TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
1
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
Téma těla a mužské síly je přímo spojeno s ostatními zastávkami naší mužské cesty. I když už nelovíme mamuty, nebráníme rodinu mečem a nepracujeme rukama v lese nebo na poli, tělo je v každém okamžiku našich životů s námi. A jeho kapacita přímo ovlivňuje naši schopnost postavit se výzvám, kterými v životě procházíme. Budu konkrétní – je to velmi jednoduché. Pokud jdu poděkovat tátovi za život a u jeho dveří se mi rozklepou kolena a nohy zavelí na ústup, tak jsem si to neustál. A nezáleží na tom, jak moc jsem přesvědčen, že bych měl na jeho zvonek zazvonit. A stejně, pokud se setkám se ženou svých snů a místo Richardova láskyplného penetrování dechem a pozorností začnu sípat a lapat po dechu, protože se mi trémou stáhnul hrudník, tak jsem to neudýchal. A pokud mám velkou a silnou vizi, jenže ráno nedokážu vstát z postele a jít tu vizi uskutečňovat, možná jen nestojím nohama na pevné zemi a chybí mi síla, kterou ze spojení se zemí (a materiální stránkou tohoto světa) získáváme. V každém případě je důležité pochopit, že psychická stránka našich životů je přímo spojená s naší tělesnou stránkou. Náš vnitřní (mentální) postoj je totéž jako náš fyzický postoj a obráceně. Pokud vám v kritické situaci ztuhne tělo, vaše přemýšlení a mluvení bude také ztuhlé. A je jedno, jestli je tlak v té situaci fyzický, nebo psychický. Život si jednoduše musíme ustát a někdy i rozdýchat – psychicky i fyzicky. Takže abych použil obraty našeho jazyka – dokážete létat s hlavou v oblacích a pak se postavit nohama na pevnou zem? Dokážete si ustát a rozdýchat těžké časy? Dokážete znovu vstát, když vás život srazí na zem? Dokážete se postavit k práci? Jste rovný (přímý) chlap? Jak sedíte a jak se vám dýchá, když to čtete? Jak reaguje vaše tělo? A co vám to připomíná? Jak se to spojuje s vaším každodenním životem? Přemýšleli jste někdy nad tím takhle? Dobrá zpráva je, že když pochopíme, že nás naše tělo může omezovat, nebo naopak podporovat, začínáme mu dávat tu správnou pozornost. Když obrátíme pozornost k tělu, dáme mu prostor a tím ho podpoříme. A tělo nás pak může ukotvit v životě a podpořit nás na naší pouti tímto světem.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
2
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
V následujícím textu se dotknu několika věcí, které s tělem a mužským životem úzce souvisí. U některých podkapitol se odkazuji na cvičení „návrat k sobě“, které najdete v sekci „Bonusy“ v členské sekci programu a také v textu níže.
1. Procitnutí Pravděpodobně už tušíte, že i když je tématem tělo, řeč nebude o fitness centrech, bojových sportech, kosmetické chirurgii nebo dietetických tabulkách. Řeč bude o pozornosti, kterou si v každém okamžiku dáváme. Anebo (mnohem častěji) nedáváme. Představte si imaginárního běžce v parku – na uších sluchátka, na nohách vypolstrované boty, přes které necítí zem pod nohama. Na zápěstí měřič pulzu, aby věděl, že mu ještě bije srdce. Ztuhlá ramena i boky a na tváři zarputilý výraz. Žádná radost z pohybu a z toho, že je naživu. Běží možná proto, že si myslí, že by běžet měl – aby shodil přebytečné kilogramy, aby dobře vypadal, aby se zbavil stresu, aby alespoň na chvíli utekl od tlaku každodenního života. Jeho hlava nutí tělo běžet. Běží podle spočteného plánu, bez ohledu na to, jak se tělo cítí. A hlava si pak zkontroluje pulzovou frekvenci s tabulkovou normou, odškrtne další položku v denním plánu a pochlubí se odběhnutou trasou na Facebooku. Ale o pocity těla se nikdo nezajímá, o těch vypovídá jen ten zarputilý výraz. Tohle je způsob, jak v dnešní době často naše těla používáme. Nebo spíš zneužíváme. A přitom běh může být krásný zážitek, radost, oslava. Může to být způsob, jak se se svým tělem spojit, rozvíjet ho a učit se jeho moudrosti. Tak jak to máte vy? Běžíte životem podle tabulek a norem, které vymyslel někdo jiný nebo spočetla vaše hlava, nebo se ptáte i na pocity těla?
Protože kontakt s tělem není o myšlení, ale o cítění.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
3
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
Dám ještě jeden příklad: Pokud u milování necítíte svoje tělo a všechny ty krásné věci, které se v něm odehrávají, je to, jako byste u toho milování nebyl. Bušíte, abyste dosáhl vyvrcholení, protože máte vnitřní přetlak a potřebujete se ho zbavit. Nebo si vaše hlava myslí, že je potřebné mít sex, aby to v partnerství fungovalo. Jedno i druhé může být v pořádku, ale pokud u toho necítíte sebe, jste jen dřevěná loutka, kterou hýbe chtíč nebo představa v mysli. Avšak není tady řeč pouze o běhání nebo o sexu. Tady jde o život. Běh nebo sex jsou pouze metaforou čehokoliv, co v životě děláme a zažíváme. Jednoduše, pokud nejsme pozorností u toho, co právě děláme a jak se u toho cítíme, tak to nežijeme. Znáte ten trik „myslet u milování na fotbal“, abyste déle vydržel? Tak to je z pohledu prožívání života ta nejhorší věc, kterou můžete udělat. Protože v tom okamžiku nežijete ani ten sex, ani ten fotbal. V tom okamžiku se životu vzdalujete. A tak se ptám: Chcete si život užít a prožít ho naplno, nebo ho jenom odžít? Chcete být dřevěnou loutkou, nebo živou a zdravou lidskou bytostí? „Procitnout“ v našem případě jednoduše znamená začít (se) cítit. Se vší krásou i bolestí, kterou život přináší. Pokud se ptáte, jak to myslím, udělejte si cvičení „návrat k sobě“ v sekci Bonusy.
2. Tady a teď Jedna ze základních mužských kvalit je být v přítomnosti, být prezentní, být duchem přítomný. A to je věc, kterou od nás naše ženy, naše děti i naši přátelé potřebují. Potřebují cítit, že jsme s nimi nejen fyzicky, ale i pozorností. V přítomnosti nás bezpečně kotví právě tělo. Mysl může odbíhat do minulosti nebo do budoucnosti, hrát různé hry. Ale pokud cítíte svoje tělo, pokud máte pevnou zem pod nohama, jste tady a teď. Vnímáte sebe i druhé a oni vnímají vás.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
4
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
A i když máte během dne jen chvilku na to, abyste byli se svými blízkými, buďte s nimi v plné přítomnosti a vychutnejte si to. Vaše žena bude kvést a vaše děti budou cítit, že mají tátu. Zkuste udělat krátký „návrat k sobě“, než obejmete svoji ženu, pohladíte dítě nebo podáte ruku příteli. Jaké to pak je?
3. Ustát si život Čím vědomější budeme, tím více budeme vnímat i těžké chvíle v životě. A naše tělo nám může pomoct je skutečně ustát. Mnoho z nás si myslí, že základní mužskou kvalitou je aktivita. Říká se, že chlap by měl postavit dům, zasadit strom, zplodit syna, ulovit večeři... Samozřejmě, tyhle věci muž udělat může. Ale je ještě jedna, důležitější věc. Muž by měl umět neudělat nic. Zastavit se, být přítomný, cítit situaci, ale přitom neutéct ani nevyrazit do boje. Jako u milování: nezvadnout ani nevystříknout příliš brzy. Na moment jen být s tím, co se děje. To je samozřejmě lehké udělat, když je hezký den. Ale když na mě přijdou těžké časy, když se práce nedaří, žena má chuť se hádat, dítě pláče..., nebo naopak když život přijde s nabídkou, které se zdánlivě nedá odolat... Jednoduše, když jsem příliš plný bolesti, radosti, touhy, myšlenek, pochybností..., tehdy si připomínám nohy a břicho, dýchám a ptám se sám sebe, o co jde, kde se mě to dotýká. A pokud se mi povede nevybuchnout a ustát si to, získávám svůj prostor, nezávislost na situaci. Svoji svobodu. Pak se můžu spojit se svým nitrem a najednou cítím, co je ta správná reakce – co bych měl udělat. A tato vnitřní moudrost a přirozenost není ve věčném bzukotu myšlenek v hlavě, ale uprostřed našeho těla, v břichu. Naše aktivita by měla z tohoto zdroje vycházet, jinak konáme pouze na základě vnějších impulzů a svět si s námi dělá, co chce. Pokud cítíte vnější impulz, který se vás dotýká (pozitivně nebo negativně), udělejte nejdříve „návrat k sobě“. A pak, nezávisle na vnějších okolnostech, udělejte vědomé rozhodnutí ze svého středu. Převezměte odpovědnost za své konání. A příště, když přijde další výzva, vraťte se opět nejdříve k sobě...
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
5
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
4. Realizace snů a vizí Jednoduše řečeno: mít vizi nestačí. Vize je pouze představa, kterou se potřeba přenést do hmoty, aby se zrealizovala. Jedna věc je vědět, co máte udělat, druhá věc je opravdu to udělat. Takže na jedné straně je důležité mít hlavu v oblacích, snít, mít vize... a na druhé straně je potřeba stát nohama pevně na zemi a být schopen vizi otisknout do hmoty. A k tomu právě pomáhá být v kontaktu s fyzickou realitou - se svým tělem a se zemí. Tato fyzická schopnost tvořit se netýká jen těch, kdo pracují manuálně. Také schopnost vést, motivovat a inspirovat lidi závisí na vašem těle. Jeho kapacita totiž podmiňuje váš postoj, hlas, vyzařování, schopnost zvládat emoce - faktory, které jsou základem pro vaši důvěryhodnost, přirozenou autoritu a vůdčí schopnosti. V každém případě, pokud objevíte rozpor mezi svými představami (resp. vědomostmi) a tím, co jste reálně schopni udělat, je dobré podívat se na stav vašeho bytí - tedy vašeho těla. Sledujte, kdy víte, co je potřeba udělat, ale nechce se vám do toho, odkládáte to, hledáte výmluvy. Všímejte si, kdy se vám při myšlence na nějakou činnost rozklepou kolena, stáhne hrdlo nebo propadne hrudník. To jsou momenty, kdy vaše tělo nemá dostatečnou kapacitu na to, abyste šel do akce. Udělejte cvičení „návrat k sobě“ před důležitou schůzkou nebo prezentací se záměrem, aby vás vaše tělo podpořilo. A pak si připoměnte nohy na zemi a vlastní dech, kdykoliv to situace bude vyžadovat.
5. Sebevědomí a vnitřní pravda A pak, když vnímáme svoje tělo, emoce, vnitřní pohnutky, se plníme duchem, a tak se stáváme duchaplní. Obracíme vědomí k sobě, jsme si vědomí sebe sama, stáváme se tedy sebevědomí. Sebevědomí totiž nezávisí na stavu našeho konta nebo ceně našeho auta. Sebevědomí je jednoduše stav, u kterého jsme si vědomí sebe sama, toho, co jsme, svých silných stránek i slabostí a stínů. A jsme schopni s tím vším být. A opět, není to záležitost hlavy (a toho, co si o sobě myslíme), je to záležitost cítění a bytí.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
6
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
Čím více se vracíme ke svému vnitřnímu pocitu, tím více se spojujeme se svojí vnitřní moudrostí. Protože tělo má hlubokou inteligenci, která nás vytvořila a udržuje nás naživu pulzováním srdce, dýcháním, trávením, vylučováním... Je to inteligence života. Tak tělo přirozeně ví, co je dobré a co našemu životu škodí. A my to dokážeme jednoduše rozlišit – cítíme to v břiše, můžeme se zeptat srdce. Otázka je, jestli se cítíme a jestli svému pocitu důvěřujeme. Takže až se vás příště žena zeptá, jestli máte chuť s ní jít ven, zeptejte se nejen hlavy, ale i svých nohou, břicha, srdce. Jaký z toho máte pocit? A když odpovíte, nemusíte to logicky zdůvodnit a vysvětlit. Stačí říct: „Mám takový pocit,“ a pak si to ustát. To je způsob, jak se dostat k naší vnitřní pravdě, k naší autenticitě. Avšak není to lehká cesta, protože nás nutí přijmout a projevit vlastní subjektivitu, a to se v naší společnosti moc nenosí. Je mnohem jednodušší zůstat uniformní, objektivní, logický, společenský a já nevím, jaký ještě. Udělat to, co se patří, co chtěli rodiče, co dělá soused, co doporučuje reklama v televizi. Vnitřní pravda je však subjektivní, osobní a často nelogická. Může být občas těžké v ní žít. Nakolik jste schopni důvěřovat sami sobě, respektovat svoje subjektivní pocity a potřeby? Vybíráte si v hospodě jídlo a pití podle toho, co ostatní, nebo podle toho, jak jste si zvyknul? Nebo se opravdu upřímně zeptáte sami sebe, na co máte v dané chvíli chuť? Zkuste si toho příště všimnout – „návrat k sobě“ může pomoct.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
7
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
6. Mužská síla Vím, ještě jsem nic nenapsal o mužské síle. Ale opravdu? Žít a vychutnat si život naplno, být v přítomnosti a s nohami na pevné zemi, ustát bolest i krásu, nebýt ve vleku událostí. Rozhodovat se podle svého vnitřního pocitu, ctít svoji vlastní pravdu, zhmotňovat vize a unést odpovědnost za svoje rozhodnutí. Co více byste chtěli? Sílu? Dobře tedy. Spojením se svým tělem se spojujeme se svojí živostí, živelností a živočišností. Se svým přirozeným zdravím. Spojením se svým tělem se setkáváme se silou, která nás vytvořila a vytváří. Tato síla nás ráno zvedne z postele a umožní nám čelit výzvám dne. Touto sílou tvoříme, objímáme, zápasíme, tančíme, plodíme děti... Je na každém z nás, jak s ní naložíme. Ale rozhodnout se, jak svoji sílu použijeme, můžeme pouze tehdy, když ji v sobě objevíme a vědomě se s ní spojíme.
Úkoly Úkoly u tématu těla a mužské síly jsou jednoduché a jejich účelem je podpořit vás u výše uvedených bodů, u všech ostatních úkolů tohoto programu i ve vašem každodenním životě. Je to jen pár bodů, téměř nabídek, které vypadají na první pohled až banálně. Výzvou v tomto případě tedy není obtížnost jednorázového úkolu, ale vaše schopnost dělat malé věci pravidelně po delší dobu a integrovat je do svého života. Z mé osobní zkušenosti i za zkušenosti mých klientů tyto drobná cvičení můžou změnit kvalitu i směr vašeho života. Avšak málokto si vytvoří disciplínu, aby je dělal pravidelně po delší dobu, protože je jednodušší vézt se na setrvačnosti vlastních návyků a zaběhlého denního koloběhu. V tom je však síla pravidelnosti - pomáhá rozrušovat nevědomé vzorce a vytváří prostor pro změnu.
V zimě začíná advent, který je tradičně časem pro návrat k sobě. Využijte toho a zařaďte následující cvičení do svého denního programu po celý měsíc až do Vánoc. A nechte se překvapit výsledky.
Příprava: cvičení „návrat k sobě“
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
8
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
Cvičení „návrat k sobě“ najdete v sekci Bonusy na webu programu. Cvičení na videu je v čase 1:17–4:06 a vyzařuje atmosféru, kterou cvičením hledáme. I když na videu to trvá téměř tři minuty, po několika opakováních zjistíte, že jste schopni cvičení udělat i za 10 sekund a nikdo si toho nemusí všimnout.
Tady vám nabízím textové shrnutí varianty vsedě: 1. Všimněte si, v jaké pozici sedíte. V momentu, kdy si uvědomíte pozici svého těla, možná dostanete chuť si trochu poposednout, vzpřímit páteř... Klidně to udělejte. 2. Všimněte si pozice svých nohou: kyčle, kolena, kotníky, a hlavně kontakt chodidel se zemí. Možná s tou pozorností najdete pohodlnější pozici; pokud sedíte, celkem určitě položte obě chodidla na zem. 3. Přesuňte pozornost na spodní část břicha a zkuste se jemně pohoupat ze strany na stranu, jako byste břichu dávali trochu více prostoru a zároveň jste hmotnost svého těla přenášeli z jedné nohy na druhou. Můžete u toho i zlehka zatlačit do podlahy tou nohou, ke které se přenáší vaše hmotnost. 4. Zastavte postupně a zlehka houpání, zůstaňte sedět ve svém středu a všimněte si, jak dýcháte. Neměňte dech vůlí, jen si všimněte, jak se váš dech klidně mění tím, že jste mu dali pozornost. 5. S některým z výdechů povolte ramena a šíji. Je možné, že se další část vaší hmotnosti podvolí gravitaci a hlava se volně usadí na páteři. 6. Je možné, že dostanete chuť se usmát. Pokud ano, rozšiřte pozorností úsměv do celého těla.
Zkuste to právě teď. Jak se cítíte?
Příprava: slovní zásoba Pokud na otázku „Jak se cítíte?“ odpovíte „Normálně.“ nebo „Jako vždy.“, znamená to, že kontakt s tělem není vaše silná stránka. Protože nic jako
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
9
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
„normálně“ v této oblasti není. Všechno se neustále mění a v těle se odehrává mnoho věcí, kterých si můžete všimnout. Jen nám o tom nikdo neřekl, a tak nám často chybí schopnost cítit a také slovní zásoba, kterou bychom naše vnitřní pocity popsali. A tak zůstáváme na povrchu. Máme se „dobře“, „normálně“, „špatně“ nebo „jako vždy“, ať to znamená cokoliv.
Jazyk popisu tělesných pocitů je fyzický. Ve které části těla se pocit nachází? V hlavě, hrudníku, břichu, v pánvi? Nebo v končetinách? Nahoře, dole, vepředu, vzadu, vpravo, nebo vlevo? Na povrchu, nebo v hloubce? Odkud a kam směřuje? Jaký je to pocit? Ostrý, tupý, ohraničený, nebo rozmazaný? Pulzující, nebo strnulý? Horký, nebo chladný? Je to napětí, nebo spíš prázdnota? Snaha popsat, co se v nás děje, nás spojuje s vnitřním děním. Pokud říkáme jen „zlobím se“, „mám radost“, „nudím se“, dáváme pouze nálepky životu, který se v nás odehrává. Jaký je to ve skutečnosti pocit „být rozzlobený“? Tak jak se právě teď cítíte? Co cítíte v těle? Popište to sami pro sebe, ale nahlas, abyste se slyšel. A co odpovíte, když se vás příště někdo zeptá, jak se máte? Vím, ne vždy je možné vysvětlit to cizím lidem všechno. Ale můžete si toho všimnout alespoň pro sebe.
Úkol první - Pravidelný návrat k sobě Vracet se k sobě vyžaduje cvik – rádi se zapomínáme ve vnějších věcech. Udělejte cvičení „návrat k sobě“ alespoň 3x denně. Můžete ho dělat před situací, ve které potřebujete podporu – před pracovní schůzkou, před psaním důležitého mailu, před rande... Můžete ho dělat u nějaké náhodné události – kdykoliv zazvoní telefon, těsně předtím než ho zvednete... Můžete ho dělat pravidelně – nastavte si budík nebo si udělejte opakující se poznámku do kalendáře. Můžete ho dělat, kdykoliv si vzpomenete.
Jednoduše: Vraťte se vědomě k sobě alespoň 3x za den.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
10
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
Úkol druhý - Čas jen pro vás Jednou za den, ideálně večer před spaním, si najděte tiché místo, kde budete sám. Posaďte se a 10 minut nic nedělejte, jen zůstaňte sám se sebou. Je dobré začít sezení krátkým cvičením „návrat k sobě“, pak jen seďte a všímejte si svých tělesných pocitů, dechu, myšlenek, emocí – cokoliv, co se objeví. Nebojujte s tím, přijměte to tak, jak to je. Oči můžete mít otevřené nebo zavřené, jen u toho neusněte. A také v tom nehledejte žádnou zvláštní meditační techniku nebo mysteriózní smysl. Jen seďte a buďte sami se sebou. Tento malý každodenní rituál můžete využít na rekapitulaci dne, zklidnění se, návrat do svého středu, spojení se sebou a s tím, co je aktuálně pro vás důležité. Myšlenky jsou toho přirozenou součástí, ale pokud kvůli bzučící hlavě nedokážete cítit tělo, vezměte si do ruky kámen nebo dřevěnou hůl, to vám pomůže zakotvit více v realitě. Pokud je 10 minut nad vaše aktuální síly, začněte na 5 minutách, po čase můžete přidat. Jednoduše: Dejte si každý den 10 minut, kdy budete jen sami se sebou.
Úkol třetí - Zázrak zvaný chůze Kamkoliv jdete, můžete si všímat, jak kráčíte – a udělat tak z obyčejné chůze cvičení těla a pozornosti. Zde je pár tipů, jak na to: 1. Jako vždy, rozhodující je pozornost. Všimněte si nejdříve, jaký máte u chůze vnitřní postoj. Spěcháte někam, nebo si chůzi užíváte? Jste v napětí, nebo uvolněný? Sekáte jeden krok za druhým, nebo plynete? 2. Všimněte si, jak se pohybuje vaše tělo. Jak se pohupuje vaše pánev, jak se pohybují kyčle, kolena a kotníky, nárty, prsty na nohách. Chůze, pokud si to dovolíme, může otevírat naše klouby, rozšiřovat prostor pro dech a procvičovat všechny svaly i šlachy. 3. Všímejte si chodidel a jejich kontaktu se zemí. Kterou částí chodidla došlapujete a kterou od sebe zemi odtlačujete? Dotýkáte se země tvrdě, nebo je vaše chodidlo uvolněné a kontakt se zemí měkký a pružný? Časem si možná začnete uvědomovat drobné pohyby v chodidle, jak se po něm přenáší vaše váha – to začíná fungovat důmyslná synchronizace paty, nártu a prstů na noze.
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
11
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
4. Všimněte si i svého dechu – tím mu umožníte dostat se hlouběji do těla a zároveň tělo uvolníte. 5. Rozšiřte zlehka svoji pozornost – jako byste kráčel v oblaku svého vědomí, pohybu a dechu.
Jednoduše: Všímejte si svojí chůze, kamkoliv jdete.
Připadá vám to triviální? Jistě, je to triviální, protože skrze tělo a vědomí hledáme jednoduchost a přirozenost, to je všechno. Klíčová slova v tomto bloku jsou pravidelnost a vytrvalost. Chce to trénink a čas, aby vaše vědomí postupně prorostlo vaším tělem, abyste se v těle zabydlel – doslova inkarnoval. A poslední poznámka: Zkuste najít způsob, jak tato cvičení integrovat do vašeho denního programu příjemně a tvořivě. Udělejte to po svém a udělejte to tak, aby vás to bavilo a vyživovalo. Pokud to budete dělat násilím, nebude to dlouhodobě fungovat. Nebojujte se sebou, podpořte se. Užijte si to. A po každém cvičení si můžete poděkovat – za to, že jste.
Podpora a doporučená literatura Pokud s něčím budete potřebovat pomoct, zeptejte se nejdříve na radu svého těla. Jak to cítíte? A samozřejmě svůj dotaz můžete napsat i do fóra.
Doporučenou literaturu, webové linky a videa jsem se zatím rozhodl nezveřejnit, abych příliš nezahltil vaši mysl. Zkuste chvíli číst ve svých pocitech a učit se vést dialog se svým tělem. Konkrétních technik, jak tento dialog prohloubit, je mnoho, pokud budete mít zájem, na konci programu zveřejníme seznam možností, jak s vaším osobním průzkumem těla a vědomí můžete pokračovat. :)
- Martin
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
12
TÝ DE N PÁTÝ
TĚ LO A M U Ž SKÁ S ÍL A
P RÁVA P R O Š Í ŘE N Í V Y H R A Z E N A ( C ) W WW. C E STA PR AVE H O M UZE . CZ
13