KSBR 39 INS 24724/2013 1 VSOL 125/2014- A - 28
Usnesení Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jaroslava Držmíška, nar. 20.3.1975, bytem Božice 228, PSČ 671 64, adresa pro doručování: Znojmo, Přímětice, Krylova 527/16, PSČ 669 04, zahájené na návrh věřitele Hypoteční banka, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, Praha 5, IČ: 13584324, o způsobu řešení úpadku, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.2013, č.j. KSBR 39 INS 24724/2013-A-18 takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.2013, č.j. KSBR 39 INS 24724/2013-A-18 se ve výroku II. z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění: Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 136 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“), rozhodl o úpadku dlužníka (výrok I.) a s tímto rozhodnutím podle ust. § 148 odst. 1 spojil rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, který bude v souladu s ust. § 314 IZ řešen jako nepatrný. K rozhodnutí o řešení úpadku konkursem v odůvodnění uvedl, že dlužník není, dle počítačového systému evidence ekonomických subjektů (ARES), podnikatelem; u dlužníka nepřichází z tohoto důvodu do úvahy řešení jeho úpadku reorganizací. Dlužník ve lhůtě 30 dnů
pokračování
-2-
KSBR 39 INS 24724/2013 1 VSOL 125/2014- A - 28
od doručení návrhu na zahájení insolvenčního řízení postupem dle § 80 IZ návrh na povolení oddlužení insolvenčnímu soudu nepodal; ani tento způsob řešení úpadku proto u dlužníka nelze povolit. Proto soud spojil s rozhodnutím o úpadku dlužníka i rozhodnutí o prohlášení konkursu na jeho majetek, který bude řešen jako nepatrný, neboť dlužník je fyzická osoba, která není podnikatelem. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, z jehož obsahu vyplývá (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), že směřuje pouze proti výroku II. o způsobu řešení úpadku konkursem. Dlužník v odvolání namítal, že se domáhá možnosti připojit se k insolvenčnímu řízení v rámci povolení oddlužení a v případě špatně vyplněné žádosti o povolení oddlužení žádá o možnost opravy či doplnění. Současně požádal, aby mu bylo doručováno na adresu Znojmo, Přímětice, Krylova 527/16, PSČ 669 04. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobu k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen „IZ“). Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že insolvenční navrhovatel – věřitel Hypoteční banka, a.s., IČ: 13584324 se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 5.9.2013 domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka a navrhoval, aby byl řešen prohlášením konkursu na jeho majetek. Insolvenční soud usnesením ze dne 5.9.2013, č.j. KSBR 39 INS 24724/2013-A-2 oznámil zahájení insolvenčního řízení vyhláškou a podle referátu soudní tajemnice mělo být toto rozhodnutí (bez návrhu
pokračování
-3-
KSBR 39 INS 24724/2013 1 VSOL 125/2014- A - 28
na zahájení insolvenčního řízení) doručeno i dlužníkovi do DS nebo v obálce typu III. s pokynem vylučujícím náhradní doručení. Dlužníkovi bylo rozhodnutí (bez návrhu na zahájení insolvenčního řízení) fakticky doručováno poštou na adresu Božice 228, PSČ 671 64, a to, v obálce typu III. doporučeně do vlastních rukou s poznámkou „neukládat“. Zásilka se soudu vrátila zpět jako nedoručená s poznámkou pošty „Protože zásilku (písemnost) nebylo možné vložit do schránky, vrací se soudu dne 9.9.2013, o této skutečnosti nebylo možné zanechat písemné oznámení v místě doručení. Adresát nemá domovní schránku, odstěhoval se“. Na originálu tohoto rozhodnutí je poznámka soudu, že dlužníkovi bylo toto rozhodnutí doručeno dle § 80 IZ a že bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 12.9.2013 v 16:59 hod. Následně insolvenční soud usnesením ze dne 6.9.2013, č.j. KSBR 39 INS 24724/2013-A-6 dlužníkovi uložil, aby se ve lhůtě 15ti dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k insolvenčnímu návrhu, předložil insolvenčnímu soudu seznamy majetku, seznamy závazků a seznamy svých zaměstnanců a aby soudu sdělil, zda souhlasí, aby o insolvenčním návrhu bylo rozhodnuto bez jednání, případně zda se vzdává práva účasti na tomto jednání. V rámci odůvodnění soud prvního stupně ocitoval ustanovení § 390 odst. 1 IZ, podle něhož, podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. V poučení rozhodnutí se pak již o ust. § 390 ost. 1 IZ nezmiňoval. Podle referátu soudce mělo být toto rozhodnutí (opět bez návrhu na zahájení insolvenčního řízení) doručeno i dlužníkovi do DS nebo v obálce typu III. s pokynem vylučujícím náhradní doručení. Dlužníkovi bylo rozhodnutí (bez návrhu na zahájení insolvenčního řízení) fakticky doručováno poštou na adresu Božice 228, PSČ 671 64, a to v obálce typu III. doporučeně do vlastních rukou s poznámkou „Neukládat“. Zásilka se soudu vrátila zpět jako nedoručená s poznámkou pošty „Protože zásilku (písemnost) nebylo možné vložit do schránky, vrací se soudu dne 26.9.2013, o této skutečnosti bylo/nebylo možné zanechat písemné oznámení v místě doručení. Adresát nemá domovní schránku, odstěhoval se“. Na originálu tohoto rozhodnutí je poznámka soudu, že dlužníkovi bylo toto rozhodnutí doručeno dle § 80 IZ. a že bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 1.10.2013 v 13:21 hod. Podáním doručeným soudu dne 16.10.2013 dlužník požádal o prodloužení lhůty k podání vyjádření a zaslání podkladů k insolvenčnímu řízení z důvodu pracovní neschopnosti. Uvedl, že o zahájení řízení se dozvěděl až od České správy sociálního zabezpečení. V měsíci květnu měl úraz a od té doby se zdržuje na místě uvedeném v pracovní neschopnosti, kterou přikládá a která trvá dosud. Současně uvedl kontaktní adresu Přímětice, Krylova 527/16, PSČ 669 04, e-mailovou adresu a telefonní číslo. K tomuto podání připojil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené 6.5.2013 s tím, že adresa, na které se dlužník v době dočasné pracovní neschopnosti zdržuje, je totožná s kontaktní adresou, kterou sdělil soudu. Na toto sdělení dlužníka soud prvního stupně nereagoval a rozhodl odvoláním napadeným rozhodnutím. Odvolací soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že dlužníkovi nebyl doručen zvláštním způsobem věřitelský insolvenční návrh, a tudíž mu ještě
pokračování
-4-
KSBR 39 INS 24724/2013 1 VSOL 125/2014- A - 28
nezačala běžet 30denní lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení (§ 390 odst.1), která dle ust. § 390 odst.1 IZ běží až od doručení insolvenčního návrhu. Požadavek na doručení věřitelského insolvenčního návrhu dlužníkovi zvláštním způsobem, tj. do vlastních rukou vyplývá z níže citovaných zákonných ustanovení. Podle ustanovení § 390 odst. 1 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. Podle ustanovení § 74 odst.2 IZ je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo jiného procesního úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen. Podle ustanovení § 71 odst. 1 IZ, soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (dále jen „doručení vyhláškou“), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. Podle ustanovení § 75 IZ, o zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta (odstavec 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, a věřitelskému výboru (odstavec 2). Ze shora uvedeného vyplývá, že dlužníkovi dosud neuplynula 30denní lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení (§390 odst.1 IZ), takže je rozhodnutí o způsobu řešení úpadku konkursem předčasné, a proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že stávající úprava doručování podle občanského soudního řádu činí užití § 80 odst. 1 IZ obvykle nepoužitelným, zatímco v době přijetí insolvenčního zákona platila jiná úprava doručování, jež činila pravidlo použitelným vždy. Toto ustanovení je nicméně i dnes nadále uplatnitelné tam, kde předseda senátu vyloučil při doručování písemností zvlášť svým pokynem náhradní doručení, jakož i tam, kde se doručení písemnosti zvlášť řídí jiným předpisem, než je občanský soudní řád (například při doručování do ciziny). To, že písemnost doručovanou zvlášť nelze doručit podle § 50 odst. 1 o.s.ř. (§ 50 odst. 2, věta první o.s.ř.), není důvodem k postupu dle § 80 odst. 1 IZ, nýbrž k dokončení procesu doručování dle § 50 odst. 2, věty druhé a třetí o.s.ř. Ustanovení § 80 odst. 1 IZ je uplatnitelné tehdy, jestliže podle předpisů, jimiž se řídí doručování písemnosti zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta se písemnost nepodařilo doručit ani náhradním
pokračování
-5-
KSBR 39 INS 24724/2013 1 VSOL 125/2014- A - 28
způsobem (srov. Zápis z porady se soudci Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci konané u Nejvyššího soudu ČR v Brně dne 11.2.2014). Poučení:
Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ). V Olomouci dne 26. března 2014
Za správnost vyhotovení: Jitka Jahodová
JUDr. Karla Trávníčková, v.r. předsedkyně senátu
