44 A 107/2010-24 Us ne se ní
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Jitky Zavřelové, v právní věci navrhovatele Martina Kalendy, bytem Partyzánská 179, 273 51 Pletený Újezd, zast. JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem Opletalova 1535/4, 110 00 Praha 1, proti odpůrci Obecnímu úřadu Pletený Újezd, se sídlem Kladenská 40, 273 51 Pletený Újezd, o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost voleb, takto :
I.
Návrh se
za mí t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů říze ní.
Od ůvo d ně n í: Navrhovatel se elektronickým podáním učiněným v zákonné desetidenní lhůtě stanovené v § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb v obci Pletený Újezd. Uvádí, že byl těsně před volbami ve volební kampani vedené jeho protikandidátem a dosavadním starostou obce (Ing. Emilem Koreckým) napaden způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb, a že i v průběhu voleb docházelo k četným a závažným porušením volebního zákona. Navrhovatel uvedl, že kandidoval ve volbách do zastupitelstva obce Pletený Újezd jako nezávislý kandidát a na kandidátní listině Martin Kalenda byl jediným kandidátem. Podle zveřejněných výsledků voleb nebyl zvolen, získal celkem 130 hlasů, zatímco ke zvolení potřeboval získat nejméně 134 hlasů. K okolnostem souvisejícím s volební kampaní uvedl, že byl srozuměn s tím, že politická soutěž i předvolební kampaň může být vedena ostrými, ba i potencionálně kontroverzními prostředky, ale podmínka jisté férovosti zakotvená v čl. 22 Listiny základních práv a svobod byla podle jeho názoru porušena, když jej protikandidát ve volbách do zastupitelstva v materiálu nazvaném „Reakce starosty na volební kampaň pana Martina Kalendy“ neprávem osočil z porušení zákona, a když přitom zneužil svého postavení, neboť v textu použil bez povolení navrhovatele informace, které mu jsou známy z výkonu funkce starosty a vztahuje se na ně povinnost mlčenlivosti (od kdy je navrhovatel přihlášen v obci k trvalému pobytu). Volební materiál byl distribuován do řady domácností těsně před volbami; navrhovatel jej k návrhu přiložil. K objasnění některých okolností souvisejících s jednotlivými porušeními volebního zákona uvedl navrhovatel následující. Porušení ustanovení § 33 odst. 7 volebního zákona spatřoval navrhovatel v jednání volební komise, která neumožnila účast na hlasování imobilnímu voliči (Vladimíru Kučerovi), ačkoliv o to prostřednictvím manželky (Dagmar Kučerové) výslovně požádal. Další porušení volebního zákona navrhovatel spatřoval v postupu volební komise, která označila za neplatný
2
jeden hlasovací lístek, přestože z něj byla zcela zřejmá vůle voliče dát svůj hlas navrhovateli. Porušení ustanovení § 36 volebního zákona spatřoval navrhovatel v tom, že manželka starosty obce (Vlasta Korecká) opakovaně telefonicky komunikovala s neznámou osobou a sdělovala jí, kteří voliči již k volbám přišli, a kteří dosud nepřišli. V této souvislosti vyjádřil domněnku, že u voličů, kteří se zatím k volbám nedostavili, byla zřejmě provedena individuální volební agitace, protože po každém telefonátu se do volební místnosti dostavila další skupina voličů. K prokázání pravdivosti vyslovených tvrzení navrhl výslech svědků (Dagmar Kučerové, Doc. PhDr. Lubomíra Bičíka, CSc a členů okrskové volební komise s tím, že jejich jména a adresy sdělí odpůrce). Krajský soud v Praze (dále jen „soud“) vyzval odpůrce přípisem ze dne 29. 10. 2010 k zaslání vyjádření k návrhu a předložení příslušné spisové dokumentace (příslušného seznamu voličů, v němž je zapsán navrhovatel, zápisu o průběhu a výsledku hlasování, zápisu o výsledku voleb a originálů hlasovacích lístků). Dne 3. 11. 2010 obdržel soud písemné stanovisko odpůrce (resp. starosty obce). K okolnostem kolem volební kampaně odpůrce uvedl, že ve svém materiálu reagoval pouze na předchozí pomlouvačnou volební kampaň, kterou vedl navrhovatel od srpna 2010. Na zmíněný volební materiál starosty reagoval navrhovatel ještě ve čtvrtek (tj. těsně před volbami) letákem „Poděkování“. Starosta dodal, že svého postavení nezneužil, protože použité informace čerpal pouze z informací, které v menší obci (tj. v obci s cca 450 obyvateli) zcela běžně mezi sousedy kolují. Ke svému vyjádření přiložil složku s materiály z předvolební kampaně navrhovatele, které byly otištěny ve Zpravodaji kandidáta (od č. 1 ze srpna 2010 po č. 10 z října 2010), leták označený jako „Poděkování“, distribuovaný ve čtvrtek 14. 10. 2010 a leták „Vy volíte, Vy rozhodněte!“, distribuovaný v neděli 17. 10. 2010. K námitkám ohledně porušení volebního zákona uvedl, že podle informací členů volební komise (včetně předsedy a zapisovatelky) nepožádal nikdo z rodiny imobilního Vladimíra Kučery o přenosnou volební schránku; z uvedeného odpůrce usuzuje, že se rodina zřejmě domnívala, že volební komise navštěvuje imobilní občany automaticky, což není pravdou. Pokud se týká volební komisí označeného neplatného hlasovacího lístku, pak jej soudu spolu s dalšími materiály v zalepené obálce předložil a dodal, že zástupce navrhovatele a současně místopředseda volební komise (PhDr. Lubomír Bičík, CSc.) byl u všech závažných rozhodnutích a všechno viděl. K namítanému porušení ustanovení § 36 volebního zákona uvedl, že je v obci známo, že již cca rok tvrdí, že nebude vykonávat funkci starosty, neboť je ve funkci již dvacátý rok a hodlá odejít do důchodu. První místo na kandidátce ještě neznamená, že kandiduje na starostu; naopak v novém zastupitelstvu hodlá pouze pomoci novému starostovi. S ohledem na uvedené bylo proto starostovi i jeho manželce celkem jedno, jak volby dopadnou. Kdyby však při volbách docházelo k nepravostem, které namítá navrhovatel, pak měl již výše zmíněný zástupce navrhovatele a místopředseda volební komise právo odmítnout podepsat „Zápis o průběhu a výsledku voleb“, jehož originál byl soudu rovněž předložen. Odpůrce nevznesl námitky proti návrhu na výslech svědků s tím, že doporučuje výslech všech členů volební komise, nejen PhDr. Lubomíra Bičíka, CSc. V závěru vyjádření rovněž uvedl, že si není jistý, zda navrhovateli chyběly k získání mandátu pouze čtyři hlasy, avšak je přesvědčen, že při volbách do zastupitelstva obce k žádnému porušení volebního zákona nedošlo, a proto navrhl, aby soud návrh na neplatnost hlasování a neplatnost voleb zamítl. Z odpůrcem předloženého kompletního materiálu, zejména z materiálu nazvaného „Reakce starosty na volební kampaň pana Martina Kalendy“ vyplývá, že starosta v něm reaguje na předchozí volební kampaň navrhovatele. Na zmíněný materiál reagoval navrhovatel letákem ze dne 14. 10. 2010, který nazval „Poděkování“. Z kandidátní listiny volební strany č. 1 Martin Kalenda vyplývá, že navrhovatel byl jako nezávislý kandidát jeden. Z kandidátní listiny volební strany č. 2 Sdružení nezávislých kandidátů 2010 vyplývá pořadí
3
kandidátů - 1. Ing. Emil Korecký, 2. Jaroslav Kolbek, 3. Ing. Karel Jansa, 4. Bohumil Pavlis, 5. Martina Jůzová, 6. Petr Salač, 7. Pavla Markupová, 8. Petr Schwab a 9. Jiří Nový. Podle „Zápisu o průběhu a výsledku voleb“ byl celkový počet osob zapsaných do výpisu ze seznamu voličů a jeho dodatku celkem 375, voleb se zúčastnilo celkem 265 voličů. Počet neplatných hlasů ve volebním okrsku Pletený Újezd byl 1, počet platných hlasů 1.068, počet volebních stran, které ve volebním okrsku získaly alespoň jeden platný hlas, byl 2. Podle protokolu o kontrolách za okrsek dne 16. 10. 2010 nebyly zjištěny žádné chyby. Podle zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce Pletený Újezd získala volební strana č. 1 Martin Kalenda celkem 130 hlasů a volební strana č. 2 Sdružení nezávislých kandidátů 2010 celkem 938 hlasů. Podle seznamu zvolených kandidátů do zastupitelstva obce Pletený Újezd bylo celkem 7 kandidátů podle pořadí v kandidátní listině volební strany č. 2 ve volbách zvoleno, a to 1. Ing. Emil Korecký celkem 134 hlasy, 2. Jaroslav Kolbek celkem 129 hlasy, 3. Ing. Karel Jansa celkem 118 hlasy, 4. Bohumil Pavlis celkem 118 hlasy, 5. Martina Jůzová celkem 126 hlasy, 6. Petr Salač celkem 132 hlasy a 7. Pavla Markupová celkem 127 hlasy. Z hlasovacího lístku, který byl označen jako neplatný, vyplývá, že volený navrhovatel nebyl označen v rámečku před jménem kandidáta křížkem, ale byl zaškrtnut. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona se každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, může návrhem u soudu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Podle § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Soud se nejprve zabýval splněním procesních náležitostí podaného návrhu a v tomto směru uzavřel, že návrh byl podán včas (výsledky voleb do zastupitelstev obcí vyhlásila Státní volební komise v úterý dne 19. října 2010) aktivně legitimovaným subjektem, neboť navrhovatel byl zapsán do seznamu voličů ve volebním okrsku č. 1 v obci Pletený Újezd a jako nezávislý kandidát volební strany č. 1 byla jeho kandidátní listina zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce. Aktivně legitimovaný subjekt se může návrhem u soudu domáhat vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta, přičemž důvodem návrhu (§ 60 odst. 2 až 4 volebního zákona) je tvrzení, podle kterého byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, výsledky voleb nebo výsledky volby kandidáta. Z uvedeného plyne, že na základě návrhu aktivně legitimovaného subjektu se soud zabývá přezkumem hlasování, přezkumem zjištěných volebních výsledků a jejich vyhlášení. Jestliže navrhovatel v předmětné věci označil jako odpůrce ve smyslu ustanovení § 90 odst. 2 s. ř. s. Státní volební komisi, pak soud s ohledem na citované ustanovení a na ustálenou judikaturu potvrzenou i nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 768/06, označil jako odpůrce správně příslušný Obecní úřad Pletený Újezd, který byl ve volbách do zastupitelstev obcí příslušným volebním orgánem. Je třeba předznamenat, že problematikou volebního soudnictví se opakovaně zabýval Ústavní soud, který např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 17, vyhlášen pod č. 140/2005 Sb.) zformuloval základní interpretační
4
maximu zákonné úpravy volebního soudnictví tak, že „Vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 Ústavy), vyslovil základní tezi, dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů a předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Konstatoval dále, že „právní úprava volebního soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování, a všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Řízení ve věcech volebního soudnictví je proto založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (viz rovněž nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 28, nález č. 117, vyhlášen pod č. 476/2002). Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potencionální kauzality ve volebním soudnictví). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce pro stanovené časové období (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS 30/95, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 5, nález 3, vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.), rozhodnutí voličů jako suveréna může tudíž soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodly jinak a byl by zvolen jiný kandidát.“ Soud věc přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu čtvrtého s. ř. s. bez jednání, které není třeba nařizovat (§ 90 odst. 3 s. ř. s.), a dospěl k následujícím zjištěním a právním názorům. Problematiku volební kampaně řeší volební zákon v § 30 odst. 2 a 3, v nichž stanoví, že v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů, a že ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Soud se proto zabýval otázkou, zda navrhovatelem popsaným způsobem došlo k porušení citovaného ustanovení volebního zákona, a to navíc způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb a hlasování v obci Pletený Újezd. Z předloženého vyjádření starosty obce a předložených materiálů vzal soud za prokázané, že starosta obce v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nezveřejňoval výsledky předvolebních a volebních průzkumů a ve dny voleb neprováděl zakázanou volební agitaci. Materiál nazvaný jako „Reakce starosty na volební kampaň pana Martina Kalendy“ považuje soud za reakci starosty na předchozí volební kampaň navrhovatele. Nakonec navrhovatel sám na tento materiál reagoval letákem ze čtvrtka 14. 10. 2010, nazvaným „Poděkování“. Soud v posuzovaném případě neshledal porušení ustanovení § 30 odst. 2 a 3 volebního zákona. V posuzovaném materiálu nevystupoval starosta obce jako kandidát některé volební strany, reagoval na volební kampaň navrhovatele jako starosta obce. Právo zaujmout vlastní postoj ke zveřejňovaným tvrzením nelze upřít žádné fyzické osobě ani osobě zastávající funkci starosty obce, neboť by tak bylo popřeno základní právo svobodného projevu a svobodného vyjadřování názorů. Soud je nadto přesvědčen o tom, že předmětný
5
materiál nemohl rozhodující část voličů obce v jejich rozhodování ovlivnit. Voliči v malých obcích, na rozdíl od měst, jsou totiž formováni ve svých rozhodnutích bezprostředními a každodenními zkušenostmi s obcí a s jednotlivými kandidáty zvlášť, a právě ty jsou základem jejich volby. Domnívat se, že by jejich volbu ovlivnil právě zmíněný materiál, je nepřípadné, zejména pokud ani navíc není zřejmé, kolik osob jej vlastně četlo. Mimo jiné i z těchto důvodů nemohl mít na rozhodování voličů vliv ani předmětný materiál v části pojednávající o době, od které je navrhovatel přihlášen v obci k trvalému pobytu. Podle ustanovení § 36 volebního zákona členové okrskových volebních komisí a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování. Zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali. Pokud jde o námitky navrhovatele, ohledně porušení ustanovení § 36 volebního zákona, které spatřoval v opakované telefonické komunikaci manželky starosty obce a členky okrskové volební komise Vlasty Korecké s neznámou osobou, které měla údajně sdělovat, kteří voliči již k volbám přišli, a kteří dosud nepřišli s tím, že z uvedeného dokonce dovodil následně provedenou „individuální volební agitaci“, po níž se údajně do volební místnosti měla dostavit další skupina voličů, pak soudu uzavřel, že i toto tvrzení navrhovatele je nedoložené. Na tomto místě soud připomíná, že výkon funkce člena volební komise je vázán slibem podle § 17 odst. 4 volebního zákona, jehož složením se členové volební komise zavazují vykonávat svědomitě a nestranně svoji funkci a řídit se při tom Ústavou, zákony a jinými právními předpisy. Je proto jen stěží představitelné, že by se členka okrskové volební komise tomuto slibu zpronevěřila a připustila tak flagrantní porušení volebního zákona, které naznačuje navrhovatel. I v tomto případě považuje soud za přiléhavé stanovisko odpůrce, který argumentoval tím, že pokud by delegát navrhovatele a místopředseda volební komise PhDr. Lubomír Bičík, CSc. shledal jakékoli porušení volebního zákona, měl právo odmítnout podepsat zápis o průběhu a výsledku hlasování, což po ověření originálu zápisu soud nezjistil. Současně je třeba uvést, že pokud měl delegát navrhovatele výhrady k průběhu voleb v naznačeném směru, mohl je ihned uplatnit u okrskové volební komise, která by je musela uvést do zápisu o průběhu a výsledku hlasování [§ 42 odst. 2 písm. g) volebního zákona]. V zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Pletený Újezd, který byl vyhotoven dne 16. 10. 2010 v 16.45 hodin, však žádné oznámení či stížnosti v daném směru uvedeny nejsou. Ani v této věci navrhovatel neunesl důkazní břemeno. Za zmíněné situace nepovažoval soud za nutné provádět výslech navržených svědků. Soud závěrem uvádí, že navrhovatel obdržel 130 hlasů. Navrhovatel namítá, že by mohl obdržet o 2 hlasy více za předpokladu, že by okrsková volební komise umožnila hlasovat také imobilnímu voliči Vladimíru Kučerovi a kdyby nedošlo k chybnému označení hlasovacího lístku jako neplatného. K tomu soud uvádí, že i kdyby navrhovatel obdržel o tyto 2 hlasy více, nevedlo by to k jeho zvolení. Z tohoto důvodu nepovažoval soud za potřebné zabývat se blíže výše uvedenými námitkami navrhovatele. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud uzavírá, že porušení volebního zákona způsobem tvrzeným navrhovatelem neshledal, a proto návrh na vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb jako nedůvodný zamítl.
6
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Toto usnesení bude doručeno účastníkům řízení a bude vyvěšeno na úřední desce; právní moci nabývá dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ve věcech volebních je podle § 104 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.
V Praze dne 16. listopadu 2010
JUDr. Věra Šimůnková, v. r. předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Nešporová
