TYPY PRACOVNÍKŮ DLE HANDYHO Dotazník Každá otázka má dvě části ( A a B ), mezi které dle svých priorit rozdělte 3 body. ( příkl. otázka 1 - odpověď : seznamuji se jednoznačně snadno, rozdělím body 1A - 3, 1B - 0, seznamuji se ve většině případů snadno, rozdělím body 1A - 2 1B - 1 ). 1A 1B 2A 2B 3A 3B 4A 4B 5A
__ __ __ __ __ __ __ __ __
5B 6A
__ __
6B
__
7A 7B 8A 8B 9A 9B
__ __ __ __ __ __
10A 10B 11A 11B 12A
__ __ __ __ __
12B
__
13A 13B 14A
__ __ __
14B
__
Snadno se seznamuji s novým kolegou. Nespěchám s navazováním kontaktů s novým kolegou. Reaguji spíše opatrně a s rozmyslem. Reaguji rychle spontánně. Obvykle si hlídám, jak lidé užívají mého času. Věnuji v podstatě každému tolik času, kolik potřebuje. Ve společnosti se sobě rovným obvykle představuji sám. Počkám, až se mi lidé ve společnosti sami představí. Bavím se o tom, co zajímá nejvíc ostatní, i když jsem předpokládal(a), že se budeme bavit o něčem jiném. Bavím se o tom, co zajímá nejvíc mne. Obvykle se příliš neprosazuji a umím být trpělivý, když se činnost, kterou dělám s ostatními, vyvíjí zvolna. Častěji se chci a umím prosadit a mohu být netrpělivý, když se věci vyvíjejí pomalu. Obvykle se rozhoduji na základě fakt a důkazů. Obvykle se rozhoduji podle osobního pocitu z celé věci, na základě zkušeností a vztahů. Často zasahuji do diskuse. Zasahuji do diskuse spíše méně než odpovídá průměru. Raději pracuji s ostatními, když si můžeme navzájem pomáhat. Raději pracuji nezávisle nebo alespoň ovlivním, jak se budu na práci podílet já a jak ostatní. Často se vyjadřuji v kondicionálech, nepřímo, v otázkách. Obvykle se vyjadřuji důrazně a přímo. Obvykle se soustředím primárně na myšlenku, pojem, výsledky. Obvykle se soustředím primárně na osobu, vzájemné působení, pocity. Když chci něco zdůraznit, běžně užívám neverbální komunikace - gest, mimiky, intonace hlasu. Když chci něco zdůraznit, obvykle neužívám neverbální komunikace - gest, mimiky, intonace hlasu. Obvykle přijímám a chápu hlediska ostatních (nápady, pocity, obavy). Obvykle nepřijímám nápady, pocity a obavy ostatních. Na risk a změnu odpovídám opatrným a víceméně předvídatelným způsobem. Na risk a změnu odpovídám dynamickým nebo nepředvídatelným způsobem.
15A
__
15B
__
16A 16B 17A 17B
__ __ __ __
18A 18B
__ __
Své pocity a myšlenky si obvykle nechávám pro sebe, sdílím je s ostatními, jen když si to přejí. Považuji obvykle za přirozené a snadné sdílet své pocity a mluvit o nich s ostatními. Vyhledávám nové nebo různé zkušenosti a situace. Vyhovují mi situace a vztahy, které znám. Jsem vnímavý k zájmům a starostem ostatních. Nepletu se do problémů jiných a soustředím se především na své starosti a zájmy. Na konflikt odpovídám nepřímo a nikoli okamžitě. Na konflikt reaguji rychle a přímo.
2
S / 0 číslo ..................................... I / D číslo ..................................... +6 styl PŘÁTELSKÝ
styl SPOLEČNÍK
-6
+6
styl ŘEDITEL
styl ANALYTIK
-6
Typ:
3
FORMULÁŘ PRO VYHODNOCENÍ Přeneste vaše body z dotazníku do následující tabulky. Dejte si pozor na to, že někdy se v tabulce objevuje A před B, někdy B před A. Po vyplnění tabulky body v každém sloupci sečtěte.
O
S
D
I
1A
1B
2B
2A
3B
3A
4A
4B
5A
5B
6B
6A
7B
7A
8A
8B
9A
9B
10B
10A
11B
11A
12A
12B
13A
13B
14B
14A
15B
15A
16A
16B
17A
17B
18B
18A
O celkem:
S celkem:
D celkem:
I celkem:
Porovnejte bodový součet v O a S. Kde je větší číslo? Zapište větší číslo a zakroužkujte odpovídající písmeno: ________ Odečtěte 13,5 a máte-li zakroužkováno S, napište před výsledek mínus. To je
O
S
VAŠE S / O číslo ____________
Porovnejte bodový součet v D a I. Kde je větší číslo? Zapište větší číslo a zakroužkujte odpovídající písmeno: ________ Odečtěte 13,5 a máte-li zakroužkováno I, napište před výsledek mínus. To je
D
I
VAŠE I / D číslo
4
TYPY PRACOVNÍKŮ Pracovníky můžeme motivovat s menším rizikem omylů, porozumíme-li charakteristickým rysům jejich osobnosti a poznáme-li, jaký je kdo osobnostní typ. Zde existuje jednoduchá, ale dobře použitelná typologie, podle níž můžeme identifikovat, kdo je typ „ředitel", „analytik", kdo je „společenský typ" či „společník". Díky této jednoduché typologii můžeme reakce svých zaměstnanců více méně předpovídat. Víme, jak s nimi komunikovat, jak je motivovat a napomáhat profesnímu rozvoji, lépe porozumíme vztahům mezi nimi. Způsoby projevů jednotlivých typů osobnosti: „Analytik“ Analytik je obvykle zdrženlivý, spíše samotářský člověk, zaměřený na fakta. Preferuje intelektuální prostředí, úkolově orientované, rád pracuje s čísly či dokumenty. Většinou není příliš ambiciozní, jeho činnost je pomalá, ale samostatná, vytrvalá, přesná (často perfekcionisticky). Počíná si systematicky, tvořivě, má schopnost plánovat, řešit problémy. Může o něco usilovat, ale jeho snažení ho spíše uklidní a dodá pocit bezpečnosti, než aby ho pohánělo. Potřebuje nezávislost, jistotu, vyhovují mu situace, které už zná. V rozhodování je opatrný, reaguje s rozmyslem, často klade mnoho otázek týkajících se detailů. Netouží účastnit se na řadě událostí pod časovým tlakem. Nerad riskuje. V týmu se příliš neprosazuje, nespěchá s navazováním kontaktů, raději pracuje sám. Soustředí se na své starosti a zájmy, neplete se do problémů druhých. Do diskuse nezasahuje, své myšlenky nesdílí. Nápady ostatních nepřijímá. Hlídá si, jak druzí užívají jeho času. Svoje okolí rád kritizuje, v komunikaci je však nedůrazný, vyjadřuje se nepřímo, v kondicionálech, málo užívá neverbální komunikace. Je opatrný v akcích a rozhodování. Má rád organizaci a strukturu. Klade mnoho otázek týkajících se detailů. Preferuje objektivní, úkolově orientované, intelektuální prostředí. Pracuje pomalu, přesně a sám. Má dobré schopnosti řešit problémy. „Ředitel“ Vysoká ambicióznost lidí tohoto typu je spojena s nutkáním dosáhnout cílů, které znamenají moc a prestiž. Ředitel je vysoce produktivní, rychlý, nekompromisní, přímočarý, rozhodný. Má dispozice ke konkurenčnímu boji. Termínované úkoly plní za každou cenu. Od prováděného výkonu ho nelze snadno vyrušit okolnostmi, které s úkolem nesouvisejí. Má rád přesnost, efektivitu, řád, je samostatný, zaměřuje se na výsledky. Z dalších vlastností dominují sebejistota, pořádkumilovnost, administrativní schopnosti, potřeba nezávislosti, schopnost sebeovládání. Vyvstanou-li přílišné nároky, potlačují osoby ředitelského typu příznaky únavy, mají však potom tendence k nepřátelství a agresivitě, jsou netrpěliví, uspěchaní. Ve společnosti se chtějí a umějí prosadit. Obvykle se sami představí, jejich projev je hlasitý, provázený bohatou gestikulací. Baví se o tom, co zajímá nejvíc je, zasahují do diskuse, své pocity však spontánně nesdělují. Snaží se o kontrolu nad svým prostředím. Vyhledávají nové zkušenosti. Mají nízkou toleranci pro postoje ostatních, chybí jim čas i chuť pomáhat druhým. Jsou málo citliví k odstínům prostředí. Na konflikt reagují rychle a přímo. Je rázný v akcích a rozhodování. Má v oblibě řád, nemá rád nečinnost. Preferuje maximální svobodu ke zvládnutí sebe a ostatních. Má nízkou toleranci pro pocity, postoje a rady ostatních. Pracuje rychle a účinně, sám. Má dobré administrativní schopnosti.
5
„Přátelský typ“ Tento typ nemá zájem o osobní úspěch a dosažení vedoucího postavení, touží pomáhat druhým. Pracuje pomalu, soudržně s ostatními. V týmové práci hledá bezpečnost, sounáležitost. Ostatním je oporou, aktivně jim naslouchá. Je spolehlivý, přizpůsobivý, příjemný, má schopnost poradit. Nerad riskuje, je nedůrazný, opatrný, snadno ustupuje. Rozhoduje se pomalu, na základě osobních pocitů a vztahů. Nesnáší formální vztahy. Potřebuje harmonickou shodu, důvěrnost. Snadno se seznámí, každému se věnuje, dokáže se do ostatních vcítit. Vyhýbá se konfliktům, má rád, když jsou k němu lidé vřelí, upřímní. Považuje za snadné mluvit o svých pocitech s ostatními. Ve společnosti se příliš neprosazuje, jeho jednání je klidné, relaxované. Jedná i rozhoduje zvolna. Má rád blízké osobní vztahy. Je oporou ostatním, aktivně naslouchá. Pracuje pomalu a soudržně s ostatními. Hledá bezpečnost a sounáležitost. Má dobré poradní schopnosti. „Společník“ Společník je stejně jako pečovatel zaměřen především na mezilidské, společenské vztahy. Ve svém jednání je však mnohem rychlejší a důraznější. Vytváří sítě známých, ostatní v týmu inspiruje, strhává, povzbuzuje. Rád pracuje na kolektivním úkolu, při němž si mohou lidé vzájemně pomáhat. Chápe hlediska druhých. Nesnáší ale velké vypětí. Hledá úctu a uznání, je proto třeba jej často chválit a zajímat se o něj. Má dobré přesvědčovací schopnosti, je spontánní, optimistický. Často přehání a sní. Když se věci vyvíjejí pomalu, je netrpělivý, impulsivní. V zájmu rychlého splnění úkolu je často nedbalý. Vzhledem ke snaze udržet si dobré vztahy je poněkud manipulativní. Ve společnosti se umí prosadit, snadno se seznámí, baví se o tom, co zajímá ostatní, často zasahuje do diskuse. Vyjadřuje se přímo, je nápadný rozvinutou neverbální komunikací. Věnuje každému tolik času, kolik kdo potřebuje. Vyhledává nové situace, změně se snadno přizpůsobí. Na konflikt reaguje ihned. Je spontánní v akcích a rozhodování. Rád se zapojí. Může přehánět a generalizovat. Má tendenci snít a strhávat ostatní do svých snů. Hledá úctu a uznání. Má dobré přesvědčovací schopnosti. Styl chování každého jedince inklinuje k jednomu z takto formulovaných typů. Pravděpodobnost, že komunikace dvou lidí bude úspěšná, lze odhadnout z následujícího diagramu: Orientovaní na úkol
styl ŘEDITEL
styl PŘÁTELSKÝ
styl SPOLEČNÍK
Aktivní
Pasivní
styl ANALYTIK
Orientovaní na lidi
6
Charles Handy, autor této teorie, vymezil své čtyři typy na základě dvou hlavních kritérií: potřeby být úspěšný a dosáhnout dominantního postavení, potřeby zajímat se a starat o druhé. Handy se domnívá, že partneři, kteří leží v sousedních polích diagramu, mají větší šanci na vzájemně bezproblémový vztah. V jednom z uvedených kritérií je totiž jejich styl chování podobný. Úspěšně například může spolupracovat „ředitel" se „společníkem", neboť oba touží po prestiži a jednají rychle, přímočaře. Rovněž „analytik" s „ředitelem" pravděpodobně najdou společnou řeč – jejich rozhodování je primárně zaměřeno na jasná fakta a důkazy. Žádné společné kritérium nemají typy úhlopříčně protilehlé – „analytik“ se „společníkem“ a „ředitel“ s „pečovatelem“. Jejich dohoda a součinnost tedy bude pravděpodobně problematická. Člověk, který řídí organizaci a ví, jaké lidské typy má ve svém týmu, snadněji najde strategii, jak učinit činnost tohoto týmu efektivní. Dobře se tedy shodnou vždy typy sousedící, např. „analytik“ s „ředitelem“, „přátelský typ“ se „společníkem“, „přátelský typ“ s „analytikem“ a „společník“ s „ředitelem“. Problematická bývá dohoda mezi typy úhlopříčně zařazenými. To znamená „ředitel“ s „přátelským typem“ a „analytik“ se „společníkem“. Závěrem několik zásadních doporučení pro komunikaci s jednotlivými typy. Mluvíte-li s člověkem „ředitelského" typu, jděte pokud možno k věci, argumentujte fakty. Podporujte jeho cíle. Uchraňte ho zbytečných časových ztrát. V komunikaci s „analytikem" hleďte být přesní. Mluvte systematicky. Na jednání s ním buďte připraveni. Musí-li už „analytik“ s někým spolupracovat, měl by to být člověk důkladný, solidní. K „přátelským typům" buďte příjemní. Uchraňte je konfliktu. Mějte na paměti, že všechno, co řeknete, berou osobně. Poskytněte jim dostatek času, aby vám mohli začít věřit. "Společníky" především podporujte. Zajímejte se o ně, chvalte jejich myšlenky a sny. Zabraňte tomu, aby pracovali ve velkém vypětí. Žádná osobnost není stoprocentně vyhraněná. U každého se některé prvky překrývají, ale lidi lze zařadit podle převažujících prvků.
7
