Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Váš dopis ze dne | Vaše značka (č. j.)
Naše značka (č. j.)
Hradec Králové
2472/DS/2014-2-Ma
24. 03. 2014
Odbor | oddělení
Vyřizuje | linka | e-mail
odbor dopravy a silničního hospodářství
Mgr. Bc. David Mazánek/635
[email protected]
USNESENÍ Krajský úřad Královéhradeckého kraje (KÚ KHK), jako 1/ příslušný představený úřední osoby ve smyslu ust. § 14 odst. 2) zákona č. 500/2004, Sb., správního řádu, v pl. znění, rozhodl o tom, že pan Ing. Ivan Ešpandr je vyloučen z provádění úkonů ve správním řízení zahájeném dne 03. 07. 2013 žádostí obce Kvasiny IČ 00275026, Kvasiny 81, PSČ 517 02, podle ust. § 7 odst. 1) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v pl. znění (zákon o PK), kdy předmětem žádosti bylo „…omezení dopravy na komunikaci UK11 „K černému lesu“ na p.č. 3033/3, zapsanou v k.ú. Kvasiny jako ostatní plocha, ostatní komunikace.“ (dále i jen „předmětné správní řízení“), při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit. 2/ příslušný nadřízený správní orgán podle ust. § 178 odst. 2) správního řádu rozhodl dle ust. § 131 odst. 4) správního řádu takto: Věc – předmětné správní řízení se obecnímu úřadu Kvasiny jako místně a věcně příslušnému správnímu orgánu prvního stupně odnímá a projednáním a rozhodnutí věci - předmětného správního řízení se pověřuje Městský úřad Rychnov nad Kněžnou.
Pivovarské náměstí 1245 | 500 03 | Hradec Králové tel.: 495 817 111 | fax: 495 817 336 e-mail:
[email protected] www.kr-kralovehradecky.cz
Vstřícný, rychlý a profesionální úřad – spokojený občan.
Odůvodnění Dne 19. 02. 2013 byl KÚ KHK doručen od správního orgánu prvního stupně správní spis, aby tento rozhodl v odvolací fázi předmětného správního řízení. Poté, co byl prostudován obsah spisu, zjistil KÚ KHK, že obec Lukavice jako účastník řízení ve svém podání ze dne 04. 09. 2013 mimo jiné vznesla námitku podjatosti vůči všem osobám, které mohou vykonávat agendu silničního správního úřadu dle výše uvedených ustanovení (účastníkem označeno jako „Námitka č. 5:“) v předmětném správním řízení. Na uvedené bylo správním orgánem prvního stupně reagováno tak, že v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí odůvodňoval, proč dle jeho přesvědčení není vznesená námitka důvodná. Zde ovšem správní orgán prvního stupně, resp. oprávněná úřední osoba, pochybil. Otázku vznášení námitky podjatosti a s tím související procesní postup upravuje ve správním řízení § 14 správního řádu; odst. 2) tohoto ustanovení uvádí: „Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen "představený").“ odůvodnění výroku 1/ usnesení V daném případě byla vznesena námitka podjatosti krátce po zahájení řízení. Dále je nepochybné, že v daném správním řízení vystupoval jako oprávněná úřední osoba (k tomuto pojmu viz ust. § 15 odst. 2) správního řádu) pan Ing. Ivan Ešpandr, který vykonává rovněž funkci starosty obce Kvasiny. Jeho představeným ve smyslu cit. ustanovení tak je Krajský úřad Královéhradeckého kraje, neboť na úrovni obce není jiné osoby, která by byla v podstavení nadřízeného nebo obdobném postavení vůči osobě starosty obce; je to Krajský úřad Královéhradeckého kraje, který je nadřízeným správním orgánem vůči obecním úřadům vykonávajícím agendu v silničním hospodářství (viz § 178 správního řádu), proto lze za pomoci analogie dojít k závěru výše uvedenému. Správný postup poté, co byla takováto námitka vznesena, by byl tedy takový, že by oprávněná úřední osoba předala správní spis se svým stanoviskem představenému (KÚ KHK) a tento by usnesením rozhodl o tom, zda je oprávněná úřední osoba vyloučena z projednávání a rozhodování věci, či nikoli (k tomuto viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 3 As 2/2013 – 22 ze dne 17. 04. 2013, dostupný např. na www.nssoud.cz). Namísto toho však bylo dále pokračováno ve správním řízení a danou námitku vypořádávala v rámci odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí sama oprávněná úřední osoba, vůči níž námitka směřovala. KÚ KHK je tedy nyní krom rozhodnutí věci v odvolacím řízení v souladu se správním řádem povinen vyřešit otázku podjatosti pana Ing. Ivana Ešpandra. Stěžejní otázkou, která byla před KÚ KHK postavena, je to, zda pro vyloučení úřední osoby dle § 14 správního řádu postačuje, pokud tato zastupuje žadatele a současně v řízení o této žádosti představuje oprávněnou úřední osobu, jakožto vykonavatele státní správy. Ustanovení § 14 odst. 1) uvádí, že „Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen "úřední osoba"), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem
2
na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.“ Pro vyloučení úřední osoby (a tento pojem je širší než pojem „oprávněná úřední osoba“) tedy postačují důvodné pochybnosti o nepodjatosti, nemusí být prokázáno, že by tato osoba s ohledem na svůj poměr k věci, účastníkům nebo zástupcům postupovala odlišně od situace, kdy by byl tento poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům takový, že by tyto důvodné pochybnosti neexistovaly. Problematikou podjatosti úředních osob, které jsou v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru k žadateli se zabýval v usnesení čj. 1 As 89/2010 – 119 ze dne 20. 11. 2012 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Proto KÚ KHK nyní ocituje některé z úvah, jenž rozšířený senát NSS uvedl a s nimiž se ztotožňuje: „Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti pak může být cokoli, co vzhledem ke své povaze může založit nežádoucí vztah mající potenciál ke „zkřivení“ postoje úřední osoby k výkonu jí svěřené pravomoci. Něčím takovým jistě může velmi dobře být pracovněprávní vztah úřední osoby k obci či kraji jako entitě, která sama má na výsledku určitého správního řízení zájem nebo která je přímo nebo nepřímo ovlivňována osobami, jež takový zájem mají.“ a dále „[63] Ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu z roku 2004 (a obdobně i § 9 odst. 1 správního řádu z roku 1967) je proto nutno vykládat tak, že důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby je její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku v případě, že se rozhoduje ve věci týkající se přímo nebo nepřímo tohoto územního samosprávného celku, tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky. Rozšířený senát podotýká, že k pochybám o nepodjatosti postačí i poměrně nízká míra podezření, neboť - jak výše vyložil - existence „systémového rizika podjatosti“ je sama o sobě signálem ke zvýšené opatrnosti a „podezřívavosti“ při posuzování důvodů pro vyloučení úřední osoby z úkonů v řízení. Důvody k uvedenému podezření mohou být nejrůznějšího druhu a nelze je specifikovat jinak než obecnými rysy a představitelnými příklady. Bude se jednat o takové skutečnosti, které naznačují, že zde existuje někdo, kdo má zájem na určitém výsledku řízení, v němž se má rozhodovat, a přitom má či může mít schopnost působit na příslušnou úřední osobu prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu k územnímu samosprávnému celku. Uvedenými skutečnostmi mohou být například jevy v politické či mediální sféře, jež předcházejí příslušnému správnímu řízení či je doprovázejí a naznačují zvýšený zájem o výsledek řízení ze strany osob schopných ovlivnit jednání územního samosprávného celku jako zaměstnavatele úřední osoby. Příkladem může být zájem politických činitelů či jiných v rámci daného územního samosprávného celku vlivných osob (např. zákulisních aktérů místní politiky či podnikatelských subjektů) na určitém výsledku řízení (např. na tom, aby určitá stavba, činnost apod. byla povolena, anebo naopak nepovolena); takový zájem lze vysledovat například z různých mediálních vyjádření, předvolebních slibů, konkrétních investičních či jiných obchodních počinů, předchozích snah nasměrovat určité související rozhodovací procesy určitým způsobem apod. Stejně tak uvedenou skutečností může být samotná povaha a podstata rozhodované věci, její kontroverznost či politický význam a s tím spojené zájmy. Zjevně a bez dalšího pak uvedenými skutečnostmi budou podezření z nátlaku či snahy přímo ovlivnit rozhodování příslušné úřední osoby prostřednictvím jejího zaměstnaneckého vztahu.
3
Žadatel z logiky věci samozřejmě vždy požaduje po správním orgánu, aby jeho žádosti vyhověl, má tedy určitý zájem na výsledku správního řízení, což je jistě logický a správný stav. Naproti tomu musí být správní orgán, resp. oprávněné osoby, nestranný (viz ust. § 7 odst. 1) správního řádu), kdy projevem zásady nestrannosti je též to, že věc bude rozhodovat úřední osoba, která není vyloučena z rozhodování věci z důvodu své podjatosti, neboť osoba, která je podjatá, nemůže být nestranná. Ostatně shora cit. usnesení NSS k tomuto pojmu uvádí: „[38] Nestrannost, kterou lze v určitém ohledu ztotožnit s absencí podjatosti, je základním předpokladem veškerého rozhodování orgánů veřejné moci v případech, kdy tyto orgány rozhodují pouze na základě zákona, tj. bez možnosti zohlednit politické zájmy či aspekty posuzované věci. Nestrannost je v první řadě nezbytným atributem rozhodování soudů. V právním státě, tedy státě striktně vázaném svým vlastním právem, je však nestrannost nezbytným znakem i pro rozhodování správních orgánů. Jiná než zákonná hlediska (tedy zejména hlediska politická) smějí správní orgány vzít v úvahu pouze tehdy, vyplývá-li to z prostoru pro jejich správní uvážení; takový prostor by jim ovšem musel zákon nejprve vytvořit. [39] Znamená to tedy, že právní úpravu podjatosti, přesněji řečeno právní úpravu, jež má zajistit, aby se na výkonu pravomoci správních orgánů podílely pouze nepodjaté úřední osoby, lze chápat jako jeden z prostředků k dosažení nestrannosti a striktní zákonnosti rozhodování orgánů veřejné správy.“ V nyní posuzované věci tedy podal žádost starosta obce, jako představitel obce, její zástupce. Současně však zástupce žadatele vystupoval jako oprávněná úřední osoba, tedy jako ten, kdo věc rozhodne. Ze shora uvedeného je však zřejmé, že se postavení žadatele je neslučitelné s postavením úřední osoby, když není možné, aby jedna a ta samá osoba na jedné straně měla zájem na výsledku řízení (jako žadatel) a na druhé jej neměla a vystupovala nestranně (v pozici úřední osoby vykonávající pravomoc správního orgánu). Proto je také ze zákona založeno vyloučení pana Ing. Ivana Ešpandra, který se v takovéto dvojaké pozici nachází. odůvodnění výroku 2/ usnesení S ohledem na výrok 1/ tohoto usnesení, kdy bylo deklarováno vyloučení Ing. Ivana Ešpandra jako úřední osoby, která je současně starostou obce, musel KÚ KHK vyřešit situaci, která úřední osoba bude pověřena věc vyřizovat. Z ust. § 14 odst. 4) správního řádu je pak zřejmé, že takto určená osoba nesmí být k vyloučené osobě ve vztahu podřízenosti. Takovou osobou však obecní úřad Kvasiny nedisponuje (viz ust. § 109 odst. 1) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v pl. znění). Proto musí KÚ KHK určit podle ust. § 131 odst. 4) správního řádu jiný správní orgán, který bude věc rozhodovat. Při určení správní orgánu, kterému bude věc delegována, vycházel Krajský úřad Královéhradeckého kraje zejména ze skutečnosti, že Městský úřad Rychnov nad Kněžnou (jakožto orgán tzv. obce III. typu) disponuje úředníky, kteří mají zkušenost s vedením správního řízení, vztahují se na ně poněkud jiné právní předpisy než na starostu obce (byť vykonávajícího agendu silničního správního úřadu) a proto lze i očekávat efektivní vyřízení této věci v souladu se zásadami činnosti správních orgánů, avšak zejména bude zajištěna nestrannost rozhodování v dané věci. Z výše uvedených důvodů rozhodl Krajský úřad Královéhradeckého kraje, jako nadřízený správní orgán, tak, jak je ve výroku uvedeno.
4
Poučení Proti tomuto usnesení může účastník podat odvolání, a to do 15 dnů po jeho oznámení k Ministerstvu dopravy, které o odvolání rozhodne, a to prostřednictvím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, u nějž se odvolání podává. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po doručení písemného vyhotovení usnesení, nejpozději však ode dne následujícím po desátém dni ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené usnesení připraveno k vyzvednutí. Odvolání proti tomuto usnesení nemá dle ust. § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek.
otisk úředního razítka
Mgr. Bc. David Mazánek oprávněná úřední osoba
Rozdělovník: 1/ Obec Kvasiny – DS, k vyvěšení na úřední desce 2/ Obec Lukavice – DS, k vyvěšení na úřední desce 3/ pan Ing. Ivan Ešpandr – (DS obce Kvasiny) 4/ Krajský úřad Královéhradeckého kraje – k vyvěšení na úřední desce 5/ MÚ Rychnov nad Kněžnou - DS
5
Toto usnesení musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a dále na úřední desce Obce Kvasiny a úřední desce Obce Lukavice a také musí být zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Po uplynutí této doby musí být s dokladem o době zveřejnění vráceno správnímu orgánu, který usnesení vydal.
Vyvěšeno dne: ………………… Sejmuto dne: ………………….
Razítko, podpis oprávněné úřední osoby potvrzující vyvěšení a sejmutí na úřední desce.
6
