.“
Milan s Karlem si vyměňují pohledy. Co však říkají? Kdo ví? Karel je určitě šťastný, neboť konečně porazil bráchu. Milan s Mončou se loučí s Béčkama a na příště je asi uvidíme v Áčkách. Jo, můţeme se těšit. Soutěţ probíhala hladce a obě naše ţelízka hladce postoupila do finále. Ve finále to uţ tak podle našich představ nebylo. Oba naše páry zajeli maximum, ale porota neměla pro jejich výkony pochopení. Honza skončil těsně pod stupni vítězů na 4. místě a Milan s Mončou „aţ“ na druhém, kdyţ je porazil Karel Křišta se Zdeňkou Průšovou, kteří nadřeli novou sestavu nabitou obtíţnými prvky a zajeli ji bez chybičky. Byli prý super, ale Milan byl lepší. Honza zaváhal jinak by byl asi třetí. Já jako porota nezaváhal a sklidil jsem uznání. Z Prahy jsme brali Pavla Čermáka s dcerou do Brna, neboť jim ujel poslední spoj a tak jsme jeli trošku jako sardinky. Honzova překopaná sestava se ukázala jako dobrá a ţivotaschopná, která můţe Honzu s Radkou vynést na vytouţené stupně vítězů. Uvidíme na podzim.
14
19. 7. jsme měli odjíţdět do Skryjí, ale vše dopadlo jinak. V důsledku záplav a stálého deště, jsme vše v pátek 18. zrušili. Hned na to jsme začali shánět náhradní program, pěkně v suchu. Bylo několik návrhů, ale nakonec se nám podařilo zajistit kulturák v Nevšové u Moniky, která vše spolu s Patrikem zařídila. Nástup na soustředění byl 20. 7. v neděli. Přijeli i Trutnovjáci, přesněji Karel s Janou. Spalo se přímo v sále ve spacácích na zemi a vůbec vše se provozovalo v kulturáku v částečně provizorních podmínkách, které však většině vyhovovaly. Trénovalo se tři hodiny ráno a tři odpoledne. Tréninky vedl dle moţností Milan s Mončou a v závěru převzal rozcvičky Peťa. Hned od začátku nasadili Milan s Mončou pekelné tempo, kterému bohuţel takměr nikdo nestačil. Jo-jo. Nejsme zvyklí makat. V závěru týdne uţ všichni odpadávali a jenom remcali, ţe uţ nemůţou. Jejich škoda. Srovnávat Skryje s Nevšovou je velmi těţké. Všichni se shodli, ţe ve Skryjích se více makalo, a to je myslím pravda. Je tam jiná atmosféra, ale také jiné zázemí. Někomu se to líbí, jinému ne. Těţko rozhodovat co je lepší. Pro Nevšovou mluví finance, lepší sociální zázemí. Pro Skryje neopakovatelná atmosféra, která má své kouzlo a fakt, ţe donutí člověka makat aţ do konce. Jo Skryje jsou Skryje. Patrikův Sovětský tank v obleţení krásných dívek, které se na něj lepí jak na supersportovní BMW. To auto má snad bezedný kufr. Nebo snad děravý?!?
Stolní hry v podání Rokecu Zlín. Jo kdyby nám tak dobře šlo tancování. Ţe jo?! Jarda se jako obvykle zase cpe a Evča švindluje, neboť má pod čepicí
Já chci domů za maminkou.. Smutné Katčiny oči.
15
Večerní idylka v Nevšové. Zleva Peťa, Evča, Honza, Zuzka Rock and Roll před spaním, to je věc. To se bude Evča divit, aţ pěkně zhasnou!.....
Závěrečná póza Peti s Evčou. Jedni z mála, kdo stačil. Jen ať se pěkně opálí u té zářivky. Je bledá aţ hrůza. A nesundám ji a nesundám ji…
Katka, Zuzka, Magda, Radka, Honza a Milanovi nohy. „Já do té slepičárny nepatřím. Já jen na ně dohlíţím.“ Brání se Honza.
Zbyňa s Katkou v akci. Co bych ji zvedal?!? Ať si pěkně sedí. Che – che – che…
16
Labutí píseň Patrika s Majkou. Jo to byly jedny z posledních kapek do rozpadu páru. Patrik jich má na své ploché hrudi neúrekom. Kdo bude další z Patrikových partnerek? Zuzka? Magda? Nebo někdo úplně jiný?
Jarda, Peťa, Radek, Karel, Jana Zbyňa, Patrik, Magda, Katka, Evča, Zuzka, Zuzka leţící, Katka, Majka, Honza, Radka. To je pohoda, to je lebeda.
Moje partnerka odborně dohlíţí na pijácké duo Honza & Radek. Katka sice trénování moc nedala, neboť jsem se v Nevšové moc nevyskytoval, ale dohlíţela vzorně. Aţ do dna…
A úplně vlevo, jako obvykle, zcela dezorientovaný Honza. Jeho heslo dne – Proti všem. V popředí nečekaně trénující Katka Hermanová. A vůbec všichni se snaţí. Letní idylka na koupališti. Patrik právě testuje jednu ze svých moţných partnerek. Jo není to nejhorší. Jarda se na to nemůţe dívat. 17
Rokec se také podílel na likvidaci záplav a to u nás doma, neboť jsme bohuţel patřili k zaplaveným. Tím také padly všechny krásné plány na prázdninové trénování. Voda si u nás na Baťově uţívala přes tři týdny a zničila takměr vše. Baťov se proměnil v jedno velké jezero, ve kterém vše plavalo. Na zahrádce jsme měli kolem 5 metrů vody a v obývacím kolem 1,6 metru. Kdo nezaţil nepochopí. Díky všem kdo pomohli. Patrikovi, Zbyňovi, Peťovi, Honzovi, Martinovi, Monice, Janičce, Milanovi Bajerovi a všem ostatním, kteří nám jakkoliv pomohli. Moc dík.
První záchranné akce se prováděly z vodní hladiny. Zachraňovala se elektronika, křesla a vše co se vešlo do člunu. Patrik s Milanem právě zaparkovali v přístavu u Bartíků. Voda klesla uţ asi o dva metry, takţe se dalo přijet po cestě k našemu půldomku. Dál se dalo jen na lodičce.
Tak tohle je práce Rokecu. To vše jsme měli ve sklepě. Kvalitní hnědé uhlí. Tam kde teď leţí, byly při povodni dva metry vody. Neuvěřitelné! 18
Podzimní kalendář byl letos chudý. Na podzim se konala jediná soutěţ 27. 9. a to pro nás hodně vzdáleném Děčíně. Na soutěţ jsme odjíţděli uţ v pátek, aby jsme se na podzimní vrchol pěkně vyspinkali. Ráno vyrazil Jarda s dvojčaty a Honzou s úmyslem si prohlédnout děčínské skály. Odpoledne vyrazila větší část výpravy v sestavě PEPE (Patrik, Evča, Peťa,Evča) v Pospíšilovic Favoritu a JZZK v mém sluţebním Formanu (Jaromír, Zbyňa, Zuzka, Katka). S Jardou jsme udrţovali spojení pomocí PAEGASU, který jsem si koupil. Patrik se sice několikrát ztratil za coţ můţe Evča Fridrichová, která ho navigovala nebo spíš sváděla, ale jinak bylo vše v pohodě. Kritický okamţik nastal ve chvíli, kdy jsme minuli Liberec a svištěli k Děčínu. Tou dobou uţ byla černočerná tma a tempo udávali Rajnochovic piloti a nevedli si vůbec špatně. Jediný problém byl v tom, ţe si to přes cestu namířilo stádečko srn a přímo Zbyňovi před autem. Jen zázrakem a díky Zbyňové pohotovosti se nám nic nestalo. Odneslo to pouze auto rozbitým světlem, zlehka utrţeným předním nárazníkem a nešťastná srna, která skončila svůj ţivotní běh pod koly našeho vozidla. Do Děčína jsme dojeli po deváté hodině, kde nás uţ čekal náš předvoj. Chvilku po nás přijeli Trutnovjáci a tak po krátké besedě se šlo po půlnoci spát. Ráno raníčko jsem jel koupit náhradní díly na auto, které jsme pak společně opravili. V 10 hodin bylo v Děčíně zasedání Rady výboru, kterého jsem se zúčastnil. Výsledkem bylo, ţe jsem byl nečekaně zvolen do funkce předsedy Rady výboru po odstoupení Milana Plačka. Hned po zasedání jsem byl kontaktován ředitelem soutěţe, který mne poţádal, aby náš pár Bajerová – Ištok soutěţil v kategorii „A“, aby se soutěţ mohla vůbec konat. Odplatou za to jsem byl zařazen jako porotce soutěţe. Kdo vůbec soutěţi? V Céčkách se představil známý tandem Hráčkových Radka – Honza, Katka – Zbyňa. V Béčkách Peťa s Evčou a nově vytvořený pár pro tuhle soutěţ Jarda s Majkou, kteří si jeli obhájit Béčka, stejně jako Patrik, kterému jsem půjčil Zuzku, ale ti nakonec jeli Áčka. Soutěţ se nevyvíjela zrovna ideálně, a tak všichni kromě Honzy s Radkou museli do opravek. Z opravek do finále pak postoupili všichni, kromě Jardy s Majkou, kteří odvedli obrovský kus práce a pochybuji, ţe by někdo uvěřil za jak dlouho postavili sestavu a jak dlouho ji trénovali. Fakt byli dobří, ale bohuţel zaváhání v prvním kole je určilo na 10. místo. Finále Céček bylo soubojem Zlína s Prahou a navíc já porotoval. Dodnes si vyčítám, ţe jsem porotoval, neboť jsem naše páry vyhodnotil na 1. a 2. místě. Já vytáhl Zbyňovi 1 a všichni vytáhli 4. Ó jak hloupé. Já si však po zhlédnutí videa stojím za svým. Nakonec Honza s Radkou skončili druzí a Zbyňa s Katkou čtvrtí. V Béčkách byl jasný favorit Karel Křišta a také své kvality dal jasně najevo. Na druhém místě měl skončit Peťa s Evčou, ale po nevydařeném závěru je převálcovali Junioři s Karlových Varů a ze čtvrté pozice na ně zle dotírali Kampáci, takţe nakonec třetí místo bylo velkým úspěchem. Ve finálových krokovkách se v Áčkách představil Patrik se Zuzkou a zajeli velmi dobře. Akrobu však uţ ţádnou nepředvedli, takţe výsledkem bylo 5. místo. Takţe výsledkem bylo 2. 3. 4. 5. a 10. místo Rokecu Zlín. Úspěch nevídaný a trošku fingovaný. Cesta zpět proběhla uţ bez problémů. Za volanty se vystřídaly i některé dámy jako Zuzka s Evičkou, kdy se nám chvílemi jeţily vlasy na hlavě, ale přeţili jsme a jako vláček jsme přijeli domů. Servis Děčín Dva profíci a jeden amatér. Kdo je amatér? No přece Patrik. Zbyňa automechanik Patrik ing - amatér Jaromír automechanik Aspoň podle papírů Jo i přes Patrikovi nedostatky jsme to zvládli a vše vzorně opravili. 19
Pěkně provedený kinder v provedení Majky s Jardou. Pohoda…
Zanedbatelný rozdíl ve výšce kopání. Majka si to totiţ můţe dovoli. Má totiţ oproti Jardovi čisté ponoţky
Pomóc! Pomóc! Já nemám nohy!!! Mně se rozplynuly!!! Zbyňa je prostě kouzelník. To co dokáţe s Katkou… Fakt měli vyhrát.
20
Vidíte ten nápřah?! Ti to rozjeli. Patrik se Zuzkou
Ten šílený výraz ve tváři. To snad ani není Patrik. To nasazení!!! Já Zuzku nepoznávám.
A ten zdrcující závěr krokovky!!!! K tomu není třeba komentáře. Perfect!!!!
21
Jo, měli na to. Švindl bez chybičky a málem bez Evičky. Ne to byl ţert… … to bez Evičky.
Teď se nám sice Evička trošku prohla, ale toho si určitě nikdo nevšimnul. No mohlo to být lepší…
Skvělá závěrečná póza Peti s Evčou. Evča je v ní super. Ta dokonalost, ta ladnost.
22
Stupně vítězů. Kde je máme? Jo tam vlevo, ti zubící se s těma kopečkama v rukách.
A jaké dostaly krásné diplomy. Jo jo jsou skvělí. budou někdy na vrcholu? Uvidíme.
A znovu stupně vítězů. Na krásném třetím místě Peťa s Evičkou. Jo sluší jim to.
A zde jsou všichni kromě mne, protoţe já fotím. Zleva Evča, Jarda, Katka, Majka, Radka, Honza, Zuzka, Lef, Zbyňa, Katka, Evička a Peťánek. Bravo, bravo, barvo!!!
23
20. prosince se jelo na poslední soutěţ v tomto roce na Vánoční cenu Břeclavi. Byla to soutěţ šitá horkou jehlou a tak se rozpadal parket, jela divně rychlá muzika a pod. Pro nás tahle soutěţ nebyla zrovna úspěšná. Kdo soutěţil? V Béčkách se představil Peťa s Evčou a vůbec nejeli špatně. Horší to však bylo s názorem poroty, která je nepustila do finále a tak Peťa s Evčou skončili na 9. místě. V Céčkách to bylo veselejší. Honza s Radkou zajeli svůj standart a postoupili do finále přímo. Zbyňa s Katkou také předvedli svůj standart a do finále nepostoupili přímo, ale aţ z opravek. Finále však nebylo zrovna v naší reţii a tak Zbyňovo 4. místo a Honzovo 5. místo po vlaţném výkonu bylo né zrovna veselé. Pro Katku se Zbyňou to byla rozlučka, neboť po závodech spolu končili pro neustálé rozepře. Škoda. Já měl původně soutěţit v Áčkách s Katkou Hermanovou, ale Katce se vrátily potíţe po havárii z dvojného salta na tréninku coţ znamenalo stop a konec našeho nadějného páru. Škoda, škoda a zase jenom škoda. Tradiční vánoční besídka se letos uskutečnila u Jardy v práci, kde nám sice bylo trošku těsno, ale bylo to milé a myslím si, ţe se nám tato besídka zrovna vydařila. Sešlo se nás opravdu hodně a těţko vzpomenout, kdo tentokrát scházel. Díky Jardo za besídku. Co říci k roku 1997? Byl to rok úspěšný a znovu dokázal, ţe se neustále lepšíme. Na další stránce je toho důkaz – výsledky za celý rok 1997. Kdyţ se na tréninku podívám na parket či na lino, tak vidím, ţe Rokec má svou budoucnost, ale záleţí jen a jen na nás, jak s ní naloţíme. Trošku se nám to asi teď v párech promíchá, ale k čemu to bude ukáţe čas.
24
25
