MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
TURISTICKÝ ATLAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Diplomová práce
Kateřina Vlachová
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Brno 2013
Bibliografický záznam Autor:
Bc. Kateřina Vlachová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Turistický atlas Jihomoravského kraje
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Geografická kartografie a geoinformatika
Vedoucí práce:
RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Akademický rok:
2012/2013
Počet stran:
88+3
Klíčová slova:
Turistický atlas; Cestovní ruch; Turistika; Cykloturistika; Projektování atlasu; Mapový znak; Kartografie; Mapa
Bibliographic Entry Author
Bc. Kateřina Vlachová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
Turistical Atlas of the South Moravia region
Degree programme:
Geography and Cartography
Field of Study:
Geographical Cartography and Geoinformatics
Supervisor:
RNDr. Tomáš Řezník, Ph.D.
Academic Year:
2012/2013
Number of Pages:
88+3
Keywords:
Tourist atlas; Tourism; Hiking; Cycling; Designing of Atlas; Map symbol; Cartography; Map
Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tvorbě návrhu Turistického atlasu Jihomoravského kraje. V úvodu se zaměřuje na rešerši dostupné kartografické tvorby s podobným tématem spolu s věcným zhodnocením vybraných případů. V další části jsou diskutovány metody znázornění dat a jejich možné využití při tvorbě turistického atlasu. Významnou část diplomové práce tvoří projektování turistického atlasu, kde je definována podoba atlasu, obsah map, podkladová data a všechny další aspekty tvorby atlasu. Následně je vytvořen návrh mapových znaků pro vybraná témata vytvářeného atlasu. V závěru práce je nastíněn návrh možného převodu atlasu do webové podoby.
Abstract This diploma thesis is devoted to a design process of Tourist Atlas of the South Moravia region. The introduction focuses on a research of the available cartographic works with a similar theme and includes a critical evaluation of selected examples. The following chapter discusses the methods of the representation of the data and their possible use in the creation of the tourist atlas. An important part of the thesis consists of designing tourist atlas, where a shape of the atlas, map content, the base data and all other aspects of the creation of the atlas are defined. Subsequently, the symbolic system for selected topics in the atlas is created. In conclusion, a possible transfer of the atlas to the web form is described.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce RNDr. Tomáši Řezníkovi, Ph.D. za všechny cenné rady a připomínky při psaní této diplomové práce. Poděkování patří také rodině za podporu.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 4. ledna 2013
……………………………… Kateřina Vlachová
OBSAH 1
ÚVOD........................................................................................................................... 11 1.1 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 11 1.2 VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ .................................................................... 12
2
HODNOCENÍ DOSAVADNÍ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ............ 13
3
REŠERŠE STÁVAJÍCÍCH MAP A ATLASŮ S TURISTICKOU TEMATIKOU ...................................................................................................................................... 15 3.1 DEFINICE A ČLENĚNÍ TURISTICKÝCH MAP A ATLASŮ .............................. 15 3.1.1 Analogové turistické mapy a atlasy .................................................................. 15 3.1.2 Webové turistické mapy a atlasy ....................................................................... 16 3.2 HODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH MAP A ATLASŮ S TURISTICKOU TEMATIKOU ..................... 17 3.2.1 Hodnotící kritéria.............................................................................................. 18 3.2.2 Turistické mapy a atlasy orientační .................................................................. 19 3.2.3 Turistické mapy a atlasy informační ................................................................. 25 3.2.4 Turistické mapové portály................................................................................. 30 3.2.5 Obecné mapové portály .................................................................................... 35 3.2.6 Závěry rešerše turistických map a atlasů.......................................................... 38
4
METODY ZNÁZORNĚNÍ DAT DO MAPY ........................................................... 40 4.1 ZNÁZORNĚNÍ KVALITATIVNÍCH DAT.......................................................................... 40 4.1.1 Metoda figurálních (bodových) znaků .............................................................. 41 4.1.2 Metoda čárových (liniových) znaků .................................................................. 41 4.1.3 Metoda areálových (plošných) znaků ............................................................... 42 4.2 ZNÁZORNĚNÍ KVANTITATIVNÍCH DAT ....................................................................... 42 4.2.1 Kartogramy (choroplety) .................................................................................. 43 4.2.2 Kartodiagramy .................................................................................................. 44 4.2.3 Proporcionální symboly (diagramy) ................................................................. 44 4.2.4 Metoda teček ..................................................................................................... 45 4.2.5 Dasymetrická metoda........................................................................................ 46 4.2.6 Metoda izolinií .................................................................................................. 46
5
PROJEKTOVÁNÍ TURISTICKÉHO ATLASU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ...................................................................................................................................... 47 5.1 NÁZEV A TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ ............................................................................... 47
5.2 ÚČEL ATLASU ........................................................................................................... 48 5.3 DRUHY A TYPY MAP .................................................................................................. 48 5.4 SYSTÉM MĚŘÍTEK ...................................................................................................... 48 5.5 KARTOGRAFICKÁ ZOBRAZENÍ ................................................................................... 49 5.6 VÝBĚR ZOBRAZENÝCH ÚZEMÍ A VÝŘEZY MAP ........................................................... 50 5.7 OBSAH MAP A ZPŮSOBY JEHO ZNÁZORNĚNÍ ............................................................... 50 5.7.1 Kulturní památky a zajímavosti ........................................................................ 51 5.7.2 Potenciální oblasti cestovního ruchu ................................................................ 52 5.7.3 Chráněná území ................................................................................................ 53 5.7.4 Hromadná ubytovací zařízení ........................................................................... 55 5.7.5 Turistické atraktivity ......................................................................................... 56 5.7.6 Turistická informační centra............................................................................. 58 5.7.7 Turistické, cyklistické a lyžařské trasy a naučné stezky .................................... 59 5.7.8 Vinařská turistika .............................................................................................. 62 5.7.9 Vodní rekreace a turistika ................................................................................. 64 5.7.10 Turistika a cykloturistika .................................................................................. 65 5.8 ZÁKLADNÍ PODKLADY............................................................................................... 65 5.9 STRUKTURA ODDÍLŮ A SLED MAP .............................................................................. 66 5.10 MAKETA ATLASU ...................................................................................................... 67 5.11 SEZNAM NÁZVŮ ........................................................................................................ 68 6
NÁVRH MAPOVÝCH ZNAKŮ PRO TURISTICKÝ ATLAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ................................................................................ 69 6.1 ZNAKY PRO TOPOGRAFICKÝ PODKLAD ...................................................................... 69 6.2 ZNAKY PRO TEMATICKOU NADSTAVBU ..................................................................... 71 6.2.1 Kulturní památky a zajímavosti ........................................................................ 71 6.2.2 Turistické atraktivity ......................................................................................... 72 6.2.3 Turistická informační centra............................................................................. 74
7
NÁVRH WEBOVÉ PODOBY TURISTICKÉHO ATLASU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ................................................................................ 75 7.1 ZPŮSOBY VIZUALIZACE WEBOVÉ MAPY..................................................................... 75 7.1.1 Zoomify ............................................................................................................. 75 7.1.2 Mapové API ...................................................................................................... 76 7.1.3 Google Earth ..................................................................................................... 77 7.2 TVORBA ATLASU V PROSTŘEDÍ GOOGLE EARTH ....................................................... 77
8
ZÁVĚR ........................................................................................................................ 79
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ ..................................... 81 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................... 87 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 88
1
ÚVOD
Turistika a zvláště pak cykloturistika zaznamenávají v posledním desetiletí značného rozvoje. S tím je samozřejmě spojena také větší nabídka map určených přímo pro turisty či cyklisty. Také turisticky orientovaných webových map je k dispozici stále více. Avšak i přes rozvoj výpočetní techniky má u turistů a cyklistů mapa v analogové podobě vždy své místo. Zvláště proto, že při výletech do přírody je často pohodlnější a přehlednější použití klasické mapy. Avšak ne všechna kartografická díla určená pro turisty a cyklisty jsou stejně kvalitní. Díla se liší množstvím zobrazených informací, použitým souřadnicovým systémem, ale i použitým značkovým klíčem. Neshoda mezi jednotlivými kartografickými produkty může vést ke zmatení uživatele, který může mapu špatně pochopit. Otázkou tak zůstává, zda je možné zavést jednotný značkový klíč, který by musely používat všechny turistické a cykloturistické mapy.
1.1
Cíl práce
Hlavním cílem této diplomové práce je vytvoření vlastního turistického atlasu Jihomoravského kraje se všemi náležitostmi kartografického díla. K dosažení tohoto cíle je potřeba vyřešit dílčí etapy a cíle této práce. V první etapě se práce zaměřuje na rešerši problematiky turistických map a atlasů na krajské úrovni. Jelikož však atlasů čistě pro Jihomoravský kraj není příliš mnoho, zabývá se rešerše i atlasy celé České republiky či Československa. V další části se pak práce zabývá rešerší užívaných tematik v turistických atlasech a jejich vhodností pro tento typ atlasu. Jedním z důležitých dílčích cílů této práce je navržení jednotlivých tematik, které se objeví ve výsledném atlase a k nim vytvoření vlastního návrhu značkového klíče. Dalším cílem práce je vytvoření několika ukázkových map pro navržená témata a návrh koncepce celého atlasu. Závěr diplomové práce se pak bude věnovat možnému využití vytvořeného turistického atlasu a také možnostem jeho převedení do webové podoby. Zvláštností tohoto atlasu by měla být kombinace map pro klasickou turistiku s mapami určenými pro cykloturistiku. Tento atlas bude obsahovat také přehledné mapy celého Jihomoravského kraje, které budou zobrazovat další tematiky, které se váží k turistice a cykloturistice. Kombinací přehledných map celého kraje s mapami podrobnými lze docílit širokého využití celého atlasu. Cílem tak bude vytvořit atlas, který by bylo možné využít jak v procesu plánování výletu, tak i k orientaci v terénu.
- 11 -
1.2
Vymezení a charakteristika území
Pro vytvoření turistického atlasu bylo vybráno území Jihomoravského kraje. Tento atlas nebude záměrně pokrývat celé území České republiky (ČR), ale pouze území jednoho jejího kraje, aby byl větší prostor pro rozvedení různých témat. Území Jihomoravského kraje je také bráno jako testovací území, kdy by se podobný koncept turistického atlasu mohl použít i pro zbývající kraje ČR. Jihomoravský kraj se rozkládá na jihovýchodě ČR při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Tento kraj sousedí s pěti kraji ČR. Od východu to jsou kraje Zlínský, Olomoucký, Pardubický, Vysočina a Jihočeský. Svou rozlohou 7 195 km2 a počtem obyvatel 1 166 179 (31. 12. 2011) patří mezi největší a nejlidnatější kraje ČR. Hustota zalidnění tohoto kraje je 162 obyv./km2 [1]. Správním centrem Jihomoravského kraje je druhé největší a nejvýznamnější město v ČR Brno. Toto město tvoří jeden ze sedmi okresů kraje – Brno-město. Dalšími okresy jsou Blansko, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Přírodní podmínky kraje jsou ovlivněny polohou na rozhraní dvou odlišných geologických soustav – Českého masivu a Karpat. Hranice mezi těmito soustavami probíhá Znojmem, Brnem a Vyškovem. Tuto hranici lemují úrodné nížiny Dyjsko-svrateckého úvalu a Vyškovské brány, které tvoří Vněkarpatské sníženiny. Na jižní část kraje zasahuje další úrodná nížina Vídeňské pánve, konkrétně Dolnomoravský úval. Tato oblast je charakteristická vysokým podílem zemědělské půdy a teplejším počasím. Na tamějších úrodných půdách se pěstuje vinná réva a další teplomilné rostliny. Střed a východ kraje je pak tvořen Vnějšími Západními Karpaty, kde se nachází nejvyšší vrchol Jihomoravského kraje (Čupec, 819 m n. m.). Severozápadní část kraje tvoří hornatější Brněnská a Českomoravská vrchovina, které se vyznačují chladnějším typem podnebí. Celý kraj leží v úmoří Černého moře a v povodí řeky Moravy. Některé toky tohoto kraje byly upraveny vodními nádržemi. Nejvýznamnějšími jsou Nové Mlýny a Vranov na Dyji a Brněnská přehrada na Svratce. Na soutoku Dyje a Moravy se nachází nejnižší bod kraje (150 m n. m.). [2 str. 9]
- 12 -
2
HODNOCENÍ PRAMENŮ
DOSAVADNÍ
LITERATURY
A
DALŠÍCH
Turistika a cestování jsou oblíbenou součástí života mnoha lidí. Proto také vznikají nejrůznější kartografická díla, která tuto problematiku zachycují. Avšak literatury, která by se zabývala zobrazováním této tematiky na mapách, mnoho není. Z tohoto důvodu se tato diplomová práce opírá hlavně o literaturu, která se zabývá tvorbou tematických map obecně. Publikace Aplikovaná kartografie I. – tematické mapy [3] a Vybrané kapitoly z kartografie [4] velice dobře vysvětlují postup při tvorbě tematických map a popisují všechny části tvorby tematické mapy od počátečního konceptu až po závěrečnou kompozici a tvorbu legendy. Nevýhodou těchto skript je již zmíněný fakt, že popisují tvorbou tematických map obecně a specifika turistických map a atlasů nejsou blíže rozebírána. Další teoretickou publikací, která pojednává o mapovém jazyku, je publikace Mapový jazyk [5]. Tato skripta se převážně věnují vyjadřovacím prostředkům mapy – mapovým znakům. Jednotlivé kapitoly také vysvětlují pravidla a principy, které platí při označování jevů mapovými znaky. Další část je věnována morfografickým (znakotvorným) operacím. Tato publikace byla využita hlavně při tvorbě znakové sady pro jednotlivé mapy atlasu. Avšak nevýhodou byla opět obecná orientace této publikace, která zahrnuje danou tematiku jen velice okrajově. Pro potřeby této diplomové práce byly čerpány informace také z cizojazyčné literatury. Důležitá je publikace Thematic cartography and geographic visualization [6], která se mimo jiné zabývá principy v kartografii a různými způsoby a technikami vizualizace geografických dat. Další podobnou zahraniční publikací je Cartography: visualisation of geospatial data [7]. Obě tyto publikace se také vyjadřují k problematice atlasů, avšak pouze z obecného hlediska a turistickým atlasům se podrobněji nevěnují. Druhá zmiňovaná publikace se zabývá také webovými mapami. Tato problematika je pak více rozebírána v dalších publikacích Web cartography: developments and prospects [8] a Maps and the internet [9], které se zabývají obecně mapami na internetu, a bylo z nich čerpáno hlavně při návrhu možného převedení turistického atlasu do webové podoby. Za nevýhodu obou těchto publikací lze považovat jejich rychlé zastarávání, s kterým se však u publikací tohoto typu musí počítat. Dalšími důležitými zdroji informací, tentokrát už s turistickou tematikou, se staly nejrůznější internetové stránky, dokumenty, sborníky z konferencí a články z odborných časopisů. Tento typ zdroje informací je většinou velice aktuální, avšak bývá časově náročné vyhledávat v něm ucelený pohled na daný problém, protože se většinou zabývá pouze jednou dílčí problematikou.
- 13 -
Jedním ze zdrojů informací jsou také bakalářské, diplomové či disertační práce, které se věnují problematice tvorby atlasů. V neposlední řadě tvoří velkou část zdrojů informací kartografické produkty s turistickou tematikou, které jsou dostupné v analogové i webové podobě. Většina těchto map či atlasů však na problematiku turistiky nahlíží pouze z jednoho úhlu a nerozvíjí problém turistiky do více témat. Z nejznámějších turistických atlasů, které pokrývají území celé ČR, to jsou atlasy z vydavatelství SHOCart a Kartografie Praha. Různé regionální či celostátní turistické a cestovní atlasy (mapy) vycházejí i z ostatních vydavatelství (Geodézie ČS, JENA, Klub českých turistů, ROSY, Žaket). Důležitým zdrojem informací byly také webové mapy Cyklo Portál Jihomoravského kraje, mapy.cz, cykloserver.cz a další. Tyto mapy se vyznačují průběžnou aktualizací dat, proto jsou vhodné pro další zpracování. Turistická tematika a další příbuzná témata se objevují také v národních atlasech. V Atlase Československé socialistické republiky [10] se tato tematika vyskytuje ve dvou sekcích. V sekci Sociální zabezpečení, tělesná výchova je mapa Turistika, která má však velmi malé měřítko (1 : 4 mil.) a nezobrazuje tak všechny potřebné informace. V sekci Kultura se pak objevuje mapa zobrazující chráněná přírodní území v měřítku 1 : 1 mil. Nicméně ani toto měřítko neumožní podrobné zachycení tematiky na krajské úrovni. V Atlase krajiny ČR [11], který je nejnovějším českým národním atlasem, je map s turistickou a jí příbuznou tematikou mnohem více. Za zmínku tak stojí například tematiky: Zvláště chráněná území přírody a krajiny – NP a CHKO, Významné lokality přirozených lesů, Krasologické jednotky, Systém amatérské jeskyně, Památné stromy, Natura 2000, UNESCO. Z dalších tematik to jsou pak mapy zobrazující kostely a kaple, kláštery, zvonice, dřevěné kostely, památky židovské kultury, hrady, zámky a tvrze, památky, muzea a galerie, potenciální rekreační plochy, turisticko-rekreační funkce obcí a typy celkového potenciálu cestovního ruchu. Mapy zobrazující tato témata nejsou vždy hlavními mapami na listu, a proto jsou jejich měřítka různá. Nejčastěji jsou však mapy vyčtených tematik v měřítku 1 : 200 000.
- 14 -
3
REŠERŠE STÁVAJÍCÍCH MAP A ATLASŮ S TURISTICKOU TEMATIKOU
3.1
DEFINICE A ČLENĚNÍ TURISTICKÝCH MAP A ATLASŮ
Před samotným návrhem turistického atlasu je potřebné definovat pojmy, které se k dané tematice vztahují. Už sama definice turistické mapy je poměrně složitá. Jedná se o tematickou mapu, takže lze vycházet z obecné definice tohoto typu map. Tematická mapa je podle Voženílka [3 str. 9] mapa, která na topografickém podkladu zobrazuje jedno nebo více témat na úkor nepodstatných a je určena ke specifickému účelu. Pravda a Kusendová [12 stránky 12, 24] uvádějí, že tematická mapa označuje jinou než topografickou mapu, nebo takovou mapu, která zobrazuje jiný, než topografický obsah. Tematická mapa podle nich zobrazuje zpravidla na topografickém podkladu různé společenské nebo přírodní objekty a jevy. K problematice tematických map se vyjadřuje také Veverka [13 str. 117], podle kterého lze za tematické mapy považovat takové mapy, které na topografickém podkladě přebíraném z vhodné výchozí mapy podrobně zobrazují zájmové přírodní, socioekonomické a technické objekty a jevy a jejich základní vztahy. Na tematických mapách se prezentují především ne-topografické objekty a jevy (takové, které nelze v realitě zpravidla jednoznačně lokalizovat a zaměřit). Všechny uváděné definice si jsou velice podobné, a pokud bychom chtěli tyto definice vztáhnout k turistickým mapám, zobrazovaná tematika by byla ta, která se vztahuje k turistice. Turistické mapy a atlasy mohou být členěny z několika různých pohledů. Tím nejzákladnějším je, zda se jedná o mapu či atlas analogový, nebo webový. Vzhledem k tomu, že tato práce obsahuje návrh atlasu jak v analogové, tak i ve webové podobě, budeme se v rešerši věnovat oběma těmto typům. 3.1.1
Analogové turistické mapy a atlasy
Definice a členění turistických map a atlasů není vždy tak jednoduché. V zásadě mohou vzniknout dva velice odlišné typy map. V atlasu, který bude součástí této diplomové práce, se budou vyskytovat oba druhy turistických map, proto byly pro účely této práce pojmenovány jako turistické mapy orientační a turistické mapy informační. Turistické mapy orientační Tento typ turistických map se vyznačuje vysokou topografickou přesností a podrobností. Na podrobném topografickém podkladu je pak zobrazována tematická – turistická nadstavba, která obsahuje turistické, někdy i cyklistické trasy, naučné stezky, - 15 -
významné turistické body zájmu a další objekty, které mohou být zajímavé z hlediska turistiky. Aby mohly být tyto mapy dostatečně podrobné, nemělo by jejich měřítko být menší než 1 : 100 000. Velikost optimálního měřítka kolísá v závislosti na účelu dané mapy. Cykloturistické mapy, u nichž je předpoklad, že uživatel bude v jeden den potřebovat mapu většího území, bývá logicky měřítko menší, než u čistě turistických map, kde vzhledem k průměrné rychlosti chůze postačí mapa menšího území, avšak ve větším měřítku. Jak již ze zvoleného názvu vyplývá, turistické mapy orientační slouží zejména k orientaci v terénu a také při plánování trasy. Pokud se tento typ mapy vyskytuje v atlase (jako v našem případě), je z podstaty účelu mapy žádoucí, aby tyto mapy byly z atlasu volně oddělitelné a mohly se tak bez problému použít i v terénu. Turistické mapy informační Na rozdíl od orientačních turistických map jsou turistické mapy informační méně podrobné. Zobrazují zpravidla vysoce generalizovaný topografický podklad, nad nímž je pak zobrazen hlavní obsah, který představuje vybraná turistická tematika. Může se jednat o zobrazení lokalizace kulturních památek, hromadných ubytovacích zařízení a dalších turisticky významných objektů. Dále se však může jednat o různé druhy kartogramů či kartodiagramů, které zobrazují různé charakteristiky spojené s turistikou. Například se může jednat o zobrazení počtu rekreačních zařízení, národních kulturních památek, či podíl zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Tento typ map neslouží primárně pro použití v terénu, ale pro informaci uživatele při plánování výletu. Při rešerši dosavadních map a atlasů bylo zjištěno, že mapy, které byly v rozdělení výše označeny jako turistické mapy informační, jsou často označovány jako mapy cestovního ruchu. Turistické mapy informační se také často objevují v tematických atlasech, kde jsou začleněny mezi ostatní tematické mapy socioekonomické a fyzickogeografické. Dosavadní turistické atlasy obsahují většinou pouze turistické mapy informační, nebo se jedná o soubor turistických map orientačních. Žádný zkoumaný atlas neobsahoval stejný poměr obou zmiňovaných typů map. V tomto ohledu je vytvářený atlas v této diplomové práci unikátní, protože se snaží skloubit oba tyto typy map do jednoho atlasu. 3.1.2
Webové turistické mapy a atlasy
Webové mapy obecně zaznamenaly v posledním desetiletí značný nárůst. Internet se stal každodenní součástí velké části obyvatelstva a tomuto trendu se přizpůsobuje i kartografie. Stále více map je dostupných v prostředí internetu a tento vývoj se nevyhnul ani turistickým mapám. Podle Kraaka [8 str. 125] se na turistických webech objevují především mapy statické interaktivní. Vzhledem ke stáří této publikace můžeme konstatovat, že dnes je již situace značné odlišná. Turistické weby totiž často obsahují plnohodnotné dynamické mapy interaktivní. Tyto portály již také neslouží jen k plánování výletů, ale díky mobilnímu internetu jsou využitelné i přímo v terénu. Turistické atlasy - 16 -
se na webu téměř nevyskytují, proto se v dalším hodnocení nebudou objevovat. Mapy s turistickou tematikou se objevují na portálech, které jsou přímo zaměřeny na turistiku, ale i na obecných mapových portálech v podobě zapínacích vrstev. V této diplomové práci se budeme zabývat oběma druhům, jelikož mají každý svá specifika a na základě jejich prozkoumání a zhodnocení bude vytvořen vlastní návrh. Turistické mapové portály V oblasti internetu můžeme nalézt mnoho portálů věnujících se turistice. Významnými turistickými portály jsou ty, které jsou tvořeny pro každý kraj ČR státní správou a uvádějí především důležité informace o turistických možnostech v daném kraji, o kulturním vyžití, ubytovacích kapacitách a další. Pouze některé z těchto portálů však obsahují také mapy. Některé obsahují alespoň jednoduché statické interaktivní mapy, ale v této práci se více zaměříme na ty portály, které obsahují dynamické interaktivní mapy. Dále pak existují turistické portály, které nespravuje státní správa, ale soukromý sektor. Tyto portály se většinou věnují území celého státu a některé také obsahují dynamické interaktivní mapy. Příkladem turistických mapových portálů jsou Cestovní ruch Moravskoslezského kraje, Cykloatlas on-line – cykloserver, TuristickaMapa.sk – turistická mapa Slovenska a další. Obecné mapové portály Obecné mapové portály se nespecializují přímo na turistiku, avšak většinou se jedná o kvalitní dynamické interaktivní mapy, které obsahují jednu či více zapínatelných vrstev s turistickou tematikou. Obecné mapové portály se věnují buď menší zájmové oblasti (město, kraj), nebo zachycují celé území ČR či dokonce světa. Mezi obecné mapové portály patří např. Seznam mapy, Atlas mapy, Google Maps a další. Vybraným obecným mapovým portálům se blíže věnujeme v hodnocení.
3.2
Hodnocení stávajících map a atlasů s turistickou tematikou
Před započnutím vytváření nového kartografického díla je vždy nutné podrobně prozkoumat a zhodnotit dosavadní tvorbu se stejnou či podobnou tematikou. K dostatečnému pochopení zobrazované tematiky je nutné prostudovat díla, která tuto tematiku zobrazují a zaměřit se zejména na použité kartografické prostředky, znakovou sadu, zobrazované tematiky a další faktory. Volba tematik, které budou součástí výsledného atlasu, bude jednou z důležitých částí rozhodovacího procesu. Proto i ve fázi hodnocení dosavadní kartografické produkce bude této oblasti přikládána váha.
- 17 -
Hodnotící kritéria
3.2.1
Hodnocení kartografických děl je poměrně složitý proces a k jeho úspěšnému zvládnutí je důležité zvolit správnou metodu. Optimalizací hodnocení kartografických děl se věnuje například Miklošík [14], který uvádí, že použitá hodnotící kritéria nemají vždy stejný rozměr a nelze je ve všech případech měřit objektivními postupy v nějaké absolutní stupnici. Proto se podle Miklošíka [14] stává proces hodnocení mapových děl náročným odborným problémem. Procesem hodnocení mapových děl se zabývají také Voženílek [3] a Veverka [13], kteří shodně uvádějí, že hodnocení mapových děl je nutno vždy provádět s ohledem na metody jejich vzniku a také na způsob jejich využití se záměr zjistit jejich vlastnosti, kvalitu a vhodnost pro daný účel. Výsledky hodnocení je vždy vhodné schematicky a přehledně uspořádat. Vhodnou osnovou pro hodnocení je např. osnova od Miklošíka [14], která počítá i s objektivizací daných kritérií: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Obsah mapy Přesnost zobrazení objektů a jevů v mapě Aktuálnost obsahu mapy Význam území zobrazeného v mapě pro uživatele Technické zpracování mapy Estetická úroveň mapy
Jelikož je cílem hodnocení dostupných turistických map v této diplomové práci především zhodnocení používané symboliky a v případě atlasů volba zobrazených tematik, byla vytvořena vlastní hodnotící kritéria. Volba těchto kritérií byla založena na pracích Miklošíka [14], Veverky [13], Voženílka [3] a Sychrové [2]. Volba byla závislá také na podrobném prostudování dosavadní kartografické tvorby s turistickou a jí příbuznou tematikou. Tato metoda hodnocení je sice vysoce subjektivní, ale v našem případě je možné ji použít, jelikož cílem není komplexní zhodnocení kartografických děl s turistickou tematikou, ale hlavně rešerše používané symboliky a zobrazovaných témat. Hodnotící kritéria: 1.
Obecné údaje
Jedná se o důležité údaje pro identifikaci hodnocené mapy. Patří mezi ně název mapy, téma, měřítko, formát, vydavatel, místo, rok a pořadí vydání a ISBN. Ne vždy jsou všechny informace dostupné, proto se některé v následujícím hodnocení nevyskytují. 2.
Kompozice a čitelnost
Toto kritérium představuje hodnocení rozložení všech kompozičních prvků na mapě a jejich snadnost čtení. Hodnotí se také přítomnost a správnost všech kompozičních prvků (mapové pole, název, legenda, měřítko, tiráž, textové a grafické marginálie a další). - 18 -
3.
Kartografické vyjadřovací prostředky
Kritérium hodnotí především použitou symboliku v tematické nadstavbě a její vhodnost pro cílového uživatele. Hodnotí se také zvolená metoda vyjádření zobrazovaného jevu. 4.
Zobrazené tematiky
Dané kritérium se týká především atlasů, u kterých se hodnotí počet a volba map s turistickou a jí příbuznou tematikou. 5.
Technické provedení
Hodnotí se forma dané mapy a to, jak byla mapa vytvořena. Uvádí se, zda se jedná o analogovou či webovou mapy a u map webových se dále zkoumá její funkcionalita. 6.
Celkové hodnocení
Jde o shrnutí všech poznatků z výše uvedených bodů a celkového dojmu, kterým mapa působí. 3.2.2
Turistické mapy a atlasy orientační
Cyklomapa Jižní Morava & Weinviertel - východ [15] Obecné údaje: Téma: cyklistika Zobrazené území: jižní část Jihomoravského kraje a severní část Dolních Rakous Měřítko: 1 : 75 000 Formát: skládaná mapa Vydavatel: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, z.s.p.o. a Weinviertel Tourismus GmbH Místo: Brno Rok: 2009 Vydání: 1. Počet stran: 3 Kompozice a čitelnost Jedná se pouze o jednu mapu na jednom listu doplněnou informacemi o vybraných výletech v češtině a němčině na zbylých dvou listech. Mapa obsahuje všechny základní kompoziční prvky. Mírným nedostatkem je nepřítomnost geografické sítě, která u map - 19 -
většího formátu, jako je tato, zabezpečuje mimo jiné lepší orientaci a snazší měření na mapě. Kartografické vyjadřovací prostředky Liniové znaky pro cyklotrasy jsou vyobrazeny v obvyklé fialové barvě, avšak rozdělení na plnou a přerušovanou linii není zvoleno pro určení kvality povrchu, ale pro rozdělení na hlavní a vedlejší značené cyklotrasy. Tento fakt může být pro uživatele matoucí, většinou se totiž pro rozlišení kategorie cyklotrasy volí různých odstínů barvy a přerušovaná linie evokuje horší kvalitu povrchu. Mapa obsahuje poměrně mnoho bodových značek pro vinařské stezky, které jsou jinak značeny v terénu na Moravě a jinak v Rakousku. Na první pohled se tedy může zdát, že je toto množství značek nepřehledné, avšak shoda značky v terénu a v mapě naopak způsobuje menší potřebu použití legendy, což je vždy žádoucí. Ostatní bodové značky pro turistické body zájmu odpovídají zaběhlým standardům a jsou tedy snadno rozlišitelné. Výřez mapy s legendou zobrazuje Obr. 1.
Obr. 1 Výřez mapy s legendou z Cyklomapy Jižní Moravy & Weinviertel – východ [15] Zobrazené tematiky Mapa se věnuje pouze jediné tematice a tou je cykloturistika. Kromě samotného mapového pole je obsaženo také sedm typů na výlety s výškovým profilem, popisem trasy a výčtem památek a zajímavostí podél trasy.
- 20 -
Technické provedení Samotná mapa zabírá značnou část publikace, proto se přímo hodí pro použití v terénu. Dostupná je zdarma ke stažení na internetových stránkách krajského úřadu Jihomoravského kraje. Celkové hodnocení Tato mapa je typickým příkladem snahy o propojení turistiky v severní části Rakouska a jižní části Moravy. Proto také legenda i informace o tipech na výlety jsou jak v českém, tak i v německém jazyce. Cykloprůvodce Greenways Moravská vinná stezka [16] Obecné údaje: Téma: cyklistika Zobrazené území: jižní část Jihomoravského kraje Měřítko: 1 : 100 000 Formát: skládaná mapa Vydavatel: Nadace Partnerství (mapy – SHOCart, spol. s r. o.) Místo: Brno Rok: 2006 Vydání: 1. Počet stran: 31 Kompozice a čitelnost Každá mapa, která je součástí cykloprůvodce, zobrazuje vždy jednu část cyklotrasy ze Znojma do Uherského Hradiště, která je dlouhá okolo 300 km. Podle orientace každého zobrazovaného úseku jsou také jednotlivé mapy orientovány na sever či na západ. Vzhledem k tomu, že se tato orientace v atlase často mění a je vyznačena pouze malou směrovkou, působí mapy jako celek nepřehledně. Pro uživatele neznalého zobrazovaného místa by bylo jistě vhodnější použít stejnou orientaci pro všechny použité mapy. Výřez vybrané mapy zobrazuje Obr. 2.
- 21 -
Obr. 2 Výřez mapy z Cykloprůvodce Greenways Moravská vinná stezka orientované k západu [16] Kartografické vyjadřovací prostředky Všechny mapy v tomto cykloprůvodci jsou z dílny společnosti SHOCart, proto je i symbolika podobná té, která je použita v cyklistických mapách dané společnosti. Pro značení vinných stezek se používá liniového znaku ve fialové barvě doplněného stejnou značkou, která se objevuje i na ukazatelích v terénu. Tato shoda ústí v intuitivnost daného znaku a menší potřebu užití legendy. Pro další turisticky významné objekty jsou voleny obvyklé znaky, které taktéž usnadňují práci bez legendy. Zobrazené tematiky Tento cykloprůvodce se zaměřuje pouze na jednu tematiku, kterou je, jak již z názvu vyplývá, cyklistika po vinných stezkách. Mapový obsah je také doplněn o rozsáhlý textový doprovod, který představuje všechny vinařské oblasti v okolí zobrazované vinné stezky.
- 22 -
Technické provedení Cykloprůvodce je ve formátu skládané mapy, takže se hodí pro použití v terénu. Dostupný je zdarma ke stažení na internetových stránkách krajského úřadu Jihomoravského kraje. Celkové hodnocení Díky projektu Moravské vinařské stezky vzniklo na jihu Jihomoravského kraje mnoho nových cyklostezek, a proto je tento cykloprůvodce žádaným materiálem. Nicméně umístění, velikost a orientace jednotlivých map jsou pro snazší užití v terénu poměrně nevhodné. Vhodnější by bylo zvolit jednotnou orientaci k severu a zobrazit větší mapový výřez, což by usnadnilo čtení uživatele. Cykloprůvodce jižní Moravou a Trnavským samosprávným krajem [17] Obecné údaje: Téma: cyklistika Zobrazené území: Jihomoravský kraj, Trnavský samosprávní kraj Měřítko: 1 : 50 000 – 1 : 100 000 Formát: brožura 120 x 200 mm Vydavatel: Jihomoravský kraj – KrÚ (mapy – SHOCart, spol. s r. o.) Místo: Brno Rok: 2011 Vydání: 1. Počet stran: 68 Kompozice a čitelnost Všechny mapy zobrazené v hodnocené brožuře jsou vyhotoveny v jednotné kompozici, což způsobuje jednotu celé publikace a snadnější práci pro uživatele. Pro přehledovou mapu, která zobrazuje celé zájmové území a je rozdělena na 17 mapových listů, není uvedeno měřítko v grafické ani číselné podobě. Jedná se o poměrně značný nedostatek, protože pro uživatele – cyklistu – je tato informace jedna ze zásadních. Na dalších mapách je měřítko, které se mění podle velikosti zachyceného území, obsaženo jak v grafické, tak i v číselné podobě. Jednotlivé mapy zobrazují vybrané výlety po nejkrásnějších místech dvou příhraničních krajů – Jihomoravského a Trnavského. Kartografické vyjadřovací prostředky Taktéž mapy v této brožuře byly vyrobeny společností SHOCart, proto se jedná opět o podobnou symboliku. V mapách nejsou graficky odlišeny vinařské stezky od klasických cyklotras. Výřez legendy ukazuje Obr. 3. - 23 -
Obr. 3 Výřez legendy k mapám v Cykloprůvodci jižní Moravou a Trnavským samosprávným krajem [17] Zobrazené tematiky Brožura je, stejně jako předchozí cykloprůvodce, zaměřena pouze na cyklistiku, proto neobsahuje žádnou jinou tematiku. Kromě samotných map však také zobrazuje výškový profil a podrobné informace o vybrané trase. Přehled tipů na výlety doplňuje seznam zařízení, které jsou nositeli certifikace Cyklisté vítáni a také seznam informačních center. Technické provedení Brožura ve formátu 120 x 200 mm je dostupná zdarma ke stažení na internetových stránkách krajského úřadu Jihomoravského kraje. Celkové hodnocení Kvůli značnému počtu stran je celá brožura nevhodná k použití v terénu. Avšak díky možnosti vytisknutí pouze potřebných stran si může uživatel do terénu vzít pouze ty výtisky, které se věnují požadovaným výletům. Tématem turistiky a cykloturistiky na bázi orientačních map se také zabývá mnoho dalších map, například od nakladatelství SHOCart, spol. s r. o., Kartografie PRAHA, a. s. - 24 -
či Klub českých turistů. Podrobnějším rozborem a hodnocením map z těchto a dalších nakladatelství se věnovala bakalářská práce Sychrové (2 stránky 14 - 33), proto zde již tato díla nebudou zmiňována. Nicméně při tvorbě vlastního návrhu atlasu se vycházelo i z hodnocení map ve zmiňované bakalářské práci. 3.2.3
Turistické mapy a atlasy informační
Tematický atlas Olomouckého kraje [18] Obecné údaje: Téma: tematický atlas Zobrazené území: Olomoucký kraj Měřítko: 1 : 5 500 000 – 1 : 500 000 Formát: měkká vazba A4 Vydavatel: Kartografie Praha Místo: Praha Rok: 2008 Vydání: 1. Počet stran: 32 Kompozice a čitelnost Všechny obsažené mapy v atlase mají podobnou kompozici, což usnadňuje čtení map. Zobrazované mapy také obsahují všechny základní kompoziční prvky, v některých případech se také objevují textové i grafické marginálie, které jsou v tomto typu atlasu velice žádoucí a dodávají další potřebné informace. Kartografické vyjadřovací prostředky Na mapách zobrazujících turistickou tematiku byla použita metoda lokalizovaných bodových značek a bodových značek přidaných k názvu obce. Druhá metoda je z topologického hlediska méně přesná, avšak pro zachování přehlednosti map musela být použita. Použité bodové značky mají poměrně složitou strukturu a neshodují se s běžně používanými značkami pro turisticky zajímavé objekty. Z tohoto důvodu je téměř vyloučené intuitivní přiřazení významu bez použití legendy. Do jedné z map jsou také umístěna autentická vyobrazení hradů a zámků.
- 25 -
Zobrazené tematiky Turistická a jí příbuzná témata: Průměrné roční teploty, Průměrné roční srážky, Ochrana přírody, Znečištění ovzduší, Znečištění vod, Zdravotnická zařízení, Kulturní památky a zajímavosti, Technické památky, Kulturní instituce, Turistika, Sport, Cyklostezky. Počet: 12 Jelikož se jedná o tematický atlas, není hlavní důraz kladen jen na turistická témata. Nicméně i tato tematika se v daném atlase vyskytuje. Vždy se jedná o informativní mapy menšího měřítka, které přehledně zobrazují území celého kraje. Technické provedení Jedná se o analogový atlas formátu A4 vázaný v měkkých deskách. Celý atlas je barevně rozčleněn do devíti kategorií, což napomáhá přehlednosti celého díla. Celkové hodnocení Hodnocené dílo se sice celé nevěnuje pouze turistice, ale i tak zde najdeme několik témat, která se k tomuto odvětví vztahují. Použitá symbolika v mapách není vždy docela intuitivní, proto bude při návrhu vlastního atlasu snaha vytvořit znaky intuitivnější. Celkově atlas působí velmi přehledně a uspořádaně. Tematický atlas Jihomoravského kraje [19] Jedná se o atlas ze stejné edice jako předchozí (Tematický atlas Olomouckého kraje), a proto bude následující hodnocení obsahovat jen informace o jevech, které jsou v těchto atlasech rozdílné. Obecné údaje: Téma: tematický atlas Zobrazené území: Jihomoravský kraj Měřítko: 1 : 50 000 000 – 1 : 450 000 Formát: měkká vazba A4 Vydavatel: Kartografie Praha Místo: Praha Rok: 2010 Vydání: 1. Počet stran: 47 Kompozice a čitelnost Tento atlas oproti předchozímu obsahuje více textových informací i více map. - 26 -
Kartografické vyjadřovací prostředky Oproti předchozímu atlasu jsou využity také složené kartodiagramy, které umožňují zobrazit více jevů na jednom místě. Zobrazené tematiky Turistická a jí příbuzná témata: Přehled folklorních akcí a slavností, Kulturní památky a zajímavosti, Hromadná ubytovací zařízení, Oblasti cestovního ruchu, Turistické atraktivity Jihomoravského kraje, Lednicko-valtický areál, Moravský kras, Značení cyklotrasy, Schéma dálkových cyklokoridorů, Schéma tras Euro Velo 4 a 9 v Evropě, Sport, Plány okresních měst (Brno, Znojmo, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov), Průměrné teploty v červenci, Průměrné teploty v lednu, Roční úhrny srážek, Klimatické členění, Zvláště chráněná území, Natura 2000 – evropsky významné lokality, Natura 2000 – ptačí oblasti, Kvalita životního prostředí, Znečištění vodních toků, Silniční síť, Železniční síť, Letecká doprava, Rekreační lodní doprava, Vinařství. Počet: 32 I když není turistika hlavním tématem tohoto atlasu, vyskytuje se zde poměrně mnoho map s tímto tématem. Oproti ostatním atlasům ze stejné edice je to až trojnásobek. Hlavní důraz je kladen na informační mapy, které zobrazují danou tematiku v rámci celého kraje. Objevují se zde však i mapy orientační, které by měly sloužit k orientaci přímo v terénu. Jedná se konkrétně o mapy Lednicko-valtického areálu a Moravského kraje. Tyto mapy jsou v měřítku 1 : 100 000, avšak v atlase jim je vyčleněno jen velmi málo místa, jejich součástí není ani legenda a pro snazší použití v terénu by bylo vhodnější umístit je na vyjímatelný list. Celkové hodnocení Jedním z nedostatků atlasu je neshoda v administrativním členění všech map. V některých mapách je totiž ORP Pohořelice správně zařazena do okresu Brno-venkov, ale v několika případech je chybně zobrazena jako součást okresu Znojmo. Avšak i přes tento nedostatek se jedná o jeden z nejzdařilejších atlasů celé edice, který obsahuje mnoho map s turistickou tematikou a také mnoho doplňujících textových informací. Tematický atlas Karlovarského kraje [20] Jedná se o atlas ze stejné edice jako oba předchozí (Tematický atlas Olomouckého kraje a Tematický atlas Jihomoravského kraje), a proto bude následující hodnocení obsahovat jen informace o jevech, které jsou v těchto atlasech rozdílné. Obecné údaje: Téma: tematický atlas Zobrazené území: Karlovarský kraj - 27 -
Měřítko: 1 : 5 500 000 – 1 : 50 000 Formát: měkká vazba A4 Vydavatel: Kartografie Praha Místo: Praha Rok: 2009 Vydání: 1. Počet stran: 24 Kompozice a čitelnost Kompozice atlasu je opět podobná jako u předchozích atlasů. Tento atlas však obsahuje méně jednotlivých map a také textových popisů. Kartografické vyjadřovací prostředky V tematice lázeňství, které je pro tento kraj velmi typické, jsou použity vhodné kartografické značky, které jsou také intuitivní. Zobrazené tematiky Turistická a jí příbuzná témata: Ochrana přírody, Historická osídlení, Zdravotnická zařízení, Kulturní památky a zajímavosti, Kulturní instituce a knihovny kraje, Festivaly a další kulturní akce, Sportovní akce, Lázeňství, Přírodní a léčivé zdroje, Turistika, Sport. Počet: 11 Celkové hodnocení Témata, která se v tomto atlase věnují turistice, jsou přizpůsobena oblasti, kterou atlas zobrazuje. Proto zde například nalézáme mapy, které se věnují lázeňství či festivalům. Atlas neobsahuje žádnou mapu ve větším měřítku, která by sloužila k užití v terénu. Atlas cestovního ruchu České republiky [21] Obecné údaje: Téma: cestovní ruch Zobrazené území: celá ČR Měřítko: pouze grafické Formát: kroužková vazba Vydavatel: Ministerstvo pro místní rozvoj Místo: Praha Rok: 2006 - 28 -
Vydání: 1. Počet stran: 157 Kompozice a čitelnost Všechny mapy jsou vyobrazeny v jednotné kompozici, která je velmi jednoduchá a snadno čitelná. Mapy obsahují všechny základní kompoziční prvky, ale žádné marginálie. Ke každé mapě je však vždy celá strana popisu, která vysvětluje zobrazovanou tematiku a další doplňující informace. Měřítko je obsaženo pouze v grafické podobě. Vzhledem k tomu, že mapy nejsou určeny k měření vzdáleností, bylo by vhodné použít spíše číselné měřítko a pro grafické zvolit menší rozměry. Kartografické vyjadřovací prostředky Pro vyjádření většiny jevů jsou použity jednoduché kartogramy a kartodiagramy. Pro některé bodově lokalizované jevy jsou použity bodové znaky, které jsou také velice jednoduché a intuitivní. Zobrazené tematiky Atlas obsahuje mnoho map, proto jsou na tomto místě vypsány pouze kapitoly, které obsahují další mapy. Turistická a jí příbuzná témata: Potenciál a předpoklady cestovního ruchu, Ubytovací zařízení cestovního ruchu – hosté a návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních, Sportovně-rekreačně a dopravní infrastruktura, Hlavní druhy cestovního ruchu, Turistická regionalizace a rajonizace, Analýza turistické poptávky, Cestovní ruch – profily krajů ČR, Mezinárodní srovnání Počet: 68 Díky počtu zobrazených témat se jedná o velmi obsáhlý atlas, který se plně věnuje cestovnímu ruchu a turistice. Celkové hodnocení Atlas je velmi obsáhlý a nahlíží na cestovní ruch či turistiku z mnoha různých pohledů. Atlas zobrazuje celou Českou republiku, proto jsou mapy v menším měřítku a méně podrobné. Vhodně jsou však zakomponovány také mapy zobrazující území jednotlivých krajů, které doplňují informace o cestovním ruchu na regionální úrovni.
- 29 -
3.2.4
Turistické mapové portály
Cestovní ruch Moravskoslezského kraje [22] Obecné údaje: Téma: cestovní ruch Zobrazené území: Moravskoslezský kraj Měřítko: dynamické (do 1 : 500) Formát: webová mapa Vydavatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje URL adresa: http://mapy.kr-moravskoslezsky.cz/tms/vizual2d/ Kompozice a čitelnost Mapa neobsahuje v základním zobrazení název ani měřítko. Avšak možnost zobrazení měřítka zabezpečují hned dvě z patnácti ikon na hlavním panelu. Kartografické vyjadřovací prostředky Legenda je v uživatelském rozhraní snadno dostupná a obsahuje vždy jen ty prvky, které se vyskytují v aktuálním mapovém výřezu. Pro vyjádření bodových prvků jsou použity figurální piktogramy, které jsou tematicky odlišeny pomocí barvy. Všechny znaky jsou poměrně intuitivní, proto je potřeba legendy snížena. Avšak intuitivnost znaku je docílena jeho značnou velikostí. Při větším přiblížení tak může docházet k překryvu znaků. Obr. 4 zobrazuje výřez legendy.
- 30 -
Obr. 4 Legenda MS Turistické interaktivní mapy [22] Zobrazené tematiky Přepínatelné vrstvy: Cykloturistika a in-line; Pěší turistika; Golfová hřiště; Adernalin; Jezdectví; Vodáctví; Lyžování; Ostatní atraktivity; Wellness centra; Aquaparky, koupání; Lázně a sanatoria; Památky v kraji; Poznávání; Zábava; Příroda. Webová mapa obsahuje poměrně mnoho přepínatelných vrstev, z nichž některé jsou ještě dále rozděleny do podkategorií. Témata přepínatelných vrstev se věnují jak turistice a cykloturistice, tak i sportu, památkám, či dalšímu vyžití. Celkové hodnocení Tato mapa patří mezi zdařilá díla hlavně díky velkému počtu zobrazovaných prvků. Nevýhodou je však pomalé načítání mapy po provedení dotazu. Cykloatlas on-line - cykloserver [23] Obecné údaje: Téma: turistika, cykloturistika Zobrazené území: celá ČR a SR - 31 -
Měřítko: dynamické, krokové (do 1 : 25 000) Formát: webová mapa Vydavatel: SHOCart s.r.o. URL adresa: http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/ Kompozice a čitelnost Uživatelské rozhraní obsahuje všechny potřebné kompoziční prvky včetně legendy, která je velmi snadno dostupná pouze jedním kliknutím. Měřítko je obsaženo pouze v grafické formě, což je u mapy, která může sloužit také k měřené vzdáleností, vhodné. Celá kompozice působí přehledně a práce s mapou a dalšími funkcemi je snadná. Kartografické vyjadřovací prostředky V cykloatlase jsou použity podklady od společnosti SHOCart. Kartografické vyjadřovací prostředky jsou tedy stejné jako v již popisovaných mapách, které využívají podklady od této společnosti. Zvláště u webových map je přínosné, že použité bodové i liniové znaky týkající se cykloturistiky jsou velice intuitivní a nevyžadují tak použití legendy k určení jejich významu. Zobrazené tematiky Přepínatelné vrstvy: cyklomapa, turistická mapa Cykloatlas obsahuje dvě přepínatelné vrstvy, které jsou dále doplněny třemi zapínatelnými bodovými vrstvami (Výlety, Cyklisté vítáni, Turistické zajímavosti). Celkové hodnocení Tento cykloatlas, jak už z jeho názvu vyplývá, se zaměřuje především na cykloturistiku. Obsahuje však také mnoho údajů použitelných v turistice, jako jsou turistické trasy a nejrůznější body zájmu. MS Turistická interaktivní mapa [24] Obecné údaje: Téma: turistika, cykloturistika Zobrazené území: Plzeňský kraj Měřítko: dynamické (neomezené) Formát: webová mapa Vydavatel: Krajský úřad Plzeňského kraje URL adresa: http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/turistika/viewer.htm
- 32 -
Kompozice a čitelnost Všechny základní kompoziční prvky jsou na této webové mapě přítomny a jejich rozložení odpovídá zaběhnutým pravidlům. Obsaženo je měřítko jak v grafické, tak i číselné podobě, které ale při přibližování a oddalování nezachovává kulatá čísla a dovoluje zobrazit mapu v téměř jakémkoli měřítku. Toto způsobuje, že je možné zobrazit mapu, na které už není téměř nic rozpoznatelné. Proto by bylo vhodné zavést nějakou hranici, po kterou by bylo možné se přiblížit. Mapa obsahuje také přehledovou mapu se znázorněním polohy aktuálního mapového pole v území Plzeňského kraje. Vzhledem k tomu, že mapa není tvořena několika předem vytvořenými měřítkovými úrovněmi, ale vždy se musí načítat data znovu, je odezva na provedenou akci poměrně pomalá. Kartografické vyjadřovací prostředky Legenda, která se snadno zobrazí po kliknutí na příslušnou ikonu, obsahuje vždy jen prvky z vrstev, které se vyskytují v mapovém poli. Mapa obsahuje sedm kategorií zobrazovaných informací, mezi něž patří různé typy cyklotras a turistických tras a další body zájmu. Zvolená symbolika není v dobrém rozlišení a ani jednotlivé znaky nejsou velmi intuitivní. Užití mapy bez legendy je tak téměř vyloučeno. Výřez legendy je zobrazen na Obr. 5.
Obr. 5 Legenda k MS Turistické interaktivní mapě [24] Zobrazené tematiky Přepínatelné vrstvy: Značené trasy, Cyklotrasy, Objekty na cyklotrasách, Chráněná území a přírodní parky, Kultura a památky, Vybavenost, Zdravotnická zařízení Turistická interaktivní mapa je zaměřena především na turistiku a cykloturistiku a tomu je také přizpůsobena nabídka přepínatelných vrstev. Velice vhodná je možnost - 33 -
zobrazení rozdělení cyklotras v závislosti na druhu povrchu, které je definováno pěti kategoriemi. Možné je také zobrazení rozdělení cyklotras podle vhodnosti typu kola (horské, trekkové, silniční). Celkové hodnocení Jedná se o zdařilou interaktivní mapu, která v porovnání s ostatními krajskými mapami vybočuje velkým množstvím přepínatelných vrstev a podrobným členěním cyklotras. TuristickaMapa.sk – turistická mapa Slovenska [25] Obecné údaje: Téma: turistická mapa Zobrazené území: Slovensko Měřítko: dynamické (krokové), do 1 : 25 000 Formát: webová mapa Vydavatel: HIKING.SK URL adresa: http://mapy.hiking.sk/ Kompozice a čitelnost Turistický podklad od společnosti SHOCart je dostupný až od většího měřítka. Mapa se tak primárně otevírá s terénním podkladem od společnosti Google, který je poměrně nepřehledný a hranice států jsou zde velice špatně zřetelné. Mapa neobsahuje měřítko ani v číselné ani v grafické podobě, takže uživatel nemá žádnou možnost porovnat vzdálenosti na mapě se vzdálenostmi ve skutečnosti. Nepřítomnost měřítka a to ani na layoutu pro tisk je jedním z největších nedostatků této mapy. Legenda je přístupná z uživatelského rozhraní, ale otevírá se do nového panelu, což znesnadňuje porovnání s prvky v mapě. Legenda navíc není úplná, neobsahuje znak pro pralesy. Kartografické vyjadřovací prostředky Jak již bylo zmíněno, podkladovou vrstvu je turistická mapa od společnosti SHOCart, která obsahuje stejné znaky jako v analogové verzi cykloturistické mapy. Tyto znaky hodnotí a popisuje Sychrová (2), proto se jimi zde již nebudeme blíže věnovat. Mapa obsahuje také turistické trasy, které vychází z normy Klubu slovenských turistů (KST). Pro rozlišení četnosti výskytu lavin na jednotlivých svazích byla zvolena kvalitativní barevná škála (změna tónu barvy), přičemž z podstaty zobrazovaného jevu by se spíše hodila škála kvantitativní (změna intenzity barvy). Pro interaktivní bodové prvky jsou voleny větší znaky, které jsou v porovnání s neinteraktivními znaky velmi výrazné. Volba jejich barevnosti není vždy nejvhodnější, například fialová pro chaty a zelená pro hrady nejsou z hlediska intuitivnosti znaků nejlepší volbou. - 34 -
Zobrazené tematiky Přepínatelné vrstvy: Pralesy, Lavinové dráhy, Turistické trasy, Chaty, Fotografie, Geocaching skrýše, Hrady a zámky Mapa obsahuje několik přídavných vrstev, které jsou zajímavé z hlediska turistiky. Zajímavou vrstvou, která se nevyskytuje na ostatních hodnocených mapách, je vrstva skrýší ze hry Geocaching, která se stává stále více populární. Další zajímavou vrstvou, která se také neobjevuje na jiných mapách, je vrstva lavinových drah. Tato vrstva zobrazuje území ve vysokohorských oblastech, kde byl zaznamenán výskyt lavin.
Obr. 6 Výřez mapového pole z TuristickaMapa.sk [25] Celkové hodnocení I když zkoumaná webová mapa zachycuje území Slovenska, použité kartografické vyjadřovací prostředky jsou velice podobné těm používaným v ČR. Přínos mapy je v zahrnutí vrstvy lavinových drah, která může být velice nápomocna při plánování trasy v horských oblastech. Velkým nedostatkem mapy je již zmiňovaná nepřítomnost měřítka v jakékoli podobě. 3.2.5
Obecné mapové portály
Hodnocení obecných mapových portálů se věnuje již bakalářská práce Sychrové [2], z které byly také čerpány informace o použitých znacích, zobrazené tematice i funkčnosti hodnocených map. Na tomto místě tak již bude zmíněna jen jedna mapa, která se ve výše zmíněném pramenu nevyskytuje.
- 35 -
Mapy.cz [26] Obecné údaje: Téma: obecná mapa Zobrazené území: Evropa (turistika – ČR) Měřítko: dynamické (krokové) Formát: webová mapa Vydavatel: Seznam.cz, a.s. URL adresa: http://www.mapy.cz/ Kompozice a čitelnost Tato webová mapa není primárně určena pro turistiku, ale obsahuje i samostatnou vrstvu s turistickou tematikou, která je snadno přepínatelná z hlavní lišty mapy. Nedostatkem kompozice mapy je nepřítomnost legendy. Tato je sice dostupná přes nápovědu, ale nemožnost jejího snadného otevření přímo z prohlížené mapy znesnadňuje její využívání a případné porovnání znaků v mapě a v legendě. Měřítko je obsaženo jak v grafické, tak i v číselné podobě, přičemž jeho grafická podoba odpovídá zaběhnutým zvykům u turistických map. Kartografické vyjadřovací prostředky Turistická vrstva vychází z papírové turistické mapy od společnosti SHOCart, proto i použitá symbolika je podobná jako na zmíněných papírových mapách. Symboly vyjadřující turisticky zajímavé objekty jsou jednoduché a intuitivní, stejně tak i volba barevnosti turistických a cykloturistických tras odpovídá zaběhlým standardům. Nevýhodou je překrývání interaktivních bodových znaků s neinteraktivními, které znázorňují stejný objekt. Tyto překryvy způsobují chaos převážně v místech s větší koncentrací bodových znaků. Se spuštěním nové podoby turistické mapy v červnu 2012 došlo ke snížení počtu neinteraktivních bodových prvků a tím i ke snížení zmíněných překryvů. Vypuštěním některých neinteraktivních prvků ale došlo i ke snížení informace v mapě. V novější verzi už tak nenajdeme například cykloservisy a vyznačeny jsou pouze hlavní cyklotrasy.
- 36 -
Obr. 7 Překryv interaktivních a statických bodových prvků na turistické vrstvě Mapy.cz – srovnání staré [26] a nové verze [27] Zobrazené tematiky Přepínatelné vrstvy: Cyklotrasy; Turistické trasy; MHD, veřejná doprava; Turistické zajímavosti; Restaurace, kavárny, bary; Přírodní zajímavosti; Ubytovací služby; Turistické známky; Ostatní. - 37 -
Turistická vrstva obsahuje další přepínatelné vrstvy, jimiž se může obsah mapy obohatit. Jak již bylo zmíněno, tyto přídavné vrstvy jsou někdy v kolizi s již zobrazenými body na podkladové mapě. Vrstva cyklotras obsahuje pouze značené cyklotrasy v terénu a neobsahuje žádné členění, co se týče povrchu, či vhodného cyklistického kola. Nová verze turistické mapy neobsahuje oproti verzi starší členění na turistické trasy a cyklostezky ani mnoho označení pro regionální cyklotrasy (např. vinné stezky). Celkové hodnocení Tato mapa není primárně zaměřena na turistiku, přesto je však obsah turistických prvků poměrně bohatý. Webová mapa neobsahuje ani žádné přídavné funkce jako je tvorba vlastních výletů, je zde však možnost vložení a sdílení vlastních bodových prvků. Velkou výhodou nové verze webové mapy je možnost vyhledávat cestu i po turistických a cyklistických trasách. 3.2.6
Závěry rešerše turistických map a atlasů
Stejně jako samotná rešerše byla rozdělena na hodnocení turistických map a atlasů orientačních a informativních, tak i závěry hodnocení budou rozděleny do těchto dvou kategorií. Jedná se o podstatně rozdílné mapy a jejich společné hodnocení by bylo prakticky nemožné. Při hodnocení orientačních turistických a cykloturistických map byla zjištěna převaha map používajících podklady společnosti SHOCart. Tyto podklady jsou použity ve většině map, které vydává Krajský úřad Jihomoravského kraje a které se věnují turistice, cykloturistice a v neposlední řadě také vinařské cykloturistice. Samozřejmě existují další turistické mapy jiných kartografických společností, jejichž hodnocení se věnuje bakalářská práce Sychrové [2]. Nebyla však nalezena jiná kartografická tvorba, která by vycházela z těchto map, či používala stejnou symboliku. Mapové podklady a symbolika používaná v mapách společnosti SHOCart se často objevuje také na webových mapách. Jedná se tedy o poměrně zaběhlou symboliku mezi uživateli, pro které se stává čtení těchto map více intuitivní a nutnost použití legendy méně nutná. Hodnocením kompozice a čitelnosti analogových map bylo nalezeno několik drobných nedostatků, jako je chybějící geografická síť, nevhodná orientace map či chybějící měřítko u přehledové mapy. V zásadě lze tedy konstatovat, že volba kompozice u hodnocených analogových map byla většinou správná. Naopak v kompozici hodnocených webových map se velice často objevovaly chyby jako nepřítomnost názvu, měřítka v jakékoliv podobě a neomezené přibližování, které způsobovalo nečitelnost mapy. Jako nejčastěji se vyskytující chybu lze považovat nedostupnost legendy přímo z uživatelského prostředí. V některých případech je uživatel nucen zdlouhavě prohledávat možná místa výskytu legendy, což její využívání v žádném případě nezlehčuje.
- 38 -
Kartografické vyjadřovací prostředky pro znázornění turistických objektů zachovávají určitá pravidla. Nejzaběhlejším symbolem jsou barevné linie, které podle barevnosti znázorňují značené turistické trasy. Tento symbol je v české kartografické tvorbě zakořeněn tak hluboko, že se objevuje na všech zkoumaných mapách. Pro znázornění cyklistické trasy se často používají různé variace fialové linie. Z hodnocených map pouze interaktivní mapa Plzeňského kraje obsahovala cyklistické trasy i v jiné než fialové barvě. Toto však bylo způsobeno tím, že tato mapa obsahuje podrobnou klasifikaci cyklotras, pro kterou byly použity různé odstíny barev. Pro další turistické body zájmu se zvolené symboly v jednotlivých zkoumaných mapách liší a není tak zaveden standard, kterého by se všichni výrobci turistických map drželi. U webových map se častěji vyskytují ikonické bodové symboly, které evokují jejich interaktivnost. Z druhé strany tyto symboly zabírají více místa v mapovém poli, což znesnadňuje čitelnost mapy. Hodnocené analogové mapy se věnují turistice či cykloturistice a neobsahují žádná jiná témata. Standardem se však již stalo, že tyto mapy kromě samotné mapy obsahují i doplňkové informace jako je popis vybraných tras s výškovým profilem, zajímavá místa v okolí či ukázku značení tras v terénu. Alespoň jednu doplňkovou informaci obsahují všechny zkoumané analogové mapy. Rešerší dostupných map s turistickou tematikou bylo zjištěno, že turistické mapy informační se objevují téměř výhradně jen v analogové podobě. Z tohoto důvodu se hodnocení věnovalo pouze tomuto typu map a atlasů. Důležitou roli v oblasti informativních turistických map na krajské úrovni hraje edice tematických atlasů, které jsou vydávány pod záštitou jednotlivých krajských úřadů a jejichž kartografický obsah zpracovává Kartografie PRAHA, a. s. Jelikož se jedná o tematické atlasy, jejich obsah se nevěnuje pouze turistice, ale i mnoha dalším tématům. Kompozice těchto atlasů se v závislosti na zobrazovaném kraji téměř nemění. Rozdílná jsou naopak témata, která se v jednotlivých atlasech vyskytují a která jsou ovlivněna konkrétními podmínkami daného kraje. Pro témata, která se objevují ve všech atlasech této edice, jsou voleny shodné kartografické vyjadřovací prostředky a zachovává se i stejná legenda. Hodnocen byl také rozsáhlý Atlas cestovního ruchu ČR, který se věnuje mnoha tématům z oblasti turistiky. Tento atlas je díky zaměření na celou ČR v menším měřítku, ale i tak obsahuje podrobné informace na krajské úrovni. Z rešerše map a atlasů věnujících se tématu turistiky je patrné, že každý kartografický produkt se věnuje buď mapám informativním, nebo mapám orientačním, ale nikdy se tyto dva typy turistických map nevyskytují společně. Dalším poznatkem je fakt, že orientační turistické mapy se zaměřují opět jen na pěší turisty, nebo jen na cyklisty. Toto je patrné i z doplňujících informací, kdy žádná zkoumaná mapa neobsahovala jak typy na výlety pro pěší turisty, tak i pro cyklisty. Z těchto závěrů vyplývá, že na českém kartografickém trhu chybí nějaká publikace, která by se věnovala všem těmto druhům turistických map a která by mohla být využívána jak pro plánování výletu z domova, tak i v průběhu samotného výletu v terénu. - 39 -
4
METODY ZNÁZORNĚNÍ DAT DO MAPY
Grafickými metodami pro znázornění kvalitativních i kvantitativních dat do mapy se zabývalo již několik kapacit z oboru kartografie. Tato kapitola vychází především z prací Bertina [28], Drápely [4], Kaňoka [29], Kraaka [7] a Voženílka [3]. Jelikož je těchto metod poměrně mnoho, budou v následující kapitole popisovány pouze ty metody, které jsou vhodné pro zobrazení dat v turistickém atlase. Ke znázornění kvalitativních i kvantitativních dat do mapy se využívá různých druhů kartografických znaků. Problematika kartografických znaků a jejich užívání je značně široká a její teorií se zabývá kartografická sémiologie. Za zakladatele tohoto oboru, který čerpá především z obecné sémiologie (teorie o znacích), se považuje Francouz J. Bertin. Významnou část sémiologie tvoří teorie tvorby kartografických znakových soustav. Základním stavebním prvkem a pojmem kartografické sémiologie je kartografický znak. Jedná se o libovolný grafický prvek, který je možným nositelem významu. Třemi základními vlastnostmi kartografického znaku jsou forma, obsah a poloha. Kartografický znak je také nositelem dvou typů informace – polohové a popisné. Bertin [28] vymezuje u znaku tyto základní optické vlastnosti: tvar, velikost, orientace, barva, intenzita a struktura. Následně se k těmto vlastnostem přidává i poloha. Pomocí modifikace těchto optických vlastností znaku můžeme vytvářet kartografický znak. Pro zaznamenávání konkrétních jevů a objektů do mapy používáme specifický znakový systém, jímž je v kartografické sémiologii jazyk mapy. Data, která zobrazujeme do mapy, můžeme na základě jejich podstaty rozdělit na data kvalitativní a data kvantitativní.
4.1
Znázornění kvalitativních dat
Kvalitativní data představují vlastnosti prostorových jevů, které se popisují slovem, jsou přesně definovány a nevyjadřují hierarchii, či množství, ale typ zobrazovaného jevu. Příkladem mohou být národnost, typ budovy, druh půdy a další. Pro vyjádření kvalitativní charakteristiky se podle Bertina [28] z parametrů znaku využívají tvar, vnitřní struktura, barva a orientace. Většina autorů, kteří se věnovali problematice znázorňování informací do mapy podle Kaňoka [29 str. 37] dělí způsoby tohoto znázorňování následovně: Metoda figurálních (bodových) znaků; Metoda čárových (liniových) znaků; Metoda areálových (plošných) znaků.
- 40 -
4.1.1
Metoda figurálních (bodových) znaků
Tato metoda se používá ve dvou případech. Prvním je zobrazení skutečného bodového jevu (kóta) pomocí bodu na mapě. Častější je však užití této metody pro plošné jevy, které však nedosahují takové velikosti, aby mohly být v měřítku mapy správně půdorysně zobrazeny. Pro tyto jevy se tak podle Drápely [4 str. 49] používají tzv. mimoměřítkové znaky. Každý jednotlivý jev či objekt není možné zobrazit zvláštním znakem, a proto se vybírá vždy jeden znak pro jednotlivé skupiny blízkých prvků. K dělení figurálních znaků přistupují různí autoři v zásadě velmi podobně a liší se jen ve struktuře dělení. V této diplomové práci se vychází z dělení Drápely [4 str. 49]. Pro turistický atlas, který je určen široké veřejnosti, je vhodná metoda symbolických či ikonických znaků, které svým tvarem i barvou připomínají zobrazovaný jev. Výhodou těchto znaků je především snížení nutnosti užití legendy. Nicméně je zde také riziko, že uživatel symbol špatně pochopí. Z tohoto důvodu je důležité věnovat tvorbě symbolů velkou pozornost a zohlednit faktory jako jsou účel mapy či budoucí uživatelé mapy. V některých mapách zobrazujících zkoumanou tematiku se pro zobrazení např. významných památek využívá obrázkových znaků, které kresbou představují konkrétní objekt. Tyto znaky se neuvádí v legendě a umožňují uživateli přesnou identifikaci objektu. Volba tohoto typu znaku může být vhodná např. v mapách pro děti, které ještě nedokáží pochopit význam zastupujících symbolů. Nevýhodou obrázkových znaků je jejich značná velikost, která může způsobit kolizi s dalšími znaky. Problémem je také jejich lokalizace, kdy uživatel přesně neví, ke kterému referenčnímu bodu se znak váže. Do většiny map se také obrázkové znaky nehodí z hlediska estetiky a celkového stylu mapy. Dalším aspektem figurálních znaků je jejich umístění v mapě pomocí referenčního bodu. Vhodné je postupovat podle Kaňoka [29 str. 41], který podle typu znaků definoval čtyři skupiny referenčních bodů. U větších měst dochází často ke kolizi znaků z důvodu jejich vysoké koncentrace. V tomto případě se volí umístění znaků k názvu obce. Tento způsob lokalizace je vybírán pouze v krajních případech, neboť takto umístěný znak zcela ztrácí informaci o poloze a uživatel pouze ví, že někde v dané obci se objekt vyskytuje. Avšak v případech menšího měřítka, kdy je i daná obec zobrazena zástupným znakem a není tudíž možné vyčíst její vnitřní strukturu, je tento způsob lokalizace přijatelný. 4.1.2
Metoda čárových (liniových) znaků
Metoda liniových znaků patří podle Drápely [4 str. 53] k nejčastěji používaným metodám v kartografii a má také široké uplatnění v tematické kartografii. Tato metoda se využívá k zobrazení všech druhů komunikací, tekoucího vodstva, ale i k ohraničení plošných areálů. V této diplomové práci se vychází z dělení liniových prvků, které uvádí ve své práci Kaňok [29 str. 44]. - 41 -
V tematice turistiky a cykloturistiky se většinou využívají pouze identifikační a hraniční linie. Identifikační linie zobrazují objekty, které lze ve skutečnosti jednoznačně určit jejich délkou. Šířka těchto objektů většinou nelze v mapě zohlednit. Tyto liniové znaky znázorňují především komunikace a tekoucí vodstvo. K rozlišení kvality liniových objektů se používá hlavně struktura a barva čáry. Lze použít také šířku, ale ta se snadno zamění s určením kvantity, proto není příliš vhodná. V cykloturistice se také často používá čar doplněných o další identifikační znaky, které usnadňují rozlišení jednotlivých linií. Hraniční linie se používají k vymezení plochy se stejnou kvalitativní charakteristikou či k vymezení objektu. Tato metoda se překrývá s metodou plošných znaků, která se využívá ve stejných případech a doplňuje hraniční linii o vykreslenou plochu. Při tvorbě hraničních linií je potřeba vycházet ze zásad, které vymezil Drápela [4 str. 55]. 4.1.3
Metoda areálových (plošných) znaků
Areálová metoda slouží ke zvýraznění a vzájemnému odlišení ploch, které představují společný jev a které podle Kaňoka [29 str. 47] vznikají na základě rajonizace, regionalizace nebo typologie. K dělení areálových metod je možné přistupovat z hlediska způsobu vymezení nebo podle prostorového uspořádání plošných znaků [4 str. 57]. Při tvorbě turistického atlasu se můžeme setkat s některými těmito typy areálových znaků. Časté jsou ohraničené izolované areály, které mohou zobrazovat např. vodní plochy. Použít však můžeme také ohraničené dotykové či překrývající se areály. Tyto případy jsou typické např. pro různé druhy menších chráněných oblastí, které se vyskytují na území větších chráněných oblastí. S dotykovými areály se můžeme také setkat při zobrazování zón chráněných oblastí. Drápela [4 stránky 57 – 60] také dále vymezil grafické výrazové prostředky, které se mohou využívat pro kvalitativní rozlišení areálů.
4.2
Znázornění kvantitativních dat
Kvantitativní data představují vlastnosti statistických jednotek a vyjadřují se číselně. Podle jejich charakteru můžeme kvantitativní data rozdělit na extenzivní a intenzivní. Extenzivní kvantitativní data vypovídají o absolutní hodnotě zkoumaného jevu a charakterizují objemovou stránku jevu, jeho rozsah, či velikost. Intenzivní kvantitativní data zpravidla vycházejí z extenzivních dat, ale jsou přepočítána vzhledem k jiné porovnávací veličině. Takovouto veličinou nejčastěji bývá plocha, ale může to být i počet obyvatel, čas a další. Kvantitativní data můžeme také rozdělit podle toho, zda mohou v rámci daného intervalu nabývat jakýchkoliv hodnot, či jen některé, na data spojitá a nespojitá. [29 str. 37] Rozdíl mezi daty spojitými a nespojitými je patrný především při tvorbě legendy. - 42 -
Ke znázornění kvantitativních dat do mapy se používá několika metod, které ve svých pracích mimo jiné uvádějí Drápela [4 stránky 60 – 68], Kaňok [29 stránky 142 – 190], Kraak [7 stránky 126 – 142], Slocum [6] a Voženílek [3 stránky 65 - 76, 91 – 119]. Většina těchto autorů vymezuje následující způsoby znázornění kvantitativních dat: Kartogramy (choroplety); Kartodiagramy; Proporcionální symboly (diagramy); Metoda teček; Dasymetrická metoda; Anamorfóza; Izolinie. Ne všechny tyto metody jsou vhodné při tvorbě turistického atlasu. Například kartografická anamorfóza, která zkresluje prostorové souvislosti, by mohla uživatele zmást a působit nepřehledně. Blíže popsány a vysvětleny tak budou jen ty metody, které jsou nejvhodnější pro užití v turistickém atlase. 4.2.1
Kartogramy (choroplety)
Území, které zobrazuje intenzivní kvantitativní metody pomocí kartogramů je rozděleno pomocí vhodně zvolených administrativních jednotek. Do těchto jednotek jsou plošným způsobem znázorněna statistická data. Tato metoda patří v kartografii mezi nejčastěji používané metody. Její největší výhodou je především zobrazování srovnatelných dat, která jsou vztažena k ploše dílčí jednotky. Za kartogramy bývají často nesprávně označovány i mapy, které zobrazují data přepočítaná k jiné veličině než je plocha. Tuto metodu však nazýváme pseudokartogram [29 str. 166]. Nezřídka se však můžeme setkat také s mapami, které v podobě kartogramů zobrazují absolutní data. Tato metoda by se však v kartografii objevovat neměla, protože takto zobrazená data jsou nesrovnatelná a mohou být zavádějící. Pro správné zobrazení kartogramu je nejprve nutná statistická analýza zkoumaných dat a následné sestrojení stupnice a volba intervalů. Podle Kraaka [7 stránky 118 – 121] je možné intervaly volit metodami break points, frequency diagram, cumulative frequency diagram, equal steps, quantiles, aritmetic series, geometric series, harmonic series a nested means. Volba metody určení intervalů je nesnadný úkol a záleží na něm celý výsledný dojem mapy. Mapa se stejnými daty, ale sestrojená podle různě zvolených intervalů dává vždy jiný výsledek a je uživatelem jinak chápána. Proto musí být této částí tvorby kartogramu věnován dostatek pozornosti. Kartogramy můžeme podle způsobu jejich interpretace rozdělit na jednoduché, složené, strukturní, tečkové, čárové a prostorové [29 str. 167]. Ne všechny tyto druhy kartogramů jsou začleněny do GIS programů specializujících se na tvorbu map. - 43 -
Je tak poměrně náročné některé z těchto druhů kartogramů v elektronickém prostředí sestrojit. V praxi se však nejvíce využívá kartogramu jednoduchého, který znázorňuje pouze jeden jev. Tento druh kartogramu je také nejsnáze pochopitelný neodborným uživatelem, a proto je jeho využití v turistickém atlase nejvhodnější. Další druhy kartogramů jsou již složitější a mohou zobrazovat více jevů najednou. Podrobněji tyto kartogramy popisuje Kaňok [29 stránky 167 – 180]. 4.2.2
Kartodiagramy
Mezi další často užívané metody znázornění kvantitativních dat patří kartodiagramy. Na rozdíl od kartogramů zobrazují kartodiagramy extenzivní data, tedy data absolutní. Kartodiagramy se nejčastěji používají pro znázornění statistických dat, která se, stejně jako u kartogramů, musí nejprve rozdělit do intervalů za pomoci vhodné metody. Kartodiagramy jsou často kombinovány s dalšími zobrazovacími metodami, nejčastěji pak s kartogramy. Vždy je však vhodné zvolit u obou těchto metod barvy či rastry tak, aby k sobě kartogramy a kartodiagramy navzájem ladily. Kartodiagramy jsou v mapě zobrazovány pomocí různých druhů diagramů. Podle nich se kartodiagramy dělí na bodové, plošné a liniové. [3 stránky 112 – 116] Bodové i plošné kartodiagramy jsou znázorňovány do mapy bodovými diagramy, avšak rozdíl mezi nimi je v ploše, ke které se vztahují. Zatímco u bodových kartodiagramů mají diagramy vztah pouze k místu, ve kterém jsou zobrazeny (obec, meteorologická stanice, atp.), u plošných kartodiagramů se diagramy vztahují k celé ploše (stát, administrativní jednotka, atp.). Třetím druhem jsou kartogramy liniové. Ty jsou zobrazeny pomocí diagramů ve tvaru pásů, které probíhají podél zobrazovaného jevu a pomocí tloušťky vyjadřují jeho kvantitu. Bodové, plošné i liniové kartodiagramy mohou zobrazovat pouze jeden či více jevů. Jejich dalšímu dělení se podrobněji věnuje Kaňok [29 stránky 142 – 161] a Voženílek [3 stránky 105 – 116]. V rámci tvorby turistického atlasu je možné použít všech tří druhů kartodiagramů. Nejčastěji ve variantě jednoduchých kartodiagramů, avšak mnohdy se využívají také součtové kartodiagramy, které zobrazují mimo absolutních hodnot jevu i jeho vnitřní strukturu. Takový kartodiagram by bylo možné využít například pro zobrazení počtu turistických atraktivit v sídlech a zároveň podílu jejich typů (hrad, zámek, zoologická zahrada, památka UNESCO, atp.). Při použití velmi složitých kartodiagramů je vždy nutné zvážit, zda budou všechny zobrazené informace srozumitelné pro uživatele mapy. 4.2.3
Proporcionální symboly (diagramy)
Proporcionální symboly jsou obrazce se snadno měřitelným parametrem, který dovoluje snadno vypočíst jejich velikost, která reprezentuje skutečnou číselnou hodnotu zkoumaného jevu. Jejich podoba a dělení je prakticky stejné jako u bodových či plošných kartodiagramů. Hlavním rozdílem je jejich netřídění do jednotlivých intervalů. - 44 -
Velikost každého proporcionálního symbolu zobrazeného v mapě odpovídá velikosti studovaného jevu. Proporcionální symboly nemusí být vždy jen geometrické obrazce, ale může se jednat o jakýkoliv symbol. U složitějších symbolů je však komplikovanější rozpoznat změnu velikosti, protože lidské oko hůře rozeznává jejich plochy. Podle Kraaka [8 str. 135] je tak nejvhodnější u proporcionálních symbolů používat jednoduché geometrické obrazce, u kterých je změna parametru velikosti snáze rozlišitelná. Jelikož nejsou proporcionální symboly rozděleny do žádných intervalů, nemůže se jejich legenda zobrazovat shodně jako pro kartodiagramy. Legenda pro proporcionální symboly se označuje jako hodnotové měřítko. Toto měřítko má nejčastěji podobu srovnávacího obrazce, symbolu, diagramu, velikostní stupnice apod. Hodnotové měřítko slouží k odvození hodnoty jevu zobrazené pomocí velikosti diagramu v mapě. Volba změny velkosti diagramu je závislá na matematickém rozboru vstupních dat. Používá se také metoda určení největšího a nejmenšího diagramu v závislosti na měřítku mapy. [3 stránky 96 – 97] Proporcionální symboly je vhodné použít především, když vyžadujeme možnost odvození přesné hodnoty jevu z mapy. Nevýhodou je špatné rozlišení velikostí jednotlivých diagramů mezi sebou. Využití této metody v turistickém atlase je možné například pro zobrazení počtu hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích. 4.2.4
Metoda teček
Metoda teček z pohledu zobrazování kvantitativních dat spočívá ve vykreslení teček, které představují konstantní počet zkoumaných jevů. Velikost teček se tedy nemění. Může se měnit barva či výplň teček, tato změna však představuje zobrazení kvalitativních dat. Metoda teček slouží k zobrazení extenzivních dat. Po analýze prostorového rozmístění daného jevu je potřeba zvolit mezi topografickým a kartogramovým způsobem rozmístění teček v mapě. U topografického způsobu umísťujeme tečky do skutečných míst výskytu daného jevu. Avšak vzhledem k tomu, že každá tečka představuje většinou více než jeden jev, přesné umístění tečky není možné. Používá se tedy přibližné umisťování do míst, kde je výskyt jevu nejpravděpodobnější. Naopak kartogramový způsob s lokalizací teček do pravděpodobného výskytu jevu nepočítá a tečky se rovnoměrně rozmístí po konkrétním zkoumaném útvaru (stát, administrativní jednotka, apod.). Čím menší jsou zvolené územní jednotky, tím více se tato metoda blíží topografickému způsobu. Při použití větších územních celků se naopak blíží kartogramu tečkovému. [29 stránky 161 – 165] Metoda teček nedokáže jev lokalizovat přesně do míst jeho výskytu. Tato informace je však v turistickém atlase velice důležitá, protože ji uživatel při plánování výletu potřebuje znát. Tato metoda ale může být použita v doplňkových mapách, které mají uživateli pouze dokreslit situaci v širším okolí. Příkladem může být mapa zobrazující počet ubytovaných hostů v jednotlivých okresech či ORP. Vždy je ale nutno zvážit, zda je metoda teček vhodnější než často přehlednější kartogram. - 45 -
4.2.5
Dasymetrická metoda
Dasymetrická metoda zobrazuje oblasti se stejnou hustotou či intenzitou studovaného jevu. Snaha této metody je lépe zachytit proměnlivost prostorové rozložení jevu, které není vázané na administrativní jednotky. Při sestrojování mapy dasymetrickou metodou můžeme vycházet z analýzy tečkové mapy či z analýzy kartogramické. Ze správně sestrojené tečkové mapy je možné odvodit pomocí vzdáleností mezi tečkami jejich hustotu a na jejím základě vytvořit jednotlivé třídy. Vypracování mapy pomocí kartogramické metody je podstatně náročnější a vyžaduje dobrou znalost prostředí i studovaného jevu. Používá se hlavně v případech, kdy jednotlivé administrativní jednotky jsou příliš velké, či z některých částí chybí statistické údaje. [29 stránky 186 – 188] Dalším způsobem vytvoření dasymetrické mapy je vytvoření vlastních kritérií a na jejich základě analyzovat zvolené území. Vytvořit tak lze například mapu hustoty turistických či cykloturistických tras. Zobrazení této informace pomocí kartogramu by nemělo takovou vypovídací hodnotu jako použití metody dasymetrické. 4.2.6
Metoda izolinií
V tematické kartografii se také často používají izolinie, což jsou čáry, které spojují místa se stejnou hodnotou zkoumaného jevu. Izolinie se konstruují pomocí pole bodů, kde každému bodu je přiřazena naměřená hodnota. Pokud se předpokládá rovnoměrný růst či pokles hodnot, izolinie se sestrojují lineární interpolací. Naopak v případě nerovnoměrného průběhu hodnot se používají různé druhy nelineární interpolace. Základním pravidlem izolinií je fakt, že se tyto linie nesmí nikdy protínat. Izolinie můžeme rozdělit podle toho, zda znázorňují jevy spojité či nespojité na pravé a nepravé izolinie. Mezi pravé izolinie, které se používají pro spojité jevy, můžeme řadit např. izobaty a nejčastěji užívané vrstevnice. Pravé izolinie většinou zobrazují přírodní jevy. Naopak nepravé izolinie, používané pro nespojité jevy, zobrazují převážně společenské a hospodářské jevy. [29 stránky 189 – 190] Metoda izolinií se v turistickém atlase využije především při tvorbě orientační turistické mapy. Tato mapa musí pro věrohodné zobrazení terénu obsahovat vrstevnice, které představují pravé izolinie. Metodu izolinií je však možno použít také v informačních turistických mapách. Pomocí izolinií lze například vytvořit mapu zobrazující průměrnou roční teplotu či úhrn srážek.
- 46 -
5
PROJEKTOVÁNÍ TURISTICKÉHO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
ATLASU
Při tvorbě jakéhokoli atlasu je vždy nutné zachovávat jednotné zpracování celého díla. Proto je podle Lauermanna [30 str. 99] pokaždé potřeba vytvořit jednotný úvodní projekt celého atlasu, který uvádí všechny zásadní charakteristiky připravovaného díla a vychází z požadavků zadavatele atlasu. V úvodním projektu musí být vyřešena celková koncepce a struktura atlasu a zásady jeho tvorby a úpravy. Lauermann [30 stránky 107 – 142] dále rozpracovává úvodní projekt v následujících kapitolách: účel atlasu; druhy a typy map; systém měřítek; kartografická zobrazení; výběr zobrazených území a výřezy map; obsah map a způsoby jeho zobrazení; základní podklady; struktura oddílů a sled map; maketa atlasu; seznam názvů; recenze atlasových map; organizační, výrobnětechnologické a ekonomické zabezpečení tvorby atlasu. Teoretické základy následujícího rozboru úvodního projektu vychází z práce Lauermanna [30 stránky 107 – 142]. Vynechány bude kapitoly věnující se recenzi atlasových map a organizačnímu, výrobnětechnologickému a ekonomickému zabezpečení mapy, jež nejsou předmětem této práce. Naopak přidána bude kapitola pojednávající o názvu a tematickému zaměření atlasu, která je při projektování atlasu důležitá.
5.1
Název a tematické zaměření
Podle Drápely [4 str. 99] by název mapy či atlasu měl zahrnovat především tematické zaměření kartografického produktu a jeho časové a prostorové určení. Tematickým zaměřením připravovaného atlasu je především turistika, cykloturistika, kultura a volný čas. Tento atlas by měl zahrnovat všechna témata, která se nějak vztahují k turistice. Atlas se věnuje výhradně Jihomoravskému kraji. Z těchto důvodů byl jako nejvhodnější název zvolen Turistický atlas Jihomoravského kraje. Vzhledem k tomu, že informace uvedené v atlase mohou podléhat změnám vzhledem k času, je žádoucí do podnázvu atlasu zahrnout také časovou informaci, ke které se použitá data vztahují. - 47 -
Pro dosažení co nejkvalitnějšího výsledku bylo čerpáno vždy z nejaktuálnějších dostupných dat. Všechna statistická data se tak vztahují k roku 2011. Z tohoto důvodu byl zvolen podnázev atlasu 2011.
5.2
Účel atlasu
V první části úvodního projektu je definován důvod, proč se atlas vydává, jaký je jeho hlavní účel a jakému okruhu uživatelů je určen. V této části musí být upřesněn rozsah území, obsahové zaměření, charakter díla, předpokládaný formát a požadavky na podrobnost informací. [30 str. 109] Projektovaný Turistický atlas Jihomoravského kraje je tvořen především pro aktivní turisty, jimž umožní v rámci jednoho atlasu plánovat výlety a také pohybovat se přímo v terénu. Atlas je tvořen i pro širokou veřejnost, neměl by tedy obsahovat příliš odborné výrazy a znaky. Důvodem tvorby tohoto atlasu je také obeznámení široké veřejnosti s turistickým potenciálem Jihomoravského kraje. Vytvářený atlas zahrnuje celé území Jihomoravského kraje a jedná se o atlas tematický. Formát výsledného atlasu by měl být příruční, počet stran velikosti A4 tak bude v rozmezí 30 – 40. Informace zobrazené v jednotlivých mapách by měly být natolik podrobné, aby byla zachována přehlednost a čitelnost map.
5.3
Druhy a typy map
Druhy a typy map by měly být voleny s ohledem na účel atlasu. Vzhledem k zaměření atlasu je většina zobrazovaných map v atlase tematických. Na začátku tematických atlasů se zpravidla uvádějí obecně zeměpisná a administrativní mapa, které umožní uživateli lépe pochopit prostorové souvislosti. Z tohoto důvodu budou tyto dvě mapy součástí vytvářeného atlasu. Jednotlivé tematické mapy v atlase by se měly navzájem doplňovat a tvořit tak ucelený komplex informací o zobrazovaném území. [30 stránky 114 – 116]
5.4
Systém měřítek
Při tvorbě atlasů bývá snaha o zachování určité standardizace a posloupnosti mapových měřítek. Pro snazší vzájemné porovnání jednotlivých map atlasů je vždy vhodné použít co nejmenší měřítkovou škálu. Všechny mapy stejného typu by měly mít shodné, či alespoň blízké měřítko. Tematické mapy, které mají být vzájemně porovnávány, mají být zpracovány v jednotném měřítku. Této zásadě musí být přizpůsoben obsah map. V některých případech se tak musí obsah mapy redukovat, aby bylo možné mapu zobrazit
- 48 -
ve stejném měřítku, jako mapy ostatní. Někdy také může docházet k tomu, že se některá tematika musí zobrazit ve větším měřítku, než by bylo nutné. [30 stránky 117 – 120] Velikost použitého měřítka je ovlivněna především formátem atlasu a volbou kartografického zobrazení. Vytvářený atlas je koncipován na standardní velikost listu A4. Na jeden list atlasu by se měla vejít hlavní mapa, doplňková mapa a další textové či grafické marginálie. Hlavní i vedlejší mapy by měly zachycovat celé území Jihomoravského kraje. Při dodržení těchto podmínek bylo jako základní měřítko hlavních map zvoleno měřítko 1 : 800 000 a vedlejších map měřítko 1 : 2 000 000. V případě, kdy je na vedlejších mapách místo samotného Jihomoravského kraje zobrazena celá Česká republika, měřítko je zmenšeno na 1 : 6 500 000. V úvodním oddílu atlasu je také zařazena mapa zobrazující území celé Evropy. Pro tuto mapu bylo zvoleno měřítko 1 : 20 000 000. Součástí atlasu je také podrobná turistická a cykloturistická mapa. Tato mapa se kvůli své podrobnosti nevejde na jeden list atlasu. Proto je potřeba mapu rozdělit na více listů s dostatečně velkými překryvnými pásy. Volba měřítka pro cykloturistickou mapu tak není závislá na formátu listu, ale na potřebách uživatele. Mapa by měla sloužit jak turistům, tak i cyklistům. Proto i měřítko se musí přizpůsobit tak, aby bylo vhodné pro oba typy uživatelů. Turistické mapy se většinou vyrábí ve větším měřítku (1 : 50 000), než mapy cyklistické (až 1 : 100 000). Pro mapu turistickou a cykloturistickou tak bylo zvoleno měřítko 1 : 75 000, které je dostatečně podrobné pro turisty, ale také umožňuje zobrazit rozsáhlejší území, což je vhodné pro cyklisty. Zobrazení mapy na formát listu A4 by způsobilo vyobrazení pouze malého území. Vznikla by tak daleko větší potřeba využití více listů mapy při jednom výletě. Z tohoto důvodu bude turistická a cykloturistická mapa umístěna na listy formátu A3, které se do atlasu přeloží.
5.5
Kartografická zobrazení
Důležitou částí úvodního projektu je také volba kartografického zobrazení, při které musí být podle Lauermanna [30 str. 120] přihlíženo k následujícím hlediskům: věrné a jednoduché zobrazení referenční plochy do roviny; soubor kartografických zobrazení v atlase by měl a jednoduchý.
být
harmonický
V rámci volby kartografického zobrazení se klade důraz také na co největší omezení kartografických zkreslení, které mohou způsobit chybné pochopení obsahu mapy. Pro území podlouhlého tvaru se z důvodu co nejmenšího zkreslení většinou volí válcové či kuželové zobrazení. Proto bylo pro území bývalého Československa vytvořeno Křovákovo zobrazení, které se dodnes používá na území České i Slovenské republiky. Jedná se o dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze s jednou nezkreslenou - 49 -
rovnoběžkou φ = 49°30´ [31 stránky 130 – 134]. Toto zobrazení se běžně používá pro mapy zobrazující území ČR. Proto i informační turistické mapy vytvářeného atlasu jsou založeny na Křovákově zobrazení a souřadném systému S-JTSK. Turistická mapa orientační sice také zobrazuje hlavně území Jihomoravského kraje, avšak jednotlivé listy vzhledem ke své velikosti zasahují také na území Rakouska. Proto není pro tuto mapu vhodné použít národní souřadnicový systém, ale je potřeba použít takový, který má uplatnění i v sousedních státech. Zvolen tak byl souřadnicový systém WGS 84, který používá i podkladová mapa z bakalářské práce Sychrové [2]. Pro mapu, která zobrazuje celé území Evropy, není možné využít kartografické zobrazení, které složí k vizualizaci map velkých měřítek. Zvolit se tak musí zobrazení, které je přizpůsobené požadovanému území a měřítku. Pro vizualizaci Jihomoravského kraje v kontextu celé Evropy tak bylo použito Lambertovo konformní kuželové zobrazení v obecné poloze se dvěma nezkreslenými rovnoběžkami φ = 49° a φ = 62°.
5.6
Výběr zobrazených území a výřezy map
Tato kapitola řeší výběr území, která mají byt v atlase kartograficky zpracována. Tento výběr území se tak váže především k atlasům, které zobrazují rozsáhlejší území států, kontinentů, či celého světa. V takovém případě je potřebné vybrat a definovat ta území, která budou zpracována a také vyřešit překryvné pásy mezi jednotlivými listy tak, aby nevzniklo žádné nepokryté místo. V případě tvorby Turistického atlasu Jihomoravského kraje se však jedná o zobrazování různých tematik na stejném území. Jak již z názvu vyplývá, jedná se o území Jihomoravského kraje. Při tvorbě turistických map informačních jejich měřítko dovoluje umístit celé území na jeden list, a není tak třeba řešit překryvné pásy. Avšak u turistické mapy orientační větší měřítko způsobuje potřebu rozdělit území Jihomoravského kraje na několik listů. Překryvné pásy mezi jednotlivými listy byly zvoleny ve velikosti 1 cm, tak, aby byla uživateli umožněna snazší orientace mezi nimi. Pro turistické mapy orientační byl také zvětšen formát listu na A3 z toho důvodu, aby se na jeden list vešlo větší území a uživatel nebyl nucen využívat pro jeden výlet více listů. Umístění většího formátu listů do atlasu o velikosti A4 je vyřešeno přeložením těchto listů. Samotný klad listů je zobrazen jako součást celého atlasu v Příl. 2.
5.7
Obsah map a způsoby jeho znázornění
Další významnou částí úvodního projektu je návrh obsahu mapy a způsobů jeho znázornění. Pro zachování ucelenosti celého atlasu je potřeba používat jednotné znázorňovací metody pro mapy stejného měřítka. Volbu obsahu map lze rozdělit do dvou - 50 -
základních skupin. Těmi jsou návrh topografického podkladu a návrh tematické nadstavby. Následovat tak bude výčet, popis a vhodnost použití turistických tematik, které se mohou vyskytnout v turistickém atlase. Tento výčet je také doplněn návrhem kartografických vyjadřovacích prostředků, které jsou vhodné pro zobrazení daného tématu. Pro témata, která jsou součástí návrhu atlasu, bude podrobná tvorba kartografických znaků rozebírána v následující kapitole. 5.7.1
Kulturní památky a zajímavosti
Pro uživatele, který plánuje kulturně zaměřený výlet je rozložení kulturních památek a zajímavostí důležitou informací. Kulturní památky a zajímavosti jsou v Jihomoravském kraji poměrně silně zastoupeny, proto by toto téma mělo být na samostatné mapě. Kulturní památky a zajímavosti můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou kulturní památky, které jsou uznány státem a které jsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Podle Ministerstva kultury „mohou být za kulturní památky prohlášeny nemovité a movité věci, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, či ty, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ [32]. Do této kategorie náleží například městská památková rezervace, vesnická památková rezervace a národní kulturní památka. Můžeme sem zahrnout také kulturní památky UNESCO, které nejsou uznávány státem, ale jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Díky zapsání památky na Seznam UNESCO se o danou lokalitu okamžitě zvedne zájem a tento zápis se tak stává vysoce prestižní záležitostí. Jde také o záruku kvality v oblasti turismu a motivaci k návštěvě [33]. Z hlediska tvorby turistické mapy jsou památky UNESCO velmi důležité, jelikož se jedná o turisticky atraktivní oblast. Druhou skupinu kulturních památek a zajímavostí tvoří ty památky, které sice nejsou zapsány na žádný seznam významných památek, ale jsou významné především svou historickou hodnotou. Do kulturních památek a zajímavostí tak můžeme zahrnout tyto: kříž, boží muka, fara, kaple, kostel, klášter, židovský hřbitov, zvonice, hrobka, kašna, pomník, socha, sloup, vila, hrad, zámek, zřícenina, vodní mlýn, skanzen, rotunda, synagoga, archeologické naleziště, technická památka a další. Výběr kulturních památek a zajímavostí, které budou umístěny do mapy, záleží na několika faktorech. Vzhledem k měřítku mapy není možné vyobrazit všechny kříže či boží muka. Pozornost se tedy bude muset orientovat pouze na nejvýznamnější památky. Výběr druhu zobrazených památek také záleží na konkrétním území a na výskytu daných památek a zajímavostí. Téma kulturních památek a zajímavostí je z pohledu turistiky důležitým informačním prvkem, a proto by nemělo chybět v žádném turistickém atlase. Toto téma může být v závislosti na zobrazovaném území obsaženo v mapě spolu s jinými - 51 -
tématy (např. ubytovací zařízení), ale vzhledem k počtu objektů, které mohou být v tomto tématu zobrazeny, je vhodnější zvolit pro toto téma samostatnou mapu. Pro uživatele turistického atlasu je přínosnější informace o poloze kulturních památek a zajímavostí, než informace o např. počtu kulturních památek a zajímavostí v jednotlivých okresech. Z tohoto důvodu je vhodné pro zobrazení tohoto tématu volit metody pro znázornění kvalitativních charakteristik. Pro vyjádření bodových jevů, jimiž jsou v našem případě např. kříže, je nejvhodnější metoda figurálních (bodových) znaků. Pro vyjádření kulturních památek a zajímavostí by teoreticky bylo možné použít všechny typy figurálních znaků, avšak nejvhodnější je aplikace symbolických či ikonických znaků, které umožní snadnější rozlišení objektu. V některých případech jsou voleny také obrázkové znaky, jejichž nevýhody byly již popsány výše. Ve vytvářeném atlase budou pro téma kulturních památek a zajímavostí použity ikonické znaky, jejichž výhoda oproti symbolickým znakům je větší výraznost vzhledem k podkladové mapě a tedy i lepší čitelnost znaků. 5.7.2
Potenciální oblasti cestovního ruchu
V turistickém atlase se také může vyskytovat mapa, která bude zobrazovat potenciální rekreační plochy. Pro stanovení turistické významnosti jednotlivých míst na území jakéhokoliv kraje ČR je důležitá podrobná analýza a hodnocení nejen přírodních předpokladů pro cestovní ruch, ale také úrovně infrastruktury a ubytovacích zařízení. Cestovní ruch by měl být rozvíjen tam, kde jsou k tomu předpoklady, a proto je tato analýza důležitým bodem například při plánování výstavby turisticky významného zařízení. K analýze potenciálních oblastí cestovního ruchu se může přistupovat mnoha různými metodami. Je vždy tedy nutné zvolit takový přístup, který nejvíce vyhovuje podmínkám zkoumaného území. Jednoduchou metodou, kterou lze tuto problematiku řešit, je vytvoření ukazatele vztahujícího se k územní podrobnosti obcí ČR. Tento ukazatel pak v procentech uvádí podíl rekreačně využitelných ploch. Pro zobrazení takto vypočteného ukazatele je nejvhodnější metodou zobrazení kartogram s jednobarevnou škálou. Výpočet tohoto ukazatele je sice velice jednoduchý, avšak jeho vypovídací hodnota o možnostech cestovního ruchu není příliš vysoká. Hlavním důvodem je nezapočítání dalších faktorů, které ovlivňují turistiku a cestovní ruch a které jsou často podobně důležité jako faktory vyplývající z přírodního potenciálu území. Tyto další faktory jsou především vzdálenost od hlavních komunikací a hromadných ubytovacích zařízení, hustota turistických a cykloturistických tras a další. Druhá metoda, která je oproti první složitější na výpočet, se snaží do výpočtu zahrnout jak aspekty vyplývající z přírodních podmínek, tak i všechny další aspekty ovlivňující turistiku a cestovní ruch. Metodou syntézy daných aspektů se vypočítá index, který vypovídá o vhodnosti zobrazené lokality pro cestovní ruch. Nejprve je však nutné zvolit - 52 -
kritéria použitých aspektů. Pro atraktivní turistickou oblast je důležitá správná vzdálenost od hlavních komunikací. V absolutní blízkosti dálnice či silnice první třídy je turistický potenciál samozřejmě nízký, avšak oblasti vzdálené od těchto komunikací 10 km jsou velmi snadno dosažitelné, a jestli se zde nachází přírodní či kulturní památka, má toto místo turistický potenciál vysoký. Důležitou součástí výpočtu indexu je hustota turistických a cykloturistických tras, jejichž přítomnost svědčí o turistické významnosti oblasti. Také nízká vzdálenost k hromadným ubytovacím zařízením zvedá turistický potenciál území. Samozřejmostí je pak započítání do indexu výskyt chráněných území, která jsou významným turistickým cílem. Výsledkem celé syntézy je index od nuly do jedné, kdy oblasti s nulou nesplňují žádná kritéria a oblasti s jedničkou splňují naopak všechna kritéria. Pro zobrazení tohoto indexu je také vhodná jednobarevná škála. V tomto případě se však vypočítaný index nevztahuje k žádné administrativní jednotce a jedná se tak o dasymetrickou mapu. Kvalitně vypočítané potenciální oblasti cestovního ruchu udávají zajímavé informace o prostorovém rozložení turistických atraktivit v závislosti na mnoha dalších vlivech. Tyto informace jsou velmi důležité pro regionální plánování a následný rozvoj oblastí, které vyšly jako turisticky potenciální. Také pro turisty může být tato mapa zajímavá a mohou ji použít jako pomůcku k nalezení oblasti s největším turistickým potenciálem. V turistickém atlase se tak i tato mapa může vyskytovat. 5.7.3
Chráněná území
Chráněná území jsou jednou z hlavních destinací cestovního ruchu, která zaručuje neobyčejné přírodní podmínky a upozorňuje na turisticky atraktivní místa. Nejdůležitějšími chráněnými územími jsou tzv. zvláště chráněná území. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) [34] se zvláště chráněná území vyhlašují na přírodovědecky či esteticky významných nebo jedinečných územích. Za taková území jsou považovány nejčastěji „lokality s unikátní nebo reprezentativní biologickou rozmanitostí, a to na úrovni druhů, populací i společenstev, dále území s jedinečnou geologickou stavbou, území reprezentující charakteristické prvky krajinného rázu kulturní krajiny a území významná z hlediska vědeckého výzkumu.“ [34]. Cílem ochrany je nejčastěji zachování či zlepšení přírodních podmínek chráněného území, v některých případech i ponechání chráněného území či jeho části samovolnému vývoji. Zvláště chráněná území jsou vymezena pomocí šesti kategorií: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). [34] Nejvýznamnějším zvláště chráněným územím jsou národní parky, které jsou podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definovány jako „rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, přičemž veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu - 53 -
s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením.“ [35]. V některých částech národních parků není povoleno se volně pohybovat mimo vyznačené trasy, proto je jejich zaznačení v mapě pro uživatele velice důležité. V dnešní době jsou na území ČR vyhlášeny 4 národní parky. Druhou nejvyšší kategorií ochrany krajiny jsou chráněné krajinné oblasti, které zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje jako „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.“ [36]. Také na území CHKO jsou určitá omezení, která umožňují udržovat a zlepšovat jejich přírodní stav a také zachovávat a vytvářet optimální ekologické funkce těchto území. V současnosti existuje na území ČR 25 CHKO, které jsou významným turistickým cílem a neměly by tak v turistickém atlase chybět. Jak národní parky, tak i chráněné krajinné oblasti patří mezi velkoplošná zvláště chráněná území. Další kategorií jsou pak maloplošná zvláště chráněná území, jejichž rozloha je výrazně menší. Národní přírodní rezervace definuje výše zmíněný zákon jako „menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.“ [37]. Také národní přírodní památky definuje stejný zákon jako „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.“ [38]. Dalšími kategoriemi jsou pak přírodní rezervace a přírodní památky, které jsou ekvivalenty jejich národních verzí s tím rozdílem, že jejich význam je pouze na regionální úrovni. Poslední dvě kategorie nevyhlašuje Ministerstvo životního prostředí jako všechny ostatní, ale místně příslušný krajský úřad. Také maloplošná zvláště chráněná území mají na mapě pro turisty velký význam, jelikož se často stávají cílem plánovaných výletů. Do mapy chráněných území je vhodné umístit také obecně chráněná území, např. přírodní parky, které zřizují krajské úřady vyhláškou. Tato území nepodléhají tak výrazné ochraně jako zvláště chráněná území, avšak jejich turistický potenciál je díky krajinnému rázu a estetickým a přírodním hodnotám vysoký. Existují i další druhy ochrany krajiny, které se však často překrývají s již zmíněnými kategoriemi, a je tak pro ně vhodné zvolit doplňkovou mapu. Mezi tyto druhy ochrany patří např. Natura 2000, což je soustava chráněných území, která jsou vytvářena podle jednotných kritérií na území celé Evropské unie (EU). Natura 2000 se skládá ze dvou typů chráněných území, jimiž jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti [39]. Dalším druhem ochrany krajiny je Územní systém ekologické stability (ÚSES), který je důležitou součástí ochrany krajiny, protože se snaží především o obnovení a udržení celkové stability - 54 -
a přirozeného geofondu krajiny. Z hlediska turistiky se však nejedná o významné oblasti a není tak potřeba je do turistického atlasu zahrnovat. [40] Pro vyjádření tématu chráněných území na mapě se používají metody zobrazení kvalitativních i kvantitativních charakteristik. Velkoplošná chráněná území můžeme vyjádřit metodou plošných znaků, kdy plocha na mapě odpovídá podle měřítka skutečné ploše území ve skutečnosti. Různá důležitost jednotlivých chráněných území může být chápána jako kvantitativní charakteristika, a je tak vhodné pro jejich zobrazení použít různých odstínů zelené barvy. Další možností je také použití různě šrafovaných ploch. Vzhledem k menšímu měřítku mapy je zobrazení maloplošných chráněných území pomocí plošných znaků nemožné. Z tohoto důvodu je nutné tato území nahradit figurálními znaky. Vhodnou volbou jsou geometrické figurální znaky opět v zelené barvě, která chráněná území nejlépe charakterizuje. Maloplošných chráněných území se na ploše ČR vyskytuje poměrně mnoho, a proto je v závislosti na zobrazovaném území a měřítku často nutná generalizace. Jak již bylo zmíněno výše, chráněná území jsou důležitou informací, kterou většina uživatelů turistického atlasu vyžaduje. Proto i toto téma by nemělo chybět ve vytvářeném atlase. 5.7.4
Hromadná ubytovací zařízení
Problematiku hromadných ubytovacích zařízení lze řešit hned několika způsoby. V mapě můžeme zobrazovat ukazatele výkonnostní, kdy nás zajímá počet ubytovaných hostů, počet přenocování či počet pobytových dnů hostů. Tyto informace jsou sice zajímavé z hlediska významnosti dané obce a dají se následně využít v regionálním plánování, avšak do turistického atlasu se příliš nehodí. Dalším způsobem zobrazení informací o hromadných ubytovacích zařízeních je uvedení celkového počtu těchto zařízení v jednotlivých obcích. Tato informace může být pro uživatele již více přínosná, avšak nevypovídá nic o lůžkových kapacitách v jednotlivých obcích. Informace o lůžkových kapacitách je pro uživatele, který si plánuje místo k ubytování, velice důležitá. Avšak vzhledem k tomu, že informace o lůžkové kapacitě je považována za soukromou, oficiální zdroje dat uvádějí tyto počty pouze v intervalech. Pro zobrazení do mapy je však tato informace nedostatečná, a proto je vhodnější zobrazit informace o celkovém počtu ubytovacích zařízení, které jsou dostupné. Již z podstaty tohoto tématu vyplývá, že se jedná o kvantitativní charakteristiky a k jejich zobrazení do mapy se tedy využívají metody zobrazení kvantitativních charakteristik. Všechny zmiňované možnosti pojetí problematiky mohou být do mapy zobrazeny pomocí kartogramů, kartodiagramů, či jejich kombinací. Pro názornost lze uvést několik příkladů. Prvním příkladem pro aplikaci výkonnostních faktorů může být kartogram vytvořený z počtu ubytovaných hostů v závislosti na rozloze obce či obce
- 55 -
s rozšířenou působností (ORP) doplněný o jednoduchý kartodiagram vyjadřující průměrný počet pobytových dnů hostů. Pro zobrazení absolutního počtu hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých obcích je také vhodné použít jednoduchý kartodiagram, který změnou velikosti vyjadřuje počet těchto zařízení. Pro uživatele turistického atlasu je důležitější absolutní informace, proto je vhodnější pro zobrazení lůžkové kapacity použít kartodiagram než kartogram, který absolutní informaci nenabízí. Pokud je známa informace i o jiných ubytovacích zařízeních jako jsou soukromá ubytování, je možné tuto informaci do mapy začlenit pomocí složeného kartodiagramu. Kombinace kartodiagramu s kartogramem není v hlavní mapě turistického atlasu příliš vhodná. Je to hlavně z toho důvodu, že uživatel potřebuje i další orientační informace např. o infrastruktuře, které by v kartogramu zanikly. Mapa však může být doplněna menšími mapkami, které by zobrazovaly pomocí kartogramu (nepravého kartogramu) např. počet lůžek v závislosti na počtu obyvatel v obci (ORP, okrese). Informace o prostorovém rozložení ubytovacích zařízení a jejich kapacitě je pro turisty zásadní, proto by se v turistických atlasech toto téma mělo objevovat. Samotnou mapu lze například doplnit grafem vývoje celkového počtu ubytovaných turistů či jinou grafickou nebo textovou marginálií. 5.7.5
Turistické atraktivity
Kromě kulturních památek a zajímavostí, které byly rozebírány výše, existují i další atraktivity, které jsou z hlediska turistiky důležité. Turistické atraktivity můžeme v zásadě rozdělit na přírodní a nepřírodní. Do těch přírodních se řadí převážně chráněná území, která již byla zmiňována výše. Samostatnou mapu si tedy zaslouží i nepřírodní atraktivity, tedy ty, které byly vytvořeny člověkem. Jednou možnou skupinou těchto atraktivit jsou zoologické zahrady, botanické zahrady a arboreta. Všechna tato zařízení se sice váží k přírodě, avšak byla vytvořena lidmi a jejich prostředí většinou jako volná příroda nepůsobí. Zoologické zahrady jsou z hlediska turistiky většinou oblíbenější než botanické zahrady a arboreta, z čehož vyplývá i jejich větší propagace a následně i dražší vstupné. Naopak některé botanické zahrady se věnují spíše výzkumu a výuce a jsou veřejnosti přístupné jen v období výstav. Do kategorie zoologických zahrad můžeme zahrnout i tzv. mini zoo, které, jak již z názvu vyplývá, jsou často velmi malé a orientují se jen na několik málo druhů zvířat. Tento typ zahrady se také mnohdy zaměřuje na domácí zvířata, která již pro děti z měst nejsou příliš známá. Oblíbenost mini zoo je podložená také větší možností kontaktu se zvířaty. Značná část ČR má venkovský charakter a zachovává se zde i mnoho tradic. Proto turistické atraktivity, vztahující se k venkovskému prostoru, jsou hojně navštěvovány. Můžeme mezi ně řadit hlavně skanzeny, archeologická naleziště a také vinařské sklepy. - 56 -
Skanzeny, které jsou jakýmsi muzeem v přírodě, se snaží věrně zrekonstruovat lidovou kulturu se všemi prostorovými, časovými, sociálními, kulturními a přírodními souvislostmi. Tyto objekty se tak snaží podávat komplexní obraz lidové kultury a dřívějšího života v dané oblasti. Archeologická naleziště pak poskytují informace o ještě dřívějších dobách a o lidech, kteří naše území obývali před námi. Archeologická naleziště mohou mít podobu např. jeskyně, hradiště, pohřebiště, oppida a další. Tyto objekty mají také značný turistický potenciál a stávají se vyhledávanými místy. Vinařské sklepy, které jsou posledními objekty této kategorie, mají značný význam především právě v Jihomoravském kraji, kde má vinařství dlouholetou tradici. Vinných sklepů, které se v posledních letech otevírají také pro turisty, je proto zvláště na jihu tohoto kraje značné množství. Další kategorií turistických atraktivit jsou objekty spojené s vodní turistikou. Do této kategorie můžeme zahrnout aquaparky, rekreaci u vody a také lázně. Oblíbenost aquaparků je značná zvláště v letních měsících, avšak také v zimních měsících mají zastřešené aquaparky hojnou návštěvnost. Význam těchto objektů je tedy z hlediska turistiky značný. Rekreace u vodních objektů je pak vztažena už jen na letní měsíce. Zobrazit na mapě menšího měřítka všechna místa vhodná ke koupání by nebylo z prostorových důvodů možné, proto je nutné provést generalizaci a do mapy vybrat pouze ta nejvýznamnější. Lázně s léčivými prameny jsou většinou otevřeny celoročně a v případě horkých pramenů jsou k návštěvě vhodnější zimní měsíce. V některých případech dochází ke spojení lázní s aquaparky, z čehož plyne větší turistický potenciál. Samostatnou kategorii můžeme vyčlenit také pro větší sportovní a zábavní areály jako jsou golfová hřiště, motorová závodiště a zábavní parky. Oblíbenost golfu v posledních letech stoupá, i když je stále spojován spíše s bohatší vrstvou obyvatel. Velká rozloha golfových hřišť má zásadní vliv na okolní ráz krajiny, a proto je zaznamenání těchto hřišť do mapy důležité nejen pro samotné golfisty, ale i pro ostatní uživatele mapy. Ještě větší vliv na okolní krajinu mají motorová závodiště, která kromě vizuálního vjemu zasahují do okolí i akusticky. Avšak z pohledu turistiky jsou tato zařízení velkým lákadlem a jejich umístění v mapě je důležité. Mezi turisticky významné areály patří také zábavní parky, které jsou většinou určeny především pro rodiny s dětmi. Mezi tyto zábavní parky patří například westernové městečko, dětský svět, dinopark a další. Tyto areály nemívají žádný vztah k okolní přírodě a jsou většinou umísťovány do okolí větších měst. Do turistických atraktivit můžeme zařadit i další objekty jako jsou památky UNESCO, hrady, zámky, zříceniny či církevní památky. Tyto objekty byly již uváděny v kulturních památkách a zajímavostech, a proto zde již nebudou zmiňovány. Dalšími objekty, které by se mohly objevit na mapě turistických atraktivit, jsou rozhledny a významná veletržní místa. Rozhledny se v oblasti střední Evropy vyskytují poměrně často a jsou to z pohledu turistiky důležitá místa s pěkným výhledem. Naopak významná veletržní místa jsou důležitá spíše pro obchodní turistiku, avšak i jejich zařazení do mapy je možné.
- 57 -
Pro zobrazení turistických atraktivit do mapy je vhodné použít opět symbolické či ikonické figurální znaky, které zastupují plošné objekty, jejichž půdorysné zaznamenání do mapy menšího měřítka by nebylo možné. Zvolené znaky by měly být intuitivní a srozumitelné, aby je uživatel správně pochopil. Znaky by měly být umisťovány přímo do bodu výskytu zobrazovaného objektu. Často se však stává, že znak v daném měřítku zakryje celou obec. V takovýchto případech znak turistické atraktivity nahrazuje znak obce. V případě výskytu více turistických atraktivit v jedné obci se mohou znaky umístit jen k názvu obce. Turistické atraktivity, jak již z názvu vyplývá, jsou důležitým článkem při plánování turistického výletu. Proto je umístění tohoto tématu do turistického atlasu žádoucí. Součástí tohoto tématu by také měl být textový popis nejdůležitějších turistických atraktivit, který by uživateli podal ještě více informací. 5.7.6
Turistická informační centra
Základním článkem v poskytování turistických informací přímo v terénu jsou turistická informační centra (TIC). TIC hrají důležitou roli v propagaci obce, regionu i celé republiky. Hlavním úkolem TIC je bezplatné poskytování co nejvíce informací z oblasti cestovního ruchu. TIC jsou zakládána na základě objednávky státní správy či samosprávy a mají charakter veřejné služby. Síť TIC je na území ČR poměrně hustá a také jejich prostorové rozložení je velice rovnoměrné. Počet TIC se však stále mění, protože některá zanikají a další jsou zakládána. Na našem území působí asociace turistických center ČR (A.T.I.C. ČR), která sdružuje TIC s určitou kvalitou poskytovaných služeb. Cílem tak není zvyšování počtu TIC, ale zkvalitňování služeb a informací, které tato centra nabízejí. Podle Klasifikace a certifikace turistických center, kterou uvádí A.T.I.C. ČR [41] jsou všechna členská turistická informační centra rozdělena do čtyř kategorií podle rozsahu a šíře poskytovaných služeb. Pro certifikaci TIC je také nutné splnění minimálního standardu a požadavků na rozsah služeb pro danou kategorii. Kategorie TIC jsou následující: Celorepubliková působnost; Regionální působnost; Místní působnost; Sezónní působnost. Dané kategorie jsou mimo jiné vymezeny celkovou otevírací dobou, znalostí světových jazyků pracovníků, evidencí klientů, bezbariérovostí vstupu, přístupem k internetu pro klienty, průvodcovskými službami, praxí a dalšími. Tato klasifikace je tedy velice komplexní a udává vysokou informační hodnotu o službách daného TIC. Do mapy zobrazující turistická informační centra je žádoucí zachovat tuto kategorizaci, která uživateli umožňuje využít centrum poskytující nejvíce informací. - 58 -
Působnost TIC vždy nezachovává jen administrativní hranice okresů či krajů, ale většinou se vztahuje k oblastem cestovního ruchu, které jsou kromě administrativních hranic definovány i přírodními podmínkami a rozlohou turisticky atraktivních oblastí. Pro lepší chápání prostorových souvislostí je vhodné tyto oblasti cestovního ruchu do mapy zaznačit a to metodou pro plošné kvalitativní znaky se změnou barvy pro jednotlivé oblasti cestovního ruchu. Pro vyobrazení TIC na mapách se často používá ikonická podoba písmene „i“ na zeleném podkladu. Pro znázornění kategorie může být využito změny barvy znaku podle třídy TIC. Prostorové rozmístění TIC je pro uživatele turistického atlasu důležitým údajem zejména z důvodu možnosti získání potřebných informací o turisticky atraktivních oblastech. Uživatel také získává informace o kvalitě a kvantitě nabízených služeb v jednotlivých TIC. Tato mapa by tedy měla být součástí turistického atlasu a opět může být doplněna například textovými informacemi o zobrazených oblastech cestovního ruchu. 5.7.7
Turistické, cyklistické a lyžařské trasy a naučné stezky
Turistické, cyklistické a lyžařské trasy spolu s naučnými stezkami tvoří nejdůležitější část infrastruktury pro turisty. Tyto značené stezky jsou jedním z důležitých faktorů, které přispívají k návštěvnosti daného místa. Značené trasy jsou vytvářeny a spravovány Klubem českých turistů (KČT). Působnost KČT a sní spojená tvorba turistických tras má na našem území dlouhou historii. Vznik KČT se datuje již do roku 1888 a téměř okamžitě následuje vytvoření husté sítě značených turistických tras. Působnost KČT přetrvala až do dnešní doby a kromě vytváření nových značených tras je jeho hlavní náplní údržba všech stávajících tras. [42] Značení pěších tras má mnohem větší historii než značení tras pro cyklisty a lyžaře, které začalo až více než sto let po zahájení činnosti KČT v roce 1997. Členové KČT se podílí na značení tras pro cyklisty společně s dalšími organizacemi. Zvláštním druhem značených turistických tras jsou naučné stezky. Tyto seznamují turisty s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí pomocí série informačních tabulí rozmístěných v celé délce stezky. Vytvořená a spravovaná síť turistických tras pokrývá beze zbytku celou rozlohu České republiky. Z tohoto důvodu a také pro svoji vysokou hustotu je hodnocena jako nejlepší v Evropě. [42] Značení turistických tras v terénu má svá specifika a téměř každá evropská země přistupuje k tomuto problému rozdílně. V ČR jsou pěší trasy rozděleny do čtyř barevných kategorií. Červená barva značí dálkové nebo hřebenové trasy, modrá významnější trasy, zelená místní trasy a žlutá krátké trasy, spojovací cesty a zkratky. Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované pásové značení doplněno tabulkami a směrovkami. Tabulky informují o názvu místa, popř. jeho nadmořské výšce, ze směrovek se dozvíme kilometrovou vzdálenost k dalším cílům na trase. Ukázku značení turistických tras zobrazuje Obr. 8. [42] - 59 -
Obr. 8 Značení pěších turistických tras v terénu (upraveno podle KČT [42]) Značení lyžařských turistických tras v terénu se od toho pěšího výrazně neliší. Jediným rozdílem jsou okrajové pásy značky a podkladová barva turistických tabulek a směrovek. Ta je namísto bílé, v zasněženém terénu nevýrazné barvy, nahrazena výraznější barvou oranžovou. V případech, kdy se trasy pro pěší a lyžaře shodují, je na směrovkách u těchto tras vyobrazena postava lyžaře. Vnitřní pás turistických značek pro lyžaře může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Příklad značení lyžařských turistických tras je vyobrazen na Obr. 9. [42]
Obr. 9 Značení lyžařských turistických tras v terénu (upraveno podle KČT [42]) Cyklistické trasy se v terénu značí dvěma rozdílnými způsoby, přičemž oba z nich používají jako základní podkladovou barvu žlutou. Prvním druhem jsou cyklotrasy, které vedou po silnicích a kvalitních místních a účelových komunikacích. Značení cyklotras je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. V terénu se objevují tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je vyobrazen symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Stejně jako dopravní značky se umisťují před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Značení cyklotras v terénu zachycuje Obr. 10. [42] - 60 -
Obr. 10 Značení cyklotras v terénu (upraveno podle KČT [42]) Druhý způsob značení je určen pro cykloturistické trasy, které většinou vedou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Značení těchto tras je opět obdobné jako pro trasy pěší či lyžařské. Rozdílem je žlutá podkladová barva a také větší rozměry značek, které zabezpečují lepší čitelnost. Obr 11. zobrazuje příklad značení cyklotras v terénu. [42]
Obr. 11 Značení cyklotras v terénu (upraveno podle KČT [42]) Vzhledem k tomu, že hustota značených turistických tras je na území ČR opravdu vysoká, hodí se jejich zobrazení spíše do map většího měřítka, než do map zobrazujících přehledně celý kraj. Pokud však toto téma zobrazíme do map menšího měřítka, je nutné nejprve provést generalizaci a vybrat pouze nejdůležitější trasy. Postupovat můžeme podle celkové délky trasy, její regionální významnosti, či dalších parametrů. Vhodné je také každý z druhů turistických tras umístit do samostatné mapy, aby se docílilo větší přehlednosti. Z důvodu menšího počtu lyžařských turistických tras je příhodné vytvořit pro toto téma samostatnou mapu pouze tehdy, jedná-li se o oblast s větší hustotou těchto tras (např. horské oblasti). Při zobrazování značených turistických tras do mapy je potřeba zohlednit jejich značení v terénu a zachovat danou barevnost. Proto se stalo již zaběhlým pravidlem volit pro zobrazení pěších turistických tras barevné linie shodné s barvou značky v terénu. Naučné stezky jsou v terénu vyznačeny pomocí zelené barvy. Proto je vhodné v mapě použít stejně barevnou linii, ke které lze přidat i název stezky. Lyžařské trasy, pro které je charakteristická v terénu oranžová barva je možné do mapy zobrazit oranžovou linií, - 61 -
která při dostatku místa může být doplněna barevným znakem pásové značky. Pro cyklotrasy a cykloturistické trasy v terénu je používaná barva žlutá, avšak její použití v mapě je nevýrazné a snadno zaměnitelné se žlutou pěší turistickou trasou. Proto se pro cyklistické trasy používají různé varianty fialové linie. Pro cyklotrasy, které nejsou v terénu nijak barevně rozděleny, je možné použít jednoduchou linii. Pro cykloturistické trasy je pak vhodné tuto linii doplnit o barevný pásový znak používaný v terénu. Pokud není v přehledové mapě kraje dostatek místa pro tento znak, lze všechny cyklistické trasy zobrazit fialovou linií. Výskyt značených turistických tras je jedním z faktorů turistické atraktivnosti místa, proto je vhodné umístit toto téma do turistického atlasu. Pro uživatele jsou také důležité informace o turistickém značení v terénu. Z tohoto důvodu je důležité k mapám umístit grafické marginálie v podobě ukázek značení všech druhů turistických tras v terénu. 5.7.8
Vinařská turistika
Vinařská turistika je v ČR poměrně mladým odvětvím turistiky, avšak velice rychle se rozvíjejícím. Z lokalizace vinařských oblastí jasně vyplývá, že se vinařská turistika vztahuje především k Jihomoravskému kraji. Tradice vinařství je v tomto kraji historicky zakořeněna a podmínky pro vinařskou turistiku jsou tak velmi dobré. Pěstování vinné révy je na jižní Moravě spojeno také se specifickou venkovskou kulturou a lidovou architekturou. Na mnohých místech jsou zachována dobová venkovská stavení či sklepy, které umožňují návštěvníkům seznámit se s historií vinařství u nás. Vinařská turistika je v současnosti spjata jak s aktivní turistikou (pěší turistika a cykloturistika), tak i s rekreační turistikou (rekreace u vody, návštěva kulturních, historických a přírodních památek a další). Krajský úřad Jihomoravského kraje se spolu s dalšími partnery výrazně podílí na propagaci vinařské turistiky, která zahrnuje mimo jiné tvorbu brožur a map a značení nových vinařských cyklistických tras. Nově vytvořená síť Moravských vinařských stezek, kterou spravuje Nadace Partnerství, tak pokrývá jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravu a propojuje všechny důležité vinařské oblasti. Díky těmto vinařským stezkám se stala vinařská oblast atraktivnější i pro cyklisty, kteří mohou spojit sport s kulturou. K problematice vinařské turistiky se může přistupovat několika způsoby. Jedním z nich je zpracování významnosti vinařských obcí. Vinařský prostor se podle Zákona o vinohradnictví a vinařství [43] dělí na vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Tyto vinařské oblasti se dále pak dělí na vinařské podoblasti, které se skládají z vinařských obcí. Na území ČR je těchto vinařských obcí vymezeno 378. Na významnost vinařské obce má vliv několik faktorů. Jsou jimi například plocha vinic, počet pěstitelů vína a počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních. Jedním z důležitých faktorů je také počet turisticky využitelných míst ve vinných sklípcích. Vliv na atraktivitu obce
- 62 -
má i výskyt dalších objektů spojených s vinařstvím a v neposlední řadě také počet cyklistických vinných stezek, díky nimž do obce zavítá více turistů. Vymezení významnosti turistických obcí vyžaduje komplexní průzkum všech faktorů, které tuto významnost ovlivňují. Výsledkem je pak vytvoření kategorizace, do které se rozčlení všechny vinařské obce. V mapě by se pak jednotlivé kategorie zobrazovali pomocí plošně lokalizovaného kartodiagramu se změnou velikosti. Dalším přístupem ke zpracování tématu vinařské turistiky je zobrazení do mapy Moravské vinařské stezky a doplnit je objekty atraktivními pro vinařskou turistiku. Takovými objekty jsou například vinné sklípky, které jsou otevřeny pro veřejnost, významné vinotéky a vinařství a další zajímavosti spojené s vinařstvím. Všechny vinařské stezky jsou v terénu značeny pomocí typické siluety sklepa, která se barevně obměňuje v závislosti na konkrétní stezce. Tato silueta se objevuje na stejných značkách, které jsou použity pro cyklostezky. Příklad značení vinařských stezek ukazuje Obr. 12.
Obr. 12 Značení Moravské vinařské stezky v terénu [44] K zobrazení vinařských stezek do mapy je stejně jako u ostatních cyklistických tras vhodné použít fialovou linii, v tomto případě doplněnou příslušně barevnou siluetou sklepa. Pro další zobrazované objekty je nejvhodnější použít symbolické či ikonické figurální znaky. Zvolené znaky by měly zachovávat jednotnou koncepci a být co nejlépe srozumitelné pro uživatele. Při tvorbě turistického atlasu, který se věnuje Jihomoravskému kraji, je zařazení vinařské tematiky důležité. Vhodná je kombinace obou výše zmíněných způsobů zobrazení této tématiky. Hlavní mapa by se měla věnovat Moravským vinařským stezkám a dalším objektům spojeným s vinařstvím, protože tyto informace jsou pro uživatele důležitější než významnost vinařských obcí. Tuto mapu je pak vhodné doplnit mapou menšího měřítka, zobrazující rozdělení obcí do vinařských podoblastí a kartodiagramy významnosti vinařských obcí.
- 63 -
5.7.9
Vodní rekreace a turistika
Rekreace a turistika spojená s vodními objekty je zpravidla vázána k letnímu období. Aktivity v souvislosti s vodou můžeme rozdělit na pasivní rekreaci u vody a aktivní vodní turistiku, při které jsou využívány k přemisťování různé typy plavidel. Vodní turistika je vázána především na říční toky, avšak může být provozována i na ostatních vodních plochách. V našich zeměpisných podmínkách nám chybí jedna z největších vodních atraktivit, kterou je moře. Také další přírodní vodní nádrže, jako jsou jezera, u nás nenabízejí mnoho prostoru pro vodní rekreaci. Rekreace u vody je tak nejvíce vázána na umělé vodní nádrže, které dělíme na přehradní nádrže a rybníky. Velký vliv na možnost využití vodních ploch k rekreaci má působení člověka. Znečišťování vodních ploch má za důsledek zhoršování podmínek pro cestovní ruch. Nejvýznamnějším problémem na mnoha vodních nádržích je tvorba sinic způsobená chemickým hnojením na polích a nepřítomnost čističek odpadních vod. Kvalita vody a její znečištění je velmi proměnlivá charakteristika, která se mění i v průběhu jedné sezóny. Proto zobrazovat tento jev do analogové mapy, která nemůže být průběžně aktualizována, je nevhodné. Naopak ve webové mapě, která může být aktualizována každý den, má zobrazení této charakteristiky smysl. Aktivní vodní turistikou je myšleno především sjezd řek pomocí kánoí, kajaků, raftů a dalších plavidel. K rozvoji vodní turistiky dochází v druhé polovině 19. století a v ČR se první kánoe objevuje již v roce 1875. Toto sportovní odvětví má v ČR řadu příznivců a stalo se žádanou letní aktivitou. Vodácky nejvyužívanější řeky v ČR jsou Berounka, Otava, Lužnice, Sázava, horní toky Vltavy, Orlice, Ohře a Moravy [21]. Do mapy lze zobrazit vodní turistiku pomocí aktuální sjízdnosti daných řek. Tato charakteristika je však opět velice proměnlivá v čase a může být efektivně zobrazena pouze v aktualizovatelných webových mapách. Do analogové mapy je pak vhodné použitím liniového kartodiagramu zobrazit průměrný počet vodáků za rok. Tento ukazatel však není příliš důležitý pro obyčejného turistu, který si chce naplánovat vodácký výlet. Proto je vhodnější do mapy turistického atlasu pouze zobrazit části toků, na kterých je možné vodní turistiku provozovat. Toto je důležité dále doplnit středisky vodní turistiky, půjčovnami lodí a kempy podél vodních toků. Vzhledem k tomu, že v Jihomoravském kraji se nevyskytuje mnoho sjízdných vodních toků, mapa může být doplněna důležitými vodními plochami pro rekreační turistiku. Tyto plochy mohou být zobrazeny pomocí kartodiagramu znázorňujícího důležitost dané vodní plochy pro rekreační vodní turistiku. Výpočet této důležitosti závisí na volbě faktorů, kterými mohou být rozloha vodního díla, rekreační zázemí, přístup k vodě, střediska letní rekreace, ubytovací zařízení a jejich kapacita či vybavenost. Téma vodní rekreace a turistika patří k významnějším turistickým aktivitám, a proto by ani toto téma nemělo chybět v připravovaném turistickém atlase. Samozřejmostí
- 64 -
je doplnění samotných map o grafické či textové marginálie obsahující například popis sjízdných vodních toků. 5.7.10
Turistika a cykloturistika
Hlavním tématem připravovaného atlasu je turistika a cykloturistika. Proto by měl atlas obsahovat podrobnou mapu zobrazující toto téma ve větším měřítku a podle potřeby rozdělenou do bezešvých mapových listů. Pro tuto část atlasu byla přejata mapa vytvářená v bakalářské práci Sychrové [2], která se věnuje především cyklistice. Proto bylo potřeba do mapy přidat také turistické trasy, které byly zpracovány pomocí digitalizace a vektorizace tras z již vytvořených turistických map. Celá mapa také musí být přizpůsobena konceptu Turistického atlasu Jihomoravského kraje a rozdělena do jednotlivých mapových listů. Mapové znaky pro tuto mapu byly vytvořeny na základě kartografických pravidel, odpovídají účelu mapy a jejich tvorba je blíže rozebírána v již zmiňované bakalářské práci [2 stránky 40 – 43]. Proto budou přejaty v plné formě a nebudou zde nyní více diskutovány.
5.8
Základní podklady
Při tvorbě atlasu se vychází z textových, grafických a mapových podkladů, které jsou pro sestavení nové mapy nezbytné. Mapové podklady by měly být podobného tématu a nezastaralé. Podkladové materiály mají být ve stejném kartografickém zobrazení, měřítku a stupni generalizace. Podkladová mapa by měla být vždy ve větším měřítku, než mapa výsledná, aby byl umožněn výběr prvků. Spolu s určením základních podkladů je v této kapitole nutné definovat zásady přebírání názvosloví. Pro topografický podklad všech informačních turistických map v atlase byla použita databáze ARC ČR 500, verze 2 [45] a 3 [46]. Vzhledem k podobnosti měřítek podkladové databáze a výsledných map nebylo nutné přistupovat k rozsáhlejší generalizaci podkladových dat, které tak mohly být použity v téměř celém svém rozsahu. Jelikož je Jihomoravský kraj hraničním krajem a tato databáze obsahuje data pouze z území České republiky, bylo nutné ji doplnit dalšími daty z území Rakouska a Slovenska. Pro tyto oblasti bylo potřeba získat data silniční sítě, vodstva a administrativního členění. Vhodným zdrojem se tak stal projekt OpenStreetMap (OSM), který poskytuje v daném měřítku spolehlivá data, která jsou k dispozici zdarma. Ve formátu SHP jsou data z projektu OSM poskytována portálem GEOFABKIK [47]. Podkladem pro výšková data celého zobrazovaného území byla data poskytovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí [48]. Podklady pro tematickou nadstavbu jednotlivých realizovaných map byly čerpány vždy z příslušných organizací, které se danému tématu věnují, či z obecných statistických
- 65 -
databází. Tab. 1 zobrazuje ke každému zobrazovanému tématu společnosti, či internetové stránky, ze kterých byla data čerpána. Tab. 1 Zdroje dat pro realizované mapy Turistického atlasu Jihomoravského kraje Téma
Zdroj dat
Kulturní památky a Atlas Česka [49], Jižní Morava [50], MonumNet [51], NIPOS [52] zajímavosti ABC-Ubytování [53], Brno [54], CzechTourism [55], Český-Aquapark.cz [56], Turistické Top Výletní cíle jižní Morava [57], Zoo Brno [58], Zoologická zahrada atraktivity Hodonín [59], [60], ZOO PARK Vyškov [61], České dědictví UNESCO [62], [63] Turistická A.T.I.C. ČR [64], CzechTourism [65], iKATALOGY [66], Kudy z nudy [67] informační centra Hromadná Český statictický úřad [68], [69], [70] ubytovací zařízení
5.9
Struktura oddílů a sled map
V úvodním projektu musí být také vyřešena problematika struktury celého atlasu, která zahrnuje strukturu oddílů a sled jednotlivých map. Podle Lauermanna [30 str. 131] zahrnuje struktura většiny atlasů úvodní oddíl, oddíl Země, oddíly jednotlivých kontinentů a oddíl věnovaný mapám oceánů a moří. Struktura tematických atlasů je však zcela odlišná. Zachován je úvodní oddíl, ve kterém by měl být uživatel seznámen se zobrazovaným územím. Úvodní oddíl zpravidla obsahuje různá schémata, obrázky, grafy a především textové informace. Úvodní oddíl by měl být úzce spjat s obsahem zbytku atlasu a plnit tak informační funkci. Za úvodním oddílem by měly být umístěny obecně zeměpisná mapa a administrativní mapa zobrazující celé zájmové území. Případně může být umístěna mapa zachycující zobrazované území v rámci širšího kontextu (v našem případě mapa Evropy). U tematických atlasů zobrazujících menší území jsou pak dalšími oddíly jednotlivá témata, kterým se atlas věnuje. Turistický atlas Jihomoravského kraje je mimo úvodního projektu rozdělen do dvou hlavních oddílů. Celkem je tak atlas rozdělen do tří oddílů: Úvodní oddíl; Turistické mapy informační; Turistické mapy orientační. Oddíl Turistické mapy orientační obsahuje jednotlivá témata vztahující se k turistice a nejsou už dále dělena do dalších oddílů. Sled jednotlivých map je uspořádán podle významnosti daných témat a jejich vztahu k turistice. Kromě samotných map tento oddíl obsahuje také legendu topografického obsahu, která se již dále nevyskytuje na obsažených - 66 -
mapách. Sled jednotlivých map v úvodním oddílu a oddílu turistické mapy informační uvádí Tab. 2. Tab. 2 Sled map v úvodním oddílu a oddílu turistické mapy informační Poloha JMK v Evropě Úvodní oddíl
Obecně zeměpisná mapa Administrativní členění Kulturní památky a zajímavosti Turistické atraktivity Potenciální oblasti cestovního ruchu
Turistické mapy Chráněná území informační Turistická informační centra Turistické, cykloturistické a lyžařské trasy, naučné stezky Vinařská turistika Hromadná ubytovací zařízení
Poslední oddíl obsahuje jen jedno téma a tím je turistika a cykloturistika. Zobrazovaná mapa je ve větším měřítku, a je tak nutné dané území rozčlenit do jednotlivých mapových listů. Sled těchto listů je logicky uspořádán, v řadách vždy postupně od západu. Na začátku tohoto oddílu je uveden klad listů společně s jejich označením.
5.10
Maketa atlasu
Maketa atlasu se zpracovává po definitivním vyřešení sledu map. Podle Lauermanna [30 str. 134] maketa obsahuje: návrh obsahového, grafického a výtvarného řešení vstupních stran; uspořádání a grafické řešení úvodního oddílu; návrh makety zrcadel mapy pro jednotlivé oddíly; návrh úpravy a grafického řešení seznamu názvů; návrh uspořádání tiráže atlasu. Při zpracovávání makety atlasu je vždy nutné přihlížet ke způsobu vazby atlasu a podle toho návrh přizpůsobit. Maketa atlasu tvoří jednu z nejdůležitějších úloh úvodního projektu. Jak již bylo zmíněno, celý atlas by měl mít jednotnou koncepci. To se netýká pouze samotných map, ale také vstupních stran, úvodního projektu, seznamu názvů a tiráže - 67 -
atlasu. Všechny tyto části atlasu musí mít stejnou barevnost, shodně rozložené číslování a další obsah stran. Výsledný návrh celého atlasu zobrazuje Příl. 2. Tvorba maket zrcadel mapy obnáší rozmístění základních a nadstavbových kompozičních prvků mapy. Mezi základní kompoziční prvky mapy se řadí mapové pole, název, legenda, měřítko a tiráž. Jednotlivé mapy budou obsahovat jen ty kompoziční prvky, které se u jednotlivých map mění. Vynechána je tak legenda topografického podkladu. Také tiráž obsahuje jen informace vztahující se k zobrazovanému tématu. Legenda topografického podkladu je umístěna v úvodním projektu, zatímco celková tiráž je podle zvyklostí umístěna v samotném závěru atlasu. V zrcadle mapy se také objevují nadstavbové kompoziční prvky, kterými jsou směrovka a další grafické a textové marginálie. Návrh zrcadla turistických informačních map ukazuje Příl. 1.
5.11
Seznam názvů
Seznam názvů je důležitou součástí většiny atlasů a slouží především k lepší orientaci uživatele v atlase. V seznamu názvů by měl být podle abecedy uveden každý název vyskytující se v atlase, spolu se stránkou, případně i označením pole orientační sítě. U tematických atlasů se mohou uvádět také odborné termíny, seznamy osob apod. [30 str. 136). U názvů vod, názvů orografických a názvů území jsou doplněny v seznamu příslušné doplňující zkratky, které umožní uživateli rozeznat, o jaké druhy objektů se jedná. Seznam názvů pro část atlasu zabývající se turistickými informačními mapami obsahuje vždy ty názvy, které se vztahují k zobrazovanému tématu. Zařazení i názvů topografického podkladu je zbytečné, protože tento podklad se v jednotlivých mapách nemění. Naopak seznam názvů části atlasu týkající se turistické mapy orientační musí obsahovat všechny názvy tematické nadstavby i topografického podkladu. Jednotlivé mapy totiž nezobrazují stejné území a názvy tak budou vždy odkazovat na konkrétní mapový list.
- 68 -
6
NÁVRH MAPOVÝCH ZNAKŮ PRO TURISTICKÝ ATLAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Při tvorbě atlasu je důležitá jeho vizuální jednotnost. Proto je vhodné, aby všechny mapy v atlase byly tvořeny ve shodné kompozici. Pro vizuální jednotnost atlasu je také nutné použít pro všechny mapy příbuzné znaky a pouze změnou některých parametrů znaku docílit změny jeho významu. Bodové znaky byly tvořeny v 30-denní trial verzi grafického programu CorelDRAW Graphics Suite X6 [71]. Vytvořené znaky byly následně exportovány ve formátu EMF a použity pro tvorbu mapy v programu ArcGIS Desktop. Plošné a liniové znaky byly jednoduše vytvořeny přímo v programu ArcGIS Desktop.
6.1
Znaky pro topografický podklad
Topografický podklad je důležitou součástí mapy především pro správné pochopení prostorových souvislostí. Umístění topografického podkladu do tematické mapy je tak důležitým krokem. Prvky topografického podkladu by však neměly být příliš výrazné, aby nezastiňovaly tematickou nadstavbu, která nese v tematické mapě nejdůležitější část informace. Prvky topografického podkladu tak byly navrženy v mírnějších barvách, aby příliš nezasahovaly do tematické nadstavby. Sídla
Pro zobrazení sídel bylo vycházeno ze základních pravidel zobrazování nad 50tohoto 000 obyvatel Brno pro obce typu objektů. Sídla byla rozdělena do skupin podle počtu obyvatel. Pro sídla s počtem obyvatel 4 000 – 20 000 byly vytvořeny jednoduché figurální obce s znaky. 20 001Obce - 50 000 obyv obce nad 50 000 obyvatel Znojmo Brno geometrické nad 20 000 obyvatel pak byly zobrazeny plošně pomocí šedé (CMYK 31, 24, 24, 7) plochy s tmavě šedým (CMYK 53, 44, 43, 32) ohraničením obce(Obr. nad 50 000s 20 obyvatel ! 13). Kuřim obce 001 - 50 000 obyvatel Znojmo H
Brno Znojmo
obce s 10 001 - 20 000 obyv
obce nad 50 000 obyvatel 001 - s5010000 Znojmo ! obce Kuřims 20 ( obce Ivančice obce - 10 000 obyva 001obyvatel - se 204000 000 obyvatel H
!
obce s 20! 001 - 50 000 obyvatel
obce 10 001 20 000 obyvatel Obr. 13 Znaky a popis sídel (zleva): obce nad(50 000 sobyvatel; 20 001 000 obyvatel Ivančice obce-obce se 4000 - –1050000 obyvatel; obce 10 001 – 20 000 obyvatel; obce 4 000 – 10 000 obyvatel Komunikace
!H Kuřim
obce s 10 001 - 20 obce se 000 4000obyvatel - 10 000 obyvatel
! (
obce se 4000 - 10 000 obyvatel
Ivančice
Do komunikací topografického podkladu byly zařazeny dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a silnice II. třídy. Základ všech komunikací tvoří bílá (CMYK 0, 0, 0, 0) linie s šedým (CMYK 40, 31, 31, 15) ohraničením. S větší důležitostí prvku je linie silnější a v případě dálnic a rychlostních silnic se dělí do více pruhů (Obr. 14). - 69 -
dálnice
dálnice dálnice
rychlostní silnic
rychlostní silnice silnice I. třídy
rychlostní silnice silnice I. třídy silnice II. třídy
Obr. 14 Znaky pro komunikace (zleva): dálnice; rychlostní silnice; silnice I. třídy; rychlostní silnice silnice II. třídy silnice II. třídy
silnice I. třídy
Administrativní hranice
silnice I. třídy
Do topografického podkladu byly umístěny státní a krajské hranice. Společnou barvou, pro obě tyto hranice je oranžová (CMYK 10, 70, 100, 0), která se také objevuje v celém návrhu atlasu. Státní silnice hranice jeII. oproti krajské silnější a je hranice doplněna lemovkou třídy státní (Obr. 15).
silnice II. třídy
hranice krajů vodní tokhranice Obr. 15 Znaky pro administrativní hranice (zleva): státní hranice; krajská Vodstvo
v. n. Vranov
vodní plocha státní hranice
Vodstvo patří k základním orientačním prvkům v mapě, a proto by také nemělo chybět v topografickém podkladu tematických státní map. Kartografické znakykrajů pro zobrazení hranice hranice vodstva jsou poměrně zaběhlé. Pro znázornění vodních toků byla zvolena modrá (CMYK 25, 0, 0, 20) linie. Vodní plochy jsou vyobrazeny pomocí stejně barevného tok hranice polygonu ohraničeného tmavě modrou (CMYK 80, 40, 0, 0)krajů liniívodní (Obr. 16). v. n. Vranovtok vodní plocha vodní
v. n. Obr. 16 Znaky pro vodstvo (zleva): Vranov vodní tok, vodní plocha vodní plocha
Nadmořská výška Také nadmořská výška podává potřebné informace o terénu a rozložení některých tematických prvků na ní bývá někdy závislé. Proto je vhodné i tento prvek zahrnout do topografického podkladu. Pro zobrazení nadmořské výšky je nejvhodnější zvolit tříbarevnou škálu s přechodem od zelené (CMYK 31, 4, 52, 0) přes okrově žlutou (CMYK 6, 6, 40, 0) po hnědou (CMYK 19, 35, 46, 0), (Obr. 17).
Obr. 17 Barevná škála pro nadmořskou výšku (zleva): 100 – 900 m n. m.
- 70 -
6.2
Znaky pro tematickou nadstavbu
Tematická nadstavba má na mapách Turistického atlasu Jihomoravského kraje nejdůležitější informační hodnotu. Proto by znaky měly být dostatečně výrazné, aby uživatele upoutaly. Pro všechny prvky bylo vytvořeno více znaků, ze kterých byly následně jejich zkoušením v kontextu mapy vybrány nejvhodnější. Ke tvorbě mapových znaků pro tematickou nadstavbu se vycházelo z výše uvedené analýzy metod znázornění dat do mapy (Kap. 4). 6.2.1
Kulturní památky a zajímavosti
Hlavní mapové pole tématu Kulturní památky a zajímavosti obsahuje kvalitativní data, která je vhodné zobrazit pomocí bodových piktogramů. Všechny znaky této kategorie můžeme rozdělit do čtyř kategorií a ty od sebe odlišit barevně pro větší přehlednost mapy. Všechny piktogramy mají tvar kruhu. Vnitřní tvary všech znaků jsou voleny tak, aby co nejvíce asociovaly reprezentující objekt. Církevní památky Jako podkladová barva piktogramu pro církevní památky byla zvolena sytě žlutá (CMYK 0, 20, 100, 0), která se ve spojení s církvemi často používá. Znaky pro jednotlivé památky jsou skládány z jednoduchých tvarů a doplněny charakteristickými znaky pro křesťanství (kříž) a židovství (židovská hvězda), (Obr. 18).
Obr. 18 Znaky pro církevní památky (zleva): poutní místo; klášter; rotunda; pomník; synagoga; židovský hřbitov Historické památky Historické památky, mezi které byly zařazeny zámky, hrady a zříceniny, patří mezi nejvyhledávanější kulturní památky. Proto byla jako podkladová barva zvolena červená (CMYK 0, 100, 100, 0), která svojí výrazností zdůrazní důležitost objektu. Jednotlivé budovy jsou opět tvořeny jednoduchými geometrickými tvary se zachovanou podobností (Obr. 19).
Obr. 19 Znaky pro historické památky (zleva): zámek; hrad; zřícenina
- 71 -
Lidové památky Tuto kategorii tvoří skanzeny a archeologická naleziště. Pro oba tyto objekty je charakteristická hnědá barva (CMYK 0, 50, 100, 60), a proto byla také použita jako podklad piktogramu. Skanzen je reprezentován tvarem staré chalupy a archeologické naleziště tvarem hliněné nádoby (Obr. 20).
Obr. 20 Znaky pro lidové památky (zleva): skanzen; archeologické naleziště Státem uznané památky Do státem uznaných památek jsou zařazeny technické památky, městské a vesnické památkové rezervace, národní kulturní památky a památky UNESCO. Vzhledem k tomu, že se tato označení mohou vztahovat ke všem výše uvedeným památkám, bylo potřeba zvolit jako podkladovou takovou barvu, která je neutrální a tudíž neasociuje žádný konkrétní objekt. Za takovou barvu je považována černá (CMYK 0, 0, 0, 100). Jednotlivé znaky jsou opět tvořeny jednoduchými tvary a je snaha o co největší asociativnost s významem znaku. Vzhledem k velkému zaplnění mapy byly vypuštěny znaky pro národní kulturní památky a památky UNESCO. Tyto byly nahrazeny zvláštním druhem písma popisu (Obr. 21).
Obr. 21 Znaky pro státem uznané památky (zleva): technická památka, městská památková rezervace, vesnická památková rezervace, národní kulturní památka, památka UNESCO 6.2.2
Turistické atraktivity
Turistické atraktivity Jihomoravského kraje je vhodné, stejně jako kulturní památky a zajímavosti, zobrazit v hlavním mapovém poli pomocí bodových piktogramů. Je patrné, že mezi turistické atraktivity můžeme zařadit také některé kulturní památky a zajímavosti. Avšak vzhledem k přehlednosti mapy je žádoucí tato dvě témata od sebe oddělit a do mapy zobrazující turistické atraktivity zařadit kulturní památky a zajímavosti pouze v případě malého zaplnění mapy. Všechny znaky pro turistické atraktivity je opět vhodné rozdělit do čtyř kategorií a ty od sebe odlišit barevně.
- 72 -
Přírodní zahrady Znaky, představující zoologické a botanické zahrady a arboreta by měly evokovat přírodu, která je podstatou těchto objektů. Proto je pro podkladovou barvu nejvhodnější zelená (CMYK 67, 0, 100, 40), která tuto podmínku splňuje. Botanické zahrady a arboreta byla sloučena a jsou zobrazována jednotným znakem. Zoologické zahrady jsou objekty, které se spojují se zvířaty. Tvar zvířete by se tak mohl objevit v kartografickém symbolu. Avšak k lepšímu pochopení znaku je vhodnější do něj uvést slovo „zoo“, které nedovoluje záměnu s jiným významem znaku. Naopak botanické zahrady a arboreta jsou spojeny s rostlinami a v kartografickém symbolu by se tak měl objevit jejich tvar (Obr. 22).
ZOO Obr. 22 Znaky pro přírodní zahrady (zleva): zoologická zahrada; botanická zahrada, arboretum Vinařské atraktivity Vinařské atraktivity jsou spojeny především s vinnými sklepy, které jsou na jižní Moravě žádaným turistickým cílem. Vinné sklepy vzhledem ke své dlouhé historii značně zasahují do oblasti lidových památek, které jsou součástí tématu Kulturní památky a zajímavosti. Pro tuto kategorii byla zvolena hnědá barva, která je charakteristická také pro vinařské sklepy. Vzhledem k příbuznosti těchto dvou kategorií se mohou v mapě turistických atraktivit objevit společně s vinařskými atraktivitami také lidové památky. Vhodným znakem pro samotný vinařský sklep je hroznový plod, který je snadno rozpoznatelný a silně asociativní (Obr. 23).
Obr. 23 Znak vinařské atraktivity: vinařský sklep Vodní atraktivity Podkladovou barvou pro znaky reprezentující vodní atraktivity byla logicky zvolena modrá (CMYK 100, 60, 0, 0), která je pro vodní objekty nejvýstižnější. Jednotlivé znaky pro aquapark, rekreaci u vody a lázně se snaží co nejvíce připomínat dané objekty a přitom si zachovat schematičnost a také stylovou jednotnost s ostatními znaky (Obr. 24).
Obr. 24 Znaky pro vodní atraktivity (zleva): aquapark, rekreace u vody, lázně
- 73 -
Ostatní turistické atraktivity Do kategorie ostatních turistických atraktivit byly zařazeny ty, které nespadají do žádné z předcházejících kategorií. Podkladová barva tak byla zvolena neutrální černá (CMYK 0, 0, 0, 100). Pro objekt golfové hřiště je použit symbol v barvě zelené (CMYK 67, 0, 100, 40), která je pro tento sport charakteristická. K tomuto postupu bylo přistoupeno z toho důvodu, že pokud by byla zelená barva použita jako podkladová, uživatel by tento objekt chybně zařazoval do kategorie přírodních zahrad. Pro ostatní objekty nebyla zvolena charakteristická barva, a proto jsou jednotlivé znaky v neutrální bílé (CMYK 0, 0, 0, 0) barvě (Obr. 25).
Obr. 25 Znaky pro ostatní atraktivity (zleva): golfové hřiště, zábavní park, motoristické závodiště, rozhledna 6.2.3
Turistická informační centra
Symbologie turistických informačních center je již značně zaběhlá, proto není žádoucí vymýšlet příliš odlišné znaky, kterým by uživatel nemusel porozumět. Z tohoto důvodu bylo použito písmeno i ve fontu Wide Latin. Toto písmeno je opět umístěno na kruhový podklad. Barva tohoto podkladu je závislá na kategorii turistického informačního centra. Jednotlivé kategorie turistických center vyjadřují poskytované služby turistických informačních center a tedy i jejich kvalitu. Barvy daných kategorií jsou uspořádány podle důležitosti turistického informačního centra shodně s barvami semaforu. Sezónní informační centrum se na území Jihomoravského kraje vyskytuje pouze jedno. Z toho důvodu nebyla tato kategorie do mapy zařazena. Pro turistická informační centra, která nejsou zařazena do žádné kategorie, byl navržen znak zeleného písmene i na bílém kruhovém podkladu (Obr. 26).
Obr. 26 Znaky pro turistická informační centra (zleva): celorepublikové; regionální; místní; nezařazeno
- 74 -
7
NÁVRH WEBOVÉ PODOBY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
TURISTICKÉHO
ATLASU
Turistický atlas v analogové podobě je velice vhodný pro použití v terénu, avšak jeho velkým nedostatkem je především rychlé zastarávání použitých dat. Analogové mapy není možné jednoduše aktualizovat a je vždy nutné vyrobit mapu novou. Tento problém lze vyřešit převedením map do webové podoby, kde je aktualizace dat mnohem jednodušší a může probíhat bez nutnosti vytvoření zcela nové mapy. Webová mapa však nedokáže nahradit výhody analogové mapy při používání v terénu. Ani nejmodernější přístroje totiž nedovolují prohlížet mapu v takovém kontextu jako rozložená analogová mapa. Z těchto důvodů je tak vhodné vlastnit oba typy map. Webová mapa, která je aktualizována průběžně, může sloužit k zaznamenání odchylek s analogovou mapou. Naopak analogová mapa aktualizovaná jednou za dva až pět let slouží převážně k orientaci v terénu.
7.1
Způsoby vizualizace webové mapy
Možností pro vytvoření webové mapy je v dnešní době celá řada. Většina z nich umožňuje interaktivitu uživatele s mapou a tím pádem i přidání dalších doplňujících informací. Tyto informace se mohou zobrazit pouze při aktivitě uživatele a nezabírají tak místo v celé kompozici mapy. Existují však také neinteraktivní webové mapy, které se od analogových map v zásadě liší pouze tím, že nejsou vytištěny, ale že jsou k dispozici v prostředí webu. Po širší analýze možných způsobů vizualizace webové mapy bylo vybráno několik příkladů, které jsou vhodné pro tvorbu turistického atlasu. 7.1.1
Zoomify
Technologie Zoomify patří k nejjednodušším formám publikace map na webu. Neslouží primárně k publikování map, ale lze ji použít k prohlížení jakéhokoliv rastrového obrázku. Použití rastrových dat již dále eliminuje možnosti interakce s mapou. Jedinou funkcionalitou tak zůstává možnost přibližování a oddalování mapy. Základem publikování map pomocí technologie Zoomify je rozřezání rastrové mapy na série dlaždic v několika různých stupních přiblížení. Zoomify umožňuje přibližovat mapu plynule a vždy si vybere tu dlaždici, která je danému stupni přiblížení nejblíže. Vzhledem k tomu, že se tato technologie neorientuje pouze na publikaci map, nezobrazuje žádné informace o aktuálním měřítku. Proto je vhodné vložit do zobrazované mapy místo číselného grafické měřítko, které proporcionálně odpovídá aktuálnímu přiblížení. Kvůli nedostatečné možnosti interakce s obsahem mapy lze tento způsob vizualizace mapy považovat za méně vhodný. Při potřebě aktualizace dat je nutné stejně jako - 75 -
u analogové mapy vytvořit mapu celou novou a tu opět publikovat na webu. Výhodou oproti analogové mapě je tak pouze zrušení nutnosti mapu vytisknout. Tato metoda tak představuje nejjednodušší formu prezentace na webu. 7.1.2
Mapové API
Další možností publikace map na webu je použití technologie API (Application interface programming). V zásadě se jedná o rozhraní, které umožňuje programování aplikací. Toto programování je usnadněno používáním určitých funkcí a tříd z již vytvořené knihovny. Programování aplikace je tak plně závislé na dané knihovně. V dokumentaci ke každé knihovně je vždy určeno jakým způsobem se mají jednotlivé funkce volat. Mapové API jsou tak podle Havelky [72 str. 11] programové rozhraní mapového portálu určené pro začlenění vlastních aplikací za použití zdrojů portálu. V současné době existuje mnoho poskytovatelů mapových API, kteří poskytují data za celý svět či se orientují pouze na území jednoho státu. Prvním poskytovatelem mapových API je Google.com, který poskytuje globální data. V oblasti České republiky poskytují mapové API Seznam.cz a Atlas.cz. Pro komunikaci se serverem se vždy používá skriptovací jazyk JavaScript. Výhodou této technologie je online komunikace uživatele s portálem a tedy možnost jeho interakce s mapovými prvky. GoogleMaps API (Google.com) GoogleMaps API nabízí značné množství funkcionality, mezi které patří možnost geokódování, vkládání bodů a tras, přepočty souřadnic a další. Tato aplikace je licenčně omezena na 2 500 geokódovacích dotazů za den a nutnosti bezplatného zveřejnění výsledné mapy cílovému uživateli. Placená verze aplikace pak tuto podmínku neobsahuje a umožňuje až 100 000 geokódovacích dotazů za den spolu s dalšími výhodami oproti verzi bezplatné. Nevýhodou GoogleMaps API z pohledu českého uživatele je globální orientace tohoto projektu. Z tohoto důvodu nejsou mapové podklady pro Českou republiku tak podrobné jako u mapových API, které se věnují výhradně území České republiky. Výhodou je pak poměrně obsáhlá dokumentace pomocí níž lze vytvořit mapovou aplikaci s plnohodnotnou funkcionalitou. [73] Mapy API (Seznam.cz) Rychle se rozvíjející mapovou API je také Mapy API, kterou vyvíjí firma Seznam.cz. Tato aplikace poskytuje velice podrobné mapové podklady z území České republiky včetně vrstvy šikmých snímků. Velkou výhodou ve využívání Mapy API je zrušení omezení na počet odeslaných požadavků za den. Mezi funkcionalitu nabízenou touto aplikací patří například možnost umísťování bodů a tras, hledání/plánování trasy, geokódování, vložení vlastní obohacené značky a další. Stejně jako GoogleMaps API tak i Mapy API poskytují dokumentaci funkcionalit a nejrůznější návody. [74] - 76 -
Použití mapových API pro vizualizaci Turistického atlasu Jihomoravského kraje je vhodné především u informativních turistických map. Vzhledem k zobrazovanému území, vhodné funkcionalitě a licenčním podmínkám je nejvhodnější použít Mapy API. Díky možnosti umístit do mapy vlastní vytvořené značky lze vytvořit na poskytnutých podkladech plnohodnotnou mapu. Vhodné je také přidat každému vloženému bodu při kliknutí myší další informace, například o otevírací době, přesné adrese, či internetovém odkazu. Vzhledem k možnosti vkládat do mapy trasy, je možné tuto aplikaci použít i pro podrobnou orientační turistickou mapu. Tato aplikace by také mohla být doplněna vyhledávačem tras či jinou funkcionalitou. 7.1.3
Google Earth
Další možností pro webovou vizualizaci Turistického atlasu Jihomoravského kraje je využití virtuálního glóbu Google Earth. Pro umístění prvků do virtuálního glóbu se využívá jazyka KML (Keyhole Markup Language). Jazyk KML je založen na standardu XML a jeho struktura je vymezena pomocí tagů, které obsahují prvky a atributy. Pro dodržení správné struktury jazyka KML je také vytvořena dokumentace, která obsahuje všechna pravidla pro zápis tohoto jazyka. Pro tvorbu souboru KML lze použít rozhraní Aplikace Google Earth, nebo je možné tento soubor ručně psát či upravovat v textovém editoru. Další možností je také převedení souboru ve formátu shapefile (SHP) přímo do souboru KML. Tento soubor lze zobrazit ve virtuálním glóbu, či je s ním možno dále pracovat a upravovat ho v textovém editoru. [75] Varianta publikace Turistického atlasu Jihomoravského atlasu pomocí jazyku KML ve virtuálním glóbu Google Earth je velice jednoduchá díky možnosti převedení vizualizované vrstvy SHP do souboru KML. Vytvořený soubor KML je dále potřeba upravit a přidat jednotlivým prvkům další potřebné informace tak, aby mapa obsahovala přidanou hodnotu. Vzhledem k možnosti převedení do souboru KML bodových, liniových i plošných vrstev, je tento způsob vhodný také pro vizualizaci orientačních turistických map. Tento způsob byl také použit pro vytvoření ukázkové mapy.
7.2
Tvorba atlasu v prostředí Google Earth
Jako nejvhodnější způsob pro modelový příklad vizualizace Turistického atlasu Jihomoravského kraje do webové podoby byl zvolen převod do formátu KML a následná úprava mapy v prostředí programu Google Earth. Jako ukázková mapa, na které byl tento proces vyzkoušen, byla vybrána mapa Turistické atraktivity. Vzhledem k tomu, že prostředí Google Earth zobrazuje podrobně topografický podklad, bude potřeba přidávat vždy už jen tematickou nadstavbu. Pro vytvoření základního souboru KML, se kterým se dále pracovalo, byla provedena konverze souboru SHP do souboru KML za pomoci nástroje Map to KML prostřednictvím programu - 77 -
ArcMap 10. Tento nástroj kromě samotné geometrie převede i vizualizaci a atributy, což zjednoduší konečné úpravy. Avšak vzhledem k nekvalitně zobrazeným bodovým znakům bylo potřeba tyto nahrát znovu ve formátu GIF. Každému prvku byly následně upraveny atributy tak, aby mohly zobrazovat potřebné informace jako je adresa, otevírací doba a internetové stránky. Všechny prvky byly v seznamu míst rozděleny podle typu do skupin, které tak díky přítomnosti společného znaku nahrazují legendu. Do mapy však bylo potřeba přidat také další kompoziční prvky. Měřítko bylo přidáno pouhým výběrem této možnosti v menu programu. Název a tiráž mapy pak byla vložena pomocí tagu ScreenOverlay, který umožňuje přidat do jakéhokoliv místa obrazovky zakotvený obrázek. Tento obrázek obsahuje název a tiráž mapy a pohybuje se vždy společně s obrazovkou uživatele. Díky možnosti přepínání vrstev, vytváření stromů z jednotlivých prvků a celkové možnosti jednoduché manipulace s prvky, je možné vytvořit v jednom souboru KML celý Turistický atlas Jihomoravského kraje. Každému tématu atlasu musí být vymezena jedna kategorie, která může jednoduše vypnout či zapnout všechny prvky, které obsahuje. Výhodou takto vytvořeného atlasu je mimo jiné i to, že lze kombinovat prvky z různých témat a sám uživatel si tak může vytvořit mapu pouze s těmi prvky, které ho zajímají. Převedenou mapu do prostředí Google Earth zobrazuje Příl. 3.
- 78 -
8
ZÁVĚR
Pěší turistika a cykloturistika jsou aktivity, které stále patří mezi ty nejoblíbenější. Ať už je důvodem finanční nenáročnost, či možnost pobytu na čerstvém vzduchu, zájem o tuto aktivitu neklesá, ba naopak. S popularitou turistiky a cykloturistiky však také souvisí poptávka po publikacích, které by tuto aktivitu zpříjemnily a umožnily turistům snadněji naplánovat a zrealizovat konkrétní výlet. Bez těchto publikací by bylo provozování turistiky a zvláště pak cykloturisticky značně náročné. Cílem této diplomové práce se tak stala tvorba návrhu kvalitního turistického atlasu, který splňuje všechny nároky na ucelené kartografické dílo. Vytvoření návrhu Turistického atlasu Jihomoravského kraje bylo značně závislé na rešeršní části diplomové práce, díky které bylo možné se vyvarovat zjištěných chyb u zkoumaných kartografických děl. Naopak bylo možné se poučit z kladných stránek již vytvořených turistických atlasů a v neposlední řadě také čerpat mnoho důležitých informací a doporučení z odborné literatury. Úvodní část diplomové práce tvoří mimo rešerši dostupné literatury také hodnocení dostupných kartografických publikací s turistickou a cykloturistickou tematikou. Cílem tohoto hodnocení nebylo vytvoření komplexní analýzy všech hodnocených děl, ale především zhodnocení používané symboliky na mapách, volba zobrazených tematik a celkové zaměření všech děl. Z výsledků tohoto hodnocení vyplývá, že se žádná zkoumaná publikace nevěnuje stejným podílem plánování výletu a samotné realizaci výletu. Tato díla zobrazují vždy buď jen turistické mapy orientační, nebo jen turistické mapy informační. Tato diplomová práce tak nabízí kvalitní návrh publikace, která v sobě zahrnuje oba zmiňované druhy turistických map. Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvořit návrh Turistického atlasu Jihomoravského kraje doplněného o návrh několika vybraných map. Vytvořený návrh Turistického atlasu Jihomoravského kraje splňuje podmínku svého vzniku, tedy to, aby mohl sloužit jak pěším turistům, tak i cykloturistům. Také druhá základní podmínka vytvoření atlasu jak s mapami informačními, tak i s podrobnějšími mapami orientačními byla splněna. K návrhu atlasu bylo přistupováno komplexně, proto byla vytvořena jednotná barevná varianta, která se prolíná celým atlasem. Navrhnuta nebyla pouze mapová část atlasu, ale také vazba, úvodní listy s obsahem, rejstřík názvů a tiráž. Vzhledem k tomu, že je atlas určen široké veřejnosti, bylo použito jednoduchých metod zobrazení obsahu všech map, aby byl atlas zřetelný a srozumitelný. Nejčastěji bylo použito metod zobrazení kvalitativních dat, jelikož především informace týkající se rozložení jednotlivých prvků je tou nejdůležitější. Metody zobrazení kvantitativních dat však byly použity také. Jednalo se zvláště o data v doplňkových mapách, které mají uživateli přidat doplňující informace o zobrazovaném tématu. - 79 -
Navrhovaný atlas byl rozdělen do dvou hlavních částí, z nichž oběma je v atlase věnován téměř stejný prostor. První část tvoří turistické mapy informační. Jejich hlavním cílem je poskytnutí uživateli ucelené informace zvoleného tématu pro celé území Jihomoravského kraje. Vybrána tak byla témata, která se váží k turistice a cykloturistice a která jsou zajímavá z pohledu cestovního ruchu. Samozřejmostí bylo také umístění grafických a textových marginálií do všech map v podobě grafů a popisu zobrazovaných prvků. Druhou část atlasu pak tvoří turistická mapa orientační s názvem Turistika a cykloturistika. Tato mapa byla vytvořena ve větším měřítku, aby mohla být použita k samotné orientaci uživatele v terénu. Tomuto požadavku byl přizpůsoben také formát jednotlivých listů mapy a možnost jejich vyjmutí z atlasu. Základem vytvořené mapy se stala mapa Cykloturistika Brno a okolí, která byla vytvořena v rámci bakalářské práce Sychrové (2). Tato mapa byla aktualizována o nedávno vzniklé cyklistické trasy a nově přidány byly trasy turistické. Důležitým výsledkem diplomové práce je také navržený značkový klíč jak pro topografický podklad, tak pro vybrané turistické informační mapy. Tento značkový klíč je tvořen jednoduchými znaky a tvoří ucelený celek znaků. Jednotlivé znaky tak zachovávají jednotný barevný i znakový koncept a na rozdíl od některých hodnocených děl jsou znaky intuitivní a snadno pochopitelné. V rámci diplomové práce byly také navrhnuty způsoby možného převedení analogového atlasu do podoby webové. Těchto metod je poměrně velké množství, proto byly popsány pouze ty z nich, které jsou potenciálně nejvhodnější pro vytvoření turistického atlasu. Pro ukázkovou mapu byl vybrán převod mapy do jazyka KML a následná úprava ve virtuálním glóbu Google Earth. Tímto způsobem by mohl být vytvořen celý atlas s možností velmi snadné a rychlé aktualizace dat. Využití vytvořeného analogového turistického atlasu je spatřováno především v jeho rozšíření mezi veřejnost. A to prostřednictvím komerčních cest, kdy by bylo možné tuto publikaci zakoupit, či jako součást nabídky informačních center. V druhém případě by publikace byla nabízena zdarma a sloužila by tak hlavně k propagaci turistiky a cykloturistiky na území Jihomoravského kraje. Další možností publikace atlasu je prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který nabízí publikace věnující se především vinařské cykloturistice. V tomto případě by atlas byl nabízen také zdarma a mohl by se tak dostat ke značnému počtu uživatelů. Celý návrh Turistického atlasu Jihomoravského atlasu je chápán jako otevřený projekt, kdy je do budoucna možné na jeho základě analogicky vytvořit obdobné atlasy pro jednotlivé kraje ČR. Jednotlivá témata v atlasech by se mohla mírně lišit v závislosti na zobrazovaném území, avšak celkový koncept by zůstal zachován. Takto vytvořené atlasy by mohly sloužit především k propagaci turistiky a cykloturistiky v jednotlivých krajích.
- 80 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ Knihy a odborné časopisy [2] Sychrová, Kateřina. Kartografický projekt cykloturistické mapy vybraného území. Brno : Masarykova univerzita, Geografický ústav, 2010. str. 48 + 10 příl. [3] Voženílek, Vít. Aplikovaná kartografie I. - tematické mapy. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. str. 169. ISBN 80-7067-971-9. [4] Drápela, Milan Václav. Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1983. str. 128. SYSNO 000391337. [5] Pravda, Ján. Mapový jazyk. 2. vyd. Bratislava : Univerzita Komenského, 2003. str. 104. ISBN 8022318094. [6] Slocum, Terry A. Thematic cartography and geographic visualization. 2. vyd. Upper Saddle River, N.J. : Pearson Prentice Hall, 2005. str. 518. ISBN 0-13-035123-7. [7] Kraak, Menno-Jan a Merling, Ferjan. Cartography : visualisation of geospatial data. 2. vyd. Harlow : Prentice Hall, 2003. str. 205. ISBN 0130888907. [8] Kraak, Menno-Jan a Brown, Allan. Web cartography : developments and prospects. 1. vyd. London : Taylor & Francis, 2001. str. 213. ISBN 0748408681. [9] Peterson, Michael P. Maps and the internet. 1. vyd. Oxford : Elsevier, 2003. str. 451. ISBN 0080442013. [12] Pravda, Ján a Kusendová, Dagmar. Počítačová tvorba tematických máp. 1. vyd. Bratislava : Univerzita Komenského, 2004. str. 264. ISBN 80-223-2011-0. [13] Veverka, Bohuslav. Topografická a tematická kartografie 10. 1. vyd. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2004. str. 220. ISBN 8001023818. [14] Miklošík, František. Teorie řízení v kartografii a geoinformatice. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2005. str. 262. ISBN 8024608707 [19] Zahajský, Pavel. Tematický atlas Jihomoravského kraje. 1. vyd. Praha : Kartohrafie PRAHA, a. s., 2010. str. 48. ISBN: 978-80-7393-137-7. [21] Vystoupil, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. str. 157. ISBN 8023972561. [28] Bertin, Jacques. Semiology of graphics : diagrams, networks, maps. [překl.] William J. Berg. 1. vyd. Redlands : ESRI Press, 2011. str. 438. ISBN 9781589482616. - 81 -
[29] Kaňok, Jaromír. Tematická kartografie. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 1999. str. 318. ISBN 80-7042-781-7. [30] Lauermann, Lubomír. Technická kartografie II. díl. 1. vyd. Brno : Vojenská akademie Antonína Zápotockého, 1978. str. 319. [31] Talhofer, Václav. Základy matematické kartografie. Brno : Univerzita obrany, 2007. str. 157. ISBN 978-80-7231-297-9. [72] Havelka, J. Využití webových mapových API v databázi dodavatelů. Praha : České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, 2008. str. 59.
Mapy a atlasy [10] GÖTZ, Antonín. Atlas Československé socialistické republiky. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1966. [11] Atlas krajiny České republiky. 1. vyd. Praha : Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2009. str. 331. ISBN 9788085116595. [18] Tematický atlas Olomouckého kraje. 1. vyd. Praha : Kartografie Praha, 2008. str. 32. [20] Tematický atlas Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha : Kartografie Praha, 2009. str. 24. [45] ArcČR 500 ver. 2.0. Praha : ARCDATA PRAHA, s.r.o., 2003. [46] ArcČR 500 ver. 3.0. Praha : ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad, Český statistický úřad, 2012.
Elektronické nosiče a www stránky [1] Český statistický úřad. Nejnovější údaje: Jihomoravský kraj. [Online] 12. Leden 2012. [Citace: 28. březen 2012.] Dostupný na WWW:
. [15] Cykloturistika a pěší turistika - Jižní Morava. Cyklomapa Jižní Morava & Weinviertel - východ. [Online] 2009. [Citace: 2. Květen 2012.] Dostupný na WWW: . [16] Cykloprůvodce Greenways Moravská vinná stezka. místo neznámé : Nadace Partnerství, 2006. str. 31. [17] Cykloturistika a pěší turistika - Jižní Morava. Cykloprůvodce jižní Moravou a Trnavským samosprávným krajem. [Online] 2011. [Citace: 1. Květen 2012.] Dostupný na WWW: . - 82 -
[22] Moravskoslezský kraj. Cestovní ruch Moravskoslezského kraje. [Online] Krajský úřad Moravskoslezského kraje. [Citace: 4. květen 2012.] Dostupný na WWW: . [23] Cykloserver.cz. [Online] SHOCart s.r.o., 2012. [Citace: 24. duben 2012.] Dostupný na WWW: . [24] Plzeňský kraj. MS Turistická interaktivní mapa. [Online] 1.0, Krajský úřad Plzeňského kraje, 23. Červen 2009. [Citace: 2. květen 2012.] Dostupný na WWW: . [25] Mapový portál HIKING.SK. TuristickaMapa.sk – turistická mapa Slovenska. [Online] HIKING.SK, 2012. [Citace: 26. květen 2012.] Dostupný na WWW: . [26] Mapy.cz. [Online] 2012. [Citace: 25. květen 2012.] Dostupný na WWW: . [27] Mapy.cz. [Online] 2012. [Citace: 29. listopad 2012.] Dostupný na WWW: . [32] Ministerstvo kultury. Kulturní památky. [Online] 17. leden 2012. [Citace: 12. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [33] České dědictví UNESCO. O sdružení (činnost, kontakt). [Online] 2012. [Citace: 12. červen 2012.] http://www.unesco-czech.cz/sdruzeni/. [34] Ministerstvo životního prostředí. Zvláště chráněná území. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [35] Ministerstvo životního prostředí. Národní parky. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupná na WWW: . [36] Ministerstvo životního prostředí. Chráněné krajinné oblasti. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [37] Ministerstvo životního prostředí. Národní přírodné rezervace. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [38] Ministerstvo životního prostředí. Národní přírodní památky. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupný na WWW: . - 83 -
[39] Ministerstvo životního prostředí. Natura 2000. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [40] Ministerstvo životního prostředí. Územní systém ekologické stability. [Online] 2008. [Citace: 19. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [41] Asociace turistických informačních center ČR. Klasifikace a certifikace turistických informačních center A.T.I.C. ČR. [Online] 2011. [Citace: 27. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [42] KČT. Turistické značení KČT. [Online] [Citace: 29. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [43] eAgri.cz. Vyhláška č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. [Online] 2012. [Citace: 3. červenec 2012.] Dostupné na WWW: . [44] Cyklotoulky.cz. Moravské vinařské stezky. [Online] 3. leden 2009. [Citace: 3. červenec 2012.] http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklostezky/ceskarepublika/moravske-vinarske-stezky/00175/. [47] GEOFABRIK. OpeStreetMap. [Online] 2012. [Citace: 12. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [48] European Environment Agency (EEA). Elevation map of Europe. [Online] 2010. [Citace: 8. červenec 2012.] Dostupný na WWW: . [49] Turistické cíle. Atlas Česka. [Online] 2007 - 2012. [Citace: 15. červenec 2012.] Dostupný na WWW: . [50] Jižní Morava. Památky, turistické atrakce. [Online] [Citace: 15. červenec 2012.] Dostupný na WWW: . [51] MonumNet. Nemovité památky. [Online] Národní památkový ústav, 2003 - 2012. [Citace: 15. červenec 2012.] Dostupný na WWW: . [52] NIPOS » Statistická data v publikacích. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2011. [Online] 2011. [Citace: 21. srpen 2012.] Dostupné na WWW: . [53] ABC-Ubytování. Vinné sklepy Morava. [Online] [Citace: 20. červenec 2012.] Dostupný na WWW: . - 84 -
[54] Brno. Zoo Brno. [Online] [Citace: 9. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [55] CzechTourism. Návštěvnost turistických cílů. [Online] 2005 - 2012. [Citace: 20. červenec 2012.] Distupný na WWW: . [56] Český-Aquapark.cz. Katalog aquaparků a bazénů v ČR. [Online] [Citace: 20. červenec 2012.] Dostupný na WWW: . [57] Top Výletní cíle jižní Morava. ZOO PARK a DinoPark ve Vyškově. [Online] [Citace: 9. spen 2012.] Dostupný na WWW: . [58] ZOO Brno. Výroční zprávy ZOO Brno. [Online] [Citace: 8. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [59] Zoologická zahrada Hodonín. Výroční zprávy. [Online] [Citace: 8. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [60] Zoologická zahrada Hodonín. Zoo Hodonín. [Online] [Citace: 9. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [61] ZOO PARK Vyškov. O zoo parku. [Online] [Citace: 8. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [62] České dědictví UNESCO. Brno - Představení. [Online] [Citace: 8. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [63] České dědictví UNESCO. Lednicko-valtický areál - Představení. [Online] [Citace: 8. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [64] Asociace turistických informačních center ČR. Členové a čekatelé A.T.I.C. [Online] [Citace: 9. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [65] CzechTourism. Informační centra v regionech. [Online] 2005 - 2012. [Citace: 11. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [66] iKATALOGY. Turistická informační centra - Jihomoravský kraj. [Online] Národní institut dětí a mládeže, 2009. [Citace: 9. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . - 85 -
[67] Kudy z nudy. Turistická informační centra (TIC). [Online] CzechTourism, 2010. [Citace: 8. srpen 2012.] Dostupný na WWW: . [68] Český statistický úřad. Hromadná ubytovací zařízení České republiky. [Online] 2008 2012. [Citace: 11. říjen 2012.] Dostupný na WWW: . [69] Český statistický úřad - Veřejná databáze. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle kategorií. [Online] 2011. [Citace: 9. říjen 2012.] Dostuný na WWW: . [70] Český statistický úřad - Veřejná databáze. Počet přenocování v krajích podle kategorie ubytovacích zařízení. [Online] 2011. [Citace: 9. říjen 2012.] Dostupný na WWW: . [71] Professional Graphic Design Software. CorelDRAW Graphics Suite X6. [Online] [Citace: 2. červen 2012.] Dostupný na WWW: . [73] Google Developers. Google Maps API licensing. [Online] 2012. [Citace: 3. prosinec 2012.] Dostupný na WWW: . [74] Mapy.cz. Mapy API verze 4.7. [Online] 2012. [Citace: 3. prosinec 2012.] Dostupný na WWW: . [75] Google Developers. Keyhole Markup Language. [Online] 2012. [Citace: 3. prosinec 2012.] Dostupný na WWW: .
- 86 -
SEZNAM ZKRATEK A.T.I.C. ČR API CMYK ČR EU GIS GPS HUZ CHKO ISBN JENA JMK KČT KML MHD MŽP NP NPR ORP OSM PP PR SHP S-JTSK SR TIC UNESCO URL ÚSES WGS 84 XML
Asociace turistických informačních center ČR Application interface programming Cyan, Magenta, Yellow, Kalt Česká republika Evropská unie Geografický informační systém Global Positioning System (globální polohový systém) Hromadné ubytovací zařízení Chráněná krajinná oblast International Standard Book System (mezinárodní standardní číslo knihy) Jesenické nakladatelství Jihomoravský kraj Klub českých turistů Keyhole Markup Language Městská hromadná doprava Ministerstvo životního prostředí Národní park Národní přírodní rezervace Obec s rozšířenou působností OpenStreetMap Přírodní park Přírodní rezervace Shapefile Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální Slovenská republika Turistické informační centrum United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) Uniform Resource Locator (jednotný lokátor zdrojů) Územní systém ekologické stability World Geodetic System 1984 (Světový geodetický systém 1984) Extensible Markup Language
- 87 -
SEZNAM PŘÍLOH Vázané přílohy: Příl. 1
Návrh zrcadla turistických informačních map
Volné přílohy: Příl. 2
Turistický atlas Jihomoravského kraje
Přílohy na CD: Příl. 3
Turistické atraktivity (Google Earth) Turistický atlas Jihomoravského kraje Text diplomové práce
- 88 -
Příl. 1
Návrh zrcadla turistických informačních map
