NOVINKY
3 / 2012
Turecko ve třetím tisíciletí aneb Svezte se na vlně ekonomického rozmachu str. 12–17
tKazachstán: země s rostoucím ratingem možnostmi T R A D E a nečekanými R E V I E W 3/ 2 012 str. 26–31
tKdyž to šlo v Cambridge, proč ne v Česku? str. 38–39
t Originální vodní dýmky Meduse znají už i v Kazachstánu 1 str. 34–35
ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU
Export je krok správným směrem
Vládní proexportní agentura CzechTrade je již 15 let partnerem českých firem na cestě k jejich exportním úspěchům. Kvalitu široké nabídky služeb ocení jak zkušení exportéři, tak i firmy, které teprve uvažují o vstupu na zahraniční trh.
www.czechtrade.cz
CzechTrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 Zelená linka pro export: 800 133 331 E-mail:
[email protected]
ÚVODEM
se v celoevropsky obtížném období nad nebezpečnou hladinou poklesu. Klademe proto veliký důraz na naplňování vládou letos schválené Exportní strategie ČR, která výrazným způsobem posiluje snahu státu pomoci českému soukromému sektoru při otevírání nových a rozšiřování působnosti na již tradičních trzích.
Zdeněk Vališ
Vážení čtenáři, dovolte mi, coby osobě pověřené řízením agentury CzechTrade, oslovit vás prostřednictvím stránek Trade Review. Pokračující nejistý ekonomický vývoj nás stále více nutí zamýšlet se nad každou investicí a napínat veškeré síly k hospodářskému růstu. Jestliže zmiňujeme hospodářský růst, musíme se především snažit vytvořit firmám dostatečné zázemí a podporu k většímu uplatnění know-how a výrobků za hranicemi. Protože, jak známo, export je to, co dlouhodobým způsobem pomáhá České republice držet
Bez ohledu na situaci kolem Řecka, Itálie či Španělska se musíme snažit o výraznou diverzifikaci našeho exportu směrem mimo EU, kam v současnosti míří drtivá většina naší výroby. Přestože nehodláme opouštět naše tradiční odbytiště, nemůžeme být slepí vůči ekonomickému růstu, který hlásí země jako Čína, Indie či Brazílie. Nejsou to ale pouze tyto obrovské ekonomiky, které si zaslouží naši pozornost. Česká republika se musí věnovat znovuobsazení trhů, kam tradičně patřila, jako je Irák, kde se i po desítkách let těší české výrobky neuvěřitelně skvělé reputaci.
Důraz na zmíněnou exportní strategii v mnohém akcentuje také další číslo Trade Review, ve kterém najdete například články spojené s úspěchy českých firem na tureckém či kazachstánském trhu. Kromě zmíněné strategie chceme v Trade Review stále více představovat nejnovější trendy z oblasti zahraničního obchodu, které vám mohou výrazným způsobem pomoci rozvíjet nápady a úspěšně je aplikovat. Na závěr vás chci ubezpečit, že ze své pozice udělám vše pro to, aby tady byla agentura CzechTrade především pro vás a nabízela vám služby na stále vyšší úrovni, se kterými budete spokojeni, a které vám pomohou dosáhnout stanovených cílů na poli obchodu. Zdeněk Vališ, M.A. pověřený řízením agentury CzechTrade
Jsem přesvědčen, že pouze společným úsilím je možné navrátit tuzemské firmy do těchto regionů, a upozornit tak svět na skvělé příležitosti, které obchody s českou stranou představují.
Doporučujeme z obsahu:
Kazachstán: země s rostoucím ratingem a nečekanými možnostmi str. 26–31
Když to šlo v Cambridge, proč ne v Česku? str. 38–39
Originální vodní dýmky Meduse znají už i v Kazachstánu str. 34–35
TRADE REVIEW, dvouměsíčník pro zahraniční obchod agentury CzechTrade, MK ČR 17031, ISSN 1804-9486 Vydává CzechTrade Sídlo: Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 Zelená linka pro export: 800 133 331 Fax: 224 914 665 Internet: http://www.czechtrade.cz E-mail:
[email protected] IČ: 00001171, DIČ: CZ00001171 Kontakt na redakci časopisu: PhDr. Jana Jenšíková – šéfredaktorka
[email protected], mobil: +420 602 342 799 Pro © CzechTrade vyrobil ANTECOM s.r.o.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Redakční rada: Zdeněk Vališ, M.A., pověřený řízením agentury CzechTrade RNDr. Marcela Havlová, vedoucí oddělení propagace CzechTrade prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., děkan Fakulty sociálních studií VŠ finanční a správní Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA, hlavní ekonom a vedoucí Ekonomického a strategického výzkumu KB, a.s. Ing. Vlastimil Nesrsta, ředitel odboru PR a komunikace EGAP, a.s. RNDr. Věra Dušková, manažerka PR a komunikace ČEB a.s.
3
OBSAH
6
8
Rozhovor t ) FSNBOO4JNPO,MÓʊFNLڀÞTQʏDIV je export na rozvojové trhy
Krátce / Novinky t 1 PEOJLBUFMÏTFBLUJWOʏ[BQPKJMJEPڀEJTLV[F t /FKMFQÝÓʊFÝUÓFYQPSUÏʭJTFQPDIMVCÓWâTMFELZ za rekordní rok 2011 t 7[EʏMÈWÈNFOPWÏPCDIPEOÓEJQMPNBUZ t $[FDI5SBEFQSPQPKJMOʏNFDLÏBڀSBLPVTLÏOÈLVQʊÓ s českými firmami
11
ČIA news
12
Specifika trhu / Příležitosti
18
20
22
t 5 VSFDLPWFڀUʭFUÓNUJTÓDJMFUÓ aneb Svezte se na vlně ekonomického rozmachu
Příležitosti t ɇ FTLÈ[ESBWPUOJDLÈUFDIOJLB překvapila a zaujala
Exportní úspěchy t / 5.BHOFUJDT Jan Moravec: Koordinace firmy s obchodníkem přináší benefity
Největší světoví exportéři a importéři t 7 âWP[BڀEPWP[SZDIMPNʏSʹ UBDIPNFUSʹ a stroboskopů t 7âWP[BڀEPWP[OPWâDIQSZäPWâDIQOFVNBUJL pro osobní motorová vozidla
26
31
32
34
36
38
40
41
24
4
Náš partner t 7 FMLPVUVSFDLPVÝBODÓKFFOFSHFUJLB t &("1oMFUQPEQPSZʊFTLâDIFYQPSUÏSʹ
42
Specifika trhu / Příležitosti t , B[BDITUÈO[FNʏTڀSPTUPVDÓN ratingem a nečekanými možnostmi
Příležitosti t 4 WB[TUSPKÓSFOTLÏUFDIOPMPHJFTFQPEÓMÓOBCVEPWÈOÓ technologického centra v Astaně
Exportní úspěchy t 5 0104 Kazachstánský chléb vezdejší z českých výrobních linek
Exportní úspěchy t . &%64&%FTJHO Originální vodní dýmky Meduse znají už i v Kazachstánu
Exportní úspěchy t ' "/4 Rostislav Žoudlík: Kazachstán je složitý, ale férový trh
Náš partner t 1 FUS,SJäBO,EZäUPÝMPWڀ$BNCSJEHF proč ne v Česku? t ɇ765oQSBNFOUFDIOPMPHJÓQSPʊFTLâFYQPSU
Právní rádce t $ IDFUFDPOFKMÏQFPDISÈOJUTWÈVOJLÈUOÓ technická řešení? Část II
Finanční rádce exportéra t ' JOBODPWÈOÓ[ÈESäOÏIP další pomocník exportéra
Akce
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU
NOVINKY OBSAH
Vládní proexportní agentura CzechTrade nabízí individuální řešení pro váš úspěšný export Konzultace a poradenství Individuální služby v zahraničí Exportní akademie / vzdělávání Exportní příležitosti Design pro export Adresář exportérů
www.czechtrade.cz
Využijte naše znalosti a zkušenosti pro své podnikání v zahraničí.
CzechTrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 Zelená linka pro export: 800 133 331 E-mail:
[email protected] T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
5
ROZHOVOR
Hermann Simon:
Klíčem k úspěchu je export na rozvojové trhy Firmy by měly dělat maximum pro to, aby vylepšily své prodejní a marketingové pozice na rozvojových trzích, radí profesor Hermann Simon, jedna z největších světových osobností managementu a dlouholetý ředitel globální poradenské společnosti Simon-Kucher & Partners. Hovořili jsme s ním na jaře v Praze, kam přijel na pozvání Vysoké školy ekonomické v rámci projektu Management v praxi aneb zvyšování pracovních kompetencí studentů spoluprací s podniky. Partnerem tohoto projektu je i agentura CzechTrade. V jednom z vašich rozhovorů jsem četl, že v současné době jsou hrozby krize daleko silnější než před třemi lety a že každá společnost by měla být připravena na nejhorší. Je situace opravdu tak vážná? Existují nějaké možnosti, jak by ji firmy mohly využít ve svůj prospěch?
Myslím, že mezi důležité rady pro firmy během krize nadále patří, aby byly neustále flexibilní a vyhnuly se růstu fixních nákladů. Aby udělaly maximum pro to, aby byly flexibilní v investicích, v oblasti pracovní síly. A tyto rady jsou alespoň v Německu ve většině firem dodržovány. Například víceméně skoro všechny dnes mají tzv. flexibilní konta pracovní doby (Arbeitszeitkonten).
Můžete ten pojem čtenářům vysvětlit? Je to jednoduché. Například loni byl velmi dobrý rok, takže lidé pracovali více, a když 6
Foto: Pavel Hořejší
Před dvěma či třemi lety jsem odhadoval pravděpodobnost příchodu druhé fáze krize na 25 %, dnes bych to viděl spíše na 40 nebo 50 %. Nevíme to samozřejmě jistě, ale pravdou je, že se věci od té doby mnoho nevylepšily. USA se trochu zvedají, což o něco pomohlo zlepšit vyhlídky, ale situace je obecně velmi nestabilní. Slyšel jsem hlasy z Číny a také například z Austrálie, kde byl boom z důvodu poptávky po materiálech z Číny, že omezují investice a podobně, takže je to nadále dosti nepředvídatelné.
Prof. Hermann Simon je zakladatelem a prezidentem globální poradenské společnosti Simon-Kucher & Partners, předním světovým odborníkem na podnikové strategie, marketing a tvorbu cen. Je profesorem ekonomie a autorem řady teoretických konceptů, které během své poradenské kariéry úspěšně přenáší do praxe (týkají se například výpočtu očekávaných tržních reakcí, nelineárních cen či životního cyklu výrobku). V německy mluvících zemích je podle dlouhodobé internetové ankety hodnocen jako druhý nejvlivnější myslitel v oboru managementu po již zesnulém Peteru F. Druckerovi. U nás zatím vyšly jeho knihy Jak na krizi: 33 okamžitých opatření pro vaši firmu a Skrytí šampioni 21. století. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
ROZHOVOR
přijdou horší časy, mohou zkrátit svou pracovní dobu, ale jejich mzda zůstává na stejné úrovni. Princip těchto kont tedy spočívá v tom, že lidé v dobrých časech pracují více, ale za stejné peníze, nicméně na horší časy mají k dispozici tento v podstatě „spořicí účet“, z něhož mohou žít. Toto některé firmy zavedly už před krizí.
A jaké jsou další možnosti? Například outsourcing, ten hraje velmi důležitou roli. Dalším interním faktorem je tzv. multifunkčnost pracovníků – ve velkých společnostech jsou obvykle specialisté, zatímco v malých firmách mohou lidé pracovat na několika různých věcech, takže když například skončí výroba jednoho produktu, mohou se bez problémů přesunout na výrobu jiného produktu. Během krize používalo hodně firem svoje vlastní, interní pracovníky k prodeji i k prodeji po telefonu. Uvedu příklad jedné firmy nabízející luxusní lodě, která používala své zaměstnance k tomu, aby organizovali obchodní akce v Dubaji a dalších státech v tomto regionu, což mělo několik pozitivních důsledků – jednak to dalo lidem aktivní práci, místo toho aby seděli a nudili se v kanceláři, a vytvářeli tak negativní náladu, a jednak to produkovalo dobré prodeje – interní pracovníci samozřejmě nebývají vždy těmi nejlepšími obchodníky, ale něco prodají vždy. V některých firmách dokonce mnozí z nich posléze v prodejním oddělení zůstali. Tato práce je natolik zaujala, že tak firmy vlastně nezáměrně vytvořily nové talenty. Takže flexibilita a flexibilní řešení jsou obecně klíčem k úspěchu.
Co otázka financování? Dnes ráno jsem četl ve Financial Times rozhovor s jedním čínským profesorem, který v posledních dvou nebo třech letech zasedal v radě čínské centrální banky, a ten uvedl, že během doby, kdy vyučoval v USA a ve Velké Británii, se naučil tři věci. Jednou z nich bylo, že nízké úrokové míry jsou velmi neefektivní, pokud mají lidé obavy z budoucnosti. Myslím si, že je to velmi dobrý postřeh, který navíc vysvětluje, proč tento typ monetární politiky už není tolik efektivní. A myslím si, že to platí pro firmy i spotřebitele.
Můžete říci, že by se firmy vašimi radami řídily? Můžu uvést zajímavý příklad – minulý týden jsem byl v Hamburku na večeři s generálním ředitelem BMW, to T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
bylo po vyhlášení ankety Manažer roku v Německu, kterou vyhrál, takže jsme pak šli v malém kruhu asi deseti lidí na jídlo. Řekl mi: „Četl jsem vaši knihu Jak na krizi – a je to ta nejlepší kniha, kterou jsem četl, která se zabývá tím, co dělat proti krizi. Všechny ostatní krizi jen popisovaly. Několik návrhů z této knihy jsme v BMW úspěšně implementovali.“ Jedním z nich bylo to, že měli v BMW problém s vlastníky starších modelů jejich značky. Když bylo nějaké auto starší než čtyři roky, jeho majitel ho nedal do autorizovaného servisu, ale raději do levnějšího. Takže v BMW přišli se speciálním programem prodeje levnějších náhradních dílů pro
Využijte proces globalizace k tomu, abyste budovali silné pozice v prodeji a marketingu a diverzifikovali své portfolio.
starší auta, a slavili s tím velký úspěch. Liqui Moly je dalším příkladem – znám osobně jejich generálního ředitele, a ten si vzal inspiraci z toho, kde dělat škrty. Vůbec neškrtal v prodejních odděleních, raději osekal nutnou administrativu.
U knihy Jak na krizi chvíli zůstaneme. Vzhledem k tomu, že se situace během tří let trochu změnila, jak byste dnes aktualizoval svůj seznam opatření proti krizi? Řekl bych, že nejdůležitější aktualizací je, že společnosti, které dosud nejsou tak silné na rozvojových trzích, by měly dělat maximum pro to, aby si tam získaly silnější prodejní a marketingové pozice. Myslím si, že tyto trhy budou dále růst. Viděli jsme, že firmy, které na těchto trzích byly velmi silné už před krizí, přečkaly složitější hospodářské období s mnohem lepšími výsledky. A tak to zřejmě zůstane. Takže moje rada zní: Využijte proces globalizace k tomu, abyste budovali silné pozice v prodeji a marketingu, abyste diverzifikovali své portfolio. Nikdo neví, co se stane
v Evropě. Jižní Evropa bude potřebovat roky na to, aby se dostala z nynější pozice. Dříve patřily tyto trhy – Španělsko, Itálie, můžeme sem zařadit i Francii – mezi nejčastější cíle exportu německých firem, ale dnes – s nástupem socialistických vlád, vývoj nenasvědčuje brzkému zlepšení.
Dostáváme se k tématu státní podpory podnikání, exportu a dalších oblastí ekonomiky. V čem myslíte, že jsou dnes role státu klíčové? Existuje spousta významných rolí státu v podpoře národní ekonomiky, to je bez diskuzí. Nicméně nejdůležitější rolí státu v tomto směru je rozhodně vzdělání a vzdělávací systém. Zvláště mám na mysli systém odborných učilišť a profesních či praktických kvalifikací. Neznám český systém, ale v Německu je tento systém dosti unikátní ve světovém měřítku. Lidé pracují pro nějakou společnost, dostávají relativně nízkou mzdu jakožto učňové a chodí na odborná učiliště, která provozuje stát, buď jednou, nebo dvakrát týdně – dvakrát týdně u teoretičtějších oborů, jednou týdně u méně teoretických oborů – po dobu tří let nebo tří a půl roku. To představuje velmi dobrou kombinaci teoretického a praktického vzdělávání. Dále, zvláště pokud jde o malé a střední podniky s malými zahraničními zkušenostmi, pro tyto firmy je pomoc státu na jiných trzích velmi užitečná. Financování exportu je další užitečnou podpůrnou činností státu – dokonce i USA zvyšují svůj objem finanční podpory exportu, stejně jako asi většina zemí. Jsou to v podstatě dotace, a jako takové jsou někdy nespravedlivé – jako v případě Číny, kdy to občas bývá skryté – ale protože to dělají všichni, tak společnosti, které pocházejí ze zemí, kde podpora exportu není tak silná, jsou v nevýhodě. Řekl bych, že to jsou takové hlavní oblasti, kde je podpora státu klíčová. Kromě nich by měl stát společnosti spíše nechat na pokoji. Bohužel v tomto směru je v mezinárodním měřítku stále spousta byrokracie. Znám to z vlastní zkušenosti – zakládal jsem firmy a pobočky ve více než dvaceti zemích světa, a někdy to bylo opravdu náročné, co se administrativy týče. V některých zemích je to hrůza – například v Číně – zatímco v jiných to jde rychle. Například v Singapuru je to otázka patnácti minut. Za rozhovor děkuje Daniel Libertin.
7
KRÁTCE
Podnikatelé se aktivně zapojili do diskuze Od poloviny března po dobu čtyř týdnů probíhala na stránkách portálu BusinessInfo.cz elektronická veřejná konzultace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) k nově připravované Koncepci podpory malých a středních podnikatelů v letech 2014 až 2020. Odezva na ministerské návrhy více než padesáti podpůrných opatření pro rozvoj MSP byla ze strany podnikatelů mimořádně silná, do konzultace se spontánně zapojila téměř tisícovka podnikatelů. Koncepce představuje zásadní strategický dokument pro přípravu nového programovacího období kohezní politiky po roce 2014 a především nového operačního programu na podporu podnikání, výzkumu, vývoje a inovací. Vymezuje věcný, finanční a prováděcí rámec pro směrování konkrétních opatření, jejichž cílem bude umožnit efektivní fungování a celkový rozvoj malých a středních podnikatelů jako významné součásti národní ekonomiky. „Cílem dotazníkového šetření bylo získat názor podnikatelů na zvolené priority a nástroje připravované Koncepce MSP 2014+, což se nepochybně podařilo. Tuto zpětnou vazbu v podobě získaných výsledků šetření použijeme pro celkové zkvalitnění a posouzení vhodnosti zvolených oblastí podpory a jejich zacílení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Konzultace k návrhům Koncepce MSP 2014+ se na stránkách portálu BusinessInfo.cz zúčastnilo 946 respondentů, z toho 29 % drobných, 37 % malých a 29 % středních podnikatelů. Zbylých pět procent respondentů tvořily
podniky s více než 250 zaměstnanci. Většina respondentů registrovala své podnikatelské subjekty před pěti, deseti a více lety, šlo tedy vesměs o již zavedené podniky s delší historií. Podle velikosti obratu bylo rozložení odpovídajících firem poměrně rovnoměrné, nejvíce respondentů (40 %) se však rekrutovalo z řad firem dosahujících obratu přes 50 mil. korun ročně. Z oborového hlediska byly nejčastěji zastoupeny firmy působící ve zpracovatelském průmyslu, IT a telekomunikacích, ve stavebnictví a v oblasti služeb. Mezi největší problémy, kterým v současné době firmy čelí, byly nejčastěji jmenovány dostupnost kvalifikovaných pracovníků a zkušených manažerů či ostrá konkurence a nalezení zákazníků, resp. trhů. Jako brzdu svého dalšího rozvoje vidí podniky také zvyšující se náklady a ztížený přístup k financování. Ten je zásadní zejména pro drobné podnikatele – za problém jej označila téměř čtvrtina z nich. Relativně méně často poukazovaly firmy na nedostatečnou proexportní podporu. „Konzultace směřovala ke zhodnocení zvolených oblastí podpory pro malé a střední podnikatele v rámci strategických priorit. Nejdůležitější se pro podnikatele zdá být podpora zavádění moderních technologií a nových produktů na bázi těchto technologií. Dále také podpora vlastních výzkumných a vývojových kapacit podniků, podpora podnikatelské a inovační infrastruktury a podpora začínajících malých a středních podnikatelů,“ řekl ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Konzultace se mimo jiné soustředila i na zjištění názoru podnikatelů na realizaci speciálních programů podpory v regionech se
Problémy, které firmy nejvíce pociťují ostrá konkurence
6% 18,1 % 11,2 %
dostupnost kvalifikovaných pracovníků a zkušených manažerů nalezení zákazníků/trhů
13,8 %
18 %
pracovní nebo výrobní náklady přístup k financím
15 %
17,9 %
regulace/kvalita podnikatelského prostředí nedostatečná proexportní podpora
8
soustředěnou podporou státu. Pro tuto podporu se vyslovilo 68 % podnikatelů. „Provedený průzkum potvrdil, že oblasti podpory byly vytipovány správně a odpovídají potřebám malých a středních podnikatelů,“ dodal Petr Očko. (Zdroj: BusinessInfo.cz, MPO)
Nejlepší čeští exportéři se pochlubí výsledky za rekordní rok 2011 V soutěži Exportní cena DHL UniCredit, založené společností DHL Express, jsou již patnáctým rokem udělována prestižní ocenění malým a středně velkým firmám v České republice, čímž se poukazuje na jejich významný přínos pro českou ekonomiku. U jejího zrodu stála vládní agentura CzechTrade, která soutěži po celou dobu poskytuje svou záštitu. Odborným garantem soutěže je společnost Coface Czech. Ta hodnotí a zároveň autorizuje ekonomické výsledky finalistů soutěže a firmám, u kterých je předpoklad meziročního nárůstu obratu exportu, dává možnost se do projektu přihlásit. „Letos budeme hodnotit exportní růsty a výkonnost v roce 2011, který byl pro českou ekonomiku rokem silným a věřím, že i pro mnoho českých exportérů se stal rokem rekordním. My jsme rozhodně u řady našich klientů mohli společně s nimi sledovat, jak se jim daří zvyšovat exportní objemy a dobývat nové trhy a těším se, že podobné příběhy uslyšíme od soutěžících také v letošní Exportní ceně DHL UniCredit,“ uvedl Luděk Drnec, obchodní ředitel a jednatel společnosti DHL Express CZ. „Přestože rok 2011 byl úspěšným rokem pro velkou řadu firem, v současné době při sběru výsledků zaznamenává Coface Czech řadu nečekaných zvratů u zavedených firem a na druhou stranu řadu překvapivých výsledků u firem méně známých. Těšíme se na přihlášené firmy a jejich příběhy. Jsme plni očekávání, v jakých oborech exportéři vykáží největší růst tržeb z exportu,“ řekl country manager Coface Czech Martin Růžička. I letos mají firmy možnost soutěžit ve čtyřech hlavních kategoriích, a to Středně velká společnost, Malá společnost, pro kategorii Exportér teritoria bylo vybráno Německo a Exportér regionu bude volen v rámci Plzeňského kraje. Hodnocení vývozců vychází T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
NOVINKY
Účastníci letošního Kurzu obchodní diplomacie, který pořádá agentura CzechTrade ve spolupráci s MPO. Uprostřed vpopředí Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu, a Lada Rindošová, zástupkyně generálního ředitele CzechTrade (po jeho pravici).
z indexu vypočítaného jako násobek meziročního růstu exportu (rok 2010 a rok 2011) a podílu exportu na obratu firmy. Na základě získaných výsledků jsou společnosti rozděleny do kategorií a je určeno jejich konečné pořadí v soutěži. Agentura CzechTrade i v jubilejním 15. ročníku vyhlašuje tradiční kategorii „Nejúspěšnější klient“. Letos bude ocenění úzce spjato s Exportní strategií ČR pro období let 2012 až 2020, neboť agentura vybere vítěze z klientů, kteří vyváží do prioritních zemí. Jedná se o tyto země: Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Další vavříny mohou získat přihlášené firmy v kategorii Nejúspěšnější klient agentury CzechTrade z Plzeňského kraje. (Zdroj: TZ DHL Express CZ) Více informací: www.exportnicena.cz
Vzděláváme nové obchodní diplomaty
zahraničních věcí. Naším cílem je, aby v budoucnu prošel tímto kurzem každý pracovník obchodní diplomacie,“ uvedl Milan Hovorka. Studium letos zahájilo 39 pracovníků obou ministerstev a agentur CzechTrade a CzechInvest, přičemž 27 z nich obdrželo certifikát o absolvování. Ostatní si studium rozložili do dvou let. Celkově všichni z nich hodnotili kurz jako přínosný a velmi zajímavý, ovšem časově náročný. Více než tři čtvrtiny z nich jsou přesvědčeny, že získané znalosti využijí ve své praxi. I z toho důvodu navrhují, aby se této formy vzdělávání mohli v budoucnu zúčastnit vybraní pracovníci nejen v souvislosti s jejich zahraničním výjezdem.
CzechTrade propojil německé a rakouské nákupčí s českými firmami
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka předal certifikáty absolventům pátého ročníku Kurzu obchodní diplomacie, který pod hlavičkou Exportní akademie uspořádala agentura CzechTrade ve spolupráci s MPO.
Vládní agentura CzechTrade pořádala již podruhé nákupní fórum Sourcing Day Tschechien. Kooperační akce se konala na konci května ve Vědeckotechnickém parku v Plzni a měla za cíl propojit nákupčí německých a rakouských firem s odpovídajícími dodavateli z České republiky, které CzechTrade na základě specifikace zahraničních firem vyhledal.
„Mám radost, že prostřednictvím této tradiční vzdělávací akce už několik let spolupracují oba rezorty – ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo
„Akce má jedinečný charakter v tom, že se připravuje několik měsíců dopředu. Nákupčí definují přesné požadavky, pro jaký typ výrobků hledají dodavatele.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Na tomto základě CzechTrade vyhledává odpovídající české výrobce,“ vysvětluje Bohumil Ševčík z pořádající agentury CzechTrade, která pomáhá zprostředkovat obchodní příležitosti pro české firmy v zahraničí. „Letos se v Plzni potkaly čtyři desítky českých dodavatelů s deseti nákupčími z Německa a Rakouska. Hledat nové dodavatele do České republiky přijeli i zástupci významných strojírenských koncernů jako TETRA PAK či MAGNA,“ upřesňuje Adam Jareš z německého zastoupení CzechTrade, které celou akci organizovalo. Například Ilja Sedláček, jednatel firmy INOTECH, si akci pochvaluje: „Je pro nás opravdu užitečná. Měli jsme možnost jednat s velmi zajímavými zákazníky, a zejména u dvou firem vidíme velký potenciál pro získání nových zakázek v oblasti malých plastových dílů.“ Vedle jednání s nákupčími měli účastníci z řad českých firem příležitost konzultovat své exportní záměry s šéfem německé kanceláře CzechTrade Vítem Brunerem. Otázky mezinárodního platebního styku a financování exportu řešili s experty z GE Money Bank. „Věříme, že tato akce bude stejně úspěšná jako loni, kdy se díky ní podařilo českým firmám uzavřít řadu kontraktů v oblasti strojírenských komponentů v řádech několika milionů korun,“ shrnuje význam akce Jareš.
9
NOVINKY
15. ročník EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT pod záštitou agentury CzechTrade
ZVIDITELNĚTE SVÉ EXPORTNÍ ÚSPĚCHY PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE! Exportní cena DHL UNICREDIT uděluje již 15 let prestižní ceny malým a středně velkým exportérům v České republice. Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade Vám nabízí zajímavé srovnání s ostatními exportéry a zviditelnění vaší firmy u odborné i širší veřejnosti. Vítězové získávají atraktivní ceny od významných partnerů Exportní ceny DHL UNICREDIT.
Přihlaste se do soutěže ještě dnes prostřednictvím www.exportnicena.cz Všichni přihlášení exportéři získají zajímavé benefity, které mohou ihned čerpat. Účast v soutěži je bezplatná, pro přihlášení uveďte základní údaje o vaší firmě a jejím exportu. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 12. října 2012 ve 12:00 hodin.
Soutěžní kategorie Malá společnost Středně velká společnost Exportér regionu – Plzeňský kraj Exportér teritoria – Německo Nejúspěšnější klient CzechTrade Další ocenění Nejúspěšnější klient CzechTrade z Plzeňského kraje GENERÁLNÍ PARTNER
ZAKLADATEL
ZÁŠTITA
ODBORNÝ GARANT
POŘADATEL
AGENTURA HELAS
PARTNEŘI
SPOLUPRÁCE
ǁǁǁ͘ŐƌĞĐŽ͘ĞƵ
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
10
M A G A Z Í N
T Ý D E N Í K U
P R O F I T
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
ČIA NEWS
CZ LOKO dodá komponenty na výrobu lokomotiv do Ruska Společnost CZ LOKO uzavřela s ruskou skupinou Transmashholding (TMH) kontrakt na dodávku komponentů pro výrobu 15 kusů šestinápravových lokomotiv, které budou sloužit Litevské státní železnici. Připravuje se také produkce těchto lokomotiv pro Ruské státní dráhy s tím, že sériová výroba by se již měla realizovat ve výrobním závodě TMH v ruském Brjansku.
Firma se podle Mojmíra Čapky snaží prosadit také například v Nigérii, Keni, Číně, ve Vietnamu a v řadě dalších zemí. V rámci posilování své pozice na globálním trhu chce být více aktivní i v Jižní Americe, a to zejména v Argentině a Brazílii.
Vítkovice Machinery Group posilují dceřinku v Polsku
Jak pro ČIA uvedl vedoucí obchodního oddělení pro východní Evropu Václav Vaniš, uvedený kontrakt zahrnuje v první fázi dodávku pěti lokomotiv. V budoucnu lze očekávat objednávku až 20 dalších vozů. CZ LOKO spolupracuje s výrobními závody v litevském Vilniusu, lotyšské Rize a běloruské Lidě.
Skupina Vítkovice Machinery Group uvedla v polském Sosnovci do provozu linku k výrobě ultralehkých ocelových lahví určených zejména pro automobily s pohonem na CNG a pro technické plyny. Společnost do linky investovala zhruba 1 miliardu Kč. Investice pomůže rozšířit kapacity polské dceřiné firmy Vítkovice Milmet a současně přinese 120 nových pracovních míst. Přibližně 240 milionů Kč poskytla na toto zařízení také Evropská unie.
Eurovia CS zmodernizuje železnici v Litvě
ZKL expanduje do Mongolska a Číny
Stavební společnost Eurovia CS zvítězila se společností ELT ve výběrovém řízení na optimalizaci trati v úseku Palemonas – Gaižiunai v celkové hodnotě téměř 553 milionů Kč. Investorem jsou Litevské železnice. Předpokládaný termín předání hotového díla je konec června 2014.
Výrobce ložisek ZKL plánuje v horizontu tří let realizovat do Mongolska dodávky ložisek v objemu tří až pěti milionů dolarů. Zároveň také uzavřel smlouvu o spolupráci s největší důlní společností v Číně včetně podpisu prvního kontraktu na dodávku ložisek v hodnotě převyšující částku 2,3 milionu dolarů (zhruba 43,6 milionu Kč). Kromě ložisek poskytne společnost i technický servis.
Brisk přesune některé montážní linky do Ruska Táborský Brisk přesune některé montážní linky do Ruska. Pro ČIA to v rozhovoru uvedl předseda představenstva společnosti Mojmír Čapka s tím, že počáteční investice se budou pohybovat kolem 15 milionů Kč. Projekt by měl být zahájen nejdříve v roce 2013 či počátkem roku 2014. Plán souvisí s připravovanou podporou nově vznikajících montážních závodů automobilek v celém Rusku.
Lidl podpořil vývoz zboží za 2,8 miliardy korun Společnost Lidl umožnila v roce 2011 českým výrobcům vyvézt zboží za více než 2,8 miliardy Kč, což je oproti předchozímu roku nárůst o 12 %. Český export mířil na Slovensko, do Maďarska, Polska, Rumunska, Chorvatska, Slovinska, Bulharska a Švédska.
Škoda Power zmodernizuje turbínu v Indii Společnost Škoda Power získala v Indii zakázku na modernizaci jedné z turbín o výkonu 210 MW v elektrárně Bandel u města Tribeni. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2014. Instalovaný výkon uhelné elektrárny Bandel dosahuje 530 MW. Zákazníkem Škoda Power pro dodávku hlavních částí turbíny je mateřská společnost Škody Doosan Heavy Industries & Construction.
Přes padesát procent výroby ČKD Kompresory míří do Ruska Hlavními zákazníky společnosti ČKD Kompresory jsou převážně země východně od hranic ČR. Například do Ruska firma letos plánuje vyvézt zhruba 56 % produkce. Dalším perspektivním trhem je například Indie. Jak v rozhovoru pro ČIA dále sdělil generální ředitel ČKD Kompresory Jan Růžička, velkou budoucnost vidí také na trhu jihovýchodní Asie, na Středním východě či na severu Afriky. Naopak podle něj příliš nepočítají s Čínou.
HSBC Grant ocenil čtyři české firmy V rámci III. ročníku soutěže HSBC Grant na podporu zahraničního obchodu získaly ocenění čtyři exportní projekty českých firem. V kategorii Evropa zvítězila společnost Agrofert Holding, v kategorii Asie pak firma Sklostroj Turnov CZ. V kategorii Jižní a Severní Amerika se na prvním místě umístila společnost Ekol a v kategorii Blízký východ zaujala první místo firma Výtahy Ostrava. Vítězové získají grant ve výši 500 tisíc Kč a obchodní a právní know-how pro cílovou destinaci svého obchodu včetně mediálního pokrytí.
CENTRAL AND EASTERN EUROPE NEWS Týdně e-mailem v anglické verzi: www.cianews.cz
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
VOUCHER 1 měsíc ZDARMA
Investments | Companies | Economy
Objednávejte na
[email protected], předmět: Trade
Platnost do 30. 6. 2012
11
SPECIFIKA TRHU
Turecko ve třetím tisíciletí aneb Svezte se na vlně ekonomického rozmachu Není snad nikdo v obchodním světě, kdo by neznal pojem TIMBI, tedy zkratku označující nejvíce se rozvíjející ekonomiky světa. Vedle Indie, Mexika, Brazílie a Indonésie patří do tohoto výčtu také právě Turecko. Po dlouhém očekávání je tato země na vrcholu světového ekonomického rozvoje a může se na něm udržet nejenom díky svým ekonomickým výsledkům, ale také vlivem historického postavení a současného politického vlivu, který reprezentuje. na oficiální návštěvu nějaká zahraniční delegace vyjádřit podporu vzájemné obchodní spolupráci. Ani představitelé českého státu nestojí stranou. Letos v únoru proběhla oficiální návštěva prezidenta Václava Klause, jehož doprovázela rozsáhlá delegace českých byznysmenů.
Druhé na světě ve vývozu stavebních prací
Michal Koščo vedoucí kanceláře CzechTrade Istanbul, Turecko
[email protected]
Turecko je šestým největším obchodním partnerem EU V současné době není mnoho zemí, o nichž lze říci, že jejich ekonomika bude i nadále růst – a Turecko je jednou z nich. Proto je v hledáčku pozornosti firem z celého světa a nemělo by uniknout ani českým exportérům. Dá se říci, že se u tureckého premiéra střídají státní návštěvy a vládní delegace jako na běžícím pásu. Není týden, aby do Istanbulu nepřijela 12
Tvrzení o stabilitě růstu turecké ekonomiky se opírá o diverzifikaci zahraničního obchodu. Turecko je šestým největším partnerem EU. Stejně jako pro naši zemi je nejsilnějším partnerem Turecka Německo. Dále své obchodní aktivity diverzifikuje mezi historicky provázané země tzv. turkitských národů, kterými jsou například Ázerbájdžán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán a další, s nimiž je spojuje jazyková podobnost. Například v Turkmenistánu postaví turecké společnosti na 180 mostů. Další obchodní aktivity jsou spojeny se současnou politickou situací, kdy Turecko má ambice stát se vedoucím představitelem islámských zemí. I z toho důvodu se v zemích „arabského jara“ nyní daří vyhrávat zakázky především tureckým stavebním firmám. Ve vývozu stavebních prací je Turecko druhé na světě po Číně a před USA. Díky své geografické poloze má navíc dobré obchodní vztahy se zeměmi Arabského poloostrova a Ruskem. Jako jedna z mála zemí je Turecko schopné obchodovat i s Íránem. Země půlměsíce se stále ještě nepovažuje za právoplatného
Turecko Rozloha: 780 580 km² Počet obyvatel: 74 724 269 Státní zřízení: parlamentní republika Hlavní město: Ankara Hlavní jazyk: turečtina Měna: turecká lira (TRY)
člena EU a ani za nástroj zahraniční politiky USA v regionu a veřejně prohlašuje, že restrikce pro obchodování s Íránem pro ni neplatí. Írán je pro Turecko stále důležitým partnerem. Vzájemný obchod je uskutečňován především díky programu ropa za dodávky zboží a služeb. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI
Cíl: téměř čtyřnásobně zvýšit export Nejenom zahraniční obchod je v současnosti motorem ekonomiky. Také rozsáhlé projekty do energetiky, místní infrastruktury, zdravotnictví společně s vytvářením podmínek pro zahraniční investory jsou předpokladem pro kontinuální vývoj.
V roce 2023 bude Turecko slavit 100 let od založení moderní republiky. K tomuto termínu chce dosáhnout 500 miliard USD v exportu zboží a služeb. To je velmi ambiciózní cíl při současném exportu cca 135 miliard USD. Mezi další plány ve stejném časovém horizontu patří například zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů z 5 na 30 %, investovat 3 % HDP do vědy a výzkumu, tedy přibližně 60 miliard USD (plánovaný HDP pro rok 2023), nebo ambice stát se největší destinací pro tzv. zdravotnický turismus. Tyto plány vystihují turecký optimismus, který je vidět i v každodenním životě. V Turecku není zvykem mluvit negativně. Při osobním jednání s tureckými partnery je vhodné se optimistickému duchu přizpůsobit.
Zahraniční investice jsou vítány Především ty, které znamenají pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Velmi vítané jsou investice do vědy a výzkumu. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Turecko nabízí bezcelní zóny a technologické průmyslové zóny. Rekordní ekonomický růst, jehož země dosáhla vloni, snižující se míra nezaměstnanosti a rostoucí míra přímých zahraničních investic činí z Turecka podle vyjádření místních novinářů „bezpečný ráj“. Příliv zahraničních investic je opravdu značný. V porovnání prvního měsíce 2011 a 2012 došlo k nárůstu ze 460 milionů na necelých 900 milionů USD. Zahraniční firmy se snaží svézt na vlně tureckého rozmachu. Do Turecka míří například indický producent traktorů Sonalika, francouzský operátor letišť Paris Group koupil 38 % tureckého operátora TAV, malajská skupina HHI vlastní 75 % řetězce soukromých nemocnic ACIBADEM, brunejský sultán investoval 100 milionů USD do výrobce rostlinných olejů Marsa, dceřiné společnosti místního potravinářského gigantu Ülker. A našli bychom další podobné příklady. Příliv investic je velmi rozmanitý jak odvětvově, geograficky, i co se týče faktu, zda se jedná o výstavbu nových vlastních závodů 13
SPECIFIKA TRHU
či investičního vstupu do místních podniků. Na druhou stranu turecké firmy investují v zahraničí. Můžeme uvést příklad cestovní kanceláře Čedok, která je v rukou turecké společnosti Odien Group. I přes velké protesty a negativní vyjádření tureckých politiků agentura Moody’s letos opět nezvýšila Turecku kreditní rating, což zemi přibrzďuje v ještě rychlejším rozvoji. Světoví ekonomové totiž stále varují před přehříváním ekonomiky, kdy je růst HDP doprovázen deficitem platební bilance. Turecko se snaží deficit snižovat a výsledky prvních měsíců naznačují, že se to začíná dařit. Nutno podotknout, že ne tak, jak si předsevzali.
Spojení tureckého a zahraničního kapitálu není náhodné Většina kapitálu je v Turecku stále držena v rukách místních firem nebo v případě zahraničních investic ve formě joint venture společností s místními partnery. Je to forma, která je pro místní trh vhodná. Z běžného života je lehce patrná dominance místních bank a pojišťoven,
místních obchodních řetězců a dokonce i místních potravinových výrobců (již zmíněný potravinářský gigant Ülker). Ve formě joint venture s nejmocnějším rodinným holdingem Sabanci zde působí například síť hotelů Hilton nebo obchodní řetězec Carrefour; s druhým nejmocnějším holdingem Koç pak například automobilový výrobce Fiat. Z českých akvizic můžeme uvést společný privatizační projekt elektrické rozvodné sítě v oblasti Sakaria českého ČEZu a tureckého Akkök-Akenerji. Turecký trh vykazuje silné známky trhu ochraňujícího a podporujícího místní firmy, a to i ty, které jsou spojeny se zahraničním kapitálem. Turecko stále chrání své výrobce pomocí celního zatížení dovozu zboží nebo vyhlašuje tendry, v nichž je určité množství nutné dodávat místní firmou (i když je to zboží zahraničního původu, ale o tendr se uchází místní zástupce/partner). Na druhou stranu se za bariéru vstupu na trh dá považovat nepřehledný celní systém, dlouhodobé pracovní pobyty pracovníků v Turecku a těžká vymahatelnost práva. Soudní spory s tureckými společnostmi je těžké vyhrávat a domoci se například patentového práva je také velmi složité.
Kvalitní partnerství s místní firmou je klíčem k úspěchu Turecká duše je velmi podnikavá, proto nebudete mít o kandidáty na spolupráci nouzi. Právě podnikavost a snaha Turků zkusit obchodovat prakticky se vším bývá vzhledem k plánům české firmy v Turecku kontraproduktivní. V případě obtížnějšího vstupu na trh pak mají turečtí partneři tendenci od spolupráce ustupovat. Jak už bylo zmíněno, Turci mluví neradi negativně, a to především aby svého partnera nezarmoutili. Může se tedy snadno stát, že vás o překážkách nebo neúspěších nebudou informovat anebo s vámi přestanou komunikovat úplně. Úvodní námluvy je proto dobré neuspěchat a důkladně si partnerovy schopnosti prověřit. Odměnou za vaši trpělivost bude odbourání jazykové bariéry, kterou prostřednictvím tureckého partnera dosáhnete. Znalost cizích jazyků je v Turecku stále na špatné úrovni.
Tržní prostředí je velmi konkurenční Extrémní tlak je cítit především na cenu. Na turecký trh se nyní tlačí, podobně jako předtím na země BRIC, celý svět. Proto nepočítejte s tím, že se vám podaří uspět v krátkém časovém horizontu. Trh, který reprezentuje 75milionovou kupní sílu a možnost prostřednictvím tureckých partnerů dodávat do třetích zemí, však stojí za to. Místní tržní prostředí pak ocení především tzv. praví obchodníci, kteří se vyžívají ve smlouvání o cenách a společenské stránce obchodních vztahů. Svým způsobem se při obchodování přeneseně dostanete do prostředí blízkovýchodních tržišť, kde máte prostor na využívání taktických plánů a obchodních triků, jehož se vám v západní Evropě nedostane.
Partnerství nabízí i CzechTrade Místního partnera můžete získat v týmu istanbulské kanceláře CzechTrade, jehož součástí jsou i místní asistenti, kteří mají zkušenosti s uplatněním českých výrobků na tureckém trhu. Využívání místních sil pro navázání obchodních vztahů pro své firmy zde úspěšně využívají i ostatní zahraniční promotérské společnosti. Vzhledem k hospodářskému růstu Turecka je zde poptáváno zboží takřka z každého segmentu.
14
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI
Hrubý domácí produkt Turecka
Západomarmarský region Istanbul
Západomarmarský region
Západočernomořský region
Východomarmarský region
Východočernomořský region
Severovýchodní Anatolie
Střední Anatolie Středovýchodní Anatolie
Západní Anatolie
Region
HDP/obyv. v USD
Istanbul
17 406
Východomarmarský region
15 159
Západomarmarský region
12 357
Egejský region
11 289
Západní Anatolie
10 680
Středomořský region
7 803
Západočernomořský region
7 310
Střední Anatolie
6 799
Východočernomořský region
6 064
Jihovýchodní Anatolie
4 889
Severovýchodní Anatolie
4 353
Středovýchodní Anatolie
4 338
Jihovýchodní Anatolie
řsk
mo
do Stře
n gio ý re
Zdroje: Turecký statistický úřad, Wikipedia
Egejský region
HDP/obyv. v USD do 5 000
5 000–10 000
10 000–15 000
nad 15 000
Struktura hospodářství Turecka Podíl na HDP
Podíl na zaměstnanosti
9,1 % 24,7 %
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
25,1 %
25,3 %
služby
průmysl
zemědělství
Zdroj: Wikipedia
50,0 %
65,8 %
15
SPECIFIKA TRHU
Příležitosti pro české firmy Českým subjektům se naskýtá možnost dodávek jak do rozvíjejících se strojírenských firem, projektů místního rozvoje (dodávek do nově vznikajících nemocnic, stavba železnic, energetického průmyslu, čističek odpadních vod). Takřka každé odvětví nabízí možnosti uplatnění. Nejvíce je to asi patrné na automobilovém průmyslu. Produkce vozů je přibližně stejná jako v ČR (počítáme-li
i výrobu autobusů, které zde jsou vyráběny ve velkém množství – Turecko je největší producent autobusů v Evropě). Subdodavatelský trh zde ovšem není na takové úrovni jako v České republice. Dalším silně se rozvíjejícím trhem je energetika. Podobně jako v některých dalších zemích existuje energetický nedostatek a do energetiky se hodně investuje. Konkurence je však obrovská a energetické firmy z různých zemí světa se zde o zakázky přímo perou. Turecko
plánuje výstavbu tří jaderných elektráren, a jak už jsme zmínili, do roku 2023 zvýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ta by měla být rozložena následovně: 36 000 MW z hydroenergie, 20 000 MW z větrné energie, 3000 MW ze solární energie, 600 MW geotermálně a 2000 MW biomasou. V letošním roce vstoupily do spolupráce s tureckými partnery v oblasti solární energie tři německé společnosti. Solární energetika není v Turecku státem podporovaná, jako tomu bylo u nás. Vstup německých společností naznačuje, že situace na trhu může být zajímavá i pro naše firmy. Další zajímavé obory jsou například rozvíjející se zdravotnictví, zdravotní turismus, doprava a stavebnictví. Nutno však dodat, že například ve stavebnictví budete bojovat také se silnou konkurencí. Naopak méně konkurenční jsme v oblastech, které jsou spojené s dřívější chloubou českého exportu, jako jsou textil či sklo, jež se zde ve velkém vyrábějí. I když vás čeká v Turecku náročný trh a vysoce konkurenční tržní prostředí, věříme, že kombinace českých výrobků a služeb s know-how kanceláře CzechTrade povede k úspěchu. Za poslední roky nebyl žádný ekonomický dravec tak blízko našim hranicím. Využijme proto společně příležitosti, která se nám naskýtá!
16
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI
POZVÁNKA
DESATERO OBCHODOVÁNÍ S TURECKEM
Prezentační akce českých firem v sektoru čištění odpadních vod, úpravy pitné vody a likvidace pevných odpadů v Turecku
I.
Září 2012, Ankara
II.
v turecké realitě, která je tolik odlišná od evropské. Pomoc vám nabízí kance-
III.
Ve finančních záležitostech buďte nadmíru opatrní. Na svou důvěřivost už do-
IV.
Současná platební morálka je v Turecku velmi vypjatá a je třeba s tím počítat.
platilo nemálo českých obchodníků.
Proto než obchod uzavřete, důkladně zvažte všechny alternativy. Přeshraniční vymáhání pohledávky je natolik složité a drahé, že se ve většině případů nevyplatí.
V.
Turecký obchodník očekává iniciativu od prodávajícího. Pokud vám na vaši korespondenci neodpoví, neznamená to jeho nezájem. Prostě pod nějakou záminkou opět obnovte komunikaci.
29. 11.–2. 12. 2012, Istanbul Realizátor: CzechTrade a HK ČR (v rámci projektu SVV)
Získejte spolehlivého místního partnera, který vám pomůže orientovat se lář CzechTrade v Istanbulu.
CEBIT BILISIUM EUROSASIA Prezentace Aliance ICT a českých informačních technologií na prestižním veletrhu
o konkurenci, celních a daňových předpisech, místních podmínkách atd. Je to dobře investovaný čas.
Realizátor: OEÚ ZÚ Ankara Více informací: http://www.businessinfo.cz/files/ zahranicni-obchod/Turecko_prezentace_ odpadove_hospodarstvi_120411.doc
Informujte se předem nejen o samotném obchodním partnerovi, ale také
VI.
Při jednání počítejte s tím, že vám turecký partner vstoupí do vašeho osobního prostoru a často vás začne oslovovat křestním jménem. I muži se při setkání často líbají a mají ve zvyku se navzájem dotýkat. Přizpůsobte se tomu,
Více informací: www.cebitbilisim.com a www.komora.cz MINING TURKEY Prezentace Sdružení důlních a strojírenských technologií a českých technologií dobývacího průmyslu na prestižním veletrhu 29. 11.–2. 12. 2012, Istanbul Realizátor: CzechTrade a HK ČR (v rámci projektu SVV) Více na: www.miningturkeyfair.com a www.komora.cz.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
pokud chcete mít dlouhodobý úspěch.
VII.
Respektujte velkou úctu Turků ke státním symbolům. Vše, co se týká zakladatele Turecké republiky Atatürka, je nedotknutelné. Nedoporučujeme hovořit o Turecku kriticky a radit, co by se mělo zlepšit. Naopak nešetřete chválou. A pamatujte na to, že i Turci mají smysl pro humor.
VIII.
Turci rádi smlouvají. Tvařte se, že vám na výsledku obchodu vlastně nezáleží.
IX.
Počítejte s tím, že uslyšíte mnohem optimističtější tvrzení, než je skutečnost.
Stanovte si sami pro sebe hranici ceny, pod kterou už nepůjdete.
Vězte, že cílem není poskytnout vám zavádějící informace, jen vám prostě nechtějí kazit náladu.
X.
Pokud se váš partner na jednání opozdí, rozhodně mu nedávejte najevo rozladění. Vy ovšem přijďte včas, jak je zvykem v našich končinách.
17
PŘÍLEŽITOSTI
Česká zdravotnická technika překvapila a zaujala Tuzemské firmy zabývající se vývojem a výrobou zdravotnické a farmaceutické techniky využily v letošním roce již několika příležitostí, aby v Turecku představily své výrobky a služby. Velmi ocenily možnost zúčastnit se únorové mise doprovázející prezidenta republiky do Turecké republiky i prestižních veletrhů Expomed a Labtech. Michal Koščo
S prezidentem do Istanbulu Vysoce hodnotíme organizaci cesty do tohoto obchodně perspektivního teritoria, uvádí svorně představitelé společností GM Project z Opavy a ESWT z Prahy. První ze jmenovaných firem poskytuje služby spojené se zaváděním systému jištění farmaceutické jakosti, tvorbou podnikových strategií, budováním nových a rekonstrukcí stávajících výrobních kapacit. Druhá se zaměřuje na realizaci dodávek a montáže technologických celků a potrubních systémů pro výrobní a skladovací kapacity v oblasti aplikované chemie a biotechnologie, ve farmaceutickém, potravinářském, kosmetickém a chemickém průmyslu, a to jak v České republice, tak i ve světě.
Během obchodní mise měli čeští exportéři příležitost zúčastnit se obchodního fóra, jednání s regionálními obchodními a průmyslovými komorami a podrobněji si spolu s diplomatickými zástupci ČR v Turecku a pracovníky zahraniční kanceláře agentury CzechTrade vyjasnit podmínky a postupy další spolupráce. V poměrně krátké době po návštěvě byly úspěšně oživeny bilaterální kontakty, z nichž některé se podařilo dotáhnout až do fáze konkrétních obchodních nabídek. Na jaře se pak v součinnosti s kanceláří CzechTrade zintenzivnila příprava obou firem na veletrhy Expomed a Labtech. Vedoucí kanceláře CzechTrade v Istanbulu Michal Koščo a jeho turecký asistent Yaviz Yilmaz pomohli firmám
nejen při přípravách veletržní účasti, ale připravili pro ně i seznam potenciálních partnerů. Vzhledem k tomu, že turecký asistent je profesí farmaceut a v minulosti pracoval ve farmaceutickém průmyslu, poskytl neocenitelné informace.
Expomed a Labtech – svátky medicínské techniky Zdravotnický veletrh Expomed je největší svého druhu v Turecku, letos se konal již podevatenácté. Jeho součástí byly výstavy Labtech 2012 a Expo Thermal 2012. O prestiži této obchodní události v regionu svědčí mimo jiné účast 1057 společností z 37 zemí světa. Počet návštěvníků činil podle odhadu více než 30 tisíc z asi šedesáti zemí světa. Akce představuje komplexní marketingovou platformu zdravotnictví v regionu Turecka a okolních států. Účastní se jí pravidelně všechny institucionální orgány, jako jsou nemocnice ministerstva zdravotnictví a tureckého Červeného půlměsíce, odborníci z oblasti zdravotnictví – ředitelé zdravotnických zařízení, lékaři, lékárníci, laboratorní personál, akademická sféra z oblasti humánního a veterinárního lékařství, dále manažeři zdravotnického cestovního ruchu, lázeňství a rehabilitačních center.
Český stánek na veletrhu Expomed a Labtech (zleva: Dagmar Tuláková / Exatherm, generální konzulka Irena Krasnická, Michal Koščo / CzechTrade, Michaela Škrancová / UniCredit Bank, Jiří Moninec jr. / GM Project). 18
Veletrhy Expomed a Labtech umožnily pěti českým firmám – BORCAD, EXATHERM, GM Projekt, MP Klasik a ESWT, aby si vytvořily celkovou představu o fungování zdravotnického a laboratorního průmyslu v Turecku. Zároveň všechny využily služeb zahraniční kanceláře CzechTrade a konzulátu T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI
Jedna z cest českých podnikatelů do Turecka se uskutečnila z iniciativy prestižního výrobce zdravotnické techniky, společnosti BORCAD CZ. Cílem byla prezentace na veletrhu Expomed a navázání kontaktů s potenciálními odběrateli. Výrobky společnosti BORCAD byly umístěny na společném stánku s dalšími českými firmami, který zastřešovala agentura CzechTrade. Expozici tvořila část jejího zdravotnického výrobního portfolia, konkrétně porodní postel AVE a gynekologická ordinace Gracie. Oba produkty se těšily velkému zájmu návštěvníků, mezi které patřili především zástupci nemocnic, lékaři a distributoři nemocničních zařízení. Podle představitelů frýdeckomísteckého exportéra byla výstava velmi přínosná a získali na ní řadu zajímavých poznatků a zkušeností. Ale nejvíce si cení možnosti zviditelnit za asistence představitelů státu značku BORCAD na tureckém trhu, který patří v Evropě k potenciálně nejperspektivnějším.
Návštěva průmyslové zóny Çatalca a předního výrobce srdečních stentů.
v Istanbulu k vytipování a kontaktování případných tureckých zájemců o spolupráci. A nebylo jich málo, konkrétně čtyři desítky.
Turecké zdravotnictví může být vzorem O velkorysé strategii rozvoje tureckého zdravotnictví, a tudíž i příležitostech českých výrobců léčebné a rehabilitační techniky, svědčí také slova ministra zdravotnictví Turecké republiky Recepa Akdaga: „Systém zdravotní péče v naší zemi se stal vzorem pro celý svět. Počet zahraničních klientů, kteří k nám přicházejí za léčebnými účely, se zvyšuje každý den, a to přispívá k rozvoji naší zdravotní turistiky. V rámci vize do roku 2023 se zaměřujeme na výrobu zdravotnických prostředků se špičkovou technologií, která se uplatní v naší zemi, stejně tak jako v dalších zemích po celém světě.“
Mise, kterou pro firmy při příležitosti svátku zdravotnické techniky zorganizovala agentura CzechTrade společně s Generálním konzulátem ČR v Istanbulu, byla obohacena o návštěvu zóny volného obchodu Çatalca, která je zaměřena na zdravotní oblast, a jednoho z nejdůležitějších tureckých zdravotnických center, Samsunu. Toto město se šesti sty tisíci obyvateli je považováno za šestnáctou, ekonomicky nejvýznamnější provincii Turecka z celkového počtu 81. V regionu žije 1,5 milionu obyvatel. Je významným černomořským přístavem, pozemním, námořním i železničním transportním uzlem a představuje bránu Turecka do Ruska a na Balkán. Samsun již v minulosti obchodoval s Českou republikou právě v oblasti farmaceutik a zdravotnických zařízení. Je také sídlem Medical Industry Cluster (MEDIKÜM), který je údajně třetím největším klastrem na světě. Čeští podnikatelé měli proto
kromě konzultací a jednání s tureckou stranou také ideální příležitost prohlédnout si různé zdejší zdravotnické instituce a výrobní firmy z tohoto odvětví.
S EU do Turecka, z Turecka na další trhy Irena Krasnická Turecký feel good faktor trvá a s ním stoupá poptávka zejména na domácím trhu. Zvyšující se poptávka je samozřejmě dobrá pro zahraniční dovozce, včetně našich výrobců, ale zároveň prohlubuje deficit salda obchodní bilance z hlediska Turecka. Turecká vláda hledá proto možnosti, jak přilákat investory, ale i diverzifikovat a oživit zahraniční obchod. Součástí mají být například nově připravované investiční pobídky pro zahraniční podnikatele. V posledních letech sice nadále v absolutních číslech roste vzájemný obchod s EU, ale jeho procentuální podíl klesl T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
pod padesát procent. Pozornost se obrací na Blízký východ, do Asie, ale i do Afriky. Při pronikání na tyto trhy je oboustranně vítaná spolupráce evropskounijních a tureckých firem. Z praxe víme, že naši podnikatelé mají o podobnou spolupráci zájem.
ale i podporu zlepšování lidských práv. Naše firmy, případně neziskové organizace, zatím v této oblasti příliš nebodovaly, ale to se může změnit. Snažíme se proto otevírat příležitosti nejen v Ankaře a Istanbulu, ale i v regionech, kam většina předvstupní pomoci směřuje.
Není to však jediná možnost, kterou dává našim firmám členství České republiky v EU. A nemyslím tím pouze celní dohodu Turecka s EU. Významné příležitosti se mohou skrývat při využívání evropských fondů, zejména v rámci tzv. instrumentu předvstupní pomoci (IPA), kdy do Turecka každý rok proudí 70 milionů eur zejména na rozvoj infrastruktury,
PhDr. Irena Krasnická je generální konzulkou ČR v Istanbulu. GK Istanbul je zodpovědný za severní Turecko – Thrákii, Marmarský region, provincii Balikesir, celé pobřeží Černého moře a severovýchodní regiony Erzurum, Kars, Ardahan a Artvin.
19
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
Jan Moravec:
Koordinace firmy s obchodníkem přináší benefity „Naformulovali jsme si zadání podle svých potřeb a CzechTrade je v plném rozsahu akceptoval. To nebývá pravidlem. Konkurenční firmy nám nejednou vnucovaly systémy podpory služeb, jež nám nevyhovovaly a které jsme nechtěli,“ říká o spolupráci s pracovníky CzechTrade Michalem Koščo, Michalem Nedělkou a Milanem Mézlem obchodní manažer NT Magnetics Jan Moravec. chtít od obchodníků, kteří se zabývají širokým sortimentem zboží. Můžeme však najít společnou řeč a taktiku,“ dodává na adresu vedoucího kanceláře CzechTrade v Turecku Michala Koščo a jeho kolegy v Pobaltí Milana Mézla. Jan Moravec si během svého několikaletého působení v plzeňské společnosti na výrobu transformátorů dlouho lámal hlavu, jak vztahy firmy a obchodníků co nejlépe sladit, a nakonec vytvořil „Poptávkový formulář“. Především obchodníkům slouží jako návod, jak komunikovat se zákazníky – techniky i s výrobcem. „Naši technici jsou samozřejmě schopni jednat i se svými zahraničními protějšky o zadání, kdežto obchodníci problematice většinou nerozumí. Devadesát procent naší produkce však tvoří zakázková výroba. Některé parametry potřebujeme znát přesně a předem, a právě tento formulář nám v komunikaci hodně pomáhá,“ vysvětluje smysl a přednosti pomůcky, již dva roky finalizoval a je na ni právem patřičně hrdý. Formulář nachází uplatnění zejména v zemích, kde komunikace v oboru neprobíhá úplně hladce, jako je například Rusko.
Noty musí dát firma „Zákazníci si chtějí o výrobcích povídat, a když má člověk technické vzdělání, dokáže odpovědět i na detailní otázky. Obzvlášť když se jedná o transformátory. Protože jsem řadu let trafa navrhoval, myslím si, že dokážu reagovat fundovaně. To však nelze ani očekávat, ani bez vzájemné vstřícnosti 20
Jak aktivně vyhledávat zákazníky Systém vyhledávání a kontaktů s potenciálními zákazníky, postavený na vlastních mnohaletých zkušenostech, uplatnila NT Magnetics v koordinaci s Milanem Mézlem velmi úspěšně loni v Pobaltí a nyní ho aplikuje spolu
s Michalem Koščo v Turecku. Jeho přítomnost na pozici vedoucího istanbulské kanceláře CzechTrade byla pro firmu pádným argumentem, aby upřednostnila expanzi do Turecka před jinými zeměmi. „Vzhledem k jeho aktivnímu přístupu a získaným znalostem o naší společnosti a výrobcích proběhla celá příprava a realizace akce v Istanbulu hladce, profesionálně a bez jakýchkoli problémů,“ konstatuje Moravec. „Pro pracovníky agentury je náš systém sice organizačně náročnější, ale pro nás má velkou výhodu. Navrhnete-li výrobním firmám či obchodním společnostem, že za nimi přicestujete s nabídkou zboží, které by mohly potřebovat, ochotně na návrh kývnou. Ale pokud má taková zahraniční firma někam jet sama, pak musí mít jasnou představu a opravdový zájem. V tomto okamžiku tedy nastává první zákaznická selekce. Navíc, chceme-li do země proniknout, potřebujeme tam mít spíš distributory než koncové zákazníky. Je jednoznačně lepší, když pro nás budou v určitém teritoriu pracovat jeden, dva distributoři a zákaznickou sítí a potenciálními odbytovými příležitostmi se budou zabývat sami, než abychom tříštili své úsilí na deset či dvacet partnerů,“ vysvětluje Jan Moravec, proč mu stačí kontakty jen na pár firem. „Proto jsme si ze seznamu potenciálních partnerů, který pro nás připravily zahraniční kanceláře, vytipovali v Pobaltí jen asi šest a v Turecku asi osm subjektů, s nimiž jsme se sešli v kancelářích CzechTrade v Rize a Istanbulu. Pracovníci CzechTrade pak již na základě smlouvy zorganizovali sérii T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
prvních schůzek, na nichž jsme jejich účastníkům předložili nabídky a vstupní informace. Nyní následují naše e-maily a telefonáty. Vždy je to však trochu na dlouhé lokte. Pak přijde druhá fáze, během níž si potenciální odběratelé srovnávají sortiment technicky a cenově, tzv. kontrolní poptávka,“ popisuje proces obchodního případu manažer z NT Magnetics. Do uzavření kontraktu však obvykle zbývá ještě řada měsíců a pravděpodobnost úspěchu záleží na řadě faktorů i troše štěstí. „Když jsem před čtrnácti lety přišel do firmy, uspořádali jsme průzkum naší obchodní efektivity v České republice a na Slovensku. Ze získaných dat mi vyšla úspěšnost asi 4,5 %. Považoval jsem to za velmi špatný výsledek, ale prezident naší společnosti, Američan, byl nadšen. Podle něho se tato hodnota pohybuje kolem dvou procent a tři procenta už se považují za výborná,“ vzpomíná bývalý technik.
Realita a mediální klišé Čeští exportéři bývají často upozorňováni na to, že mohou narazit na jazykové problémy. „I nám říkali, že Turci většinou neumí anglicky, ale já zatím takovou zkušenost nemám. Všichni, s nimiž jsem jednal, uměli anglicky líp nebo hůř, nebo dobře rozuměli a přivedli si tlumočníka. Istanbulská kancelář CzechTrade má navíc jedno obrovské plus: její asistent je rodilý Turek, který hovoří plynně anglicky, rád se učí a pracuje, takže se problematiku našich výrobků snaží přesně přetlumočit do turečtiny. Vzhledem k tomu, že se čeští zástupci na zahraničních misích po několika letech střídají, je velmi efektivní, když v zahraničních T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
kancelářích pracují také místní odborníci s důkladnou znalostí prostředí a mentality. Podle mých zkušeností záleží především na lidech, zda akce bude úspěšná či ne, a my jsme měli s pracovníky CzechTrade štěstí. Plánujeme expanzi do dalších zemí a určitě opět využijeme pomoc této vládní agentury.“
Kopírování – nemoc globálního světa „Kopírování? Už ho neřešíme, protože jsme zjistili, že proti němu neexistuje účinná obrana,“ věcně poznamenává Jan Moravec. „Poprvé jsme se s ním setkali u Poláků. Jeden rok jsme tam prodali trafa asi za pět milionů, druhý nic. Tamější firma si totiž nechala vyvinout celou výkonovou řadu transformátorů – naprostou kopii našich, včetně designu. Tím, že se tyto výrobky neustále inovují, není možné je patentově ochránit. Před lety, když jsem je začal navrhovat, myslel jsem si, že inovace mají své konstrukční i materiálové limity. Časem jsem názor změnil,“ přiznává Jan Moravec. Takové výrobky jsou samozřejmě kvalitnější, ale i dražší, a řada obchodníků volí levnější varianty, které přeprodává konečným zákazníkům. „Náš sortiment je, pravda, o něco dražší než konkurenční, ale zato můžeme zaručit, že údaje na výrobních štítcích jsou zárukou kvality. Někteří výrobci již na to přišli a po několika letech se k nám ze třetích zemí vrátili,“ zdůrazňuje zkušený konstruktér. Kdo tedy dává přednost kvalitě? „Jsme úspěšní v oborech, které nemohou riskovat nekvalitu. Jedná se například
o výrobce měřicích a lékařských přístrojů, průmyslových praček, profesionální hi-fi techniky. Třeba odběratelé ze Švédska nebo Austrálie zdůrazňují, že si nemohou na koncertech dovolit technické problémy – a samozřejmě je stoprocentní spolehlivost nezbytností v železniční dopravě. Svědčí o tom náš loňský obchod v pobaltských státech v rámci modernizace tamějších železnic, kdy jsme během asi čtvrt roku dodali zboží v řádu milionů. Konkrétně se jednalo o zařízení do lokomotiv nebo řídicích systémů pro signalizaci.“
NT Magnetics s.r.o. Společnost NT Magnetics navazuje na historii Talema Group, která vznikla v roce 1975 v německém Mnichově, a je její součástí. V roce 1980 zahájila Talema Group výrobu v Irsku, v roce 1983 otevřela výrobní závod v USA a od roku 1988 působí rovněž v Indii. Na počátku roku 1992 byla zahájena výroba i v České republice. V roce 2002 založila irská část Talemy Group v ČR společnost NT Magnetics. Ta se stala hlavním výrobním závodem značky Talema pro celou Evropu. Plzeňská společnost NT Magnetics je výrobcem a zároveň výhradním zástupcem skupiny Talema Group v zemích východní Evropy. Zaměstnává 120 lidí a specializuje se na výrobu transformátorů a toroidních komponentů značky Talema.
21
NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÍ EXPORTÉŘI A IMPORTÉŘI Vývoz rychloměrů, tachometrů a stroboskopů (2010) Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Německo Mexiko USA Japonsko Španělsko Maďarsko Thajsko Česká republika Čína Francie Spojené království Hongkong Nizozemsko Brazílie Belgie
Export v USD 400 212 361 328 231 546 190 547 146 166 048 296 136 116 912 135 233 730 132 042 597 126 770 454 117 812 213 103 794 477 82 322 112 70 248 509 55 232 661 53 907 586 45 134 563
Dovoz rychloměrů, tachometrů a stroboskopů (2010) % svět. exportu 16,6 13,6 7,9 6,9 5,6 5,6 5,5 5,3 4,9 4,3 3,4 2,9 2,3 2,2 1,9
Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 19.
USA Německo Kanada Francie Japonsko Belgie Spojené království Čína Španělsko Turecko Thajsko Mexiko Švédsko Nigérie Česká republika
KANADA
Import v USD 571 085 794 312 687 937 221 875 163 206 763 729 123 841 488 110 053 022 97 554 387 94 465 139 69 273 410 67 383 139 63 800 460 59 845 889 59 213 996 47 015 810 31 027 868
% svět. importu 21,9 12,0 8,5 7,9 4,7 4,2 3,7 3,6 2,7 2,6 2,4 2,3 2,3 1,8 1,2
USA
MEXIKO
Zdroj dat: Comtrade
Vývoz nových pryžových pneumatik pro osobní motorová vozidla (2010)
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Země
Export v USD
Čína Německo Japonsko Korejská republika Francie USA Nizozemsko Česká republika Thajsko Polsko Indonésie Španělsko Belgie Rumunsko Kanada
3 626 182 677 3 317 956 686 3 113 152 273 1 921 136 669 1 844 605 745 1 733 529 674 1 320 320 162 1 093 632 871 1 089 801 636 1 065 661 078 1 025 513 740 851 499 160 801 566 250 761 643 324 759 101 477
% svět. exportu 11,5 10,6 9,9 6,1 5,9 5,5 4,2 3,5 3,5 3,4 3,3 2,7 2,6 2,4 2,4
1 2
VENEZUELA
BRAZÍLIE
ARGENTINA
Evropa se podílí na světovém obchodu s rychloměry a stroboskopy celou polovinou, přičemž celá šestina připadá na samotné Německo, světovou jedničku v oboru. Druhého největšího vývozce představuje Mexiko. Zásobuje hlavně Spojené státy, které se podílejí na světovém dovozu více než 20 %. Vynikající pozici osmého největšího exportéra zaujímá Česká republika, když vyveze více rychloměrů než třeba Čína, Británie nebo Francie.
SVĚ
Dovoz nových pryžových pneumatik pro osobní motorová vozidla (2010)
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Země
Import v USD
USA Německo Francie Spojené království Itálie Kanada Nizozemsko Belgie Španělsko Mexiko Austrálie Japonsko Rusko Česká republika Saúdská Arábie
5 464 768 589 3 456 110 854 1 980 843 506 1 712 830 591 1 371 890 576 1 349 042 127 1 258 267 120 1 077 779 853 949 359 477 729 663 621 668 752 665 565 486 526 551 026 852 533 646 352 479 184 060
% svět. importu 17,7 11,2 6,4 5,6 4,5 4,4 4,1 3,5 3,1 2,4 2,2 1,8 1,8 1,7 1,6
KANADA
USA
MEXIKO GUATEMALA
Zdroj dat: Comtrade
KOSTARIKA PANAMA KO
LU
IE MB
1 2 3 CHILE ARGENTINA
Světový obchod s komoditou má dvě hlavní centra: Evropu a Asii, přičemž Německo, Čína a Japonsko dohromady vyvezou třetinu nových pneumatik. Další nejvýznamnější exportéři – Korejská republika, Francie a USA – dokladují návaznost oboru s produkcí automobilů. Výjimkou není ani Česká republika, která je osmým největším vývozcem. Mezi významné exportéry patří i Thajsko, Indonésie nebo Brazílie, čelní světoví pěstitelé kaučukovníku. Pořadí dovozců pneumatik de facto vyjadřuje počet automobilů v jednotlivých zemích.
22
VENEZUELA
BRAZÍLIE
SVĚTOVÝ OBCHOD S RYCHLOMĚRY, TACHOMETRY A STROBOSKOPY (2010)
A
ŠVÉDSKO
DÁNSKO
4 mm2 odpovídají 2 mil. USD obratu obchodu
FINSKO
NORSKO
LEG ENDA
import export
3
POLSKO 4
BELGIE
1. KOLUMBIE 2. CHILE 3. ESTONSKO 4. BĚLORUSKO 5. SINGAPUR
ČESKÁ REPUBLIKA
NIZOZEMSKO
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Pozn.: Mapa neobsahuje země s obratem pod 2 mil. USD.
NĚMECKO
JAPONSKO
MAĎARSKO
SLOVENSKO
FRANCIE
KOREJSKÁ REPUBLIKA RUSKO
ČÍNA
ŠVÝCARSKO
Hongkong
RAKOUSKO
THAJSKO
TURECKO
NIGÉRIE
SAÚDSKÁ ARÁBIE
JAR
AUSTRÁLIE MALAJSIE
5
NOVÝ ZÉLAND
MAROKO
INDONÉSIE
Zdroj dat: Comtrade
ÍRÁN
ŠPANĚLSKO
FILIPÍNY
RUMUNSKO
INDIE
PORTUGALSKO
SLOVINSKO
ITÁLIE
ĚTOVÝ OBCHOD S NOVÝMI PRYŽOVÝMI PNEUMATIKAMI PRO OSOBNÍ MOTOROVÁ VOZIDLA (2010) LE G E NDA
FINSKO
4 mm2 odpovídají 24 mil. USD obratu obchodu
ŠVÉDSKO
import export
ESTONSKO
BELGIE
5
NĚMECKO
UKRAJINA
LOTYŠSKO LITVA BĚLORUSKO
RUMUNSKO
POLSKO
NIZOZEMSKO
ČESKÁ REPUBLIKA
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
IRSKO
DÁNSKO
Pozn.: Mapa neobsahuje země s obratem pod 24 mil. USD. 1. EKVÁDOR 2. PERU 3. PARAGUAY 4. ETIOPIE 5. LUCEMBURSKO 6. BOSNA A HERCEGOVINA 7. SÝRIE 8. LIBANON 9. KATAR 10. OMÁN
KOREJSKÁ REPUBLIKA
RUSKO
ČÍNA
SLOVENSKO
FRANCIE
JAPONSKO
NORSKO
7
8
SAÚDSKÁ 9 IZRAEL ARÁBIE
10
MALAJSIE SINGAPUR
INDONÉSIE
FILIPÍNY
INDIE
THAJSKO
NOVÝ ZÉLAND
KYPR
TURECKO
ÍRÁN
SRBSKO
AUSTRÁLIE 23
Zdroj dat: Comtrade
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012 JAR
ITÁLIE
6
ŘECKO
SLOVINSKO
ŠPANĚLSKO
Hongkong
BULHARSKO
CHORVATSKO
4
ŠVÝCARSKO RAKOUSKO
PORTUGALSKO
NIGÉRIE KEŇA TANZANIE
EGYPT
ALŽÍRSKO
MAROKO
MAĎARSKO
NÁŠ PARTNER
Velkou tureckou šancí je energetika V EGAP registrujeme rostoucí zájem českých exportérů a investorů o Turecko. Turecký trh nabízí mnoho zajímavých příležitostí v nejrůznějších odvětvích, ale z našeho pohledu jasně vede energetika. Turecký energetický sektor zažívá velký boom. Místní experti odhadují, že v nejbližších letech bude do posílení energetických kapacit investováno až 12 miliard dolarů. Vlastimil Nesrsta
Z Anatolie do Adularye Čeští exportéři a jejich subdodavatelé jsou přitom už dnes podepsáni pod celou řadou opravdu velkých energetických projektů. Pomohla je nastartovat účast na výstavbě čtyř bloků elektrárny Afšin Elbistan B o celkovém instalovaném výkonu 1355 MW, která využívá dodávky hnědého uhlí z nedalekých dolů ve východní Anatolii. Na subdodávkách pro německou společnost Babcock Kraftwerkstechnik se podílely významné české firmy z energetického sektoru, jako Alstom Brno, ZVVZ Milevsko, ČKD DIZ Praha, ŠKODA Praha a PBS Třebíč. Účast na této akci potvrdila tradičně vysokou kvalitu českých výrobců energetických zařízení pro tepelné elektrárny a získaná hodnotná reference přinesla své ovoce. Společnost Vítkovice Power Engineering staví hnědouhelnou elektrárnu v Adularyi, která měla mít původně dva bloky, každý z nich o výkonu 145 MW, ale pravděpodobně nezůstane jenom u nich. Dodávku kompletního zařízení pro uhelný důl v tomto případě zajišťuje firma Ferrit. Společnost Škoda Power má zase spolu se SES Bohemia zakázku na dodávku parní turbíny 135 MW včetně technologického zařízení a kotle 24
Turecká vláda plánuje skokově znásobit výkonnost energetiky do roku 2030. Mimo jiné půjde také o využití jaderných elektráren, které by měly do roku 2020 dodávat cca deset procent energie. na spalování lignitu pro tepelnou elektrárnu Bolu Goynuk.
Vodní elektrárny i čističky odpadních vod Příležitostí pro české firmy, jak se uplatnit se svými dodávkami, ať už v roli generálních dodavatelů nebo subdodavatelů, je a bude určitě dost a dost. Přitom Turecko nijak nezapomíná na obnovitelné zdroje a klade například velký důraz na zlepšování poměru mezi energií dodávanou do sítě z tepelných a vodních elektráren. Z tohoto pohledu je bezesporu atraktivní loňská investice české společnosti ENERGO-PRO do nákupu a následného provozování pěti vodních elektráren v pojistné hodnotě zhruba 12 miliard korun.
Investiční celky energetického charakteru mají pro české exportéry jednoznačně největší perspektivu. Turecko však mohutně buduje i průmyslové kapacity a to je další oblast, ve které máme co nabídnout. Jako nejschůdnější se jeví joint-ventury s tureckými partnery. Velké možnosti se rýsují i v oblasti potravinářských technologií a čističek odpadních vod všech velikostí. Turecko řadí experti OECD v současné době do 4. kategorie z celkových sedmi podle míry teritoriálního rizika. Vzhledem k pozitivnímu hospodářskému vývoji a postupnému zlepšování podnikatelského prostředí lze očekávat, že tato z hlediska HDP šestá ekonomika v Evropě si může v tomto směru polepšit. To by se pozitivně odrazilo i na výši pojistných sazeb a mohlo by být dalším impulzem pro český export do Turecka.
Dvoustranu připravil Ing. Vlastimil Nesrsta, ředitel odboru PR a komunikace EGAP.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
NÁŠ PARTNER
EGAP – 20 let podpory českých exportérů První červnový den uplynulo dvacet let od okamžiku, kdy EGAP zahájil činnost na podporu expanze českých firem na trhy celého světa a začal pojišťovat se státní podporou tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním českého vývozu zboží a služeb. S námi se rizik bát nemusíte Ve většině případů se jedná o vývozy do zemí, kde politické, ekonomické a právní prostředí přináší větší míru nejistoty, a tím i vyšší rizika nezaplacení. Rizika jak politická, tak i komerční. Politická rizika mají z pohledu účastníků obchodu povahu vyšší moci. Patří mezi ně například administrativní či legislativní opatření země dlužníka, která mu zabrání ve splácení, nebo také politické události v zemi dlužníka v podobě revolucí, válek, generálních stávek apod. Komerční rizika jsou spojena přímo s dlužníkem a mají podobu platební neschopnosti nebo odepření zaplacení pohledávky.
Naše služby zprostředkovaně zachovají práci pro tisíce lidí EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než 2 roky na financování českého vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic. Vývozy realizované se státní podporou ve formě pojištění přinášejí efekt nejenom samotným exportérům, ale obvykle také široké síti jejich subdodavatelů, zpravidla z řad malých a středních podniků. Znamenají práci pro stovky a tisíce lidí a v některých případech i pomáhají zachovat určitý typ výroby s dlouhodobou tradicí, podpořit zaměstnanost v regionech, udržet vysoce kvalifikované pracovníky a neztratit cenné know-how. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Dalším přínosem pojištění je skutečnost, že dává exportérům možnost hledat obchodní příležitosti i mimo země Evropské unie, na dynamicky se rozvíjejících perspektivních trzích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a získávat nejenom potřebné zkušenosti, ale také reference pro navazování nových obchodních kontaktů.
Loni jsme podpořili český vývoz za téměř sto miliard korun V roce 2011 pojistil EGAP exportní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v celkovém objemu přes 53 miliard korun, což je třetí nejlepší výsledek v historii, a úspěšně tak navázal na vývoj v posledních letech před globální finanční krizí. Navíc při započtení multiplikačního efektu pojištění se státní podporou můžeme konstatovat, že EGAP v loňském roce podpořil český vývoz za téměř 100 mld. Kč. Zhruba 50 % pojištěného vývozu přitom podle statistik směřovalo do Ruska (14 miliard Kč) a do Turecka (12,2 miliardy Kč). Tradičně převažoval vývoz strojního, technologického a energetického zařízení a dopravních prostředků.
67% podíl na celkovém pojištěném objemu. Mezi největší obchodní případy patřily například již zmíněná výstavba uhelné elektrárny a dodávky zařízení pro důlní těžbu v turecké Adularyi, výstavba silnice v Ázerbájdžánu a výstavba závodu na výrobu OSB desek v ruské Kalevale.
V KRIZI JSME BANKÁM NABÍDLI LEPŠÍ PODMÍNKY V průběhu krize se projevil protikrizový a anticyklický potenciál EGAP. Jak v rozhovoru pro ČIA uvedl předseda
představenstva
EGAP
Karel
Pleva, společnost dokázala nabídnout bankám po dobu krize lepší podmínky, aby došlo k povzbuzení jejich ochoty financovat český export. V letech 2009 a 2010 dosáhl EGAP zatím nejvyšších ročních objemů pojištěných úvěrů a záruk. Výsledku
Zásadní měrou se na tomto výsledku podílelo pojištění exportních odběratelských úvěrů, kdy banka poskytuje úvěr zahraničnímu kupci českého zboží nebo služeb. V roce 2011 pojistil EGAP exportní odběratelské úvěry v celkovém objemu 35,7 mld. Kč, což představovalo více než
také pomohla skutečnost, že zahraniční konkurence zaujala vyčkávací postoj a českým firmám se více otevřel prostor v Rusku a dalších zemích.
25
SPECIFIKA TRHU
Kazachstán: země s rostoucím ratingem a nečekanými možnostmi Kazachstán obnovuje novou formu hedvábné stezky, důležité historické spojnice mezi Čínou a Evropou. Země si od její renesance slibuje posílení svého významu a rozšíření možností ekonomického růstu. Hedvábná stezka (kazašsky Zhibek zholy) vznikla někdy ve 2. stol. př. n. l. Prvním z kroků, jímž se ji Kazachstán snaží obnovit a modernizovat, je nový silniční koridor napříč svým územím. Ten se má stát součástí tranzitního koridoru západní Evropa–západní Čína o celkové délce 8445 km, z toho přes Kazachstán má vést 2787 km. Pro efektivní fungování tranzitní tepny se počítá s vybudováním rozsáhlých logistických center v Khorgosu, Almaty, Astaně, Aktobe a Aktau. Výstavba silničního koridoru na území Kazachstánu byla zahájena v roce 2009 a dosud se podařilo prostřednictvím projektu South-West Roads Project zmodernizovat cca 1065 km silnic. Antonín Marčík vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Almaty, Kazachstán
[email protected]
Raději obchodovat než bojovat Na počátku května 2012 poskytla Světová banka úvěr ve výši více než 1 mld. USD na realizaci další části koridoru nazvaného The East-West Roads Project. Tento projekt zajistí efektivní dopravní spojení v délce 305 km z Almaty do Khorgosu, hlavního hraničního přechodu mezi Kazachstánem a Čínou. Provoz na této části trasy by měl být zahájen v roce 2015.
Kazachstán Rozloha: 2 724 900 km² Počet obyvatel: 16 734 000 Státní zřízení: prezidentská republika Hlavní město: Astana Státní / oficiální jazyk: kazaština / ruština Měna: tenge (KZT)
26
měly doplňovat silniční koridory hedvábné stezky. Ještě letos by měla být zahájena výstavba nových železničních tratí Džezkazgan–Beyneu a Arkalyk– Shubarkol o délce 1200 km. Do strategie výstavby důležité tranzitní tepny zapadá také otevření závodů na výrobu nákladních železničních vagonů ve městech Petropavlovsk, Ekibastus a Aralsk, založení společného podniku mezi státní Kazakhstan Temir Zholy a americkou GE na výrobu dieselových lokomotiv v Astaně a výroba a montáž osobních vagonů španělské firmy Talgo taktéž v Astaně.
Slibný růst HDP V posledních dvou letech, po odeznění hlavní krizové vlny (konec 2007–2009), dosahuje kazachstánská ekonomika poměrně vysokého růstu. Loni vzrostl HDP o 7,5 %, rok předtím o 7 %. Solidní ekonomický růst byl zároveň doprovázen zlepšením sociálního zabezpečení
Tato významná mezinárodní instituce se stala hlavním rozvojovým partnerem Kazachstánu a za dvacet let samostatnosti země zde v rámci 39 projektů proinvestovala přes 5,6 mld. USD. Dalším silným investorem v teritoriu je Evropská banka pro obnovu a rozvoj s investicemi přes 5 mld. USD. Budování silničního koridoru však není jediným velkým projektem v oblasti rozvoje infrastruktury v Kazachstánu. V plánu je také výstavba nových železničních koridorů napříč zemí, které by T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI Struktura hospodářství Kazachstánu Podíl na HDP
zlepšily vnější finanční pozice a rozpočet Kazachstánu. Agentura mimo jiné přihlédla k vysoké pravděpodobnosti dvojnásobného zvýšení těžby ropy v průběhu příštího desetiletí a přítoku zahraničních investic do země v objemu 4 % HDP.
Podíl na zaměstnanosti
6,4 % 31,5 %
38,1 %
50,1 % 18,4 %
služby
průmysl
obyvatel. V průběhu roku 2011 se reálné příjmy obyvatelstva zvýšily o 7,4 % a nezaměstnanost poklesla na 5,4 %. HDP na obyvatele dosáhl na konci loňského roku hodnoty 11 300 USD, zatímco koncem roku 1993 to bylo pouze 700 USD. Inflace se na sklonku loňského roku držela na úrovni 7,4 %, což je o 0,4 % méně než v roce 2010, a deficit státního rozpočtu se snížil na 2,2 % HDP. Významně rostou rovněž devizové a zlaté rezervy Národní banky Kazachstánu, které vzrostly od počátku tohoto roku o téměř 20 % na stávajících 35 mld. USD. Aktiva Národního fondu, kam stát ukládá příjmy z prodeje surovin, rovněž vykazují soustavný růst a dosahují již 51 mld. USD. Celkové mezinárodní rezervy Kazachstánu tak činí 86 mld. USD.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
zemědělství
Zdroj: Wikipedia
55,5 %
Rating země neustále roste Dobré hospodářské výsledky země ocenily také ratingové agentury. Kazachstán patří mezi několik málo zemí, jimž v poslední době zvedly rating. Počátkem listopadu 2011 zvýšila ratingová agentura Standard & Poor’s rating Kazachstánu u dlouhodobých závazků v cizích měnách na BBB+, s výhledem stabilní. U dlouhodobých závazků v domácí měně potvrdila agentura S&P hodnocení BBB+ a hodnocení krátkodobých závazků země zvýšila z úrovně A-3 na A-2. Podobně zvedla na konci listopadu 2011 rating Kazachstánu také agentura Fitch Ratings Agency. Podle hodnocení Standard & Poor’s se v důsledku přebytku rozpočtu, stabilního ekonomického růstu, obezřetné rozpočtové politiky a vysokého přílivu zahraničních investic do země výrazně
Mezi zeměmi SNS je Kazachstán v hodnocení dlouhodobých závazků v cizích měnách podle agentury Standard & Poor’s na prvním místě a přechodem na úroveň BBB+ předběhl země jako Rusko, Bulharsko, Litva, Mexiko, Peru, které jsou hodnoceny stupněm BBB. Ve skupině zemí s BBB+ jsou např. Irsko, Jihoafrická republika nebo Thajsko.
Integrační procesy Rusko, Bělorusko a Kazachstán, tvořící od roku 2010 celní unii (CU), přešly od začátku letošního roku na vyšší stupeň integrace a vzájemné spolupráce a vytvořily Jednotný ekonomický prostor (JEP). V rámci JEP mají vzniknout podmínky pro svobodný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Zároveň se vytvoří základ pro vzájemnou koordinaci ve sféře ekonomické, v průmyslu, dopravě, energetice a zemědělství. Národní firmy všech tří států JEP získají rovný přístup ke službám národních monopolních společností a dopravní infrastruktuře jednotlivých zemí. Firmy také získají rovné konkurenční podmínky pro účast v tendrech pro státní nákupy v libovolném státě JEP. Všude bude postupně harmonizována národní legislativa. Základ bude tvořit řada mezistátních dohod, včetně již přijaté dohody
27
SPECIFIKA TRHU
Hrubý regionální produkt regionů Kazachstánu
Severokazašská oblast Kostanajská oblast Západokazašská oblast Atyrauská oblast
Pavlodarská oblast
Akmolská oblast Astana
Východokazašská oblast Akťubinská oblast Karagandská oblast
Kyzylordská oblast
Mangystauská oblast
Almatinská oblast
Žambylská oblast
Almaty
Regiony
31 800
Mangystauská oblast
27 500
Astana
22 600
Almatinská oblast
21 600
Západokazašská oblast
14 000
Akťubinská oblast
12 500
Kyzylordská oblast
11 300
Pavlodarská oblast
11 200
Karagandská oblast
11 200
Kostanajská oblast
8 100
Akmolská oblast
6 300
Východokazašská oblast
6 200
Severokazašská oblast
6 000
Almaty
4 200
Žambylská oblast
3 400
Jihokazašská oblast
3 100
28
HRP/obyv. v USD, v paritě kupní síly měny
HRP/obyv. v USD
Atyrauská oblast
Zdroj dat: UNDP 2009
Jihokazašská oblast
do 5 000
5 000–10 000
10 000–20 000
nad 20 000
Vývoj HDP v Kazachstánu 2001–2011 (index rok 2000=100) 250
237,4 220,8 206,4 197,4 203,9
200
181,3 163,8
150 100 50
100
113,5
124,6
136,2
149,6
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI
o jednotných principech a normách technické regulace. Harmonizace norem technické regulace povede ke svobodnému oběhu zboží po území JEP, kdy postačí např. jeden doklad o shodě zboží s normami technické regulace obdržený v libovolné zemi CU. Do budoucna tedy nebude nutné provádět nákladné certifikace výrobků v každé zemi zvlášť. Jednou ze základních zahraničněpolitických priorit Kazachstánu je také integrace do globální ekonomiky, vyjádřená vstupem do Světové obchodní organizace (WTO). Zvláště nyní, po ukončení přístupových jednání Ruska do WTO, Kazachstán usiluje o to, aby jednání o jeho přístupu do této organizace byla ukončena závěrem letošního roku.
Perspektivní obory, v nichž mohou české firmy v Kazachstánu uspět Zdravotnictví Patří mezi jeden z prioritních oborů. Hodně se v posledních letech mluvilo o velkém projektu na výstavbu 100 nemocnic a 100 škol. V jeho rámci se do konce loňského roku postavilo 58 zdravotnických zařízení, v poslední době však ztratil na dynamice a původní termín ukončení, který byl stanoven na konec roku 2011, nebyl dodržen. Nový impulz přišel od prezidenta Nursultana Nazarbajeva na počátku letošního roku. Požaduje po vládě nejen T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
BORCAD SI OD KAZACHSTÁNU MNOHO SLIBUJE „Dva roky jsme se v Kazachstánu trápili se špatně zvoleným partnerem. S obchody jsme nepohnuli ani přes pravidelnou účast na specializovaném veletrhu zdravotnické techniky KIHE. Toto teritorium je velmi náročné na osobní kontakty a vyžaduje nadstandardní trpělivost a soustředěné úsilí hlavně ve fázi navazování spolupráce. Díky aktivitě, profesionalitě, kontaktům a znalosti tamějšího prostředí vedoucího kanceláře CzechTrade v Almaty Antonína Marčíka se nám letos podařilo navázat spolupráci se silným místním partnerem, se kterým jsme již dosáhli prvních slibných prodejních výsledků. Uspěli jsme s produkty oceněnými v renomované designérské soutěži Red Dot Design Award, s porodními křesly AVE a vybavením do gynekologických ordinací. Na základě tohoto prvního většího úspěchu si od kazachstánského trhu hodně slibujeme i do budoucnosti.“ Roman Sorkin, manažer společnosti BORCAD
jeho urychlenou realizaci, tedy výstavbu již naplánovaných nemocnic, ale plánuje postavit po celé zemi dalších až 350 nových zdravotnických zařízení. Kancelář CzechTrade v Almaty přikládá zdravotnictví velkou váhu. Již třetím rokem proto realizovala společnou účast českých výrobců zdravotnické techniky na zdravotnickém veletrhu KIHE 2012 v Almaty, kde firmy vystavovaly na společném stánku.
Energetika Pro české firmy se jedná o velmi perspektivní oblast potenciálních dodávek. Vzhledem k silnému růstu průmyslové výroby v Kazachstánu v posledních dvou letech, zvláště pak v oblastech průmyslu náročných na spotřebu elektrické energie, např. v metalurgii, plánuje řada elektrárenských firem modernizaci, rozšíření stávajících výkonů nebo výstavbu nových elektrárenských zdrojů.
29
SPECIFIKA TRHU
KAZACHSTÁN, JAK HO NEZNÁME V deváté největší zemi na světě (o rozloze třikrát větší než Francie a Německo dohromady) žije pouze 16,7 milionu obyvatel. Díky vládnímu programu vzdělanosti je současný Kazachstán zemí převážně mladých a ambiciózních lidí, nezřídka absolventů prestižních zahraničních univerzit, kteří se rychle přizpůsobují světovým demokratickým trendům a „západním“ pracovním zvyklostem. V minulém roce se vláda Kazachstánu rozhodla soustředit značnou část investičního potenciálu země do postupné modernizace průmyslu, zemědělství a infrastruktury. V zemi se buduje síť dálnic, staví se mnoho nových objektů pro státní i soukromý sektor, postupně se obnovuje velmi zastaralé strojní vybavení a v kazachstánských továrnách se zavádějí moderní technologie.
V současné době se v Kazachstánu 84,4 % elektrické energie vyrábí v uhelných tepelných elektrárnách, 9,8 % v hydroelektrárnách a 5,8 % v plynových elektrárnách. Pro zvýšenou aktivitu hovoří i fakt, že loni bylo v Kazachstánu vyrobeno rekordních 85,8 mld. kWh elektrické energie a v roce 2030 by to mělo být již 150 mld. kWh. Podle nové vládní energetické koncepce by mělo dojít ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů
na celkovém množství vyrobené elektrické energie, a to na úroveň 10 %, a jaderná energie by měla zajišťovat 4 % výroby této energie. Nejvýznamnějším elementem v elektrárenství však nadále zůstane uhlí. Do budoucna se předpokládá zvýšení jeho těžby o 33 %. Nesmíme zapomenout také na možnosti potenciálních dodávek pro neustále rostoucí kazachstánský petrochemický a chemický průmysl, do kterých proudí ze strany zahraničních investorů již tradičně největší příliv investic. Kancelář CzechTrade v Almaty připravuje na podzim tohoto roku misi českých výrobců elektrárenské techniky do Kazachstánu, během níž proběhnou jednání s managementem největších místních elektrárenských společností o jejich připravovaných projektech. České firmy budou mít možnost prezentovat svůj výrobní program a možnosti. Strojírenství Vzhledem k zastaralému technologickému a strojnímu vybavení dolů, metalurgických závodů a strojírenských podniků patří k perspektivním oborům také strojírenství. Šancí pro naše výrobce je probíhající vládní plán podpory průmyslově-inovačního rozvoje země na léta 2010‒2014, do něhož kazachstánská vláda vkládá desítky miliard USD na podporu perspektivních výrobních projektů. Ročně tak vznikají desítky nových výrobních závodů, které nutně potřebují nové technologické a strojní vybavení. Na tuto skutečnost zareagovaly některé české strojírenské podniky a zakládají v hlavním městě Astaně „Kazašsko-české technologické centrum“,
30
které bude sloužit jako předváděcí a školicí centrum pro zájemce o českou strojírenskou techniku (více na str. 31). České strojírenské firmy mají letos jedinečnou možnost se v Kazachstánu zúčastnit dvou výstav podporovaných naším státem. Již v červnu proběhne v Karagandě výstava dobývací techniky MiningWeek a v září se v Almaty bude konat strojírenská výstava KazMet. Dopravní infrastruktura a veřejná doprava Dominantním tématem v oblasti dopravy sice zůstává výstavba nových silničních a železničních koridorů, ale neméně důležitý je i problém veřejné dopravy. Lze ji označit jako zcela nevyhovující, a její problematický stav proto chtějí města urychleně řešit nákupem nových autobusů a trolejbusů. V Almaty a Astaně je rovněž plánována rekonstrukce tramvajových tras a nákup nových tramvajových souprav. V Almaty se rozjela výstavba druhé etapy metra, již bude tvořit 11 stanic a měla by přijít na 1,6 mld. USD. Zemědělská, potravinářská a balicí technika Kazachstán je zemědělskou velmocí, a proto je zde trvalá poptávka po zemědělské technice. Výrazný boom zažívá také prodej potravinářské a balicí techniky, zvláště pak se daří prodejcům zařízení pro pekárny. Špatně si na trhu nevedou ani čeští výrobci minipivovarů. Na listopad připravuje CzechTrade v Almaty pro české firmy společnou účast na výstavě potravinářské a balicí techniky WorldFood. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
PŘÍLEŽITOSTI
DESATERO OBCHODOVÁNÍ S KAZACHSTÁNEM
I.
Jednání začíná podáním ruky. Pokud váš partner stiskne vaši ruku zároveň i druhou rukou, je to z jeho strany projev přátelství, důvěry a úcty. Jde o starou kazašskou tradici. Nevyužívají ji dnes už všichni, ale ve většině případů se dodržuje.
II.
Jednacím jazykem je téměř vždy ruština. S angličtinou moc nepochodíte. Kazaština je státním jazykem, ruština oficiálním a byznys jazykem.
III. IV.
Katalogy a prospekty se snažte připravit v ruštině. Pokud máte ruský, anglický s sebou neberte.
V. VI.
V komunikaci buďte aktivní, je nutné se neustále připomínat.
VII. VIII. IX. X.
Pro získání prvotních kontaktů, důvěry i prestiže je vhodné se zúčastnit odborného veletrhu.
Nejlepším komunikačním prostředkem je telefon a fax. Pokud zašlete e-mail, doporučujeme po několika hodinách zavolat a zeptat se, zda jej dotyčný obdržel a kdy je možné očekávat odpověď.
Obchod má v Kazachstánu významnou společenskou rovinu a je silně postaven na osobním styku. Osobní kontakt, zvláště na začátku obchodního případu, je velmi důležitý. V této fázi si získáváte důvěru obchodního partnera.
Rozhodování většinou trvá déle, než je u nás zvykem. Vyzbrojte se trpělivostí. Pro účast v tendrech nebo výběrových řízeních je dobré se spojit s kazachstánským partnerem nebo firmou. Je častým zvykem zajít po jednání posedět do restaurace, na „daču“ nebo do „baně“. Kazaši jsou milovníci a mistři „tostů“ (přípitků). Proto si nějaký „tost“ raději dopředu připravte.
Svaz strojírenské technologie se podílí na budování technologického centra v Astaně Příprava na otevření Kazašsko-českého technologického centra (KČTC) představuje jeden z konkrétních kroků spolupráce mezi Českou republikou a Kazachstánem. Blanka Markovičová Jedná se o společný projekt na vybudování a provozování zaškolovacího a výrobního centra pro obráběcí a tvářecí stroje v Astaně. Členské firmy Svazu strojírenské technologie dodají strojní vybavení (vklad společnosti s ručením omezeným SST Astana do základního kapitálu Centra) a na těchto strojích bude současně probíhat prezentace, výuka kazachstánských techniků a obslužného personálu a také výroba. Bezproblémový provoz Centra je předpokladem zajištění dalších exportů českých strojů do kazachstánských strojírenských podniků. Snahou všech zúčastněných stran je zabezpečení dodávky strojního zařízení do konce prosince 2012 k příležitosti oslav státního svátku vyhlášení nezávislosti Republiky Kazachstán. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Společný česko-kazachstánský podnik má po podepsání zakladatelské smlouvy a schválení stanov svou právní subjektivitu a na jeho základním kapitálu se podílejí tři subjekty: Astana Inovations a.s. (16,5 %), firma Celinselmaš (16,5 %) a SST Astana (67 %). Jeho ředitelem byl jmenován pan Serik Ibrajevič Maselov a již proběhlo také jmenování členů dozorčí rady ve složení: Petr Zemánek, ředitel Svazu strojírenské technologie, Leoš Mačák, náměstek ředitele SST a ekonomický ředitel, Sajat Nurmuhamedovič Njusupov a Nurken Kasymžanov. Rozhodující hlas má Petr Zemánek, předseda dozorčí rady. V současné době jsou projednávány nabídky, které SST obdržel od členských firem, a zároveň probíhají jednání o možnostech zajištění nejvýhodnějších podmínek financování a pojištění celé akce.
Na projektu se budou podílet následující členské firmy SST: Gearspect Group, s.r.o., TOS VARNSDORF, a.s., Strojírna TYC, s.r.o, KOVOSVIT MAS, a.s., Hol-Monta, TRENS SK, a.s., WEILER Holoubkov, s.r.o., PILOUS TMJ, s.r.o, HELTOS a.s. a Vanad 2000, a.s. Kazachstánská strana už dokončila rekonstrukci budovy v Astaně a dalším krokem je nyní společně s kazachstánskými partnery schválit definitivní podobu nabídky a termíny dodávek českých strojů na místo určení.
PhDr. Blanka Markovičová je tiskovou mluvčí Svazu strojírenské technologie.
31
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
Kazachstánský chléb vezdejší z českých výrobních linek Mezi firmy, jimž se podařilo v zemích bývalého socialistického bloku oživit dobré jméno svých výrobků z období působení RVHP, patří také společnost TOPOS ze Šluknova. V posledních dvou letech úspěšně spolupracuje s několika velkými pekárnami v Kazachstánu a Mongolsku na modernizaci zastaralých pekárenských provozů. Ztráty a nálezy někdejších obchodních pozic Paradoxně právě krize uvolnila některým našim výrobcům cestu k návratu na trhy bývalého Sovětského svazu. Vrátili se na teritoria, která stále větší počet nadnárodních společností opouští a přesunuje výrobu do asijských zemí s co nejlevnější pracovní silou. „Po mnoha letech tak navazujeme na dobrou zkušenost zákazníků v zemích bývalého Sovětského svazu s naším zařízením a technologickými celky pro pekárny. Velmi intenzivní kontakty rozvíjíme zejména v Kazachstánu,“ říká Vlastimil David o zemi, která v posledních letech prochází bouřlivým přerodem.
Kazachstán již není jen zemí pastevců a nerostného bohatství Kazachstán představuje v oblasti Střední Asie lídra a tahouna dynamického rozvoje obchodu a spolupráce s dodavateli a investory z celého světa. V posledních dvaceti letech se jeho ekonomika opírala především o těžbu a prodej nerostných surovin a pěstování obilí.
Průzkum trhu, posouzení konkurenceschopnosti našich výrobků a osobní jednání s prvními potenciálními zájemci o naše zařízení a linky nám zprostředkovala místní firma Agro 3 z Almaty, která se již mnoho let zabývá prodejem, montáží a servisem zařízení v potravinářských provozech v Rusku, Kazachstánu a dalších zemích SNS. Bez jejich odborné pomoci a osobních kontaktů by byly naše obchodní šance u zdejších zákazníků minimální. Jejich proškolení technici se pravidelně účastní montáže a uvádění našeho zařízení do provozu přímo v pekárnách a jsou schopni zabezpečit také jednodušší servisní akce. V Almaty máme pod záštitou firmy Agro 3 k dispozici sklad originálních náhradních dílů akciové společnosti TOPOS. Potom prakticky není problém zabezpečit okamžitý servis našich výrobků u zákazníků po celém Kazachstánu,“ chválí si manažer spolupráci s kazachstánskou firmou.
Dívejte se na svět očima obchodního partnera Abychom správně pochopili zákazníka, musíme se vžít do jeho kůže a dívat se na situaci jeho očima. Vlastimil David by o uplatňování této staré osvědčené pravdy mohl dlouze vyprávět. „Nejčastěji používaným jazykem při obchodních jednáních je ruština a nejdůležitějšími vlastnostmi úspěšného prodejce jsou trpělivost, trpělivost a zase trpělivost,“ vzpomíná na své bohaté zkušenosti z Kazachstánu. „Taky nám hodně pomáhá, že se můžeme odvolat na referenční dodávky našeho zařízení v Rusku a dalších zemích SNS a na to, že spolehlivě funguje dobře dostupné servisní zázemí i po mnoha letech provozu. Až na výjimky jednáme vždy s odborně a technicky zdatnými partnery, s přesnou a podrobnou znalostí projednávané problematiky a konkurenčního prostředí. Velmi dobře vědí, co chtějí
Obchodní partner firmy TOPOS pro Kazachstán Maxim Dikikh u nové linky v Petropavlovsku.
„Česká republika má v Kazachstánu již tradičně velmi dobrou pověst jako kvalitní a cenově dostupný obchodní partner,“ pokračuje Ing. David. „Ale to určitě neznamená, že stačí poslat zákazníkovi nabídku nebo firemní ceník elektronicky a zakázky se jen pohrnou. Trvalo nám zhruba dva až tři roky, než jsme na tomto specifickém asijském trhu získali první větší zakázku. 32
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
a v jakém termínu, a vždy velmi tvrdě, na naše evropské zvyklosti až nevybíravě, smlouvají o ceně a možných slevách. V asijském obchodním styku jde totiž o zcela běžnou, společensky přijatelnou zvyklost,“ upozorňuje na zvláštnosti v komunikaci se středoasijskými partnery. „Každopádně se nevyplatí podcenit důkladnou přípravu před každým obchodním jednáním, je třeba mít po ruce vždy dostatek použitelných a věcných argumentů pro zdůraznění výhodnosti naší dodávky a nebát se je opakovaně použít při všech jednáních. Téměř vždy jsem se přesvědčil, že v průběhu rozhodování o potvrzení dodávky a uzavření obchodní smlouvy se manažer nebo majitel pekárny často radí s několika dalšími pekárnami o jejich zkušenostech s našimi výrobky a jejich názor velmi významně ovlivní proces uzavírání kontraktu. Společenská prestiž ‚výhodného obchodování‘ se známými zahraničními partnery má v Kazachstánu velkou váhu.“
Souhra výrobce s obchodníkem Podle Vlastimila Davida pomáhá TOPOSu v posledních měsících velmi účinně kancelář CzechTrade v Almaty. „Antonín Marčík dokáže šikovně využít svých osobních kontaktů s představiteli velkých, silných finančních skupin v našem oboru ke zprostředkování a přípravě osobních setkání a firemních prezentací. Průběžně spolupracujeme také na přípravě akcí a výstav ke zviditelnění společnosti TOPOS na asijském trhu. Při vzájemných pracovních setkáních má vždy k dispozici aktuální informace o situaci na trhu, případných zájemcích o spolupráci a o novinkách z legislativy,“ oceňuje Vlastimil David odborné kvality vedoucího kanceláře CzechTrade v Kazachstánu. Výsledkem uplynulých dvou let je mimo jiné velmi úspěšná spolupráce společnosti TOPOS s několika velkými pekárnami v Kazachstánu, Ázerbájdžánu a Mongolsku při modernizaci stávajících zastaralých provozů a linek na přípravu těsta. Patří mezi ně například PCHBK Petropavlovsk, Aksaj Nan Almaty, Cesna Astyk Astana, Taldykorgan Nan, Ulaanbaatar Talkh Chikher a Baku Hlebozavod.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
DESATERO OBCHODOVÁNÍ S ASIJSKÝMI PARTNERY PODLE VLASTIMILA DAVIDA
I. II. III. IV. V. VI.
Zapomeňte na evropské zvyklosti a pravidla obchodního styku. Nepodceňujte odbornou připravenost a kvalifikační zdatnost klientů. Pečlivě se připravte i vy sami. Při obchodním jednání má významnou výhodu muž (asijská společnost stojí na patriarchálních základech). Nebojte se smlouvat, jedná se o společensky důležitou fázi uzavírání obchodu. Přizpůsobte se společenským zvyklostem a nesnažte se je měnit. Rychleji tak získáte důvěru.
trpěliví, počítejte s možVII. Buďte nou změnou základních postojů
a podmínek původního zadání obchodního případu a opakovaným projednáváním již dohodnutých bodů smlouvy. Naléháním vždy více ztratíte, než získáte.
pozornost pečlivému VIII. Věnujte výběru kvalitního obchodního
partnera či firmy, která vám zprostředkuje vstup na trh a poskytne informace a zázemí pro budoucí obchodní případy.
IX. X.
Nebojte se navázat pevné přátelské vztahy a získat si důvěru. V Kazachstánu jsou velmi společensky a obchodně ceněny. Pozor na korupci. Velmi přísně se trestají i viníci mezi vládními špičkami.
TOPOS a.s. Tradiční český výrobce strojů a zařízení pro přípravu, míchání a hnětení různých druhů těst, směsí, náplní a kvasů v pekárenských provozech. Kvalitní výrobky a technologické sestavy firmy TOPOS Šluknov oceňují zákazníci z celého světa již více než 60 let. K nejúspěšnějším strojům na tuzemském pekařském trhu patří typová řada spirálových hnětačů s odnímatelnou pojízdnou díží. Velmi rozšířený je také sloupový planetový hnětač T750. Pro svou robustní, celonerezovou konstrukci a univerzální použití je populární v USA, kde je využíván jako velký šlehač krémů, náplní a pro přípravu sladkých sušenkových těst. Na východních trzích a v Asii jsou velmi žádané plně automatizované linky na přípravu těsta, univerzální mísicí centra a zařízení zajišťující dopravu a zrání těsta. Řídicí systémy těchto linek a technologických sestav umožňují zákazníkům velmi přesnou, operativní a pohodlnou obsluhu procesu přípravy těsta. Ke všem dodávaným výrobkům zajišťuje firma TOPOS kvalitní, dobře dostupný servis prostřednictvím kvalifikovaných pracovníků proškolených pro specifické segmenty trhu.
33
Originální vodní dýmky Meduse znají už i v Kazachstánu „Hospodářská krize se podepsala na konkrétních zahraničních trzích různě a ne vždy postihla segment exkluzivního zboží. Určitě se vyplatí rozprostřít své obchodní aktivity do co největší šíře, a dorovnávat tak hospodářské výkyvy v jednotlivých teritoriích,“ říká Jiří Starý, jednatel společnosti Meduse Design. Luxus přitahuje bohaté i chudé „Nemohu říct, že bychom našli nějaký správný a univerzální recept, jak se vypořádat s krizí. Ale určitě nám pomohlo, že se nesoustředíme pouze na jeden či dva trhy, ale snažíme se paralelně rozvíjet spolupráci přibližně v desítce zemí především mimo Evropskou unii. Mohlo by se zdát paradoxní, že se náš obchod nejlépe vyvíjí v Ruské federaci a okolních státech. Přestože jsou tamní ekonomiky slabší, mentalita vyšší i střední třídy, alespoň co se týká segmentu luxusního zboží, se však od západního zákazníka poněkud odlišuje. Ve větší míře je totiž přitahují finančně nákladné a pro běžnou populaci méně dostupné věci nebo kvalitní služby.“ Právě na tuto stránku zákaznické mentality zacílila společnost, která letos slaví 34
sedmé výročí od založení, svůj nový sortiment. Řízenému procesu inovací podrobila nejen produkty, ale i služby, marketing, výrobu i tým pracovníků. „K sedmým narozeninám jsme si nadělili novou kolekci vodních dýmek Nautila, která míří na evropského spotřebitele střední třídy. Stále se držíme vysoké kvality zpracování a ručně foukaného českého skla, dbáme na eleganci ušlechtilé nerezové oceli, která je pečlivě zpracována současnými hi-tech výrobními technologiemi. Vyšší efektivita výroby nám umožnila udržet koncovou cenu v rozmezí 10 až 14 tisíc korun. Zákaznicky přitažlivou inovací, kterou chceme v tomto roce rozšířit kromě Ruské federace a USA také do dalších zemí včetně EU, je exkluzivní servírování vodní dýmky v podobě tabákovo-ovocných koktejlů. Definujeme tak novou kvalitu chuťového a vizuálního zážitku z kouření s přesahem do nabídky
nápojů a celkové kultury servisu,“ prozrazuje Jiří Starý k připravované novince. „Nautila by měla jak cenově, tak po stránce designu oslovit především evropského zákazníka. Do této doby jsme se soustředili spíše na mimoevropské destinace, kde je kouření vodní dýmky hluboce zakořeněnou tradicí a kde byla přidaná hodnota našich produktů zcela zřejmá. Za uplynulých sedm let jsme zaznamenali nárůst obliby vodních dýmek také prakticky v celé Evropě. S tím souvisí výrazné zvýšení nabídky. Zdejší zákazník je už poučenější a nespokojí se jen tak s nějakým importovaným brakem nebo laciným suvenýrem z dovolené v Tunisu. Hledá alternativu k tradiční, stále stejné nabídce, dokáže rozpoznat kvalitu, a to je naše veliká příležitost. Dalo by se tedy říct, že jsme se stali market lídry na kolbišti jasně definovaného sektoru a vodní dýmka T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
‚Meduse‘ se stala respektovanou značkou,“ uzavírá Jiří Starý.
Trefa do černého Na první pohled by se mohlo zdát, že podnikat v sortimentu vodních dýmek je snadné. Tak to rozhodně není. Majitelé Meduse Design rozjížděli podnik od nuly a museli překonat mnoho obtíží, jako každá start-up firma bez silného finančního jištění. Jen jejím zakladatelům nechyběla trocha štěstí. Již čtyři roky po založení se jim podařil výborný jednorázový obchod v Saúdské Arábii, kde vybavili 250 dýmkami nejvyšší řady exkluzivních restaurací. Zřejmě nejvýznamnějším zákazníkem Meduse Design je šejk Mansour bin Zayed Al Nahyan, vlastník Manchester City, nejbohatší majitel fotbalového klubu nejen v Anglii, ale pravděpodobně na světě. Jeho nákupčí objednal hned všechny čtyři modely z nejvyšší kolekce dýmek, které společnost nabízí. S většinou zákazníků „nejvyšší ligy“ se ale pracovníci společnosti nikdy nepotkají, protože pro bohaté klienty uskutečňují obchody najatí profesionálové.
Kopírování? Trestný čin i svým způsobem doporučení „Za určitou raritu považuji fakt, že jsme na ruském trhu nedávno objevili obchod, ve kterém se vedle našich originálních produktů prodávají napodobeniny. Jsou vystaveny hned vedle sebe. Neuvěřitelná drzost. Na druhou stranu to můžeme chápat jako skvělou referenci, protože obecně platí, že každý globálně zavedený produkt se hned kopíruje. Investovali jsme poměrně velké částky do ochrany naší značky a patentů na mnoha trzích i mimo EU, takže i v tomto případě se budeme tvrdě bránit,“ říká hrdě a zároveň rozhodně Jiří Starý. A co představitele Meduse Design v poslední době naopak potěšilo? „Například nabídky spolupráce z Porsche Design nebo designérského studia automobilky McLaren. Ty jsou signálem, že se firma ubírá správným směrem,“ dodává jednatel společnosti, která však ve své obchodní strategii nerezignovala ani na český trh. Poměrně dobře začala fungovat spolupráce s některými tuzemskými firmami, které potřebují zaujmout svého zahraničního obchodního partnera originálním dárkem české provenience. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Foukané sklo „Bohemian Glass“ má po celém světě stále výborný zvuk, a když dostane atraktivní design, nemůže se takový dárek minout úspěchem.
Kazachstán je slibnou destinací Zdálo by se tedy, že se krize firem, jako je Meduse Design, skoro nedotkla. „Tak to není,“ oponuje Jiří Starý. „Ještě před krizí patřily mezi naše nejzajímavější odbytiště Spojené arabské emiráty. A právě na tomto trhu jsme nejvíc pocítili její tvrdý dopad. Prakticky všechny rozjeté podniky v jakémkoliv stadiu byly buď zrušeny, nebo pozastaveny na neurčito. Začalo se šetřit a první na řadě bylo luxusní zboží. Teprve letos zaznamenáváme určitý obrat k lepšímu a pomalu se vracíme na ztracené pozice.“ Za sedm let své existence společnost prošla řadou peripetií. Ale aktivní hledání nových trhů otevřelo Meduse Design další možnosti odbytu i ve střední Asii. „V polovině roku 2011 se nám podařilo navázat spolupráci s jednou firmou v Kazachstánu a zanedlouho jsme vybavili našimi produkty novou restauraci. Země pro nás představuje velmi zajímavý trh, vodní dýmka je tam oblíbená skoro jako v arabských zemích. Na začátku letošního roku jsme s naším výhradním zástupcem otevřeli další restauraci v Astaně a na léto chystáme ještě dvě.
MEDUSE DESIGN Česká obchodní a výrobní společnost MEDUSE DESIGN se zabývá komplexním zpracováním vlastních produktových řad od grafického a designérského návrhu přes vývoj a prototyping až po sériovou výrobu a následnou distribuci. Produkci zajišťuje tým designérů a řemeslníků, jejichž společnou vizí je prvotřídní a designově svěží výrobek s puncem exkluzivity. Filozofie výroby přitom staví na inovativním kombinování tradičních řemesel, zejména uměleckého kovářství a ručně foukaného skla, se současnými hi-tech výrobními technologiemi a postupy. Prestiž malosériové produkce zvyšují limitované řady a individuální přístup k mimořádným požadavkům klienta. Firma se v roce 2010 zúčastnila prestižní soutěže Exportní cena DHL HSBC, kterou zaštiťuje vládní agentura CzechTrade, a umístila se na třetím místě v kategorii „Malá společnost“.
Pátrání po nových příležitostech však není vůbec snadné a je třeba využívat všech dostupných forem, jak získat kontakty. V této souvislosti pravidelně sledujeme také portál Businessinfo.cz., kde nalézáme přehledně řazené a podstatné informace, jež jsou důležité pro další jednání s potenciálním obchodním partnerem,“ poznamenává Jiří Starý. „Ze služeb agentury CzechTrade jsme však dosud nejvíce využili pomoc zahraničních kanceláří, konkrétně kanceláře v Dubaji, vedené Jiřím Zavadilem. V poslední době jsme zaznamenali pozitivní signály i z íránského trhu, kam je však kvůli mezinárodní izolaci poměrně obtížné vstoupit. Dubajská kancelář však nedávno rozšířila pole své působnosti také na tento trh. Proto zkusíme obchodní štěstí i tam,“ poznamenává manažer společnosti. Craft collection, model Mirage Grande
35
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
Rostislav Žoudlík:
Kazachstán je složitý, ale férový trh „Naše obchody v Kazachstánu jsem před čtrnácti lety pomáhal rozvíjet a mám tento trh velice rád. Považuji ho však za jeden z nejsložitějších. Patří k zemím, které kladou u zahraniční produkce důraz nejen na cenu, ale i kvalitu,“ říká předseda představenstva společnosti FANS Rostislav Žoudlík. V současné době je cenový argument velmi významný, a pokud není výrobek natolik jedinečný, aby vysoká přidaná hodnota vytlačila jeho cenu nahoru, pak se producent střetává s ostrou konkurencí. „Soupeřit s levnější Čínou nebo Indií je na kterémkoli trhu mimořádně obtížné, ale například v Kazachstánu na vyšší kvalitu z Evropy nebo USA slyší. V tendrech často preferují evropského dodavatele a naslouchají našim argumentům, v čem jsou výrobky FANS lepší. Ať už se jedná o energetickou úspornost, menší provozní a obslužnou náročnost či jiné atributy,“ poznamenává Rostislav Žoudlík k přístupu kazachstánských podnikatelů i státu.
Co je domluvené, platí Podle Rostislava Žoudlíka je tomu tak v Kazachstánu především proto, že se tam často podmínky kontraktu mění ještě po jeho podpisu. Ať už jde o požadavky na technické parametry, termíny dodávek, cenu i další finanční podmínky. Stává se, že firma, s níž FANS uzavřel čtyřletý kontrakt, mezitím několikrát změní majitele a každý vnímá své priority jinak. „Pravda, Kazachstánci mají jinou mentalitu než Evropané, ale nezůstávají nám dlužni a jsou dobrými obchodními partnery. Co bylo domluvené, vždy platí,“ říká předseda představenstva předního českého výrobce chladicích
36
Rostislav Žoudlík při obchodní návštěvě Astany.
systémů pro průmysl. „Stejně jako v jiných rychle se rozvíjejících zemích dbají na to, aby byla hlavním kontraktorem místní společnost, ale problémy s platbami tam máme minimální,“ poznamenává k jednomu z největších trhů firmy v oblasti energetiky a zpracování ropy.
Z Kazachstánu na další trhy Ostatně Kazachstán není jediným státem v teritoriu Střední Asie, na němž se společnost již před lety etablovala a zůstává velmi aktivní. Patří k nim třeba Ázerbájdžán či Turkmenistán, kde vlády i soukromý sektor rovněž intenzivně investují do modernizací a vyspělých nových technologií, a co je důležité – disponují nemalými finančními prostředky. FANS, který ve spolupráci s ČVUT vkládá nemalé prostředky do výzkumu a vývoje, si udržuje vysokou prestiž zejména v oblasti chladicí techniky. Inovativní přístup se nepromítá jen
do samotné konstrukce chladicích systémů, ale i logistiky a rychlosti dodávek. Na Východě oblíbené chladicí systémy se nyní sestavují jako lego, oproti minulosti trvá jejich výroba jen půl roku a sestavení komponentů pouhé dva měsíce. Inovace se v neposlední řadě promítly také do logistiky. V poslední době se zrychlila i doprava. Větší celky se sice dopravují loďmi a částečně vlakem, ale značná část se přesouvá k zákazníkovi kamiony. Kamionová doprava chladicí techniky je velmi oblíbená právě v Kazachstánu, kam směřuje čtvrtina exportních dodávek ze společnosti FANS, a doba přepravy se omezuje na sedm až deset dní.
Naše first bank pro Kazachstán Z firem se někdy ozývají hlasy, že banky jsou po krizi v úvěrování mnohem T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
opatrnější. Na kvalitní projekty solidních klientů však peníze poskytnou vždy. Záleží na jejich fiskální historii. „Pracujeme s několika finančními ústavy, protože každý se specializuje na jiné produkty a jiná teritoria. V Kazachstánu využíváme služeb Komerční banky, financuje nám například všechny záruky na předplatby, garance za dobré provedení apod. Je naším výborným partnerem již od založení společnosti, což bude letos dvacet let, a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu,“ konstatuje Rostislav Žoudlík. „I když její služby nejsou levné, cena zde odpovídá kvalitě a rychlosti. A navíc si ceníme individuálního přístupu.“
Krize změnila myšlení také v byznysu Podle Rostislava Žoudlíka si lidé začali zase všímat některých věcí, které přehlíželi a vznášeli se nad realitou. Nyní opět dosedli na židle a víc o své práci přemýšlejí. Společnosti FANS to přineslo pozitiva i negativa. Realizace některých kontraktů se sice o rok, o dva posunuly, ale o to rychleji jde teď firma nahoru. „Prognózy, které nyní připravujeme, vypovídají o výrazné dynamice našeho růstu. Letos se pohybujeme na dvojnásobku exportu loňského roku. V současné době máme podepsány kontrakty na příští rok v hodnotě jako na celý letošní. Týkají se zejména zemí bývalého
Iveta Ocásková, zástupce člena představenstva pro korporátní segment, KB
Společnost FANS patří k těm exportérům, jejichž úspěchy jsou pro ostatní povzbuzením. Za dvacet let existence neváhala dynamicky rozšířit svůj výrobní program i zázemí a podařilo se jí být na špici také co se týče technické vyspělosti. Vážíme si skutečnosti, že předseda představenstva společnosti Rostislav Žoudlík nazývá naši banku „first bankou pro Kazachstán“ a věříme, že se nám podaří toto označení získat v rámci dobré spolupráce i na dalších trzích.
Sovětského svazu a Indie a našich klíčových aktivit – energetiky a zpracování ropy. Ale souběžně připravujeme expanzi také na další mimoevropské trhy, kde nás při prvních krocích doprovází i pracovníci CzechTrade,“ hovoří o proměnných v uvažování a jednání lidí před a po krizi a dopadech těchto změn na globální ekonomiku představitel úspěšné společnosti.
FANS, a.s. Je ryze česká společnost působící především v oblasti výstavby, rekonstrukce a generálních oprav chladicích věží pro energetické a průmyslové podniky. Byla založena roku 1992 Vladimírem Hoke, který byl dlouholetým zaměstnancem státního podniku Armabeton Praha a podílel se na realizaci významných zahraničních zakázek. V roce 1993 nabyla společnost právní formu „společnost s ručením omezeným“ a v roce 1997 formu „akciová společnost“. V průběhu let společnost prošla v oblasti své činnosti velkým a dynamickým vývojem. Její specializací byly zpočátku velké chladicí věže. Začínala s malými a středními
opravami a servisem a postupně přecházela k velkým opravám a celkovým rekonstrukcím, dodávkám pohonů a technologií a svou specializaci rozšířila i na oblast mikrochladičů. Dnes má pevné technické, výrobní a administrativní zázemí, takže zajišťuje většinu akcí „na klíč“. Velkou pozornost věnuje technické úrovni projektů. V oblasti termodynamiky a hydrodynamiky spolupracuje s ČVUT v Praze. Působí nejen v České republice a na Slovensku, ale také v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, Srbsku, Polsku, Maďarsku, Indii, Iráku a Pákistánu. Strategickým cílem společnosti je stát se lídrem na trhu v rámci středoevropského a východoevropského teritoria a významným partnerem asijské a africké části světa.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
37
NÁŠ PARTNER
Když to šlo v Cambridge, proč ne v Česku? Dohoda s USA s názvem „Reciprocal Defense Procurement Agreement“ otevírá českým firmám možnost účastnit se amerických zakázek v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Může jim v tom pomoci Česká exportní banka? Na to jsme se zeptali Petra Križana, náměstka generálního ředitele ČEB. mimo Evropskou unii. A třetím důvodem k naší maximální angažovanosti je vysoký podíl malých a středních firem, které se v těchto oborech uplatňují. Ve všech třech případech jde o klíčová zadání nové vládní exportní strategie, takže si myslím, že máme přímo povinnost se velmi podrobně zabývat možnostmi podpory těchto firem. Navíc USA patří mezi tzv. prioritní země, na které bychom se podle zadání exportní strategie měli orientovat.
Petr Križan náměstek generálního ředitele Česká exportní banka, a.s.
Nejprve bychom si měli ujasnit pojmy. Stále se ještě setkáváme s obezřetným přístupem, řekneme-li „obranný průmysl“. Tento termín vyvolává podvědomé reakce, které se míjí s realitou. Musíme si uvědomit, že naše firmy působící v tomto sektoru prošly od devadesátých let podstatnou restrukturalizací. Dnes se většinou orientují na technologie sloužící bezpečnostním složkám k ochraně obyvatel, ať už před teroristickými útoky nebo třeba v případě živelních katastrof. Proč bychom neměli právě takové firmy podporovat? Máme k tomu hned tři podstatné důvody. Prvním z nich je fakt, že je to právě tento segment průmyslu, kde působí značný inovační tlak – firmy v těchto oborech jsou životně závislé na uplatnění nejnovějších technologií, takže se stávají tahouny výzkumu a vývoje a zároveň výrazně ovlivňují posun struktury našeho exportu k vývozu hi-tech, což je přesně to, co v současnosti potřebujeme. Druhou a nezanedbatelnou výhodou je, že jejich export směřuje v drtivé většině 38
Myslíte, že naše firmy budou schopné takovou příležitost využít? Přece jen v celosvětové konkurenci máme řadu nevýhod – celý tento sektor stejně tak jako výzkum a vývoj je ve srovnání se zahraničními subjekty podfinancovaný a Česká republika zrovna nepatří k nejvýznamnějším světovým hráčům… Nevidím to tak. Významnost hráče v těchto oborech neurčuje ani tak velikost jako spíš schopnost obstát v konkurenci kvalitou a inovačním potenciálem. Ten je v této zemi značný. Bohužel tu existuje nízká míra spolupráce mezi jednotlivými společnostmi nebo projekty. Tady potřebujeme zabrat. Musíme si uvědomit, že i kdyby měla jedna malá a osamělá společnost nápad na Nobelovu cenu, bude většinou jen využit nějakou silnou nadnárodní korporací. Aby česká firma vůbec přežila, prodá třeba se ziskem licenci, ale ty sto a vícenásobné efekty plynoucí z exportu systémů založených právě na jejím nápadu už ji minou stejně jako Českou republiku. Ta pak paradoxně takové výrobky nebo systémy draze nakupuje.
obchody dohodnuté našimi exportéry. Chceme povzbudit malé a střední firmy, které mají kvalitní produkt, k tomu, aby šly i na méně známé trhy. A vytvářet jim k tomu odpovídající zázemí.
Je to zatím jen myšlenka, nebo už má konkrétní podobu třeba právě v segmentu obranného a bezpečnostního průmyslu? Kontaktovali jsme Asociaci obranného a bezpečnostního průmyslu, kde při kurzech a debatách vyplynula řada „bolestí“, které brání jejím členům skutečně efektivně exportovat a zachovat si přitom maximum možných výhod ve vlastních rukou. Tam se narodila myšlenka vytvoření oborových klastrů nebo platforem, na názvu vcelku nezáleží. Dalším krokem bylo oslovení ČVUT, která je jakýmsi kondenzačním jádrem výzkumu potřebných technologií ve spolupráci právě se subjekty z USA nebo Izraele. Pro nás jako pro banku je poněkud problematické přímo financovat výzkum a vývoj, zejména když v České republice existují jiné instituce, které se konkrétně
Co s tím může dělat Česká exportní banka? V současnosti výrazně reformujeme naše činnosti. Nechceme být jen pasivní bankou, která pouze financuje konkrétní T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
NÁŠ PARTNER
podporou vývoje a výzkumu zabývají. Ale financovat firmy, které výstupy z takového výzkumu využívají pro konkrétní byznys, už problém není. A logicky tak zpětně podpoříme i samotný výzkum a hlavně takový, který je jednoznačně využitelný v praxi.
Jak by taková širší spolupráce měla konkrétně vypadat? Nemusíme vymýšlet vymyšlené. Stačí se poohlédnout po příkladech ze zahraničí.
Vezměte si například Cambridge. V šedesátých letech to bylo malé obchodní město se světově známou univerzitou, ale s málo rozvinutým podnikatelským sektorem. V současnosti sídlí v regionu kolem 1500 hi-tech společností. Zaměstnávají přes 40 tisíc lidí a region kolem Cambridge patří mezi nejbohatší ve Spojeném království. Naše cesta může být i jednodušší – firmy, které působí v obranném a bezpečnostním průmyslu, jsou přirozenými odběrateli hi-tech technologií a ČVUT je jejich přirozeným
a celosvětově známým producentem. Stačí přece jen správně „spojit drátky“, vytvořit subjekt, který bude mít při jednání se zahraničními korporacemi požadovanou sílu, a zafinancovat konkrétní projekty. Počítáme s tím, že to může být právě účast naší banky a možnosti financování, co se stane pro firmy důležitým motivem k takové formě spolupráce. Děkujeme za rozhovor.
ČVUT – pramen technologií pro český export V oblasti zlepšování podmínek pro konkurenceschopnost naší země nás zatím trápí celá řada problémů. Jedním z nejdůležitějších je velmi slabá vazba mezi průmyslovými podniky, univerzitami a dalšími partnery. tím důležitým není pouze nějaká prvoplánová forma výzkumu na zakázku, ale to, že se vedle sebe a společně rozvíjejí firmy a celé spektrum vědecké a výzkumné činnosti univerzity. Tato synergie je oboustranně inspirativní a vytváří nejen lepší přehled o potřebách firem ze strany univerzity, ale přináší i větší nadhled a předpoklady pro invenci a inovaci ve firmách. Financování takto široce pojaté spolupráce však vyžaduje strategicky uvažujícího moudrého financiéra.
doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc. prorektor pro vědu a výzkum ČVUT Praha
Zahraniční zkušenost ukazuje, že úspěšným konceptem je řešení, kdy kolem univerzit zabývajících se vědeckou a výzkumnou činností vznikají klastry firem, které s univerzitou spolupracují a společně vytvářejí technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou – prostě řečeno produkují hi-tech výstupy. Tato spolupráce vyžaduje i třetí pilíř, a tím je strana financující a podporující takové aktivity. Někdy se této role ujímají samy firmy, obvyklejší je však role třetího financiéra. V této souvislosti je velmi důležité si uvědomit několik věcí. Tou první je fakt, že T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Jedná se o proces s mezinárodním dopadem, a tak je samozřejmě třeba hledat financující partnery jak doma, tak i v zahraničí – ať už se jedná o státní grantové agentury či soukromé společnosti. Důležitým kladem takovéto třístranné spolupráce je i možnost zapojení malých a středních firem, které v sobě nesou často velký růstový potenciál, dostanou-li se ke kvalitnímu tématu rozpracovanému vědci a dostanou-li patřičnou finanční podporu.
uvítali také účast takové státní finanční instituce, jakou je Česká exportní banka. Pokud jde o mezinárodní spolupráci při vlastním financování výzkumných projektů v oblasti nejen aplikovaného, ale i základního výzkumu, získali jsme již řadu zkušeností ve spolupráci například s americkými vládními grantovými agenturami v oblasti financování projektů z oblasti informatiky, kybernetiky a obranného průmyslu. Objevují se ovšem i možnosti z oblasti soukromého kapitálu evropského. Všechny tyto možnosti chceme a musíme využít tak, aby se i kolem naší univerzity dále rozvíjelo spektrum spolupracujících firem a česká obdoba takzvaného Cambridge fenoménu. ČVUT jako silná výzkumná technická univerzita může potenciálním průmyslovým partnerům nabídnout vědecké, výzkumné a inovační zázemí ve všech oblastech vědy, které rozvíjí.
V oblasti spolupráce s takovými klastry firem již máme na ČVUT řadu zkušeností ze společných projektů, zejména z oblasti výzkumných center a nově též center kompetence. Domníváme se, že právě forma centra sdružujícího kolem určité tematiky či okruhu technologií naše výzkumné týmy a firmy je optimální formou spojení posilujícího konkurenceschopnost České republiky. Proto bychom 39
PRÁVNÍ RÁDCE
Chcete co nejlépe ochránit svá unikátní technická řešení? část II S ohledem na různé výhody a nevýhody jak patentové ochrany, tak ochrany formou obchodního tajemství je zřejmé, že optimální forma ochrany bude vždy záviset na okolnostech vztahujících se ke konkrétní technologii. V minulém vydání jsme se stihli zmínit o výhodách obchodního tajemství. Jaké jsou jeho nevýhody? Josef Kratochvíl a Emil Jenerál
Obchodní tajemství se může vyzradit i nedopatřením
Touha po publikaci výsledků v akademických kruzích je také nebezpečná
Největší nevýhoda ochrany hodnotné technologie formou obchodního tajemství spočívá v tom, že nebrání nezávislé inovaci. Jakákoli soutěžní výhoda, kterou má vlastník obchodního tajemství z využití své utajované technologie, tak může být v kterémkoli okamžiku ztracena.
Další potenciální nebezpečí obchodního tajemství, zejména na akademické půdě nebo pro firmy spolupracující s akademickými subjekty, je silné nutkání k publikaci výsledků výzkumných úkolů. Mnoho výzkumných pracovníků spatřuje hodnotu výzkumu a vývoje v publikování jeho výsledků a získávání odezvy ze stejné oblasti či sféry průmyslu. Je zcela zřejmé, že taková publikace je zcela v rozporu s principem obchodního tajemství. Pokud je publikace a odezva průmyslu žádoucí, pak ochrana formou obchodního tajemství nepřichází v úvahu.
Spolehnutí se na ochranu obchodního tajemství je dále riskantní u vynálezů, u kterých je možné za využití reverzního inženýrství odhalit podstatu příslušné technologie po uvedení produktu na trh. Pokud je tak třetí osoba schopna vyvinout stejnou technologii bez přístupu k obchodnímu tajemství, ale pouhou analýzou produktu uvedeného na trh, hodnota obchodního tajemství může být rovněž ztracena. Třetí omezení ochrany obchodního tajemství nastává v okamžiku prozrazení obchodního tajemství, a to i nedopatřením, neboť pak je obtížné, ne-li nemožné, zabránit běhu událostí. Tak například pokud nespokojený zaměstnanec umístí utajovanou informaci na veřejně dostupnou webovou stránku, pak i po jejím odstranění může být hodnota této informace navždy ztracena. 40
Je obchodní tajemství ještě skutečně tajemstvím? I další, praktičtější úvahy mohou negativně ovlivnit úmysly o ochraně formou obchodního tajemství. Každý, kdo v dnešní době usiluje o akvizici, rovněž velmi pečlivě zkoumá, jaká práva k duševnímu vlastnictví transakcí získá. Pokud má firma portfolio patentů, pak tyto patenty podrobí analýze zejména z hlediska jejich šíře, tj. rozsahu ochrany, a jejich ekonomického významu. Pokud však taková
firma spoléhá na ochranu hodnotného duševního vlastnictví formou obchodního tajemství, vyvstává řada otázek. Tak například, jak ověřit, že obchodní tajemství je skutečně tajemstvím? Mají všichni zaměstnanci uzavřenou dohodu o zachování tajemství? Kdo všechno byl s utajovanými skutečnostmi seznámen? Pokud došlo k seznámení s utajovanými skutečnostmi, bylo takové seznámení pokryto dohodou o zachování tajemství a na jakou dobu je dohoda sjednána? Přijala firma skutečně praktické kroky nezbytné pro zachování statutu obchodního tajemství? Samozřejmě nelze říci, že podobné otázky také nevznikají v případě patentů, nicméně lze předpokládat, že případný investor by zpravidla dal přednost firmě se silným patentovým portfoliem před tou, která se spoléhá jen na, byť by silné, portfolio obchodního tajemství. V příštím čísle se mimo jiné zaměříme právě na to, kdy je vhodné preferovat patentovou ochranu a kdy je lepší upřednostnit formu obchodního tajemství. Mgr. Ing. Josef Kratochvíl je předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví. Ing. Emil Jenerál je jeho poradcem pro patentovou problematiku.
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
FINANČNÍ RÁDCE EXPORTÉRA
Financování zádržného, další pomocník exportéra Přestože máte ve smlouvě s investorem sjednáno zádržné, můžete tyto nemalé finanční prostředky získat dříve než po uplynutí dohodnuté záruční lhůty. Dotaz: Ve smlouvách o dílo, ve kterých plníme funkci dodavatele, je objednatelem smluvně vyžadováno zádržné. Zádržné tvoří část finančních prostředků z platby za dílo, které objednatel „zadrží“ po dobu záruční lhůty, zpravidla na 5 let, aby pokryl rizika záručních oprav pro případ selhání dodavatele. Získání těchto značných finančních prostředků před uplynutím záruční lhůty může mít pozitivní dopad na cash flow firmy. Existuje nějaká možnost financování zádržného do jeho splatnosti? Ing. Karel Páral, provozní ředitel, RCD Radiokomunikace s.r.o.
Využijte bankovních záruk Jednou z možností k úhradě zádržného ještě před uplynutím sjednané záruční lhůty může být využití instrumentu bankovních záruk za zádržné vystavených ve prospěch objednatele. Je-li ve smlouvě o dílo sjednána možnost vystavení bankovní záruky za zádržné a banka zhotovitele takovouto záruku vystaví, musí se jednat o záruku, která bude vystavena jako neodvolatelná a bezpodmínečná, přičemž banka se zaváže k plnění bez námitek a na základě první výzvy oprávněného, tj. objednatele. Zádržné je pak v tomto případě zhotoviteli uhrazeno bezprostředně po prezentaci takovéto záruční listiny.
Odkup pohledávek Pokud však není z jakéhokoliv důvodu možné pro uvolnění zádržného využít bankovní záruku za zádržné, může být v tomto případě řešením prodej těchto pohledávek. Zhotovitel díla, tj. věřitel pohledávek ze zádržného, může takové pohledávky před uplynutím lhůty pro jejich uvolnění úplatně postoupit na banku. Úhrada pohledávek ze zádržného objednatelem (dlužníkem) díla bývá, podle obchodního kontraktu, obvykle vázána podmínkou uplynutí sjednané záruční lhůty. Během této doby by nemělo dojít ze strany objednatele k žádným výhradám nebo reklamacím ke zhotovenému dílu. V opačném případě nárok na úhradu zádržného, případně jeho poměrné části, zaniká. Zejména s přihlédnutím k této skutečnosti realizuje banka odkupy takovýchto pohledávek se zpětným postihem na zhotovitele (věřitele).
Odpovídá Judita Páralová, expert financování obchodu, Komerční banka, a.s. T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Podmínkou realizace obchodního případu bankou je pozitivní výsledek finanční analýzy zhotovitele. Odkupovány mohou být krátkodobé i střednědobé pohledávky. Pro přípravu smlouvy o úplatném postoupení pohledávek, která je uzavírána mezi zhotovitelem a bankou, je rovněž důležitá
znalost obchodního kontraktu, především platebních podmínek a podmínek týkajících se sjednané záruční lhůty. Nezbytným předpokladem pro odkup pohledávek ze zádržného a úhradu ceny za postoupení je předložení příslušných daňových dokladů (faktur), které postupované pohledávky evidují a dokumentů prokazujících, že dílo nebo jeho příslušná část bylo zhotovitelem řádně předáno a objednatelem převzato bez vad a nedodělků. Postoupení pohledávek na banku musí být v souladu se zákonem objednateli řádně oznámeno.
Pozastávka neboli zádržné Jak už sám název napovídá, jedná se o platbu, která je uhrazena až po určité době nebo splnění podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo. Hodnota pozastávky se nejčastěji pohybuje ve výši 10 % z ceny díla. Rozlišujeme pozastávky krátkodobé, střednědobé, případně i dlouhodobé. Krátkodobé pozastávky, obvykle ve výši 5 %, jsou objednatelem hrazeny po předání a převzetí díla a odstranění všech vad a nedodělků. Střednědobé a dlouhodobé pozastávky ve výši zbývajících 5 % plní funkci jakési garance za kvalitu provedení díla a jsou uvolněny až po skončení záruční doby. Zádržné bývá objednatelem uhrazeno až po předložení písemné žádosti zhotovitele o uvolnění zádržného. Pro investora (objednatele) je využití zádržného velice výhodné v tom, že za hotové dílo, z něhož může mít již užitek, dosud neuhradil jeho celkovou cenu a současně má nástroj, jak se během záruční doby bránit proti případným sporům o odstranění vad, které se mohou projevit až v průběhu delšího časového úseku.
41
AKCE
NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ Exportní akademie CzechTrade Exportní akademie CzechTrade nabízí českým firmám komplexní exportní vzdělávání – jednodenní i dvoudenní semináře; ucelené kurzy; exportní konference; individuální, na míru připravené vzdělávání a další vzdělávací akce s tematikou mezinárodního obchodu.
Vzdělávací akce jsou zaměřeny odborně, oborově i teritoriálně. Přináší praktické informace důležité jak pro rozhodování, přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy, tak pro zvýšení konkurenceschopnosti firem. Jsou vedeny odborníky z řad špičkových manažerů, ekonomů, specialistů v oblasti komunikace, práva, financí, marketingu atd. i exportními a teritoriálními specialisty CzechTrade, kteří mají dlouhodobé zkušenosti v oboru.
Firemní školení na míru Je pro vás důležité zvolit si obsah i rozsah školení, termín, počet účastníků? Nenašli jste téma, o které byste měli zájem? Připravíme vše pro vás! Pro inspiraci uvádíme základní tematické okruhy jako nápovědu pro vaši volbu: Prezentační dovednosti v češtině i cizích jazycích
Marketing a Internet marketing (různá témata)
Vystavování na veletrhu
Brand management
Obchodní vyjednávání v češtině i cizích jazycích
Financování exportu
Prodejní dovednosti
Obchodní operace v mezinárodním obchodě
Business etiketa a networking
Mezinárodní přeprava zboží
Time management
Řízení obchodu a rizik
Efektivní komunikace
Vysílání pracovníků do zahraničí
Cross-culture training – interkulturní specifika vybrané země
Právo v mezinárodním obchodě
INTRASTAT a INCOTERMS
a řada dalších
Podrobné informace o seminářích připravovaných na druhé pololetí 2012 naleznete na našich webových stránkách v průběhu měsíce srpna. Více informací o všech akcích či projektech včetně on-line objednávky naleznete na webových stránkách: www.exportniakademie.cz a www.czechtrade.cz/kalendar-akci CzechTrade je certifikován dle IQRS – International Quality Rating System a dle ISO 9001:2000. Copyright © CzechTrade, červen 2012 Žádnou část tohoto textu není dovoleno publikovat elektronickou, fotografickou nebo záznamovou technikou bez písemného souhlasu vydavatele. Neoznačené články jsou redakční texty. Příjem inzerce:
[email protected] Za obsah inzerce vydavatel neručí.
42
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
Č E S K Á
A G E N T U R A
N A
P O D P O R U
O B C H O D U
Podpořte svůj zahraniční marketing. Jak? Účastí na prestižních mezinárodních veletrzích, které jsou ideální příležitostí k navázání obchodních vztahů s významnými partnery. Šance prosadit své výrobky a služby na zahraničních trzích zvýšíte využitím služeb zahraničních kanceláří CzechTrade.
5.–8. 9. 2012 RIGA FOOD, Riga, Lotyšsko (potravinářské výrobky a technologie) Vystavujte s námi na největším univerzálním potravinářském veletrhu v Pobaltí. České zboží je zde oblíbené, má dlouholetou tradici a dobrý zvuk. O tom svědčí mimo jiné i dlouhodobé úspěšné působení stovek českých firem na lotyšském trhu. Více informací získáte u gestorky akce:
[email protected]
24.–27. 9. 2012 MEZINÁRODNÍ INTERIÉROVÝ VELETRH V DUBAJI INDEX, Dubaj, Spojené arabské emiráty (interiérové vybavení, nábytek a doplňky, včetně osvětlovacích těles a křišťálového skla) Veletrh je branou do lukrativního arabského světa. Vystavovatelé mají velkou šanci uzavřít úspěšný exportní případ již během veletrhu, protože mezi návštěvníky jsou převážně nákupčí s rozhodujícím vlivem. Více informací získáte u gestorky akce:
[email protected]
25.–28. 9. 2012 RUSKÝ PRŮMYSLNÍK, Petrohrad, Rusko (strojírenství – kovoobráběcí a jiné stroje, laserová zařízení, průmyslová bezpečnost, automatizace výroby a skladování, nářadí aj.) Řada ruských průmyslových závodů nakupuje novou techniku z důvodu vysokého morálního i fyzického opotřebení výrobních strojů. Navažte na dobré jméno českého strojírenství v Rusku a prezentujte se na „Ruském průmyslníku“. Více informací získáte u gestorky akce:
[email protected]
4.–7. 11. 2012 SALON DU MEUBLE-MEUBELBEURS, Brusel, Belgie (nábytkářství) Veletrh nábytku a bytových doplňků je významnou příležitostí pro navázání obchodní spolupráce s belgickými partnery, které vzrůstající konkurence výrobců z východu nutí hledat řešení v subdodávkách či outsourcingu. Více informací získáte u gestorky akce:
[email protected]
6.–9. 11. 2012 ELMIA SUBCONTRACTOR 2012, Jönköping, Švédsko (strojírenství) Ve Švédsku se prosazuje trend zadávání výroby do zahraničí s cílem dosažení lepších podmínek, než jaké mohou poskytnout tamní subdodavatelé. Vysoký zájem registrujeme především o ocelové svařované konstrukce, přesné obrábění, zpracování obyčejných i nerezových ocelových plechů, odlitky z hliníku, šedé litiny, tažné litiny, oceli dále o výkovky, plasty, vstřikování plastů, nástroje a formy na vstřikování a sestavy z uvedených komponentů. Více informací u gestorky akce:
[email protected] Aktuální přehled všech zahraničních veletrhů s účastí CzechTrade najdete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci nebo zodpovíme vaše dotazy na e-mailu
[email protected]
T R A D E R E V I E W 3/ 2 012
43
