ČTVRTEK 30. LEDNA I. BLOK Moderní metody výuky a testování živých jazyků

LATINITAS MEDICA 30.-31. ledna 2014 malý konferenční sál Kanceláře veřejného ochránce práv Údolní 39, Brno

Anotace příspěvků semináře ČTVRTEK 30. LEDNA I. BLOK Moderní metody výuky a testování živých jazyků Zpracování statistické analýzy testu lékařské latiny LF MU Mgr. Bc. Milan Boháček, M. A., Mgr. Jiřina Hrbáčková (Centrum jazykového vzdělávání MU, Brno) Kontakt: [email protected], [email protected] Příspěvek představuje možnosti využití statistické analýzy jazykových testů pro latinský jazyk, vytvořených na Lékařské fakultě MU v rámci projektu IMPACT. Úvodní část se zabývá důvody využití statistické analýzy v jazykovém testování, po níž následuje interpretace výstupu statistické analýzy konkrétních testů s využitím statistického programu SPSS. Výstup poskytuje hodnoty průměru, obtížnosti testových položek, indexu diskriminace a Cronbachovo alfa s vyloučením dané položky. Pro úlohu typu výběr ze 4 možností byla provedena analýza funkčnosti distraktorů. Na dalších příkladech testů anglického jazyka pro studenty Ekonomicko-správní fakulty MU bude demonstrováno, jak se výsledky statistické analýzy mohou odrazit na revizi těchto testů z hlediska jejich funkčnosti. Statistická analýza se pomalu stává součástí procesu tvorby výstupních testů anglického jazyka, jelikož zpětná vazba, kterou poskytuje, má důležitý podíl na zvyšování reliability a validity testů.

Autonomně spolu Mgr. Lenka Zouhar Ludvíková (Centrum jazykového vzdělávání MU, Brno) Kontakt: [email protected] Autonomní učení spoléhá na zodpovědnost studentů a předpokládá jejich aktivní zapojení do procesu učení. V příspěvku bude popsáno, co je to autonomní učení a jak může probíhat v praxi. Bude demonstrováno, jak si studenti sami plánují svou práci, dosahují vytyčeného a 1

hodnotí svůj výkon a pokrok. Důležitým faktorem, nejen v autonomním učení, jsou také metakognitivní dovednosti studentů a jejich motivace. V neposlední řadě bude zmíněna i změněná role učitele jako facilitátora a poradce.

Korpus autentických klinických diagnóz v prostředí softwaru Sketch Engine Mgr. Marek Blahuš, Mgr. Kateřina Pořízková, Ph.D. (Centrum jazykového vzdělávání MU, Brno) Kontakt: [email protected], [email protected] Asi každý učitel lékařské latiny se potýká s nedostatkem zdrojových dokumentů, které by odrážely reálný stav použití latiny v klinickém prostředí, jelikož možnosti zpřístupnění autentické lékařské dokumentace vzhledem k ochraně osobních údajů pacientů i lékařů jsou velmi omezené. Ve spolupráci s fakultními nemocnicemi v Praze a v Brně vzniká korpus autentických klinických diagnóz, které jsou excerpovány z elektronických chorobopisů vybraných klinik (u nichž je předpokládáno frekventované využití latiny pro zápis hospitalizačních a operačních diagnóz, tj. chirurgie, traumatologie, dále i gynekologieporodnictví, ORL atd.). Ve svém příspěvku autoři demonstrují, jak lze využít nástroje korpusové lingvistiky (morfologický analyzátor Morpheus a korpusový manažer Sketch Engine) pro potřeby učitele lékařské latiny při tvorbě výukových materiálů, resp. testů. Jde zejména o možnosti vyhledávání typických kolokací a o přehled z hlediska frekvence jednotlivých termínů nebo jeho komponentů (např. předložkové vazby).

II. BLOK

Interdisciplinární spolupráce s odborníky z lékařského prostředí

Latina ve službách anatomie RNDr. Michaela Račanská, Ph.D. (Anatomický ústav LF MU, Brno) Kontakt: [email protected] Příspěvek seznamuje s rozvržením a způsobem výuky anatomie na Anatomickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Důkladná znalost anatomie je základem všech navazujících medicínských oborů. Základem anatomické terminologie je latinská nomenklatura. Z pohledu učitele anatomie přináší doporučení pro výuku předmětu Základy lékařské terminologie ve smyslu redukce výuky latinské gramatiky ve prospěch procvičování nejfrekventovanějších jevů v rámci lékařské terminologie. Na konkrétních příkladech ukazuje některé zavádějící překlady používaných termínů a snaží se osvětlit synonymní použití jiných.

2

Vzdělávání studentů lékařské fakulty v latině a řečtině z pohledu klinického mikrobiologa MUDr. Ondřej Zahradníček (Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny, Brno) Kontakt: [email protected] Lékařská mikrobiologie je jedním z mnoha medicínských oborů, které při své výuce nezbytně navazují na základní znalosti studentů medicíny. Cílem příspěvku je poskytnutí zpětné vazby ze strany učitele takového oboru. Lékařská mikrobiologie je oborem, který jen z menší části navazuje na tradiční latinskou terminologii (zpravidla jde o názvy zánětlivých onemocnění navázané na anatomické názvy. Na druhou stranu pracuje s vědeckými názvy mikroorganismů, které jsou ve své podstatě rovněž latinské, případně mohou být i řeckého původu. Student si porozuměním alespoň některých názvů usnadní studium, neboť mu název často odhalí vlastnosti mikroba. Na druhou stranu student může narazit i na různá úskalí, například odlišnosti pravidel botanické a zoologické nomenklatury vědeckých názvů. Touto problematikou se dle mých zkušeností výuka základů latiny a řečtiny zabývá jen málo.

Anatomiam docere prof. PhDr. Milada Říhová, CSc. (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK, Praha) Kontakt: [email protected] Lékařská terminologie vznikala ruku v ruce s pěstováním a výukou anatomie. Anatomie se objevuje jako významný výukový předmět lékařství až se vznikem a rozvojem lékařských fakult, s výzkumy a objevy se současně rozvíjí i lékařská nomenklatura. Ve 13. st. se podstatnou měrou podílí na rozvoji anatomie i jejího názvosloví italský vědec Mondino de Liuzzi (de Luzzi, asi 1270-1326), který zastával na lékařské fakultě v Bologni funkci profesora anatomie. Bylo to jedno z nejvýznamnějších jmen italské, tj. tehdy nejpokročilejší medicíny před Vesaliem. Pitval se svými studenty pravidelně každý měsíc, a protože byl i literárně činný, jeho spisy se šířily dále do světa. Pro nás je velmi významným faktem, že v počátcích lékařské fakulty v Praze se anatomie vyučovala právě podle tohoto Mondina de Liuzzi, což bylo z tehdejšího hlediska průlomové a pokrokové.

III. BLOK Z historie a současnosti latinského odborného názvosloví Vincenc z Beauvais jako průvodce středověkou farmakologickou terminologií Mgr. Dana Stehlíková, Ph.D. (Ústav klasických studií FF MU, Brno) Kontakt: [email protected]

3

Příspěvek představí výjimečný středověký pramen - encyklopedii Speculum maius od dominikána Vincence z Beauvais (13. stol.), která představuje kvalitní zdroj poučení o středověkém lékařství, o členění lékařské teorie i praxe a o konkrétních tématech a pojmech spadajících do jednotlivých oblastí medicíny. Na příkladu farmakologicky zaměřených pasáží díla si ukážeme, že Vincenc nashromáždil citáty ze všech významných antických a středověkých (arabských i latinských) farmakologických spisů, které nám umožní získat ucelený obraz o tehdejších základních znalostech tohoto oboru.

Latinské lexémy v rukopisnom diele Opuscula artis Chymicae (17. stor.) Mgr. Anna Rollerová, Ph.D. (Ústav cudzích jazykov LF UK, Bratislava) Kontakt: [email protected] Podstatnú časť odbornej terminológie slovenčiny predstavujú latinské (i grécke) lexikálne prevzatia (lexémy, lexikálne spojenia, citátové výrazy). Rukopisné dielo z predspisovného obdobia (17. stor.) obsahuje množstvo odbornej chemickej, medicínskej a farmaceutickej terminológie. Bohatý excerpovaný materiál ponúka príklady v rámci vecných okruhov ˗ chemické látky, procesy, reakcie, pomôcky, pomenovania chorôb, liečivá, názvy rastlín etc.

PÁTEK 31. LEDNA Anatomické termíny so sufixom -atus doc. PhDr. František Šimon, CSc. (Katedra romanistiky a klasickej filológie FFUPJŠ, Košice) Kontakt: [email protected] Anatomické termíny vyjadrujú najčastejšie lokalizáciu alebo podobnosť. Jednou z možností na vyjadrenie podobnosti je sufix -atus. Príspevok poskytuje analýzu latinských anatomických termínov s touto príponou ako aj ich slovenské ekvivalenty.

IV. BLOK Inovace výuky lékařské terminologie - sdílení zkušeností Terminologia medica simplicissima Mgr. Jakub Žytek, M.Phil. (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK, Praha) Kontakt: [email protected]

4

Příspěvek (pojatý jako případová studie sui generis) se soustředí na výuku základů lékařské terminologie pro externí studenty nelékařských oborů na 1. LF UK (všeobecná sestra, nutriční terapie, adiktologie). Na základě dosavadních zkušeností z praxe představí východiska, možnosti, způsoby i cíle tohoto typu výuky latinsko-řecké terminologie v její nejredukovanější formě a položí si rovněž otázku, zda má takovéto počínání vůbec smysl.

Lékařská latina netradičně (inovace výukových materiálů pro studenty nelékařských oborů) Mgr. Kateřina Pořízková, Ph.D. (Centrum jazykového vzdělávání MU, Brno) Kontakt: [email protected] V příspěvku budou představeny inovované výukové materiály latinsko-řecké lékařské terminologie určené studentům nelékařských oborů LF MU. Koncepce výukových materiálů je z hlediska výběru a rozvržení gramatických a lexikálních jevů mírně odlišná od tradičního modelu. Úvodní lekce začínají nominativem a genitivem postupně všech latinských deklinací a látka je procvičována na příkladech především anatomických termínů (lekce 1-5). Teprve poté se přechází ke klinické terminologii (lekce 6-9) a její gramaticko-lexikální charakteristice (včetně předložkových vazeb – akuzativ a ablativ). Autoři vzhledem k nízké časové dotaci předmětu upřednostnili důraz na frekventované či pro daný obor specifické termíny. Materiály vznikají v interdisciplinární spolupráci s odborníky z lékařského prostředí (především anatomy a klinickými lékaři) a výběru lexika i jednotlivých gramatických jevů předcházela analýza korpusu autentických klinických diagnóz z elektronických chorobopisů fakultních nemocnic v Praze a Brně.

Diverzifikace inovovaných výukových materiálů lékařské latiny dle oborového zaměření Mgr. Jozefa Artimová, Ph.D., Mgr. Libor Švanda, Ph.D. (Centrum jazykového vzdělávání MU, Brno) Kontakt: [email protected], [email protected] Příspěvek si klade za cíl přiblížit nové výukové materiály vytvořené a pilotované v kurzech latinské lékařské terminologie vybraných bakalářských oborů na LF MU v rámci projektu Impact. Autoři na několika ukázkách ze specializovaných učebních materiálů představují svou koncepci a zamýšlejí se nad výhodami i úskalími využití autentické lékařské dokumentace ve výuce.

Cíle a obsahy výuky řecko-latinské lékařské terminologie Mgr. Aleš Beran, Ph.D. (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK, Praha) 5

Kontakt: [email protected] Východiskem příspěvku je přesvědčení o nutnosti inovací ve výuce řecko-latinské lékařské terminologie, které by přiblížily její obsah praktickým potřebám budoucích lékařů a které by napomohly učinit z terminologických kurzů plnohodnotný předmět medicínského kurikula. Mají-li však být žádoucí koncepční změny úspěšné, měla by jim předcházet široká debata mezi učiteli lékařské terminologie o budoucím směřování výuky, vedoucí v ideálním případě ke konsensuálnímu formulování základních výukových cílů a z nich vycházejících obsahů. Jedině tak lze totiž předejít případným nedorozuměním pramenícím z odlišných subjektivně formovaných představ o náplni a smyslu výuky lékařské terminologie. Jako plausibilní se nám jeví následující cíle: 1) Získání základních terminologických kompetencí. 2) Získání poznatků o charakteru lékařského odborného jazyka. 3) Prohloubení kulturně-historických znalostí. Pro každý ze stanovených cílů se příspěvek snaží vymezit odpovídající obsahy, a formulovat tak tři základní potenciální výukové koncepce, jejichž klady a zápory následně diskutuje.

Výuka latiny na LF: Empirie versus teorie? PhDr. Pavel Nečas, Ph.D. (Ústav jazyků LF UK, Hradec Králové) Kontakt: [email protected] Autor se zamyslí nad postavením lékařské latiny a její výuky v současném vysokoškolském vzdělávacím systému na lékařských fakultách; budou prezentovány názory na redukci výuky latinské gramatiky ve prospěch výuky latinské a řecké slovotvorby a ve prospěch „drilovacích“ cvičení – tedy procvičování nejfrekventovanějších jevů v lékařské terminologii. Důraz bude kladen na empirii a na práci s autentickými texty.

Představení materiálů pro výuku lékařské terminologie vytvořené v rámci projektu Impact Mgr. Klára Hušková, Mgr. Eva Shánělová (Ústav jazyků LF UK, Hradec Králové) Kontakt: [email protected], [email protected] Autoři ve svém příspěvku představují nové výukové materiály pro předmět Latina I na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Nová skripta, vytvořená v rámci projektu Impact, vycházejí z účelového přístupu k výuce lékařské terminologie a obsahují autentické texty z anatomického a klinického prostředí v České republice.

K možnostem změn při tvorbě nových studijních materiálů na lékařských fakultách PhDr. Jiřina Plašilová (Ústav jazyků LF UK, Plzeň) 6

Kontakt: [email protected] Autorka příspěvku představí návrh na přepracování skript, která se v současné době používají při výuce latinské lékařské terminologie na LF UK v Plzni, a dále podá informaci o již vypracovaném i nově připravovaném studijním materiálu na portálu Mefanet.

7