u-noviny I leden–únor 2014 I ZČU buduje
akademické centrum
Na FUD bude poprvé Žebřík
Učitelé tvoří hudbu o Plzni
Děti navštěvovaly univerzitu
strana 1 Knihovna chystá promítání
strana 2
strana 3
strana 4
strana 5
strana 6
novin
leden–únor 2014 ▌ročník 3 ▌číslo 3 ▌vydává Západočeská univerzita v Plzni
Ve ˇdci z RICE vynalezli chytrý oblek Senzory pro hasiče varující před hrozícím nebezpečím. To je příklad jednoho z projektů, jímž se zabývají vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Pracovníkům výzkumného centra RICE však dosud chybělo vlastní zázemí, kde by prováděli experimenty pod jednou střechou. Změna nastala loni v prosinci, kdy se začalo stavět. V RICE v současnosti pracuje kolem 130 specialistů. Hlavní základnu tvoří skupina působící na Fakultě elektrotechnické. Prioritou zůstává udržet vysoce kvalifikované odborníky a rozvíjet mladé talenty. Vědecké týmy se tak například zabývají novými koncepcemi pohonů, zejména pro dopravní techniku a náročné průmyslové aplikace, nebo se věnují materiálovému výzkumu se zaměřením na organickou elektroniku či inteligentní senzory. Právě na speciální čidla se odborníci začali soustředit v rámci projektu Euripides Intex v roce 2012 a dílčí výsledky jsou ohromující. „Zabýváme se ‚chytrým‘ textilním
Výsledky projektu, který se zaměřuje na inteligentní senzory, budou prezentovány už v dubnu. Foto: Lukáš Kellner oblekem, který měří okolní prostředí hasiče, jeho aktivity a životní funkce. Tady se snoubí základní výzkum s aplikovaným výzkumem a nasazením v praxi,“ vysvětlil šéf výzkumného týmu Aleš Hamáček. Senzorové moduly integrované v zásahovém obleku předávají naměřené hodnoty do řídicí jednotky hasiče, která zároveň odesílá údaje také veliteli zásahu. Ten může mnohem lépe odvrátit nebezpečí
a jednotku z terénu stáhnout. Stejné informace má samozřejmě k dispozici také hasič, kterého alarm v případě rizika upozorní. Teplotní senzory by se v budoucnu mohly používat v hutním průmyslu, zatímco čidla na detekci toxických plynů zase v recyklaci materiálů pro detekci toxických plynů. Plzeňští vědci však nejsou jediní, kdo se snaží vytvořit varovný systém pro hasiče. „Žádný
z evropských projektů ale nebyl tak kompletní a u žádného nedošlo na faktickou realizaci systému v praxi,“ upozornil Hamáček. Kompletní výsledky výzkumu, na němž RICE spolupracuje s firmou Vochoc a Tesla Blatná, představí světu už v dubnu. Na budovu Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE), která by měla být dokončena v roce 2015, padne přibližně 350 milionů korun. Centrum bude disponovat například světově unikátní halovou laboratoří nebo zkušebnou vysokonapěťové výkonové elektroniky a dopravních systémů. Podle výkonného ředitele RICE Petra Frýbla nebude stavba znamenat pouze přínos pro ZČU, ale předznamená spolupráci s dalšími firmami a institucemi. „Věříme, že nové laboratoře také posílí konkurenceschopnost a pozici univerzity v rámci evropského regionu,“ sdělila rektorka ZČU Ilona Mauritzová. Uvedené potvrzuje i skutečnost, že do Plzně přijedou odborníci z Německa, Indie, Vietnamu nebo red Iránu.
slovo šéfredaktorky Milé čtenářky, mílí čtenáři, kdybyste si měli vybavit hudbu spojenou s Plzní, zřejmě si začnete notovat polku od Bedřicha Smetany. V budoucnu si ale budete pobrukovat ještě další dílo, jež v současnosti vzniká „pod rukama“ pěti skladatelů. Ti jsou součástí originálního projektu, který chce nejen oživit město a poukázat na krásy a jedinečnosti kraje, ale také zapojit do akce co nejvíce Plzeňanů. Hudebníci, z nichž dva jsou pedagogové Západočeské univerzity v Plzni, se nechali inspirovat pěti plzeňskými řekami. Na motivy Radbuzy, Úhlavy, Úslavy, Mže a Berounky vzniká soubor symfonických děl, který by měl být premiérově představen v roce 2015. Nejen zmíněný počin je důkazem toho, že Plzeň a Plzeňané mají světu opravdu co nabídnout. Klára Mrázová
Na univerzitu dorazí Wintonovo díte ˇ Asaf Auerbach Sir Nicholas Winton zachránil téměř sedm set dětí. Jedním z nich je Asaf Auerbach. Ten byl v roce 1939 společně s bratrem Rubenem poslán do Anglie. Jejich rodiče však zemřeli v Osvětimi. Zpátky do dětství a dob vyrovnávání se se ztrátou blízkých se vrátí Auerbach během besed chystaných na ZČU. Stovky středoškoláků během února a března zavítají na Západočeskou univerzitu v Plzni. Přijdou na výstavu o holokaustu. Kromě expozice jsou na programu besedy s těmi, kteří hrůzy koncentračních a vyhlazovacích táborů přežili. Pozvání do západočeské metropole přijal také Asaf Auerbach. Na Silvestra roku 1924 se židovským manželům narodil syn Asaf. V té době žila celá rodina v Palestině, ale o šest let později se rozhodla vrátit do Prahy. „V mých dětských očích to byla idylická doba, ač jsme žili dost skromným životem. Zámožní jsme určitě nebyli. Nepamatuji se, že by rodiče, když spolu mluvili, někdy zvýšili hlas nebo se hádali. Něco jiného byly vztahy mezi mnou a bratrem, tam to jiskřilo pořád, jak už to tak mezi sourozenci bývá,“ začal vyprávět. Pak ale nastalo tvrdé vystřízlivění, a to kvůli 15. březnu 1939.
Auerbachovi se dozvěděli o možnosti poslat oba syny do bezpečí. O chlapce se měla postarat rodinná známá Hana Strasserová. Na svoje poslední chvíle s matkou a otcem bratři nikdy nezapomenou. Vyrazili do slavné rybí restaurace Vaňha na Václavském náměstí. V té době byli ještě všichni skálopevně přesvědčeni, že se zase brzy setkají. „Pro mě to byl vlastně takový veliký výlet – dostat se do ciziny v jedenácti letech, když předtím jsem byl nejdál na Sázavě na táborech. Sice to bylo samozřejmě smutné, ale zas ne tak vážné. Bylo to méně drastické než ten návrat potom,“ popsal Auerbach. S ostatními malými pasažéry byli odvezeni do Londýna. Zde si oba sourozence vyzvedla Strasserová. S rodiči si dopisovali do roku 1942. Pak ale komunikace ustala. V létě 1945 se Auerbach vrátil do Prahy. Věřil tomu, že se celá rodi-
na opět shledá. Nejdříve navštívil babičku, která přežila terezínské ghetto, a maminčiny sestry. „Nenapadlo mě, že by mohli zemřít. Věděli jsme, co se děje, ale to se týkalo těch druhých,“ přiznal. S jejich smrtí se dlouho nedokázal smířit. „Jméno je mým jediným dědictvím po rodičích, tím ve mně pokračují,“ doplnil. O siru Nicholasi Wintonovi stejně jako většina dětí nevěděl až do 80. let. V této souvislosti ale připomíná, že stejně tak důležité byly pěstounské rodiny, organizace, jež se za děti zaručily, a rovněž odvážní rodiče, již poslali své potomky do ciziny. „Rodiče nám slibovali, že přijedou za námi nebo my za nimi. Kdyby mě tehdy napadlo, že už je nikdy neuvidím, tak jsem přesvědčen o tom, že bych si lehl na peron a že by mě odtamtud nedostali. Do toho vagónu by mě nenacpali. O tom jsem hluboce přesvědčen,“ poznamenal.
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Asaf Auerbach byl v roce 1939 poslán se svým bratrem do Anglie. To oběma zachránilo život před jistou smrtí. Foto: archiv Na hrůzné činy upozorňuje především na besedách, které se konají v rámci výstavy Místa utrpení, smrti a hrdinství. Putovní expozice se v únoru přesune na Západočeskou univerzitu v Plzni a zůstane tu až do konce března. Výstava je věnována příběhům českých vězňů v nacistických koncentračních táborech, kteří hrůzy druhé světové
války přežili. Vernisáž se uskuteční 11. února v 17 hodin v prostorách ZČU Jungmannova 1. Během necelých dvou měsíců připravila univerzita diskuze zejména pro střední školy. Na ně pozvali organizátoři kromě Wintonova dítěte též dvě ženy, které přetrpěly Osvětim – Martu Kottovou a Evu Liškovou. red
strana 2
I leden–únor 2014 I u-noviny
Me ˇsto bude finančne ˇ podporovat univerzitu Až dva miliony korun ročně může získat Západočeská univerzita v Plzni díky nové spolupráci s městem. Smlouva se týká například vzdělávání a výzkumu, kultury nebo sociální oblasti. Už v letošním roce by měli studenti i akademici pocítit výhody pramenící z nedávno uzavřené dohody. Tu svými podpisy stvrdili rektorka Ilona Mauritzová a primátor Martin Baxa. V rámci smlouvy vznikne pracovní skupina složená z odborníků obou stran, jež bude koordinovat a připravovat plánované činnosti. V oblasti vzdělávání a výzkumu se bude jednat například o možnost získání stipendií pro studenty, podporu jejich zahraničních pobytů nebo studentských organizací. Snahou je také posílit aktivity, které by zvýšily počet zájemců o studium na fakultách technického zaměření. „Důležitá je pro rozvoj města podpora studijních a vědeckých projektů a spolupráce na vývoji kreativních průmyslů, včetně vzniku tvůrčího inkubátoru pro ekono-
mický rozvoj regionu. Městský veřejný prostor bychom chtěli kultivovat výtvarnými prvky a spolupracovat chceme také v oblasti průzkumů a anket,“ přibližuje primátor diskutované možnosti ze sféry kultury, sportu a mimoškolních aktivit. Opomenuto nesmí být ani pole sociální, kde se město zaměří na podporu Univerzity třetího věku a na pořádání různorodých vzdělávacích seminářů pro odbornou i laickou veřejnost. Příležitost pracovat na zajímavých projektech by měli zejména studenti z Fakulty umění a designu a Fakulty ekonomické. Záležitosti se budou týkat hlavně propagace a cestovního ruchu města Plzně. Nedílnou součástí spolupráce, na niž jsou každoročně vyhrazeny až dva miliony korun, bude rovněž participace na Dnech
ZČU buduje moderní akademické centrum Z původních dílen nacházejících se na rohu Sedláčkovy a Riegrovy ulice by se už brzy měly stát reprezentativní prostory. Akademické centrum za přibližně deset milionů korun bude disponovat univerzitní galerií, kavárnou a infocentrem.
Univerzita opraví prostory ve městě, z nichž vznikne akademické centrum. Foto: red „Chceme více komunikovat s veřejností, otevřít se. To, že máme své fakulty a pracoviště nejen na Borských polích, ale i v samém srdci Plzně, byl důvod, proč jsme se rozhodli zřídit zde informační centrum. Chceme tak lépe Plzeňany informovat o tom, co vše univerzita nabízí a jaké zajímavé akce se zde pořádají. Věřím, že si lidé najdou cestu nejen sem, ale i do kavárny či galerie,“ uvedla rektorka ZČU Ilona Mauritzová. Také šéf plzeňských památkářů Petr Marovič tento projekt oceňuje. Plánovaná modernizace podle jeho názoru oživí prostor, který se v budoucnu stane pěší zónou. Podle vedení ZČU tento krok posílí povědomí o plzeňské univerzitě.
Náklady na rekonstrukci, již hradí vysoká škola ze svého rozpočtu, by neměly přesáhnout deset milionů korun. V objektu vznikne informační a propagační koutek, který bude sloužit nejen studentům a profesorům, ale rovněž veřejnosti. Návštěvníci se tu dozví o aktuálním dění na univerzitě, pořádaných akcích nebo si zakoupí reklamní předměty. Iniciátoři projektu nezapomněli ani na odpočinek, proto do koncepce zahrnuli také menší kavárnu. Na své si přijdou rovněž milovníci umění. Právě sem se totiž přesune z Jungmannovy ulice univerzitní Galerie Ladislava Sutnara. Realizace akce je plánována na první čtvrtinu roku, po níž bude následovat slav red nostní otevření prostor.
Rektorka Ilona Mauritzová a primátor Martin Baxa právě podepisují smlouvu o vzájemné spolupráci univerzity a města. Foto: Martin Pecuch vědy a techniky nebo na činnostech spadajících pod Evropské hlavní město kultury 2015. Kromě toho dostala univerzita
od Plzeňského kraje 3 miliony, a to díky smlouvě o spolupráci, která byla podepsána v roce 2012. Finance se použijí na pod-
poru středních škol, technickou olympiádu, zmíněné Dny vědy a techniky nebo na reprezentaci red sportu na ZČU.
Studentu ˚ m pomu ˚že nový portál Nedávno vzniklý server spoluprace.zcu.cz se zaměřuje na propojení univerzitního a podnikatelského prostředí. Studentům umožňuje získat praxi, firmám zase nalézt kratší cestu k univerzitnímu prostředí. Problém zajistit si odbornou a kvalifikovanou stáž by mohl vyřešit uvedený podnikatelský portál. Studentům umožňuje zúčastnit se praxe šité na míru, ale také hledat si semestrální, bakalářskou nebo diplomovou práci, kterou mohou řešit přímo z prostředí, o němž téma zpracovávají. Kromě toho si mohou případného zaměstnavatele také otestovat. Zřízení serveru je ovšem výhodné rovněž pro firmy, jež spolupracují s mladými talenty a pomáhají tak nalézt potenciální zaměstnance.
Prospěšná je rovněž pro zaměstnance ZČU, protože se díky projektu zjednodušuje komunikace v rámci univerzitního prostředí a rovněž se navazuje spolupráce s komerční sférou. „Základní myšlenka spočívá v tom, že je potřeba definovat jedno kontaktní místo pro kooperaci se Západočeskou univerzitou v Plzni. Jinak se podnikatelské subjekty orientují v její struktuře velmi složitě,“ vysvětlil ředitel Ústavu celoživotního vzdělávání Martin Dezort.
Aplikace vznikla součinností zástupců ZČU a Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. „Reakce na vytvoření portálu od našich klientů, tedy představitelů velkých i menších firem, byly velice pozitivní,“ sdělila ředitelka regionální kanceláře CzechInvest v Plzni Kamila Malá. V rámci rozvíjení vztahů obou uvedených subjektů se připravují další akce pro studenty, v rámci nichž se dozvědí například to, jaká je situace na trhu nebo jak se připravit na red přijímací pohovor.
Nově spuštěný portál spoluprace.zcu.cz pomáhá firmám, akademikům i studentům. Foto: archiv
Vydala: Západočeská univerzita v Plzni | odbor Vnější vztahy | Univerzitní 8, 306 14 Plzeň |
[email protected] | Telefon: 377 631 078 | Redakce: Klára Mrázová | Prepress: NAVA DTP, spol. s r. o. | Tisk: NAVA TISK, spol. s r. o., Plzeň | Toto vydání vyšlo nákladem 4 500 kusů | Evidováno pod číslem MK 41402/2011 OMA Uzávěrka příštího čísla je 21. února 2014
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
u-noviny I leden–únor 2014 I
strana 3
Fakulta ume ˇní a designu hostí poprvé Žebrˇík Sošky, které letos dostanou nejlepší čeští muzikanti, budou dílem studentů Západočeské univerzity v Plzni. Hudební ceny Žebřík se totiž vůbec poprvé předávají na Fakultě umění a designu. Mezi hosty se objeví například Miro Žbirka nebo Tomáš Klus. Mimořádně byla vyhlášena kategorie Nejkreativnější počin ZČU, která obsahuje celkem jedenáct nominací. Bližší informace budou k dispozici na univerzitní webové stránce www.zcu.cz. Své sympatie můžete vyjádřit od 4. do 28. úno-
Sošky, které dostanou vítězové jednotlivých kategorií, budou z dílny studentů Fakulty umění a designu. Foto: archiv Prosklený prostor budovy FUD, o nějž je opřen obrovský žebřík jako symbol hudební události. Interiér umělecké fakulty s vizuálně vytříbenými dekoracemi, pódiem a vyvýšeným místem pro porotu. To je pouze ochutnávka toho, co zažijí Plzeňané už 15. března. Organizátoři hudební ankety Žebřík si pro jeho letošní konání vybrali právě prostory ZČU. „Jsem místem nadšen a podobně jsou na tom zatím všichni ostatní, s nimiž jsme v té budově byli. Fakulta umění a designu je nejen úžasnou moderní stavbou, ale
také ideálním kulturním prostředím pro akci typu Žebřík, která je kombinací slavnostního ceremoniálu, indoor festivalu a jedné velké party,“ prozradil organizátor akce Jaroslav Hudec. Výhodou je, že prostor nabízí skvělé zázemí pro velké množství účinkujících i diváků. „Jsme rádi, že se do příprav aktivně zapojují i samotní studenti – a to v oblasti multimédií, při výrobě sošek pro oceněné hudebníky nebo tvorbou originálních dekorací. Řekl bych, že takhle vymazlený Žebřík jsme za těch dvacet
let ještě nedělali,“ podotkl Hudec, šéfredaktor magazínu iReport. O skvělou atmosféru se postarají moderátoři Tomáš Hanák a Barbora Poláková. Mezi hosty se tento rok objeví například Tomáš Klus nebo Miro Žbirka. Kromě nich se mohou návštěvníci těšit také na kapely A Banquet nebo UDG. Mezi dalšími pozvanými je například Vladimir 518, s nímž vystoupí Matěj Ruppert a Roman Holý. Už začátkem ledna odstartovalo hlasování v devíti kategoriích, a to v domácí i zahraniční části.
ra. Pak bude hlasování ukončeno a vítěze se dozvíte při slavnostním březnovém ceremoniálu. Organizátor potvrdil, že lístky na akci jsou už v předprodeji a studenti a zaměstnanci ZČU mají na finálový večer red slevu 100 korun.
Fakulta aplikovaných věd a Nové technologie pro informační společnost – nová metoda pro vytváření oxidových a oxynitridových vrstev ve výbojovém plazmatu Fakulta ekonomická – sociální sí pro sportovce SportCentral.cz Fakulta elektrotechnická a Regionální inovační centrum elektrotechniky – chytrý zásahový oblek pro hasiče Fakulta filozofická – objev zaniklého města v Iráku Fakulta právnická – projekt Braň svoje práva, euroobčane Fakulta pedagogická – Dětská univerzita Fakulta strojní – Blue Elyctra Fakulta umění a designu – Modeli da Torino, tj. mezinárodní projekt propojující výtvarné a dramatické umění Ústav jazykové přípravy – soubor učebních materiálů pro profesní účely Nové technologie-výzkumné centrum – prezentace NTC v Techmanii Ústav celoživotního vzdělání – vytvoření portálu spoluprace.zcu.cz
Nad postelí visí taekwondistu Vyzrálovi prˇes 200 medailí Pokud si bez něčeho nedokáže pětadvacetiletý student ZČU představit život, pak je to sportování. Taekwondu se Aleš Vyzrál věnuje od svých čtyř let. Poměrně rychle bylo jasné, že se pro korejské bojové umění narodil. Jen co začal jezdit na závody, získával první ocenění. Dnes jich má na svém kontě kolem dvou set, medaile z mistrovství Evropy a světa nevyjímaje. Sportovně založení rodiče chtěli, aby šel syn v jejich šlépějích. Sousedka, která dělala karate, je pozvala na nábor nových členů. „Šli jsme se tam podívat, ale z karate se vyklubalo taekwondo. Instruktoři však trochu pochybovali o tom, jestli mě přijmou, když mi byly teprve čtyři. Nakonec to se mnou zkusili,“ popsal začátek své kariéry student Fakulty pedagogické. Zvláště jeho
matka s ním poctivě docházela na všechny tréninky. Celá rodina pak trávila na závodech hlavně víkendy. Na svou první rvačku mimo ring si taekwondista dobře pamatuje. „Na základce jsem se pohádal se spolužákem, kterého jsem znal ze soutěží. Praštil jsem ho a tekla mu z nosu krev. On mi to pak chtěl na závodech vrátit, ale nikdy se mu to nepodařilo,“
Aleš Vyzrál se věnuje taekwondu od svých čtyř let. Závodnickou kariéru možná opustí a stane se trenérem české reprezentace. Foto: archiv
přiznal. První medaili (bronzovou), jíž si sportovec považuje, přivezl z mistrovství republiky v roce 1997 už jako člen Střediska talentované mládeže Praha. Tehdy měl dvacet pět kilo, ale nejnižší váhová kategorie byla do pětačtyřiceti. Zápasil se soupeři až o hlavu většími „Vždycky jsem se pral se staršími. Oni trénovali se sobě rovnými, zatímco já ne, a to se ukázalo jako výhoda. I když se k nim špatně dostávalo, někdy se zase stačilo jen přikrčit,“ porovnal. Po základní škole zamířil na sportovní gymnázium. Rok poté se dostal do české reprezentace a poprvé se zúčastnil mistrovství Evropy. „V sestavách jsem tehdy hned zvítězil. Nikdo to nečekal. Kromě toho jsem ještě vybojoval dvě medaile v individuálním závodu,“ zavzpomínal. Právě ocenění z individuálních soubojů si považuje nejvíc. „V týmu má každý pouze jednu techniku, kterou trénuje a potom předvede. Ale v jednotlivcích musím ovládat všech pět technik. To je opravdu
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
pouze na mně a medaile je potom jenom moje,“ poznamenal s úsměvem. Od té doby sbírá jeden cenný kov za druhým. Z těch pro něj nejvýznamnějších jmenoval úspěch z evropského šampionátu v roce 2011, odkud si domů přivezl zlato a stříbro. Zapomenout samozřejmě nemohl ani na skvělý výkon, který následoval, a to získání třetího místa na mistrovství světa (MS). Jenže následující rok utrpěl Vyzrál vážný úraz oka. „Dostal jsem ránu a po úderu jsem viděl dvakrát. Ale to není nic neobvyklého. Říkal jsem si, že se to spraví, a tak jsem ještě dál závodil,“ uvedl. Protože se ale situace nezlepšovala, musel odjet do nemocnice, kde podstoupil hned dvě operace. Ani v tu chvíli však nepochyboval o tom,
že bude v kariéře pokračovat. V roce 2013 se vydal do bulharské Sofie na MS a opět se blýskl. V kategorii jednotlivců získal třetí pozici a v družstvech nenašli Češi konkurenci. Mladý muž v současnosti dokončuje jednooborové studium tělesné výchovy na Západočeské univerzitě v Plzni. Kromě toho se už delší dobu věnuje trénování západočeského oddílu. Jeho další kroky zřejmě zamíří do Prahy, dostal totiž příležitost trénovat českou reprezentaci. Nabídku však ještě zvažuje, protože by to znamenalo skončit se závoděním. „Skvělé je, že tenhle sport se dá dělat v podstatě pořád. I kdybych teď na nějakou dobu přestal soutěžit, můžu se pak vrátit. Od taekwonda rozhodně odejít nechci,“ Klára Mrázová uzavřel Vyzrál.
Rektorka Ilona Mauritzová se v prosinci setkala s úspěšnými sportovci, kteří od ní obdrželi mimořádné stipendium. Kromě Vyzrála se schůzky zúčastnili: orientační běžkyně Eliška Kuncová, inline hokejista Jakub Bernard, závodnice v psích spřeženích Klára Brzková, plavec Jiří Pivoňka, lukostřelec Tadeáš Kalvas, běžkyně na lyžích Martina Janoušková, volejbalistka Andrea Šmídová, sportovní střelec Pavel Světlík. Mezi oceněnými jsou i běžkař Aleš Razým a badmintonistka Lucie Kolářová.
strana 4
I leden–únor 2014 I u-noviny
Pedagogové skládají hudbu inspirovanou Plzní Západočeská metropole by mohla mít od roku 2015 hudbu „šitou na míru“. V současnosti totiž vzniká pět symfonických děl na motivy pěti plzeňských řek. Mezi skládajícími umělci jsou dva pedagogové ze ZČU. S pozoruhodným projektem, který spojuje spolupráci zahraničních hudebních škol, plzeňské konzervatoře a univerzity, přišli manželé Roštíkovi. „Každý člověk pracuje s informacemi, které se v jeho světě, domově či městě objevují. Čtyři řeky znamenají symbol života a zároveň nesení informací. Pátá řeka, do níž se předchozí stékají, značí předávání sdělení a jejich pokračování za hranice,“ vysvětlila Jana Roštíková. Proto společně se svým manželem Markem oslovili pět hudebníků, z nich každý si vybral jeden tok a na jeho
Sedmdesátičlenný mezinárodní sbor by měl premiérově (v roce 2015) zahrát 5 symfonických skladeb na motivy plzeňských řek. Foto: archiv
Jirˇí Hájíček prˇijede na autorské čtení Jihočeský spisovatel, jehož Román Rybí krev byl na předávání cen Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku, dorazí na ZČU. Umělec řadící se k realistickému proudu současné české literatury chystá na 15. března autorské čtení. Jiří Hájíček se při vyhlašování cen Magnesia Litera blýsknul už podruhé. Premiéru měl v roce 2006 se svou knihou Selský baroko, kterou porota vyhodnotila jako nejlepší prózu. Loni si odnášel
ocenění znovu, a to díky románu Rybí krev. Ve svých dílech čerpá Hájíček z prostředí jihočeského venkova a malého města. Přijďte zakusit atmosféru jeho jedinečných děl na autorské čtení, které se koná 15. března od 17 hodin. Místo bude upřesněno, proto sledujte aktuality na webové stránce univerzity (www.zcu.cz) nebo facebookový profil (https://www. facebook.com/ZCU.CZ). red
motivy tvoří přibližně desetiminutovou skladbu. Jiří Vyšata si vybral Radbuzu, Pavel Samiec Úslavu, Martin Červenka Úhlavu, Tomáš Karpíšek Mži a Jiří Bezděk (ZČU) Berounku. Právě k posledně jmenované části vznikne také poetický film, v němž budou zachyceny památky a prostory, které se v okolí nacházejí. Tím ale myšlenka propojování a prolínání zdaleka nekončí. Sdružení Svět podle Jakuba, které manželé Roštíkovi založili, chce totiž pro nastudování skladby sestavit mezinárodní, asi sedmdesátičlenný studentský orchestr. „Rádi bychom zapojili studenty ze čtyř evropských měst. V současnosti uvažujeme
o Košicích, Monsu, Limoges a Regensburgu. Základnu by samozřejmě tvořili plzeňští muzikanti,“ doplnila Roštíková. K nim by se ještě přidalo přibližně čtyřicet zpěváků. Dirigovat studentský orchestr přislíbil Norman Gamboa, dirigent American Philharmonic Sonoma County a Powder River Symphony Orchestra. „Toužíme přizvat do projektu co nejvíce lidí. Chceme zachytit cestu umělce od prvních krůčků až po profesionální dráhu. Zapojit základní umělecké školy, aby například představily výtvarná díla svých žáků. Jednali jsme také o účasti studentů Západočeské univerzity v Plzni,“ vyjmenoval Roštík. Dílčí roz-
manité akce, počínaje koncerty a konče vernisážemi nebo recitacemi, by sloužily jako pozvánka na slavnostní večer, kde by symfonické dílo premiérově zaznělo. Místo pro realizaci však ještě není jasné. Jedna z možností je Fakulta umění a designu nebo nový prostor Světovaru. „Vhodné se nám zdají prostory FUD, protože by zapadaly do koncepce, která má znázornit už zmíněnou umělcovu cestu. A přirozeně by tím vznikl další prostor pro tvorbu mladých talentů z univerzity,“ nastínil Roštík. Manželé zatím směřují celou realizaci jedinečného projektu na rok 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury. Klára Mrázová
Na ZČU prˇednášel sve ˇtove ˇ známý kybernetik Warwick Jedinečnou možnost mezinárodního setkání měli účastníci konference Beyond AI. Akci zaměřenou na umělou inteligenci si nenechali ujít renomovaní vědci jako Kevin Warwick, Ron Chrisley, Brian Cantwell Smith, J. Storrs Hall či Rachel Armstrongová. V pořadí už třetí ročník, který pořádalo Výzkumné centrum nové technologie a Fakulta aplikovaných věd, se těšil velkému zájmu. Klíčová otázka letošní konference byla organizátory položena následovně: Why is AGI a holy grail of the AI field? (Proč je obecná umělá inteligence svatým grálem v oblasti umělé inteligence?) Toto dotazování se tak prolínalo napříč všemi tématy, jimž se účastníci konference věnovali po tři dny. Jednalo se namátkou o oblasti týkající se například historie AGI, povahy inteligence, rizik a etických výzev souvisejících s AI nebo víry v AGI. Akce tak byla pojata spíše jako interdisciplinární dialog renomovaných odborníků z oblasti technických, přírodních i humanitních věd.
Vysokou úroveň konference potvrdila mimo jiné i účast jedenácti hlavních řečníků, přičemž většina z nich pocházela z věhlasných světových univerzit. Americký kontinent zastupovali například Hamid Ekbia z Indiana University s přednáškou AI, Its Metaphors, and Their Mutations (Umělá inteligence, její metafory a jejich mutace) či Brian Cantwell Smith z University of Toronto s přednáškou Creatures Made of Clay (Bytosti vyrobené z hlíny). Nejvíce odborníků pocházelo z Velké Británie, kterou zastupovali kupříkladu Rachel Armstrongová z University of Greenwich, jež prezentovala na téma The Embodied Mind (Ztělesněná duše), Ron Chrisley z University of Sussex se svou přednáškou Construction of Light (Konstruk-
ce světla) či Anders Sandberg z University of Oxford zabývající se otázkou – What Do Cars Think of Trolley Problems: Ethics for Autonomous Cars – (Co smýšlejí automobily o „Trolley Problems“: Etika pro autonomní automobily). Cti zahájit konferenci svou přednáškou se dostalo špičkovému britskému vědci a profesoru kybernetiky Kevinu Warwickovi z University of Reading, jenž je znám především pro své studie zaměřené na propojení lidské nervové soustavy s počítačem, ale věnuje se také robotice. Veřejně se však nejvíce proslavil jako první lidský kyborg. Tím se stal díky propojení svého těla se speciálně upravenými čipy, kterými bylo možné ovládat robotickou paži. Program konference byl rozdělen do tematicky uspořádaných sekcí.
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Mezi nejvýznamnější hosty konference o umělé inteligenci určitě patřil Kevin Warwick. Foto: archiv autora Celá konference byla pojata v duchu nových technologií a veškeré přednášky byly přenášeny po internetu. To uvítali nejen mnozí zahraniční odborníci, ale i laičtí pozorovatelé, kteří neměli možnost zúčastnit se akce osobně. Návštěvníci prostřednictvím telemostu sledovali
přednášku z keynotes speakers Bena Goertzela z AGI Society i další události v reálném čase. Veškeré přednášky jsou dostupné na Google+ či Youtube a pro jejich zhlédnutí stačí zadat do Googlu Department of Interdisciplinary Activities@NTC ZCU. Veronika Nováková
u-noviny I leden–únor 2014 I
strana 5
V shakespearovské dobe ˇ by Hilský žít nechte ˇl Celý svůj život se vrací do minulosti. Martin Hilský je přední český překladatel, anglista a především znalec díla Williama Shakespeara. Za svou práci získal mnohá ocenění, včetně Řádu britského impéria. Přesto by ale v Anglii na přelomu 16. a 17. století žít nechtěl. Nejen o tom, jaké důvody ho k tomu vedou, se dočtete v následujícím rozhovoru. O Shakespearově době víte velmi mnoho. Má pro vás takové kouzlo, že kdybyste měl možnost cestovat v čase, chtěl byste tam prožít část svého života? Já ji velmi rád budu pozorovat zpovzdálí, ale myslím si, že jen projít se po londýnské ulici by byl asi šok pro každého našeho současníka. Spousta nepříjemných pachů, nebyla tam kanalizace, takže splašky tekly po ulicích, kde chodili lidé. Nebyly žádné chodníky, všude panoval příšerný chaos. Potkali byste stádo krav a ovcí a zprava by přijížděl nějaký kočár, prostě hrozný mumraj. A zároveň fantastické město a překrásné zahrady. Vyskytovaly se tam obrovské paradoxy. Žít bych tam nechtěl, už proto, že tam každý brzo umřel. Jak čtvrt století se Shakespearem ovlivnilo vaše myšlenky? Nejvíce oceňuji to bytostné nečernobílé vidění světa, které Shakespeare má. To, že vidí všechno složitě, v komplexnosti a nezjednodušuje. Nemá sche-
matické myšlení. To je mi neobyčejně blízké a shoduje se to s mou vizí světa. Nestává se vám občas, když strávíte celý den se Shakespearem, že ho nemůžete dostat z hlavy a mluvíte i na své okolí jeho jazykem? Nestává. Ale kdybych chtěl, myslím, že bych mohl udělat přednášku v blankversech. O to by ale nikdo nestál, a právem. (smích.) Ale někdy jsem v situaci, kdy mi třeba najednou něco naskočí, nějaký citát, a celá moje rodina ho může znát. Tímto způsobem může dojít k nějaké komediální situaci, přes nějaký citát ze Shakespeara, ale ne že bych tak mluvil. Sledujete i divadelní ztvárnění Shakespearových děl? Není pro vás zvláštní, když z jeviště doléhají vaše vlastní slova? Trochu jsem si na to už zvykl. Ale ze začátku to byl dokonce velmi silný a zvláštní pocit, až úlek. A zároveň pocit odpovědnosti, protože když přeložíte román, toto nevidíte a neslyší-
te. Kdežto na divadle najednou přejímáte odpovědnost za to, co herci na jevišti před vašima očima říkají třeba několika stovkám lidí. A to je obrovská zodpovědnost. Myslíte si, že ducha Shakespearových her lépe vystihuje klasické zpracování, nebo vám přijde zajímavější převedení autorových myšlenek do současnosti v moderním pojetí? Rozeznávám jedině špatná a dobrá představení Shakespeara. A jestli je tradiční a nebo avantgardní, to už pro mě není podstatné, pakliže je dobré. Nemám rád divadlo lhostejné, které je špatné. To bývá málokdy. A pak nemám rád takové ty samoúčelné experimenty, kde jde o to předvést pár vtipných režisérských gagů a jde to na úkor třeba důležitého významu hry nebo nádherných divadelních situací, jež tam jsou. Celkově tíhnu spíš k poctivému tradičnímu divadlu, které nikdy neselže. Jde o to, aby herci hráli naplno, a pak je úspěch zaručen, protože to každý ocení.
Kdežto u těch experimentů je to někdy velmi sporné. Získal jste celou řadu ocenění u nás i v zahraničí. Vnímáte je jako poctu, nebo jako lapače prachu? Prach se lepí na nás, na všechno. Ale člověk si musí vážit Řádu britského impéria, protože to je čestné uznání, kde i slovo impérium je jenom vyjádření toho, že je to státní vyznamenání a že se dává většinou politikům či vojevůdcům. Takže já jsem to bral i jako uznání neviditelného umění překladu, protože překladatelé to opravdu mívají málokdy. A podobně, já se vám přiznám, si vážím i státního vyznamenání. A hlavně mě na tom těší, že dostáváte vyznamenání s jinými lidmi, kteří jsou vynikající. A být mezi veterány, kteří bojovali v bitvě o Anglii a riskovali tam životy, je skvělé. Takže já je neberu na lehkou váhu, ale samozřejmě to hlavní je pro mě odezva od čtenářů nebo diváků, odezva na mou práci včetně přednášek. To je moje nejvyšší odměna a moje nejvyšší vyznamenání.
Martin Hilský je nejlepším českým shakespearologem. Foto: Petr Novák Jak se vám přednášelo na půdě ZČU? Moc dobře. Já už jsem zkušený a poznám zájem, nebo nezájem. A tady byl zájem, který přesně nabíjí energií, proto jsem mluvil déle, než bylo naplánováno. A opravdu pokládám za svou povinnost nebýt jen kabinetním profesorem, který si odpřednáší na univerzitě své. Myslím si, že univerzita musí fungovat v tom společenství, kde je. A veřejné přednášky jsou moje občanská angažovanost a zároveň přesah univerzity do života společnosti. Marie Liprtová Šárka Fleischmannová
Na De ˇtské univerzite ˇ budou promovat desítky malých Hrát si s ohněm nebo vysokonapěovým transformátorem může být skvělá zábava. O tom se přesvědčili účastníci Dětské univerzity, jejíž nultý ročník pořádala Fakulta pedagogická ZČU. Organizátoři projektu chtějí interaktivním způsobem přilákat mladé k fyzice, matematice nebo chemii. Myšlenka Dětské univerzity se rodila několik let. „Zdálo se nám, že v Plzni chybí akce tohoto typu. Žáci zejména mladšího školního věku nemají moc příležitostí rozvíjet se například v experimentálních dovednostech. Preferovali jsme přírodovědné obory a chtěli touto cestou zároveň oslovit potenciální uchazeče,“ zmínil důvody vzniku projektu garant Dětské univerzity Miroslav Randa. Pak už zbývalo nápad dobře promyslet, zapojit do něj katedry, tedy akademiky i studenty, a pustit se do pilotního běhu kurzu. Chlapci a děvčata docházeli jednou týdně na ZČU, kde se účastnili zajímavých workshopů z oblasti fyziky, chemie, matematiky nebo technické výchovy. „Velké pozornosti se těšily pokusy týkající se podtlaku, přetlaku, elektřiny nebo mrazu či ohně. Oblíbená byla také geometrie či origami,“ vyjmenoval Randa. Zájem z řad žáků prvního stupně byl větší než z druhého, i když na školách fyziku a chemii ještě nemají. „Náš předpoklad se potvrdil, tato cílová skupina je v nabídce aktivit podobného zaměření hodně opomíjena. Budeme se to snažit změnit,“ vysvětlil doktor přírodních věd. Nespornou výhodou Dětské univerzity je nejen úzké spo-
jení s praxí, ale i kontakt se studenty a akademiky působícími na fakultě. Studenti fakulty byli do projektu samozřejmě zapojeni. Vytvářeli webové stránky, pomáhali s organizačními záležitostmi a částečně se podíleli i na vedení workshopů. „Budoucí učitelé by měli mít zkušenost s výukou dětí a udržovat s nimi stále kontakt. Osvědčuje se nám to i na Dnech vědy v ulicích Plzně a dalších akcích. Společné působení vysokoškolských učitelů a studentů hodnotím jako ideální kombinaci,“ dodal Randa. Na finančním zabezpečení projektu se podílela Fakulta pedagogická a Plzeňský kraj.
Úspěšné absolventy, jejichž reakce si můžete přečíst níže, čeká i slavnostní zakončení. Promoce se chystá na 6. února a účast na ní přislíbila nejen děkanka FPE Jana Coufalová, ale i rektorka ZČU Ilona Mauritzová. Zda se uskuteční další ročník akce, ještě není jisté. Důležité je sehnat peníze a podporu. Rádi bychom v Dětské univerzitě pokračovali. „Budeme zvažovat kromě osvědčeného modelu také nabídku monotematických bloků, aby si žáci mohli vybrat pouze jeden obor. Uvažujeme rovněž o rozšíření nabídky například o jazykové workshopy. Nicméně to je všechno ještě velmi předběžné,“ uzavřel Randa.
Reakce účastníků Které akce se ti nejvíce líbily a proč? Tereza Voltrová 26. ZŠ Plzeň, IV. B Poklad kapitána Kida (prvočísla), protože mám strašně ráda matematiku. Tekutý dusík a suchý led se mi líbily také, protože tam učitelé dělali suprový pokusy. Třeba si lili na ruku strašně studený tekutý dusík (-200 ºC) a nechávali v suchým ledu (-80 ºC) zmrazit želé medvídky, ale stejně potom chutnaly úplně stejně! Pokusy s generátory jsem měla asi nejradši, zvlášť, když moji ruku ošlehával blesk z generátoru, takový fialový, vydával hrozný zvuky. Elektrostatika se mi líbila taky hodně. Díky ní znám odpověď na spoustu otázek. Michal Štych Masarykova základní Zruč-Senec, 2.A
Součástí Dětské univerzity byly workshopy z fyziky, matematiky, chemie nebo technické výchovy. Foto: archiv
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
škola
Na Dětské univerzitě se mi nejvíc líbily planety sluneční soustavy, hlavně jejich vyrábění. Vlastně se mi líbily všechny předměty, na které jsem se přihlásil. Poznámka maminky Michala Štycha
Musím říct, že ze všech hodin přišel nadšený a dělil se s námi o poznatky. K Vánocům jsme dokonce koupili stavebnici Voltík a sklidila úspěch. Pokud bude Dětská univerzita i příští rok, rád by se zase přihlásil. Kateřina Sornasová 22. ZŠ Na Dlouhých 49, Plzeň, třída 5.B Nejvíce se mi líbily origami, protože se o skládání dlouhodobě zajímám. Ale i ostatní akce se mi líbily a těším se na další ročník. Michaela Hálová Jana Voľanovská Jan Voľanovský 15. ZŠ Plzeň, 8. třída Na Dětské univerzitě jsme si mohli vyzkoušet, jak to probíhá na vysoké škole. Navštívili jsme laboratoře, kde jsme si vyzkoušeli různé pokusy. Také jsme byli v učebně, kde jsme se dozvěděli nové informace. Instruktoři Lukáš a Pavel, které jsme poslouchali, nám ukázali fascinující jevy, které si mohli někteří z nás vyzkoušet. Všechny přednášky byly zajímavé, poučné a zábavné. Moc se těšíme na další a věříme, že budou stej red ně skvělé.
strana 6
I leden–únor 2014 I u-noviny
Studenti v cizine ˇ: Do Mezopotámie patrˇím, prˇiznává Král Pavel Král považuje své studium za vášeň. V posledním ročníku magisterského studia se mu podařilo uskutečnit jeho sen a spolu s francouzskou archeologickou expedicí se vydal do iráckého Kurdistánu.
Král u lokality Qasr Shemamok na koni jednoho z tamních obyvatel. Foto: archiv
Za svým si jde nadšeně dál a letos v dubnu se do obdivované lokality chystá potřetí. „Stejně jako v předchozích letech tam jedu prozkoumat lokalitu Qasr Shemamok. Jedná se o pozůstatky starověkého města Kilizu,“ upřesnil. Přestože Irák nebyl první blízkovýchodní zemí, kterou Král navštívil, byla pro něj tato v mnohém překvapující. Kvůli náročnosti bádání nebyl pobyt vždy snadný. „Archeologický výzkum není žádná dovolená, přestože si tam člověk může utřídit různé myšlenky. Hodně se pracuje.“ Výzkumníci snídají v půl páté ráno a pak odjíždí do dané lokality. Od šesti do dvou hodin odpoledne zde pracují. Král coby
jeden z doktorandů dokumentuje nálezy, fotí, vytváří plánky a nákresy a zapisuje do pracovního deníku.„Pokud člověk pracuje na jižním svahu, kde není žádný stín a nefouká vítr, tak stačí, aby bylo nějakých 30–35 °C, a člověku to dá fyzicky dost zabrat. Pokrývky hlavy a dostatečný přísunu tekutin je zde nutností. Odpoledne a večer pak pokračuje naše práce především doma,“ popsal mladý archeolog náročnost práce. I přes značné odlišnosti si Král místní obyvatele i kulturu oblíbil. Navzdory těžkým zkušenostem s režimem Sadáma Hussajna, při kterých zemřely tisíce lidí, jsou prý Kurdové velmi přátelští a milí. Svou zkušenost dokládá student, působící na Fakultě fi-
lozofické ZČU, vzpomínkou na svou první návštěvu Iráku. „Myslím, že nás spojuje hlavně sport. Pamatuji si, jak mě ve městě oslovil jeden Kurd. Ptal se mě, odkud jsem. Lámanou anglicko-arabskou konverzací jsme pak diskutovali o kvalitách některých fotbalistů, například Petra Čecha,“ řekl s úsměvem. A jak sbírá mladý archeolog síly pro svou práci? „Pokud cítím, že si potřebuji trochu vyčistit hlavu, je možné jít ve chvíli volna na internet a napsat nebo zavolat rodině či přátelům. Psychicky mi hodně pomáhá také čtení Bible, kterou jsem si vzal z domova,“ zakončil muž dobrodružné povahy. Alžběta Kalábová
Festival arabské kultury nabídne trˇeba komiks nebo street art Arabfest je největší festival věnující se arabské kultuře, který se koná na území České republiky. Akce pořádaná studenty a akademiky z Fakulty filozofické ZČU i letos láká na bohatý program, který nabídne například workshop street artu či výstavu arabského online komiksu. Hlavní téma jubilejního pátého ročníku podtrhuje jeho podtitul, inspirovaný básní Džibrán Chalíl Džibrána, Podej mi flétnu a zpívej. Festival se tedy tentokrát zaměří na alternativní umělecké žánry a jejich reflexi na současném Blízkém východě. Velkým lákadlem je bezesporu koncert palestinské hip-hopové kapely Katibeh 5 či beseda s Chálidem Albáím, arabským tvůrcem specifického žánru e-
-cartoons. Festival nabídne také promítání mezinárodně oceňovaných snímků, mezi nimi film Omar (nominovaný na Oscara). Za zmínku stojí zajisté i diskuze o nových technologiích a sociálních sítích na Blízkém východě či přednáška soudkyně z Haagu o islámském právu. Po celý týden festivalu, který se koná v termínu od 4. do 11. dubna, mohou příchozí ochutnat speciality orientální
kuchyně, obohatit své znalosti, potkat se se zajímavými osobnostmi nebo se zúčastnit diskuzí či koncertů. Stejně jako loni se v rámci doprovodného programu odehrají „ozvěny“ festivalu i v Praze, a to od 24. do 26. dubna. Návštěvníci Arabfestu tak nahlédnou pod pokličku arabské kultury a vytvoří si na kouzelný blízkovýchodní kout světa svůj vlastní názor. Kristýna Rottová
Arabfest letos slaví jubilejní pátý ročník a tématem je Podej mi flétnu a zpívej. Foto: archiv
V nové knihovne ˇ se budou promítat Hrabalovy filmy Letošní program nebude jen o učení. Knihovníci pro vás připravují množství akcí a překvapení, při nichž si budete moci oddychnout a pobavit se. Nenechte si ujít promítání filmů nebo veřejné čtení knih se známými osobnostmi. V březnu si připomeneme sté výročí narození Bohumila Hrabala. Univerzitní knihovna se proto rozhodla pojmout celý rok 2014 tak trochu "hrabalovsky" a zavzpomínat spolu s vámi na tohoto osobitého literárního velikána.
Na březen chystá knihovna skvělý program, který nadchne nejen příznivce Bohumila Hrabala. Připraveny jsou třeba tematické filmy nebo veřejná čtení. Foto: Sergey Lelyukh
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Do knihovny přijdou číst známé osobnosti Už v únoru na vás bude čekat výstava Hrabalových románů – výborná příležitost si knihy prohlédnout, osahat, zalistovat si v nich a přečíst si alespoň pár odstavců. Na výstavu naváže veřejné čtení. Akce by se měly zúčastnit i známé osobnosti a do čtení se budete moct aktivně zapojit i vy sami. O tom, z které knihy se bude číst, můžete rozhodovat na webu Univerzitní knihovny až do konce února. Na internetových stránkách naleznete i veškeré další informace, pozvánky a letáky. Připraven je pro vás také archiv Hrabalových citátů. O aktuálním dění se můžete dozvědět rovněž díky papírovým
„Hrabalům“, které budete potkávat na nástěnkách v prostorách knihovny. Těšit se můžete rovněž na přednášku uznávaného odborníka Jiřího Staňka, který vám mimo jiné prozradí, jaký byl Bohumil Hrabal student. Zlatým hřebem bude komentované promítání Hrabalových filmů. Novými prostory knihovny na Borech budou znít jedinečné a nekonvenční dialogy Hrabalových postav spolu se zasvěceným komentářem. První projekce se uskuteční v březnu. Velmi netradiční akce je nachystána na duben. Příležitost projevit své tvůrčí nadání dostanou nejen studenti FUD. Ve výtvarné soutěži, inspirované Hrabalovými knihami, půjde především o to, dobře se bavit a brát život s nadhledem, jak to dělal i sám autor. Ovšem tím zdaleka nekončí výčet akcí, které na vás letos v Univerzitní knihovně čekají. Sledujte web a facebook a buďte při tom (knihovna.zcu.cz). Jakub Pokorný
u-noviny I leden–únor 2014 I
strana 7
Ruské centrum na ZČU nám závidí nejen Češi Už více než rok pod Ústavem jazykové přípravy ZČU. Ruské centrum je první svého druhu v České republice. Po svém ročním úspěšném fungování je jasné, že realizace tohoto mezinárodního kulturního projektu na půdě ZČU byl trefou do černého. Zvyšující se zájem o ruský jazyk, vzdělávací programy pro studenty i veřejnost nebo možnosti aktivní spolupráce. To jsou příklady jen některých oblastí, na které Ruské centrum cílí. Po celém světě je podobných institucí přes sto, nicméně žádná až do loňského roku nebyla v Česku. Podání projektu na zřízení Ruského centra v Plzni bylo možné díky spolupráci Vlasty Klausové a Varvary Golovatiny. „Před více než dvěma lety jsem v Moskvě předkládala základní koncepci. Podle průzkumů studovalo v té době ruský jazyk na univerzitě kolem šesti set studentů. Tak vysokým číslem byli ruští partneři mile překvapeni,“ řekla Klausová. Ačkoli už tehdy dostala předběžnou smlouvu, do realizace bylo potřeba zajistit mnoho náležitostí. Při zařizování se také Klausová setkávala s různými reakcemi. „Zarážející bylo, že jsme dostávali otázky, proč má projekt fungovat právě v Plzni, a ne třeba v Praze nebo Českých Budějovicích. Možnost má skutečně každý a spolupráci může začít kdokoli. Musím říct, že z některých stran jsem cítila možná i závist,“ přiznala. S rozporuplným hodnocením se zprvu Klausová setkala ze strany některých ruských krajanů. Proč má centrum vést Češka? „Mou
velkou výhodou je, že jsem vystudovala ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze a mám mnohaletou praxi ve výuce ruštiny na různých typech škol. Mám také zkušenosti s mezinárodní spoluprací a zajišťováním projektů. Už dvanáct let působím jako lektorka ruštiny na ZČU a mohu posoudit vývoj a potřeby ve výuce tohoto jazyka“ vyjmenovala. Počáteční obavy se tedy rozplynuly a Klausová byla v. prosinci 2012 zvolena ředitelkou Ruského centra. Proběhlo slavnostní otevření prostor centra, které se nachází v areálu ZČU na Borech. „Studenti zažili šok, když k nám poprvé přišli. Disponujeme moderně zařízenou učebnou s deseti počítači, TV s možností sledovat ruské kanály, plně vybavenou knihovnou a mediatékou. Veškeré vybavení jsme dostali darem od Fondu Russkij mir. Myslím, že otevření zvýšilo celkový zájem o tento slovanský jazyk,“ sdělila ředitelka. I přes nepříznivý demografický vývoj se počet zájemců o ruský jazyk v letošním akademickém roce zvýšil. Díky finanční dotaci za strany Fondu mohou někteří studenti absolvovat kurzy ruštiny bez uplatnění kreditů a zdarma. Díky tomuto mezinárodnímu projektu navazuje Západočeská univerzita v Plzni kontakty s dal-
Výstavu o válečném pilotovi najdete na FEL
šími univerzitami v Rusku, což umožňuje studentům vycestovat do Ruska a rusky mluvících států na studijní pobyty. „Nabídek už dostáváme větší množství. Zatím je ale problém v ceně, protože studenti si musí stáž částečně hradit. Proto chceme rozvíjet přímou spolupráci s jinými Ruskými centry a účastnit se jejich výukových projektů a nabídek na pobyty či výměny studentů. Šance by byla například v Polsku, Litvě, Lotyšsku nebo Estonsku, kde je zájem o studium ruštiny také velmi silný,“ uvedla Klausová. Kromě výuky v kurzech ruštiny dle celouniverzitní nabídky se chtějí v Ruském centru opět soustředit na kurzy pro zvyšování kvalifikace učitelů ruštiny, nabízet kurzy RJ v rámci celoživotního vzdělávání nebo pokračovat ve filmovém klubu. Oblíbené jsou také česko-ruská posezení. „Setkání vždy tematicky zaměříme, například na některý z ruských svátků. Na akce zveme i zahraniční studenty,“ dodala. Velmi zdařilé byly také semináře pro učitele ruštiny z Plzně a Plzeňského kraje, které budou realizovat i tento rok. Na jejich pořádání získalo Ruské centrum grant od Fondu Russkij mir a z jeho finančních prostředků
Ruské centrum bylo založeno v prosinci 2012. Od té doby se počet nabízených kurzů a činností stále rozšiřuje. Foto: archiv budou semináře, konané jednou za měsíc, plně hrazeny. Možnost zvyšovat si kvalifikaci budou moci nově také studenti-rusisté vyšších ročníků nebo doktorandi a akademičtí pracovníci ZČU, kteří ruštinu ovládají, ale potřebují se v ní zdokonalit. Pro ně je určena Konverzace s rodilým mluvčím, což je druhý úspěšný projekt, který Ruské centrum podalo. Zájemci o umění se mohou těšit na krajské kolo přehlídky pod názvem ARS POETICA – Puškinův památník, tedy soutěž v recitaci, zpěvu a dramatickém ztvárnění v ruském jazyce.
V budoucnu se chtějí pedagogové ruštiny v Ruském centru intenzivněji zaměřit také na ruskou menšinu, a to zvláště na děti. „Velice často se stává, že potomci emigrantů svůj mateřský jazyk zapomínají nebo neovládají aktivně. Rádi bychom pořádali kurzy ruštiny a více je zapojovali do dění u nás,“ plánuje Klausová. Hovoří se také o rozšíření kurzů v rámci celouniverzitní nabídky předmětů nebo o součinnosti na tvorbě metodiky některých oborů, kde je ruština potřebná. red
Práce doktorky Svobodové prˇipomíná moderní detektivku Ve své práci pomáhá odhalovat pachatele. Marie Svobodová však není ani policistka ani kriminalista. Stala se expertem na forenzní fonetiku a patří mezi zlomek lidí, jenž tento obor v České republice ovládá.
Expozice věnovaná jednomu z posledních deseti žijících českých pilotů RAF je trvale umístěna na univerzitě. Výstavu, která vznikla k 95. narozeninám Miroslava Štandery, naleznete na Fakultě elektrotechnické ZČU. Vyslechnout si životní příběh stíhacího pilota československého, francouzského a britského letectva mohli návštěvníci listopadové vernisáže. Slavnostního zahájení výstavy se zúčastnila také rektorka Ilona Mauritzová, která vyjádřila respekt nad Štanderovým nebývalým hrdinstvím i radost z umístění výstavy právě
na půdě Západočeské univerzity v Plzni. Panely s dosud nepublikovanými materiály, připravené Aeroklubem Plzeň-Letkov, jsou natrvalo ve vstupní hale FEL. Štandera se nemohl výstavy zúčastnit, ale pozvání přijala jeho dcera Miroslava Vojtová (na fotografii). red, foto: Tomáš Fiala
Doktorka Svobodová je důkazem, že společenské vědy mají uplatnění v praxi. Moderní metoda nazývající se též fonoskopie zkoumá zvukové záznamy a jejím základem je skutečnost, že člověka lze identifikovat podle „otisku hlasu“. Odbornice si proto všímá lidského hlasu a dalších stop vzniklých ve zvukových záznamech. Snaží se zjistit totožnost hovořící osoby, případně nahrávacího zařízení a další důležité informace, které přivedou kriminalisty blíže k dotyčné osobě. Jen teoretické zázemí by podle Svobodové pro práci s reálnými daty pro účely identifikace člověka v kriminalistické či soudní praxi nestačilo, protože výsledky práce značně závisí právě na praxi, zkušenosti. Prakticky balancuje na hraně mezi subjektivitou a objektivitou. „Soudy vyžadují objektivní, tvrdá fakta, a toto je v podstatě subjektivní metoda,“ upozornila. I proto vítá rozvíjející se automatické rozpoznávání řeči počítači. Svobodová v rámci mezioborového semináře, který měla na ZČU, vzpomněla také na začátek svého působení. Měla za úkol pomoct policii s typováním volajícího (ur-
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
čit přibližný věk, vzdělání, region atd.). Pracovala přitom s nahranou zprávou od ženy, která informovala o únosu dítěte do zahraničí. Na základě květnaté mluvy usoudila na humanitní vzdělání volající, zároveň ji upoutala bohatá slovní zásoba. Na druhou stranu ji zaskočila nestandardní (příznaková) intonace, ze které se dalo usuzovat na možný psychický problém. „Nakonec policisté zjistili, že jim volala žena vysokošlkolačka vykonávající zcela konkrétní profesi spojenou s jazykem, která skutečně trpěla jistým druhem psychické poruchy,“ nastínila své první zkušenosti absolventka Karlovy Univerzity v Praze. K možnému jednoznačnému určení osoby (za podmínky, že je záznam v optimální technické i jazykové lkvalitě) je třeba všímat si intonace řeči, rytmu, kvality artikulace i celkové stylové úrovně projevu. „Je to náročná práce, protože je velmi zodpovědná. Jde o osudy lidí. Proto je nutná dobrá znalost a je třeba stále na sobě pracovat,“ shrnula. Kromě forenzní fonetiky se věnuje i rétorice, kultuře mluveného projevu a prezentování na veřejnosti. Právě na tato témata pořádá
přednášky a semináře. Má-li hovořit o studentech, pak jako nešvar uvádí používání obecné češtiny. „Lidé, nejen studenti, by se měli naučit mluvit alespoň hovorovou spisovnou češtinu, která zní velmi přirozeně a přitom kultivovaně, a využívat ji alespoň ve veřejných projevech,“ zdůraznila. Vedle toho ještě jako častou chybu uvedla melodické neukončování vět a podcenění přípravy na prezentace. Užívání obecné češtiny pak Svobodové vadí i v médiích, kde je to nejvýraznější u komerčních stanic. Právě tyto stanice nejvíce ovlivňují mladé lidi a jejich mluvu. Podle jejího názoru je to v podstatě začarovaný kruh. Sama učila moderátory rozhlasových stanic, již odmítají mluvit spisovně, protože chtějí zaujmout cílovou skupinu – mladé lidi. A ti si z nich na druhou stranu zase berou příklad. „Věřím tomu, že jazyk odráží kulturní či duchovní stav dané jazykové skupiny lidí . A jeho úpadek je i známkou ne příliš dobrého směřování současné společnosti,“ dodala. Marie Liprtová
strana 8
I leden–únor 2014 I u-noviny
V hokejovém zápase jasne ˇ dominovala ZČU Více než šestnáct set diváků přišlo fandit do ČEZ arény, kde se utkaly dva univerzitní týmy. V souboji na ledě převálcovala ZČU Lékařskou fakultu UK v Plzni. Naši sportovci vyhráli 7:3 a připravili pro všechny příchozí skvělou podívanou.
Před začátkem historicky prvního zápasu vhodili čestné buly rektorka ZČU Ilona Mauritzová a děkan LF Boris Kreuzberg. Studentům Západočeské univerzity v Plzni se dařilo už v první třetině, která skončila 1:0. Dynamičtější byla druhá část hry, kdy si naši hokejisté připsali další čtyři góly. Soupeři sice náskok o tři branky snížili, nicméně na tempo ZČU nestačili. V poslední třetině naši ještě zvýšili celkové skóre na 7:3. Tým mediků nastoupil v plně mužské sestavě, zatímco v mužstvu ZČU si zahrála také Karolína Šimůnková. Studentka Fakulty filozofické a hráčka ženské
reprezentace odchytala v brance druhou a třetí třetinu. Vítězný pohár předal jeden z Indiánů – hráč HC Škoda Plzeň Jakub Lev. „Nebyl to tak lehký zápas, jak jsme si zpočátku mysleli. Nakonec jsme to ale zvládli a jsme šťastní, že na zápas přišlo tolik
lidí a že vytvořili úžasnou atmosféru. Za přípravou akce byla spousta dřiny, za kterou patří všem organizátorům velký dík,“
INZERCE
zhodnotil utkání manažer vítězného týmu Matouš Hrdlička z Fakulty pedagogické ZČU. Kompletní fotografie, které po-
řídil Jiří Šimeček, naleznete na univerzitním facebooku: https:// www.facebook.com/ZCU.CZ. red
Program na únor US Point 12. 2. 17:30 promítání filmu Donnie Darko. Komentář k filmu – William Bradley Vice 13. 2. 15:00 Work & Travel – diskuse na téma letní práce v USA. hostem bude zaměstnanec konzulárního oddělení USA
lii, ale díky krevní plazmì si mùžu hrát jako ostatní. Pro léèbu hemofilie se nejvíce využívá preparátù vyrobených z krevní plazmy. Stanete-li se dárcem, pomùžete zachránit jejich život.
Poslední týden v únoru přednáška Paul Von Bluma (University of California) – předního specialisty na problematiku Afroameričanů v USA – termín v jednání
ODMÌNA
Ruské centrum Každé pondeˇlí a každou strˇedu v semestru praktický kurz ruštiny
za odbìr
7. 2. 9:00 – 16:00 Dny učitelů ruštiny – seminář na zvyšování kvalifikace
400
Kè
Darujte krevní plazmu. lazmu. Vrátíte nemocné do života. života.
12. 2. 15:00 rusko-české posezení Mýty o Rusku
Podìbradova 2842/1, Plzeò, tel.: 378 322 860
24. 2. 16:30 rusko-české posezení ke Dni obránce vlasti, součástí je promítání filmu
[email protected], www.sanaplasma.cz
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
