Trojice pracovních listů pro práci s lyrikou ve vyšších ročnících 1. stupně ZŠ. Tematika: PODZIM 1 EDUCOLAND

Trojice pracovních listů pro práci s lyrikou ve vyšších ročnících 1. stupně ZŠ. Tematika: PODZIM 1 Jitka Zítková Pedagogická fakulta MU [email protected] Tři pracovní listy se vztahují k devíti lyrickým básním s tematikou podzimu – Podzimní den Josefa Křešničky, Listopad Zdeňka Kriebela a Mlha Václava Fišera; Podzim Jaroslava Seiferta, Listopad Jana Čarka a Podzimní listí Michala Černíka; Kaštan ve větru Jiřího Faltuse, Unavený park Mileny Lukešové a Září Boženy Šimkové. Úkoly v pracovních listech mají téměř výhradně ráz literárněvýchovný. Jejich cílem je rozvíjení literární kompetence žáků především 4. ročníku (vybrané texty jsou většinou krátké a nepříliš náročné). Úkoly korespondují mj. s těmito očekávanými výstupy a učivem literární výchovy ve 2. období základního vzdělávání: vyjádření pocitů a dojmů z přečteného, jednoduchý rozbor literárního textu, rozlišování různých typů uměleckých textů (báseň, lyrika), užívání elementárních literárních pojmů, tvorba vlastního literárního textu, výrazný přednes a jednoduchá dramatizace, vytváření výtvarného doprovodu k textu. Úkoly vždy vycházejí ze specifických rysů daného textu. Mohou být využívány jak přímo v literární výchově, tak v šíře zaměřené výuce s daným tématem, od mimoliterárních přesahů tematiky se v nich ale spíše odhlíží. Každý pracovní list má dvě strany (předpoklad oboustranného tisku) a v závěru jsou ke každému z nich uvedeny stručné metodické poznámky, které doplňují nebo upřesňují obsah pracovních listů a optimální způsob práce s nimi.

Materiál byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora trvalého profesního rozvoje (CPD) pedagogických pracovníků propojením pedagogické fakulty se školami na Jižní Moravě – EDUCOLAND" Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Pracovní list 1

PODZIMNÍ DEN Josef Křešnička

LISTOPAD Zdeněk Kriebel

Tráva je ještě mokrá z jinovatky. Den větrem šeptá: „Budu krátký…“ Louže jsou prvně ledem zasklené. Brzy už se zima přižene. Plamínky šípků na mezích, Tichounce pohasíná sníh.

Listopade, listopade, už ti světlo krade, poslední list plachtí k zemi. Mráz přijíždí se saněmi, já však chodím raději k škole vonnou alejí.

1. V básničce Podzimní den podtrhni verš, ve kterém nenajdeme žádné básnické (neobvyklé) vyjádření. 2. Jakým pojmem bys označil(a) slovní spojení „den větrem šeptá“? - …………………. Co by asi mohla šeptat podzimní noc? Napiš: …………………………………………………………………………………………..

3. Co jiného než plamínky mohou připomenout šípky? ………………………………………………………………………………………….

4. Slovo, které chybí v básni Listopad, je zároveň názvem následující básničky-hádanky:

Václav Fišer Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje a v tom bílém pytli ticha všechno zastře, všechno smíchá. Auta, domy, stromy, lidi nikdo pro ni neuvidí. Jaký je asi název básničky? Slovo doplň i do básně Listopad. Materiál byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora trvalého profesního rozvoje (CPD) pedagogických pracovníků propojením pedagogické fakulty se školami na Jižní Moravě – EDUCOLAND" Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

5. Která z básní Podzimní den a Listopad se ti zdá optimističtější, veselejší a proč? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 6. Co všechno z dění v přírodě v době pozdního podzimu je v básních zachyceno? Vyjádři vlastními slovy co nejvíc z těchto přírodních dějů: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….

Některý z přírodních jevů můžeš zkusit nakreslit:


Pracovní list 2

PODZIM Jaroslav Seifert

LISTOPAD Jan Čarek

V sychravém větru už tu všechno zebe, suchého listí plný kout. Vlaštovko, řekni, pod které nebe přichystala ses odlétnout?

Vzdychla stopka, uronila kapku slzičku: Já už ten list neudržím ani chviličku.

Tatínek za vsí pouští dětem draka, drak zmítaje se stoupá výš. Buď sbohem, léto! Havran blízko kráká a vrána kráčí ještě blíž.

Býval lehký jako vánek – vzdychá dojata a teď není k unesení, je jak ze zlata.

Posedávají chlapci u ohýnků, v kapse jim hřeje zemák z popele. Co chvíli setřeš hebkou pavučinku, jež uvázla ti na čele.

PODZIMNÍ LISTÍ Michal Černík

Jen nestýskej si, vrátí se čas jara a s jarem míza do proutí. Do šedé mlhy padá země stará na malou chvilku usnouti.

Ustýlá si holou zem, dělá tečky za stromem. Zpátky se už nevrátí. A co stromy? Plešatí.

1. Která z básní se ti nejvíc líbí a proč? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 2. Která z básní obsahuje nejméně básnických (neobvyklých) vyjádření? ……………………………………………………. 3. Který motiv z básně J. Seiferta je spojený s minulostí, dnes se s touto skutečností už nesetkáváme? ………………………………………………………………………………………. Motiv = základní jednotka obsahu textu, kterou už nelze dál rozložit; nejjednodušší informace. Materiál byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora trvalého profesního rozvoje (CPD) pedagogických pracovníků propojením pedagogické fakulty se školami na Jižní Moravě – EDUCOLAND" Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

4. Jak bys jinými slovy vyjádřil(a) poslední dva verše Seifertovy básně? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… Verš = základní stavební jednotka básně, zpravidla jeden řádek v básni.

5. Kdo promlouvá v básni J. Čarka? - …………………………………….. Jak tento básnický prostředek, kdy neživá věc má vlastnosti lidí (živých bytostí), nazýváme? - ……………………………………………… 6. Proč už list „není k unesení“? Co se s ním stalo? - ……………………………. Proč myslíš, že to stopku dojalo („vzdychá dojata“)? Co mohla v té chvíli cítit? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………. 7. Jaký jiný název by mohla mít básnička M. Černíka? Napiš víc možností: ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………. 8. Nakresli „plešatý strom“:


Pracovní list 3 KAŠTAN VE VĚTRU Jiří Faltus

UNAVENÝ PARK Milena Lukešová

Kaštan tiše vzdychá jak má život těžký

Trávník je za léto vyšlapaný a má pleš.

Prý ho všude píchá – Je obsypán ježky!

- No tak běž, vzdychl kaštanový strom. - V tom větru tě stejně neudržím. Kuba s Markétou si ho dole chytli: hnědý kaštánek v zeleném

pytli.

1. Kaštany v obou básních vzdychají jako lidé, každý má ale jiný důvod. Napiš, jaký důvod to podle tebe je. Kaštan v básni J. Faltuse vzdychá, protože: ……………………………………............. …………………………………………………………………………………………... Kaštan v básni M. Lukešové vzdychá, protože: ………………………………………... …………………………………………………………………………………………...

2. Doplň na prázdné místo v posledním verši básně Unavený park vhodné přídavné jméno. 3. Správně doplň následující věty pojmem z nabídky. V básni Kaštan ve větru je pro slova kaštanu použita ………………………………… . V básni Unavený park je pro slova kaštanu použita ………………………………….. . PŘÍMÁ ŘEČ, NEPŘÍMÁ ŘEČ Materiál byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora trvalého profesního rozvoje (CPD) pedagogických pracovníků propojením pedagogické fakulty se školami na Jižní Moravě – EDUCOLAND" Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

4. Co všechno pěkného mohly děti s kaštanem udělat? Vymysli. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………. 5. Nejen kaštany mohou inspirovat ke hře a tvořivosti. Přečti si následující básničku a napiš nebo nakresli, co jiného v podzimní přírodě by podle tebe mohlo být „hračkou“? ZÁŘÍ Božena Šimková Když nám včera ze strniště zafoukalo po ránu, shodil kaštan vedle hřiště plnou kapsu kaštanů. Jeřabina svítí v parku červenými korálky – září sype hrsti dárků jak z kouzelné obálky. Neotálej, všeho nech, hračky rostou na stromech.

Hračkou by mohl(y) být třeba:


Metodické poznámky Poznámka k Pracovnímu listu 1 (J. Křešnička: Podzimní den, Z. Kriebel: Listopad): V prvním úkolu by žáci měli označit verš první, popř. čtvrtý, který ale lze chápat i jako vyjádření méně obvyklé, blízké personifikaci. A právě pojem personifikace (zosobnění) by měl být uveden v úkolu následujícím, jehož druhá část je otevřena individuální invenci, která by ale měla zapadat do tematického kontextu (má jít o „podzimní“ noc). Metaforické označení šípků jako plamínků není jedinou možnou metaforou, ve třetím úkolu mají žáci uvést další možnosti nepřímého pojmenování šípků na základě podobnosti. Čtvrtý úkol by měl být snadný, žáci mají doplnit slovo „mlha“. V dalších dvou úkolech mají žáci nejprve uvést a zdůvodnit svůj subjektivní postoj k oběma básním a poté v nich najít co nejvíc zachycených přírodních dějů, které ale mají pojmenovat vlastními slovy, ne citacemi veršů. Druhá část posledního úkolu je myšlena jako úkol dobrovolný, volitelný. Poznámka k Pracovnímu listu 2 (J. Seifert: Podzim, J. Čarek: Listopad, M. Černík: Podzimní listí): Odpovědi v prvním úkolu jsou věcí individuálního dojmu z básní, druhý úkol žáky směruje k tomu, aby si uvědomili, že větší množství básnických jazykových prostředků nemusí být v „mnohomluvnějších“ textech. Nejrozsáhlejší báseň J. Seiferta je zároveň tou, v níž dominují přímá, neobrazná vyjádření. Další úkol poukazuje na zakotvenost Seifertovy básně v reáliích minulosti, zřetelnou především v přítomnosti motivu malých pasáčků (uvedený pojem motiv je informativní, není samozřejmě určen k aktivnímu osvojení). Ve čtvrtém úkolu si žáci jednak opakují pojem verš, jednak mají svými slovy vyjádřit jediný básnický obraz tohoto textu. Další dva úkoly se vztahují k básni J. Čarka a pracují především s dominantní personifikací. Díky ní „stopka“ nejen promlouvá (myslí), ale disponuje i vnitřními pocity, které zde vyjadřují jakousi přirozenou únavu až slabost podzimní přírody spojenou s pocitem loučení se s blízkým nebo s dítětem. Náplň a cíl poslední dvou úkolů pravděpodobně komentář nevyžaduje, oceníme každý projev originality, která však bude respektovat text. Poznámka k Pracovnímu listu 3 (J. Faltus: Kaštan ve větru, M. Lukešová: Unavený park): Všechny tři básně spojuje motiv kaštanu – stromu i plodu (semena). Úsporný text Faltusův má charakter metaforické anekdoty, v níž kaštan vzdychající nad vlastními plody (kaštany-ježky) vyvolává úsměv. V povzdechu kaštanu z básně M. Lukešové se více odráží únava i smířenost slábnoucího stromu. Při plnění druhého úkolu oceníme každé přemýšlivé doplnění textu. V originálu verš zní „v zeleném spacím pytli“. Další úkoly komentář nevyžadují, poslední dva již představují výrazně mimoliterární přesah „kaštanového tématu“ toho pracovního listu.


Trojice pracovních listů pro práci s lyrikou ve vyšších ročnících 1. stupně ZŠ. Tematika: PODZIM 1 EDUCOLAND

Recommend Documents