Tvorba dlouhodobého finančního plánu společnosti XYZ, a.s. Bc. Lucie Juřičková

Tvorba dlouhodobého finančního plánu společnosti XYZ, a.s.

Bc. Lucie Juřičková

Diplomová práce 2014

ABSTRAKT Finanční plánování je důleţitou činností řízení podniku. Pomocí finančního plánování se kalkuluje budoucí vývoj, na jehoţ základě lze predikovat vývoj finančních ukazatelů. Pomocí plánu se stanovují podnikové cíle, kontroluje se jejich plnění a lze dle něj odhalit silná a slabá místa společnosti. Cílem této diplomové práce je tvorba dlouhodobého finančního plánu. Dlouhodobý finanční plán bývá zpravidla sestaven na pět let. Teoretická část práce se zabývá problematikou finančního plánování, v analytické části je provedena analýza hospodaření podniku a okolí podniku, včetně predikce vývoje ekonomiky. V projektové části je sestaven dlouhodobý finanční plán společnosti ve třech variantách - základní, optimistické a pesimistické. Na závěr je provedeno srovnání jednotlivých variant dle ukazatelů finanční analýzy. Poté následuje kapitola obsahující doporučení, které opatření by měla být přijata, aby byl plán dodrţen. Klíčová slova: Finanční analýza, EVA, analýza okolí podniku, ekonomická predikce, dlouhodobý finanční plán, plán trţeb, plán nákladů, plán výnosů, plánová rozvaha, plánový výkaz zisku a ztrát, plánované cash flow

ABSTRACT Financial planning is an important activity for management. With financial planning is calculated future development on the basis of which can predict the development of financial indicators. With financial plan is possible to establish business objectives, to control their execution and according to him, can reveal the strengths and weaknesses of the company. The aim of this thesis is to create long-term financial plan. Long-term financial plan is usually drawn up to five years. The theoretical part deals with financial planning, analytical part is an analysis of the company's performance and business environment, including the prediction of the economy. The project consists of long-term financial plan in three versions - basic, optimistic and pessimistic. In conclusion, a comparison of the various options according to financial analysis . Followed by a chapter containing recommendations which should be taken to follow the plan. Keywords: Financial Analysis, EVA, analysis of business environment, economic forecast, long-term financial plan, sales plan, plan of cost, plan of revenues, planning of balance sheet, plan of profit and loss statement, cash flow planning

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své diplomové práce, panu Ing. Danielu Remešovi, Ph.D. za konzultace, odborné vedení a cenné připomínky, které mi při zpracovávání práce poskytl. Také bych ráda poděkovala pracovníkům ekonomického oddělení společnosti XYZ, a.s. za poskytnutí informací a ochotnou spolupráci.

Prihlašují, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 11 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ ....................................................................................... 13 1.1 OBSAH FINANČNÍ STRATEGIE................................................................................ 14 1.2 PRINCIPY A ZÁSADY FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ...................................................... 16 1.3 CÍLE FINANČNÍHO PLÁNOVÁNÍ.............................................................................. 17 2 TVORBA FINANČNÍHO PLÁNU ......................................................................... 19 2.1 ANALÝZA A HODNOCENÍ PODNIKU ....................................................................... 19 2.1.1 Finanční analýza ........................................................................................... 20 2.1.2 EVA.............................................................................................................. 20 2.2 ANALÝZA A PROGNÓZA VÝVOJE OKOLÍ PODNIKU ................................................. 23 2.3 STANOVENÍ POSLÁNÍ A CÍLŮ PODNIKU .................................................................. 24 2.4 VOLBA STRATEGIE PODNIKU ................................................................................ 25 2.5 VLASTNÍ ZPRACOVÁNÍ PLÁNU .............................................................................. 26 2.5.1 Dlouhodobý finanční plán ............................................................................ 26 2.5.2 Krátkodobý finanční plán ............................................................................. 27 2.5.3 Kontrola plnění finančního plánu................................................................. 27 3 TVORBA DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO PLÁNU..................................... 28 3.1 PLÁNOVÁNÍ VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT.................................................................... 28 3.1.1 Plánování výnosů ......................................................................................... 28 3.1.2 Plánování nákladů ........................................................................................ 29 3.1.3 Plánování hospodářského výsledku a daně z příjmu.................................... 31 3.2 PLÁNOVÁNÍ ROZVAHY .......................................................................................... 32 3.2.1 Plánování rozvahových poloţek závislých na trţbách ................................. 32 3.2.2 Plánování dlouhodobého majetku ................................................................ 33 3.2.3 Stanovení dodatečného kapitálu ................................................................... 33 3.3 PLÁN PENĚŢNÍCH TOKŮ ........................................................................................ 34 3.4 INVESTIČNÍ ROZPOČET .......................................................................................... 35 3.5 ROZPOČET EXTERNÍHO FINANCOVÁNÍ .................................................................. 36 3.6 PLÁN ROZDĚLENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ................................................... 36 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ TEORETICKÉ ČÁSTI .............................................. 37 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 38 4 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. ............................................ 39 4.1 PŘEDSTAVENÍ HLAVNÍHO KONKURENČNÍHO PODNIKU.......................................... 42 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. ........................................... 43 4.2 SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 43 4.3 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU .............................................................................. 44 4.3.1 Analýza absolutních ukazatelů ..................................................................... 45 4.3.2 Analýza rozdílových ukazatelů .................................................................... 49 4.3.3 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................... 51 4.3.4 Analýza souhrnných ukazatelů .................................................................... 58

4.4 VÝPOČET EVA ..................................................................................................... 60 4.4.1 NOA ............................................................................................................. 61 4.4.2 NOPAT ........................................................................................................ 63 4.4.3 WACC .......................................................................................................... 66 4.4.4 Výpočet EVA ............................................................................................... 69 4.5 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. ...................... 70 5 EKONOMICKÁ PREDIKCE A ANALÝZA OKOLÍ PODNIKU ...................... 72 5.1 ANALÝZA A PROGNÓZA VÝVOJE EKONOMIKY ...................................................... 72 5.1.1 Česká republika ............................................................................................ 72 5.1.2 Německo ...................................................................................................... 77 5.1.3 Eurozóna ...................................................................................................... 78 5.1.4 USA .............................................................................................................. 80 5.2 CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ ................................................................................ 80 5.2.1 Předpokládaný vývoj v leteckém, zbrojařském a automobilovém průmyslu ....................................................................................................... 81 5.3 SLEPT ANALÝZA ................................................................................................. 82 5.3.1 Politické faktory ........................................................................................... 84 5.3.2 Technické a technologické faktory .............................................................. 85 5.4 PORTERŮV MODEL PĚTI KONKURENČNÍCH SIL ...................................................... 85 6 PROJEKT SESTAVENÍ DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO PLÁNU SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. ..................................................................................... 87 6.1 VARIANTA A – ZÁKLADNÍ VARIANTA ................................................................... 87 6.1.1 Plánování poloţek VZZ ............................................................................... 87 6.1.2 Plánování poloţek rozvahy .......................................................................... 97 6.1.3 Plán CF ....................................................................................................... 101 6.1.4 Vyhodnocení .............................................................................................. 101 6.2 VARIANTA B – OPTIMISTICKÁ VARIANTA ........................................................... 102 6.2.1 Plánování poloţek VZZ ............................................................................. 102 6.2.2 Plánování poloţek rozvahy ........................................................................ 104 6.2.3 Plán CF ....................................................................................................... 106 6.2.4 Vyhodnocení .............................................................................................. 107 6.3 VARIANTA C – PESIMISTICKÁ VARIANTA............................................................ 107 6.3.1 Plánování poloţek VZZ ............................................................................. 108 6.3.2 Plánování poloţek rozvahy ........................................................................ 110 6.3.3 Plán CF ....................................................................................................... 112 6.3.4 Vyhodnocení .............................................................................................. 113 6.4 ZHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT .............................................................. 113 6.4.1 Ukazatel ON/PH......................................................................................... 114 6.4.2 Analýza rentability ..................................................................................... 114 6.4.3 Analýza zadluţenosti ................................................................................. 115 6.4.4 Analýza likvidity ........................................................................................ 116 6.4.5 Analýza aktivity ......................................................................................... 116 6.4.6 ČPK ............................................................................................................ 117 6.5 DOPORUČENÍ ...................................................................................................... 117 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 119

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................................ 121 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 124 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 125 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 126 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................... 130

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

11

ÚVOD V dnešních náročných podmínkách trţní ekonomiky je zabezpečení prosperity a úspěšného rozvoje firmy sloţitou záleţitostí. Jedním z významných předpokladů dosaţení tohoto cíle je promyšlená rozvojová strategie podniku, především tvorba a realizace strategického finančního plánu. Plánování budoucích aktivit vyţaduje znalost výchozí finanční situace podniku i znalost finančních důsledků všech moţných rozhodnutí. Plánování také pomáhá odhalit rizika, související s vývojem podniku. Nesnaţí se však rizika minimalizovat, ale přijmout opatření k jejich řízení. Schopnost odhalit budoucnost a domýšlet důsledky rozhodnutí je důleţitý faktor jak pro podnik samotný, tak pro potencionální budoucí investory. Při propočtech plánu budoucích let můţe být známo málo konkrétních údajů. Představa o budoucích investicích, změně financování nebo personální struktury je však nutná. Finanční plánování nezaručí podniku stoprocentní připravenost, můţe se však díky němu připravit na nejrůznější situace a snadněji se jim přizpůsobovat. Cílem mé diplomové práce je sestavení dlouhodobého finančního plánu společnosti XYZ, a.s., pro kterou je práce určena a pevně doufám, ţe její vypracování bude pro podnik přínosem. V první části své práce se zabývám teoretickými poznatky, týkajícími se této problematiky, které pak vyuţiji v části druhé, praktické. V praktické části nejprve posoudím hospodářské výsledky společnosti a její finanční situaci, poté provedu predikci vývoje ekonomiky České republiky, Německa, eurozóny a USA. Na základě získaných informací pak budu schopna sestavit dlouhodobý finanční plán v různých variantách řešení, sestavený na pět let, tedy od roku 2014 do roku 2018. Různé varianty finančního plánu pak v závěru své práce posoudím. Posouzení jednotlivých variant proběhne skrze výpočet finančních ukazatelů. Na základě výpočtu těchto ukazatelů navrhnu doporučení, která by mohla vést ke zlepšení hospodářské situace podniku do budoucna.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

Jak ve své knize uvádí Pavelková a Knápková (2012, s. 15), základním cílem podnikání je růst hodnoty podniku. Podnik maximalizuje svoji hodnotu tehdy, kdyţ vzniká co největší přínos pro vlastníky v podobě rostoucí hodnoty jejich vlastnictví. Dlouhodobého zvyšování hodnoty však zároveň nelze dosáhnout bez uspokojení zákazníků, věřitelů, zaměstnanců nebo dalších subjektů spjatých s podnikem. Finanční plánování je součást celkového strategického plánování. Podnikové strategie, dle Landy (c2007, s. 96), slouţí k dosahování firemních cílů. Bývá charakterizována jako základní představa o tom, jakou cestou budou cíle dosaţeny. Strategie silně navazuje na poslání podniku, stanovuje základní směřování podniku, tudíţ vytyčuje i jeho dílčí cíle. Ve firemní strategii jsou obsaţena základní podnikatelská rozhodnutí. Na vrcholovou firemní strategii navazuje strategie obchodní, pro kterou je potřeba formulovat samostatné funkční strategie. Mezi základní typy funkčních strategií zahrnuje Landa (c2007, s. 98), mimo jiné, strategii finanční. Finanční strategie vyplývá z postavení financí v rámci řízení podniku a podstatně ovlivňuje nadřazené strategie. Jak uvádí Valach (1997, s. 15), finanční strategie je chápána jako dlouhodobých souhrn finančních operací v oblasti investičního rozhodování a dlouhodobé financování. Finančním plánováním se dle Grünwalda a Holečkové (2008, s. 115) rozumí formalizované rozhodování o způsobu financování, vkládání finančních zdrojů do výnosového majetku a peněţní hospodaření celkově. Finanční plán je součástí podnikového plánu a zároveň nástroj finančního řízení podniku. Finanční plánování tíhne k co nejprůhlednějším (až „primitivním“) výpočtům. Ve srovnání s účetními výkazy se jeví plánované dokumenty jako „torzo“, které však pro finanční rozhodování postačuje. Plánové výpočty jsou založeny na zákonitostech a logice vztahů mezi vstupními a výstupními veličinami a umožňují přesvědčivé zdůvodnění na základě relevantních informací. (Grünwald, Holečková, 2008, s. 134) Jak uvádí Pavelková a Knápková (2012, s. 214), plánovací proces je jednou z klíčových moţností řízení rizik. V první řadě je třeba rizika identifikovat ta rizika, která ohroţují úspěch nebo existenci podniku a rizika přinášející ztrátu. U jednotlivých rizik lze přijímat různá opatření:


14

Neplánovat akce, z nichž plyne riziko (zejména ty, které ohrožují podnik jako celek); Vedle rizikového obchodu uzavřít další obchod, který vykompenzuje potenciální ztrátu; Snížit riziko konkrétními opatřeními u rizikových obchodů, které neohrožují samostatnou existenci podniku; Akceptovat riziko, tedy ponechat možné následky rizik v plném rozsahu, aniž bychom přijímali nákladná opatření k jejich odstranění.

1.1 Obsah finanční strategie Landa (c2007, s. 99) i Valach (1997, s. 15) se shodují, ţe finanční strategie představuje ucelený a vzájemně propojený soubor strategických finančních cílů, rozhodovacích kritérií a pravidel. Valach a kol. (1997, s. 16) dělí strategické finanční operace na následující rozhodování: Investiční rozhodování Investiční rozhodování bývá označeno jako rozhodování o získávání dlouhodobého majetku, kdy většina tohoto majetku má charakter hmotný. Týká se však i nehmotného i finančního majetku, většinou ve formě dlouhodobých cenných papírů úvěrových nebo majetkových. Rozhodování probíhá skrze investiční postupy, které jsou označovány jako investiční strategie. Za ideální faktory se všeobecně povaţují příleţitosti s maximálním výnosem, nízkým rizikem a vysokou likviditou. Takové investice se ale v praxi objevují pouze zřídka, proto existují různé typy strategií podle toho, který z faktorů podnik preferuje. Mezi tyto strategie patří strategie maximalizace ročních výnosů, růstu ceny investice, agresivní strategie investic, konzervativní strategie a strategie maximální likvidity. Fotr a Souček (2011, s. 16) ve své knize uvádějí, ţe investiční rozhodování patří k nejvýznamnějším druhům rozhodnutí ve firmě a je velmi důleţité, sledovat interní i externí faktory spojené se strategií. Zvláště externí faktory mají charakter rizika a nejistoty nebo naopak příleţitostí. Jejich vývoj lze předvídat jen obtíţně a můţe ovlivnit kvalitu rozhodování.


15

Valach a kol. (1999, s. 181) upozorňuje na to, ţe rozhodování o investicích je dlouhodobé rozhodování a je tudíţ nezbytné, uvaţovat s faktorem času a rizika. Dlouhodobé finanční rozhodování Jedná se především o nejlepší kapitálovou strukturu podnikového kapitálu, kde finanční manaţer přihlíţí zejména k ceně různých druhů kapitálu a k finančnímu riziku. Valach a kol. (1997, s. 18) uvádí, ţe je tuto oblast ještě třeba zahrnout o rozhodování o koupi podniku jiným podnikem, o fúzích podniku a o koupi podniku managementem. Dále kvůli vysoké internacionalizaci ekonomiky a kapitálových trhů je nutné zabývat se problematikou zahraničních investic, mezinárodních kapitálových trhů, devizových trhů, devizových operací a kurzových rizik. Jako základní sloţky finanční strategie Landa (c2007, s. 99) uvádí následující: Dluhová politika Předmětem dluhové politiky je optimalizace kapitálové struktury a zajištění finančních potřeb pro realizaci podnikové činnosti. Dluhová politika podniku je ovlivňována externími faktory (výše úrokových sazeb, inflační riziko, ekonomický vývoj hospodářství) a faktory interními (bonita podniku). Za výhody dluhové politiky se povaţuje zejména to, ţe externí financování umoţňuje původním vlastníkům zachovat si kontrolu nad podnikem a nerozřeďovat své vlastnické podíly mezi další společníky nebo akcionáře. Dále umoţňuje vyuţití pozitivního efektu finanční páky, můţe rychleji růst a rozšiřovat se a v neposlední řadě je významnou výhodou skutečnost, ţe dluhové financování bývá zpravidla levnější. Rozhodnutí v oblasti dluhové politiky se provádí na základě preferované koncepce optimální kapitálové struktury, na rozhodnutí o celkové zadluţenosti podniku, o podílu dlouhodobých zdrojů, o strategii provozního financování a na rozhodnutí o preferovaných instrumentech dluhového financování. Úvěrová politika Tato oblast je zaměřena na obchodní úvěrovou politiku, tedy na míru poskytování obchodních úvěrů odběratelům podnikových produktů. Výhodou je zvýšení odbytu, naopak nevýhodou je skutečnost, ţe podnik alokuje kapitálové zdroje do pohledávek, tudíţ se zbavuje moţnosti vyuţití finančních zdrojů jiným způsobem. V úvěrové politice vznikají zásadní rozhodnutí o preferované úvěrové strategii, úvěrových limitech, způsobu jištění nebo době splatnosti.


16

Politika v oblasti likvidity Úkolem je zajištění poţadované úrovně platební schopnosti. Zásadní rozhodnutí v oblasti likvidity je volba strategie peněţních zůstatků, kdy se podnik můţe rozhodnout pro konzervativní strategii, agresivní strategii nebo umírněnou strategii. Daňová politika Cílem daňové politiky je daňová optimalizace. Jako základní chyby podnikové daňové politiky Landa (c2007, s. 104) uvádí zaměřování na krátkodobou minimalizaci daňových výdajů a časté podceňování kvalifikovaného finančního plánování, které řeší zásadní problematiku daňových úspor formou odpisového, úrokového a daňového štítu. Politika nakládání s výsledkem hospodaření Politika nakládání s výsledkem hospodaření neboli dividendová politika, se zabývá mimo jiné rozhodováním o výši vyplácených dividend, resp. podílů na zisku. Podstatnou částí je však také rozhodování o rozdělení podnikového výsledku hospodaření za dané účetní období po zdanění. Politika v oblasti podnikového účetnictví Podnikové účetnictví je chápáno jako informační systém, jehoţ funkce je poskytování ekonomické informace vnitřním i vnějším uţivatelům. Finanční účetnictví by mělo podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podniku. Informace získané v manaţerském účetnictví však podávají informace výlučně pro vedení společnosti.

1.2 Principy a zásady finančního plánování Aby finanční plány plnily svou funkci, musí se respektovat určité základní principy a zásady. Růčková a Roubíčková (2012, s. 161) uvádějí, ţe neexistují striktně daná pravidla pro finanční plánování, forma finančního plánu by však měla odpovídat formě účetních výkazů z důvodu návaznosti, provázanosti a komplexnosti. Tyto zásady uvádí ve své knize také Landa (c2007, s. 112). Knápková a Pavelková (2003, s. 232) uvádějí jako zásady dobrého plánování následující: Plán vychází ze znalosti tržní situace, včetně tendencí do budoucna; Plán je zaměřen na dosažení zisku a na zvýšení tržní hodnoty podniku;


17

Plán zahrnuje všechny útvary podniku; Části plánu jsou věcně a časově sladěny; Plán sestavují pracovníci, kteří budou odpovědní za jeho provádění; Plánování je celoroční aktivita, spojená s trvalou kontrolou; Plán je založen na klouzavém systému, kdy se každý rok sestavují plány pro několik dalších let; Plán je pružný a upravuje se podle měnících se vnějších podmínek a vnitřních předpokladů tak, aby byl stále reálný; Plánování je systematické, přidržuje se určité metodiky a plán se zpracovává v písemné formě. Dle Růčkové a Roubíčkové (2012, s. 162) však musí plánování obsahovat i poţadavky, aby nepostrádalo účelovost. Mezi tyto poţadavky patří úplnost, systematičnost, přehlednost, elastičnost a periodičnost. Další uvádějí, ţe finanční plán by měl být SMART. Ţůrková (2007, s. 24) a jiní specifikují SMART následně: Specific = konkrétní Measurable = měřitelný Attainable = dosaţitelný Relevant = odpovídající Time-bound = časově vyhraněný

1.3 Cíle finančního plánování U finančního plánování je správné určení finančních cílů velmi podstatnou součástí. Růčková a Roubíčková (2012, s. 163) uvádějí, ţe stejně tak, jako je finanční plán podřízen podnikovému plánu, tak jsou i finanční cíle podřízeny cílům podnikovým, avšak s dominantním postavením. Landa (c2007, s. 113) formuloval cíle finančního plánování na bázi ukazatelů. Nejvyšším dlouhodobým finančním cílem by měla být maximalizace ekonomické hodnoty měřená dle ekonomické přidané hodnoty (EVA). Jako druhý základní finanční cíl definuje zisk


18

před zdaněním (EBIT). Podstatnou roli při určování finančních cílů hraje také ukazatel růstu tržeb ve spojení s trţním podílem. Trţby z prodeje jsou totiţ dominantní sloţkou výnosů a mají tedy rozhodující vliv na ukazatele ziskovosti. Další skupinu podstatných finančních cílů tvoří hodnoty v oblasti likvidity a finanční stability. Tyto ukazatele mají ale spíše charakter taktických a operativních cílů. Růčková a Roubíčková (2012, s. 164) upozorňují na to, ţe z pohledu plánování, je velmi důleţitý časový horizont a správná volba informací. Grünwald a Holečková (2008, s. 152) uvádějí, ţe pro delší časové období je jen velmi málo konkrétních údajů. Podnik má však mít představu o investicích, změnách týkajících se financování nebo personálního sloţení. Vyţaduje tudíţ prozíravost a intuici. Roční plánování je jiţ podrobnější a představuje jiţ detailní strukturu. Krátkodobé plánování se dotýká platebních termínů, rentability a likvidity. Ať uţ jde ale o strategické nebo operativní plánování, Landa (c2007, s. 114) uvádí, ţe pro kaţdý obor musí být definovány čtyři základní prvky: Obsah cíle – čeho má být dosaţeno Rozsah cíle – v jakém rozsahu má být cíle dosaţeno Cílová oblast – na kterém trhu nebo v jaké cílové skupině má být cíl dosaţen Cílová lhůta – během jaké doby má být cíl dosaţen


2

19

TVORBA FINANČNÍHO PLÁNU

Finanční plány podniku mají charakter strategických a operativních plánů, do kterých se promítají vize, cíle a strategie podniku. Plánování pomáhá odhadnout budoucnost vývoje, která je ovlivňována především managementem podniku a vnějšími podmínkami vývoje makroekonomického okolí a konkurencí. (Pavelková, Knápková, 2012, s. 210) Fotr (1999, s. 12), Růčková a Roubíčková (2012, s. 167) se shodují na členění strategického plánu na tyto části: Analýza a hodnocení podniku Analýza a prognóza vývoje okolí podniku Stanovení poslání a cílů podniku Tvorba a hodnocení variant strategie Vlastní zpracování plánu Valach a kol. (1999, s. 247) uvádějí, ţe před samotným zahájením plánování je důleţité zanalyzovat finanční situaci a hospodářské výsledky. Je třeba posoudit vnější podmínky (poptávka, nákupní a prodejní ceny, devizové kurzy, úrokové míry i daňové sazby – v souvislosti s průběhem hospodářského cyklu a s odvětvovými vlivy), a vnitřní podmínky (vlastní silné a slabé stránky, schopnost vyuţívat příleţitosti a předcházet hrozby, rozbor odchylek plánů od skutečnosti)

2.1 Analýza a hodnocení podniku Dle Helferta (c2001, p. 10) můţe být finanční analýza sestavena bez potřeby manaţerského rozhodování. Existují 4 klíčové oblasti typické pro tvorbu finanční analýzy, které lze vidět v následujícím obrázku. Oceňování, Investor, Komunikace Výkon, Zhodnocení, Nabídka Rozvojová strategie, Investiční analýza, Kapitálová struktura, Plánování a financování Krátkodobé plánování, Rozhodování

Obrázek 1: Oblasti finanční analýzy (Helfert, c2001, p. 10)


20

2.1.1 Finanční analýza Jak ve svých publikacích uvádějí Hrdý a Horová (2009, s. 118), Dluhošová a kol. (2010, s. 71), hlavním úkolem finanční analýzy je posoudit úroveň současné majetkové a finanční situace podniku a na základě posouzení připravit podklady pro interní rozhodování. Mezi základní poţadavky finanční analýzy patří komplexnost a soustavnost provádění. Finanční analýza poskytuje moţnost zpětné vazby a umoţňuje managementu odhalit nedostatky. Posuzují se finanční vyhlídky a lze připravit opatření ke zlepšení ekonomické situace. Finanční analýza čerpá z výkazů finančního účetnictví a výkazů vnitropodnikového účetnictví. Dále k analýze vyuţívá jak kvantifikovatelné informace, tak nekvantifikovatelné. Základem posouzení finanční situace je pak srovnání s konkurencí, popřípadě s odvětvím. Pro jakékoli plánování je nutné znát finanční situaci a finanční zdraví podniku. To se měří dle rentability, likvidity a finanční stability podniku. Finanční situací se rozumí finanční výkonnost, která je měřena pomocí rentability a finanční pozice podniku. Odráţí se zde rizika spojená se způsobem financování podniku. Finanční zdraví pak představuje uspokojivou finanční situaci, kdy podnik trvale dosahuje zhodnocení vloţených prostředků. Opačnou situací je finanční tíseň. Finanční tíseň nastává, kdyţ se podnik dostane do váţných problémů s likviditou. Důsledkem toho pak bývá provádění zásahů v oblasti financování podniku. (Hrdý, Horová, 2009, s. 118) Nedostatky finanční analýzy Pavelková a Knápková (2012, s. 41-42) upozorňují na slabé stránky finanční analýzy. Poskytuje sice důleţitou a uţitečnou informaci o tom, jak podnik hospodaří, má však svá omezení. K problematickým stránkám patří především vypovídací schopnost účetních výkazů. Účetnictví je zaznamenáváno v historických cenách a působí na něj vliv inflace. Historické účetnictví nebere v úvahu změny trţních cen majetku, ignoruje změny kupní síly a tím zkresluje výsledek hospodaření. 2.1.2 EVA Ekonomická přidaná hodnota patří mezi moderní měřítka výkonnosti podniku. Mařík a Maříková (2005, s. 74) uvádějí, ţe na základě kritiky klasických ukazatelů v podnikové praxi se zadávají určitá kritéria, která by měl moderní ukazatel splňovat: Co nejuţší a prokazatelná vazba na hodnotu akcie


21

Vyuţití co nejvíce informací a údajů poskytovaných účetnictvím Zahrnutí kalkulace rizika a rozsah vázaného kapitálu Umoţnit hodnocení výkonnosti a ocenění podniku Jasná a přehledná identifikace Vazba na všechny úrovně řízení Podpora řízení hodnoty Brealey (c2014, p. 726) uvádí, ţe podnik tvoří hodnotu pro investory, pouze pokud vydělá víc, neţ jsou náklady na kapitál. Zisk po odečtení všech nákladů, včetně nákladů na kapitál, se nazývá ekonomická přidaná hodnota. Ukazatel EVA měří, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení či snížení hodnoty pro své vlastníky. (Pavelková, Knápková, 2012, s. 52) EVA = NOPAT – WACC × C Oproti klasickým měřítkům výkonnosti EVA vychází ze zisku v ekonomickém pojetí, zahrnuje totiţ alternativní náklady investovaného vlastního kapitálu. Dále zahrnuje náklady a výnosy, které jsou spojeny s hlavní podnikatelskou činností. Naopak nezahrnuje ty, které jsou spojené s činností mimořádnou. Při výpočtu nákladů kapitálu bere v úvahu pouze ten kapitál, který je vázaný v aktivech vyuţívaných hlavní podnikatelskou činností. EVA je absolutní ukazatel, je tedy samostatně vyuţitelným kritériem pro hodnocení výkonnosti a není třeba jej srovnávat. Dle Pavelkové a Knápkové (2012, s. 56-64) je z těchto důvodů nutné upravit účetní výkazy tak, aby co nejvíce odpovídaly ekonomické realitě: Vymezení čistých operativních aktiv – NOA Aktivace položek chybějících v rozvaze Je vhodné aktivovat například náklady na reklamu, logistiku, vzdělávání pracovníků, restrukturalizaci nebo výzkum a vývoj a další poloţky, které přináší dlouhodobý uţitek do budoucna. Pokud má podnik majetek pronajatý formou leasingu, je třeba jeho hodnotu do NOA také započítat. Také je důleţité rozlišovat rozdíl mezi trţní cenou podniku a cenou jeho individuálně přeceněných sloţek majetku sníţených o převzaté závazky. Tento rozdíl se značí jako goodwill a je třeba ho v čistých operativních aktivech


22

zohlednit. Další úpravy, které by měly být zváţeny, jsou úpravy na základě oceňovacích rozdílů u dlouhodobého a oběţného majetku. Poslední úpravou je úprava aktiv o výši tichých rezerv. Aktiva, která nejsou nezbytná pro vykonávání hlavní činnosti Tyto úpravy se mohou v jednotlivých podnicích lišit. Zvaţuje se však zejména dlouhodobý finanční majetek ve formě dlouhodobých cenných papírů a podílů. U podniků, kde investování není hlavní činnost podniku, se musí tato aktiva vyloučit. Dále je třeba zaměřit se na nedokončené investice, kdy se obvykle jedná o majetek provozně nepotřebný. Problémové mohou být také strategické investice, které přinášejí zisky aţ v budoucnosti. U těchto je moţné je začlenit do NOA aţ v době předpokládané produkce hodnoty. Co se týče krátkodobého finančního majetku, část prostředků je třeba vyloučit v případě, ţe dosahuje vyšší částky, neţ je z hlediska provozu nutné k zajištění likvidity. Také se z aktiv musí vyloučit nevyuţité pozemky a budovy, pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku a majetek provozně málo vyuţitelný. Pasiva, která nenesou náklad Upravená aktiva je dále nutné sníţit o neúročené cizí zdroje. Mezi tyto zdroje patří krátkodobé závazky, pasivní poloţky časového rozlišení a nezpoplatněné dlouhodobé závazky. Vymezení čistého operativního zisku – NOPAT Operativní zisk je tvořen čistými operativními aktivy, z tohoto důvodu je třeba vycházet z upravených operativních aktiv. Pro určení výše NOPAT lze vycházet z výsledku hospodaření z běţné činnosti. Ten je třeba upravit o následující. Vyloučit placené úroky z finančních nákladů V případě, ţe firma vyuţívá majetek, který pronajímá formou leasingu, je třeba do těchto úroků započítat i jeho nákladové úroky. Vyloučit položky, které se nebudou do budoucna opakovat Vyloučit výnosy z nepotřebných aktiv Vyloučit náklady na výzkum a vývoj, náklady na vzdělávání zaměstnanců a reklamu plus započítat odhadnuté odpisy aktivovaných nákladů Vyloučit finanční výnosy a náklady spojené s dlouhodobým finančním majetkem


23

Tyto výnosy se vyloučí pouze v případě, není-li majetek uznán jako operativní aktivum. Po určení NOPAT je dále třeba upravit výši daně. Výpočet nákladů na kapitál – WACC Jako poslední poloţku nutnou k výpočtu EVA je třeba určit váţené průměrné náklady na kapitál. WACC = Nck × CK/C + Nvk × VK/C Náklady na vlastní kapitál Dluhošová (2010, s. 121) uvádí, ţe náklady na vlastní kapitál jsou určeny výnosovým očekáváním investorů. To je nutno odvodit z moţného alternativního výnosu kapitálu s přihlédnutím k riziku. Určení těchto nákladů patří ke sloţitějším úkolům. Existuje mnoho modelů určení nákladů na vlastní kapitál. Nejvhodnější způsob určení je závěrečné zprůměrování získaných hodnot nákladů na vlastní kapitál dle různých metod určení. Uplatnění metod závisí na dostupnosti dat. Náklady na cizí kapitál Zde je situace o něco jednodušší. Nákladem je úrok, který podnik nese sníţený o daňový štít. Většinou se náklady na cizí kapitál určí jako váţený průměr z efektivních úrokových sazeb z různých forem cizích zdrojů. (Pavelková, Knápková, 2012, s. 165) Konkrétní výše úrokové sazby se liší z několika hledisek. Zejména z hlediska času, jelikoţ platí, ţe dlouhodobé úvěry jsou draţší neţ střednědobé nebo krátkodobé. Delší čas poskytnutí úvěru totiţ přitahuje řadu dalších faktorů, které zvyšují riziko. Dále se odvíjí od očekávané efektivnosti. Čím vyšší je bonita dluţníka, tím je úroková sazba niţší. (Dluhošová, 2010, s. 120)

2.2 Analýza a prognóza vývoje okolí podniku Pro kvalitní tvorbu dlouhodobého finančního plánu se musí vycházet také z externí analýzy. Okolí je značně proměnlivé, přičemţ frekvence změn se neustále zrychluje. Dle Fotra (1999, s. 15-16) se analýza okolí se zaměřuje na analýzu: Makrookolí Zde je třeba věnovat pozornost legislativní politice vlády, kdy se zkoumají především změny daňové politiky, politiky dotační apod. Dále se analyzuje technologické okolí,


24

vývoj mezinárodních politických a ekonomických podmínek a vývoj na finančních trzích. Mikrookolí Analýza mikrookolí zkoumá především trţní situaci a její vývoj, kde se specifikuje poptávka, moţnosti a bariéry vstupu na určitý trh a určení základních faktorů ovlivňujících poptávku. Dále se zkoumá konkurenční situace a faktory, které tuto situaci ovlivňují. V neposlední řadě je nutné prozkoumat dostupnost a cenový vývoj na trhu surovin a energií. Fotr a kol. (2012, s. 38-42) popisuje jako postup analýzy podnikatelského prostředí podle zásad MAP, tedy monitoruj, analyzuj a predikuj. Výsledkem externí analýzy je pak seznam příleţitostí a hrozeb. K analýze vnějších podmínek lze vyuţít například SLEPT analýzu. Jak uvádí Blaţková (2007, s. 53), skrze tuto analýzu se zkoumají faktory sociální, legislativní, ekonomické, politické a technologické. Zaměřuje se na prostředí státu, kraje, regionu nebo obce. Jelikoţ se prostředí stále mění, cílem této analýzy není zaměřit se pouze na aktuální stav, ale také na vývoj do budoucna. Dalším moţným způsobem analýzy vnějšího okolí je Porterův model 5 konkurenčních sil. Pomocí tohoto modelu lze vymezit konkurenční tlaky a rivalitu na trhu a na základě analýzy lze vymezit příleţitosti a hrozby okolí pro podnik. Jako základní síly Michael E. Porter určil konkurenci, dodavatele, odběratele a substituty. Výsledkem jejich společného působení lze zjistit ziskový potenciál odvětví. (Kislingerová, 2010, s. 114)

2.3 Stanovení poslání a cílů podniku Dle Pavelkové a Knápkové (2012, s. 211) vycházejí cíle a strategie jak z analýzy současného stavu vývoje podniku a jeho potenciálu růstu, tak z analýzy vnějšího prostředí. Po provedení a vyhodnocení analýz lze přistoupit ke stanovení vize, cílů a dále ke stanovení strategie podniku. Dle Ţůrkové (2007, s. 15) má stanovení cílů v procesu plánování úzkou spojitost se stanovením vize, mise a cílů firmy v manaţerském řízení. Je tudíţ důleţité, aby plán byl v souladu se stanovenými cíli. Nejprve je nutné stanovit si globální cíle, kterých chce pod-


25

nik dosáhnout. Ty by měly mít formu písemného dokumentu a musí být dosaţitelné a srozumitelné, jelikoţ jsou podkladem pro formulaci strategických plánů. Konkrétní cíle, jak uvádí Růčková (2011, s. 88-90), vyplývají z vize podniku. Většinou jde o jednotlivé cíle, jako je: Postavení podniku na trhu (podíl na trhu, růst, získávání nových trhů) Efektivnost a finanční stabilita (výkonnost, likvidita, trţní hodnota) Inovace výrobků, zařízení a technologií Cíle v personální a sociální oblasti (mzdové a sociální zabezpečení, kvalifikace) Ochrana ţivotního prostředí (sniţování znečištění ovzduší a vod, bezodpadové technologie) Kvalita plánu pak závisí na propojenosti cílů, kdy zabezpečení finančních cílů lze dosáhnout dle plánu prodeje, výroby, výzkumu a vývoje apod. Cíle lze dělit na široké a specifické. Široké cíle jsou svým charakterem podobné poslání podniku, jsou však zaměřeny i na interní fungování společnosti. Základním širokým cílem bývá nepřetrţitý růst trţní ekonomiky. Specifické cíle pak vycházejí z cílů širokých a určují konkrétní úkoly. Specifickým cílem můţe být například několika procentní meziroční růst objemu prodeje.

2.4 Volba strategie podniku Dle Fotra a kol. (2012, s. 27) je nejprve třeba generovat scénáře pro hledání cest zvládajících potenciální rizika, pak tvorba variant strategií nejvhodnějších pro jednotlivé scénáře, jejich posouzení a následný výběr varianty pro tvorbu strategického plánu, který se bude následně implementovat. Jak uvádí Pavelková a Knápková (2012, s. 212), jednotlivé strategie by měly být hodnoceny jak na základě výsledků analýzy vnitřního a vnějšího prostředí, tak na základě moţnosti realizace strategie z hlediska dostupnosti zdrojů. V neposlední řadě je třeba zhodnotit, zda je strategie akceptovatelná z hlediska dosaţení výše zisku, rizika a zejména z hlediska tvorby hodnoty. Moderní pojetí hodnocení strategie musí předpokládat uplatnění v celém průběhu strategického řízení. Jelikoţ prostředí, ve kterém se strategie odehrávají, se často mění, strategické postupy nemohou být neměnné. Dle Fotra a kol. (2012, s. 29) je třeba na tuto skuteč-


26

nost reagovat sledováním externích a interních faktorů, vyhodnocováním dosahovaných výsledků a současným porovnáváním se strategickým plánem a v souvislosti s tím navrhováním nutných korekcí strategie. Tyto korekce jsou zaměřeny na probíhající procesy a hodnocení naplnění strategie a strategických cílů jako celku.

2.5 Vlastní zpracování plánu 2.5.1 Dlouhodobý finanční plán Dlouhodobý finanční plán tvoří základní kámen celkového strategického plánu podniku. Základ tvoří investiční a finanční rozhodnutí podniku. Investiční rozhodnutí představují rozhodnutí o realizaci investičních projektů, finanční rozhodnutí pak výši a strukturu finančních zdrojů. (Pavelková a Knápková, 2012, s. 212) Dle Fotra (2012, s. 167) tvorba dlouhodobého finančního plánu především určuje: Kapitálovou strukturu firmy a tím míru jejího zadlužení; Druhy, místo a čas získání kapitálu tak, aby byla dosažena zvolená kapitálová struktura; Velikost pracovního kapitálu; Dividendovou politiku; Způsoby využití nakumulovaných volných peněžních prostředků; Výběr kritérií pro hodnocení investičních projektů. Základním úkolem je však zabezpečení realizace strategického plánu finančními zdroji, ať uţ interními, tak externími. Je přitom také potřeba udrţet finanční stabilitu podniku. Východiskem pro sestavení je plán prodeje a marketingu, který zahrnuje objemy jednotlivých produktů podle jednotlivých trhů, předpokládané prodejní ceny, distribuční cesty a základní aktivity na podporu prodeje. Finanční plán má sloţky, mezi kterými existují těsné vazby. Tyto sloţky jsou tvořeny plánovaným výkazem zisku a ztrát, plánovanou rozvahou a plánem peněţních toků. (Pavelková a Knápková, 2012, s. 213)


27

2.5.2 Krátkodobý finanční plán Krátkodobý finanční plán vychází z plánu dlouhodobého a vyjadřuje krátkodobá finanční rozhodnutí podniku. Tato rozhodnutí musí být přijímána v souvislosti s celkovou vizí a strategiemi obsaţenými v dlouhodobém plánu, reaguje však na přicházející změny vnějších a vnitřních podmínek. (Pavelková a Knápková, 2012, s. 213) Landa (c2007, s. 116) uvádí, ţe krátkodobý finanční plán se zabývá především rozpočty a kalkulacemi a vychází z manaţerského účetnictví. 2.5.3 Kontrola plnění finančního plánu Na finanční plánování navazuje kontrola, kde se porovnává finanční plán s účetními výkazy. V návaznosti na výsledky porovnání se určují odchylky skutečnosti od plánu. Tyto odchylky je dále potřeba analyzovat a identifikovat a určit nápravná opatření vedoucí k zajištění plánovaných cílů. V jiné situaci se upravuje podnikový plán v souvislosti na vzniklé skutečnosti.


3

28

TVORBA DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO PLÁNU

Na vývoj zisku významněji zapůsobí jen dlouhodobější opatření a technické oblasti, provázená účinným marketingem. Proto zisk jako finanční cíl může být vytyčen jen v rámci dlouhodobého horizontu. (Valach a kol, 1999, s. 245) Dle Růčkové a Roubíčkové (2012, s. 166-167), je potřeba si uvědomit, ţe v rámci firmy se neplánuje pouze finanční oblast. Různé oblasti plánování však spolu úzce souvisí a jsou nedílnou součástí celkového podnikatelského plánování. Fotr a kol. (2012, s. 166) uvádí, ţe jádro dlouhodobého finančního plánu představují plánové finanční výkazy – výkaz zisku a ztrát, rozvaha a peněţní toky. Na základě těchto tří plánovaných výkazů se pak stanovují hodnoty finančních ukazatelů, díky kterým lze strategický plán, resp. jeho varianty zhodnotit. Další sloţky strategického finančního plánu pak tvoří investiční rozpočet, rozpočet externího financování a plán rozdělení hospodářského výsledku.

3.1 Plánování výkazu zisku a ztrát Plán VZZ se stanovuje na základě stanovení trţeb a nákladů v jednotlivých letech plánovacího období. Určí se hospodářský výsledek firmy před zdaněním a hospodářský výsledek firmy po zdanění. (Fotr a kol., 2012, s. 166) 3.1.1 Plánování výnosů Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tyto trţby tvoří u většiny organizací rozhodující sloţku výnosů. Je tedy důleţité věnovat určení této veličiny náleţitou péči. Dle Růčkové a Roubíčkové (2012, s. 177-178) lze trţby stanovit buď agregovaně nebo ve větší míře podrobnosti, tedy desagregovaně. Přístup se pak odvíjí od míry dostupnosti informací. Čím přesnější jsou informace, tím méně odhadů se musí pouţít. Přesto i s těmi nejpřesnějšími informacemi nelze zaručit neomylnost plánových hodnot. Agregovaný přístup Určuje projekci budoucí výše trţeb jako časové řady v plánovaných letech. Ke stanovení lze vyuţít buď odhady zaloţené na zkušenostech a znalostech marketingových pracovníků a obchodníků, trendové křivky extrapolace budoucích trţeb na základě historických údajů nebo regresní a korelační analýzu pomocí regresního modelu.


29

Nevýhodou všech agregovaných metod je, ţe nerespektují zásady změny externích faktorů. Tyto faktory mohou ovlivnit vlastní strategii podniku a to v oblasti trţního zaměření produkce, změn výrobkového programu nebo investičního zabezpečení. Desagregovaný přístup Jak se shodují Fotr (1999, s. 41) i Růčková s Roubíčkovou (2012, s. 179), je zaloţený na rozčlenění výrobního programu do určitého počtu klíčových produktů. Je zaloţen na stanovení časových řad prodejů jednotlivých komodit v plánovacím období, dosavadních prodejních cen na domácím nebo zahraničním trhu a devizových kurzů zahraničních měn. Očekávaná výše prodeje je ovlivněna také tím, jak se rozděluje produkce dle jednotlivých trhů a odběratelů. Plánované prodeje pak budou záviset především na vyhodnocení informací marketingového charakteru, posouzení ekonomické výkonnosti jednotlivých komodit a zásadních rozhodnutích firmy z hlediska strategických cílů a strategií. (Fotr, 1999, s. 42) Při plánování trţeb je nutné respektovat cyklický vývoj na trzích, odvětvích i skupinách odběratelů. Také je důleţité zdůraznit rizikové faktory ovlivňující trţby. Je proto uţitečné pracovat s různými scénáři trţeb, kterých by podnik mohl dosáhnout za podmínek příznivějšího i méně příznivého vývoje těchto faktorů. Další výnosy Tyto výnosy mohou představovat především trţby z prodeje dlouhodobého majetku a finanční výnosy. Trţby z prodeje dlouhodobého majetku jsou aktuální zvláště u firem, které procházejí restrukturalizací. Finanční výnosy jsou významné v případě, ţe podnik vlastní rozsáhlejší finanční investice. V tomto případě se stanoví plán finančních investic a očekávané výnosnosti jednotlivých sloţek investic. (Fotr a kol., 2012, s. 185) 3.1.2 Plánování nákladů Stejně jako se plánovaly výnosy, agregovanými či desagregovanými přístupy, budou se plánovat i náklady. U plánování nákladů je přitom důleţité respektovat specifické rysy jednotlivých poloţek, které lze rozdělit na přímé (tedy závislé na objemu prodeje jednotlivých výrobků) a na závislé na určitých poloţkách strategického finančního plánu nebo na jiných faktorech. (Fotr a kol., 2012, s. 185)


30

Stanovení nákladů v relaci k tržbám Tímto způsobem se plánují především náklady na spotřebu materiálu a energie, sluţby, osobní náklady, odpisy a další provozní a finanční náklady. Základ této metody je relace nákladových poloţek na jednotlivé trţby, která je vyjádřena podílem. Tento postup stanovení lze povaţovat za hrubý odhad, který bude vyţadovat určitá zpřesnění. Nevýhodou je, ţe je zaloţen na extrapolaci minulých trendů a nerespektuje současný stupeň vyuţití výrobních kapacit, podíl přímých variabilních nákladů a nepřímých fixních nákladů, vývoj nákupních cen, vývoj mezd a další sloţky, jako je změna struktury výrobního programu, inovace technologií nebo způsob financování podniku. (Růčková, Roubíčková, 2012, s. 180-182) Individuální stanovení nákladů Materiál a energie K určení budoucí potřeby materiálu je třeba rozlišovat přímý a nepřímý materiál. U přímého materiálu se jedná o základní materiál (suroviny, polotovary a komponenty), který je přímo úměrný objemu produkce. Je třeba respektovat případný vliv změn technologie výrobních procesů a prognózovat vývoj nákupních cen tohoto materiálu, při nákupu ze zahraničí i devizové kurzy. Také je třeba převést stálé ceny na ceny běţné a to vynásobením indexem růstu nákupních cen. Při určení nákladů na nepřímý materiál převáţně reţijního charakteru, se vychází z jednotlivých poloţek v hodnotovém vyjádření. Stanovují se odborné odhady zaloţené na vyhodnocení minulé spotřeby, posouzení cenového vývoje a na zváţení vlivu změn faktorů během plánovaného období. Služby Fotr (1999, s. 47) uvádí jako nejvýznamnější poloţky patřící do sluţeb opravy a údrţbu, přepravné, cestovné, náklady na reprezentaci, pojistné apod. Odhad těchto poloţek lze určit na základě posouzení jejich vývoje v minulosti, na odhadu vývoje cen a rozsahu aktivit podniku. Pokud převaţuje tendence k outsourcingu, dojde k nárůstu nákladů na sluţby, zároveň ale k úspoře jiných nákladových poloţek, jako spotřeba materiálu a energie, osobních nákladů a odpisů. Také záleţí na způsobu financování investičního programu. V případě, ţe podnik vyuţívá finanční leasing, pak se na úkor odpisů objeví leasingové nájemné ve sloţce sluţby.


31

Osobní náklady Osobní náklady tvoří souhrn mezd, nákladů na zdravotní a sociální pojištění, odměn orgánů společnosti a ostatních. Při určení mezd záleţí na tom, zda se jedná o přímé nebo nepřímé mzdy. Růčková a Roubíčková (2012, s. 183) uvádějí, ţe u určení přímých mezd se postupuje stejně jako při určování materiálu a energie. Jde o součin objemu produkce, pracnosti a průměrné hodinové mzdy. U nepřímé mzdy se určuje jako součin předpokládaného počtu pracovníků a průměrné velikosti jejich roční mzdy. V souvislosti se sumou celkových mezd, lze získat náklady na sociální a zdravotní pojištění. To se určí jako pevný podíl dle výše pojistného. Odpisy Vzhledem k tomu, ţe je v podnikové praxi čím dál častější skutečnost, ţe lidská práce je nahrazována prací strojů, jsou odpisy velmi významnou součástí nákladových poloţek. Budoucí výše odpisů závisí na vyřazování existujícího dlouhodobého majetku, na investičním programu podniku a na způsobu financování investičního programu. Financování formou finančního leasingu vede ke sníţení odpisů, úroky z bankovních úvěrů do doby uvedení majetku do uţívání pak tvoří součást vstupní ceny a také ovlivní velikost odpisů. Dále je nutné si uvědomit, ţe sniţování odpisů můţe znamenat spíše konkurenční nevýhodu. Znamená totiţ např. zastarávání výrobního zařízení. Sniţování odpisů lze tudíţ akceptovat pouze u zařízení, která nemají přímý dopad na hlavní podnikatelskou činnost. 3.1.3 Plánování hospodářského výsledku a daně z příjmu Plánovaný hospodářský výsledek před zdaněním je dán rozdílem plánovaných výnosů a nákladů. Je tedy nutné stanovit daň z příjmů v jednotlivých letech plánovaného období. Její velikost závisí na výši daňového základu a velikosti sazby. Při stanovení základu daně z příjmů je potřeba určit přičitatelné a odčitatelné poloţky. Jde však jen o určitý odhad daně, proto je třeba se omezit pouze na významné poloţky. Poté je třeba upravit základ daně o odečty. Ty se vztahují k daňové ztrátě minulých let a k pořízení investičního majetku. (Fotr, 1999, s. 51) Pokud je stanoven základ daně v plánovacím období, je třeba dále odhadnout vývoj sazby daně z příjmů právnických osob. (Fotr a kol. 2012, s. 187)


32

3.2 Plánování rozvahy Rozvaha kvantifikuje majetek firmy, zahrnující stálá aktiva v podobě dlouhodobého majetku a oběţného majetku. Na druhé straně vykazuje zdroje financování, které jsou zahrnuty vlastním kapitálem a cizími zdroji. (Fotr a kol., 2012, s. 166) Dle Růčkové a Roubíčkové (2012, s. 187) lze uplatnit jednodušší přístupy, jejichţ výsledkem jsou hrubší odhady, nebo uţití sloţitějších metod vedoucích k přesnějšímu stanovení jednotlivých poloţek plánové rozvahy. Postupy stanovení lze lišit podle toho, zda je moţné jednotlivé poloţky stanovit dle plánu trţeb, či nikoli. 3.2.1 Plánování rozvahových položek závislých na tržbách Jestliţe rostou trţby, pak obvykle rostou i zásoby materiálu, nedokončené výroby i výrobků. Při nezměněné platební morálce odběratelů porostou i pohledávky. Dále také určité sloţky krátkodobých závazků, jako závazky z obchodního styku a závazky vůči zaměstnancům. Finanční majetek se taky vzhledem k zachování likvidity budou vyvíjet v závislosti na trţbách. V neposlední řadě poroste také hodnota dlouhodobého majetku, jelikoţ pro dosaţení produkce je nutné rozšířit výrobní kapacity. Růčková a Roubíčková (2012, s. 187) uvádějí pro plánování poloţek následující metody. Odlišnosti metod tkví v rozdílu povahy vztahu mezi danými poloţkami a trţbami. Metoda procentních poměrů k tržbám Tato metoda předpokládá stanovení procentuálního podílů vybraných poloţek k celkovým trţbám. Na základě tohoto poměru se pak určí jednotlivé poloţky i do budoucích plánovaných let. Dle Fotra (1999, s. 59) tato metoda vede pouze k hrubému odhadu aktiv a vybraných poloţek pasiv. Regresní metoda Regresní metoda využívá ke stanovení plánovaných hodnot jednotlivých položek aktiv a pasiv závislých na tržbách aparát regresní a korelační analýzy. (Fotr, 1999, s. 61) Tato metoda má výlučné postavení mezi statistickými metodami. Pouţívá se při zkoumání závislosti dvou a více číselných proměnných. (Růčková, Roubíčková, 2012, s. 188)


33

Fotr (1999, s. 62-63) uvádí, ţe vstupními údaji je časová řada některé poloţky aktiv nebo pasiv a časová řada trţeb, za určitý počet minulých let. Trţby vystupují ve formě nezávisle proměnné a dále je třeba určit typ závislosti závisle proměnné (lineární a nelineární regrese), stanovit parametry funkce pomocí metody nejmenších čtverců a v poslední řadě určit statistické charakteristiky, vyjadřující těsnost stanovené regresní závislosti. Obvykle jde o koeficient determinace, kdy čím více se bude blíţit 1, tím spolehlivější výsledky prognóza poskytne. Metoda ukazatelů obratu Na základě doby, na kterou byly vázány finanční prostředky v předchozích letech, jsou metodou extrapolace stanovovány hodnoty v budoucnosti. Je to důležité opět zejména z hlediska zachování likvidní pozice společnosti. (Růčková, Roubíčková, 2012, s. 190) Dle Fotra (1999, s. 64-65) by odhad budoucích hodnot ukazatelů obratu měl vycházet z minulého vývoje ukazatelů, z jejich srovnání se stejnými ukazateli jiných podniků, ze srovnání se statistickými odvětvovými charakteristikami a z cílů podniku v oblasti řízení zásob, pohledávek aj. 3.2.2 Plánování dlouhodobého majetku Pro vývoj investičního majetku je důleţité, zda bude dosahovat růstu produkce zvyšováním vyuţití současné výrobní kapacity nebo pomocí nových investic. Výsledek by se v těchto případech mohl výrazně lišit. Z tohoto důvodu je pro stanovení spolehlivějšího odhadu vytvoření tzv. plánovaného investičního programu a plánu divestic. (Fotr, 1999, s. 66) Velikost kaţdé sloţky dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku lze vyjádřit jako součet hodnoty sloţky dlouhodobého majetku na počátku roku a vstupní ceny sloţky dlouhodobého majetku uvedeného do uţívání v tomto roce. Od této hodnoty je třeba odečíst zůstatkovou cenu vyřazeného majetku a odpisy v průběhu tohoto roku. (Fotr a kol., 2012, s. 188) Součtem dlouhodobého majetku a oběţných aktiv (poloţek závislých na trţbách) v jednotlivých letech plánovacího období pak získáme hodnotu celkových aktiv podniku. 3.2.3 Stanovení dodatečného kapitálu Plánování pasiv probíhá dle Fotra (1999, s. 69) v úzké interakci s plánováním aktiv a peněţních toků. Uţ tvorbu investičního programu výrazně ovlivňuje kapitálový rozpočet.


34

Určitým východiskem plánování pasiv je celková výše aktiv, která určuje potřebnou velikost zdrojů financování a tím i velikost pasiv. Jestliţe známe celkovou hodnotu plánovaných aktiv, pak známe i hodnotu pasiv, tedy celkových zdrojů financování pro kaţdý rok plánu. Fotr a kol. (2012, s. 191) uvádí, ţe je ale důleţitá hlavně struktura, tedy podíl vlastního a cizího kapitálu a také členění na interní a externí zdroje financování. Pokud má firma v plánovacím období růst, porostou její aktiva i pasiva, bude třeba získat dodatečné zdroje financování. Dodatečné interní zdroje tvoří zisk po zdanění, který zůstal v podniku. Potřebná velikost externích zdrojů financování pak vyplývá především z peněţních toků. Po stanovení výše dodatečného externího kapitálu je třeba určit jeho strukturu z hlediska vlastního a cizího kapitálu. Je třeba zvaţovat především moţnost navýšení vlastního kapitálu emisí akcií nebo zvýšení vkladů společníků. V jiném případě dochází k uţití cizího kapitálu. Nejčastěji se jedná o bankovní úvěry, dodavatelské úvěry nebo emise dluhopisů. Při zvažování struktury a velikosti dodatečného externího kapitálu pak hraje významnou roli požadovaná kapitálová struktura firmy plynoucí z její finanční strategie. (Fotr a kol., 2012, s. 192)

3.3 Plán peněžních toků Peněţní toky zobrazují veškeré příjmy a výdaje firmy v jednotlivých letech plánovaného období. Člení se na provozní, investiční a finanční peněţní toky. (Fotr a kol., 2012, s. 166) Peněžní toky hrají významnou roli jako nástroj plánování a řízení likvidity. Peněžní prostředky na konci jednotlivých let plánovacího období představují pohotové prostředky bez specifického určení a mohou být využity k uhrazení libovolných závazků. Čím vyšší tyto prostředky jsou, tím je situace firmy likvidnější a z hlediska finanční stability lepší. Vzhledem k nejistotám, které ovlivňují hospodářské výsledky i peněţní toky, je třeba vypracovávat jednotlivé varianty peněţních toků. (Fotr a kol., 2012, s. 195) Vzhledem k tomu, ţe existují rozdíly mezi příjmy a výnosy, náklady a výdaji, je nutné plánovat peněţní toky. V plánování VZZ jiţ získáme naplánované hodnoty výnosů a nákladů. Peněţní příjmy a výdaje se pak plánují dle peněţního rozpočtu. (Synek, 2011, s. 53) Sedláček (2010, s. 142) uvádí, ţe plán peněţních toků vychází z očekávané skutečnosti běţného roku a z plánu trţeb. Sestavuje se metodou procentuálního podílu na trţbách, přičemţ se předpokládá stabilní poměr trţeb k některým nákladům, k většině aktiv a k zisku.


35

Příjmy a výdaje se člení na provozní, investiční a finanční. Souhrn těchto peněţních toků pak tvoří čisté zvýšení, resp. sníţení peněţních prostředků firmy. (Fotr a kol., 2012, s. 193) Plán cash flow vyjadřuje objem výdajů na investiční činnost a jejich krytí čistým příjmem z provozní činnosti a změnou dlouhodobého externího kapitálu. (Sedláček, 2010, s. 142) Ke stanovení peněţních toků lze dospět pomocí přímé a nepřímé metody. Přímá metoda je zaloţena na stanovení jednotlivých poloţek příjmů i výdajů. Pro stanovení plánových poloţek peněţních toků, jako součásti tvorby dlouhodobého finančního plánu, je však vhodnější vyuţít metody nepřímé. Ta vychází z hospodářského výsledku a dalších poloţek výkazu zisku a ztrát a rozvahy. Při uţití VZZ pro stanovení CF je třeba transformovat výnosy a náklady na příjmy a výdaje a zahrnout operace, které mají charakter příjmů a výdajů a chybí ve výkazu. Při vyuţití rozvahy ke stanovení určitých poloţek peněţních toků se vychází z toho, ţe k získání peněţních prostředků vede jakékoli zvýšení pasiv a sníţení aktiv nebo naopak. (Fotr a kol., 2012, s. 194-195)

3.4 Investiční rozpočet Investiční neboli kapitálový rozpočet určuje objem finančních prostředků, které je moţné v plánovacím období vynaloţit na investiční projekty. Vyskytují se v podobě pořízení dlouhodobého majetku nebo v podobě finančních investic. (Fotr a kol., 2012, s. 195) Plán kapitálových výdajů by měl být dominantní částí dlouhodobého finančního plánu. Jde o analýzu a plánování dlouhodobých investičních projektů, od kterých se očekává příliv hotovosti po dobu delší neţ jeden rok. (Růčková, Roubíčková, 2012, s. 191) Marinič (2008, s. 177) uvádí, ţe k sestavení plánu investic je nutné sestavit plán výroby, podle kterého lze zjistit technologickou vybavenost a technickou náročnost jednotlivých strojů. Pokud je výrobní kapacita nedostačující, lze realizovat pořízení a obnovu investic za účelem navýšení výrobních kapacit. V tomto plánu investic se určuje způsob financování a zdroje peněţních prostředků. Dle Grünwalda a Holečkové (2008, s. 147-150) je investiční činnost determinována interními rozhodnutími. Přínosy investice nemusejí nastat, vyvíjí-li se okolí podniku ne podle očekávání. Investiční projekty se hodnotí dle různých metod rozhodování. Porovnávají se investiční výdaje s čistým peněţním tokem vyvolaným realizací investice, zjišťuje se doba návratnosti, čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento.


36

3.5 Rozpočet externího financování Fotr a kol. (2012, s. 167) uvádějí, ţe rozpočet externího financování určuje finanční zdroje, které budou slouţit k financování investičního programu a případných dalších finančních potřeb. Jedná se především o dlouhodobé bankovní či dodavatelské úvěry, emisi dluhopisů, emisi akcií a účasti, které se budou podílet na financování určitých projektů. Plán externího financování specifikuje velikost finančních prostředků, které firma předpokládá získat v průběhu plánovacího období z externích zdrojů. (Fotr a kol., 2012, s. 196) Poskytovateli mohou být buď vlastníci, kdy navýšení základního kapitálu proběhne formou emise akcií, nebo k navýšení dojde pomocí vkladu dalších společníků. Dále jimi mohou být orgány státní a veřejné správy formou dotací, darů a subvencí. V neposlední řadě to mohou být poskytovatelé cizího kapitálu, především banky skrze bankovní úvěry, dodavatelé skrze dodavatelské úvěry nebo drţitelé dluhopisů.

3.6 Plán rozdělení hospodářského výsledku Určuje podíl výsledku hospodaření zadrţený v podniku v podobě přídělu do fondů ze zisku, resp. nerozděleného zisku a podíl, který je určený na výplatu dividend a podílů na zisku. (Fotr a kol., 2012, s. 167) Základ dividendové politiky je tvořen významným finančním rozhodnutím podniku - rozhodnutím o rozdělení zisku. Při vytváření zisku je třeba se rozhodnout, o jeho rozdělení. Část zisku bývá zadrţována v podniku a část se vyplácí formou dividend a podílů na zisku. Zadrţovaná část hospodářského výsledku slouţí k dotacím fondu ze zisku a ke krytí ztráty z minulých let. Současně představuje interní zdroj financování. (Fotr, 1999, s. 52) Dividendovou politiku ovlivňuje především vliv velikosti vyplácených dividend na trţní cenu akcie, fáze ţivotního cyklu podniku a ostatní faktory, mezi které Fotr (1999, s. 55) řadí výši dosaţeného zisku a dostatečných pohotových prostředků, daňové podmínky a určitá omezení vyplývající ze smluv.


37

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ TEORETICKÉ ČÁSTI První část teoretické části je věnována finančnímu plánování obecně. Nejprve jsem finanční plánování zařadila do celkového strategického plánování, kdy finanční plánování je součástí funkční strategie podniku. Věnovala jsem se obsahu finanční strategie, přiblíţila jsem principy a zásady finančního plánování a blíţe specifikovala cíle tohoto plánování. V druhé části jsem se jiţ věnovala tvorbě finančního plánu. Strategický finanční plán vychází z vnitřního stavu podniku a z celkové situace ekonomiky a vývoje okolí podniku. Je tedy nutné provést jak finanční analýzu podniku, tak ekonomickou prognózu. Z analýz lze zjistit informace ovlivňující chod podniku, silné a slabé stránky podniku, příleţitosti, které by mohly pozitivně ovlivnit hospodaření a naopak hrozby, které z okolí přicházejí. Finanční analýza poskytuje informace o podrobném vývoji v minulosti, který poskytuje určité vodítko k budoucímu plánování. Po obeznámení se s celkovou finanční situací podniku a predikovaném ekonomickém okolí, lze přistoupit k samotnému sestavení finančního plánu. Základ tvoří plán prodeje, na který navazuje plán výroby a investic. Na základě sestavení těchto plánů pak lze přejít k plánování samotných výkazů, jako výkazu zisku a ztrát, rozvahy a cash flow. Plánování jednotlivých poloţek lze stanovit pomocí různých metod prognózování. Tyto metody lze dělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní metody jsou zaloţeny na extrapolaci časových řad a regresní analýze. Mají ale nedostatek předpokladu ceteris paribus. Proto je nutné vyuţít i kvalitativní metody, které jsou zaloţeny na názorech expertů a vyhodnocení informací z marketingových průzkumů. Tvorba strategického finančního plánu představuje iterační proces, který zahrnuje změny některých veličin plánu a zjišťování dopadů těchto změn na jiné parametry. Je také důleţité posoudit, do jaké míry plní daná varianta plánu poţadavky. Tyto poţadavky vyplývají z kapitálové struktury, ţádoucí likvidity, přijatelnosti rizika nebo výkonnosti prostřednictvím finančních ukazatelů. Iterační proces také zahrnuje dopady na klíčové kritérium v podobě hodnoty firmy. Efektivní realizace zpětnovazebného iteračního procesu zvyšuje scénářový přístup. Ve své diplomové práci tedy vytvořím finanční plán ve více variantách řešení. Teoretické poznatky, které jsem získala v první části své diplomové práce, vyuţiji v samotné tvorbě dlouhodobého finančního plánu.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

38


4

39

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI XYZ, A.S.

Společnost XYZ, a.s. se sídlem v Uherském Hradišti je součástí holdingu - kapitálově i technicky provázané formace třinácti firem. Všechny dceřiné společnosti holdingu mají sídlo v jednom integrovaném areálu a jsou nositeli více neţ padesátileté tradice vývoje a výroby leteckých přístrojů, radiokomunikační měřící a výpočetní techniky, plošných strojů, přesných odlitků, forem, nástrojů a přesných strojních součástí. (Webové stránky společnosti, interní zdroje)

Obrázek 2: Heslo společnosti XYZ, a.s. (Webové stránky společnosti) Historie společnosti Společnost byla zaloţena začátkem roku 1993. Vedení a převáţná část zaměstnanců jsou pokračovatelé úspěšné práce provozovny Slévárny a Nástrojárny holdingu. Výrobní program se postupně vyprofiloval k nejnáročnějším výrobkům. Mají uplatnění hlavně ve výrobních oborech, které patří k technologicky náročným tenkostěnným přesným odlitkům z hliníkových slitin a přesným odlitkům z oceli a barevných kovů. Dále k výrobě forem pro zpracování plastických hmot a formy pro lití kovů. Výrobky nacházejí uplatnění v kvalitativně náročných výrobních oborech, jako jsou letecký a zbrojní průmysl, automobilový a textilní průmysl, v elektrotechnice, zdravotnictví, v optice atd. Trvalá pozornost je věnovaná zabezpečení kvality všech procesů a zdokonalování organizace. Od roku 1998 je firma certifikovaná podle norem ISO, čímţ prohloubila systém řízení jakosti. V průběhu své historie společnost postupně rozvíjela exportní obchodní aktivity a v současné době má významné zákazníky v Německu, Rakousku, Francii, USA, Finsku a na Slovensku. Firma XYZ, a.s. je moderní podnik s velkou tradicí a zkušenostmi. Základní údaje o společnosti Společnost XYZ, a.s. je známa jako výrobce přesných odlitků, vstřikovacích forem a nástrojů.


40

Předmět podnikání byl definovaný jako: Slévárenství, modelářství Obrábění Zámečnictví, nástrojařství Vývoj, výroba, opravy, úpravy a znehodnocovaní zbraní Výrobní program je tvořen strojírenskými obory - slévárnou a nástrojárnou. Jako hlavní činnost je definována výroba forem pro vstřikování plastických hmot, tlakové lití kovů, přesné lití a oprava a údrţba forem. Dále také výroba odlitků, kam patří výroba prototypů, metoda vytavitelného voskového modelu a závěrečná úprava odlitků. Organizační struktura společnosti:

Obrázek 3: Organizační struktura společnosti XYZ, a.s. (Interní zdroj) Vývoj počtu zaměstnanců Společnost XYZ, a.s. od roku 2005 sniţovala svůj počet zaměstnanců. Teprve v roce 2011 došlo k jejich nárůstu, coţ se přiřazuje ke kladnému výsledku hospodaření a dobré ekonomické situaci. Významní zákazníci Následující graf vyobrazuje nejvýznamnější zákazníky společnosti. Lze z něj vyčíst nezávislost společnosti na jednom zákazníkovi.


41

Struktura významných zákazníků 5% 4% 5% 18% 7% 7%

17%

8% 12%

17%

IAC

A. Raymond

ERA

IFE

LINET

Meopta

Formica

TFE

ESKO

Service Achat

Obrázek 4: Graf významných zákazníků (vlastní zpracování) Tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb V následujícím grafu je zobrazen stav prodeje do tuzemska a zahraničí.

Prodej zboží výrobků a služeb

Tuzemsko

47% 53%

Zahraničí

Obrázek 5: Graf struktury prodeje (vlastní zpracování) Z grafu prodeje zboţí, výrobků a sluţeb lze vyčíst celkem vyrovnanou bilanci prodeje do tuzemska a zahraničí. Společnost XYZ, a.s. dováţí především do Německa, a to přibliţně z 55%. Další podíl exportu směřuje do USA 5%

Struktura tržeb

1%

Zboží 37% 57%

Formy a opravy Odlitky a díly

Obrázek 6: Graf struktury trţeb (vlastní zpracování)


42

Z grafu struktury trţeb je zřejmé, ţe nejvyšší podíl na trţbách mají trţby z prodeje odlitků a dílů, a to z 57%. Druhý největší podíl, z 37%, je na formách a opravách. Trţby za zboţí a ostatní jsou téměř zanedbatelné, a to z 5% a 1%.

4.1 Představení hlavního konkurenčního podniku Hlavní konkurenční firmu pro společnost XYZ, a.s., představuje společnost ALUCAST, s.r.o. Cílem této společnosti je stát se stabilní firmou v oblasti specialistů a dodavatelů komplexních sluţeb v oblasti výroby přesných hliníkových odlitků pro vysoce sofistikované obory, jako je letecký průmysl, optika, lékařské přístroje, ţelezniční doprava, hoby telekomunikace, radiokomunikace, atd.

Obrázek 7: Sídlo společnosti ALUCAST, s.r.o. (Alucast.cz, 2013) Společnost si především zakládá na schopnosti předvídat a pruţně reagovat na trh a potřeby zákazníků. Byla zaloţena v roce 2000 specialisty v oboru přesného lití metodou vytavitelného modelu, tudíţ nabízí konstruktérům výrobu lehkých, vysoko pevnostních a komplexních dílů. Zásadní změna nastala v letech 2009 – 2011, kdy byly ve společnosti ALUCAST, s.r.o. zavedeny nové procesy, které zvýšily kvalitu odlitků.


43

ANALÝZA HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. Pro to, aby podnik mohl být úspěšný, si musí být vědom svých silných i slabých stránek. Měl by také znát oblasti, kam můţe růst a naopak kam nikdy nesmí spadnout, pokud nechce mít problémy. Úspěšný podnik by měl vlastnit určitou konkurenční výhodu a umět si udrţet své zákazníky. Společnost by také měla mít určitě zásady, jak eliminovat riziko, které by mohlo nastat vlivem negativního vývoje ekonomiky. Ještě důleţitější, neţ znát své místo na trhu, je nutné znát svou finanční situaci. Bez dobré znalosti své finanční situace podnik nemůţe efektivně plánovat, řídit ani rozhodovat. Finanční analýza však můţe pro potřeby podniku vyobrazit jeho historický vývoj, poskytnout zpětnou vazbu, a hlavně díky ní lze predikovat budoucí výsledky. Provádí se také srovnání s okolím podniku, čímţ se dá zjistit jeho postavení.

4.2 SWOT analýza Při analýze je nutné znát, prostředí firmy a různé příleţitosti i hrozby. K tomuto napomáhá tzv. SWOT analýza, která určí silné i slabé stránky podniku a dokáţe odhalit příleţitosti a hrozby přicházející z okolí.

Tabulka 1: Analýza SWOT (vlastní zpracování) Silné stránky

Slabé stránky

STRENGHTS

WEAKNESSES

Rozvinuté technologie

Nezaměřenost na marketing

Dlouhodobá tradice firmy, dobré jméno, know-how

Nezainteresovanost některých pracovníků

Certifikace ISO EN 9100

Slabá motivace zaměstnanců

Audit dle ISO 9001: 2008, AS 9100, rev. C

Omezená výrobní kapacita

Součást holdingu Vyvinutý mezinárodní obchod Nízká konkurence Nezávislost na 1 zákazníkovi Projekt na výzkum a vývoj Specializovaní pracovníci

Finanční situace a zadluţenost Nestabilní technologie Vysoké procento výskytu chyb, nízká kvalita Chybí norma pro letecký průmysl NADCAP


44

Příležitosti

Hrozby

OPPORTUNITIES

THREATS

Dotace z EU pro rozvoj technologie Orientace na letecký průmysl

Výrobky z Číny Nové technologie Nové materiály

Orientace na optická a zdravotní zařízení

Špatný vývoj ekonomiky

Vstup na nové globální trhy

Korupce

Vývoj rozměrných, tenkostěnných odlitků Zlepšení infrastruktury na okolí Zapojení do vzdělávání pracovníků Vybudování strategické aliance se silným zahraničním partnerem Získání nových odběratelů

Růst cen energií a vstupního materiálu Vývoj měnových kurzů Vysoká konkurence Ekonomická situace v zemi odběratelů a obchodních partnerů Platební morálka odběratelů Poţadavky na certifikace

Nejsilnější stránkou společnosti XYZ, a.s. je bezpochyby pouţívaná výrobní technologie a dlouhodobá tradice firmy. Také díky kvalifikovaným zaměstnancům je firma schopna vyrábět vysoce kvalitní výrobky a také růst. Za nejslabší stránku se povaţuje nerozvinutost marketingu. Z důvodu nevyzpytatelné situace na trhu je riskantní spoléhat na stávající odběratele. Firma by měla zapracovat na získávání zákazníků nových. Z tohoto důvodu je asi největší příleţitostí podniku průnik na nové trhy. Mezinárodní obchod je otevřený a rozvinutý, můţe tedy získávat nové zákazníky a dostat se tím na nové trhy. Největší hrozbou se jeví příchod výrobků z Číny. Tím by se ohrozil stav odběratelů. Zvýšení cen energií představuje také určitou hrozbu. Firma se nachází v energeticky náročném odvětví, tudíţ zvýšení cen by vysoce ovlivnilo celkové náklady, tím i výsledek hospodaření.

4.3 Finanční analýza podniku Zhodnocení hospodaření podniku skrze finanční analýzu bude provedeno na základě běţných ukazatelů finanční analýzy, tedy absolutních, rozdílových, poměrových a souhrnných. Informace potřebné k provedení finanční analýzy byly čerpány z interních zdrojů společnosti XYZ, a.s., především z výročních zpráv a příloh jednotlivých let 2009 – 2013.


45

Finanční analýzu je vţdy nutné porovnávat s jinými daty. Teprve na základě porovnání získá tu správnou vypovídací hodnotu. V tomto případě budu srovnávat mnou rozebíranou společnost XYZ, a.s. s jejím největším konkurentem, se společností ALUCAST, s.r.o., která byla blíţe přiblíţena v úvodu praktické části. Zhodnocení dat proběhlo na základě informací získaných z obchodního rejstříku, tedy také z výročních zpráv a příloh z let 2009 – 2012. 4.3.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýzou absolutních ukazatelů se rozumí analýza výkazu zisku a ztrát a rozvahy společnosti XYZ, a.s. i společnosti ALUCAST, s.r.o. na základě horizontální a vertikální analýzy. Zhodnocení vertikální analýzou proběhne na základě získaných procentuálních podílů jednotlivých poloţek rozvahy a výkazu zisků a ztrát k předem zvolené základně. U horizontální analýzy budu schopna určit vývoj jednotlivých sledovaných poloţek v čase. Horizontální a vertikální analýza účetních výkazů jak společnosti XYZ, a.s., tak ALUCAST, s.r.o. se nacházejí v příloze. Analýza majetkové a finanční struktury Horizontální analýza V roce 2009 došlo k poklesu produkce a trvalému poklesu poptávky po odlitcích přesného lití. Ve výrobě došlo k poklesu produkce nástrojů na vstřikování forem. Důleţitou skutečností v tomto roce byla investice do nové technologie tvrdých vosků a spuštění nového pracoviště obalovací linky s robotem. Jednalo se o největší investici v historii společnosti a díky ní byla společnost schopna vyrábět hi-tech odlitky pro letecký a zbrojní průmysl. Tyto skutečnosti včetně finanční krize způsobily negativní výsledky, které v roce 2010 bohuţel přetrvávaly. Došlo ale k nárůstu poptávky po odlitcích a formách pro vstřikování plastů. Následně došlo k navýšení dlouhodobého majetku o 5 529 tis. Kč tedy o 11% a to z důvodu navýšení základního kapitálu, ke kterému došlo v únoru 2010. Jednalo se o nepeněţitý vklad, tudíţ se zvýšila hodnota staveb a samostatných movitých věcí. Dále došlo k poklesu oběţných aktiv, hlavně z důvodu postoupení pohledávek k dceřiné společnosti, se kterou během tohoto roku došlo k ukončení spolupráce. K poklesu došlo také díky zvýšení zásob téměř o 5 mil. Kč z důvodu růstu nedokončené výroby a materiálu. Z důvodu záporných výsledků hospodaření v letech 2009 a 2010 byl vlastní kapitál záporný. Dále se zvýšily krátkodobé závazky o téměř 24 mil. Kč, coţ způsobilo zvýšení cizích zdrojů o


46

17%. Tento fakt dále výrazně ovlivnil ukazatele zadluţenosti i likvidity. V roce 2011 došlo k nárůstu hodnoty oběţných aktiv, na čemţ se podílel nárůst zásob i finančního majetku. Nárůst krátkodobého finančního majetku je pozitivní změnou a došlo také k tvorbě finanční rezervy, coţ přispělo k poklesu krátkodobých pohledávek. Došlo také k poklesu dlouhodobého majetku, z důvodu zastavení investic a výši odpisů. Dále společnost dosáhla kladného výsledku hospodaření, coţ ovlivnilo vývoj vlastního kapitálu. Další pozitivní změnou bylo sníţení cizích zdrojů, kdy došlo ke sníţení krátkodobých závazků i bankovních úvěrů. V roce 2012 došlo k dalšímu poklesu dlouhodobého majetku. Dále došlo ke sníţení materiálu a zvýšení krátkodobého finančního majetku, coţ je pro společnost pozitivní. Výsledek hospodaření byl v tomto roce niţší neţ v předešlém, hospodaření se ale hodnotí pozitivně. Řádným splácením došlo ke sníţení dlouhodobého bankovního úvěru, který se sníţil na 32,6 mil. Kč. Současně byly sníţeny krátkodobé závazky a celkově se zlepšilo finanční zdraví podniku. V roce 2013 došlo k dalšímu sníţení dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně staveb. Také došlo k pořízení dlouhodobého finančního majetku. Nadále se sniţovala hodnota materiálu a zvyšovala hodnota krátkodobých finančních prostředků. Další pozitivní vývoj ukazuje sníţení cizích zdrojů způsobené splacením dlouhodobého bankovního úvěru. V tomto roce také došlo ke vzniku dlouhodobých závazků k mateřské společnosti, ve výši 27 mil. Kč. Majetková a finanční struktura společnosti XYZ, a.s. se od majetkové a finanční struktury ALUCAST, s.r.o. liší. Společnost XYZ, a.s. dosáhla špatných ekonomických výsledků v letech 2009 a 2010 zatímco ALUCAST vykazovala ve sledovaných letech stále rostoucí hospodářský výsledek a finanční krize se na ní příliš nepodepsala. Cizí zdroje postupně klesaly. Dle výsledků analýzy zadluţenosti je ale efektivnější další zadluţování. Nejvýraznější je nárůst aktiv v roce 2010, tvořen stoprocentním přírůstkem dlouhodobého nehmotného majetku, výrobků a dlouhodobých pohledávek. Vlastní a cizí kapitál však nevykazuje výrazné změny. V cizích zdrojích došlo k nejvyšším změnám u bankovních úvěrů a výpomocí, kdy v roce 2010 a 2011 společnost čerpala několik krátkodobých bankovních úvěrů. V roce 2010 byla dále vytvořena téměř 2x vyšší rezerva oproti předešlému roku. Vertikální analýza Struktura aktiv je poměrně neměnná. Lze sledovat pouze mírný pokles dlouhodobého majetku na úkor zvyšování oběţných aktiv. Na dlouhodobém majetku má největší podíl hod-


47

nota samostatných movitých věcí. Rozhodující podíl na aktivech má však hodnota oběţného majetku, která se ve sledovaných letech pohybuje okolo 60%. V roce 2010 nastala výrazná změna k lepšímu u poloţky dlouhodobé pohledávky, které se v tomto roce společnosti podařilo inkasovat. Také klesaly pohledávky krátkodobé. Společnosti se tedy daří sniţovat dobu splatnosti pohledávek, coţ se ukáţe i na ukazatelích aktivity. Struktura pasiv však podléhá výrazným změnám. Tyto změny lze pozorovat hlavně v poloţkách vlastního kapitálu, který byl v roce 2010 dokonce záporný. Tyto hodnoty vyvolaly špatné ekonomické výsledky v prvních dvou sledovaných letech. To vyvolalo prudký nárůst cizích zdrojů, zejména krátkodobých závazků, které se do roku 2010 zvyšovaly. Závazky byly především k mateřské společnosti, závazky vůči klíčovým dodavatelům tedy drţela na úrovni a neohrozila tím hlavní výrobní procesy. Postupem času se však podíl vlastního kapitálu zvyšuje a zadluţenost sniţuje. Největší podíl na cizích zdrojích mají závazky z obchodních vztahů a bankovní úvěry a výpomoci. Od roku 2011 lze pozorovat návrat k dobrým výsledkům. U ALUCAST, s.r.o. lze vidět zcela odlišnou majetkovou i finanční strukturu. Oběţná aktiva se na aktivech podílejí pouze z 30 – 40%, přičemţ největší podíl mají pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Majoritní podíl má však dlouhodobý majetek, konkrétně stavby a movité věci. I u struktury pasiv lze sledovat opačnou situaci se společností XYZ, a.s. Na rozdíl od ní má téměř z více jak 75% vlastní zdroje, v roce 2012 dokonce z 90%. Tato skutečnost značí o neefektivním vyuţití zdrojů. ALUCAST měl v roce 2009 závazky ke společníkům, které se během sledovaného období splatily, a to v roce 2011. Společnost nevyuţívá téměř ţádných bankovních úvěrů a dlouhodobých závazků. Naprostou většinu tvoří závazky krátkodobé, které tvoří závazky ke společníkům, zaměstnancům a z obchodních vztahů. Analýza nákladů a výnosů Horizontální analýza V roce 2009 došlo k poklesu trţeb za vlastní výrobky a sluţby i k poklesu trţeb za prodej vlastního zboţí. Co se týče nákladů, ty byly v tomto roce ovlivněny platbou za licenční poplatky za pouţívání ochranných známek ve výši 2 285 tis. Kč, změnou ve finančním majetku v hodnotě 10 667 tis, Kč a úrokovými náklady ve výši 2 790 tis. Kč. Situaci také ovlivnilo negativní posilování Kč vůči EUR. Tento kurzovní rozdíl způsobil ztrátu přes 2 mil. Kč. Nedošlo k naplnění finančních cílů a v tomto roce byl evidován negativní výsledek hospodaření. V roce 2010 se společnosti nepodařilo situaci obrátit a taktéţ vykazovala


48

ztrátu. Lze pozorovat niţší trţby za výkony a zároveň vyšší náklady. Trţby za zboţí byly však vyšší o 14 mil. Kč, neţ předpokládal plán. Zároveň však byly trţby za výrobky a sluţby o 36 mil. Kč niţší. Tento propad se přiřazuje k pozdnímu oţivení trhu a technologickým problémům. Lze také pozorovat markantní nárůst u poloţky změna stavu zásob vlastní činnosti. Tento nárůst se povaţuje za pozitivní. Představuje totiţ tu část produkce, která můţe být v budoucnu prodána a představuje budoucí moţnost zisku. Dále došlo k poklesu mzdových nákladů z důvodu propouštění zaměstnanců. Výsledek hospodaření byl také ovlivněn ukončením spolupráce s dceřinou společností. Tato skutečnost měla vliv na ostatní provozní náklady a změnu opravných poloţek. Díky ztrátám z tohoto i předešlého roku se vlastní kapitál dostal do záporných hodnot a v únoru 2011 rozhodla valná hromada o jejím navýšení. Od roku 2011 se situace výrazně zlepšila. Došlo ke zvýšení výkonů o 28 745 tis. Kč, coţ způsobilo 25% meziroční nárůst. Tento růst ovlivnily hlavně trţby za vlastní výrobky a sluţby, jehoţ poloţka vzrostla na hodnotu 28 906 tis. Kč, z důvodu zvýšení objemu zakázek Slévárny. Opačný vývoj však lze vidět u trţeb za prodej zboţí, které klesly téměř o 47%. Náklady se vyvíjely pozitivně. Rostly pomaleji neţ výkony a trţby a výkonová spotřeba se zvýšila pouze o 4,43% z důvodu navýšení spotřeby materiálu a energie. Co se týče poloţky sluţby, lze pozorovat pozitivní vývoj a to kaţdoroční pokles. Díky těmto skutečnostem došlo k 50% nárůstu přidané hodnoty. Daň z příjmů za běţnou činnost v roce 2011 tvoří eliminace části odloţené daňové pohledávky vytvořené v roce 2009. V roce 2012 se situace jeví hůře neţ v roce předešlém, společnost však dosahovala také dobrých výsledků. Výsledek hospodaření byl dokonce o 2 mil. Kč vyšší neţ plánovaný. Došlo ke stabilizaci hospodaření. Výkony se sníţily o 10%, které byly způsobeny poklesem trţeb z vlastních výrobků a sluţeb o 8 mil. Kč. Negativně působila také změna stavu nedokončené výroby a hotových výrobků, která poklesla o 1 382 tis. Kč. Nejvýraznější pokles však zaznamenala poloţka prodeje zboţí s poklesem o více jak 50%. To bylo způsobeno sníţením objemu zakázek z důvodu poklesu hospodářství v celé Evropě. Tyto skutečnosti však byly kompenzovány poklesem spotřeby materiálu, energie a sluţeb. Celkově se však sníţila přidaná hodnota. Výše odpisů se v posledních 3 letech sniţuje, v roce 2013 však nastal další nárůst těchto nákladů, z důvodu nové investice. V tomto roce se situace oproti roku předešlému zase zlepšila. Trţby za prodej zboţí se zvýšily o 23% a rapidně se zvýšila aktivace a vzrostly také ostatní finanční výnosy. Náklady na prodané zboţí rostly pomaleji neţ trţby, coţ je pozitivní vývoj. Celkově lze hospodaření roku 2013 popsat jako pozitivní a společnost prokazuje další stabilizaci hospodaření. Celkově výkonová spotřeba


49

klesla o 1 533 tis. Kč, coţ vedlo k růstu přidané hodnoty na 62 236 tis. Kč. Osobní náklady zůstaly na stejné úrovni a díky nové investici došlo k nárůstu odpisů. U společnosti ALUCAST, s.r.o. lze vidět pozitivní vývoj v roce 2010, kdy oproti předešlému roku vzrostly trţby za prodej zboţí téměř o 90%. V tomto roce také došlo k prodeji dlouhodobého majetku, coţ vedlo k vyšším ziskům. Výkonová spotřeba rostla pomaleji neţ výkony, coţ je pozitivní jev. Zároveň rostly mzdové náklady, o 73,16%, coţ hovoří o růstu počtu zaměstnanců, ale také výdaje na odstraňování keramické formy tlakovou vodou, coţ včetně nákladů na sociální a zdravotní pojištění tvořilo náklad ve výši 504 tis. Kč. Zároveň se sníţily nákladové úroky. Společnost v tomto roce splatila úvěr. Celkově lze situaci hodnotit pozitivně, protoţe náklady rostly pomaleji neţ výnosy a společnost vykazovala ve všech letech pozitivní výsledek hospodaření. Vertikální analýza Vzhledem k tomu, ţe se jedná o výrobní podnik, největší podíl na výnosech mají výkony, konkrétně trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb. U nákladů je situace obdobná. Největší podíl reprezentují poloţky výkonová spotřeba a osobní náklady. Vliv ostatních provozních nákladů je na celkových nákladech zanedbatelný. V roce 2009 došlo k poklesu přidané hodnoty, tudíţ na tuto poloţku výrazně vzrostl ukazatel osobních nákladů. Také se zhoršila bonita zákazníků, coţ ovlivnilo objem opravných poloţek. To negativně ovlivnilo hospodářský výsledek a na základě ţádosti a rozhodnutí Finančního úřadu společnost neplatila zálohy na daň v důsledku ztráty. V roce 2010 se společnosti také nepodařilo naplnit podnikatelský záměr a vykazovala ztrátu. Podobně jako společnost XYZ, a.s. má strukturu nákladů i výnosů ALUCAST, s.r.o. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o výrobní firmu, představují z více jak 80% výnosů výkony, konkrétně trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb. Na rozdíl od XYZ firma netrţí z prodeje zboţí. Další část výnosů tvoří ostatní provozní výnosy, které jsou ale vzhledem k výkonům nízké. Náklady se skládají z více jak 40% z výkonové spotřeby, tedy spotřeby materiálu a energie. Zbytek tvoří osobní náklady, hlavně tedy mzdové. Poslední část tvoří ostatní provozní náklady. 4.3.2 Analýza rozdílových ukazatelů Analýzou rozdílových ukazatelů se určuje čistý pracovní kapitál. Jedná se o rozdíl mezi oběţnými aktivy a krátkodobými závazky a představuje tu část oběţných aktiv, která je


50

financována dlouhodobými zdroji. Jedná se o část prostředků, která zůstane i po uhrazení krátkodobých dluhů. Tento ukazatel je významný indikátor platební schopnosti podniku. Jeho vývoj je vyčíslen v následující tabulce a následně vyobrazen v grafu. Tabulka 2: Vývoj ČPK společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) ČPK

2009 12 299

2010 -15 931

2011 8 602

2012 13 497

2013 15 860

Z tabulky lze vyčíst neuspokojivý vývoj čistého pracovního kapitálu. Ve všech letech je mnohokrát niţší neţ krátkodobé cizí zdroje, v roce 2010 dokonce záporný. Protichůdný vývoj krátkodobých cizích zdrojů a oběţných aktiv v letech 2009 a 2010 se dá přikládat ke špatné ekonomické situaci, v těchto letech měla společnost XYZ, a.s. platební problémy. Rostly závazky k mateřské společnosti ABC, a.s., na které je nyní vytvořený splátkový kalendář. Od roku 2011 se situace zlepšila a čistý pracovní kapitál jiţ nabýval kladných hodnot. Tyto hodnoty nejsou však příliš vysoké, coţ značí o tom, ţe společnost by se mohla dostat do finančních problémů. Od roku 2011 má však čistý pracovní kapitál rostoucí charakter.

Vývoj ČPK společnosti XYZ, a.s. 20000 15000 10000 5000 0 -5000 -10000 -15000 -20000

2009

2010

2011

2012

2013

ČPK

Obrázek 8: Graf vývoje ČPK společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) V následující tabulce a grafu je zaznamenán vývoj čistého pracovního kapitálu společnosti ALUCAST, s.r.o. Tabulka 3: Vývoj ČPK ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

ČPK

7 511

9 594

14 544

21 872


51

Dle analýzy rozdílových ukazatelů se situace ve společnosti ALUCAST, s.r.o. zdá být na rozdíl od společnosti XYZ, a.s. zcela uspokojivá. Čistý pracovní kapitál je ve všech letech kladný, obzvláště v letech 2011 a 2012 nabývá vysokých hodnot. Z této analýzy plyne, ţe by se podnik neměl dostat do finančních potíţí. Vývoj ČPK ALUCAST, s.r.o. 25000 20000 15000 10000 5000 0 2009

ČPK

2010

2011

2012

Obrázek 9: Graf vývoje ČPK ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) 4.3.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů se řadí mezi nejvýznamnější ukazatele finanční analýzy. V této kapitole budu analyzovat ukazatele rentability, zadluţenosti, likvidity a aktivity společnosti XYZ, a.s. i konkurenční společnosti ALUCAST, s.r.o. Ukazatele rentability Analýza rentability v podstatě určuje výnosnost daných poloţek. Dávají do poměru zisk s určitými poloţkami rozvahy a výkazu zisku a ztrát. U rentability celkového vloţeného kapitálu se pouţívá kategorie zisku EBIT, tedy zisk před zdaněním a úroky. Pro určení ostatní rentability bývá pouţit zisk po zdanění neboli EAT. Tabulka 4: Ukazatele rentability společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Celková aktiva Vlastní kapitál Celkové trţby EBIT EAT Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita VK - ROE Rentabilita tržeb - ROS

2009

2010

2011

2012

2013

123 238 14 364 130 804 -54 448 -52 915 -44,18% -368,39% -40,45%

123 333 -4 581 138 234 -31 936 -31 936 -25,89% -23,10%

125 490 19 233 155 148 9 503 8 815 7,57% 45,83% 5,68%

122 332 26 797 134 274 8 252 7 564 6,75% 28,23% 5,63%

127 548 35 840 134 241 9 043 9 043 7,09% 25,23% 6,74%


52

V letech 2009 a 2010 se rentability pohybovaly v záporných hodnotách, coţ značí o ztrátách. V roce 2010 dokonce nelze určit rentabilitu vlastního kapitálu z důvodu enormně velké ztráty, která se kumulovala do vlastního kapitálu, který byl v tomto roce také záporný. Pak by rentabilita vlastního kapitálu byla extrémně vysoká a neodpovídala by skutečné problematické situaci podniku v tomto roce. Špatné výsledky v mnou sledovaných prvních dvou letech přikládám následkům finanční krize. Odbyt výrobků byl příliš nízký a ceny se musely sniţovat. V roce 2011 se společnost XYZ, a.s. vzpamatovala a nastal zvrat. Rentability aktiv a trţeb dosahovaly z důvodu vysokých trţeb optimálních hodnot. Rentabilita vlastního kapitálu dosahovala extrémně vysoké hodnoty díky ztrátám z předešlých let, které kumulovaly velikost vlastního kapitálu. Z analýzy lze pozorovat stále rostoucí charakter rentabilit, coţ je určitě pozitivním jevem. Zároveň tato situace dokazuje, ţe se podnik vzpamatoval ze svých ztrát a hospodářsky se stabilizoval. Tabulka 5: Ukazatele rentability ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Celková aktiva Vlastní kapitál Celkové trţby EBIT EAT Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita VK - ROE Rentabilita tržeb - ROS

2009 53 583 39 907 38 970 7 998 6 828 14,93% 17,11% 17,52%

2010 73 789 51 116 73 336 14 453 11 603 19,59% 22,70% 15,82%

2011 80 421 65 918 80 168 18 159 14 792 22,58% 22,44% 18,45%

2012 79 254 71 926 69 525 9 860 8 019 12,44% 11,15% 11,53%

Co se týče konkurenční firmy ALUCAST, s.r.o., dosahovala ve sledovaných letech výborných výsledků rentability. Byla tedy schopna dosahovat zisků i navzdory finanční krize. Dle analýzy rentability mohu říci, ţe podnik dokáţe vyuţít vloţených prostředků a efektivně hospodařit. Ukazatele zadluženosti Analýzou zadluţenosti se sleduje především výše rizika podniku, při dané struktuře vlastního kapitálu a cizích zdrojů.


53

Tabulka 6: Analýza zadluţenosti společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Celková aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje EBIT Nákladové úroky Celková zadluženost Koeficient samofinancování Míra zadluženosti Úrokové krytí

2009 123 238 14 364 108 874 -54 448 2 789 88,34% 11,66% 7,58 -19,52

2010 123 333 -4 581 127 529 -31 936 2 094 103,40% -3,71% -27,84 -15,25

2011 125 490 19 233 105 633 9 503 1 036 84,18% 15,33% 5,49 9,17

2012 122 332 26 797 95 535 8 252 812 78,09% 21,91% 3,57 10,16

2013 127 548 35 840 91 708 9 043 445 71,90% 28,10% 2,56 20,32

Celková zadluţenost dosahuje více neţ 75%, v roce 2010 dokonce kvůli zápornému vlastnímu kapitálu více jak 100%. V dalších letech má mírně klesající tendenci a v posledním sledovaném období klesla pod 75%. Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem celkové zadluţenosti a určuje dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost. Udává, do jaké míry je podnik schopen krýt své potřeby vlastními zdroji. Lze dle něj určit příznivost finanční situace. U společnosti XYZ, a.s. se ani v jednom roce nepohybuje nad hranicí 40%, coţ značí o nedostatečně velkém zisku. Do budoucna se však vzhledem k rostoucímu charakteru ukazatele předpokládá se pozitivní vývoj ukazatelů zadluţenosti. Míra zadluţenosti je důleţitým ukazatelem pro banky. Dle její hodnoty se rozhodují o poskytnutí úvěru. Zkoumá se především v časové řadě, zda má rostoucí či klesající charakter. Výsledek míry zadluţenosti je ve všech případech, kromě zkresleného roku 2010, vyšší neţ 2, coţ vypovídá o velmi rizikovém klientovi. Ukazatel úrokového krytí vypovídá o zajištěnosti placení úroků, tedy o schopnosti je splácet. Optimální výše je určena nad hranicí 2. Situaci v letech 2009 a 2010 lze zhodnotit jako velmi negativní. V roce 2009 má podnik extrémně vysokou míru zadluţenosti a dokonce záporné úrokové krytí. Pozitivní je, ţe úrokové krytí má rostoucí tendenci a jeho finanční situace se postupem času zlepšovala. Vývojový trend vypovídá o tom, ţe v budoucnu by podnik byl schopen unést další zadluţení. V roce 2013 klesla zadluţenost díky sníţení cizích zdrojů a růstu vlastního kapitálu. Také došlo ke změně financování, kdy byl splacen dlouhodobý úvěr a přijaty půjčky od mateřské společnosti.


54

Tabulka 7: Analýza zadluţenosti ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Celková aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje EBIT Nákladové úroky Celková zadluženost Koeficient samofinancování Míra zadluženosti Úrokové krytí

2009 53 583 39 907 13 676 7 998 618 25,52% 74,48% 0,34 12,94

2010 73 789 51 116 22 673 14 453 444 30,73% 69,27% 0,44 32,55

2011 80 421 65 918 14 503 18 159 473 18,03% 81,97% 0,22 38,39

2012 79 254 71 926 7 083 9 860 154 8,94% 90,75% 0,10 64,03

U společnosti ALUCAST, s.r.o. nastává téměř opačná situace. Podnik je málo zadluţený, jeho celková zadluţenost je téměř v kaţdém roce pod hranicí 30% a má stále klesající tendenci. Pouze v roce 2010 se zadluţenost vyzdvihla na nejvyšší, coţ se přisuzuje nepříznivé finanční situaci ve světě v roce 2009. Dle koeficientu samofinancování lze určit dlouhodobou finanční stabilitu a samostatnost. Podnik je schopen krýt své potřeby vlastními zdroji. Ve všech letech dosahuje mnohem vyšších hodnot, neţ hraničních 40%, coţ značí o tvorbě dostatečně velkého zisku. Není však efektivní, aby byly podnikové potřeby z tak velké části kryty vlastními zdroji, jelikoţ cizí zdroje jsou všeobecně levnější. Dle výsledků míry zadluţenosti by tento podnik byl vhodným klientem pro banky, ani v jednom roce totiţ nepřesahuje hranici 1. O této situaci vypovídá také ukazatel úrokového krytí, který je ve všech letech mnohonásobně vyšší neţ 2, coţ značí o schopnosti podniku splácet úroky. Při takto nízké míře zadluţenosti a tak extrémně vysokém úrokovém krytí by bylo vhodné další zadluţení podniku. Ukazatele likvidity Analýza likvidity uvádí, zda je podnik schopen dostat svým závazkům. Pro jednotlivé stupně likvidity jsou určeny doporučené hodnoty. U běţné likvidity je tato hodnota v rozmezí 1,5 aţ 2,5. Pohotová likvidita 1 aţ 1,5 a okamţitá likvidita pro Českou republiku 0,6 aţ 1,1. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí kritickou hodnotu likvidity 0,2.


55

Tabulka 8: Analýza likvidity společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Oběţná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Běžná likvidita - III. stupně Pohotová likvidita - II. stupně Okamžitá likvidita - I. stupně

2009 70 995 22 937 58 696 8 668 1,21 0,82 0,15

2010 66 652 27 484 82 583 10 046 0,81 0,47 0,12

2011 75 035 32 533 66 433 20 255 1,13 0,64 0,30

2012 76 432 29 455 62 935 26 467 1,21 0,75 0,42

2013 80 568 28 261 64 708 27 973 1,25 0,81 0,43

Společnost XYZ, a.s. nedosahuje doporučených hodnot ani v jednom stupni likvidity, přičemţ u okamţité likvidity v letech 2009 a 2010 dosahuje kritické hodnoty. Situace svědčí o tom, ţe podnik by nebyl schopen rychle splácet své krátkodobé závazky. Nejhůře dopadl rok 2010, kdy běţná likvidita dosahovala hodnoty pouhých 0,81. Tato situace je způsobena vysokými krátkodobými závazky k mateřské společnosti. Jedná se o půjčku, která nebude splacena do jednoho roku. Ve skutečnosti se tudíţ nejedná o krátkodobé závazky. Tato skutečnost velmi zkresluje výsledky ukazatelů likvidity. Tabulka 9: Analýza likvidity ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

Oběţná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Běžná likvidita - III. stupně Pohotová likvidita - II. stupně

20 467 3 548 12 956 8 180 1,58 1,31

31 105 4 127 21 488 8 520 1,45 1,26

27 154 7 639 12 393 5 117 2,19 1,57

27 236 7 010 5 364 8 559 5,08 3,77

Okamžitá likvidita - I. stupně

0,63

0,40

0,41

1,60

Ve společnosti ALUCAST, s.r.o. je situace mnohem příznivější. Svědčí o vysoké platební schopnosti podniku. Běţná i pohotová likvidita dosahuje v letech 2009 – 2011 ideálních hodnot. V roce 2012 jsou však příliš vysoké, coţ je negativní z důvodu nevyuţití zdrojů. Podnik by mohl vyuţít zdroje například k investici nebo inovaci. Co se týče nejpřísnějšího ukazatele likvidity – okamţité likvidity, podnik se pohyboval v doporučených hodnotách v roce 2009, uspokojujících výsledků však dosáhl i v letech 2010 a 2011. Rok 2012 opět svědčí o nevyuţití finančních prostředků.


56

Ukazatele aktivity Analýza aktivity pomáhá při řízení aktiv podniku pomocí výpočtu obratu a doby obratu. Vypovídá o tom, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy, respektive jak dlouho jsou v podnikových aktivech vázány finanční prostředky. Měří tedy schopnost podniku vyuţívat vloţené prostředky. Tabulka 10: Analýza aktivity společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Celková aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Celkové trţby Obrat aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2009

2010

2011

2012

2013

123 238 22 937 24 564 58 696 130 804 1,06 5,70 64,00 68,54 163,79

123 333 27 484 27 722 82 583 138 234 1,12 5,03 72,57 73,20 218,06

125 490 32 533 21 535 66 433 155 148 1,24 4,77 76,54 50,66 156,29

122 332 29 455 20 486 62 935 134 274 1,10 4,56 80,07 55,69 171,08

127 548 28 261 24 310 64 708 134 241 1,05 4,75 76,84 66,10 175,94

Obrat aktiv má doporučenou minimální hodnotu 1, čehoţ podnik dosahuje ve všech letech, kromě roku 2009. Efektivnost vyuţití veškerých aktiv ve firmě má rostoucí charakter, přičemţ přeměna zásob v hotovost má charakter lehce klesající. Doba obratu zásob představuje dobu, po kterou jsou oběţná aktiva vázána ve formě zásob. Ta se pohybuje v rozmezí 70 aţ 90 dní. Doba obratu pohledávek pak představuje dobu, po kterou musí podnik čekat na platby a doba obratu závazků představuje dobu, za kterou podnik uhradí své závazky. Obecně platí, ţe doba obratu závazků by měla být delší neţ doba obratu pohledávek, coţ je ve společnosti XYZ, a.s. splněno.


57

Tabulka 11: Analýza aktivity ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Celková aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Celkové trţby Obrat aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2009 53 583 3 548 8 739 12 956 38 970 0,73 10,98 33,23 81,85 121,35

2010 73 789 4 127 10 728 21 488 73 336 0,99 17,77 20,54 53,39 106,95

2011 80 421 7 639 14 367 12 393 80 168 1,00 10,49 34,78 65,41 56,42

2012 79 254 7 010 11 647 5 364 69 525 0,88 9,92 36,80 61,15 28,16

Obrat aktiv je ve všech sledovaných letech niţší neţ u společnosti XYZ, a.s. ALUCAST, s.r.o. tedy vyuţívá svých aktiv méně efektivně, neţ společnost XYZ, a.s. Zásoby zaznamenaly nejniţší obrat v roce 2012. Dále ve srovnání se společností XYZ, a.s. je patrné, ţe doba, po kterou jsou aktiva vázány v zásobách je v kaţdém roce 2x niţší. Co se týče doby obratu pohledávek a zásob, je zde dodrţena vyšší doba obratu závazků neţ pohledávek. Oproti společnosti XYZ, a.s. ji má však mnohokrát niţší. Další poměrové ukazatele Dle analýzy dalších poměrových ukazatelů lze analyzovat poloţky, které potřebujeme. Já pouţiji poměr osobních nákladů na přidanou hodnotu. Ve společnosti XYZ, a.s. se tento ukazatel počítá nejčastěji a měl by vyjít pod 72%. Dále určím průměrnou mzdu a přírůstek peněz před investicemi a bankovními výpomocemi. Tabulka 12: Analýza dalších poměrových ukazatelů společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Osobní náklady Přidaná hodnota Mzdové náklady Počet zaměstnanců KFM Zisk + 1/2 odpisů ON/PH Průměrná mzda Provozní CF

2009 47 151 22 725 35 483 157 8 668 -46 881 207% 18 834 -

2010 43 765 44 667 32 629 132 10 046 -26 796 97% 20 599 1 378

2011 46 415 67 578 34 489 136 20 255 13 712 68% 21 133 10 209

2012 44 920 61 013 33 373 131 26 467 11 345 73% 21 229 6 212

2013 44 830 62 236 33 322 129 27 973 13 004 72% 21 526 1 506


58

Přidaná hodnota do roku 2009 rostla, pak ale nastal markantní propad o téměř 30 mil. Kč. Ten byl způsoben poklesem obchodní marţe, výkonů, osobních nákladů i výkonové spotřeby. Z tohoto důvodu se osobní náklady na přidané hodnotě podílely z více neţ 200%. Od roku 2010 se však zase zvyšovala a od roku 2011 jiţ poměr osobních nákladů na přidanou hodnotu dosahoval poţadovaných hodnot. Ukazatel provozního CF, který společnost při finanční analýze vyuţívá, určuje přírůstek peněz, který společnost vydělá před investicemi a splátkami bankovních úvěrů. Tabulka 13: Analýza dalších poměrových ukazatelů ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Osobní náklady Přidaná hodnota Mzdové náklady Počet zaměstnanců KFM Zisk + 1/2 odpisů ON/PH Průměrná mzda Provozní CF

2009 14 383 21 343 10 845 56 8 180 7 708 67% 16 138 -

2010 25 552 43 366 18 779 64 8 520 12 924 58% 24 452 340

2011 28 335 47 767 20 466 78 5 117 16 241 59% 21 865 -3 403

2012 27 380 39 435 19 612 75 8 559 9 878 69% 21 791 3 442

Společnost ALUCAST, s.r.o. dosahovala ve všech pozorovaných letech poměr osobních nákladů na přidanou hodnotu niţší hodnotu, neţ 72%. Přírůstek peněz ve všech srovnatelných letech niţší, neţ u společnosti XYZ, a.s. 4.3.4 Analýza souhrnných ukazatelů Index IN05 Tento bankrotní a bonitní index je povaţován za nejvhodnější pro hodnocení českých podniků. Hodnotí finanční zdraví podniku a také vypovídá o tom, zda podnik tvoří pro vlastníky hodnotu, či nikoliv. Hodnotu tvoří, pokud index dosahuje vyššího čísla, neţ 1,6. Pokud dosahuje hodnot niţších neţ 0,9, hodnotu netvoří. Mezi hodnotami 0,9 – 1,6 se nachází v šedé zóně a nedá se konkrétně určit tvorba hodnoty.


59

Tabulka 14: Výpočet IN05 společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) Koef. 0,13 0,04 3,97 0,21 0,09

A/CZ EBIT/Nákladové úroky EBIT/A V/A OA/Krátkodobé CZ IN05

2009 0,15 -0,78 -1,75 0,24 0,11 -2,04

2010 0,13 -0,61 -1,03 0,24 0,07 -1,20

2011 0,15 0,37 0,30 0,27 0,10 1,19

2012 0,17 0,41 0,27 0,24 0,11 1,19

2013 0,18 0,81 0,28 0,23 0,11 1,62

Společnost XYZ, a.s. dosahovala v letech 2009 a 2010 záporné hodnoty indexu IN05. Nevytvářela tedy pro vlastníky hodnotu. Tato skutečnost byla způsobena vzniklou ztrátou pozorovaných let. Díky enormnímu zvýšení zisku v roce 2011 se hodnota indexu přehoupla na 1,19. Stále se sice v letech 2011 i 2012 podnik nacházel v šedé zóně, avšak v roce 2013 se dostal jiţ do fáze tvorby hodnoty pro vlastníky. Tabulka 15: Výpočet IN05 ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) Koef. 0,13 0,04 3,97 0,21 0,09

A/CZ EBIT/Nákladové úroky EBIT/A V/A OA/Krátkodobé CZ IN05

2009 0,51 0,52 0,59 0,19 0,14 1,95

2010 0,42 1,30 0,78 0,22 0,13 2,86

2011 0,72 1,54 0,90 0,23 0,19 3,58

2012 1,45 2,56 0,49 0,21 0,46 5,17

Společnost ALUCAST, s.r.o. vykazovala vysokých hodnot indexu. Ve všech sledovaných letech tvořila hodnotu pro vlastníky, jelikoţ dosahovala dobrých výsledků hospodaření. Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-skóre patří podobně jako index IN05 k souhrnným ukazatelům hodnocení finančního zdraví. Pokud je hodnota Z-skóre vyšší neţ 2,9, vypovídá o zdravé finanční situaci. Nachází-li se mezi hodnotami 1,2 – 2,9 nelze situaci přesně vyhradit. Pokud ale nabývá niţších hodnot, neţ 1,2, značí o finančních problémech.


60

Tabulka 16: Výpočet Altmanova Z-skóre spol. XYZ, a.s. (vlastní zpracování) Koef. 0,717 0,847 3,107 0,42 0,998

Pracovní kapitál/A EAT/A EBIT/A VK/CZ T/A Z-Skóre

2009 0,41 -0,36 -1,37 0,06 1,06 -0,21

2010 0,39 -0,22 -0,80 -0,02 1,12 0,47

2011 0,43 0,06 0,24 0,08 1,23 2,03

2012 0,45 0,05 0,21 0,12 1,10 1,92

2013 0,45 0,06 0,22 0,16 1,05 1,95

V letech 2009 a 2010 se situace opět kvůli vzniklým ztrátám jeví špatně. Značí o finančních problémech, které v těchto letech společnost opravdu měla. Od roku 2011 se však situace zlepšovala. Nikdy však nedosáhla vyšší hodnoty neţ 2,9 a od roku 2011 se nachází v šedé zóně. Tabulka 17: Výpočet Altmanova Z-skóre ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování) Koef. 0,717 0,847 3,107 0,42 0,998

Pracovní kapitál/A EAT/A EBIT/A VK/CZ T/A Z-Skóre

2009 0,27 0,11 0,46 1,23 0,73 2,80

2010 0,30 0,13 0,61 0,95 0,99 2,98

2011 0,24 0,16 0,70 1,91 0,99 4,00

2012 0,25 0,09 0,39 4,26 0,88 5,86

Dle analýzy Z-skóre společnost ALUCAST, s.r.o. neměla ve sledovaných letech finanční problémy. Od roku 2010 dosahuje vyšších hodnot neţ 2,9. Tato skutečnost značí o finanční prosperitě.

4.4 Výpočet EVA Pro výpočet pravého ekonomického modelu je třeba upravit některé účetní údaje. Tím se odstraní manipulovatelnost a ukazatel dosáhne přesnějších hodnot. Účetní hodnoty bývají nevhodné z důvodu orientace na potřeby věřitelů a krátkodobé výsledky.


61

4.4.1 NOA Aktivace položek chybějících v rozvaze Leasing Podnik vyuţívá pořízení majetku skrze leasing. Je tedy třeba upravit aktiva o hodnoty leasingu. Tabulka 18: Výdaje na leasing společnosti XYZ, a.s. (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Leasing

2009 8 524

2010 4 077

2011 1 498

2012 1 081

2013 32

Oceňovací rozdíl u dlouhodobého majetku Dále se aktivuje oceňovací rozdíl u dlouhodobého majetku. Během analyzovaného období však trţní ocenění movitého a nemovitého majetku nebylo prováděno. Není tudíţ potřeba s oceňovacím rozdílem kalkulovat. Náklady s dlouhodobými předpokládanými účinky Při úpravě majetkové struktury je třeba aktivovat náklady s dlouhodobými předpokládanými účinky, kam patří zejména výdaje vynaloţené na výzkum a vývoj, reklamu nebo vzdělávání pracovníků. Společnost tyto náklady nevykazuje, nemusím tedy o jejich výši upravovat operativní aktiva. Goodwill, tiché rezervy Pro určení NOA je také potřeba aktivovat hodnotu goodwillu a tichých rezerv. Společnost XYZ, a.s. však ţádnou hodnotu goodwill nevykazuje a hodnota rezerv je nulová. Z uvedených důvodů není potřeba tyto poloţky aktivovat. Vyloučení neoperativních aktiv Ne všechna aktiva uvedená v rozvaze souvisí s hlavní činností podniku. Ty jsou označovány jako neoperativní a je nutné je z rozvahy vyloučit. Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek nelze označit jako neoperativní v plné výši. Je nutné určit hranici, od které jde o strategickou rezervu, tudíţ o nadbytečnou hodnotu z hlediska provozu. K určení této hranice lze pouţít ukazatel okamţité likvidity. Dle doporučení je tato


62

hodnota nastavena ve výši 0,5. Vzhledem k tomu, ţe krátkodobé závazky obsahují z velké části půjčku od mateřské společnosti, je třeba tuto část eliminovat. Závazky totiţ nebudou splaceny do jednoho roku, tudíţ se nejedná o závazky krátkodobé. Vedení společnosti mi sdělilo, ţe výše krátkodobých závazků se od roku 2009 pohybuje na hodnotě 40 mil. Kč. Tato skutečnost ovlivní ukazatele likvidity. Společnost tedy ve skutečnosti drţí nadbytečné mnoţství peněz. Krátkodobý finanční majetek je tedy z aktiv potřeba vyloučit. Tabulka 19: Hodnota vyčleněného KFM (vlastní zpracování) (v tis. Kč)

2009 8 668

KFM

2010 10 046

2011 20 255

2012 26 467

2013 27 973

Dlouhodobý finanční majetek Společnost vyuţívá dlouhodobého finančního majetku ve formě ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů. Výdaje nejsou nutné k operativní činnosti podniku, mají portfoliový charakter a nevznikl za účelem propojení s jinými podniky se souvislostí s hlavní činností podniku. Je tedy nutné tento majetek vyloučit z operativních aktiv. Tabulka 20: Hodnota vyčleněného DFM (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DFM

2009 16

2010 16

2011 16

2012 16

2013 8 723

Nedokončené investice Ve společnosti XYZ, a.s. se neoperativní aktiva vyskytují ve formě nedokončených investic. Tyto investice budou vyloučené z aktiv skrze nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, protoţe tento majetek je obvykle potřebný k hlavní činnosti podniku. Nesmí se započítat do operativních aktiv, přestoţe se zatím nepodílí na výsledku hospodaření. Tabulka 21: Vyloučení nedokončených investic (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Nedokončený DHM Zálohy Nedokončené investice

2009 0 0 0

2010 0 0 0

2011 772 0 772

2012 0 2 380 2 380

Pasiva, která nenesou náklad Jedná se o neúročené cizí zdroje, které jsou vyčísleny v následující tabulce.

2013 210 114 324


63

Tabulka 22: Neúročené cizí zdroje (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Rezervy Krátkodobé závazky Nezpoplatněné dlouhodobé závazky Pasivní poloţky časového rozlišení Neúročené cizí zdroje

2009 0 58 696 0 0 58 696

2010 0 82 583 0 385 82 968

2011 0 66 433 0 624 67 057

2012 0 62 935 0 0 62 935

2013 0 64 708 27 000 0 91 708

Všechny výše uvedené změny se promítnou do majetkové struktury. V následující tabulce jsou dopady do dlouhodobého hmotného majetku vyčísleny. Hodnota aktiv je také značně ovlivněna neúročenými závazky, které celkovou sumu majetku sniţují. Tabulka 23: Úprava dlouhodobého hmotného majetku (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Dlouhodobý hmotný majetek Leasing DFM Nedokončené investice Upravený DHM

2009 48 059 8 524 16 0 56 567

2010 54 323 4 077 16 0 58 384

2011 49 257 1 498 16 772 49 967

2012 44 773 1 081 16 2 380 43 458

2013 36 864 32 8 723 324 27 849

Celkové dopady do majetkové struktury jsou provedeny v následující tabulce, kde jsou provedeny veškeré potřebné úpravy aktiv. Tabulka 24: Vymezení aktivní části rozvahy (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Upravený dlouhodobý hmotný majetek ČPK Zásoby Pohledávky Časové rozlišení Neúročené závazky NOA

2009 58 734 2 167 56 567 14 300 22 937 39 390 2 001 58 696 64 366

2010 59 816 1 432 58 384 -15 406 27 484 29 122 910 82 968 34 364

2011 50 723 756 49 967 8 404 32 533 22 247 426 67 057 38 872

2012 44 100 642 43 458 13 966 29 455 20 510 469 62 935 31 599

2013 29 018 1 169 27 849 16 084 28 261 24 334 224 64 708 17 129

4.4.2 NOPAT Pro určení ekonomické přidané hodnoty je třeba upravit hodnoty výsledku hospodaření. Je totiţ potřeba dodrţet rovnováhu mezi čistými operativními aktivy a operativním ziskem po


64

zdanění. Vzhledem k tomu, ţe k určení NOPAT je třeba počítat s hodnotami kapitálu na počátku období, dále budu pokračovat ve výpočtech za období 2010 – 2013. Úroky Do aktiv jiţ byly započítány náklady na leasing. Z tohoto důvodu je třeba počítat krom úroků z úvěru také s úroky na leasing. Jde o cizí kapitál, u kterého se předpokládá skutečnost, ţe úroky jsou jiţ započtené v hodnotě splátek. Získání hodnoty úroku zjistím vynásobením závazku na začátku období alternativní úrokovou mírou. Tabulka 25: Vývoj nákladových úroků (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Nákladové úroky - úvěry Leasing Odhadnutá úroková míra leasingu Nákladové úroky - leasing Nákladové úroky celkem

2010 2 094 4 077 15,89% 648 2 742

2011 1 036 1 498 4,55% 68 1 104

2012 812 1 081 2,77% 30 842

2013 445 32 2,60% 1 446

Vyloučení mimořádných položek Jedná se o poloţky, které se v budoucnu nebudou opakovat. V našem případě se jedná o trţby z prodeje dlouhodobého majetku. Od vedení společnosti mi bylo sděleno, ţe je potřeba vyloučit také změnu stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a dále 3,7 mil Kč z ostatních provozních nákladů ročně, kromě roku 2012, kdy tato poloţka činila méně neţ 3,7 mil. Kč a to 1,615 mil. Kč. Tabulka 26: Vyloučení mimořádných poloţek (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby z prodeje dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného majetku Prodej dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a OP v provozní oblasti Ostatní provozní náklady

2010 1 208 342 866

2011 728 153 575

2012 791 320 471

2013 451 22 429

2 729

-926

66

-1 647

3 700

3 700

1 615

3 700

Vliv změn vlastního kapitálu K dodrţení symetrie je třeba upravit NOPAT o změny vzešlé z výpočtu NOA. Je třeba vyloučit výnosy z dlouhodobého finančního majetku.


65

Tabulka 27: Vliv změn vlastního kapitálu na NOPAT (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Výnosy z DFM

2010

2011

2012

2013

3

0

0

0

Úprava daní Úprava daně je závěrečný krok ke zjištění NOPAT. Jejím vyčíslením se rozumí zjistit výši teoretické daně, která by byla zaplacena z operativního zisku. Tu získáme tak, ţe od splatné daně odečteme nebo přičteme daňovou povinnost z výnosů a daňové úpory z nákladů, o které se NOPAT liší od výsledku hospodaření za účetní období. Tabulka 28: Úprava VH za běţnou činnost (vlastní zpracování) (v tis. Kč)

2010

2011

2012

2013

VH za běţnou činnost (+) Nákladové úroky (+) Změna stavu rezerv a OP v prov. obl. (+) Ostatní provozní náklady (-) Prodej dlouhodobého majetku (-) Výnosy z dlouhodobého fin. majetku

-31 936 2 742 2 729 3 700 866 3

8 815 1 101 -926 3 700 575 0

7 564 846 66 1 615 471 0

9 043 446 -1 647 3 700 429 0

Upravený VH za běžnou činnost

-23 634

12 115

9 620

11 113

V následující tabulce je proveden výpočet jednotlivých NOPAT v letech 2010 – 2013. Vzhledem k ztrátám společnosti v letech 2009 a 2010, nelze počítat s původně placenou daní. Ta byla od roku 2009 stanovena jako odloţená daňová pohledávka, která se v dalších letech postupně rozpouštěla. Tabulka 29: Vymezení NOPAT (vlastní zpracování) (v tis. Kč) VH za běţnou činnost Upravený VH za běţnou činnost Rozdíl VH Sazba daně z příjmu Dodatečně vypočtená daň NOPAT

2010 -31 936 -23 634 8 302 19% 1 577 -25 212

2011 8 815 12 115 3 300 19% 627 11 488

2012 7 564 9 620 2 056 19% 391 9 229

2013 9 043 11 113 2 070 19% 393 10 720


66

4.4.3 WACC K dokončení výpočtu ekonomické přidané hodnoty je třeba vyčíslit náklady k jednotlivým druhům kapitálu, které společnost XYZ, a.s. vyuţila ve sledovaných letech ke své činnosti. Náklady na cizí kapitál Leasing Pro kalkulaci nákladů je k určení úrokové sazby nejvhodnější alternativní způsob výpočtu zaloţený na trţních datech. Nejprve je třeba zjistit hodnotu bezrizikové úrokové míry, ke které se bude připočítávat riziková přiráţka na základě ratingu společnosti, odvozeného od ukazatele úrokového krytí. Hodnotu lze zjistit na webovém portálu Damodaran.com. Také je zapotřebí brát v potaz vliv daňového štítu. Tabulka 30: Výpočet nákladů na leasing (vlastní zpracování) Bezriziková úroková míra Úrokové krytí Rating Riziková přiráţka Odhadnutá úroková sazba Sazba daně z příjmu Náklady na leasing

2009 3,98% -19,52 D 12,00% 15,98% 20% 12,78%

2010 3,89% -15,25 D 12,00% 15,89% 19% 12,87%

2011 3,70% 9,17 A+ 0,85% 4,55% 19% 3,69%

2012 1,92% 10,16 A+ 0,85% 2,77% 19% 2,24%

2013 2,20% 20,32 AAA 0,40% 2,60% 19% 2,11%

Bankovní úvěry Společnost mi poskytla přesný údaj úročení bankovního úvěru. Sazba je kaţdoročně určena jako 1M PRIBOR s přičtením přiráţky 1,46%. Podobně jako u leasingu je nutné neopomenout působení daňového štítu. Tabulka 31: Výpočet nákladů na bankovní úvěr (vlastní zpracování)

1M PRIBOR + 1,46% Sazba daně z příjmu Náklady na bankovní úvěr

2009 3,39% 20% 2,71%

2010 2,55% 19% 2,07%

2011 2,43% 19% 1,97%

2012 2,21% 19% 1,79%

2013 1,77% 19% 1,43%

Průměrné náklady cizího kapitálu Nyní jsou známy veškeré informace potřebné k výpočtu nákladů na dluh. Průměrné náklady zjistím pomocí váţeného aritmetického průměru.


67

Tabulka 32: Průměrné náklady dluhu (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Bankovní úvěry (počátek roku) Leasing (počátek roku) Náklady na bankovní úvěry Náklady na leasing Průměrné náklady na cizí kapitál Nck

2010 50 178 8 524 2,07% 12,87% 3,63%

2011 44 946 4 077 1,97% 3,69% 2,10%

2012 39 200 1 498 1,79% 2,24% 1,82%

2013 32 600 1 081 1,43% 2,11% 1,46%

Náklady na vlastní kapitál Existuje spousta metod určení nákladů na vlastní kapitál. Osobně k vyčíslení těchto nákladů vyuţiji tři techniky, které na konci pomocí váţeného aritmetického průměru určí výslednou sazbu nákladů na vlastní kapitál. Stavebnicová metoda Tento model vyuţívá informace zveřejněné na MPO ČR. Jeho základem je bezriziková sazba, ke které se postupně přičítají přiráţky za finanční stabilitu, podnikatelské riziko, likvidnost a finanční strukturu. Vzhledem k tomu, ţe doposud nejsou zveřejněny sazby za rok 2013 a vedení společnosti po mě poţadovalo výpočet ekonomické přidané hodnoty včetně tohoto roku, domluvili jsme se, ţe v práci pouţiji úrokové sazby na stejné úrovni roku předešlého. Tabulka 33: Stavebnicová metoda (vlastní zpracování) Bezriziková úroková míra Riziková přiráţka za niţší likvidnost akcie Riziková přiráţka za obchodní riziko Riziková přiráţka za finanční stabilitu Riziková přiráţka za finanční strukturu Náklady na vlastní kapitál

2010 3,89% 2,56% 4,18% 2,93% 1,08% 14,64%

2011 3,51% 1,07% 4,01% 3,18% 1,26% 13,03%

2012 2,31% 1,06% 4,37% 2,67% 1,51% 11,92%

2013 2,31% 1,06% 4,37% 2,67% 1,51% 11,92%

Odvození z nákladů na cizí kapitál U určování nákladů na vlastní kapitál touto metodou se vychází z poznatku, ţe náklady na vlastní kapitál jsou vyšší neţ náklady na kapitál cizí. K nákladům na cizí kapitál se obvykle přičítá několik procentuálních bodů, doporučuje se pouţít přiráţku 2-3%. Pouţiji tedy přiráţku 2,5%.


68

Tabulka 34: Odvození z nákladů na cizí kapitál (vlastní zpracování) 2010 3,63% 2,50% 6,13%

Průměrné náklady na cizí kapitál Nck Přiráţka Náklady na vlastní kapitál

2011 2,10% 2,50% 4,60%

2012 1,82% 2,50% 4,32%

2013 1,46% 2,50% 3,96%

Odvození z rentability hlavního konkurenta – ALUCAST, s.r.o. Dalším moţným způsobem, jak určit náklady na vlastní kapitál, je odvození od rentability. Největší konkurence společnosti je ALUCAST, s.r.o. Odvození nákladů tedy lze provézt dle rentability této konkurence. Tabulka 35: Odvození z rentability ALUCAST, s.r.o. (vlastní zpracování)

Rentabilita ALUCAST Náklady na vlastní kapitál

2010 22,7% 22,7%

2011 22,44% 22,44%

2012 11,15% 11,15%

2013 11,15% 11,15%

Odvození z průměrné rentability odvětví Dále lze náklady na vlastní kapitál odvodit od průměrné rentability v odvětví. Její výhodou je dostupnost dat, nevýhodou je regulace účetních hodnot na hodnoty trţní. To je ovšem problematické. Budeme vycházet z účetních hodnot dostupných na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Tabulka 36: Odvození z průměrné rentability v odvětví (vlastní zpracování) Rentabilita v odvětví Náklady na vlastní kapitál

2010 8,19% 8,19%

2011 6,73% 6,73%

2012 7,98% 7,98%

2013 7,98% 7,98%

Průměrné náklady na vlastní kapitál Výše jsem určila procento nákladů na vlastní kapitál pomocí tří moţných technik. Nyní je třeba určit výslednou sazbu, se kterou budu dále pokračovat ve výpočtech. Nejvyšší váha je přiřazena nákladům z rentability konkurence, dále stavebnicové metodě a metodě odvození od průměrné rentability odvětví. Nejniţší váha pak připadá nákladům odvozeným z nákladů cizího kapitálu.


69

Tabulka 37: Určení průměrných nákladů na vlastní kapitál (vlastní zpracování)

Rentabilita konkurence Stavebnicová metoda Rentabilita odvětví Odvození z nákladů na cizí kapitál Průměrné náklady na vlastní kapitál

Váha 0,4 0,3 0,2 0,1 1

2010 2011 2012 2013 22,7% 22,44% 11,15% 11,15% 14,64% 13,03% 11,92% 11,92% 8,19% 6,73% 7,98% 7,98% 6,13% 4,60% 4,32% 3,96% 15,72% 14,69% 10,06% 10,03%

Výpočet WACC Výpočet váţených průměrných nákladů celkového podnikového kapitálu lze definovat jako váţený aritmetický průměr nákladů na jednotlivé druhy kapitálu. V předešlé kapitole, při určení NOPAT, jsem vycházela z hodnot na počátku účetního období. Nyní bude toto pravidlo zachováno a taktéţ budu vycházet ze stavu struktury kapitálu k počátku hodnoceného období. Tabulka 38: Výpočet WACC (vlastní zpracování) Náklady na cizí kapitál Nck Náklady na vlastní kapitál Nvk CK / C (poč. období) VK / C (poč. období) WACC

2010 3,63% 15,72% 88,34% 11,66% 5,04%

2011 2,10% 14,69% 103,40% -3,71% -

2012 1,82% 10,06% 84,18% 15,33% 3,07%

2013 1,46% 10,03% 78,09% 21,91% 3,33%

V roce 2011 nelze určit váţené průměrné náklady, coţ je dáno tím, ţe vlastní kapitál na počátku roku 2011 dosáhl záporných hodnot. Podíl cizích zdrojů na celkovém kapitálu byl zaznamenán ve výši 103,4% a průměrné náklady na kapitál by v tomto roce činily pouhých 1,62%, coţ by neodpovídalo realitě. Z vypočítaných hodnot je zřejmé, ţe podnik je schopný pracovat s poměrně nízkými náklady na kapitál. Tato skutečnost je pozitivní hlavně z hlediska tvorby hodnoty pro vlastníky. 4.4.4 Výpočet EVA Po určení všech neznámých, které byly vypočteny v předchozích kapitolách, zbývá dopočítat hodnotu EVA v letech 2010 – 2013. Hodnotu za rok 2011 určit nelze, jelikoţ v tomto roce nebylo moţné určit váţené průměrné náklady na kapitál.


70

Tabulka 39: Výpočet EVA (vlastní zpracování) (v tis. Kč) NOA (poč. období) NOPAT WACC EVA

2010 64 366 -25 212 5,04% -28 458

2011 34 364 11 488 -

2012 38 872 9 229 3,07% 8 035

2013 31 599 10 720 3,33% 9 666

Z výsledků ekonomické přidané hodnoty vyplývá, ţe společnost od roku 2012 tvořila hodnotu pro vlastníky. V roce předchozím dosahoval vlastní kapitál záporných hodnot, z tohoto důvodu nebylo moţné určit váţené průměrné náklady na kapitál. Je však zřejmé, ţe v tomto roce hodnotu taktéţ netvořila. V roce 2010 dosahovala EVA záporných hodnot, coţ je dáno jiţ zmiňovanými ztrátami v prvních dvou letech analyzování.

4.5 Závěrečné zhodnocení hospodaření společnosti XYZ, a.s. Finanční analýza byla zpracovávána v letech 2009 – 2013. Byla analyzována aktivita, likvidita, zadluţenost, rentabilita a byly provedeny také analýzy rozdílových ukazatelů, absolutních ukazatelů a souhrnných ukazatelů. Společně s analýzou společnosti XYZ, a.s. jsem analyzovala hlavní konkurenční firmu ALUCAST, s.r.o. za účelem srovnání dílčích výsledků. Společnost byla hluboce zasaţena ekonomickou krizí, která se projevila hlavně v letech 2009 a 2010. V těchto letech společnost vykazovala ztrátu. Rok 2009 nelze hodnotit jako úspěšný zvláště v oblasti prodeje odlitků, kde došlo k významnému poklesu objednávek. Z prvních dvaceti největších odběratelů neudrţelo svou pozici 50% společností. Pokles poptávky zasáhl i výrobu forem na vstřikování plastů a odlévání kovů. Konkurence se opět zvýšila a tlak na ceny byl v průběhu roku stále vyšší. Celá řada firem byla ochotna nabízet ceny pod úrovní obvyklých výrobních nákladů. Obdobná situace přetrvávala i v první polovině roku 2010. Ve druhé polovině roku došlo k oţivení, nárůstu poptávek jak po odlitcích, tak po formách pro vstřikování plastu a od září se společnost pohybovala v kladném výsledku hospodaření. Stabilizace veškerých procesů společnosti, nárůst poptávek po stávající výrobě a realizace nových projektů dává pro rok 2011 stabilní půdu. V následujících třech letech společnost dosáhla dobrých ekonomických výsledků. Došlo k výraznému nárůstu poptávky a stabilizaci všech procesů. Největším problémem společnosti je její zadluţení. V roce 2010 byla celková zadluţenost díky záporné hodnotě vlastního kapitálu dokonce vyšší neţ 100%. Ve všech sledovaných


71

letech je vyšší neţ 75%, avšak její tendence je klesající. Koeficient samofinancování vypovídá o nedostatečně velkém tvořeném zisku a dle míry zadluţenosti se jedná o velmi rizikový podnik. Pozitivní skutečností je, ţe se vývoj zadluţenosti rok od roku zlepšuje. Dle nízkých hodnot čistého pracovního kapitálu lze odvodit, ţe společnost by se mohla dostat do finančních problémů. Tímto jsou ovlivněny i ukazatele likvidity. Dosahuje nízkých hodnot celkové a pohotové likvidity, čímţ se pouze potvrzuje, ţe by se společnost mohla dostat do problémů s platební schopností. Dle vedení společnosti má však analýza likvidity pouze vypovídající schopnost. Velká část krátkodobých závazků je tvořena půjčkou od mateřské společnosti. Nejedná se tudíţ o závazky, které se do jednoho roku splatí. Z této skutečnosti tedy vyplývá, ţe společnost reálně drţí velkou část peněţních prostředků, je to však její povinností vůči mateřské společnosti. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o výrobní společnost, největší poměr oběţného majetku představují zásoby. V nedokončené výrobě a hotových výrobcích se váţe příliš mnoho prostředků. Analýzou souhrnných ukazatelů se potvrdila špatná situace v letech 2009 a 2010, kdy společnost dle indexu IN05 a Altmanova Z-skóre netvořila hodnotu. Tato hodnota je ovlivněna především vysokou zadluţeností a ztrátám. Hodnota se však od roku 2011 zlepšovala a v roce 2013 jiţ byly splaceny úvěry, a to bezplatnou půjčkou od mateřské společnosti. Celkovým problémem finanční analýzy je vysoká kolísavost finančních ukazatelů, coţ je způsobeno hlavně ztrátou v prvních dvou sledovaných letech. Celkově však lze situaci zhodnotit pozitivně z hlediska toho, ţe se společnost od roku 2011 postavila na nohy, a od tohoto roku, se ukazatele finanční analýzy zlepšují. V roce 2013 došlo k investici do pořízení 5-osého CNC stroje, coţ se na výsledcích projevilo velmi pozitivně – stroj sniţuje náklady na výrobu a externí kooperace, dodací lhůtu a zvyšuje výrobní kapacitu a kvalitu forem. Dále došlo ke změně financování a tím pádem i k razantnímu zlepšení ukazatelů zadluţenosti. Ve srovnání hospodaření s konkurenční společností ALUCAST, s.r.o. si však vede ve všech analýzách hůře. To je dáno naprosto odlišnou finanční strukturou. Vzhledem k nedostatkům finanční analýzy, které jsou představovány především vypovídací schopnost účetních výkazů vedených v historických cenách a nezohledňující vliv inflace, provedla jsem také výpočet jednoho z moderních ukazatelů. Výkazy jsem v tomto případě upravila a tím pádem jiţ nezkresloval výsledek hospodaření. Z výsledků EVA vyplývá, ţe společnost tvořila hodnotu pro vlastníky aţ od roku 2012. V předchozích letech společnost hodnotu netvořila.


5

72

EKONOMICKÁ PREDIKCE A ANALÝZA OKOLÍ PODNIKU

5.1 Analýza a prognóza vývoje ekonomiky Pro sestavení finančního plánu je důleţité znát prognózu vývoje ekonomiky. Vzhledem k vysokému poměru vývozu do zahraničí, je nutné sledovat nejen vývoj České republiky, ale i zemí, do kterých společnost své výrobky vyváţí. Největší podíl na exportu má Německo a dále USA. Z tohoto důvodu je nutné analyzovat situaci v České republice, Německa, Evropské unii a USA. Budu se věnovat analýze vybraných makroekonomických ukazatelů v těchto zemích. 5.1.1 Česká republika Vývoj HDP Podle dat českého statistického úřadu se reálný HDP ve 3. čtvrtletí 2013 mezičtvrtletně zvýšil o 0,2 %, v meziročním srovnání však ještě klesal. Oţivování ekonomické aktivity pokračovalo i na konci roku, přesto se za celý rok 2013 HDP pravděpodobně sníţilo o 1,4%. Tento propad odborníci přikládají propadu investic do fixního kapitálu. V roce 2014 se předpokládá nárůst o 1,4% a to při kladném příspěvku domácí poptávky i zahraničního obchodu. Rok 2015 by pak mohl přinést nárůst HDP o 2%. Tabulka 40: Vývoj HDP (mfcr.cz, 2014) 2013 2014 2015 2016 2017 odhad predikce predikce výhled výhled v mld. Kč 3 635 3 471 3 557 3 622 3 585 3 536 3 585 3 656 3 744 3 835 v% 3,1% -4,5% 2,5% 1,8% -1,0% -1,4% 1,4% 2,0% 2,4% 2,5%

HDP

2008

2009

2010

2011

2012

Obrázek 10: Graf vývoje HDP (mfcr.cz, 2014)


73

Inflace Navzdory oslabení koruny vlivem devizových intervencí ČNB by se rok 2014 měl vyznačovat velmi nízkou inflací. Na rozdíl od předchozích let by totiž během celého letošního roku měly administrativní vlivy (zejména pokles cen elektřiny) působit protiinflačně. Míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 1,0 %. V roce 2015 by se růst spotřebitelských cen mohl v souvislosti s oživením ekonomiky a zpožděným působením oslabené koruny zrychlit na 2,4 %. (mfcr.cz, Makroekonomická predikce 2014) Tabulka 41: Vývoj inflace (mfcr.cz, 2014) Inflace ceny v%

2008 2009 2010 2011 2012

2013 2014 2015 2016 2017 odhad predikce predikce výhled výhled

112,1 113,3 115,0 117,2 121,0 122,8 6,3% 1,0% 1,5% 1,9% 3,3% 1,4%

124,0 1,0%

126,9 2,4%

128,1 0,9%

130,6 2,0%

Obrázek 11: Graf vývoje inflace (mfcr.cz, 2014) V regulovaných cenách bude hrát největší roli sníţení ceny elektřiny. Ta se na počátku roku 2014 sníţila. Dalším významným proinflačním faktorem, který se také nejvíce podílí na zvýšení predikce průměrné míry inflace v roce 2014, je oslabení koruny dané devizovými intervencemi ČNB. Předpokládané meziroční oslabení koruny o 4,7 % proti euru a 3,1 % proti americkému dolaru představuje poměrně citelný proinflační impuls. Působení nákladů práce a ceny ropy na inflaci v roce 2015 je podobné jako v roku 2014. Se zpoţděním by na inflaci v roce 2015 ještě měla působit oslabená koruna. Pokračující růst české ekonomiky a s tím související uzavírání produkční mezery by však jiţ mohly eliminovat protiinflační působení domácí ekonomiky. V roce 2015 by tak průměrná míra inflace měla dosáhnout 2,4 %. Výhled na roky 2016 a 2017 vychází z platného stavu legislativy, coţ se ve výhledu inflace odráţí zejména dopadem změn nepřímých daní.


74

Nezaměstnanost Ve srovnání s Evropskou unií je míra nezaměstnanost v ČR jedna z nejniţších. Na druhou stranu však v roce 2013 počet uchazečů o zaměstnání dosáhl nejvyšší úrovně v historii ČR. Další nárůst lze předpokládat i v roce 2014. Registrovaná nezaměstnanost v současné situaci vyjadřuje stále silnou motivaci jakéhokoliv přivýdělku, přičemţ registrace na úřadech práce je také podmínkou k přiznání řady sociálních benefitů. Částečný přivýdělek je přitom podle současné legislativy při registrované formě nezaměstnanosti podporován či aspoň tolerován, coţ se projevuje ve stagnaci či mírném poklesu míry nezaměstnanosti. Tabulka 42: Vývoj nezaměstnanosti (mfcr.cz, 2014) Nezaměstnanost

2008 2009 2010 2011 2012 2013

2014

2015

2016

2017

odhad predikce predikce výhled výhled

v tis. os.

230

352

384

351

367

370

v%

4,4% 6,7% 7,3% 6,7% 7,0% 7,0%

369

366

346

320

7,0%

6,9%

6,5%

6,1%

Obrázek 12: Graf vývoje nezaměstnanosti (mfcr.cz, 2014) Registrovaná nezaměstnanost v roce 2013 potvrdila růstovou tendenci. Vzhledem k délce trvání a hloubce recese nárůst nezaměstnanosti nebyl tak dramatický, v ČR se však pohybuje na úrovni historického maxima. V letošním roce se očekává zvyšování počtu odpracovaných hodin na zaměstnance. To by se mělo promítnout do mírného zvýšení míry nezaměstnanosti. Měnové kurzy EUR/CZK Česká národní banka stále čeká na efekty intervencí. Je zainteresovaná spíše na dopady na domácí poptávku skrze rychlejší investice, nabírání nových pracovníků a růst mezd, neţ na


75

okamţitý nárůst dovozních cen. Další oslabení intervenčního kurzu se povaţuje za málo pravděpodobné. Centrální banka spíše upřednostní benefity plynoucí z dlouhodobé stability kurzu. Existuje však moţnost hrozby slabšího kurzu 27,00 EUR/CZK. Během reţimu intervencí proti koruně se však očekává nízká volatilita kurzu. Pokud ale trhy začnou spekulovat na opuštění intervenčního reţimu, ČNB bude tlačena do vyšších objemů intervencí. V tom případě by se trh zahltil korunovou likviditou a forwardový kurz EUR/CZK by se mohl dostat pod spotový, výrazně pod 27,00 EUR/CZK. Další otázkou je, jak bude vypadat exit z intervenčního reţimu a jak by mohla koruna posílit. (ČSOB, Výhled měny EUR/CZK, 2014) Tabulka 43: Efekty intervencí (ČSOB, Výhled měny EUR/CZK, 2014) EUR/CZK průměr konec období

Q1 2014 27,45 27,40

Q2 2014 27,50 27,20

Q3 Q4 2014 2014 2014 27,30 27,00 27,31 27,20 27,00 27,00

Q1 2015 27,00 27,00

Q2 Q3 Q4 2015 2015 2015 2015 26,50 26,10 25,90 26,38 26,10 25,90 25,80 25,80

Obrázek 13: Kurz EUR/CZK, fundamentální pásmo a odhady ČSOB (ČSOB, Výhled měny EUR/CZK, 2014) Úrokové sazby Na počátku roku 2012 byly v platnosti úrokové sazby, které ČNB nastavila v roce 2010. Po více neţ dvou letech platnosti těchto sazeb, došlo k postupnému sniţování. Základní úrokové sazby byly sníţeny hned třikrát v průběhu necelých šesti měsíců. V případě všech tří sazeb se jedná o jejich historická minima. Cílem tohoto opatření je podpořit českou ekonomiku, která se jiţ více neţ rok nachází v recesi. Česká národní banka se snaţí prostřednictvím nízkých centrálních úrokových sazeb, zejména prostřednictvím nízké dvoutýdenní


76

repo-sazby, která je vzhledem k vysoké likviditě českého bankovního sektoru vcelku účinným nástrojem, zvýšit mnoţství peněz v oběhu a sníţit tak cenu peněz. (Banky.cz, úrokové sazby ČNB, 2013) Tabulka 44: Vývoj úrokových sazeb (Banky.cz, 2013) Platnost od 7.5.2010 29.6.2012 1.10.2012 2.11.2012

2T repo - sazba 0,75 0,5 0,25 0,05

Diskontní sazba 0,25 0,25 0,1 0,05

Lombardní sazba 1,75 1,5 0,75 0,25

3M PRIBOR Dle ČNB se 3 měsíční úrokové sazby na mezibankovním trhu budou v roce 2014 pohybovat ve výši 0,4% a v roce 2015 se předpokládá nárůst na 1,1%. (ČNB, 2014)

Obrázek 14: Graf vývoje sazby PRIBOR (ČNB, 2014) Ceny energií Dle predikce na základě trendů a geopolitické situace by měla cena ropy stále růst. Očekávaný růst energií je uveden v následující tabulce. Tabulka 45: Očekávaný vývoj cen energie (AF – CityPlan, 2014)

Energie

2014 0,96%

2015 1,38%

2016 1,37%

2017 1,01%

2018 0,50%


77

Obrázek 15: Graf vývoje ceny ropy (AF – CityPlan, 2014) Rizika prognózy Největším negativním rizikem české ekonomiky je její zamrzlost po 5 letém období střídání recese a stagnace. Na druhou stranu výsledky zkoumaných indikátorů naznačují značné zlepšení ve většině zkoumaných segmentů, kromě stavebnictví. Zvýšení nejistoty prognóz také ovlivňuje nedávné rozhodnuté ČNB o vyuţití měnového kurzu jako dalšího nástroje monetární politiky, jelikoţ podstatně změnilo nastavené celé hospodářské politiky. 5.1.2 Německo

Obrázek 16: Graf vývoje HDP a inflace v Německu (ČNB, 2014)


78

HDP Odhad HDP Německa se pohybuje ve výši 1,8% růstu, v roce 2015 se dokonce předpokládá zrychlení hospodářského růstu na 2%. Tabulka 46: Vývoj HDP Německa (businessinfo.cz, 2013) HDP

2005 0,7%

2006 2007 2008 3,7% 3,3% 1,1%

2009 -5,1%

2010 2011 2012 2013 2014 2015 4,2% 3,0% 0,7% 0,5% 1,8% 2,0%

Krize v Německu začala dříve neţ v ČR. Pokles HDP lze zaznamenat jiţ ve 2. Čtvrtletí roku 2009, přičemţ v ČR aţ ve 4. čtvrtletí. V Německu pak také dříve skončila. Oproti ČR, kdy HDP vzrostlo ve 3. čtvrtletí roku 2009, v Německu došlo k růstu jiţ ve 2. čtvrtletí. Německo přijalo dva konjunkturní balíčky (Konjunkturpaket I. a II) s cílem zmírnit dopad hospodářské krize na ekonomiku. Tato revitalizace průmyslu měla pozitivní dopad i na český průmysl. Německo je hlavním obchodním partnerem ČR. I přes pokles exportu do Německa je provázanost i závislost průmyslu a průmyslové produkce patrná. Vzhledem k úzké hospodářské spolupráci je vývoj Německa pro ČR významný. Přestoţe v eurozóně panoval hospodářský pokles, Německo vykázalo i v roce 2012 růst. Dobré zprávy o hospodářském vývoji Německa jsou jedním z faktorů, které mohou mít příznivý vliv na prognózy vývoje stavu české ekonomiky a jejího postupného oţivování. Přestoţe v Německu byl růst intenzivnější, je jisté, ţe v obou ekonomikách dochází k vývoji makroekonomických veličin pozitivním směrem. (Businessinfo.cz, 2013) Inflace Inflace se v únoru letošního roku mírně sníţila na 1,2%. Růst cen zpomalují hlavně ceny energií, které se propadly o 2,7%. (ČNB, 2014) Tabulka 47: Vývoj inflace Německa (ČNB, 2014)

inflace

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1,5%

1,5%

2,3%

2,6%

0,4%

1,1%

2,3%

2,0%

1,5%

1,5%

1,9%

5.1.3 Eurozóna Česká národní banka ve svém globálním ekonomickém výhledu zveřejnila následující predikce HDP, inflace a úrokových sazeb eurozóny.


79

Obrázek 17: Graf vývoje HDP, inflace a úrokových sazeb (ČNB, 2014) Mezičtvrtletní růst HDP v eurozóně podle druhého odhadu Eurostatu v posledním čtvrtletí 2013 vzrostl na 0,3 % a byl taţen čistými vývozy, fixními investicemi a soukromou spotřebou. Naopak tvorba zásob a spotřeba vlády k růstu přispěly záporně. Celkově v roce 2013 HDP v eurozóně poklesl o 0,5 %. Předstihové ukazatele z výrobního sektoru naznačují pokračující oţivení i na začátku roku 2014, i přes mírný lednový pokles průmyslové produkce. Pokračující oţivení hospodářské aktivity se ale zatím neodrazilo ve vývoji na trhu práce a nezaměstnanost setrvala v lednu jiţ čtvrtý měsíc v řadě na 12 %. Výhled hospodářského růstu eurozóny pro rok 2014 byl revidován mírně směrem nahoru v případě březnového CF a nové předpovědi ECB. ECB navíc zveřejnila o rok prodlouţený horizont předpovědi, podle které by měl růst HDP eurozóny v roce 2016 zrychlit na 1,8 %. Inflace se v eurozóně i nadále drţela na nízkých hodnotách. Podle rychlého odhadu Eurostatu se v únoru podobně jako v předchozích dvou měsících pohybovala na 0,8 %. Bez započtení cen energií, potravin a alkoholu ale vzrostla oproti lednové hodnotě na 1%. Inflace by v eurozóně měla zůstat utlumená i v následujících měsících. V tomto roce by se měla pohybovat kolem 1 %, v příštím roce by pak měla zrychlit na úroveň kolem 1,3 %. ECB očekává nízkou inflaci i v roce 2016, a to na úrovni 1,5%. ECB ponechala nastavení měnové politiky beze změny. Rizika prognózy Ve vnějším prostředí české ekonomiky lze předpokládat pozitivní riziko, ţe světová ekonomika oproti předpokladům centrálního scénáře poroste rychleji. V globálním měřítku zůstane eurozóna nejpomaleji rostoucím regionem. Oţivení exportně orientovaných ekonomik Německa a některých dalších hlavních obchodních partnerů České republiky bude silnější. Na druhé straně existuje negativní riziko, které vyplývá ze stále nevyřešené krize


80

eurozóny. Makroekonomické indikátory a vývoj na trzích státních dluhopisů naznačují zklidnění situace, v postiţených zemích eurozóny však přetrvává vysoká úroveň dluhu, nejasná situace ohledně kvality aktiv finančního sektoru a vysoká míra nezaměstnanosti. 5.1.4 USA V globálním ekonomickém výhledu ČNB byla zveřejněna následující predikce HDP, inflace a úrokových sazeb USA.

Obrázek 18: Graf vývoje HDP, inflace a úrokových sazeb USA (ČNB, 2014) Hospodářský růst Spojených států dosáhl v loňském roce 1,9 %. V letošním roce by měl růst podle sledovaných předpovědí dále zrychlit k 3 % a mírné zrychlení růstu je očekáváno i v roce 2015. Celkově je pro letošní rok v souladu s vývojem HDP očekáváno zrychlení tempa růstu průmyslové produkce. Oţivování ekonomické aktivity probíhá při pokračující utlumené inflaci 1,6 %. Březnový CF zvýšil výhled inflace spotřebitelských cen pro roky 2014 i 2015. Inflace by však neměla přesáhnout 2% úroveň. V souladu se zpřísňováním měnové politiky Fedu (sníţení měsíčních nákupů dluhopisů o 20 mld. USD) je podle CF očekáváno posílení dolaru vůči euru v ročním horizontu ze současné slabé úrovně 1,39 na 1,30 USD/EUR. Aktuální slabá úroveň dolaru koresponduje spíše s kroky ECB, která v březnu nepřistoupila k uvolnění měnové politiky přes velmi nízký výhled inflace. Výhled ukazuje na setrvání úrokových sazeb na rekordně nízkých úrovních během letošního roku a následný růst v roce 2015. Desetileté výnosy by měly v souvislosti s ukončováním kvantitativního uvolňování v ročním horizontu vzrůst na úroveň 3,5 %. (ČNB, 2014)

5.2 Charakteristika odvětví Společnost se řadí do sekce C – zpracovatelský průmysl. Lze ji zařadit do odvětví CZNACE 24 – výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Konkrétně patří


81

do skupiny CZ - NACE Tato výroba patří k materiálově i energeticky náročnějším. Je investičně náročná a nepůsobí dobře na ţivotní prostředí. Slévárenskou činnost představuje vysoký počet podniků. Oddíl 24, dle MPO ČR, realizoval v letech 2008 a 2009 omezení výroby. Tato skutečnost se promítla i do společnosti XYZ, a.s. (MPO ČR, 2013) Podíly skupin CZ-NACE 24 na tržbách 10% 11% 7% 9%

63%

Výroba surového železa, oceli, plochých výrobků Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů Slévárenství

Obrázek 19: Graf podílů CZ-NACE na trţbách za prodej vlastních výrobků a sluţeb v roce 2011 (MPO ČR, 2012) 5.2.1 Předpokládaný vývoj v leteckém, zbrojařském a automobilovém průmyslu Vzhledem k tomu, ţe společnost XYZ, a.s. má nejvíce odběratelů právě v leteckém a zbrojařském průmyslu, je důleţité znát jejich předpokládaný vývoj. Společnost dodává i do automobilového průmyslu, z tohoto důvodu nastíním vývoj poptávky i tohoto průmyslu. Velcí čeští výrobci vybudovali poměrně úspěšnou základnu leteckého průmyslu. V současnosti jsou největšími výrobci letadel americký Boeing a francouzský Airbus. Boeing dle webového portálu E15.cz (zprávy, 2014) by však mohl pozici největšího výrobce letadel na světě ztratit. Akcie Boeingu loni navzdory potíţím s Dreamlinery a slabé poptávce po 747 posílily o 81 procent. Prakticky stejně stouply i akcie matky Airbusu EADS, která od nového roku převzala jméno své nejúspěšnější divize. Prodeje v letecké divizi v roce 2012 vzrostly o 7,7 % na 3,03 mld. USD, kdyţ společnost těţila z rostoucí poptávky v leteckém průmyslu. (Finance.cz, 2013) V letošním roce, dle webu RoyalReport (2014), lze stejně jako v roce předešlém očekávat příznivý vývoj v leteckém průmyslu. Poroste zejména díky poptávce po menších a středně velkých dopravních letadel. Sektor bude atraktivní pro investice. Zejména střední Evropa nabízí v oblasti leteckého průmyslu kvalitní výrobní moţnosti, které se i přes minulou krizi rozvíjejí. Při zachování a dalším rozšiřování investic do technologií mohou výrobci letec-


82

kých dílů a dodavatelé leteckého průmyslu obecně dosahovat v budoucnu velmi dobrých výsledků. Za tímto tvrzením si také stojí studie Deloitte, která předpovídá růst v leteckém průmyslu a rostoucí trend uvádí jako velmi silný. Předpokládá, ţe růst leteckého segmentu bude překonávat růst HDP po následujících dvacet let. Tento růst je podmíněn novou poptávkou přicházející z Číny, Indie, Středního Východu i některých zemí Afriky. Spolu s leteckým sektorem lze do jednoho celku zahrnout i vojenský průmysl. Čína, Indie, Brazílie i Saudská Arábie investují své peníze do moderních obranných systémů. Přestoţe globálně dochází k redukci výdajů na zbrojení, ze zbytku si bere poměrně větší díl letecký sektor. Co se týče sektoru investic, Rusko hodlá do konce roku 2020 uvolnit na rozvoj leteckého průmyslu nejméně 180 miliard dolarů. V Evropských zemích, dle podílu investic na HDP, vyznívá situace pro letecký průmysl také více neţ dobře. Začínající firmy se špičkovou technologií, budou mít v budoucnu velkou šanci se prosadit. Pavlůsek (2011) uvádí, ţe vzhledem k rostoucímu bohatství lze v automobilovém průmyslu očekávat rostoucí poptávku z Číny, Brazílie a Indie. Do roku 2025 se rostoucí poptávka očekává i v střední a východní Evropě.

5.3 SLEPT analýza V analýze SLEPT se budu postupně zabývat sociálními, legislativními, ekonomickými, politickými a technologickými faktory. Sociální faktory Společnost XYZ, a.s. sídlí ve Zlínském kraji a výrobky dodává jak do tuzemska, tak do zahraničí. V následující tabulce je uvedena nezaměstnanost, počet obyvatel a průměrná mzda ze Zlínského kraje v porovnání s celorepublikovými údaji. Tabulka 48: Sociální faktory (vlastní zpracování)

Nezaměstnanost Počet obyvatel (tis.) Průměrná mzda

Zlínský kraj Česká republika 2011 2012 2013 2011 2012 2013 7,60% 10,40% 8,67% 6,70% 7,00% 8,60% 589,030 587,693 585,565 10 487 10 505 10 512 21 557 Kč 22 173 Kč 21 494 Kč 24 452 Kč 25 109 Kč 24 836 Kč


83

Podle českého statistického úřadu je dle nejnovějších ekonomických údajů ve Zlínském kraji nezaměstnanost 8,67%. Oproti roku 2012 se sníţila o téměř 2% a ve srovnání s průměrnou nezaměstnaností v ČR je téměř na stejné úrovni.

Obrázek 20: Graf vývoje nezaměstnanosti ve Zlínském kraji a České republice (ČSÚ, 2013) Průměrná mzda Zlínského kraje je o více neţ 3 000 Kč niţší neţ průměrná mzda z celé ČR. Oproti roku 2012 se však v obou případech sníţila. (ČSÚ, 2013). Ve společnosti byla za rok 2013 průměrná mzda ve výši 21 526 Kč, která představuje téměř stejnou částku, jako je průměrná mzda ve Zlínském kraji. V roce 2012 byla průměrná mzda společnosti 21 230 Kč, která představovala mzdu téměř o 1 000 Kč niţší, neţ průměrnou v kraji.

Obrázek 21: Graf průměrné hrubé měsíční mzdy ve Zlínském kraji a České republice (ČSÚ, 2013) Legislativní faktory Vzhledem k tomu, ţe Česká republika patří do Evropské unie a společnost dodává své výroky do zemí EU, dochází ke koordinaci legislativy. Dle výroční zprávy společnost XYZ, a.s. uplatňuje evropskou legislativu. Dodrţuje např. ES č. 1907/2006, REACH v oblasti


84

chemických látek. Dodrţování těchto zákonů poţaduje i po svých dodavatelích. (Interní zdroje společnosti) Co se týče DPH, v České republice se sazba měnila jiţ 6x a k další změně sazeb by mělo dojít 1.1.2016 a to ke sloučení obou sazeb a zavedení jednotné sazby DPH ve výši 17,5%. (Kurzy.cz, 2013) Tabulka 49: Vývoj sazby DPH v České republice (vlastní zpracování) Datum platnosti 1.1.1993 - 31.12.1994 1.1.1995 - 30.4.2004 1.5.2004 - 31.12.2007 1.1.2008 - 31.12.2009 1.1.2010 - 31.12.2011 1.1.2012 - 31.12.2012 1.1.2013 - 31.1.2015 1.1.2016

Základní sazba DPH Snížená sazba DPH 23% 5% 22% 5% 19% 5% 19% 9% 20% 10% 20% 14% 21% 15% 17,5%

Daň z příjmu právnických osob od roku 2010 činí 19%. Od roku 2014 nastane změna v oblasti sráţkové daně. Tato změna však neovlivní společnost, tudíţ není třeba se jí zabývat. Ekonomické faktory Ekonomika se nachází v regresi. Výrobní program je tvořen specializovanými výrobky a mezi odběratele se řadí firmy z různých odvětví. Mezi tyto odvětví patří letecký, zbrojní, automobilový a textilní průmysl, dále firmy z oblasti optiky a zdravotnictví. Společnost je tedy závislá na vývoji poptávky v těchto oblastech. Nezávislost společnosti na jednom odvětví je pozitivním faktem. Další důleţitý ekonomický faktor je vývoj koruny vůči zahraničním měnám, zejména pak vůči EUR a USD. Podrobnější analýza a prognóza ekonomické situace je popsána v kapitole 7.1. 5.3.1 Politické faktory Nestálost politické situace v České republice nepůsobí dobře na podnikatelské subjekty. Setkáváme se s častými legislativními změnami, coţ vede k nepřehlednostem, vzniku chyb a nedorozumění, vyšším nákladům spojených s výpočtem a odvodem daní. Vodítkem ke zdravé státní a podnikové ekonomice je však daňová jednoduchost, přehlednost a ustálená praxe.


85

Dle predikce v leteckém průmyslu (kap. 5.2.1) lze předpokládat podporu vlády v leteckém průmyslu, coţ je pro společnost velmi pozitivní faktor. 5.3.2 Technické a technologické faktory K upevnění pozice v segmentech trhu je nutné důsledně naplňovat základní předpoklady konkurenceschopnosti. Stále se zvyšující nároky zákazníků v oboru výroby přesných hliníkových odlitků, přesného obrábění odlitků a prototypových dílů, výroby forem, opravy a údrţby forem, vyţadují maximální technickou i výrobní flexibilitu a průběţné zlepšování a udrţování technické úrovně strojního vybavení, konstrukčních a programovacích prostředků. Je nutno konstatovat, ţe v oboru výroby forem pro vstřikování plastů je konkurenceschopnost ostatních subjektů stále větší. Společnost se tedy snaţí sniţovat chybovost svých výrobků. V roce 2009 zaznamenala vysokou zmetkovost a to díky zavádění nových technologií. Bylo tedy zapotřebí maximálního úsilí na sníţení zmetkovitosti, nákladů a zvýšení produkce. V první polovině roku 2010 dosahovala zmetkovitost 30%, od září se ale celková situace začala zlepšovat. Od roku 2011 zmetkovitost dosahovala 15 aţ 20% a v druhé polovině se jiţ pohybovala mezi 12 aţ 15%. Došlo k celkové stabilizaci a díky projektu ALFA ke zlepšení technologických procesů v provozovně slévárna. Společnost si v tomto roce ke zvýšení konkurenceschopnosti pořídila pětiosý CNC stroj vhodný k výrobě forem. V roce 2012 se zmetkovitost pohybovala jiţ mezi 9 – 12 %. V roce 2013 se rozšířil sortiment nových sofistikovanějších odlitků, jejichţ kvalita je zajištěna uţitím široké škály kontrolních metod. V roce 2012 společnost úspěšně absolvovala recertifikační audit systému ISO 9001: 2008 a AS 9100, rev. C. (Výroční zprávy 2009 – 2013)

5.4 Porterův model pěti konkurenčních sil Další analýzu okolí podniku provedu skrze Porterův model pěti konkurenčních sil. Zde se analyzuje stávající konkurence, síla dodavatelů a odběratelů, riziko vstupu nových konkurentů a riziko substitutů. Stávající konkurence Společnost XYZ, a.s. má na svém trhu jiţ vybudovanou pozici. Z tohoto důvodu se nepředpokládá ohroţení novou začínající firmou. Stávající konkurence však určitou hrozbu představuje. Společnost má v oblasti svého působení hned několik velkých konkurentů. Problémem je rychle se rozvíjející trh poţadující inovace v oblasti technologie, s čímţ jsou spojeny velké investice. Další problém představuje omezená výrobní kapacita. Pokud bych


86

společnost rozdělila na 2 hlavní provozy, slévárně konkuruje méně podniků neţ nástrojárně. Zde je konkurence vysoká, coţ můţe být způsobeno moţností změny technologie. Dodavatelé Provoz nástrojárna je zásobována více dodavateli, kteří si vzájemně konkurují. Není tedy závislá pouze na jednom dodavateli, který si můţe určovat podmínky. Tyto dodavatele však můţe společnost dle potřeby nahradit. Naopak provoz slévárna je závislá na specifických dodavatelích. S těmito má však stanoveny smluvní podmínky, které kladně ovlivňují cenu. Substituty Vzhledem k tomu, ţe v provozovně nástrojárna existuje speciální technologie výroby, zde není hrozba substitutů tak silná. Co se týče technologie ve slévárně, zde je náhrada výrobků moţná. Riziko vstupu potencionálních konkurentů Nástrojárna je ohroţena vstupem nových potencionálních konkurentů více neţ provoz slévárna. Pozice firmy na trhu je však stabilní. Pro vstup do tohoto odvětví je zapotřebí vysoký počáteční kapitál, coţ můţe být odrazující podmínkou pro novou potencionální konkurenci. Společnost by měla věnovat pozornost spíše stávající konkurenci a zapracovat na konkurenčních výhodách. Odběratelé Vzhledem k tomu, ţe provoz nástrojárna má větší konkurenci neţ slévárna, nemá silnou vyjednávací pozici. Naopak nástrojárna, díky technologii modelu vytavitelného vosku, si můţe dovolit zvýšení cen, k čemuţ také došlo. Společnost přišla o některé odběratele, na druhou stranu došlo k prodlouţení smluv s klíčovými odběrateli. Společnost má širokou škálu odběratelů, není tedy z větší části závislá pouze na některém z nich. Tato skutečnost je oproti vyšší konkurenci velmi pozitivní.


6

87

PROJEKT SESTAVENÍ DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO PLÁNU SPOLEČNOSTI XYZ, A.S.

Hlavním cílem diplomové práce je sestavit projekt dlouhodobého finančního plánu. Je tvořen na 5 let, od roku 2014 do roku 2018 a sestaven ve 3 variantách. První varianta plánu je základní. Počítá s vývojem ekonomiky dle predikcí a očekávaného vývoje v leteckém, zbrojařském a automobilovém průmyslu. Další varianty počítají s investicí do nové výrobní haly, čímţ se zvýší výrobní kapacita. Jsou vypracovány v optimistické a pesimistické variantě.

6.1 Varianta A – základní varianta Tato varianta počítá s mírně rostoucí tendencí, jak ukázala predikce vývoje HDP v České republice. Pozitivní ekonomický vývoj je podpořen také vývojem leteckého, zbrojařského a automobilového průmyslu. Predikce se nachází v kapitole 5. Dle vedení společnosti je v následujících pěti letech v plánu investovat do dlouhodobého nehmotného majetku v podobě software. Dále hodlá vloţit své peněţní prostředky do samostatných movitých věcí ve formě strojů. 6.1.1 Plánování položek VZZ Pro plánování poloţek výkazu zisku a ztrát je nejprve důleţité stanovit si výši trţeb. Dle povahy ostatních poloţek se pak bude postupovat různými způsoby. Určení některých poloţek proběhne pomocí procentuálního podílu na trţbách. Tento model vychází z minulých let s přihlédnutím k předpokládanému vývoji. Tržby Celkové trţby se skládají z několika různých dílčích trţeb. Z tohoto důvodu jsou trţby naplánovány pro jednotlivé provozy nástrojárna, slévárna a obchodní zboţí. Stanovení budoucích hodnot trţeb tedy proběhne na základě desagregovaného přístupu. Provoz nástrojárna blíţe rozdělím do trţeb za formy, opravy forem, formy PL, spojovačky, ostřihovací nástroj, sluţby, opravy forem PL a ostatní. Středisko slévárny rozdělím podle obráběných výrobků běţné výroby, obráběných výrobků prototypů, neobráběných výrobků běţné výroby a neobráběných výrobků prototypů. Obchodní zboţí pak rozdělím na neobráběné a obráběné odlitky. Rozdělením výrobního programu bude plán trţeb přesnější.


88

Plánování jednotlivých poloţek trţeb budu provádět metodou regresní a korelační analýzy. Ta vychází z časových řad minulých trţeb a prognózy hodnot ovlivňujících faktorů v plánovacím období. K naplánovaným hodnotám pak přičtu určené procenta dle ekonomické predikce. Tabulka 50: Plán trţeb provozu nástrojárna – regresní metoda (vlastní zpracování) (v tis Kč) Formy Opravy forem Formy PL Spojovačky Ostřihovací nástroj Sluţby Opravy forem PL Ostatní Nástrojárna celkem

2014 32 549 6 333 2 309 1 633 1 106 601 409 69 45 009

2015 33 629 6 598 2 368 1 527 1 052 579 382 73 46 209

2016 34 873 6 917 2 427 1 427 995 557 357 76 47 630

2017 36 268 7 290 2 617 1 334 935 534 334 80 49 392

2018 37 806 7 717 2 544 1 248 871 512 312 83 51 092

Nástrojárna je rozdělena na jednotlivou výrobu. Pro kaţdou z těchto výrob jsem dle trţeb a vyrobeného mnoţství určila průměrnou cenu. Dále jsem z dat průměrných cen a mnoţství vytvořila časové řady a dle regresní a korelační analýzy určila jednotlivé trendové funkce. Na základě těchto funkcí jsem vytvořila predikci průměrné ceny a prodávaného mnoţství, z čehoţ jsem vynásobením zjistila odhadované trţby. Sečtením jednotlivých druhů výroby jsem získala celkové plánové trţby za provoz slévárna. Růst trţeb provozu nástrojárna je dán hlavně růstem trţeb z prodeje forem, jenţ je dán růstem cen. U některých výrob provozu nástrojárna se očekává také růst prodávaného mnoţství. Tabulka 51: Plán trţeb provozu slévárna – regresní metoda (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Neobr. odlitky - běţná výr. Neobr. odlitky - prototypy Obr. výrobky - běţná výr. Obr. výrobky - prototypy Slévárna celkem

2014 37 264 2 890 28 916 1 271 70 342

2015 38 909 2 920 27 870 1 280 70 979

2016 40 536 2 946 26 979 1 291 71 752

2017 42 145 2 970 26 205 1 304 72 625

2018 43 738 2 992 25 525 1 318 73 573

Provoz slévárna jsem plánovala skrze dílčí výrobu. Za kaţdou výrobu zvlášť jsem vypracovala trţby, počet prodaných kusů a z toho odvodila průměrnou cenu, za roky 2008 –


89

2013. Na základě časových řad průměrných cen a prodaného mnoţství jsem dle regresní analýzy zpracovala predikci. Trendové funkce jsem vyuţívala různé, vţdy podle nejvyšší hodnoty rezidua. Dle rovnice trendové funkce jsem dopočítala hodnoty pro roky 2014 – 2018 jednotlivých výrob slévárny. Po zjištění průměrných budoucích cen a mnoţství jsem získala odhad trţeb. Součtem trţeb jednotlivých výrob slévárny jsem získala odhad budoucích trţeb jednotlivých predikovaných let. Nárůst cen v provozovně slévárna je také podpořen dobrou konkurenční pozicí, novými technologiemi a příznivým vývojem v leteckém a zbrojním průmyslu. Obchodní zboţí je tvořeno zboţím a výrobky, které jsou nakupovány za účelem prodeje. Společnost se také zabývá nákupem materiálu, který dále zpracovává a prodává jej jako hotové výrobky. V jednotlivých letech se počítá s postupným sniţováním trţeb. Cena sice postupem času roste, ale prodávané mnoţství se sniţuje. V následující tabulce jsou uvedeny trţby z obchodního zboţí tvořeny pouze prodejem zboţí. Jsou zde uvedeny rovnou náklady vynaloţené na prodej zboţí. Tabulka 52: Plánování obchodní marţe – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby za prodej zboţí Náklady na prodané zboţí

2014 8 905 3 908

2015 8 387 3 092

2016 6 369 2 446

2017 4 351 1 936

2018 2 333 1 532

V tabulce níţe jsou uvedeny trţby za obchodní zboţí, které jiţ v sobě obsahují trţby za prodej zboţí. Tabulka 53: Plán trţeb obchodního zboţí – regresní metoda (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Neobráběné odlitky

2014 7 092

2015 6 400

2016 5 753

2017 5 153

2018 4 602

Obráběné odlitky Obch. zboţí celkem

3 065 10 157

2 797 9 197

2 490 8 243

2 113 7 267

1 640 6 242

Obchodní zboţí se dělí na neobráběné a obráběné odlitky. Obdobně jako u předchozích provozů jsem dle trţeb jednotlivých odlitků a prodaného mnoţství odvodila průměrnou cenu. Poté jsem na základě regresní analýzy pomocí nejvhodnější trendové křivky dopočítala predikované hodnoty dalších let. Časová řada byla taktéţ z let 2008 – 2013.


90

V tabulce č. 54 jsou zobrazeny plánované trţby za provozy nástrojárna, slévárna a obchodní zboţí. K naplánovaným hodnotám trţeb dle regresní a korelační analýzy jsem přičetla procenta dle predikované inflace, HDP a predikce v leteckém průmyslu. Počítala jsem s meziroční změnou ceny dle hodnot predikované inflace, přičemţ jsem zprůměrovala predikce inflace v ČR zároveň s hodnotami předpokládané inflace Německa, eurozóny a USA. V plánovaných letech tak postupně vyšly tyto procenta: 1,18%, 2,08%, 1,32%, 1,87% a 1,87%. Vývoj prodávaného mnoţství lze odhadnout dle velmi pozitivní predikce vývoje leteckého a zbrojního průmyslu a vývoje HDP. Postupně jsem zprůměrovala prognózované hodnoty ČR s průměrnými budoucími hodnotami zahraničí. Následně jsem přičetla ke kaţdému roku 3% jako důsledek pozitivního vývoje průmyslu. Dospěla jsem tedy k následujícím hodnotám: 4,65%, 5,08%, 5,35%, 5,2% a 5%. Tabulka 54: Celkové plánované trţby – varianta A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Nástrojárna Slévárna Obchodní zboţí Celkem

2014 48 025 74 446 10 749 133 220

2015 49 942 76 054 9 855 135 851

2016 51 262 76 536 8 792 136 590

2017 53 366 77 757 7 780 138 903

2018 55 104 78 625 6 671 140 400

V základní variantě se předpokládá rostoucí tendence trţeb z provozů nástrojárna a slévárna. Trţby z obchodního zboţí budou mít klesající trend. Stanovení nákladů v relaci k tržbám Touto metodou jsou stanoveny ty náklady, které rostou přímo úměrně trţbám. Mezi tyto náklady se řadí hlavně spotřeba materiálu a kooperace. Ve své práci touto metodou určím i osobní náklady a odpisy. Dle získaných procent podílů jednotlivých nákladů na trţbách za poslední tři roky získám průměrnou hodnotu. Tímto procentem pak vynásobím trţby jednotlivých pracovišť a získám plánované hodnoty nákladů.


91

Tabulka 55: Náklady v relaci k trţbám – nástrojárna (vlastní zpracování) Nástrojárna (v tis. Kč) Trţby Spotřeba materiálu % podíl Kooperace % podíl Osobní náklady % podíl

2011 48 820 8 202 16,80% 5 126 10,50% 8 936 18,30%

2012 49 940 8 550 17,12% 4 420 8,85% 12 748 25,53%

2013 36 489 6 436 17,64% 1 781 4,88% 7 986 21,89%

průměr

17,19% 8,08% 21,91%

Tabulka 56: Plán nákladů v relaci k trţbám – nástrojárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 8 254 3 879 10 520

2015 8 583 4 034 10 940

2016 8 810 4 141 11 229

2017 9 172 4 310 11 690

2018 9 470 4 451 12 071

Tabulka 57: Náklady v relaci k trţbám – slévárna (vlastní zpracování) Slévárna (v tis. Kč) Trţby Spotřeba materiálu % podíl Kooperace % podíl Osobní náklady % podíl

2011 80 852 16 445 20,34% 5 255 6,50% 16 327 20,19%

2012 74 415 13 618 18,30% 4 420 5,94% 14 679 19,73%

2013 75 051 13 021 17,35% 4 225 5,63% 13 265 17,68%

průměr

18,66% 6,02% 19,20%

Tabulka 58: Plán nákladů v relaci k trţbám – slévárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 13 894 4 484 14 299

2015 14 194 4 581 14 601

2016 14 284 4 610 14 694

2017 14 512 4 683 14 928

2018 14 674 4 736 15 095

Tabulka 59: Náklady v relaci k trţbám – obch. zboţí (vlastní zpracování) Obch. zboží (v tis. Kč) Trţby Spotřeba materiálu % podíl Kooperace % podíl

2011 18 667 13 441 72,00% 467 2,50%

2012 9 274 5 657 61,00% 139 1,50%

2013 11 209 7 889 70,38% 1 065 9,50%

průměr

67,79% 4,50%


92

Tabulka 60: Plán nákladů v relaci k trţbám – obch. zboţí (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace

2014 7 287 484

2015 6 681 443

2016 5 960 396

2017 5 275 350

2018 4 522 300

Sečtením stanovených nákladů jednotlivých provozů získám celkové náklady společnosti, které jsou uvedeny v následující tabulce. Hodnotu odpisů budu dále počítat i individuálně a následně výsledky porovnám a zprůměruji. K osobním nákladům byly přičteny osobní náklady mimo pracoviště nástrojárna a slévárna. Tabulka 61: Plán nákladů v relaci k trţbám – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 29 435 8 847 44 813

2015 29 459 9 058 45 542

2016 29 055 9 146 45 923

2017 28 958 9 344 46 618

2018 28 667 9 487 47 166

Individuální stanovení nákladů a výnosů Nepřímé náklady jsou stanoveny na základě hodnot z roku 2013, přičemţ jsou v jednotlivých letech navýšeny o hodnoty získané ekonomickou predikcí. Energie Do budoucna se předpokládá růst cen energií. Dle predikce ceny ropy v kapitole 5.1.1 lze v plánovaném období předpokládat meziroční růst energií o 0,96%, 1,38%, 1,37%, 1,01% a 0,5%. Vychází se z konkrétní spotřeby energie v roce 2013, přičemţ v provozu slévárna byla spotřeba energie ve výši 1 982 tis. Kč a v provozu slévárna 10 701 tis. Kč. Sluţby Sluţby jsou navýšeny o hodnoty předpokládané inflace. Ta byla na mnou plánované období predikována na hodnoty 1%, 2,4%, 0,9%, 2% a 2%. Zase se vychází z hodnot roku 2013, kdy náklady na sluţby nástrojárny činily 4 102 tis. Kč, ve slévárně 12 954 tis. Kč a u obchodního zboţí 101,4 tis. Kč. Tabulka 62: Plán individuálních nákladů – nástrojárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Energie Sluţby

2014 2 001 4 143

2015 2 009 4 200

2016 2 009 4 138

2017 2 002 4 184

2018 1 992 4 184


93

Tabulka 63: Plán individuálních nákladů – slévárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Energie Sluţby

2014 10 804 13 083

2015 10 849 13 265

2016 10 847 13 071

2017 10 809 13 213

2018 10 755 13 213

Tabulka 64: Plán individuálních nákladů – obch. zboţí (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Sluţby

2014 102

2015 103

2016 102

2017 103

2018 103

Daně a poplatky Hodnota daní a poplatků byla v roce 2013 na úrovni 139 tis. Kč. Dle informací od vedení společnosti se však očekává její sníţení na 100 tis. Kč. V plánovaném období budu tedy počítat s hodnotou 100 tis. Kč. Součtem nákladů jednotlivých pracovišť získám plánované náklady na energii, sluţby a daně a poplatky společnosti XYZ, a.s., které jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 65: Plán individuálních nákladů – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Energie Sluţby Daně a poplatky

2014 12 805 17 329 100

2015 12 859 17 569 100

2016 12 856 17 312 100

2017 12 812 17 501 100

2018 12 747 17 501 100

Odpisy V plánování odpisů je nutné počítat s odpisy setrvačnými i odpisy nově vzniklými díky budoucím investicím. V roce 2014 společnost plánuje investovat do nového CNC stroje na výrobu elektrod. Tento stroj pořídí v hodnotě 9,5 mil Kč s dobou odpisování 12 let. V letech 2015 – 2018 plánuje investice do dalších strojů v hodnotách 5 mil. Kč, 8,5 mil. Kč, 7,5 mil. Kč a 7 mil. Kč. Zároveň bude v letech 2014 a 2015 investovat do software 1 mil. Kč a 3 mil. Kč. Společnost neplánuje pořízení ţádných nových staveb. Plán setrvačných odpisů jsem vytvořila na základě informací od zaměstnanců společnosti. Plán nově vzniklých odpisů pořizovaných strojů byl vytvořen na základě lineárního odpisování.


94

Tabulka 66: Plán setrvačných odpisů – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DNM SMV Budovy Setrvačné odpisy

2014 100 5 500 200 5 800

2015 100 5 400 200 5 700

2016 100 5 600 200 5 900

2017 100 5 700 200 6 000

2018 100 5 500 200 5 800

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty celkových odpisů, včetně nově vzniklých odpisů z investic. Tabulka 67: Plán celkových odpisů – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DNM SMV Budovy Odpisy

2014 1 050 6 292 200 7 542

2015 2 000 6 646 200 8 846

2016 1 250 7 555 200 9 005

2017 100 8 190 200 8 490

2018 100 8 627 200 8 927

Osobní náklady Osobní náklady pro jednotlivé provozy jsou jiţ určeny pomocí metody procentuálního podílu na trţbách. Z vývoje minulých období lze vidět, ţe mzdy se na osobních nákladech podílejí průměrně ze 75,25%, odvody z 23,94% a sociální náklady z 0,8%. Na základě těchto podílů lze určit plánované hodnoty mezd, odvodů a sociálních nákladů. Vývoj počtu zaměstnanců na jednotlivých pracovištích lze odvodit dle dílčích výkonů. Vedení společnosti předpokládá pro provoz nástrojárna navýšit o 1 zaměstnance, od roku 2016 také o 1. Ve slévárně se v roce 2014 předpokládá zvýšení zaměstnanců o 2, v roce 2015 o 1 a v dalších letech setrvání na stabilní úrovni 66 pracovníků. V ostatních střediskách se předpokládá stejný počet zaměstnanců. Vedení uvedlo výpočet zaměstnanců na základě poţadavku zvyšování výkonnosti na jednicového dělníka o 3%. Tabulka 68: Plán osobních nákladů – nástrojárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Počet zaměstnanců Mzdy Průměrná měsíční mzda Odvody Sociální náklady Osobní náklady

2014 41 7 917 16,091 2 519 84 10 520

2015 41 8 233 16,734 2 620 88 10 940

2016 42 8 451 16,767 2 689 90 11 229

2017 42 8 797 17,455 2 799 94 11 690

2018 42 9 084 18,024 2 890 97 12 071


95

Tabulka 69: Plán osobních nákladů – slévárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Počet zaměstnanců Mzdy Průměrná měsíční mzda Odvody Sociální náklady Osobní náklady

2014 65 10 756 13,789 3 422 115 14 292

2015 66 10 988 13,874 3 496 117 14 601

2016 66 11 058 13,962 3 518 118 14 694

2017 66 11 234 14,184 3 574 120 14 928

2018 66 11 359 14,343 3 614 121 15 095

Tabulka 70: Plán osobních nákladů – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Počet zaměstnanců Mzdy Průměrná měsíční mzda Odvody Sociální náklady Osobní náklady

2014 133 33 723 21,130 10 730 359 44 812

2015 134 34 272 21,313 10 905 365 45 542

2016 135 34 559 21,333 10 996 368 45 923

2017 135 35 082 21,656 11 162 374 46 618

2018 135 35 494 21,910 11 294 378 47 165

Mzdové náklady jsou stanoveny pomocí předpokládaného počtu zaměstnanců a průměrné mzdy za jednotlivá pracoviště. Dle ekonomické predikce a vývoje hrubých mezd lze předpokládat v predikovaném období mírný růst průměrných mezd. Dle stanovených hodnot osobních nákladů a vývoje zaměstnanců se potvrzuje očekávaný mírný růst průměrné mzdy. Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu nejsou prioritní. Většinou jde o prodej materiálu, který je nepotřebný. Dle vedení společnosti se jedná o přebytečný materiál z provozu slévárny, v objemu 1% z trţeb. Tabulka 71: Plán trţeb z prodeje materiálu – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby z prodeje materiálu

2014 744

Tvorba rezerv a OP, ostatní provozní výnosy Tvorbu těchto poloţek společnost neplánuje.

2015 499

2016 513

2017 534

2018 551


96

Ostatní provozní náklady Poloţka ostatních provozních nákladů obsahuje především náklady na pojištění zaměstnanců proti pracovním úrazům, pojištění majetku a poskytnuté slevy. Dle vedení společnosti se tento náklad plánuje ve výši 1,5 mil. Kč ročně. Výnosové úroky Jedná se o výnosy krátkodobého finančního majetku. Společnost plánuje výnosové úroky ve výši 0,5% z peněţních prostředků na bankovních účtech. Tabulka 72: Plán výnosových úroků – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) KFM na bank. účtech Výnosové úroky

2014 26178 131

2015 26989 135

2016 27999 140

2017 30887 154

2018 30698 153

Nákladové úroky Společnost v roce 2013 splatila bankovní úvěr a současně přijala bezplatnou půjčku od mateřské společnosti. Z tohoto důvodu se neplánují náklady v podobě úroků. Ostatní finanční náklady a výnosy Ostatní finanční náklady a výnosy jsou tvořeny především kurzovými rozdíly. Prognóza vývoje kurzu EUR/CZK má mírně klesající trend. Vzhledem k intervencím ČNB se předpokládá velmi nízká volatilita kurzu EUR/CZK. Dle vedení společnosti se však z důvodu finančního polštáře počítá s kurzovou ztrátou ve výši 1% z celkových trţeb. Do ostatních finančních nákladů se taktéţ započítávají bankovní poplatky v odhadované výši 100 tis. Kč ročně. Tabulka 73: Plán ostatních finančních nákladů – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Kurzové ztráty Bankovní poplatky Ostatní finanční náklady

2014 1 332 100 1 432

2015 1 359 100 1 459

2016 1 366 100 1 466

2017 1 389 100 1 489

2018 1 404 100 1 504


97

Hospodářský výsledek a daň z příjmu Společnost díky ztrátám minulých let počítá se sniţováním základu daně z příjmů do roku 2015. Roky 2016 – 2018 bude základ daně upraven o připočitatelné a odpočitatelné poloţky. Dle vedení společnosti se daň z příjmu v těchto letech plánuje 800 tis. Kč. 6.1.2 Plánování položek rozvahy Aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek V následující tabulce jsou uvedeny plánované hodnoty nehmotného majetku, které jsou ovlivněny investicemi a odpisy. Tabulka 74: Plán DNM – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DNM poč. obd. Investice Odpisy DNM

2014 1 169 1 000 1 050 1 119

2015 1 119 3 000 2 000 2 119

2016 2 119

2017 869

2018 769

1 250 869

100 769

100 669

Dlouhodobý hmotný majetek Vzhledem k tomu, ţe společnost neplánuje investovat do nových budov a pozemků, v jednotlivých letech bude hodnota staveb rovna hodnotě z předešlého roku sníţená o setrvačné odpisy. Společnost ale plánuje pořízení strojů, o jejichţ hodnoty je majetek navýšen. Dále jsou poloţky upraveny o odpisy, které jsem určovala v plánování poloţek výkazu zisku a ztrát. Hodnota jiného dlouhodobého hmotného majetku zůstane ve stejné výši jako v roce 2013. Hodnoty nedokončeného dlouhodobého majetku a poskytnutých záloh společnost plánovat nebude, v prvním roce plánu se však promítnou do zvýšení hodnoty samostatných movitých věcí. Tabulka 75: Plán některých poloţek DHM – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Stavby po odpisech SMV Investice Odpisy SMV po odpisech

2014 1 230 35 427 9 500 6 292 38 635

2015 1 030 38 635 5 000 6 646 36 989

2016 830 36 989 8 500 7 555 37 935

2017 630 37 935 7 500 8 190 37 244

2018 430 37 244 7 000 8 627 35 618


98

Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek je tvořen ostatními cennými papíry a podíly, které společnost získala v roce 2013 vkladem budovy do jiné společnosti. V plánovaných letech předpokládá stejnou výši tohoto finančního majetku jako v roce 2013, tedy 8 723 tis. Kč. Zásoby Jednotlivé poloţky zásob jsou určovány pomocí metody ukazatelů obratu. Plánování bude probíhat na základě hodnot z minulého období. Dle interních zdrojů společnosti je v plánu kaţdoroční sniţování peněţních prostředků vázaných v zásobách. Proto se plánuje kaţdoroční sníţení doby obratu o 1%. Dle průměrného procentuálního podílu jednotlivých sloţek zásob jsou dále plánovány poloţky materiálu, nedokončené výroby, výrobků. Dle plánovaných hodnot u přidané hodnoty však vím, ţe trţby za prodané zboţí i náklady vynaloţené na prodej zboţí budou klesat. Z tohoto důvodu bude mít i zásoba zboţí klesající tendenci. Tabulka 76: Plán zásob – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DO zásob Zásoby Materiál Nedok. výroba a pol. Výrobky Zboţí

2014 76,84 28 435 4 081 13 850 8 340 2 165

2015 76,07 28 644 4 459 14 322 8 759 1 104

2016 75,31 28 488 4 473 14 290 8 753 972

2017 74,56 28 660 4 604 14 487 8 912 658

2018 73,81 28 658 4 655 14 545 8 967 491

Dlouhodobé pohledávky Jiné pohledávky společnost plánuje ve stejné výši jako v roce 2013, tedy 24 tis. Kč ve všech plánovaných letech. Krátkodobé pohledávky U krátkodobých pohledávek je prioritní naplánovat pohledávky z obchodních vztahů. Ostatní poloţky krátkodobých pohledávek jsou v zanedbatelné výši, z tohoto důvodu jejich plánování není potřeba provádět. Pohledávky z obchodních vztahů se budou plánovat pomocí metody doby obratu. Je potřeba přepočítat dobu obratu pohledávek z roku 2013, která vyjde 62,99 dní. Pomocí stejné doby obratu pak dále určuji pohledávky z obchodních vztahů pro plánované období. Jednotlivá výše těchto pohledávek je uvedena v následující tabulce.


99

Tabulka 77: Plán krátkodobých pohledávek – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DO pohledávek Krátkodobé pohledávky

2014 62,99 23 311

2015 62,99 23 772

2016 62,99 23 901

2017 62,99 24 306

2018 62,99 24 568

Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek bude tvořen penězi, vloţenými na bankovním účtu. Pouze z malé části budou tento majetek představovat peníze v hotovostní formě. Po konzultaci se zaměstnanci společnosti jsme určili kaţdoroční výši hotovosti na 40 tis. Kč. Plánování stavu peněţních prostředků určím dle plánu cash flow v kapitole 6.1.3. Tabulka 78: Plán KFM – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách

2014 26 218 40 26 178

2015 27 035 40 26 995

2016 28 054 40 28 014

2017 30 966 40 30 926

2018 30 800 40 30 760

Pasiva Základní kapitál a kapitálové fondy Tyto poloţky společnost plánuje na stejné výši jako v roce 2013. Fondy ze zisku Dle vedení společnosti není její povinností mít hodnotu rezervního fondu ve výši 10% z hodnoty základního kapitálu. Z tohoto důvodu zůstane ve všech plánovaných letech na stejné výši jako v roce 2013. Výsledek hospodaření minulých let Vzhledem k tomu, ţe společnost nevyplácí dividendy, tak se ztráta z minulých let bude postupně splácet celou hodnotou dosaţeného výsledku hospodaření běţného období. Rezervy a dlouhodobé závazky Tyto poloţky společnost neplánuje. Dlouhodobé závazky Hodnota dlouhodobých závazků v roce 2013 činila 27 mil. Kč. Jedná se o půjčku od mateřské společnosti. Tato poloţka se bude postupně rozpouštět o 1 588 tis. Kč ročně, při-


100

čemţ v posledním plánovaném roce, kdy společnost jiţ bude mít uhrazené krátkodobé závazky po splatnosti a získá nadbytečné mnoţství peněţních prostředků, vynaloţí na splátku dlouhodobého závazku 10 mil. Kč navíc. Tabulka 79: Plán dlouhodobých závazků – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky

2014 25 412

2015 23 824

2016 22 235

2017 20 647

2018 9 059

Krátkodobé závazky Při plánování krátkodobých závazků je nutné rozlišit závazky z obchodních vztahů na běţné závazky a na závazky po splatnosti. Závazky po splatnosti jsou tvořeny půjčkou od mateřské společnosti, které společnost plánuje kaţdoročně sniţovat o 5 mil. Kč. Závazky k ovládaným a řízeným osobám má společnost v plánu kaţdoročně rozpouštět o 3 mil. Kč. Závazky k zaměstnancům a ze sociálního zabezpečení jsou tvořeny nevyplacenými prosincovými mzdami a neodvedeným pojištěním. Společnost je plánuje ve stejné výši jako v roce 2013. Společnost také plánuje daňové závazky ve výši 0,5 mil. Kč ročně. Poslední plánovanou poloţkou krátkodobých závazků je poloţka přijatých záloh, která dle vedení společnosti bude v roce 2014 ve výši 4 mil. Kč a postupně se bude plánovat dle doby obratu, která je vypočtena ve výši 10,81 dní. Tabulka 80: Plán závazků – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Závazky z obchodních vztahů - běţné - po splatnosti Závazky k ovl. a říz. osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení Stát – daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy

2014 30 823 15 823 15 000 16 920 2 278 1 301 500 4 000

2015 25 823 15 823 10 000 13 920 2 278 1 301 500 4 079

2016 20 823 15 823 5 000 10 920 2 278 1 301 500 4 101

2017 15 823 15 823 0 7 920 2 278 1 301 500 4 171

2018 15 823 15 823 0 4 920 2 278 1 301 500 4 216

Bankovní úvěry a výpomoci Společnost v roce 2013 splatila veškeré bankovní úvěry a výpomoci a v letech 2014 – 2018 si neplánuje ţádné pořizovat.


101

6.1.3 Plán CF Plán cash flow poskytne informace o zdrojích peněţních příjmů a o tom, jak jsou tyto prostředky vyuţívány. V plánovaném období lze vidět kladný výsledek CF z provozní činnosti ve všech letech. Společnost bude mít vyšší příjmy neţ výdaje. Záporné CF z investiční činnosti značí o plánovaných investicích společnosti. V CF z finanční činnosti se odráţí změna dlouhodobých dluhů. Vzhledem k tomu, ţe společnost má dluhy vůči mateřské společnosti, jedná se v tomto případě o dlouhodobé závazky. Společnost XYZ, a.s. plánuje kladné cash flow v letech 2015 - 2017. Tabulka 81: Plán CF – var. A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) PS peněžních prostředků VH za běţnou činnost odpisy změna krátk. závazků změna krátk. bank. úvěrů změna ČRP změna krátk. pohledávek změna ČRA změna zásob CF z provozní činnosti - výdaje z pořízení dlouh. maj. + příjmy z prodeje dlouh. maj. změna stavu akcií a dluhopisů CF z investiční činnosti změna dlouh. dluhů CF z finanční činnosti CF celkem KS peněžních prostředků

2014 27 973 10 805 7 542 -8 886 0 0 -999 -224 174 10 509 10 500

2015 26 393 10 148 8 846 -7 921 0 0 460 0 208 10 404 8 000

2016 27 210 10 055 9 005 -7 978 0 0 129 0 -155 11 108 8 500

2017 28 229 12 017 8 490 -7 931 0 0 405 0 172 12 000 7 500

2018 31 141 12 711 8 927 -2 955 0 0 262 0 -2 18 423 7 000

-10 500 -1 588 -1 588 -1 580 26 393

-8 000 -1 588 -1 588 816 27 210

-8 500 -1 588 -1 588 1 019 28 229

-7 500 -1 588 -1 588 2 912 31 141

-7 000 -11 588 -11 588 -166 30 975

6.1.4 Vyhodnocení Varianta A předpokládá pozitivní ekonomický vývoj. V základní variantě se počítá s celkovým růstem trţeb, který je dán rostoucími trţbami provozů nástrojárna a slévárna. Výsledek hospodaření je v jednotlivých letech kladný. Nejčastěji pouţívaným ukazatelem společnosti je ukazatel přidané hodnoty na osobní náklady. Dle interních zdrojů by se tento ukazatel měl pohybovat pod 72%, coţ je v kaţdém roce plánu splněno, a to vypovídá o tom, ţe přidaná hodnota poroste rychleji neţ osobní náklady.


102

Tabulka 82: Shrnutí základní varianty A (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby Výsledek hospodaření Počet zaměstnanců ON/PH

2014 133 220 10 805 133 68,61%

2015 135 851 10 148 134 68,01%

2016 136 590 10 055 135 67,34%

2017 138 904 12 017 135 66,29%

2018 140 400 12 711 135 65,51%

6.2 Varianta B – optimistická varianta Varianta B počítá, stejně jako varianta základní, s příznivým ekonomickým vývojem, proto společnost v roce 2015 a 2016 vynaloţí investici do zvýšení kapacity provozu slévárna ve výši 7 mil. Kč. Tato skutečnost se odrazí na zvýšení trţeb v jednotlivých letech plánu o 2,5 mil. Kč, 7,5 mil. Kč, 8 mil Kč, 6,5 mil. Kč a 7 mil. Kč. Zbytek investic zůstane na stejné úrovni jako v základní variantě. 6.2.1 Plánování položek VZZ Tržby V optimistické variantě se projeví investice do zvýšení výrobní kapacity provozu slévárna na zvýšení trţeb následujícím způsobem. Tabulka 83: Plán trţeb provozu slévárna (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby

2014 76 945

2015 83 554

2016 84 536

2017 84 257

2018 85 625

Tato skutečnost se projeví na zvýšení celkových trţeb, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 84: Plán celkových trţeb – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Nástrojárna Slévárna Obchodní zboţí Celkové trţby

2014 48 025 76 945 10 749 135 720

2015 49 942 83 554 9 855 143 351

2016 51 262 84 536 8 792 144 590

2017 53 366 84 257 7 780 145 404

2018 55 104 85 625 6 671 147 400

Vzhledem k tomu, ţe některé poloţky výkazů byly plánovány procentuálním podílem k trţbám, tyto poloţky je třeba znovu naplánovat. Ostatní poloţky zůstanou nezměněné.


103

Stanovení nákladů v relaci k tržbám Změna výše trţeb provozu slévárny ovlivní její přímé náklady. Tabulka 85: Náklady slévárny v relaci k trţbám – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 14 361 4 634 14 772

2015 15 594 5 033 16 041

2016 15 777 5 092 16 230

2017 15 725 5 075 16 176

2018 15 980 5 157 16 439

Celkově se pak náklady změní následným způsobem. Tabulka 86: Celkové náklady v relaci k trţbám – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 29 902 8 997 45 293

2015 30 858 9 510 46 981

2016 30 548 9 628 47 459

2017 30 171 9 735 47 866

2018 29 973 9 908 48 510

Individuální stanovení nákladů a výnosů Odpisy Vzhledem k investicím do nové výrobní kapacity provozu slévárny, je třeba upravit odpisový plán o odpisy nových investic. Investice proběhnou v letech 2015 a 2016 ve výši 7 mil. Kč. Odpisy jsou plánovány lineárně. Tabulka 87: Plán odpisů – var B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DNM SMV Budovy Odpisy

2014 1 050 6 292 200 7 542

2015 2 000 7 346 200 9 546

2016 1 250 8 955 200 10 405

2017 100 9 590 200 9 890

2018 100 10 027 200 10 327

Osobní náklady Vzhledem k navýšení výrobní kapacity je třeba zaměstnat i nové pracovníky. Společnost plánuje zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2015 o dva zaměstnance, v roce 2016 o jednoho.


104

Tabulka 88: Plán osobních nákladů – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Počet zaměstnanců Mzdy Průměrná měsíční mzda Odvody Sociální náklady Osobní náklady

2014 133 34 085 21,356 10 845 363 45 293

2015 136 35 355 21,664 11 249 377 46 981

2016 137 35 715 21,724 11 364 380 47 459

2017 137 36 021 21,911 11 461 384 47 866

2018 137 36 505 22,205 11 615 389 48 510

Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Jde o prodej materiálu, který je přebytečný z provozu slévárny, v objemu 1% z trţeb. Tabulka 89: Plán trţeb z prodeje materiálu – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby z prodeje materiálu

2014 769

2015 499

2016 513

2017 534

2018 551

Ostatní finanční náklady a výnosy Společnost nepočítá s ostatními finančními výnosy, ale stejně tak jako u základní varianty je dle vedení společnosti dobré počítat s kurzovou ztrátou ve výši 1% z celkových trţeb. Do ostatních finančních nákladů se taktéţ započítávají bankovní poplatky, v odhadované výši 100 tis. Kč ročně. Tabulka 90: Plán ostatních finančních nákladů – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Kurzové ztráty Bankovní poplatky Ostatní finanční náklady

2014 1357 100 1457

2015 1434 100 1534

2016 1446 100 1546

2017 1454 100 1554

2018 1474 100 1574

6.2.2 Plánování položek rozvahy Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Jak jiţ bylo zmiňováno výše, optimistická varianta počítá s novými investicemi v letech 2015 a 2016, ve výši 7 mil. Kč. Do výše samostatných movitých věcí se tato investice promítne následně.


105

Tabulka 91: Plán DHM – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Stavby po odpisech SMV Investice Odpisy SMV po odpisech

2014 1 230 35 427 9 500 6 292 38 635

2015 1 030 38 635 12 000 7 346 43 289

2016 830 43 289 15 500 8 955 49 835

2017 630 49 835 7 500 9 590 47 744

2018 430 47 744 7 000 10 027 44 718

Zásoby Vzhledem k navýšení celkových trţeb a způsobu plánování zásob pomocí doby obratu, se v optimistické variantě změní také výše zásob. Plánování bude probíhat na stejné bázi jako ve variantě základní. Doba obratu se tedy bude kaţdoročně o 1% sniţovat, přičemţ hodnota zboţí, vzhledem ke klesajícím trţbám obchodního zboţí, bude klesat stejně jako ve variantě základní. Tabulka 92: Plánování zásob – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DO zásob Zásoby Materiál Nedok. V. a pol. Výrobky Zboţí

2014 76,84 28 969 4 158 14 110 8 496 2 205

2015 76,07 30 292 4 748 15 155 9 285 1 104

2016 75,31 30 248 4 785 15 176 9 315 972

2017 74,56 30 114 4 867 15 212 9 377 658

2018 73,81 30 222 4 941 15 323 9 467 491

Krátkodobé pohledávky Ze stejného důvodu jako se plánovaly zásoby, se musí znovu naplánovat i krátkodobé pohledávky. Tabulka 93: Plán krátkodobých pohledávek – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DO pohledávek Krátkodobé pohledávky

2014 62,99 23 749

2015 62,99 25 084

2016 62,99 25 301

2017 62,99 25 443

2018 62,99 25 793

Krátkodobý finanční majetek Objem peněz v hotovosti bude stejný, jako v základní variantě. Hodnotu krátkodobého finančního majetku jsem plánovala dle plánu peněţních toků, který je v kapitole 6.2.3.


106

Tabulka 94: Plán KFM – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách

2014 22 951 40 22 911

2015 19 134 40 19 094

2016 21 394 40 21 354

2017 23 392 40 23 352

2018 26 904 40 26 864

Pasiva Výsledek hospodaření minulých let Ztráta z minulých let se bude postupně splácet celou hodnotou dosaţeného výsledku hospodaření běţného období. Dlouhodobé závazky Tato poloţka se bude stejně jako v základní variantě postupně rozpouštět o 1 588 tis. Kč. V posledních dvou plánovaných letech společnost splatí navíc 5 mil. Kč, resp. 10 mil. Kč. Tabulka 95: Plán dlouhodobých závazků – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky

2014 25 412

2015 23 824

2016 22 235

2017 15 647

2018 4 059

6.2.3 Plán CF Ve všech letech plánovaného období vychází kladný výsledek CF z provozní. Společnost bude generovat vyšší příjmy neţ výdaje. Záporné CF z investiční činnosti značí o plánovaných investicích. V CF z finanční činnosti se odráţí změna dlouhodobých dluhů, tedy o dlouhodobé závazky. Společnost XYZ, a.s. plánuje kladné cash flow v posledních dvou letech finančního plánu.


107

Tabulka 96: Plán CF – var. B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) PS peněžních prostředků VH za běţnou činnost odpisy změna krátk. závazků změna krátk. bank. úvěrů změna ČRP změna krátk. pohledávek změna ČRA změna zásob CF z provozní činnosti - výdaje z pořízení dlouh. maj. + příjmy z prodeje dlouh. maj. změna stavu akcií a dluhopisů CF z investiční činnosti změna dlouh. dluhů CF z finanční činnosti CF celkem KS peněžních prostředků

2014 27 973 12 334 7 542 -8 886 0 0 -561 -224 708 11 066 10 500

2015 26 951 13 804 9 546 -7 921 0 0 1 335 0 1 323 12 771 15 000

2016 23 134 13 095 10 405 -7 978 0 0 217 0 -44 15 348 15 500

2017 21 394 14 135 9 890 -7 931 0 0 142 0 -134 16 086 7 500

2018 23 392 15 186 10 327 -2 955 0 0 349 0 108 22 100 7 000

-10 500 -1 588 -1 588 -1 022 26 951

-15 000 -1 588 -1 588 -3 817 23 134

-15 500 -1 588 -1 588 -1 740 21 394

-7 500 -6 588 -6 588 1 998 23 392

-7 000 -11 588 -11 588 3 512 26 904

6.2.4 Vyhodnocení Optimistická varianta předpokládá pozitivní ekonomický vývoj a nové investice, které zvýší výrobní kapacitu provozu slévárna. Tato skutečnost pozitivně ovlivnila trţby slévárny a tím pádem i další poloţky výkazů. Výsledek hospodaření je v jednotlivých letech kladný a v kaţdém roce vyšší, neţ ve variantě základní. Ukazatel přidané hodnoty na osobní náklady vyšel niţší, neţ ve variantě základní a má stále klesající charakter. Tabulka 97: Shrnutí optimistické varianty B (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby Výsledek hospodaření Počet zaměstnanců ON/PH

2014 135 720 12 334 133 67,30%

2015 143 351 13 804 136 64,52%

2016 144 590 13 095 137 63,93%

2017 145 404 14 135 137 63,69%

2018 147 400 15 186 137 62,76%

6.3 Varianta C – pesimistická varianta Tato varianta počítá se zhoršenou ekonomickou situací, tím pádem niţšími trţbami. Trţby se oproti základní variantě sníţí jak na provozu nástrojárna, tak na provozu slévárna.


108

Z tohoto důvodu společnost nebude vynakládat tolik peněţních prostředků do investic. Investice do software zůstanou ve stejné výši jako v základní variantě, investice do strojů se sníţí. V plánovaných letech bude společnost investovat ve výši 4 mil. Kč, 2 mil. Kč, 2 mil. Kč, 7 mil. Kč a 2 mil. Kč. Trţby se v provozu nástrojárna sníţí v jednotlivých letech o 7 mil. Kč, 9 mil. Kč, 11,5 mil. Kč, 14,5 mil a o 18 mil. Kč. Ve slévárně se sníţí o 9 mil. Kč, 11,5 mil. Kč, 14 mil. Kč, 16,5 mil. Kč a o 18,5 mil. Kč. 6.3.1 Plánování položek VZZ Tržby Sníţení trţeb v jednotlivých provozech jsou zaznamenány v následujících tabulkách. Tabulka 98: Plán trţeb – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Nástrojárna Slévárna Obchodní zboţí Celkové trţby

2014 43 525 70 445 10 749 124 720

2015 42 942 69 554 9 855 122 351

2016 41 762 67 536 8 792 118 090

2017 40 866 66 257 7 780 114 904

2018 39 104 63 125 6 671 108 900

Stanovení nákladů v relaci k tržbám Vzhledem ke sníţení trţeb na provozech nástrojárna a slévárna se sníţí i přímé náklady. Jejich změny jsou vyčísleny v následujících tabulkách. Tabulka 99: Náklady nástrojárny v relaci k trţbám – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 7 480 3 516 9 535

2015 7 380 3 469 9 407

2016 7 177 3 373 9 148

2017 7 023 3 301 8 952

2018 6 721 3 158 8 566

Tabulka 100: Náklady slévárny v relaci k trţbám – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 13 147 4 243 13 524

2015 12 981 4 189 13 353

2016 12 604 4 068 12 966

2017 12 366 3 991 12 720

2018 11 781 3 802 12 119


109

Tabulka 101: Celkové náklady v relaci k trţbám – var. C (vlastní zpracování) Spotřeba materiálu Kooperace Osobní náklady

2014 27 915 8 242 43 059

2015 27 042 8 101 42 760

2016 25 742 7 837 42 114

2017 24 664 7 642 41 672

2018 23 024 7 261 40 685

Individuální stanovení nákladů a výnosů Odpisy Vzhledem k rapidnímu sníţení trţeb bude společnost investovat menší objem peněţních prostředků neţ ve variantě základní. Hodnota odpisů, včetně setrvačných, je vyčíslena v následující tabulce. Tabulka 102: Plán odpisů – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DNM SMV Budovy Celkem

2014 1 050 5 944 200 7 194

2015 2 000 6 244 200 8 444

2016 1 250 6 844 200 8 294

2017 100 7 444 200 7 744

2018 100 7 644 200 7 944

Osobní náklady Jelikoţ se u společnosti plánuje sniţování trţeb, je nutné sníţit stav zaměstnanců. Konkrétně se plánuje sníţení v roce 2012 o dva zaměstnance a v roce 2016 a 2017 o dalšího zaměstnance. Konkrétně se výše uvedené skutečnosti na osobních nákladech projeví následně. Tabulka 103: Plán osobních nákladů – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Počet zaměstnanců Mzdy Průměrná měsíční mzda Odvody Sociální náklady Osobní náklady

2014 133 32 404 20,303 10 310 345 43 059

2015 131 32 179 20,470 10 239 343 42 760

2016 130 31 693 20,316 10 084 338 42 114

2017 129 31 360 20,258 9 978 334 41 672

2018 129 30 617 19,778 9 742 326 40 685


110

Trţby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Stejně jako v základní variantě společnost plánuje trţby z prodeje přebytečného materiálu ve výši 1% z trţeb slévárny. Tabulka 104: Plán trţeb z prodeje materiálu – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby z prodeje materiálu

2014 654

2015 409

2016 398

2017 389

2018 371

Ostatní finanční náklady a výnosy Tyto poloţky se budou vyvíjet stejně jako v základní variantě. S ostatními finančními výnosy se nepočítá a ostatní finanční náklady jsou tvořeny kurzovými ztrátami v objemu 1% z obratu a dále bankovními poplatky ve výši 100 tis. Kč ročně. Tabulka 105: Plán ostatních finančních nákladů – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Kurzové ztráty Bankovní poplatky Ostatní finanční náklady

2014 1 172 100 1 272

2015 1 154 100 1 254

2016 1 111 100 1 211

2017 1 079 100 1 179

2018 1 039 100 1 139

6.3.2 Plánování položek rozvahy Aktiva Dlouhodobý hmotný majetek Niţší investice se na hodnotě dlouhodobého hmotného majetku projeví následným způsobem. Tabulka 106: Plán DHM – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Stavby po odpisech SMV Investice Odpisy SMV po odpisech

2014 1 230 35 427 4 000 5 944 33 483

2015 1 030 33 483 2 000 6 244 29 238

2016 830 29 238 2 000 6 844 24 394

2017 630 24 394 7 000 7 444 23 949

2018 430 23 949 2 000 7 644 18 305


111

Zásoby Zásoby se budou plánovat stejně jako u varianty základní, pomocí doby obratu, která se bude sniţovat o 1% ročně. Tabulka 107: Plán zásob – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DO zásob Zásoby Materiál Nedok. V. a pol. Výrobky Zboţí

2014 76,84 26621 3821 12966 7808 2026

2015 76,07 25855 3999 12881 7871 1104

2016 75,31 24704 3849 12336 7548 972

2017 74,56 23798 3800 11975 7364 658

2018 73,81 22329 3608 11278 6952 491

Krátkodobé pohledávky Poloţka krátkodobých pohledávek se bude plánovat stejně jako u základní varianty na základě doby obratu. Tabulka 108: Plán krátkodobých pohledávek – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) DO pohledávek Krátkodobé pohledávky

2014 62,99 21 824

2015 62,99 21 410

2016 62,99 20 664

2017 62,99 20 106

2018 62,99 19 056

Krátkodobý finanční majetek Peníze v hotovosti jsou plánovány na stejné výši jako u základní varianty, tedy 40 tis. Kč. Celkový krátkodobý finanční majetek je určen pomocí plánování peněţních toků. Tabulka 109: Plán KFM – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách

2014 28 791 40 28 751

2015 22 996 40 22 956

2016 19 197 40 19 157

2017 8 470 40 8 430

2018 6 197 40 6 157

Pasiva Výsledek hospodaření minulých let Ztrátu z minulých let společnost plánuje splácet celým objemem výsledku hospodaření. V pesimistické variantě společnost plánuje dosahovat kladný výsledek hospodaření pouze


112

v roce 2014. Ztráta se tedy bude sniţovat pouze v prvních dvou letech plánu, v dalších letech se bude navyšovat o ztrátu z běţného období. Dlouhodobé závazky Hodnota dlouhodobých závazků se bude sniţovat o 1 588 tis. Kč ročně. Tabulka 110: Plán dlouhodobých závazků – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky

2014 25 412

2015 23 824

2016 22 235

2017 20 647

2018 19 059

6.3.3 Plán CF Provozní cash flow je kladné, kromě let 2016 a 2017, kde byly výdaje vyšší neţ příjmy. Investiční cash flow je záporné z důvodu investic a finanční cash flow je dáno splátkami dlouhodobé půjčky. Tabulka 111: Plán CF – var. C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) PS peněžních prostředků VH za běţnou činnost odpisy změna krátk. závazků změna krátk. bank. úvěrů změna ČRP změna krátk. pohledávek změna ČRA změna zásob CF z provozní činnosti - výdaje z pořízení dlouh. maj. + příjmy z prodeje dlouh. maj. změna stavu akcií a dluhopisů CF z investiční činnosti změna dlouh. dluhů CF z finanční činnosti CF celkem KS peněžních prostředků

2014 27 973 1 834 7 194 -8 886 0 0 -3 798 -224 -3 241 7 406 5 000

2015 28 791 -703 8 444 -7 921 0 0 -327 0 -645 793 5 000

2016 22 996 -2 408 8 294 -7 978 0 0 -746 0 -1 135 -210 2 000

2017 19 197 -3 403 7 744 -7 931 0 0 -558 0 -892 -2 139 7 000

2018 8 470 -5 419 7 944 -2 955 0 0 -701 0 -1 044 1 315 2 000

-5 000 -1 588 -1 588 818 28 791

-5 000 -1 588 -1 588 -5 795 22 996

-2 000 -1 588 -1 588 -3 798 19 197

-7 000 -1 588 -1 588 -10 727 8 470

-2 000 -1 588 -1 588 -2 273 6 197


113

6.3.4 Vyhodnocení Stejně jako u předešlých variant, provedu následné shrnutí nejdůleţitějších ukazatelů. Tato varianta předpokládala sníţení trţeb u provozů nástrojárna i slévárna a tím pádem i omezení investic. Výsledek hospodaření je kladný pouze v roce 2014. Lze pozorovat růst ukazatele osobních nákladů na přidanou hodnotu, coţ značí o tom, ţe náklady porostou dle této varianty rychleji, neţ přidaná hodnota. Tabulka 112: Shrnutí pesimistické varianty C (vlastní zpracování) (v tis. Kč) Trţby Výsledek hospodaření Počet zaměstnanců ON/PH

2014 117 220 1 834 133 78,93%

2015 115 351 -703 131 80,48%

2016 111 090 -2 408 130 83,33%

2017 107 904 -3 403 129 85,96%

2018 103 900 -5 419 129 89,33%

6.4 Zhodnocení jednotlivých variant Jednotlivé varianty dlouhodobých plánů nyní porovnám v rámci likvidity, zadluţenosti, aktivity a rentability. Vzhledem k tomu, ţe nejvíce vyuţívaným ukazatelem společnosti je ukazatel osobních nákladů na přidanou hodnotu, porovnám jednotlivé varianty i dle hodnot těchto ukazatelů. Nejhorších výsledků patrně dosahuje pesimistická varianta a nejlepších varianta optimistická. V následující tabulce je srovnán vývoj nejdůleţitějších poloţek. Tabulka 113: Vývoj některých poloţek výkazů (vlastní zpracování) Trţby VH Varianta A Počet zaměstnanců Zisk/Počet zaměstnanců Trţby VH Varianta B Počet zaměstnanců Zisk/Počet zaměstnanců Trţby VH Varianta C Počet zaměstnanců Zisk/Počet zaměstnanců

2014 133 220 10 805 133 81 135 720 12 334 133 93 117 220 1 834 133 14

2015 135 851 10 148 134 76 143 351 13 804 136 101 115 351 -703 131 -5

2016 136 590 10 055 135 74 144 590 13 095 137 96 111 090 -2 408 130 -19

2017 138 904 12 017 135 89 145 404 14 135 137 103 107 904 -3 403 129 -26

2018 140 400 12 711 135 94 147 400 15 186 137 111 103 900 -5 419 129 -42


114

Dle ukazatele tvorby zisku na jednoho zaměstnance lze nejlépe zhodnotit variantu optimistickou. V základní variantě se však efektivita práce rok od roku zlepšuje. Ve variantě pesimistické se kvůli rostoucím ztrátám prohlubuje i ztráta na zaměstnance. 6.4.1 Ukazatel ON/PH Vzhledem k oblíbenosti ukazatele osobních nákladů vůči přidané hodnotě, je vhodné porovnat varianty plánu také na bázi tohoto ukazatele. Dle výsledků lze pozorovat klesající charakter u prvních dvou variant, coţ je způsobeno tím, ţe přidaná hodnota roste rychleji neţ osobní náklady. Opačný vývoj lze pozorovat u výsledků v pesimistické variantě, kde se naopak podíl osobních nákladů na přidané hodnotě zvyšuje. Dle interních zdrojů společnosti mi bylo sděleno, ţe hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat pod úrovní 72%, coţ je v prvních dvou variantách splněno ve všech plánovaných letech. Tabulka 114: Porovnání variant dle ukazatele ON/PH (vlastní zpracování) Varianta A Varianta B Varianta C

ON/PH ON/PH ON/PH

2014 68,61% 67,30% 78,93%

2015 68,01% 64,52% 80,48%

2016 67,34% 63,93% 83,33%

2017 66,29% 63,69% 85,96%

2018 65,51% 62,76% 89,33%

6.4.2 Analýza rentability Kladné výsledky rentability v základní a optimistické variantě svědčí o návratnosti vloţených prostředků. Rentabilita aktiv v těchto variantách dosahuje optimálních hodnot a má stále rostoucí charakter. V pesimistické variantě je kvůli vzniklým ztrátám kladná rentabilita pouze v prvním plánovaném roce. Rentabilita vlastního kapitálu v prvních dvou variantách lze hodnotit kladně, přičemţ nejvyšších hodnot je dosaţeno v roce 2014. Výnosnost kapitálu je vysoká a v jednotlivých letech nedosahuje velkých výkyvů. Hodnoty jsou však klesající. Pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu má sniţování cizích zdrojů skrze splácení půjčky a tím pádem zvyšování vlastního kapitálu, dané postupným splácením ztrát z minulých let. V pesimistické variantě společnost dosahuje, kromě roku 2014, záporných hodnot ukazatelů rentability, coţ je dáno plánovanou ztrátou v letech 2015 – 2018.


115

Tabulka 115: Porovnání variant dle rentability (vlastní zpracování)

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita VK - ROE Rentabilita trţeb - ROS Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita VK - ROE Rentabilita trţeb - ROS Rentabilita aktiv - ROA Rentabilita VK - ROE Rentabilita trţeb - ROS

2014 8,45% 23,16% 8,11% 9,53% 25,60% 9,09% 1,54% 4,87% 1,56%

2015 7,90% 17,87% 7,47% 10,32% 22,27% 9,63% -0,65% -1,90% -0,61%

2016 8,41% 15,04% 7,36% 9,54% 17,44% 9,06% -2,49% -6,97% -2,17%

2017 9,75% 15,24% 8,65% 10,33% 15,85% 9,72% -4,06% -10,92% -3,15%

2018 10,42% 13,88% 9,05% 11,05% 14,55% 10,30% -7,34% -21,05% -5,22%

6.4.3 Analýza zadluženosti Z důvodu splácení půjčky holdingu se v plánovaném období celková zadluţenost sniţuje, kromě roku 2018 v pesimistické variantě, kdy došlo ke zvýšení zadluţenosti z důvodu sníţení vlastního kapitálu způsobeného růstem ztráty minulých let. Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem celkové zadluţenosti a jeho hodnota by se měla pohybovat nad 40%, coţ první dvě varianty plánu splňují. Pozitivně se dá hodnotit rostoucí trend tohoto koeficientu. Míra zadluţenosti by se měla pohybovat pod úrovní 2, coţ je splněno ve všech variantách plánu, kromě prvního roku pesimistické varianty. Tato skutečnost značí o tom, ţe společnost by pro banku nebyla rizikovým klientem pro poskytnutí úvěru. Celkově se situace podniku z hlediska zadluţenosti rapidně zlepšuje oproti finanční analýze provedené v analytické části. Tabulka 116: Porovnání variant dle zadluţenosti (vlastní zpracování) Celková zadluţenost Varianta A Koeficient samofinancování Míra zadluţenosti Celková zadluţenost Varianta B Koeficient samofinancování Míra zadluţenosti Celková zadluţenost Varianta C Koeficient samofinancování Míra zadluţenosti

2014 63,52% 36,48% 1,74 62,77% 37,23% 1,69 68,32% 31,68% 2,16

2015 55,81% 44,19% 1,26 53,65% 46,35% 1,16 65,99% 34,01% 1,94

2016 48,18% 51,82% 0,93 45,30% 54,70% 0,83 64,26% 35,74% 1,80

2017 40,03% 59,97% 0,67 34,81% 65,19% 0,53 62,82% 37,18% 1,69

2018 29,38% 70,62% 0,42 24,07% 75,93% 0,32 65,14% 34,86% 1,87


116

6.4.4 Analýza likvidity V porovnání ukazatelů finanční analýzy plánovaných hodnot a hodnotami z provedené finanční analýzy lze konstatovat zvýšení hodnot likvidity, kromě hodnot okamţité likvidity pesimistické varianty. Rostoucí tendence likvidity je dána sniţováním krátkodobých závazků, dané splácením půjčky mateřské společnosti. Negativně lze ohodnotit vysoké mnoţství vázaných prostředků. Vedení společnosti mi však sdělilo, ţe povinností vůči holdingu je drţet krátkodobý finanční majetek ve vysoké výši, ideálně v rozpětí 20 – 30 mil. Kč. Tabulka 117: Porovnání variant dle likvidity (vlastní zpracování)

Varianta A

Varianta B

Varianta C

Běţná likvidita - III. stupně Pohotová likvidita - II. stupně Okamţitá likvidita - I. stupně Běţná likvidita - III. stupně Pohotová likvidita - II. stupně Okamţitá likvidita - I. stupně Běţná likvidita - III. stupně Pohotová likvidita - II. stupně Okamţitá likvidita - I. stupně

2014 1,40 0,89 0,47 1,43 0,91 0,48 1,33 0,88 0,52

2015 1,66 1,06 0,57 1,64 1,01 0,48 1,41 0,90 0,48

2016 2,02 1,31 0,71 1,93 1,17 0,54 1,55 0,97 0,48

2017 2,63 1,73 0,97 2,47 1,53 0,73 1,55 0,86 0,26

2018 2,90 1,91 1,07 2,86 1,82 0,93 1,57 0,84 0,21

6.4.5 Analýza aktivity Vzhledem k metodě doby obratu u plánování zásob a pohledávek, je doba obratu ve všech variantách stejná, přičemţ doba obratu zásob kaţdoročně klesá o 1%. Závazky jsou rozděleny na běţné a po splatnosti. Běţné závazky tvoří závazky vůči dodavatelům, jejichţ doba obratu v prvních dvou variantách klesá. V pesimistické variantě má vzhledem ke špatné ekonomické situaci doba obratu závazků vůči dodavatelům rostoucí charakter. Vzhledem ke splátkovému kalendáři od mateřské společnosti se plánuje splacení půjčky do roku 2017. Tabulka 118: Porovnání variant dle aktivity (vlastní zpracování) Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Varianta A Doba obratu závazků - běţné závazky - závazky po splatnosti

2014 76,84 62,99 150,85 42,76 40,53

2015 75,90 62,99 126,94 41,93 26,50

2016 75,08 62,99 105,22 41,70 13,18

2017 74,28 62,99 82,92 41,01 0,00

2018 73,48 62,99 74,46 40,57 0,00

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Varianta B Doba obratu závazků - běţné závazky - závazky po splatnosti Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Varianta C Doba obratu závazků - běţné závazky - závazky po splatnosti

76,84 62,99 148,07 41,97 39,79 76,84 62,99 171,44 48,59 46,07

117 76,07 62,99 120,30 39,74 25,11 76,07 62,99 149,50 49,38 31,21

75,31 62,99 99,40 39,40 12,45 75,31 62,99 129,38 51,28 16,20

74,56 62,99 79,21 39,18 0,00 74,56 62,99 106,74 52,79 0,00

73,81 62,99 70,92 38,65 0,00 73,81 62,99 100,61 54,82 0,00

6.4.6 ČPK Pozitivně lze hodnotit kladný výsledek čistého pracovního kapitálu ve všech plánovaných letech všech variant. V základní i pozitivní variantě lze pozorovat silně rostoucí tendenci ČPK. V pesimistické variantě má ČPK rostoucí charakter do roku 2017, od kterého začne jeho hodnota klesat. I přesto je ale platební schopnost podniku na silné úrovni. Tabulka 119: Porovnání variant dle ČPK (vlastní zpracování) Varianta A Varianta B Varianta C

ČPK ČPK ČPK

2014 22 342 23 871 18 525

2015 31 748 30 633 19 678

2016 40 719 37 044 21 977

2017 52 138 46 981 17 730

2018 55 187 53 905 16 667

6.5 Doporučení Byly sestaveny jednotlivé varianty finančního plánu, základní, optimistická a pesimistická. Tyto varianty byly zhodnoceny na základě ukazatelů finanční analýzy a také dle nejpouţívanějšího ukazatele společnosti, ukazatele poměru osobních nákladů na přidané hodnotě. Na základě srovnání je pro společnost doporučeno přijmout základní variantu, která je plánována na základě provedené ekonomické prognózy České republiky i zahraničí. Také se předpokládá vyšší poptávka v leteckém, zbrojařském a automobilovém průmyslu a vzhledem k tomu, ţe velká část produkce směřuje do těchto oblastí, bude také tato skutečnost působit pozitivně na hospodaření společnosti. Dle prognózy a provedené regresní a korelační analýzy se očekává růst trţeb v provozech nástrojárna a slévárna, zatímco trţby z obchodního zboţí budou klesat. Růst trţeb je podpořen investicemi, hlavně investicí z roku 2014 do nového CNC stroje, díky kterému poroste produktivita. Na základě těchto


118

skutečností bude klesat zadluţenost podniku a kumulovaná ztráta z minulých let se bude postupně rozpouštět díky kladným výsledkům hospodaření běţného období. Na základě finanční analýzy provedené v analytické části diplomové práce lze konstatovat, ţe sníţení zadluţenosti a zvýšení finanční stability jsou pro společnost prioritní. Dalším problémovým místem, odhaleným finanční analýzou, je vysoké mnoţství finančních prostředků vázaných v zásobách, především v nedokončené výrobě. Společnost by tedy měla dále usilovat o sníţení této vázanosti. V plánovaných letech se vytýkané skutečnost ukazatelů finanční analýzy změní. Dobrých výsledků dle těchto ukazatelů dosahují první dvě varianty plánu. Slabé výsledky v oblasti zadluţenosti se kaţdoročně výrazně zlepšují a od roku 2016 se plánuje vyšší hodnota vlastního kapitálu, neţ cizích zdrojů. Výsledky v oblasti likvidity se stále zvyšují. Společnost totiţ splácí své závazky vůči holdingu a zároveň disponuje vysokými peněţními prostředky na bankovních účtech. Zde nenachází vysoké zhodnocení, společnost má však jejich výši nařízenou od holdingu. Pesimistická varianta však vykazuje záporný výsledek hospodaření a z tohoto důvodu dosahuje výsledků horších. I přesto je však zřejmé, ţe společnost je schopná splácet dluhy vůči holdingu. Z tohoto důvodu je velmi důleţité tvořit i pesimistickou variantu, díky které se lze připravit na moţné negativní vlivy okolí. Po zpracování jednotlivých variant je především důleţité znát příčiny rozdílů výsledků a také jejich důsledky. Aby byl dodrţen finanční plán, je třeba přijmout některé opatření v podobě nefinančních aktivit. Je nutné dodrţet náklady na plánované bázi. Z tohoto důvodu se musí dbát na zvyšování produktivity a efektivity práce. Také je důleţité vydělaný kapitál dále investovat a stoprocentně vyuţívat výrobních kapacit nebo výrobní kapacitu i navýšit. Ve společnosti XYZ, a.s. je také prioritní získání nových certifikací NADCAP. Jedná se o certifikaci letecké výroby, kterou poţadují největší letecké společnosti. Certifikace společnosti umoţní zvýšit obrat skrze získání nových zakázek a zvýší efektivitu práce díky změně některých procesů. Všechny tyto skutečnosti společnosti pomohou posílit pozici na trhu.


119

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo sestavení dlouhodobého finančního plánu Společnosti XYZ, a.s. ve variantách řešení. Byly sestaveny tři varianty – varianta základní, optimistická a pesimistická. V teoretické části práce byla zpracována literární rešerše na téma finanční plánování. Získané poznatky byly dále vyuţity v části praktické. Před sestavováním finančních plánů je nutné provést analýzu hospodaření podniku, analýzu okolí podniku a prognózu vývoje ekonomiky. K analýze hospodaření podniku jsem vyuţila klasické ukazatele finanční analýzy i jeden z moderních měřítek, ukazatel ekonomické přidané hodnoty – EVA. Analýza byla provedena v letech 2009 – 2013. První dva analyzované roky byly silně ovlivněny dopady hospodářské krize a v těchto letech společnost vykazovala obrovské ztráty a netvořila hodnotu pro vlastníky. Výkony byly oproti dalším letem na nízké úrovni, přičemţ náklady byly vyšší, neţ se v těchto letech předpokládalo. Následkem těchto a dalších událostí došlo ke vzniku obrovských ztrát, které v podobě výsledků hospodaření minulých období ovlivňovaly hospodaření společnosti po zbytek analyzovaného období a silně zasahovaly i do období tvorby finančního plánu. Po provedení analýzy hospodaření podniku bylo pomocí metody SLEPT a Porterovy metody konkurenčních sil zanalyzováno okolí podniku. Společnost má vzhledem k dlouholeté tradici a novým technologiím silnou pozici na trhu, konkurenčnímu tlaku však čelí, a to hlavně provoz nástrojárna. Po provedení analýzy podniku a okolí byla provedena ekonomická predikce, která předpovídá pozitivní ekonomický vývoj České republiky i zahraničí. Dle predikce leteckého, zbrojařského a automobilového průmyslu se očekává zvýšení poptávky. Predikce je důleţitá, jelikoţ je nutné znát, jak se budou v budoucnosti vyvíjet trhy, kam směřuje produkce. Na základě této predikce byla vypracována základní varianta finančního plánu společnosti. Tato varianta počítá se zvyšováním trţeb na provozech nástrojárna a slévárna. Naopak se na základě regresní a korelační analýzy a interních zdrojů společnosti počítá se sníţením trţeb z obchodního zboţí. V této variantě společnost plánuje investovat v roce 2014 a 2015 do software ve výši 1 mil. Kč a 3 mil. Kč. Dále hodlá investovat do pořízení strojů v kaţdém plánovaném roce postupně 9,5 mil. Kč, 5 mil. Kč, 8,5 mil. Kč, 7,5 mil. Kč a 7 mil. Kč. Tyto skutečnosti navýší výrobní kapacitu a upevní společnosti její pozici na trhu. Vzhledem k pozitivním výsledkům bude společnost splácet své dluhy vůči holdingu, coţ výrazně zlepší ukazatele zadluţenosti. Optimistická varianta počítá s navýšením investic o


120

7 mil. Kč v letech 2015 a 2016, které navýší výrobní kapacitu provozu slévárna. Tato skutečnost se projeví růstem trţeb v provozu slévárna, díky kterému se společnosti podaří splatit více závazků a dosáhne lepších výsledků hospodaření. Pesimistická modifikace předpokládá horší vývoj ekonomické situace, který se projeví sníţením trţen na provozech nástrojárny i slévárny. Z tohoto důvodu se sníţí i investice do samostatných movitých věcí na výši 4 mil. Kč, 2 mil. Kč, 2 mil. Kč, 7 mil. Kč a 2 mil. Kč. Vzhledem ke sníţení trţeb bude společnost dosahovat ve všech letech, kromě roku 2014, záporných výsledků hospodaření. Přesto se jí však bude dařit splácet své závazky vůči holdingu. Finanční plánování je důleţitou součástí kaţdého podniku a je nutné tvořit finanční plány v různých variantách. Plánování tak můţe odstranit více nedostatků a rizik podnikání. Tyto varianty je pak nutné vzájemně porovnat, coţ bylo provedeno v poslední kapitole mé diplomové práce. Ke kaţdé variantě finančního plánu jsou sestaveny výkazy, které se vyskytují v příloze.


121

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje BLAŢKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praga: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1535-3. BREALEY, Richard, Stewart C MYERS a Franklin ALLEN. Principles of corporate finance. 11th ed. New York: McGraw-Hill/Irwin, c2014. ISBN 978-0-07-803476-3. DLUHOŠOVÁ, Dana a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku. 3. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-68-2. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů: Jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. FOTR, Jiří. Strategické finanční plánování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169694-3. FOTR, Jiří a kol. Tvorba strategie a strategické plánování: Teorie a praxe. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3985-4. GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1108-5. HELFERT, Erich A. Financial analysis: tools and techniques: a guide for managers. New York: McGraw-Hill, c2001. ISBN 0-07-137834-0. HRDÝ, Milan a Michaela HOROVÁ. Finance podniku. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. ISBN 978-80-7357-492-5. HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. ISBN 978-80-7478-011-0. LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Brno: Computer Press, c2007. ISBN 978-80251-1492-6. MARINIČ, Pavel. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1397-3. MAŘÍK, Miloš a Pavla MAŘÍKOVÁ. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI : přepracované a rozšířené vydání. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0. MIKOVCOVÁ, Hana. Controlling v praxi. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-80-7380-049-9. PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 3. vyd. Praha: Linde, 2012. ISBN 978-80-7201-872-7.


122

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 2. aktual. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009, 333 s. ISBN 978-80-86131-85-6. PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Řízení podnikových financí: Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín: UTB, Fakulta managementu a ekonomiky, 2003. ISBN 8073181282. RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4047-8. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3916-8. SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash flow. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-3130-5. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. ŠOLJAKOVÁ, Libuše. Strategicky zaměřené manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-199-7. VALACH, Josef a kol. Finanční strategie. Praha: Bilance, 1997. ISBN 80-238-2343-4. VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-211. ŢŮRKOVÁ, Hana. Plánování a kontrola: Klíč k úspěchu. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 97880-247-1844-6.

Internetové zdroje Alucast. O firmě [online]. 2011 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.alucast.cz/firma.html AF - CityPlan: Rozbor cen energií a předpověď dalšího vývoje [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné

z: http://www.af-cityplan.cz/rozbor-cen-energii-a-predpoved-dalsiho-vyvoje-

1404041853.html Banky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.banky.cz/urokove-sazby-cnbzmeny-ocekavani-2013 Česká

národní

banka [online].

2014

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:

2014

[cit.

2014-04-08].

Dostupné

z:

www.cnb.cz/cs/menova_politika/prognoza/ Česká

národní

banka [online].

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev_2014/gev_2014_ 03.pdf ČSOB [online].

2014

[cit.

2014-04-03].

http://www.csob.cz/WebCsob/Data/vyhledy/Vyhled_meny_EURCZK.pdf.

Dostupné

z:


123

E15.cz: Zprávy [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-aenergetika/boeing-zustal-nejvetsim-vyrobcem-letadel-prohral-ale-bitvu-o-objednavky-1050891 Finance.cz [online].

2014

[cit.

Dostupné

2014-04-08].

z:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/358940-honeywell-prekonal-ocekavani-diky-poptavce-vleteckem-prumyslu/?MailcenDivLogin=1 Fimes.mesit.cz. O

společnosti [online].

©

2008

[cit.

2014-02-18].

Dostupné

z:

http://www.fimes.mesit.cz/cs/cat/42-o-spolecnosti/1 Investicniweb.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/zpravy-ztrhu/2014/2/12/nemecka-vlada-zvysuje-predikci-rustu-hdp-na-18-v-roce-2014-od-roku-2015-prynemecko-nebude-uz-navysovat-dluh/ Ministerstvo průmyslu a obchodu. Panorama zpracovatelského průmyslu 2011 [pdf]. 2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument107939.html Ministerstvo

financí

České

republiky [online].

2014

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomicka-predikce PAVLŮSEK, Ondřej. Roland Berger: Kam se vyvine automobilový průmysl do roku 2025? [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.auto.cz/roland-berger-automobilovy-prumysl-roku2025-57961 RoyalReport [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.royalreport.cz/clanek/1307/blzk-budoucnost-letectv-

Podnikové materiály Výroční zpráva společnosti XYZ, a.s. za roky 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013 Výroční zpráva společnosti ALUCAST, s.r.o. za roky 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK A

Aktiva

C

Capital

CF

Cash flow

CZ

Cizí zdroje

ČPK

Čistý pracovní kapitál

DFM

Dlouhodobý finanční majetek

EAT

Čistý zisk po zdanění

EBIT

Zisk před úroky a zdaněním

EVA

Ekonomická přidaná hodnota

KFM

Krátkodobý finanční majetek

N

Náklady

NCK

Náklady na cizí kapitál

NVK

Náklady na vlastní kapitál

NOA

Čistá operativní aktiva

NOPAT Čistý operativní zisk po zdanění OA

Oběţná aktiva

ON

Osobní náklady

PH

Přidaná hodnota

T

Trţby

VZZ

Výkaz zisku a ztrát

WACC

Váţené průměrné náklady na kapitál

124


125

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Oblasti finanční analýzy .................................................................................... 19 Obrázek 2: Heslo společnosti XYZ, a.s. .............................................................................. 39 Obrázek 3: Organizační struktura společnosti XYZ, a.s. .................................................... 40 Obrázek 4: Graf významných zákazníků ............................................................................. 41 Obrázek 5: Graf struktury prodeje ....................................................................................... 41 Obrázek 6: Graf struktury trţeb ........................................................................................... 41 Obrázek 7: Sídlo společnosti ALUCAST, s.r.o. .................................................................. 42 Obrázek 8: Graf vývoje ČPK společnosti XYZ, a.s. ........................................................... 50 Obrázek 9: Graf vývoje ČPK ALUCAST, s.r.o. ................................................................. 51 Obrázek 10: Graf vývoje HDP............................................................................................. 72 Obrázek 11: Graf vývoje inflace .......................................................................................... 73 Obrázek 12: Graf vývoje nezaměstnanosti .......................................................................... 74 Obrázek 15: Kurz EUR/CZK, fundamentální pásmo a odhady ČSOB ............................... 75 Obrázek 17: Graf vývoje sazby PRIBOR ............................................................................ 76 Obrázek 18: Graf vývoje ceny ropy ..................................................................................... 77 Obrázek 19: Graf vývoje HDP a inflace v Německu........................................................... 77 Obrázek 20: Graf vývoje HDP, inflace a úrokových sazeb ................................................. 79 Obrázek 21: Graf vývoje HDP, inflace a úrokových sazeb USA ........................................ 80 Obrázek 22: Graf podílů CZ-NACE na trţbách za prodej vlastních výrobků a sluţeb ...... 81 Obrázek 23: Graf vývoje nezaměstnanosti ve Zlínském kraji a České republice ............... 83 Obrázek 24: Graf průměrné hrubé měsíční mzdy ve Zlínském kraji a České republice ..... 83


126

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Analýza SWOT.................................................................................................. 43 Tabulka 2: Vývoj ČPK společnosti XYZ, a.s ...................................................................... 50 Tabulka 3: Vývoj ČPK ALUCAST, s.r.o. .......................................................................... 50 Tabulka 4: Ukazatele rentability společnosti XYZ, a.s. ...................................................... 51 Tabulka 5: Ukazatele rentability ALUCAST, s.r.o. ............................................................ 52 Tabulka 6: Analýza zadluţenosti společnosti XYZ, a.s. .................................................... 53 Tabulka 7: Analýza zadluţenosti ALUCAST, s.r.o............................................................. 54 Tabulka 8: Analýza likvidity společnosti XYZ, a.s. ............................................................ 55 Tabulka 9: Analýza likvidity ALUCAST, s.r.o. .................................................................. 55 Tabulka 10: Analýza aktivity společnosti XYZ, a.s. ........................................................... 56 Tabulka 11: Analýza aktivity ALUCAST, s.r.o. ................................................................. 57 Tabulka 12: Analýza dalších poměrových ukazatelů společnosti XYZ, a.s. ....................... 57 Tabulka 13: Analýza dalších poměrových ukazatelů ALUCAST, s.r.o. ............................. 58 Tabulka 14: Výpočet IN05 společnosti XYZ, a.s. ............................................................... 59 Tabulka 15: Výpočet IN05 ALUCAST, s.r.o. ..................................................................... 59 Tabulka 16: Výpočet Altmanova Z-skóre spol. XYZ, a.s. .................................................. 60 Tabulka 17: Výpočet Altmanova Z-skóre ALUCAST, s.r.o. .............................................. 60 Tabulka 18: Výdaje na leasing společnosti XYZ, a.s. ......................................................... 61 Tabulka 19: Hodnota vyčleněného KFM............................................................................. 62 Tabulka 20: Hodnota vyčleněného DFM............................................................................. 62 Tabulka 21: Vyloučení nedokončených investic ................................................................. 62 Tabulka 22: Neúročené cizí zdroje ...................................................................................... 63 Tabulka 23: Úprava dlouhodobého hmotného majetku ....................................................... 63 Tabulka 24: Vymezení aktivní části rozvahy ...................................................................... 63 Tabulka 25: Vývoj nákladových úroků ............................................................................... 64 Tabulka 26: Vyloučení mimořádných poloţek .................................................................... 64 Tabulka 27: Vliv změn vlastního kapitálu na NOPAT ........................................................ 65 Tabulka 28: Úprava VH za běţnou činnost ........................................................................ 65 Tabulka 29: Vymezení NOPAT .......................................................................................... 65 Tabulka 30: Výpočet nákladů na leasing ............................................................................. 66 Tabulka 31: Výpočet nákladů na bankovní úvěr ................................................................. 66 Tabulka 32: Průměrné náklady dluhu ................................................................................. 67


127

Tabulka 33: Stavebnicová metoda ....................................................................................... 67 Tabulka 34: Odvození z nákladů na cizí kapitál ................................................................. 68 Tabulka 35: Odvození z rentability ALUCAST, s.r.o. ....................................................... 68 Tabulka 36: Odvození z průměrné rentability v odvětví ..................................................... 68 Tabulka 37: Určení průměrných nákladů na vlastní kapitál ................................................ 69 Tabulka 38: Výpočet WACC ............................................................................................... 69 Tabulka 39: Výpočet EVA .................................................................................................. 70 Tabulka 40: Vývoj HDP ...................................................................................................... 72 Tabulka 41: Vývoj inflace ................................................................................................... 73 Tabulka 42: Vývoj nezaměstnanosti .................................................................................... 74 Tabulka 43: Efekty intervencí.............................................................................................. 75 Tabulka 44: Vývoj úrokových sazeb ................................................................................... 76 Tabulka 45: Očekávaný vývoj cen energie .......................................................................... 76 Tabulka 46: Vývoj HDP Německa ...................................................................................... 78 Tabulka 47: Vývoj inflace Německa ................................................................................... 78 Tabulka 48: Sociální faktory ............................................................................................... 82 Tabulka 49: Vývoj sazby DPH v České republice ............................................................. 84 Tabulka 50: Plán trţeb provozu nástrojárna – regresní metoda........................................... 88 Tabulka 51: Plán trţeb provozu slévárna – regresní metoda ............................................... 88 Tabulka 52: Plánování obchodní marţe – var. A................................................................. 89 Tabulka 53: Plán trţeb obchodního zboţí – regresní metoda .............................................. 89 Tabulka 54: Celkové plánované trţby – varianta A ........................................................... 90 Tabulka 55: Náklady v relaci k trţbám – nástrojárna ......................................................... 91 Tabulka 56: Plán nákladů v relaci k trţbám – nástrojárna .................................................. 91 Tabulka 57: Náklady v relaci k trţbám – slévárna ............................................................. 91 Tabulka 58: Plán nákladů v relaci k trţbám – slévárna ....................................................... 91 Tabulka 59: Náklady v relaci k trţbám – obch. zboţí ......................................................... 91 Tabulka 60: Plán nákladů v relaci k trţbám – obch. zboţí .................................................. 92 Tabulka 61: Plán nákladů v relaci k trţbám – var. A .......................................................... 92 Tabulka 62: Plán individuálních nákladů – nástrojárna....................................................... 92 Tabulka 63: Plán individuálních nákladů – slévárna .......................................................... 93 Tabulka 64: Plán individuálních nákladů – obch. zboţ ....................................................... 93 Tabulka 65: Plán individuálních nákladů – var. A .............................................................. 93


128

Tabulka 66: Plán setrvačných odpisů – var. A ................................................................... 94 Tabulka 67: Plán celkových odpisů – var. A ...................................................................... 94 Tabulka 68: Plán osobních nákladů – nástrojárna ............................................................... 94 Tabulka 69: Plán osobních nákladů – slévárna .................................................................... 95 Tabulka 70: Plán osobních nákladů – var. A ...................................................................... 95 Tabulka 71: Plán trţeb z prodeje materiálu – var. A ........................................................... 95 Tabulka 72: Plán výnosových úroků – var. A .................................................................... 96 Tabulka 73: Plán ostatních finančních nákladů – var. A .................................................... 96 Tabulka 74: Plán DNM – var. A ......................................................................................... 97 Tabulka 75: Plán některých poloţek DHM – var. A .......................................................... 97 Tabulka 76: Plán zásob – var. A ......................................................................................... 98 Tabulka 77: Plán krátkodobých pohledávek – var. A ......................................................... 99 Tabulka 78: Plán KFM – var. A ......................................................................................... 99 Tabulka 79: Plán dlouhodobých závazků – var. A ........................................................... 100 Tabulka 80: Plán závazků – var. A ................................................................................... 100 Tabulka 81: Plán CF – var. A ........................................................................................... 101 Tabulka 82: Shrnutí základní varianty A ........................................................................... 102 Tabulka 83: Plán trţeb provozu slévárna .......................................................................... 102 Tabulka 84: Plán celkových trţeb – var. B ....................................................................... 102 Tabulka 85: Náklady slévárny v relaci k trţbám – var. B ................................................. 103 Tabulka 86: Celkové náklady v relaci k trţbám – var. B ................................................. 103 Tabulka 87: Plán odpisů – var B ........................................................................................ 103 Tabulka 88: Plán osobních nákladů – var. B .................................................................... 104 Tabulka 89: Plán trţeb z prodeje materiálu – var. B ......................................................... 104 Tabulka 90: Plán ostatních finančních nákladů – var. B ................................................... 104 Tabulka 91: Plán DHM – var. B ....................................................................................... 105 Tabulka 92: Plánování zásob – var. B .............................................................................. 105 Tabulka 93: Plán krátkodobých pohledávek – var. B ........................................................ 105 Tabulka 94: Plán KFM – var. B ......................................................................................... 106 Tabulka 95: Plán dlouhodobých závazků – var. B ............................................................ 106 Tabulka 96: Plán CF – var. B ........................................................................................... 107 Tabulka 97: Shrnutí optimistické varianty B ..................................................................... 107 Tabulka 98: Plán trţeb – var. C ......................................................................................... 108


129

Tabulka 99: Náklady nástrojárny v relaci k trţbám – var. C ............................................. 108 Tabulka 100: Náklady slévárny v relaci k trţbám – var. C ............................................... 108 Tabulka 101: Celkové náklady v relaci k trţbám – var. C ................................................ 109 Tabulka 102: Plán odpisů – var. C ..................................................................................... 109 Tabulka 103: Plán osobních nákladů – var. C .................................................................. 109 Tabulka 104: Plán trţeb z prodeje materiálu – var. C ....................................................... 110 Tabulka 105: Plán ostatních finančních nákladů – var. C ................................................ 110 Tabulka 106: Plán DHM – var. C ..................................................................................... 110 Tabulka 107: Plán zásob – var. C ...................................................................................... 111 Tabulka 108: Plán krátkodobých pohledávek – var. C ...................................................... 111 Tabulka 109: Plán KFM – var. C ...................................................................................... 111 Tabulka 110: Plán dlouhodobých závazků – var. C .......................................................... 112 Tabulka 111: Plán CF – var. C ......................................................................................... 112 Tabulka 112: Shrnutí pesimistické varianty C ................................................................... 113 Tabulka 113: Vývoj některých poloţek výkazů ................................................................ 113 Tabulka 114: Porovnání variant dle ukazatele ON/PH...................................................... 114 Tabulka 115: Porovnání variant dle rentability ................................................................ 115 Tabulka 116: Porovnání variant dle zadluţenosti .............................................................. 115 Tabulka 117: Porovnání variant dle likvidity .................................................................... 116 Tabulka 118: Porovnání variant dle aktivity...................................................................... 116 Tabulka 119: Porovnání variant dle ČPK .......................................................................... 117


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I: Horizontální analýza majetkové struktury společnosti XYZ, a.s. Příloha P II: Horizontální analýza majetkové struktury ALUCAST, s.r.o. Příloha P III: Vertikální analýza majetkové struktury společnosti XYZ, a.s. Příloha P IV: Vertikální analýza majetkové struktury ALUCAST, s.r.o. Příloha P V: Horizontální analýza nákladů a výnosů společnosti XYZ, a.s. Příloha P VI: Horizontální analýza nákladů a výnosů ALUCAST, s.r.o. Příloha P VII: Vertikální analýza nákladů a výnosů společnosti XYZ, a.s. Příloha P VIII: Vertikální analýza nákladů a výnosů ALUCAST, s.r.o. Příloha P IX: Plánová rozvaha – varianta A Příloha P X: Plánový VZZ – varianta A Příloha P XI: Plánová rozvaha – varianta B Příloha P XII: Plánový VZZ – varianta B Příloha P XIII: Plánová rozvaha – varianta C Příloha P XIV: Plánový VZZ – varianta C

130

PŘÍLOHA P I: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. (v tis. Kč)

2009/2010

2010/2011 2011/2012

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní f., nedělitel. f. a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovl. a říz. osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Časové rozlišení

0,08% 11,00% -33,92% 13,03% 0,00% -6,12% 19,82% 55,16% 56,56% -9,18% -26,78% -90,56% 12,86% 19,70% -83,73% 15,90% -71,51% 17,74% -54,52% 0,08% -131,89% 19,84% 0,00%

1,75% -10,30% -47,21% -9,33% 0,00% 12,58% 18,37% 18,67% 31,67% 8,06% -19,03% -49,14% -22,32% -22,62% -77,94% 101,62% 58,82% 101,84% -53,19% 1,75% 519,84% 19,12% 0,00%

-2,52% -9,19% -15,08% -9,10% 0,00% 1,86% -9,46% -22,42% -4,94% -9,42% -11,13% -96,63% -4,87% -4,67% -90,00% 30,67% -27,16% 30,90% 10,09% -2,52% 39,33% 0,00% 0,00%

4,26% 2,92% 82,09% -17,66% 54418,75% 5,41% -4,05% -34,67% 5,66% -2,12% -25,60% 0,00% 18,67% 17,80% -33,33% 5,69% 28,81% 5,64% -52,24% 4,26% 33,75% 0,00% 0,00%

0,00%

0,00%

26,33%

17,86%

-37263,38%

60,52%

-9,89%

-9,41%

-39,65%

-127,60%

-14,19%

19,55%

17,13% 0,00% 0,00% 40,70% 68,86% -1,95% -14,10% -12,40% -10,43% -10,43% 100,00%

-17,17% 0,00% 0,00% -19,56% -4,84% -88,16% 5,68% 7,20% -12,78% -12,78% 62,08%

-9,56% 0,00% 0,00% -5,27% -6,96% -2,55% 6,10% 6,16% -16,84% -16,84% -100,00%

-4,01% 0,00% 100,00% 2,82% -32,03% 1031,82% -2,23% -1,96% -100,00% -100,00% 0,00%

2012/2013

PŘÍLOHA P II: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY ALUCAST, S.R.O. (v tis. Kč)

2009/2010

2010/2011 2011/2012

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní f., nedělitel. f. a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům, členům druţstva a k účastníkům sdruţení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení

37,71% 29,93% 100,00% 29,38% 0,00% 51,98% 16,32% 14,13% 23,36% 100,00% 0,00% 100,00% 22,76% 27,17% 13,33% 4,16% 19,18% 4,02% -48,62% 37,71% 28,09% 0,00% 0,00% 0,00% 19,60% 69,93% 65,79% 94,44% 41,56% 65,85% 68,03%

8,99% 24,43% 175,14% 23,80% 0,00% -12,70% 85,10% 83,68% 85,42% 213,16% 0,00% -99,60% 33,92% 31,35% 223,53% -39,94% -54,02% -39,80% 94,20% 8,99% 28,96% 0,00% 100,00% 0,00% 29,55% 27,48% -36,03% 23,62% 95,29% -42,33% -26,71%

-1,45% -1,94% -31,01% -1,67% 0,00% 0,30% -8,23% -17,32% -5,62% 469,75% 0,00% -35,48% -18,93% -26,06% 73,64% 67,27% 160,00% 66,54% -51,95% -1,45% 9,11% 0,00% 0,00% 0,00% 25,13% -45,79% -51,16% -20,96% -3,05% -56,72% -43,62%

12,24%

-90,91%

-100,00%

51,12% 68,48% 100,00% 100,00% 0,00%

-7,48% -0,40% -8,42% 0,45% 843,48% -100,00% 843,48% -100,00% 0,00% 100,00%

PŘÍLOHA P III: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Stavby Samostatné mov. věci a soubory movitých věcí Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Sociální zabezpečení a stát Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní f., nedělitel. f. a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovl. a říz. osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Časové rozlišení

2009 2010 2011 100% 100% 100% 40,77% 45,22% 39,87% 1,76% 1,16% 0,60% 39,00% 44,05% 39,25% 0,03% 8,89% 8,44% 38,96% 35,15% 30,19% 0,01% 0,01% 0,01% 57,61% 54,04% 59,79% 18,61% 22,28% 25,92% 2,44% 3,79% 4,42% 6,51% 10,18% 13,17% 7,09% 6,44% 6,84% 2,57% 1,88% 1,50% 12,03% 1,14% 0,57% 19,93% 22,48% 17,16% 18,70% 22,37% 17,01% 0,55% 0,00% 0,13% 0,68% 0,11% 0,02% 7,03% 8,15% 16,14% 0,15% 0,04% 0,06% 6,89% 8,10% 16,08% 1,62% 0,74% 0,34% 100% 100% 100% 11,66% -3,71% 15,33% 53,12% 63,61% 74,47% 1,36% 1,36% 1,33% 0,12% -42,79% -67,50% -42,94% -25,89% 7,02% 88,34% 103,40% 84,18% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 47,63% 66,96% 52,94% 28,61% 48,27% 45,14% 12,62% 12,37% 1,44% 1,96% 1,68% 1,75% 1,08% 0,95% 1,00% 3,35% 3,41% 3,61% 40,72% 36,44% 31,24% 40,72% 36,44% 31,24% 0,00% 0,31% 0,50%

2012 100% 37,14% 0,52% 36,60% 8,40% 26,25% 0,01% 62,48% 24,08% 3,52% 12,84% 6,35% 1,36% 0,02% 16,75% 16,64% 0,00% 0,00% 21,64% 0,05% 21,59% 0,38% 100% 21,91% 76,39% 1,73% -62,40% 6,18% 78,09% 0,00% 0,00% 51,45% 43,09% 1,44% 1,90% 1,08% 0,00% 26,65% 26,65% 0,00%

2013 100% 36,66% 0,92% 28,90% 1,12% 27,52% 6,84% 63,17% 22,16% 2,20% 13,02% 5,96% 0,97% 0,02% 19,06% 18,80% 0,22% 0,00% 21,93% 0,06% 21,87% 0,18% 100% 28,10% 73,27% 1,96% -54,21% 7,09% 71,90% 0,00% 21,17% 50,73% 28,09% 15,62% 1,79% 1,02% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

PŘÍLOHA P IV: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY ALUCAST, S.R.O. (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Stavby Samostatné mov. věci a soubory movitých věcí Dlouhodobý finanční majetek Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům, členům druţstva a k úč. sdruţ. Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení

2009 100% 60,99% 0,00% 60,99% 43,83% 13,09% 0,00% 38,20% 6,62% 5,82% 0,80% 0,00% 0,00% 0,00% 16,31% 15,46% 0,00% 0,06% 15,27% 0,14% 15,13% 0,81% 100% 74,48% 0,42% 0,00% 61,27% 12,74% 25,52% 0,50% 0,84% 24,18% 6,53% 13,72% 2,00% 1,07% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00%

2010 100% 57,54% 0,24% 57,30% 31,62% 9,25% 0,00% 42,15% 5,59% 4,83% 0,72% 0,05% 0,00% 10,48% 14,54% 14,28% 0,09% 0,05% 11,55% 0,12% 11,43% 0,30% 100% 69,27% 0,30% 0,00% 53,21% 15,72% 30,73% 0,71% 0,86% 29,12% 7,97% 11,18% 2,19% 1,30% 0,64% 0,03% 0,03% 0,00%

2011 100% 65,69% 0,61% 65,09% 49,51% 10,15% 0,00% 33,76% 9,50% 8,13% 1,22% 0,15% 0,00% 0,04% 17,86% 17,21% 0,40% 0,14% 6,36% 0,05% 6,31% 0,54% 100% 81,97% 0,28% 0,01% 63,25% 18,39% 18,03% 0,81% 1,55% 15,41% 5,36% 0,93% 1,86% 1,10% 3,37% 0,27% 0,27% 0,00%

2012 100% 65,37% 0,42% 64,95% 52,21% 10,15% 0,00% 34,37% 8,84% 6,82% 1,17% 0,86% 0,00% 0,03% 14,70% 12,91% 1,54% 0,24% 10,80% 0,13% 10,67% 0,26% 100% 90,75% 0,28% 0,01% 80,31% 10,12% 8,94% 0,65% 1,52% 6,77% 3,07% 0,00% 1,88% 1,12% 0,33% 0,00% 0,00% 0,31%

PŘÍLOHA P V: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. (v tis. Kč)

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

Trţby za prodej zboţí

38,74%

-46,96%

-51,22%

23,17%

Výkony

-0,22%

25,47%

-10,15%

-0,90%

Trţby za prodej vlast. výrob. a sluţeb

1,69%

26,84%

-5,87%

-5,46%

Změna stavu zásob

73,52%

17,96%

-128,74%

-409,12%

Aktivace

-77,92%

-83,61%

-91,43%

1473,33%

Trţby z prodeje DM a mat.

334,53%

-39,74%

8,65%

-42,98%

Ostatní prov. výnosy

74,56%

100,65%

22,99%

-33,38%

Trţby z prod. CP a podílů

-99,97%

-100,00%

0,00%

0,00%

Výnosové úroky

-28,88%

-67,26%

-16,39%

4,58%

Ostatní fin. výnosy

-10,73%

60,57%

-39,78%

132,31%

VÝNOSY

-1,06%

13,11%

-13,36%

0,73%

Nákl. na prod. zboţí

35,66%

-49,65%

-54,40%

15,13%

Výkonová spotřeba

-21,24%

4,43%

-12,20%

-2,24%

Spotř. mat. a energie

-16,58%

17,25%

-10,72%

3,95%

Sluţby

-25,98%

-10,27%

-14,42%

-11,92%

Osobní náklady

-7,18%

6,06%

-3,22%

-0,20%

Mzdové náklady

-8,04%

5,70%

-3,24%

-0,15%

Daně a poplatky

-60,00%

8,82%

159,46%

44,79%

Odpisy DHM a DNM

-14,81%

-4,73%

-22,79%

4,77%

ZC prodaného DM a mat.

238,61%

-55,26%

109,15%

-93,13%

Změna stavu rezerv, OP v provozní oblasti

603,35%

-133,93%

-107,13%

-2595,45%

Ostatní prov. nákl.

449,71%

-73,98%

-67,14%

244,33%

Prodané CP a podíly

-86,33%

-100,00%

0,00%

0,00%

Změna stavu rezerv a OP ve fin. obl.

-200,00%

-100,00%

0,00%

0,00%

Nákladové úroky

-24,92%

-50,53%

-21,62%

-45,20%

Ostatní fin. nákl.

-26,64%

-23,64%

13,15%

-30,13%

Daň z příjmu

-100,00%

100,00%

0,00%

-100,00%

NÁKLADY

-11,49%

-12,81%

-13,31%

-0,35%

PŘÍLOHA P VI: HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ALUCAST, S.R.O. (v tis. Kč)

2009/2010

2010/2011

2011/2012


0,00%

0,00%

0,00%

Výkony

87,55%

9,57%

-13,30%


87,31%

9,05%

-13,35%

Změna stavu zásob

500,00%

285,51%

-5,26%

0,00%

0,00%

0,00%


723,08%

-49,53%

-3,70%


-39,24%

46,74%

-1,51%

Aktivace


0,00%

0,00%

0,00%

Výnosové úroky

-75,00%

-33,33%

0,00%


-38,88%

154,42%

-15,37%

VÝNOSY

64,13%

11,92%

-12,20%


0,00%

0,00%

0,00%


68,58%

8,74%

-7,15%


65,89%

5,04%

-6,01%

Sluţby

73,67%

15,43%

-9,04%

Osobní náklady

77,65%

10,89%

-3,37%

Mzdové náklady

73,16%

8,98%

-4,17%

Daně a poplatky

78,57%

0,00%

0,00%

Odpisy DHM a DNM

50,09%

9,69%

28,29%


0,00%

0,00%

0,00%


173,16%

99,81%

1200,00%


-36,21%

41,37%

0,05%

0,00%

0,00%

0,00%

Prodané CP a podíly Změna stavu rezerv a OP ve fin. obl.

0,00%

0,00%

0,00%

Nákladové úroky

-28,16%

6,53%

-67,44%


24,80%

-28,25%

29,79%

Daň z příjmu

143,59%

18,14%

-45,32%

NÁKLADY

61,99%

9,87%

-5,54%

PŘÍLOHA P VII: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ SPOLEČNOSTI XYZ, A.S. (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013


12,19%

17,10%

8,02%

4,51%

5,52%

Výkony

79,14%

79,81%

88,53%

91,82%

90,33%


74,12%

76,18%

85,42%

92,80%

87,10%

Změna stavu zásob

1,64%

2,88%

3,01%

-1,00%

3,06%

Aktivace

3,38%

0,76%

0,11%

0,01%

0,17%


0,19%

0,85%

0,46%

0,57%

0,32%


0,43%

0,77%

1,36%

1,93%

1,28%


6,30%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Výnosové úroky

0,55%

0,40%

0,11%

0,11%

0,11%


1,19%

1,07%

1,52%

1,06%

2,44%

VÝNOSY

100%

100%

100%

100%

100%


6,69%

10,25%

5,92%

3,11%

3,60%


48,36%

43,03%

51,55%

52,21%

51,22%


24,39%

22,99%

30,92%

31,84%

33,22%

Sluţby

23,97%

20,04%

20,63%

20,36%

18,00%

Osobní náklady

24,08%

25,25%

30,71%

34,29%

34,34%

Mzdové náklady

18,12%

18,82%

22,82%

25,48%

25,53%

Daně a poplatky

0,04%

0,02%

0,02%

0,07%

0,11%

Odpisy DHM a DNM

6,16%

5,93%

6,48%

5,77%

6,07%


0,05%

0,20%

0,10%

0,24%

0,02%


0,20%

1,57%

-0,61%

0,05%

-1,26%


1,75%

10,90%

3,25%

1,23%

4,26%


8,84%

1,36%

0,00%

0,00%

0,00%


1,21%

-1,36%

0,00%

0,00%

0,00%

Nákladové úroky

1,42%

1,21%

0,69%

0,62%

0,34%


1,98%

1,64%

1,43%

1,87%

1,31%

Daň z příjmu

-0,78%

0,00%

0,46%

0,53%

0,00%

NÁKLADY

100%

100%

100%

100%

100%

PŘÍLOHA P VIII: VERTIKÁLNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ALUCAST, S.R.O. (v tis. Kč)

2009

2010

2011

2012


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Výkony

81,05%

92,61%

90,67%

89,54%


81,00%

92,44%

90,07%

88,89%

Změna stavu zásob

0,05%

0,18%

0,60%

0,65%

Aktivace

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


0,08%

0,41%

0,18%

0,20%


18,84%

6,98%

9,14%

10,26%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Výnosové úroky

0,55%

0,40%

0,11%

0,11%


1,00%

0,37%

0,85%

0,82%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


42,19%

43,91%

43,45%

42,71%


27,62%

28,29%

27,04%

26,91%

Sluţby

14,57%

15,62%

16,41%

15,80%

Osobní náklady

34,50%

37,84%

38,19%

39,07%

Mzdové náklady

26,02%

27,81%

27,58%

27,98%

Daně a poplatky

0,10%

0,11%

0,10%

0,11%

Odpisy DHM a DNM

4,22%

3,91%

3,91%

5,31%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


-3,42%

1,55%

0,00%

-0,03%


16,32%

6,43%

8,27%

8,76%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Nákladové úroky

1,48%

0,66%

0,64%

0,22%


1,79%

1,38%

0,90%

1,24%

Daň z příjmu

2,81%

4,22%

4,54%

2,63%

NÁKLADY

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

VÝNOSY

PŘÍLOHA P IX: PLÁNOVÁ ROZVAHA – VARIANTA A (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné mov. věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouh. hm. maj. Dlouhodobý finanční majetek Podílové CP a podíly s podstat. vlivem Ostatní dlouhod. CP a podíly Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky za ovl. a řízen. osobami Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Sociální zabezpečení a stát Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení

2014 2015 2016 2017 2018 127 704 128 342 128 831 131 329 129 497 49 714 48 868 48 364 47 373 45 447 1 119 2 119 869 769 669 39 872 38 026 38 772 37 881 36 055 1 230

1 030

830

630

430

38 635

36 989

37 935

37 244

35 618

7

7

7

7

7

8 723

8 723

8 723

8 723

8 723

8 723 77 989 28 435 4 081 13 850 8 340 2 165

8 723 79 474 28 644 4 459 14 322 8 759 1 104

8 723 80 468 28 488 4 473 14 290 8 753 972

8 723 83 956 28 660 4 604 14 487 8 912 658

8 723 84 050 28 658 4 655 14 545 8 967 491

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

23 311 23 311

23 772 23 772

23 901 23 901

24 306 24 306

24 568 24 568

26 218 40 26 178

27 035 40 26 995

28 054 40 28 014

30 966 40 30 926

30 800 40 30 760

(v tis. Kč) PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Rezervní f., nedělitel. f. a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Dlouhodobé závazky Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Odloţený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovl. a říz. osobám Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení Stát – daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Časové rozlišení

2014 2015 2016 2017 2018 127 704 128 342 128 831 131 329 129 497 46 645 56 793 66 847 78 864 91 575 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 494

2 494

2 494

2 494

2 494

2 494 -60 106

2 494 -49 301

2 494 -39 153

2 494 -29 099

2 494 -17 082

10 805

10 148

10 055

12 017

12 711

81 059 0

71 550 0

61 984 0

52 465 0

37 922 0

25 412 25 412

23 824 23 824

22 235 22 235

20 647 20 647

9 059 9 059

55 647 30 823 16 920 2 278 1 301 500 4 000

47 726 25 823 13 920 2 278 1 301 500 4 079

39 748 20 823 10 920 2 278 1 301 500 4 101

31 818 15 823 7 920 2 278 1 301 500 4 171

28 863 15 823 4 920 2 278 1 301 500 4 216

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PŘÍLOHA P X: PLÁNOVÝ VZZ – VARIANTA A

+

(v tis. Kč) Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodej zboţí Obchodní marže

II.

Výkony

I. A.

II.1.

Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb

II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. D. E. III. IV. H. * VI.VIII. J.+K.

Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpeč. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Trţby z prodeje dlouh. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

M. X. N. XI. O. * Q. Q.1. Q.2. ** XIII R. * *** ****

2014 8 905 3 908 4 998 124 827 128 315 -3 488

2015 8 387 3 092 5 295 127 517 127 464 53

2016 6 369 2 446 3 923 130 195 130 221 -26

2017 4 351 1 936 2 415 134 590 134 553 37

2018 2 333 1 532 801 138 071 138 067 4

64 509 51 087 13 421 65 316 44 813 33 723 10 730 359 100 7 542 744

65 853 51 375 14 477 66 960 45 542 34 272 10 905 365 100 8 846 499

65 922 51 057 14 865 68 196 45 923 34 559 10 996 368 100 9 005 513

66 679 51 114 15 565 70 327 46 618 35 082 11 162 374 100 8 490 534

66 869 50 900 15 969 72 002 47 166 35 494 11 294 378 100 8 927 551

1 500 1 500 1 500 1 500 1 500 12 106 11 471 12 181 14 152 14 861

Trţby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční obl. Výnosové úroky 131 Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady 1 432 Finanční výsledek hospodaření -1 301 Daň z příjmů za běţnou činnost 0 - splatná - odloţená Výsledek hospodaření za běžnou činnost 10 805 Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření 0 VH za účetní období (+/-) 10 805 VH před zdaněním (+/-) 10 805

135

140

154

153

1 459 -1 324 0

1 466 -1 326 800 800

1 489 -1 335 800 800

1 504 -1 351 800 800

10 148 10 055 12 017 12 711

0 0 0 0 10 148 10 055 12 017 12 711 10 148 10 855 12 817 13 511

PŘÍLOHA P XI: PLÁNOVÁ ROZVAHA – VARIANTA B v tis. Kč AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné mov. věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouh. hm. maj. Dlouhodobý finanční majetek Podílové CP a podíly s podstat. vlivem Ostatní dlouhod. CP a podíly Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky za ovl. a řízen. osobami Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Sociální zabezpečení a stát Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení

2014 2015 2016 2017 2018 127 879 128 517 129 006 131 504 129 672 49 714 48 868 48 364 47 373 45 447 1 119 2 119 869 769 669 39 872 38 026 38 772 37 881 36 055 1 230

1 030

830

630

430

38 635

36 989

37 935

37 244

35 618

7

7

7

7

7

8 723

8 723

8 723

8 723

8 723

8 723 78 164 28 435 4 081 13 850 8 340 2 165

8 723 79 649 28 644 4 459 14 322 8 759 1 104

8 723 80 643 28 488 4 473 14 290 8 753 972

8 723 84 131 28 660 4 604 14 487 8 912 658

8 723 84 225 28 658 4 655 14 545 8 967 491

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

23 311 23 311

23 772 23 772

23 901 23 901

24 306 24 306

24 568 24 568

26 393 40 26 353

27 210 40 27 170

28 229 40 28 189

31 141 40 31 101

30 975 40 30 935


2014 2015 2016 2017 2018 127 879 128 517 129 006 131 504 129 672 46 645 56 793 66 847 78 864 91 575 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 93 450 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 494

2 494

2 494

2 494

2 494

2 494 -60 106

2 494 -49 301

2 494 -39 153

2 494 -29 099

2 494 -17 082

10 805

10 148

10 055

12 017

12 711

81 234 0

71 725 0

62 159 0

52 640 0

38 097 0

25 412 25 412

23 824 23 824

22 235 22 235

20 647 20 647

9 059 9 059

55 822 30 823 16 920 2 278 1 301 500 4 000

47 901 25 823 13 920 2 278 1 301 500 4 079

39 923 20 823 10 920 2 278 1 301 500 4 101

31 993 15 823 7 920 2 278 1 301 500 4 171

29 038 15 823 4 920 2 278 1 301 500 4 216

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PŘÍLOHA P XII: PLÁNOVÝ VZZ – VARIANTA B

+

(v tis. Kč) Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodej zboţí Obchodní marže

II.

Výkony

I. A.

II.1.

Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb

II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. D. E. III. IV. H. * VI.VIII. J.+K.

Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpeč. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Trţby z prodeje dlouh. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

M. X. N. XI. O. * Q. Q.1. Q.2. ** XIII R. * *** ****

2014 8 905 3 908 4 998 124 827 128 315 -3 488

2015 8 387 3 092 5 295 127 517 127 464 53

2016 6 369 2 446 3 923 130 195 130 221 -26

2017 4 351 1 936 2 415 134 590 134 553 37

2018 2 333 1 532 801 138 071 138 067 4

64 509 51 087 13 421 65 316 44 813 33 723 10 730 359 100 7 542 744

65 853 51 375 14 477 66 960 45 542 34 272 10 905 365 100 8 846 499

65 922 51 057 14 865 68 196 45 923 34 559 10 996 368 100 9 005 513

66 679 51 114 15 565 70 327 46 618 35 082 11 162 374 100 8 490 534

66 869 50 900 15 969 72 002 47 166 35 494 11 294 378 100 8 927 551

1 500 1 500 1 500 1 500 1 500 12 106 11 471 12 181 14 152 14 861

Trţby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční obl. Výnosové úroky 131 Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady 1 432 Finanční výsledek hospodaření -1 301 Daň z příjmů za běţnou činnost 0 - splatná - odloţená Výsledek hospodaření za běžnou činnost 10 805 Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření 0 VH za účetní období (+/-) 10 805 VH před zdaněním (+/-) 10 805

135

140

154

153

1 459 -1 324 0

1 466 -1 326 800 800

1 489 -1 335 800 800

1 504 -1 351 800 800

10 148 10 055 12 017 12 711

0 0 0 0 10 148 10 055 12 017 12 711 10 148 10 855 12 817 13 511

PŘÍLOHA P XIII: PLÁNOVÁ ROZVAHA – VARIANTA C v tis. Kč AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné mov. věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouh. hm. maj. Dlouhodobý finanční majetek Podílové CP a podíly s podstat. vlivem Ostatní dlouhod. CP a podíly Oběţná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky za ovl. a řízen. osobami Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Sociální zabezpečení a stát Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení

2014 2015 118 908 108 697 44 562 41 117 1 119 2 119 34 720 30 275

2016 96 723 34 823 869 25 231

2017 83 801 34 078 769 24 586

2018 73 839 28 134 669 18 742

1 230

1 030

830

630

430

33 483

29 238

24 394

23 949

18 305

7

7

7

7

7

8 723

8 723

8 723

8 723

8 723

8 723 74 347 25 020 3591 12187 7338 1905

8 723 67 580 24 375 3749 12123 7399 1104

8 723 61 900 23 240 3601 11585 7082 972

8 723 49 723 22 348 3555 11232 6902 658

8 723 45 705 21 303 3434 10753 6625 491

24

24

24

24

24

24

24

24

24

24

20 512 20 512

20 185 20 185

19 439 19 439

18 881 18 881

18 181 18 181

28 791 40 28 751

22 996 40 22 956

19 197 40 19 157

8 470 40 8 430

6 197 40 6 157


2014 2015 118 908 108 697 37 674 36 972 93 450 93 450 93 450 93 450 2 2 2 2

2016 96 723 34 564 93 450 93 450 2 2

2017 83 801 31 161 93 450 93 450 2 2

2018 73 839 25 742 93 450 93 450 2 2

2 494

2 494

2 494

2 494

2 494

2494 -60 106

2494 -58 272

2494 -58 974

2494 -61 382

2494 -64 785

1 834

-703

-2 408

-3 403

-5 419

81 234 0

71 725 0

62 159 0

52 640 0

48 097 0

25 412 25 412

23 824 23 824

22 235 22 235

20 647 20 647

19 059 19 059

55 822 30 823 16 920 2 278 1 301 500 4 000

47 901 25 823 13 920 2 278 1 301 500 4 079

39 923 20 823 10 920 2 278 1 301 500 4 101

31 993 15 823 7 920 2 278 1 301 500 4 171

29 038 15 823 4 920 2 278 1 301 500 4 216

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

PŘÍLOHA P XIV: PLÁNOVÝ VZZ – VARIANTA C I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. D. E. III. IV. H. * VI.VIII. J.+K. M. X. N. XI. O. * Q. Q.1. Q.2. ** XIII R. * ***

(v tis. Kč) Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodej zboţí Obchodní marže Výkony Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Sluţby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpeč. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Trţby z prodeje dlouh. majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření

2014 8 905

2015 8 387

2016 6 369

2017 4 351

2018 2 333

3 908

3 092

2 446

1 936

1 532

4 998 108 165

5 295 106 839

3 923 104 501

2 415 103 380

801 101 364

112 315

106 964

104 721

103 553

101 567

-4 150

-125

-220

-173

-202

60 518 47 097 13 421 52 645 41 551 31 269 9 949 333 100 7 194

60 740 46 263 14 477 51 395 41 362 31 127 9 904 332 100 8 444

59 561 44 695 14 865 48 863 40 716 30 640 9 749 326 100 8 294

58 942 43 377 15 565 46 853 40 274 30 308 9 643 323 100 7 744

57 755 41 786 15 969 44 411 39 671 29 854 9 499 318 100 7 944

654

409

398

389

371

1 500 2 953

1 500 397

1 500 -1 350

1 500 -2 377

1 500 -4 434

153

153

153

153

153

1 272 -1 119 0

1 254 -1 100 0

1 211 -1 057 0

1 179 -1 026 0

1 139 -986 0

1 834

-703

-2 408

-3 403

-5 419

0

0

0

0

0

1 834

-703

-2 408

-3 403

-5 419

Trţby z prodeje CP a podílů Prodané CP a podíly Změna stavu rezerv a opravných poloţek ve finanční obl. Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běţnou činnost - splatná - odloţená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření VH za účetní období (+/-)

Tvorba dlouhodobého finančního plánu společnosti XYZ, a.s. Bc. Lucie Juřičková

Recommend Documents