Tvoříme základy Legislativní novinky

Tvoříme základy Legislativní novinky

Informace o aktualitách v legislativě Vydání: Prosinec 2014 · www.roedl.cz

Obsah: Právo > Vybrané legislativní změny > Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce > Účinnost vybraných předpisů Daně > Novinky v daňových zákonech > Judikatura > Krátce

> Vybrané legislativní změny Kurzarbeit Vojtěch Hrdlička, Rödl & Partner Praha Vláda schválila dne 3. listopadu na svém zasedání podporu tzv. kurzarbeitu, neboli programu na pomoc zaměstnavatelům, kteří se vinou hospodářské krize nebo přírodních katastrof ocitnou ve složité situaci. O  konečné podobě tohoto programu se ještě povedou jednání, ovšem na jeho základních bodech již panuje shoda. Vláda se hodlá zavázat, že v případech krizového stavu, který sama vyhlásí, budou moci zaměstnavatelé podat žádost o  pomoc prostřednictvím místně příslušné pobočky úřadu práce. Ta ji doručí vládě, která každou žádost zvlášť posoudí a  rozhodne o jejím schválení. Tento postup spočívající v individuálním posouzení každé žádosti prosadil ministr financí Andrej Babiš. Program kurzarbeitu bude zařazen do novelizace zákona o  zaměstnanosti, která by mohla nabýt  účinnosti v první polovině příštího roku. Stručně řečeno: systém kurzarbeitu je postaven na dočasné výpomoci státu podnikům, které se z  důvodu nedostatečného odbytu svých výrobků rozhodnou pro utlumení

výroby. Zaměstnanci budou v takových situacích pracovat kratší dobu, pobírat pouze sedmdesát procent své průměrné mzdy (z níž dvacet procent bude hradit stát), ale nepřijdou o  své zaměstnání. Vláda pracuje s  myšlenkou, že je pro státní pokladnu výhodnější, když bude doplácet na mzdy, než aby vyplácela dávky v nezaměstnanosti lidem, kteří by přišli o práci. O maximální výši doplatku na mzdu není ještě rozhodnuto, ale měla by se pohybovat mezi deseti až dvaceti procenty celostátní průměrné mzdy, což v současné době představuje 2481 až 3721 korun. Podpora by měla trvat maximálně šest měsíců s výjimečnou možností prodloužení. Na závěr dodejme, že i v současné době mají zaměstnavatelé možnost (podle zákoníku práce) omezit pracovní dobu svých zaměstnanců a snížit jim mzdu až na šedesát procent. V tomto případě ovšem nedostávají žádnou finanční pomoc ze strany státu. Novela zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení Kateřina Knytlová, Rödl & Partner Praha Poslanecká sněmovna schválila v  prvním čtení rozsáhlou novelu zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, která je připravena k  projednání Ústavněprávním výborem. Jak vyplývá z  předložené důvodové zprávy, hlavním cílem novelizace je zajištění efektivnějšího nakládání s majetkem zajištěným v trestním řízení a nově také rozšíření možnosti prodeje zajištěného majetku bez souhlasu obviněného, což se vztahuje především na věci, jež mohou prodlením výrazně ztrácet na své hodnotě. Jedná se například o prodej automobilů nebo elektronických spotřebičů, jichž se podle oficiálních statistik prodá v  současné době pouze zlomek z celkového počtu zajištěných věcí. Zčásti je to proto, že se k jejich prodeji nedaří sehnat souhlas obviněného. Nově bude možné také zajistit majetek pachatele na úhradu peněžitého trestu již v průběhu trestního řízení, což povede k  lepší vymahatelnosti a  vykonatelnosti daného trestu. Navíc bude zlepšeno postavení oběti v trestním řízení tím, že bude možné zajistit majetek obžalovaného také před zahájením samotného trestního stíhání, jestliže bude exis1

Právo a neméně důležitá je pak i ta skutečnost, že pro zavedení této zásady jsou i samotní exekutoři. Do třetice je možné uvést i  názor široké veřejnosti, která vidí možnost zavedení principu teritoriality jako ztělesněnou a konečně plně garantovanou nezávislost a nestrannost exekutorů. Příprava praní špinavých peněz? I za to budete moci být možná potrestáni! Kateřina Knytlová, Rödl & Partner Praha Zdroj: archiv Rödl & Partner

tovat důvodné podezření, že se obžalovaný pokusí ztížit nebo zcela zmařit uspokojení majetkového nároku oběti trestného činu. Bude ovšem nutné předložit důkaz o tom, že se obžalovaný pokusí svůj majetek prodat, schovat nebo jinak znesnadnit jeho zajištění, případně že už se tak stalo. Zavedení principu teritoriality u exekutorů – konec dravých soutěžitelů? Monika Štýsová, Rödl & Partner Praha Zdálo se, že otázka zavedení formy činnosti exekutora, která by byla postavena na principu teritoriality a která představovala terč dlouho táhlých sporů, nekončící plejádu rozličných názorů, byla již víceméně vyřešena. Otázkou poslední doby tak bylo už spíše „jen“ to, v jaké podobě princip teritoriality zavést, a hlavně od kterého data jej zavést. Nyní se však se svým názorem a argumenty proti zavedení principu teritoriality ozval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V  současné době není teritoriální působení exekutorů nijak omezeno, není žádným způsobem místně rozděleno. Nečiní tak žádný problém, že si jakožto oprávněný z  Liberce zvolím k  výkonu exekuce exekutora z  Prahy – volba exekutora je čistě na nás, exekutoři mohou vykonávat svou působnost v rámci celé České republiky. To by se však s příchodem principu teritoriality změnilo a právě to je kámen úrazu. Na to, co vyjadřuje princip teritoriality, tedy, že by měli exekutoři podle senátního návrhu změn zákona o exekutorech působit nově pouze ve svých takzvaných “domovských obvodech“, pohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tak, že pokud by k tomuto došlo, došlo by tím zároveň i k jakémusi „rozdělení trhu“ a  v  důsledku toho pak i, podle slov Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, k „omezení přirozené konkurence, tedy k tomu, že by se trh přestal vyvíjet a stagnoval by“. Otázkou však zůstává, zda můžeme exekutory pojímat jako podnikatelské subjekty. Po stránce formální by tomu tak totiž zcela jistě být nemělo. Exekutor by neměl být snaživým či dravým „podnikatelem“, „soutěžitelem“. Mělo by jít o  zástupce státu, který nečiní nic jiného, než že objektivně vykonává právo. Proti názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pak na straně druhé dále stojí kupříkladu situace ve všech členských zemích Evropské unie (s  výjimkou České republiky, Slovenska a  Nizozemska), kde je působení exekutorů bez větších problémů založeno právě na zásadě teritoriality. Druhá 2

V  současné době je legalizace výnosů z  trestné činnosti neboli „praní špinavých peněz“ trestným činem. Pro to, abychom mohli za tento trestný čin nést trestní odpovědnost, je třeba, abychom naplnili jeho skutkovou podstatu, tedy abychom jednali tak, jak je stanoveno v § 216 trestního zákoníku. „Pouhá“ příprava praní špinavých peněz jako taková není v současné době nijak trestána. To by se však v budoucnu mohlo změnit. Pro takovou změnu trestního zákoníku se totiž minulý měsíc vyslovila vláda. Trestný čin praní špinavých peněz nalezneme, jak bylo již dříve uvedeno, v  § 216 trestního zákoníku a  dopustí se jej především ten, kdo „zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem (…)“. Nově by mělo toto ustanovení znít tak, že by se jej dopustil i  ten, „kdo vytváří podmínky k zakrytí původu, tento původ zastírá nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem (…)“. Důvod této změny spočívá především v  potřebě vyjít vstříc jak mezinárodním požadavkům, tak předpisům Evropské unie, které trestnost již samotné přípravy takového jednání požadují. Jako přípravu, respektive ono „vytváření podmínek“ k  jednání, jež vytyčuje dříve uvedená skutková podstata trestného činu praní špinavých peněz, si pak v  oblasti trestního práva můžeme představit a je za ni typicky považováno jednání, které spočívá kupříkladu v  opatřování či přizpůsobování prostředků nebo nástrojů ke spáchání trestného činu. Konkrétnější či přesně stanovený význam „vytváření podmínek“ pro případ praní špinavých peněz však nikde nenalezneme, což znamená velký nedostatek této úpravy. Hrozí zde totiž nebezpečí, že takto široce definované „vytváření podmínek“ bude terčem (své) volných a  rozličných výkladů orgánů činných v  trestním řízení. Důležité je však v tomto směru, že pro to, abychom mohli nést trestní odpovědnost za přípravu tohoto trestného činu, musí být naše „vytváření podmínek“ vždy jednoznačně úmyslné. Zavinění ve formě nedbalosti zde postačovat nebude. Dalším problémem může být, že v takovém návrhu na změnu trestního zákoníku lze spatřovat minimálně něco jako snahu o jeho obcházení, respektive snahu o obcházení podmínek pro trestnost přípravy. Pro to, aby byla příprava k určitému trestnému činu trestná, musí být splněny dvě podmínky.

Právo / Daně Prvně se musí jednat o tu nejtěžší kategorii trestných činů, o takzvané „zvlášť závažné zločiny“. Dále je pak nutné, aby byla trestnost přípravy takového trestného činu stanovena přímo v  příslušném ustanovení trestního zákoníku, které pojednává o daném trestném činu, a to slovy, že „příprava je trestná“. Ani jedna z těchto podmínek však není v našem případě splněna, respektive v  důsledku absence první podmínky druhá podmínka být splněna ani nemůže. Je samozřejmé, že pro to, abychom vyhověli požadavkům mezinárodním a evropským, je potřeba takovouto změnu přijmout. Otázkou však zůstává, zda k  tomuto kroku přistoupit za každou cenu, tedy i  za cenu nebezpečně vágních pojmů a více než zřetelného obcházení zákona.

Vydání: Prosinec 2014

za škodu způsobenou provozem vozidla a  o  změně některých souvisejících zákonů (zákon o  pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 228/2014 Sb., účinnost od 07.11.2014 ZÁKON  ze dne 23. září 2014, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o  oceňování majetku a  o  změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

Kontakt pro další informace:

> Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce 19.11.2014 | Sbírka: 254/2014 | Částka: 107/2014 ZÁKON ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon č.  108/2006 Sb., o  sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o  Úřadu práce České republiky a  o  změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19.11.2014 | Sbírka: 256/2014 | Částka: 107/2014 ZÁKON ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 19.11.2014 | Sbírka: 261/2014 | Částka: 108/2014 ZÁKON ze dne 23. října 2014, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. 19.11.2014 | Sbírka: 262/2014 | Částka: 108/2014 ZÁKON ze dne 23. října 2014, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 19.11.2014 | Sbírka: 266/2014 | Částka: 108/2014 ZÁKON ze dne 23. října 2014, kterým se mění zákon č.  229/2013 Sb., o  nakládání s  některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 64/2014 Sb.

> Účinnost vybraných předpisů 260/2014 Sb., účinnost od 19.11.2014 ZÁKON  ze dne 23. října 2014, kterým se mění zákon č.  239/2013  Sb., kterým se mění zákon č.  56/2001  Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

Mgr. Monika Štýsová Advokátka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 760 E-mail: [email protected]

> Novinky v daňových zákonech Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Zákon o prokazování původu majetku Ministerstvo financí připravilo další právní normu v boji proti daňovým únikům, zákon o  prokazování původu majetku. Tento zákon novelizuje zákon o daních z příjmů doplněním nových ustanovení § 38x až § 38ze a  současně trestní zákoník zavedením nového § 277 odst. 2. Nabytí účinnosti zákona se předpokládá k 1. lednu 2016. Prokazování původu majetku by mělo nastávat u poplatníků, u kterých bude mít správce daně důvodnou pochybnost, že jejich příjmy neodpovídají nárůstu jejich jmění o  více než 5  mil. Kč. V  takovém případě správce daně zašle poplatníkovi výzvu k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění. Pokud poplatník neprokáže skutečnosti požadované ve výzvě a daň z příjmů přesahující 2 mil. Kč nebude možné stanovit dokazováním, přistoupí správce daně ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Poplatník následkem tohoto stanovení daně bude doplácet nejen daň z  příjmů, ale také penále ve výši 50 % nebo 100 % podle míry nesoučinnosti při stanovení daně. 3

Daně Dále může správce daně vyzvat poplatníka k  podání prohlášení o majetku, pokud nedošlo k prokázání skutečností podle výzvy k prokázání příjmů, informace o majetku nelze získat jiným způsobem a  odhadovaná hodnota majetku převyšuje 10 mil. Kč. Do trestního zákoníku se doplňuje trest za odmítnutí, vyhýbání se nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů týkajících se prohlášení o  majetku dle zákona o daních z příjmů, a to odnětí svobody na jeden až čtyři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Podmínkou pro získání povolení v oblasti spotřebních daní bude finanční stabilita V  reakci na právě projednávanou novelu zákona o spotřebních daních má být vydána vyhláška, jejímž cílem je stanovit způsob určení a požadovanou úroveň ukazatelů ekonomické stability, což je nově jedna z  podmínek pro vydání některých povolení v oblasti spotřebních daní (např. pro provozování daňového skladu). Posouzení bude zpracovávat správce daně pomocí finanční analýzy, tj. pomocí ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a  produktivity práce (vzorce pro výpočet uvádí příloha vyhlášky) na základě údajů z  účetních závěrek (individuálních i konsolidovaných), výročních zpráv, daňových přiznání, zpráv auditorů a  dalších podkladů poskytnutých správci daně jednotlivými subjekty, popř. u  nově vzniklých subjektů na základě zahajovací rozvahy, kvantifikovaných podnikatelských záměrů a  předpokladů na běžný a následující rok. Úrovně ukazatelů se mají posuzovat v  čase a  poměřovat se s  doporučovanými hodnotami, resp. s  hodnotami odvětvového průměru v rámci odvětví hlavního předmětu činnosti jednotlivých subjektů (tyto hodnoty bude zveřejňovat Ministerstvo průmyslu a  obchodu ČR ve své Finanční analýze podnikové sféry). Hodnoceným obdobím budou dvě účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, v  němž se zpracovává finanční analýza, nebo u nově vzniklých subjektů účetní období, v  němž se finanční analýza zpracovává, a bezprostředně následující účetní období.

Zdroj: archiv Rödl & Partner

4

Nová příloha k dani z příjmů bude obsahovat údaje o převodních cenách Součástí přiznání k  dani z  příjmů právnických osob již za zdaňovací období 2014 bude nová příloha s  údaji o transakcích se spřízněnými osobami. Povinnost vyplnit tuto přílohu budou mít subjekty, které splní jedno z kritérií pro povinný audit (tj. aktiva více než 40 mil. Kč, čistý obrat více než 80 mil. Kč a průměrný přepočtený počet zaměstnanců více než 50). Rozsah údajů se však bude lišit podle situace, ve které se bude právnická osoba nacházet: > Subjekty, které uskutečnily transakce se spojenou osobou ze zahraničí, budou vykazovat pouze údaje o obchodech s těmito zahraničními osobami. > Poplatníci s  daňovou ztrátou a  příjemci investičních pobídek budou vykazovat údaje o všech transakcích jak s českými, tak i zahraničními spojenými osobami. Obsahem přílohy budou výnosy a náklady, resp. pořizovací ceny z  transakcí s  dlouhodobým hmotným, nehmotným a  finančním majetkem, zásobami, službami, licenčními poplatky, úroky atp. Příloha bude obsahovat také informace o výplatě či přijetí dividend a bezúplatného plnění a o stavu krátkodobých a  dlouhodobých pohledávek a  závazků se spojenými osobami, včetně údaje za předchozí období. Údaje se budou členit podle jednotlivých spojených osob. Nová příloha potvrzuje zvýšený zájem finanční správy o převodní ceny a navazuje na dotazník, který byl vybraným daňovým subjektům zaslán v  průběhu letošního roku a jehož vyplnění bylo pouze dobrovolné.

> Judikatura Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Důkazní břemeno u převodních cen příjemce investičních pobídek Příjemce investiční pobídky nesmí zvýšit svůj základ daně operacemi s  podniky ve skupině, které by neodpovídaly tržně obvyklým principům. Jinak přichází o čerpanou slevu na dani. Neobvyklost cen sjednaných mezi spojenými osobami přitom prvotně prokazuje správce daně. V  daném případě společnost v  posledním roce čerpání investičních pobídek (slevy na dani) prodala vyrobené zdravotnické prostředky spojené osobě za cenu vyšší, než za kterou následně tyto výrobky od spojené osoby odkoupila zpět. Z  následného prodeje zákazníkům dosáhla hrubé ziskové přirážky ve výši 171,45 %, přičemž obvyklá výše hrubé přirážky u srovnatelných subjektů činila 28,40 % až 80,60 %. Celková obchodní marže společnosti se tím oproti minulým rokům zvýšila na troj- až čtyřnásobek.

Daně

Vydání: Prosinec 2014

Správci daně se podařilo prokázat, že obchodní operace se na základě racionální úvahy jeví jako neodpovídající běžným obchodním vztahům. Tím přenesl důkazní břemeno na společnost, která však neposkytla věrohodné vysvětlení, že by neobvykle vysoké marže dosáhla i v případě, že by nebyla spojenou osobou. Společnost nepřesvědčila ani o tom, že jí provozované činnosti byly natolik úzce provázané a podmíněné, že bylo zcela ekonomicky standardní je posuzovat za celou společnost jako celek. Nejvyšší správní soud tak kasační stížnost zamítl. Zdroj: archiv Rödl & Partner

Nárok na odpočet daně při rekonstrukci nemovitosti, která byla následně prodána V  říjnu bylo vydáno rozhodnutí týkající se posouzení nároku na odpočet při rekonstrukci nemovitosti, která byla následně prodána. Vlastník nemovitosti prováděl její rekonstrukci, uplatňoval v letech 2007–2009 u přijatých zdanitelných plnění v souvislosti s rekonstrukcí nárok na odpočet daně, neboť očekával, že nemovitost pronajme a u nájmu bude uplatňovat DPH na výstupu. Před dokončením rekonstrukce byla nemovitost v roce 2009 prodána, a to jako osvobozené plnění dle § 56 zákona o DPH. Je důležité upozornit, že tehdejší právní úprava v  zákoně o  DPH neobsahovala současný § 77, na základě kterého musí dojít k  vyrovnání odpočtu daně, pokud je obchodní majetek ve lhůtě 3 let od uplatnění odpočtu použit pro jiné účely, než bylo zohledněno u  původního odpočtu daně. V současné době se vyrovnání odpočtu provede ve zdaňovacím období, ve kterém ke změně v účelu použití došlo. To ostatně namítal i  stěžovatel, který upozorňoval, že zákon o DPH neznal v letech 2007–2009 žádný korekční mechanismus k vrácení již uplatněného odpočtu daně. Správce daně však doměřil společnosti veškeré uplatněné nároky na odpočet, vyměřil penále (dnešní úrok z prodlení), neboť podle jeho názoru zanikl nárok na odpočet osvobozeným prodejem nemovitosti, a to od samého počátku (ex tunc). Krajský soud i Nejvyšší správní soud názor správce daně potvrdily. Navzdory absenci korekčního mechanismu v  daném období tak byl společnosti doměřen dříve uplatněný nárok na odpočet daně. Úroky ze zadržovaného nadměrného odpočtu V  tomto revolučním rozhodnutí Nejvyšší správní soud akceptoval námitky plátce daně, že při déle trvajícím vytýkacím řízení (dnes: postup k odstranění pochybností) u daně z přidané hodnoty, které skončí pro plátce daně pozitivně, mu musí být přiznán úrok z vratitelného přeplatku. V daném případě nebyl plátci daně částečně uznán nárok na odpočet daně, ale v rámci odvolání byl finančním ředi-

telstvím přiznán nárok na odpočet v plné výši. Důsledkem tohoto postupu byl plátci daně přiznán úrok z vratitelného přeplatku za období od rozhodnutí finančního úřadu po ukončení vytýkacího řízení do dne vrácení zbylé částky. Plátce daně se však domníval, že mu náleží úrok z vratitelného přeplatku již ode dne zahájení vytýkacího řízení. Krajský soud žalobu plátce daně zamítl. Nejvyšší správní soud však rozhodl ve prospěch plátce daně a  přiznal mu úrok z vratitelného přeplatku, a to počínaje čtvrtým měsícem po skončení zdaňovacího období, jehož se vytýkací řízení týkalo (úrok ve výši repo sazby ČNB + 14 % p.a.). Pro úplnost je však nutné upozornit na již schválenou novelu daňového řádu od 1. ledna 2015, podle které se v  podobných případech bude přiznávat úrok z  daňového odpočtu ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 1 procentní bod (dnes tedy 1,05 % p.a.), a to až po 5 měsících od zahájení postupu k odstranění pochybností. Je otázkou, jak na tuto novelu daňového řádu bude reagovat Nejvyšší správní soud, pokud bude řešit obdobný případ po 1. lednu 2015.

> Krátce Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Nový formulář přiznání k  DPH přinese jen minimum změn Finanční správa zveřejnila na svých webových stránkách informaci, že struktura přiznání k dani z přidané hodnoty zůstane i  pro další rok prakticky nezměněna. Plnění v  15% i  10% sazbě budou vykazována ve stejných řádcích. Nový formulář bude nutné použít poprvé za zdaňovací období leden 2015 (nebo 1. čtvrtletí 2015). Sdělení k pokynu D-288 (odpočet na podporu výzkumu a vývoje) Ve Finančním zpravodaji 4/2014 byl zveřejněno Sdělení k  Pokynu č. D-288 k  jednotnému postupu při uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje ve smyslu § 34 odst. 5

Daně 4 a 5 zákona o daních z příjmů, a to v návaznosti na novelu zákona o daních z příjmů od 1. ledna 2014. Sdělení obsahuje podrobnější informace k novelizovaným ustanovením zákona a lze jej použít pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Zahraniční stravné pro rok 2015 Ministerstvo financí vydalo vyhlášku č. 242/2014 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015. Oproti roku 2014 však nedošlo k žádné změně.

Protokol ke smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Kazachstánem Kontakt pro další informace: Dne 24.11.2014 byl mezi Českou republikou a  Republikou Kazachstán podepsán Protokol ke smlouvě o  zamezení dvojího zdanění z  roku 1998. Protokol vstoupí v  platnost poté, co bude v  obou zemích příslušným legislativním procesem schválen. Zákony zveřejněné ve Sbírce zákonů V průběhu listopadu byla ve sbírce zákonů zveřejněna řada zákonů s významnými daňovými dopady. Mezi nejdůležitější patří:

Ing. Tomáš Zatloukal, LL.M. Daňový poradce/Partner Tel.: +420 233 111 261 E-mail: [email protected]

> zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění především zákon o daních z příjmů > zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v  dětské skupině, který mj. zavádí novou slevu na dani z příjmů fyzických osob (tzv. školkovné) > zákon č. 262/2014 Sb., jenž přináší druhou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 10 % například pro kojeneckou výživu a tištěné knihy

Tvoříme základy „Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty.“ Rödl & Partner

„Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ.“

„Celek se skládá z jednotlivců“ – u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je „Força, Equilibri, Valor i Seny“ (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží.

Castellers de Barcelona

Legislativní novinky Prosinec 2014 Vydavatel:

Rödl & Partner, advokáti, v.o.s. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 | www.roedl.cz

Redakce:

Mgr. Monika Štýsová – [email protected] Ing. Tomáš Zatloukal – [email protected] Ing. Jana Švédová – [email protected]

Layout/Sazba: Rödl & Partner – [email protected]

Tento dokument má pouze informativní povahu. Při řešení konkrétního případu doporučujeme vždy individuální konzultaci, jelikož aplikace výše uvedených informací bude v konkrétní situaci ovlivněna okolnostmi případu. Advokátní kancelář Rödl & Partner, advokáti, v.o.s. nepřejímá žádnou odpovědnost za případné nepřesnosti v tomto dokumentu nebo za škodu, která by vznikla jednáním učiněným na základě tohoto dokumentu.