®
SUPERPRO 280/U
Návod k použití
1. Obecné údaje 1.1 Úvod 1.1.1Co je Superpro? Superpro je řada spolehlivých, vysokorychlostních univerzálních programátorů s příznivým poměrem cena/výkon. Jsou konstruovány pro komunikaci prostřednictvím rozhraní USB nebo paralelního portu (záleží na typu) a provoz ve spolupráci s většinou IBM kompatibilních PC . Díky komunikačnímu softwaru je ovládání velmi jednoduché. Programovací hardware obsahuje tyto části: • Programovací modul (s paticí ZIF 40 nebo 48) • Síťový adaptér/spínaný zdroj (závisí na modelu) • Propojovací kabel USB • Doplňkové redukce na patice PLCC, TSOP, SOIC, SOP, QFP, TSSOP A BGA lze přiobjednat. • Software na CD Software obsahuje: • Podpora Windows95/NT/2000/XP • Podpora programování široké škály pamětí (1500-11000), včetně PROM, E/EPROM, PLD a MCU od více než 100 výrobců (závisí na modelu). • Podpora formátů v Binárním, Intel (lineární a segmentovaný), Hex, Motorola S, Tektronix (lineární a segmentovaný), Jed, POF, atd… • Test vložení součástky (48 pinů nebo méně) na zjištění vadné nebo špatně vložené paměti, nebo vadného pinu (závisí na modelu). • Editor bufferu s příkazy pro kopírování, posun, výměnu, atd… • Automatický generátor elektronických sériových čísel (závisí na modelu) • Historii projektů a výběrů. 1.1.2 Struktura návodu Tento návod sestává z pěti hlavních kapitol: 1.) Úvod k programátoru včetně požadavků na systém 2.) Nastavení systému, jako např. nastavení hardwaru a softwaru a řešení komunikačních chyb, se kterými se můžete setkat 3.) Průvodce programováním a výběr typu paměti, natahování a čtení dat 4.) Vysvětlení jednotlivých příkazů a jejich funkce 5.) Průvodce odstraňováním problémů a chybovými hlášeními
1.1.3 Konvence návodu V návodu jsou užity následující konvence: • Všechny názvy kláves jsou uzavřeny v hranatých závorkách Např:
1
ENTER takto <Enter> PAGE UP takto
• Kurzorové klávesy takto: Šipka vlevo = Šipka vpravo = Šipka nahoru = Šipka dolů = <dolů> • Nezáleží na rozlišování písmen. Platí např. "a" i "A". 1.1.4 Požadavky na systém Minimální požadavky jsou: • IBM kompatibilní, USB port (1.0) nebo paralelní port (závisí na modelu) • Operační systém Windows 98/NT/2000/XP • Mechanika CD-ROM • Alespoň 20MB volného místa na HDD 1.1.5 Komplet programátoru Komplet standardně obsahuje: • Programovací modul • Propojovací kabel USB nebo paralelní (závisí na modelu) • Síťový adaptér/spínaný zdroj (závisí na modelu) • Software na CD • Návod • Registrační kartu
2. Nastavení systému Instalace softwaru pro programátory s paralelním propojením je jednoduchá a samovysvětlující. Pokud poprvé instalujete programátor XELTEK s USB propojením, tato kapitola vám pomůže správně nainstalovat software a připojit hardware. Zařízení USB jsou PnP zařízení. Při první instalaci se při startu Windows spustí průvodce přidáním nového hardwaru, prozkoumá všechny INF soubory a najde vhodný ovladač. Abyste se vyhnuli nechtěným komplikacím, doporučujeme napřed nainstalovat software. Instalační program najde a nainstaluje potřebné ovladače automaticky.
2.1 Instalace softwaru Obsah kapitol 2.1.1, 2.1.2, 2.1.3 a 2.1.5 je společná pro USB i paralelní propojení.
2.1.1 Instalace z CD-ROMu Vložte instalační CD do mechaniky a instalační program se spustí automaticky. Pokud ne, spusťte SETUP.EXE v rootu CD. (obr. na str.3 orig. man.)
2
Zvolte model, který jste koupili a klikněte na "setup". POZOR: Každý model má vlastní software, pozor na záměnu. 2.1.2 Stažení softwaru z Internetu Software k jednotlivým modelům lze stáhnout z internetových stránek Xelteku. Většinou je to samorozbalovací soubor. Pro instalaci stačí spustit tento soubor. 2.1.3 Instalační proces Instalační proces probíhá krok za krokem, lze měnit standardní nastavení podle vlastních potřeb. Nejprve v průvodci instalací pečlivě přečtěte tento text: (obr. na str.4 orig. man.) Klikněte na "next". Za druhé vyberte složku, kam chcete software nainstalovat (obr. na str.5 orig. man.) Pokud chcete zvolit jinou složku než standardní, vyberte ji kliknutím na "browse". Potom klikněte na "next" a pokračujte. Za třetí (obr. na str.5 orig. man.) Klikněte na "install". Za čtvrté: "Kopíruji soubory, prosím, čekejte." (obr. na str.6 orig. man.) Za páté klikněte na "finish". Instalace je dokončena. 2.1.4 Instalace hardwaru Připojte programátor k USB nebo paralelnímu portu vašeho PC. Zapněte hlavní vypínač programátoru. Instalace ovladačů je velmi jednoduchá, stačí počkat, až průvodce přidáním nového hardwaru dokončí instalaci. Během instalace nespouštějte žádné další programy. 2.1.5 Spuštění programu Program má standardní uživatelské rozhraní Windows, včetně roletových menu, tlačítek apod. Uživatel by měl mít zvládnuté základní úkony ve Windows a používaní myši nebo kuličkového ovladače. Při startu program okamžitě začíná komunikovat s programátorem a začíná s inicializací. (obr. na str.7 orig. man.) Pokud dojde ke komunikační chybě, (obr. na str.8 orig. man.) proveďte následující: • Připojte programátor k PC a zapněte hlavní vypínač • Opravte instalaci. Pokud je programátor připojen před instalací softwaru, PC detekuje nový hardware. Objeví se toto okno: (obr. na str.8 orig. man.)
3
Abyste se vyhnuli problémům, klikněte na "cancel".
2.2 Jak vyřešit komunikační chybu Pokud PC kvůli nesprávné instalaci nekomunikuje s programátorem, proveďte následující kroky: Windows98 (WindowsME): Přeinstalujte software, vypněte hlavní vypínač programátoru, počkejte několik sekund, zapněte vypínač, počkejte, až se nainstalují ovladače a znovu spusťte program. Windows2000/XP: Nechte programátor zapnutý a otevřete Správce zařízení (v "ovládacím panelu" přepněte na klasický vzhled, otevřete "systém" a klikněte na "hardware"), najděte zařízení USB s "?", klikněte na něj pravým tlačítkem a zvolte "odebrat". Poté znovu nainstalujte software, vypněte programátor a po několika sekundách opět zapněte. (obr. na str.9 orig. man.) POZOR: Při instalaci ve Windows XP neměňte standardní nastavení.
3. Rychlý start Tato kapitola pomůže pochopit proces programování. Obsahuje toto: • Uživatelské rozhraní softwaru • Postup při programování pamětí
3.1 Popis rozhraní Uživatelské rozhraní vypadá takto: (obr. na str.10 orig. man.) 1. Hlavní menu 2. Lišta nástrojů 4. Buffer 5. Parametry paměti 7. Lišta činností 8. Funkce 9. Hlášení o činnostech 10. Ukazatel
3. Výběr paměti 6. Parametry souboru
3.2 Programování 3.2.1 Příprava hardwaru Nejdříve se ujistěte, že je programátor správně propojen s PC a je úspěšně zahájena komunikace (Některé paměti SMD potřebují adaptér, kontaktujte Xeltek nebo svého prodejce). Vložte paměť správně do patice (Instrukce pro SMD a jiné nestandardní součástky se při jejich volbě objeví na monitoru, pokud se nic neobjeví vložte paměť podle vodící čáry vyznačené na čipu). 3.2.2 Výběr paměti Klikněte na tlačítko výběru paměti nebo vyberte paměť z hlavního menu ve sloupci "device". Rozvine se okno výběru. Napřed zvolte druh paměti (E/EPROM, BPROM, SRAM,
4
PLD nebo MCU), následovně výrobce a typ. Pro potvrzení klikněte na "ok" nebo dvojklikněte na typ paměti. Paměť se dá vybírat i napsáním začátku názvu v okénku hledání. 3.2.3 Natažení dat do bufferu Natažení dat do bufferu je v podstatě programování paměti. Data lze natáhnout buď z PC, nebo je zkopírovat z již naprogramované paměti (master). Natažení souboru Natáhnout soubor do bufferu lze kliknutím na menu "file" na hlavním panelu a volbou "load file". V dialogovém okénku zvolte složku ve které se soubor, který chcete natáhnout, nachází a jméno souboru. V okénku "file type" zvolte příslušný typ dat. Poté jsou data natažena do bufferu. V okně "buffer edit" zkontrolujte, zdali se data natáhla správně. POZNÁMKA: Některé soubory v Hex nebo S formátu obsahují nenulovou startovní adresu. V tomto případě se tato adresa vloží do okénka "file adress". Čtení dat z master paměti Vložte master paměť do patice a vyberte její typ. V okně "function" klikněte na "read" a tím zkopírujete data z paměti do bufferu. V tomto okamžiku můžete v okně "memory buffer" upravovat data a kontrolovat, zdali se načetla správně. Pro další použití lze data uložit na disk. POZNÁMKA: Některé paměti mají data zamčena proti čtení nebo jsou data kódována. Za těchto podmínek nelze data číst. 3.2.4 Volby 1.) Pracovní volby obsahují: • Test správného vložení, zkontroluje kontakty paměti před programováním • Test ID, zkontroluje ID paměti před programováním • Bzučák zapnutý, zvuk bzučáku, pokud je operace úspěšná nebo neúspěšná • Automatické přičítání, pokud programování přidává na určené místo číselné označení, každá paměť má jiné číslo. • změní počáteční a koncovou adresu programovací oblasti paměti • Ověřovací režim, v souladu s požadavky zvolte ověření specifického VCC napětí, aby došlo ke správnému naprogramování paměti 2.) Editace automatiky V okně funkcí má každá paměť základní automatické operace, které se automaticky spustí během programování. Standardně zvolte tyto: • Vymazání • Kontrola prázdné paměti • Zápis dat • Ověření zapsaných dat • Zabezpečení nebo ochrana 3.) Konfigurace pamětí Pokud paměť vyžaduje konfiguraci, musí být před programováním vhodně nakonfigurována, aby byla použitelná v cílové aplikaci. 4.) Informace o paměti
5
Některé paměti mají speciální požadavky nebo programovací konvence a uživatel by měl nastavit programovací kroky nebo data v bufferu teprve po pečlivém přečtení textu v okně "dev. information". 5.) Režim výroby Pokud se programuje velký počet pamětí pomocí testu vložení součástky, není třeba opakovaně používat myš a klávesnici, pouze vkládat a vytahovat paměti do/z patice. 3.2.5 Zápis dat z bufferu do paměti Pokud paměť nemá pouzdro DIP, je třeba zakoupit adaptér v souladu s informací v okénku "adapter" (Kvůli výběru a koupi adaptéru kontaktujte Xeltek). Vložte správně paměť do patice a poté proveďte následující kroky: • Kontrola prázdné paměti (pokud je paměť úplně nová, lze vynechat) • Zápis dat • Ověření zapsaných dat. Tento krok je nutný, programování nebude dokončeno, dokud neproběhne ověření. • Pokud není paměť prázdná, je třeba přidat před kontrolu prázdné paměti ještě vymazání. • Pokud chcete data zakódovat přidejte po ověření ještě zabezpečení nebo ochranu. • Při použití automatiky se veškeré úkony provedou jako jeden krok.
4. Popis funkce Tato kapitola podrobněji pojednává o funkci programátoru. • Menu a lišta nástrojů • Výběr paměti a okénko informací o paměti • Editace bufferu a okénko informací o souboru • Okno informací o paměti • Okno informací o operacích • Stavová lišta
4.1 Menu a lišta nástrojů 4.1.1 Soubor 4.1.1.1 Otevřít Používají se dva typy dat, "data" (Hex, ASCII) a "fuse". Pro většinu EPROM a SCM se používá typ "data" (Hex, ASCII), pro PLD "fuse". Software automaticky vybere typ dat po volbě typu paměti. K prohlížení typu dat otevřete okno editace bufferu. Soubory jsou otvírány do jednoho nebo dvou typů bufferu, Hex/ASCII buffer (EPROM, MCU atd…) a JEDEC buffer (PLD, PAL). • Pro data typu "data" (Hex, ASCII) zvolte menu "load", otevře se okno "load file". (obr. na str.14 orig. man.) Při výběru otevíraného souboru musí být v poli názvu cesta a název souboru. Pokud neznáte celou cestu nebo přesný název souboru, může být částečně nahrazena zástupným názvem jako např.*.*, *.bin atd…
6
Na základě způsobu ukládání se soubory dělí na různé formáty. Poté co vyberete soubor, je třeba vybrat příslušný typ dat, aby se natáhly korektně. Typy souboru jsou Binární (nebo POF), Intel Hex, Motorola S a Tektronix Hex. Okno typu souboru vypadá takto (pro JEDEC soubory není): (obr. na str.15 orig. man.) 1. Pokud není známá počáteční adresa, zvolte tuto možnost (v levém dolním rohu) "Po natažení ukaž posun adresy" 2. Data tečou do bufferu na tuto adresu 3. Data jsou natahována z této adresy 4. Režim natahování dat, některé soubory mají nenulovou nebo posunutou počáteční adresu. Kvůli řádnému natažení dat by toto mělo být zapsáno v počáteční adrese souboru. Nesprávný soubor s posunutou adresou způsobí, že se v počáteční části bufferu uloží hodnoty FF. Nesprávný velký posun má za následek přetečení dat v bufferu a případné selhání systému. Způsob otevření souboru: Normal: Celý soubor bude natažen do bufferu Even: Z každých dvou bytů bude natažen jen první, druhý bude ignorován Odd: Z každých dvou bytů bude natažen jen druhý, první bude ignorován Pokud je soubor JEDEC (typ "fuse") jeho přípona je *.jed. Po vybrání souboru není nutné zvolit typ dat. Společnost Altera používá soubory *.pof. 4.1.1.2 Uložit Tato volba uloží data z bufferu na disk. Při ukládání dat pro E/EPROM, BPROM nebo MCU paměti se otevře okno pro uložení. Zvolte složku a název souboru, kam chcete data uložit. Pro paměti PLD naskočí dialog pro pojmenování *.jed souboru. 4.1.1.3 Nedávné projekty Uložení cesty k nedávným projektům zjednoduší jejich otevírání. 4.1.1.4 Zavřít Tento příkaz zavře program. 4.1.2 Buffer Toto menu slouží pro práci s daty v bufferu 4.1.2.1 Upravit Pokud jsou data v bufferu typu "fuse", otevře se editační okno pro data "fuse", jinak se otevře editační okno bufferu (hex/ASCII). Data lze upravovat pomocí následujících kláves: <PageUp> Horní řádek stránky <PageDown> Dolní řádek stránky Na začátek dat v bufferu Na konec dat v bufferu Na začátek řádky <End> Na konec řádky 4.1.2.1.1 Data Hex/ASCII
7
Buffer pro Hex/Ascii data je osmibitový. Pomocí klávesy TAB lze při editaci přepínat mezi hex a ASCII daty. Pokud je potřeba měnit počáteční a koncovou adresu, hodnota počáteční musí být nižší než koncové. (obr. na str.17 orig. man.) Lokalizovat: V dialogovém okně napište adresu, kterou chcete najít a klikněte na OK. Kurzor bliká na požadované adrese. Doplnit: Tato funkce vyvolá dialogové okno pro doplnění dat do bufferu. Skládá se z počáteční a koncové adresy, řádku pro zadání dat, tlačítka OK a Cancel. Zadejte data do řádku a počáteční a koncovou adresu. V okně úprav "fuse" dat jsou data 1 nebo 0, v "data" je to Hex kód např. AA, 55, E4. Kopírovat: Tato funkce vyvolá dialogové okno pro kopírování dat v bufferu. Skládá se z počáteční a koncové adresy, řádku pro zadání nové adresy, tlačítka OK a Cancel. Data mezi počáteční a koncovou adresou budou zkopírována do bufferu počínaje zadanou novou adresou. Prohodit: Prohodí pořadí MSB a LSB bytů v určitém slově v rozsahu adresy. Příklad: Dejme tomu, že data v bufferu na adresách 0-10 (hex) jsou: 12 34 56 78 90 AA BB CC - DD EE FF 11 22 33 44 55 Slovo je: 16bitové (2 byty) po prohození jsou data: 34 12 78 56 AA 90 CC BB - EE DD 11 FF 33 22 55 44 32bitové (4 byty) po prohození jsou data: 78 56 34 12 CC BB AA 90 - 11 FF EE DD 55 44 33 22 64bitové (8 bytů) po prohození jsou data: CC BB AA 90 78 56 34 12 - 55 44 33 22 11 FF EE DD Základ: Přepíná mezi hexadekadickým a dekadickým znázorněním adresy. Hledat: Hledání podle řetězce hex/ASCII kódů. Další: Hledání dalšího stejného řetězce. 4.1.2.1.2 Data "fuse" Upravovaná data jsou buď 0 nebo 1, které můžou mít dva významy v souladu s rozdílnými typy pamětí. • 1 znamená nepoškozenou pojistku ("fuse") 0 znamená přepálenou pojistku ("fuse") • 1 znamená přepálenou pojistku ("fuse") 0 znamená nepoškozenou pojistku ("fuse") Uživatel může nadefinovat význam 1 a 0 v souladu s druhem paměti a JEDEC soubory. (obr. na str.19 orig. man.)
Všimněte si tří důležitých možností v dialogovém okně:
8
• Vyčistit buffer při výměně paměti: vymaže data z bufferu poté co je vybrána nová paměť. • Vyčistit buffer při natažení dat: vymaže data z bufferu před natažením nového souboru. • Uložit buffer při ukončení: Při ukončení programu uloží obsah bufferu. Při dalším spuštění tyto data automaticky natáhne. 4.1.2.2. Uložit Uživatel může ukládat data do souboru v textovém formátu. Viz příklady na str. 20 orig. man. 4.1.2.3 Kódovací tabulka Otevřením kódovací tabulky se dvěma submenu lze řídit kódovací pole. Submenu se otevírají pouze, pokud je vybraná paměť vybavena kódovacím polem. Otevřít: Objeví se dialogové okno. Jméno souboru, který chcete natáhnout, zadejte do vstupní linky. Upravit: Otevře se okno pro prohlížení a úpravy kódování. 4.1.2.4 E-Fuse Pokud jsou data pro paměť ve formátu "fuse" a soubor JEDEC má E-pole, otevře se okno pro úpravy tohoto E-pole. Viz kapitola o bufferu dat "fuse". 4.1.2.5 Vektorová tabulka Otevírá okno úprav vektoru. Pokud je součástí JEDEC souboru zkušební vektorová tabulka, je automaticky natažena do bufferu při otevírání JEDEC souboru. Každý řádek znázorňuje jednu vektorovou tabulku, každý bit představuje zkušební charakter každého pinu, zleva doprava prvního až posledního. Na obrázku je testovací vektor 14 pinové paměti. (obr. na str.21 orig. man.) Z: Vysoká impedance X: Nezapojen N: Napájecí napětí a zem (výstupní piny nejsou testovány) H: Logická úroveň H (vysoká) L: Logická úroveň L (nízká) C: hodiny 1: Logická úroveň 1 (vysoká) 0: Logická úroveň 0 (nízká) 4.1.3 Paměť Před každou operací správně vyberte typ paměti pro naprogramování, aby mohl programátor vybrat správný programovací algoritmus v souladu s typem a výrobcem paměti. 4.1.3.1 Vyber paměť Otevře se dialogové okno pro výběr paměti. Sestává s prohlížeče seznamu výrobců, názvu paměti, zatržítka typu paměti, tlačítek OK a Cancel a okénka pro vyhledávání.
Jak zvolit správnou paměť?
9
• Zatržítkem typu paměti zvolte typ paměti z pěti skupin: E/EPROM (včetně EPROM, EEPROM, FLASH), PLD, B/PROM, DRAM/SRAM, MCU. Pokud si nejste jisti, zvolte "všechny". • V prohlížeči výrobců zvolte výrobce paměti. V tomto okamžiku lze správnost zkontrolovat podle ikony, která se objeví v pravém dolním rohu okna. • V prohlížeči názvů zvolte název paměti (typové označení) a klikněte na OK. Některé paměti mají natištěnu v typovém označení i rychlost, teplotu, typ pouzdra. Pokud jsou tyto parametry odlišné od názvů v okně výběru názvu, lze je ignorovat. Použití vyhledávacího okénka: V případě, že je v seznamu velký počet různých názvů, mohou nastat problémy při přímém výběru paměti. Toto lze usnadnit pomocí vyhledávacího okénka. Napsáním několika zásadních číslic z názvu paměti se velice zúží možnosti výběru. Například napíšeme-li do okénka "89", zůstanou v seznamu pouze ty paměti, které mají v názvu "89". Vyhledávací funkce je citlivá na pořadí znaků. V případě řetězce "819" bude v seznamu "DA8S9", ale "98" bude ignorován. Použitím vyhledávání se redukuje počet možností, ale dejte pozor na správné zadání řetězce, nebo nebude možno nalézt požadovanou paměť. V takovém případě důkladně zkontrolujte zadaný řetězec nebo vymažte obsah okénka vyhledávání. Kromě typů lze vybírat i zapouzdření pamětí. Například (viz obr. na str.22 orig. man.) DS89C420 je paměť v pouzdře DIP, DS89C420@PLCC44 je paměť v pouzdře PLCC44 a DS89C420@TQFP44 je paměť v pouzdře TQFP44. 4.1.3.2 Informace o paměti Z důvodů požadavků některých výrobců a konvencí speciálních pamětí mají některé paměti kromě základních kroků zvláštní požadavky jako: • struktura dat v bufferu • vysvětlení speciálních operací s pamětí V dialogovém okně "speciální informace" by měl uživatel pozorně číst informace a pečlivě nakonfigurovat programovací proces, aby proběhl úspěšně. Tyto speciální informace jsou obsaženy v manuálu paměti. (obr. na str.23 orig. man.) 4.1.3.3 Redukce Programátor je vybaven standardní DIP paticí. Pro některé typy pamětí je třeba použít vhodnou redukci. Dialogové okno "informace o redukci" obsahuje: (obr. na str.24 orig. man.) • Typ redukce, jako např. SA244 • K programování pamětí s větším počtem pinů je nutný PEP • Pokyny k vložení • Velikost příslušné paměti • Schéma propojení mezi redukcí a DIP paticí Vložení paměti • DIP: Paměti jsou vkládány do spodních kontaktů patice zářezem nahoru. Na obr. na str.25 orig. man. je znázorněn způsob zapojení. • NeDIP: Jsou k dispozici redukce na PLCC, QFP, SOIC, atd… Paměť vložte v souladu s informacemi v okně "informace o redukci". Správné vložení vyplývá z pozice pinu 1. Je nutné správně identifikovat pin 1 paměti. V okně "informace o redukci" je pozice pinu 1 označena vyplněným čtvercem. • Redukce je vkládána stejně jako paměti s DIP paticí.
10
Poznámka: Obvykle se paměti vkládají potiskem nahoru, ale u PLCC 20 se vkládají potiskem dolů. Tato metoda se nazývá "mrtvý brouk". • Pro některé CLPD a MCU s více než 48 piny je potřebný modul PEP (rozšíření na 100) Redukci vložte do PEP. • U ekonomické verze programátorů bývá potřeba speciální vložení. 4.1.4 Volby Tato funkce pomáhá programovat ve zvláštním režimu v souladu s cílovými požadavky systému. 4.1.4.1 Volby nastavení Toto nastavení zahrnuje: (obr. na str.28 orig. man.) • Zkouška vložení Pouze pro paměti se 48 nebo méně piny (včetně pamětí s více než 48 piny, které jsou přizpůsobeny na 48 pinů redukcí). Zatržením této možnosti bude programátor před programováním zkoušet stav kontaktů, včetně kontroly ztráty kontaktu, chyby orientace vložení paměti, atd… Může dojít k tomuto: (obr. na str.28 orig. man.) • Není připojena žádná paměť (obr. na str.29 orig. man.) • Nezapojeno nebo špatný kontakt V tomto případě například je problém v pinu 32. Řešení je: Nejprve zkontrolujte kontakt pinu. Pokud není vadný, vyměňte paměť za jinou, abyste se ujistili, zdali je dobrá nebo špatná. číslo pinu se vztahuje k číslu pinu paměti. Pokud je použita redukce, vztahuje se k číslu pinu redukce. Například 84pinová paměť je redukována na 48pinovou a vložena do patice. Čísla pinů se vztahují k číslům pinů 48pinové paměti. Vztahy lze nalézt v dialogovém okně "informace o redukci". Například PLCC44/D44 se vztahuje k paměti v pouzdře PLCC 44. Paměť nemusí být v pouzdře DIP 44, ale to neovlivňuje programování. • Paměť je vložena obráceně, nebo je poškozena (obr. na str.29 orig. man.) Vyndejte paměť z patice a vložte ji správně. Pokud problém přetrvává, může být paměť poškozená nebo nefunkční. (obr. na str.29 orig. man.) • Paměť není správně vložena. Viz "Vložení paměti". • Vložena neodpovídající paměť (obr. na str.30 orig. man.) Pokud test vložení najde chyby, lze kliknout na "abort" a zastavit programování nebo na "retry" a zopakovat test vložení, nebo na "ignore" a programování pokračuje navzdory chybám.
Kontrola ID
11
ID paměti je kód čtený z čipu, který slouží k identifikaci výrobce a typu paměti. V okně voleb se tato volba aktivuje po vybrání paměti. To znamená, že před programováním se zkontroluje ID paměti. Pokud ID neodpovídá, objeví se chybové hlášení. (obr. na str.30 orig. man.) Klikněte na "ano", pokud chcete ignorovat chyby a pokračovat v programování. Klikněte na "ne", pokud chcete programování přerušit. Pokud ID neodpovídá, software začne automaticky hledat příslušnou paměť a zobrazí ji pro porovnání v chybovém okně. • Bzučák zapnutý Během programování bzučák nevydává zvuk, pouze při indikaci výsledků operací, jako třeba chybné vložení paměti, neodpovídající ID, programování úspěšné nebo neúspěšné, atd… Toto nastavení umožňuje zapnout nebo vypnout bzučák. • Automatický přírůstek V okně voleb operací zvolte oboje: "AutoInc. option" i "AutoInc. format". Automatický přírůstek umožňuje přidat do paměti informaci, týkající se paměti (8 bytů). Po každém úspěšném programování se hodnota automaticky zvýší o zadaný přírůstek. Poznámka: Tato funkce nepracuje v autonomním režimu. Nastavení automatického přírůstku • Zadej počáteční adresu • Zadej koncovou adresu • Zadej hodnotu přírůstku číslem menším než 10. Tato adresa se vztahuje k adrese v bufferu. Počáteční adresa musí být větší než koncová. Automatický přírůstek: definujte hodnotu přetečení od počáteční adresy. Jednotka je byte (max. 255 dekadicky). Kdy se přestane přírůstek zvyšovat a bude uložen do další adresy? Když hodnota dosáhne přetečení, bude uložena do další adresy (+1), na této adrese začíná opět od počáteční hodnoty. Binárně: Počáteční hodnota je 0, hodnota přetečení 256 ASCII decimálně: Počáteční hodnota je 30 (hex 0), hodnota přetečení 39+1 (hex více než 9) ASCII hexadecimálně: Počáteční hodnota je 30 (hex 0), hodnota přetečení 46+1 (hex více než F) 9+1=A Uživatelská: Výchozí je BCD. Počáteční hodnota je 00 (hex), hodnota přetečení 09+1 (hex). Pokud chce uživatel nadefinovat vlastní, je nutný konfigurační soubor a zdrojový program (na CD). V prostředí VC++ opravte a vytvořte soubor "UserAuto.dll" a nahraďte jím soubor stejného jména v adresáři "Bin". Příklad: Je třeba naprogramovat 64 pamětí. Jejich ID je od 0001 do 0064 a jsou v koncové adrese EPROM 89C51. Zvolili jste 4bytový decimální režim pomocí těchto kroků: Klikněte na Volby>Automatický přírůstek Nastavte počátek na FFC a konec na FFF Nastavte hodnotu přírůstku na 1 Nastavte formát na ASCII decimální
12
Otevřete editační okno bufferu a přejděte do sloupku s ASCII daty. Proveďte tyto změny: FFC: 30 FFD: 30 FFE: 30 FFF: 31 Během programování se v okně o informacích zobrazuje: Poslední 4 Byty dat v bufferu jsou: FFC: 30 FFD: 30 FFE: 30 FFF: 31 Po úspěšném naprogramování se v okně o informacích zobrazí: Momentální data automatického přírůstku = 0002 Poslední 4 Byty dat v bufferu jsou: FFC: 30 FFD: 30 FFE: 30 FFF: 32 • Paměť Tato volba umožňuje naprogramovat pouze užívanou část paměti a dá se použít u většiny E/EPROM (Flash) pamětí. Například MACRONIX MX29F200B@TSOP48 je 16bitová flash paměť. Její programovací zóna začíná a končí adresou 0 a 1FFFF (hex) a datová kapacita je (1FFFF+1)*2=40000 (hex). Protože je to 16bitová paměť, kapacita bufferu je dvojnásobná než kapacita paměti. Standardní metoda je programování od počáteční adresy do koncové adresy. Pokud chce uživatel programovat jen poslední část paměti, nastaví počáteční adresu na 10000 (hex) a koncovou nechá přednastavenou. Takto budou do paměti zapsána data mezi 20000 (hex) a 40000 (hex). Tato funkce nejen zflexibilňuje programování, ale ušetří čas při programování v režimu výroby. • Metoda ověření Po naprogramování je nutné zkontrolovat zapsaná data v paměti. V souladu s referencemi výrobce jsou různé požadavky na zkušební napětí VCC. 1. Pro kontrolu použijte VCC (+/-5%) nebo (+/-10%). Například, VCC=5V. Pro jednorázovou kontrolu použijte VCC=5,00V, nebo pro dvojitou kontrolu použijte VCC=4,75V a VCC=5,25V (+/-5%), nebo pro dvojitou kontrolu použijte VCC=4,50V a VCC=5,50V (+/-10%). 2. Pro kontrolu použijte minimální a maximální VCC. Poznámka: Pracovní volby jsou různé pro různé paměti, např. většina SCM neumožňuje nastavení počáteční a koncové adresy. 4.1.4.2 Úpravy automatiky V dialogovém okně úprav automatiky mají všechny paměti volby automatiky ve formě série příkazů. Tato funkce umožňuje softwaru automaticky vykonávat činnosti v pořadí uvedeném v pravém sloupci. Například: Zvolte ATMEL AT89C51 a otevřete dialogové okno úprav automatiky. V levém sloupci jsou zobrazeny všechny funkce zařízení. V pravém sloupci funkce, které jsou potřebné a jejich pořadí. (obr. na str.33 orig. man.) Na obrázku je pořadí: Vymazat, zkontrolovat prázdnou paměť, programovat, zkontrolovat, zakódovat bit123. Tlačítko "přidej": Přidá funkci z levého sloupce do pravého. Tlačítko "smaž": Odebere funkci z pravého sloupce. Tlačítko "smaž vše": Odebere všechny funkce z pravého sloupce. Dvojklikem na funkci v levém sloupci se přidá do pravého. Dvojklikem na funkci v pravém sloupci se odebere.
13
Pokud je automatika upravena, nové pořadí funkcí je uloženo na hard disk. Toto nastavení zefektivní programování. 4.1.4.3 Konfigurace paměti Některé SCM paměti umožňují nakonfigurovat speciální režim, jako třeba mapování paměťových bloků, hlídací časovač, hodiny a kódování. Na obrázku na str.65 orig man. je okno "ConfigWord" pro DALLAS DS89C420, který má hlídací časovač a tři kódovací režimy. Některé SCM paměti mají ConfigWord, ve kterém jsou volby rozděleny do dvou a více stránek. Před programováním je třeba nakonfigurovat všechny stránky. Konfigurace ConfigWordu zahrnuje osmibitovou editovací řádku, šestnáctibitovou editovací řádku, přepínací tlačítko (radio box) a zaškrtávací rámeček. (obr. na str.35 orig. man.) ConfigWord obsahuje • 1. Pokud je v ConfigWordu nastaveno kódování, nelze spouštět ověření. Proto software automaticky zablokuje kódování a ostatní nastavení v ConfigWordu automaticky zapíše do programované paměti během programování. K zapsání nastaveného kódování je třeba použít volbu "Zabezpečení a ochrana". Pokud v nastavení kódování zvolíte "none", zabezpečení a ochrana se nepoužije. • 2. Vzhledem k tomu, že některé kódování ConfigWord nelze zapsat zvlášť, nebude během programování zapsán. V tomto případě je třeba nastavit správně zápis dat. Různé paměti vyžadují různý ConfigWord. Podrobnosti jsou v manuálu příslušné paměti. Některé FLASH paměti používají ConfigWord také k provádění ochrany a znázornění segmentové ochrany. 4.1.4.4 Parametr Znázorní důležité parametry paměti, včetně VCC, čas a čas nového pokusu po selhání. Tyto parametry nemohou být měněny. (obr. na str.35 orig. man.) 4.1.4.5 Režim výroby Používá se při programování velkého množství pamětí. Testem vložené součástky programátor detekuje paměť a provede automaticky kompletní programovací proces. V tomto režimu není třeba používat myš ani klávesnici. Pokud se objeví okno s hlášením o nepodporovaném režimu výroby, znamená to, že jej paměť neumožňuje. Rada: Napřed vyberte paměť a editujte automatiku. Po otestování zvolte režim výroby a spusťte programování v souladu s informacemi v okně "Info o operacích". • 1. Čekám na vložení paměti: Vložte paměť správně do patice (viz Test vložené součástky). • 2. Čekám na vyjmutí paměti: Programování je dokončeno; vyjměte paměť. V tomto bodě zkontrolujte výsledky programování, zdali bylo úspěšné nebo ne, v souladu s informacemi v okně "Info o operacích". Režim výroby ukončete kliknutím na tlačítko "cancel".
14
4.1.5 Projekt Projektový soubor obsahuje: • Informaci o paměti, jako jméno výrobce, typ, informace o pinech, ConfigWord, data v bufferu a název souboru. (Protože data bufferu mohou být měněna, mohou být jiná než data v souboru.) • Nastavení všech voleb programování • Automatiku programování Do projektu se zaznamenávají všechny přípravné práce před programováním. Otevřením projektu se lze vrátit do předchozího prostředí. Takto se dá vyhnout chybám. Poznámka: Updatem softwaru a přeinstalováním do jiné složky je uložený projekt nepřístupný. 4.1.5.1 Otevřít projekt Projekt lze otevřít vybráním souboru v dialogovém okně. Otevřením souboru se změní typ paměti, data v bufferu, nastavení operací atd… 4.1.5.2 Uložit projekt Uloží aktuální práci do určeného souboru. 4.1.5.3 Autonomní režim Některé typy programátorů SUPERPRO jsou vybaveny klávesnicí, displejem a diskem k ukládání dat. Tyto programátory mohou pracovat v autonomním režimu, který je vhodný pro hromadnou výrobu. Celý soubor s algoritmy, uživatelskými daty, nastavením operací a paměti lze konfigurovat v menu, poté co jsou nataženy do programátoru. Takto programátor může pracovat v autonomním režimu. Natažená knihovna, která je uložená v paměti programátoru, obsahuje veškeré potřebné informace, zejména v projektovém souboru. Jak vytvořit knihovnu? • Vytvořit projektový soubor V autonomním režimu může programátor programovat stejné paměti různými postupy, nebo programovat různé paměti. Maximální počet postupů závisí na kapacitě paměti programátoru. Postupy závisí na uložených projektových souborech. Například je třeba naprogramovat dvě paměti Atmel AT89C51 dvěma různými soubory. Pokud je kapacita paměti programátoru dostatečná, přidejte AMD AM27C128, a to následovně: Krok 1: Zvolte paměť Atmel AT89C51 a otevřete soubor s daty k zápisu. Upravte automatiku přidáním "vymazání, kontrola prázdné paměti, zápis dat, ověření zapsaných dat". Po naprogramování zkontrolujte paměť v cílové aplikaci. Uložte projekt jako např. Sample1.prj. Krok 2: Otevřete další soubor s daty k zápisu. K automatice přidejte "zakódovat bit123". Po naprogramování zkontrolujte paměť v cílové aplikaci. Uložte projekt jako např. Sample2.prj. Krok 3: Zvolte AMD AM27C128. Otevřete soubor s daty k zápisu. Upravte automatiku přidáním "kontrola prázdné paměti, zápis dat, ověření zapsaných dat". Po naprogramování zkontrolujte paměť v cílové aplikaci. Uložte projekt jako např. Sample3.prj.
15
• Vytvoření knihovny a natažení Při volbě Autonomního projektu se objeví okno s knihovnami pro autonomní režim. (obr. na str.38 orig. man.) Je nutno napřed připojit programátor k PC. Kapacita paměti programátoru je zobrazena. Na obrázku je údaj "CF Card Size = 32 Mbytes", což znamená, že kapacita paměti programátoru je 32 MB. Kliknutím na tlačítko "add" se přidají všechny tři projekty do knihovny. Kliknutím na "download library" se knihovna začne natahovat do programátoru. Na dokončení je třeba chvíli čekat. Nyní je programátor schopen pracovat v autonomním režimu. Viz návod pro autonomní režim. 4.1.6 Nápověda 4.1.7 Lišta s nástroji Lišta poskytuje tlačítka běžně používaných funkcí. (obr. na str.38 orig. man.)
4.2 Okénko výběru paměti Typy v poslední době vybraných pamětí se ukládají do tohoto seznamu (Včetně výrobce, velikosti, informací o pinech a typu). (obr. na str.39 orig. man.) Informace v tomto seznamu zahrnují i historii. Použitím tohoto okénka lze měnit výběr paměti včetně výrobce, názvu, kapacity, atd… Tento výběr je odlišný od funkce "otevření projektového souboru", protože nemění stav programování. (obr. na str.39 orig. man.) Po vybrání se objeví takovéto menu. Zvolen ATMEL AT89C51. Pokračovat?
4.3 Editace bufferu a okénko informací o souboru Tímto okénkem se rychle spustí editace bufferu a zobrazí soubory otevřené v poslední době. Tlačítko "buffer" je uvedeno v submenu "edit". (obr. na str.39 orig. man.) Zobrazené informace o souborech obsahují historii, která umožňuje znovu zvolit soubor. Protože může být zvolena jiná paměť, může dojít ke ztrátě dat nebo k nekompatibilitě datového souboru. (obr. na str.39 orig. man.) Po vybrání se objeví takovéto menu. Do bufferu je natažen soubor E:\test.bin. Pokračovat?
4.4. Speciální informace o paměti a lišta voleb programování Před programováním by si měl uživatel opatřit informace o paměti a nastavit volby operace v souladu s požadavky cílové aplikace. Tato lišta by to měla usnadnit. (obr. na str.40 orig. man.) 16
Podrobnější informace v kapitolách 4.1.3 a 4.1.4. Porovnání dat: Tato funkce se používá u většiny pamětí a SCM součástek. Data v bufferu a v paměti se porovnávají byt po bytu. Odlišná data a jejich adresy jsou zaznamenána a uložena v adresáři "bin". Jméno souboru a cesta k němu se objeví v okně "informace o operacích". Příklad viz str. 40 orig. man. Pokud má paměť U-pole, lišta bude vypadat takto: (obr. na str.40 orig. man.) U.E.S: Edituj U.E.S. Obsah může být měněn během čtení z paměti nebo otevírání souboru. uživatel může prohlížet a editovat U.E.S (dvě metody zobrazení: Hex a ASCII)
4.5 Okno operací s pamětí V souladu s informacemi poskytnutými výrobcem paměti jsou v tomto okně zobrazeny operace, které lze s pamětí provést. Po přípravě lze operaci spustit kliknutím na ikonu v okně. Na obrázku je okno pro Atmel AT89C51. (obr. na str.41 orig. man.) Zobrazené funkce mohou být pro různé paměti rozdílné. Často používané operace jsou vysvětleny zde: • Auto: Tato funkce spustí sekvenci operací. Viz kapitola 4.1.4.2. • Program: Tato funkce zapíše data z bufferu do paměti. Funkce kontroly zapsaných dat se provádí ve dvou režimech. Jeden se provádí během zápisu. Tato metoda zjišťuje správnost zápisu. Pokud dojde k chybě, zobrazí se chybové hlášení a zápis je zastaven. Druhá metoda neprobíhá během zápisu. Pokud dojde k chybě, zápis není zastaven. Když je zapsána poslední adresa, objeví se hlášení o úspěšném zápisu dat. To ale znamená pouze to, že zápis dat skončil, správnost dat závisí na následné kontrole. • Read: Tato funkce načte data z paměti do bufferu. K prohlížení obsahu bufferu použijte dialogové okno "buffer edit". Poznámka: 1.) Obsah kódovaných pamětí nelze načíst 2.) U pamětí s ConfigWordem je ConfigWord načten a uložen v bufferu pro ConfigWord. 3.) Paměti PLD, kde není testovací vektor součástí čipu, nelze číst. • Verify: Tato funkce porovná obsah bufferu s daty zapsanými do paměti. V případě nesrovnalostí se kontrola přeruší a objeví se chybové hlášení. U většiny pamětí a SCM součástek obsahuje chybové hlášení adresu a data. U PLD součástek je obsah hlášení závislý na programovacích referencích. Pouze paměti, které prošly kontrolou lze považovat za správně naprogramované. • Blank_check: Tato funkce ověří, zdali je paměť ve stavu "prázdná", což závisí na datovém manuálu. Pokud je zvoleno "vyčistit buffer při změně typu paměti", vyplní programátor po změně typu paměti celý buffer daty FF nebo 00 (Hex) a "fuse" buffer daty 1 nebo 0. Zakódovaná paměť se jeví jako prázdná. U pamětí EEPROM není třeba tuto funkci používat.
17
Jak vymazat paměť? 1.) U pamětí, které se mažou elektricky proveďte příkaz "erase". 2.) U pamětí, které se mažou ultrafialovým světlem použijte UV mazačku po dobu 330 minut. 3.) Paměti OTP, do kterých byla zapsána data, již nelze mazat. • Erase Vymaže paměť do stavu "prázdná". Tato funkce se používá pouze u pamětí, které se mažou elektricky. U pamětí EEPROM není třeba tuto funkci používat. Pokud potřebujete paměť ve stavu "prázdná", lze do ní přímo zapsat čistá data. Některé paměti, které se mažou elektricky lze pomocí konfigurace ConfigWordu předělat na OTP. Viz příslušný datový manuál. • Protect 1.)Pokud je třeba zabránit možnosti načtení dat z paměti, lze jí zakódovat. Editací funkcí operací lze ovlivnit, zda bude ochrana čitelná nebo ne. Pokud má být ochrana nečitelná, bude do okna funkcí operací přidána funkce "protect". Pokud je funkce "protect" aplikována, paměť je chráněna. Pokud má být ochrana čitelná, zaznamená se stav "none" a všechna nastavení ochrany zvolí uživatel. Ochrana se použije v souladu s ConfigWordem. Pokud uživatel zvolí "none", operace "protect" není funkční. Poznámka: Paměti některých výrobců s okny není po úplné ochraně možno znovu použít, ani vymazat ultrafialovou mazačkou. 2.) U pamětí FLASH se tato funkce používá k ochraně zapsaných dat. Chráněné paměti se nedají přepsat, dokud se ochrana neodstraní. Operace "erase" odstraní ochranu. Tuto operaci je nutné provádět pomocí konfigurace paměti (kap. 4.1.4.3). Uživatel musí určit sektor, který bude chráněn. To se dá udělat dvěma způsoby: 1. Uživatel zadá adresu několika (max. 8) sektorů, které chce chránit. Po dokončení operace "protect" jsou tyto sektory chráněny. (obr. na str.43 orig. man.) 2. Paměť se rozdělí na několik skupin sektorů a uživatel k ochraně jen zvolí tyto skupiny. • Security: stejný jako ochrana • Erase_All: stejný jako vymazat • Protect_All: stejný jako ochrana • Lock_Bit: druh ochrany. Viz manuál k dané paměti. Toto byly běžně používané funkce. U některých pamětí, které mají speciální požadavky a funkce může být okno funkcí operací odlišné. Podrobnější informace lze najít: 1. V manuálu paměti 2. V informacích o paměti 3. U technické podpory firmy XELTEK
4.6 Okno "Info o operacích" Slouží k interakci mezi softwarem a uživatelem. V tomto okně se zobrazuje průběh operací, výsledek a historie.
18
Příklad(obr. na str.44 orig. man.): • ATMEL AT89C51: volba paměti je správná. Při chybě viz informace o chybách • Mažu…… • Vymazáno úspěšně! • Kontroluji prázdnou paměť…… • Kontrola úspěšná! • Zapisuji data…… • Zápis úspěšný! • Ověřuji zapsaná data…… • Ověření úspěšné! • Ochrana Lock_Bit 1&2&3…… Funkce Lock_Bit je takováto: 1) Provedeny instrukce MOVC 2) Ověření zakázáno 3) Externí přístup zamezen Vykonání této funkce dokončí několik operací. Uživatel by měl zvolit funkce v souladu s manuálem paměti, aby se vyhnul chybám. • Ochrana hotová! • Čas programování 9:23 s. • Programátor nenalezen: červené písmo značí, že došlo k chybě. Okno "Info o operacích" obsahuje speciální stavovou lištu, kam se zaznamenává počet úspěšných a neúspěšných operací. Rozhodnutí je: Program OK! znamená úspěšnou operaci, všechno jiné neúspěšnou. Tlačítko "reset" nastaví obě hodnoty na nulu.
4.7 Ukazatel Tento proužek znázorňuje info o postupu programování a tlačítko "cancel". Po kliknutí na tlačítko "cancel" se objeví okno s hlášením Zrušit proces. Pokračovat? Zrušení programování může zničit paměť, používejte ho selektivně.
5. Řešení problémů Během programování lze sledovat a opravovat postup programování pomocí okna "Info o operacích" a okna zpráv. Tato kapitola pojednává o řešení některých běžných problémů.
5.1 Formát datového souboru Podrobnosti o použití dialogového okna typu souboru. 5.1.1 Formáty Intel hex, Motorola a Tektronix Data pro programování jsou obvykle uložena v datovém souboru. Běžně užívané formáty jsou Intel hex, Motorola a Tektronix.
19
Tyto formáty se ukládají ve formě textu, který obsahuje informace o datech a jejich adresách. Posun adresy není vždy nulový. Při přímém natažení souboru může dojít k chybám jako např. špatné adresování dat v bufferu nebo soubor nelze natáhnout. Okno s chybovým hlášením vypadá takto: Špatný typ souboru nebo přetečení dat Řešení: 1.) Ověřte si typ souboru a ujistěte se, že se do bufferu vejdou všechny soubory. 2.) Najděte posun adres v souboru pomocí volby "zobrazení počáteční adresy souboru". Počáteční adresa je potom zobrazena po zvolení souboru z nabídky. Například: Posun adres (min.):0x0000E0000 (hex) znamená, že posun není nulový; je třeba, aby uživatel posunul data na adresu 0. Toho docílí novým otevřením souboru a vložením E000 do počáteční adresy souboru v okénku "typ souboru". 5.1.2 Rozdělení dat ze souboru do dvou a více pamětí V režimu natažení souboru pomocí dialogového okna "typ souboru" lze zapisovat data ze souboru do několika pamětí stejného typu a to takto: 1. Podle bytů (8bit) rozdělte soubor na dvě části podle sudých a lichých adres a tyto dvě části zapište do dvou pamětí. Data z adres 0,2,4,6,… se zapíšou do jedné paměti, data z adres 1,3,5,7,… se zapíšou do druhé paměti. 2. Podle bytů (8bit) vyjměte byte v rámci každých čtyřech bytů a zapište soubor do čtyř pamětí. Zvolí se byty v rámci každých čtyřech bytů, tj. data z adres 0,4,8,12,… a zapíšou se do jedné paměti. Dále postupujte podobně. 3. Podle bytů (16bit) vyjměte první dva byty (nebo druhé dva byty) v rámci každých čtyřech bytů k vytvoření 16bitového bytu a zapište je do dvou pamětí. 5.1.3 Zápis dvou nebo více souborů do jedné paměti Pro vysvětlení uvádíme příklad zápisu tří souborů do jedné paměti. Požadavek je takovýto: Z adresy 200 (hex) souboru Sample1 zapište data do adresy 0 paměti; z adresy 0 (hex) souboru Sample2 zapište data do adresy 4000 paměti; z adresy 4000 (hex) souboru Sample3 zapište data do adresy 4000 paměti. Krok 1: Otevřete dialogové okno editoru bufferu s prázdným bufferem. Krok 2: Vyberte soubor Sample1. Jako počáteční adresu bufferu zadejte 0 a jako počáteční adresu souboru zadejte 200. Otevřete soubor. Vyberte soubor Sample2. Jako počáteční adresu bufferu zadejte 3000 a jako počáteční adresu souboru zadejte 0. Otevřete soubor. Vyberte soubor Sample3. Jako počáteční adresu bufferu zadejte 4000 a jako počáteční adresu souboru zadejte 4000. Otevřete soubor. Krok 3: Zapište data do paměti. Data z bufferu lze také uložit jako soubor např. Sample4, který se pak dá při dalším programování rovnou otevřít.
20
5.1.4 Soubor formátu POF Některé společnosti jako třeba ALTERA ukládají data ve formátu POF. Během otvírání souboru se objeví okno volby typu souboru. (obr. na str.49 orig. man.) 1) Soubor POF, který je vytvořen kompilátorem, bude transformován na data "fuse" a bude při natažení do bufferu zkontrolován • Neodpovídající soubor: Znamená, že data v souboru POF neodpovídají programované paměti. Zvolte odpovídající soubor. • Chyby v POF souboru: • Dll chyba při otevírání souboru: chyba pomocného souboru (knihovny); kontaktujte technickou podporu. 2) Ostatní formáty, zejména JED soubory. Po načtení z paměti jsou data uložena do JED souboru. Při dalším otevření souboru použijte tento režim.
5.2 Volba redukce Programátor je vybaven ZIF paticí a je navržen pro DIP paměti se 48 piny (u Superpro Z pro 40 pinů) nebo méně. Pro jiné než DIP paměti a paměti s více než 48 piny je třeba použít redukce. Existují dva typy redukcí, univerzální a specifikované. Univerzální redukce se používají pro všechny paměti se stejným pouzdrem a vývody. Specifikované redukce se používají pouze pro určité paměti. Proč jsou potřeba specifikované redukce? • Technologie zapouzdření pamětí se vyvíjí a neustále se objevují nové typy pouzder. Redukce jsou proto potřeba kvůli pamětem v jiných pouzdrech a s jiným počtem pinů nebo vývodů. • Při použití univerzální redukce pro paměti se 48-100 vývody je třeba použít expandér, který rozšíří ovladač ze 48 pinů na 100; zatímco pro běžné paměti je specifická redukce schopná transformovat paměť na 48 pinů přímo. V tomto bodě má uživatel dvě možnosti, první je použít univerzální redukci, druhá použít specifikovanou redukci. Je třeba dát pozor při určení názvu a typu paměti při jejím výběru. Například, při použití univerzální redukce by měl uživatel zvolit 87C196KC@PLCC68 (univerzální redukce), jinak 87C196KC@PCC68 (specifikovaná redukce). • Pro sto- a vícepinové paměti je nutná specifikovaná redukce. Jak vybrat správný typ redukce? Po vybrání paměti se v případě, že paměť potřebuje redukci, objeví dialogové okno "adaptér". Obsahuje typ redukce a velikost použitelné paměti. Příklad viz str. 50 orig. man. Na obrázku je informace o pouzdře PLCC. • E=rozteč=1.27mm • Šířka=D(16,6mm)/E(17,5mm) • Délka= D(16,6mm)/E(17,5mm) Ke zvolení specifikované redukce je třeba zjistit více detailů. Například toto je specifikovaná redukce pro PLCC68 [TOP:SA648(PLCC68/D68),BOTTOM:B6805]
21
Specifikovaná redukce sestává ze dvou částí: Vrchní panel (s transformační paticí, typ SA648) a spodní panel (typ B6805). Redukci lze koupit v souladu s poskytnutými informacemi. Poznámka: Jelikož je schéma propojení uvedeno v dialogovém okně "informace o redukci", může si uživatel redukci vyrobit sám. Ale je důrazně doporučeno zakoupit redukci u Xelteku z důvodu možných problémů s vlastnoručně vyrobenými redukcemi.
5.3 Další hlášení Napřed editujte automatiku: Okno automatických funkcí je prázdné; editujte automatiku. Zadejte řetězec hledání: Dialogové okno pro hledání je prázdné; zadejte řetězec nebo ASCII kód, který chcete hledat. Řetězec nenalezen!: Nebyl nalezen hledaný řetězec nebo ASCII. Paměť má MfgID = 0089, DevilID = 0051: Detekované ID paměti je odlišné od ID specifikovaného v manuálu. Chyba při kontrole ID. Ignoruj: Ignoruje chybu ID a pokračuje v programování Chyba při kontrole ID: Došlo k chybě ID, operace je zastavena. Uživatel může ignorovat chybu ID a pokračovat v programování; ale následkem toho může dojít k poškození paměti! Chyba při kontrole pinů. Ignoruj: Došlo k chybě při kontrole pinů. Ignoruje ji a pokračuje. Chyba při kontrole pinů: Došlo k chybě během kontroly pinů, operace je zastavena. Programátor nenalezen: Programátor není připojen k PC nebo je připojen špatně. Programátor není připraven: Vypněte hlavní vypínač a po několika sekundách jej opět zapněte. Programátor je v činnosti: Čekejte, dokud není operace ukončena. Chyba při otevření souboru: Otevření souboru bylo neúspěšné. Mimo paměť: Přetečení kapacity paměti. Pro tuto paměť nelze použít režim výroby: Protože režim výroby závisí na kontrole pinů, nelze jej aplikovat na paměti bez funkce kontroly pinů. Zrušit režim výroby. Příliš dlouhý název souboru Zrušeno uživatelem: Uživatel zrušil operaci. Nelze zrušit!: Zrušení operace neproběhlo. Soubor není projektový: Vybraný soubor není projektový. Po updatu software nemusí být schopen pracovat se soubory vytvořenými dříve. Je potřeba vytvořit soubor znovu.
5.4 Jak zjednodušit práci a zvýšit efektivitu? Rady: Používejte automatiku. Používejte režim výroby. Používejte projektové soubory. Pokud je to možné, používejte autonomní režim.
22
5.5 Proč bylo programování neúspěšné? Zkontrolujte toto: Zdali jste nezvolili špatný typ paměti, včetně pouzdra, redukce, atd… Zdali jste zvolili redukci od původního výrobce a vložili do ní paměť správně. Zdali jste provedli update softwaru. Výrobní proces pamětí se neustále zlepšuje, takže konfiguraci programátoru je nutno měnit. Updatujte software pravidelně, nebo nás kontaktujte. Zdali není patice špinavá nebo není překročena její životnost. Špinavá patice má za následek ztrátu kontaktu. Životnost patice je okolo tisíci použití; vyměňte patici za novou. Zdali není paměť kódována nebo chráněná proti přepsání. Vymažte paměť nebo zrušte ochranu. Zdali je zvolena funkce automatický přírůstek. Pokud ano, funkce kontroly zapsaných dat funguje jen v režimu automatiky. Samostatně spuštěná kontrola zapsaných dat po skončení programování selže po kontrole adresy, ve které je uložena číselná hodnota. Pokud došlo k něčemu, co zde nebylo popsáno, kontaktujte nás, abychom mohli zjistit, zdali se nejedná o chybu hardwaru.
Dodatky Úmluva o licenci Autorská práva k programu a uživatelskému manuálu jsou majetkem Xelteku. Je povoleno: • Pořídit záložní kopii pouze pro použití v JEDNOM počítači. • Předat program i licenci jiné straně, pokud tato strana přijme náležitosti a podmínky této dohody. Není povoleno: • Používat tento produkt v počítačovém systému nebo síti, který umožňuje spouštět program více než jednomu uživateli najednou. • Upravovat, kopírovat nebo přepisovat návod k použití ani další dokumentaci. Dekompilovat ani zpětně překládat žádný modul programu nebo bezpečnostní část.
23
