Trnitá cesta ČR k euru: Fakta a mýty o společné evropské měně Vladislav Flek vedoucí OV NKS pro zavedení eura v ČR
Univerzita Pardubice, 10. 3. 2009 Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice 1
Hlavní body vystoupení
Bilance deseti let fungování eura Přijetí společné evropské měny v ČR:
proč, kdy a jak? Národní plán zavedení eura v ČR
2
www.zavedenieura.cz
3
Bilance 10 let eura (1) „EMU@10:
Successes and challenges after 10 years of Economic and Monetary Union.“ European Economy 2/2008. European Commission, DG ECFIN.
http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/ S. Deroose: „Ten years of the euro – looking
back and forward.“ Konference 10 let eura: Inspirace pro Českou republiku, Praha, 25. 11. 2008
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/seminare 4
Bilance 10 let eura (2) Dlouhodobé úrokové sazby poklesly proti
devadesátým létům o více jak polovinu na úroveň 4 %. Průměrná míra inflace se za posledních deset let v členských zemích pohybovala kolem 2 %. V roce 2007 činila průměrná hodnota deficitu státních rozpočtů pouze 0,6 % HDP, oproti 4 % HDP v osmdesátých a devadesátých letech. Deset z patnácti států eurozóny vykázalo v r. 2007 přebytkový či téměř vyrovnaný rozpočet. Od roku 1999 vzniklo v eurozóně téměř 16 milionů nových pracovních míst 5
Bilance 10 let eura (3) Jednodušší cestování a nakupování v oblasti
eurozóny, odpadla potřeba měnit peníze ve směnárnách. Ceny jsou přímo srovnatelné. Stabilní měnové kurzy mezi členskými státy eurozóny odstranily kurzové riziko a podpořily obchod mezi zeměmi eurozóny. Hlubší integrace evropských trhů spotřebitelům přináší levnější zboží a služby, což platí i pro finanční trhy. 6
Bilance 10 let eura (4) V roce 2004 překonal ve světovém měřítku
objem vydaných eurových mezinárodních dluhopisů hodnotu dolarových dluhopisů. Objem bankovních úvěrů poskytnutých komerčními bankami eurozóny vypůjčovatelům mimo eurozónu byl v roce 2004 již z 36 % denominován v eurech, v porovnání s 45 % denominovanými v dolarech.
7
Bilance 10 let eura (5) Euro je druhou nejatraktivnější měnou obchodovanou na
světových peněžních trzích a obchody s eurem představují již více než jednu třetinu všech světových měnových transakcí. Světový podíl eura jako rezervní měny vzrostl z 18 % v roce 1999 na 25 % v roce 2007. Role eura významně vzrostla i v oblasti mezinárodních plateb a zúčtování. Nyní pokrývá více než 50 % zahraničního obchodu zemí eurozóny se zbytkem světa. Význam eura podstatně posílil i v členských zemích EU sousedících s eurozónou.
8
Bilance 10 let eura (6) Mýtus č. 1: Euro není životaschopný projekt Pochmurné a mnohdy ideologicky laděné katastrofické scénáře o jepičím životě eura se nenaplnily. Síla a význam eura jako světové měny byly naopak zdůrazňovány jako podpůrný argument ve všech zemích, které v poslední době přistoupily k euru (Slovinsko, Kypr, Malta, Slovinsko, Slovensko). 9
Bilance 10 let eura (7) Mýtus č. 2: Euro není efektivní projekt 10 let fungování eura vyvrátilo obavy, že zavedení eura: 1. vede k růstu cen („Euro Teuro“) 2. zbrzdí ekonomický růst a růst zaměstnanosti 3. nevyřeší rozdíly v hospodářských cyklech členských zemí 10
Bilance 10 let eura (8) Chart B1.
Euro area : inflation perceptions (Consumer Survey Balances )
65
5,0 4,5
55
4,0 45 3,5 35
3,0
25
2,5 2,0
15
1,5 5 1,0 -5
0,5
-15 janv-95 janv-96 janv-97 janv-98 janv-99 janv-00 janv-01 janv-02 janv-03 janv-04
0,0
Source: Commission services
11
Bilance 10 let eura (9) Mýtus č. 3: Euro je politický projekt Skutečnost: 1.
2.
Zrod eura – reakce na měnovou krizi v 1.polovině 90. let (kompetitivní devalvace, pevné navázání měnových kurzů malých zemí na DEM) Národní měny, fluktuace jejich kurzů a transakční náklady měnových konverzí BRZDOU volného pohybu zboží, kapitálu a osob, hlubší ekonomické integrace a globální konkurenceschopnosti. 12
Bilance 10 let eura (10) Výzvy finanční krize: Euro nebylo příčinou rozpoutání světové finanční a hospodářské krize 2. Euro snižuje měnová rizika krize - urychlení zájmu o vstup do eurozóny (Dánsko, Polsko, Maďarsko) 3. Problémy členských zemí eurozóny (Irsko, Španělsko) nezpůsobeny eurem 1.
13
Přijetí společné evropské měny v ČR: proč, kdy, jak? • Závazek daný přístupovou smlouvou k EU • Ekonomické přínosy a rizika • Otázka připravenosti české ekonomiky • Technické provedení
14
Závazek daný přístupovou smlouvou Vstupem do EU byl ČR udělen statut členské
země EU s odkladem zavedení eura Závazek ČR k přijetí eura: ČR nemá, stejně jako všechny nové členské země, tzv. vyvazovací doložku jako Dánsko či Velká Británie Potenciální možnost oddalovat vstup do eurozóny donekonečna?
15
Ekonomické přínosy Odstranění kursového rizika vůči nejdůležitější obchodní
oblasti - eurozóně
snížení transakčních nákladů: měnový kurz je citlivý na náhlé změny tržního sentimentu a má tendenci k přestřelování měnový kurz se může stát kanálem zprostředkujícím pronikání externích poruch
Jednotná měnová politika ECB
Měnová stabilita a odstranění rizikové prémie
Vyšší cenová transparentnost Vyhlášení cílového data zavedení eura disciplinující
nástroj veřejných rozpočtů vyšší politická průchodnost nezbytných reforem (důchody, zdravotnictví) vyšší odolnost veřejných financí proti politickým tlakům 16
Ekonomická rizika Ztráta samostatné kurzové a měnové politiky, která je
ale relativizována
významem úrokového diferenciálu pro pohyb krátkodobého kapitálu malí sousedé Německa již před vznikem eurozóny navázaly svoje měny na marku (Rakousko, Dánsko, Nizozemsko).
Nevyhovující politika „jedna velikost padne všem“, která
je ale relativizována
Spíše uvolněnými podmínkami pro dohánějící ekonomiky Úvěrové bubliny obecným problémem měnové politiky
Problém vyrovnávání cenových hladin Riziko nadměrného mzdového dohánění 17
Připravenost ČR (1) Vysoký stupeň hospodářské integrace s EU:
intenzivní obchodní výměna (v současnosti činí podíl českého exportu do EU a CEFTA přibližně 85 % celkového českého exportu) bankovní sektor je pod dominantní kontrolou evropských bank EU je hlavním zdrojem přímých investic (80-90 %) dochází k rychlé reálné a nominální konvergenci
18
Připravenost ČR (2) 120 100 80 60 40 20 0 Česká republika
Německo
Portugalsko
HDP na obyvatele v paritě kupní síly
Rakous ko
Slovinsko
průměrná cenová hladina HDP
19
Připravenost ČR (3)
20
Maastrichtské inflační kritérium Historicky velmi dobré plnění kritéria 1. pololetí 2008 výjimečné (růst světových cen potravin a
ropy, změny DPH, světový boom, ČR vs. Slovinsko) Výhled: přijetí inflačního kritéria 2% inflace od r. 2010, globální pokles poptávky Přechodné znehodnocování měnového kurzu Přechodná fiskální expanze EU - 3 lowest inflation: Maastricht inflation criterion: Czech inflation:
2005
2006
2007
08/08
2008
2009
2010
2011
1,0 2,5 1,6
1,4 2,9 2,1
1,3 2,8 3,0
2,6 4,1 6,1
2,6 4,1 6,4
2,4 3,9 2,9
1,7 3,2 3,0
1,7 3,2 2,5
21
Kritérium stability veřejných financí S výjimkou r. 2005 plnění kritéria deficitu
veřejných financí Trvalé plnění kritéria veřejného dluhu Výhled: vyšší deficity v letech 2009-2010 nejsou nutně v rozporu s přijetím eura v roce 2013 Problém strukturálního deficitu (Pakt stability a růstu) Problém penzijní a zdravotní reformy
Maastricht deficit criterion: Czech deficit:
Maastricht debt criterion: Czech debt:
2004 -3,0 -3,0 2004 60,0 30,4
2005 -3,0 -3,6 2005 60,0 29,7
2006 -3,0 -2,7 2006 60,0 29,6
2007 -3,0 -1,0 2007 60,0 28,9
2008 -3,0 -1,2 2008 60,0 28,8
2009 -3,0 -1,6 2009 60,0 27,8
2010 -3,0 -1,5 2010 60,0 26,8
2011 -3,0 -1,2 2011 60,0 25,5
22
Kurzové kritérium Nelze hodnotit před vstupem země do kurzového
mechanismu ERM 2 Výhled: trendová apreciace vs. výkyvy opačným směrem Simulace na historických datech: pohyb uvnitř „akceptovatelného“ fluktuačního pásma +- 15 %; negociace změny centralní parity možná – viz Slovensko 22 23 24
+ 15 %
25 kurz CZK/EUR
CZK/EUR
26
simulace centrální parity (průměrný kurz 2005 - 2007)
27 28 29 30 31 32 - 15 %
33
23
34 2004
2005
2006
2007
2008
Kritérium úrokových sazeb
Vysoká sladěnost domácích sazeb s kritériem Výhled: směr kapitálových toků, riziková prémie
Interests from 10 Y government bonds on secondary markets:
Rates in 3 lowest infl. countries Interest criterion value: Czech Rates:
2005 3,4 5,4 3,5
2006 4,2 6,2 3,8
2007 4,4 6,4 4,3
08/08 4,4 6,4 4,7
2008 4,6 6,6 4,7
2009 3,9 5,9 4,4
2010 3,2 5,2 4,3
2011 3,2 5,2 4,2
24
Proč tedy „zatím ne“ euru? Nízká míra synchronizovanosti českého hospodářského
cyklu s eurozónou Stárnutí populace a problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí – nutnost důchodových a zdravotnických reforem Finanční krize a globální ekonomická nestabilita
Vyhlášení termínu zavedení eura v ČR příslíbeno premiérem v listopadu 2009
25
Divergence hospodářského cyklu 8 6 4 2 0 -2
EA-13
CZ
-4 01/97 01/98 01/99 01/00 01/01 01/02 01/03 01/04 01/05 01/06 01/07 01/08
26
Technické přípravy na euro Vláda prozatím nestanovila nové datum zavedení eura, ale: Vláda v dubnu 2007 schválila Národní plán zavedení eura v ČR,
který obsahuje plán úkolů na nejbližší období a obecný harmonogram příprav (den € minus počet let před zavedením)
Vláda projednává i další související materiály:
-
Zpráva o činnosti NKS (leden 2009; 1-2 x ročně) Aktualizace národního plánu (duben 2009, 1x ročně) Eurostrategie (aktualizována v srpnu 2007) Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (prosinec 2009, 1x ročně) - Konvergenční program ČR (prosinec 2008, 1 x ročně) 27
Národní koordinační skupina Vláda ČR
Národní koordinátor zavedení eura v ČR (zástupce ministerstva financí)
Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR Ministerstvo financí (předseda) Česká národní banka (místopředseda) Ministerstvo průmyslu a obchodu (místopředseda) Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo informatiky Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Úřad místopředsedy vlády pro evropské záležitosti
Pracovní skupina pro finanční sektor
(gestor: ČNB)
Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele
Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu
Pracovní skupina pro legislativu
(gestor: MPO)
(gestor: MF)
(gestor: MSpr)
Organizační výbor NKS (MF ČR; koordinace, organizace, administrace činnosti NKS a PS)
Pracovní skupina pro informatiku a statistiku
Pracovní skupina pro komunikaci
28 (gestor: MInf)
(spolugesce: MF a ČNB)
Strategie příprav zavedení eura Důraz na okruhy problémů, jejichž vyřešení nezávisí bezprostředně na znalosti konkrétního data zavedení eura, nýbrž naopak je žádoucí mít je vyřešeny ještě před jeho vyhlášením: Osvojování si zahraničních zkušeností (PAN II, Twinning,
Euroteam, Slovinsko, Slovensko) Vyhodnocování ekonomické připravenosti ČR zavedení eura (ČNB, MF) Vytváření potřebných organizačních a informačních vazeb (NKS => OVNKS => pracovní skupiny) Tvorba metodických a osvětových materiálů (principy Obecného zákona, metodika zaokrouhlování a zarovnávání, odhady rozpočtových nákladů zarovnávání, metodika přechodu státní správy na euro, principy duálního zobrazování cen, pravidla pro podnikatele, ochranu spotřebitele atd.)
29
Národní Plán zavedení eura NP je zdrojem důležitých informací pro veřejnost o
procesu přijímání eura (velký třesk, duální cirkulace, pravidla přepočtu peněžních částek aj. - distribuce elektronicky i hard-copy). NP stanovil posloupnost úkolů v jednotlivých oblastech (nejen ve formátu € – T, ale i formou plánu konkrétních úkolů na rok 2007, 2008 a 2009 ve formě aktualizace). V okamžiku schválení NP nebyl stanoven pevný termín pro zavedení eura. Ten ani není stanoven v aktualizované eurostrategii 2007 („domácí úkoly“, dlouhodobá fiskální udržitelnost aj.). 30
Obecný zákon o zavedení eura Účel zákona Vytvoření obecných právních předpokladů pro zavedení eura Pokrytí nejzávažnějších právních aspektů při přechodu na euro Obecné principy Finanční neutralita přechodu na euro Kontinuita smluvních a závazků Ochrana spotřebitele Přiměřenost nákladů pro subjekty soukromého sektoru Nepoškození občana státem Konkurenční vztah (trade-off) mezi některými cíly Prostor pro lobování a pro vtažení všech aktérů do diskuse
31
Princip neutrality (1) Závazná pravidla zaokrouhlování pro přepočet
cen a finančních částek
Používání pouze oficiálního přepočítacího koeficientu (bude zadán s přesností na šest platných míst a ve formátu 1 EUR = XX,XXXX CZK) Přepočítací koeficient nesmí být zaokrouhlován, zkracován ani invertován (1 CZK = 0,XXXXXX EUR) Zaokrouhlování přepočtených částek na nejbližší cent (v nerozhodném případě vždy nahoru)
32
Princip neutrality (2) Zaokrouhlování na vyšší úroveň přesnosti
Riziko skrytého zvyšování cen € = 27,6540 Kč 1 SMS = 1 Kč → 100 SMS = 100 Kč 1 SMS = 0,04 € → 100 SMS = 4 € = 110,60 Kč ECJ: Zaokrouhlování na cent je minimální standard přesnosti, který nebrání zaokrouhlovat na větší úroveň přesnosti
Otevřené problémy
Okruh dotčených komodit: potenciálně velké nepřesnosti v případě zboží a služeb s vysokými odebíranými objemy a při nízkých jednotkových cenách (pohonné hmoty, elektrická energie, telefonní impulz, aj. včetně BANK. POPLATKÜ ) Regulace versus svobodná tvorba cen: má Obecný zákon nařídit nebo jenom doporučit zaokrouhlování na vyšší úroveň přesnosti u vybraného zboří či zaokrouhlování až výsledné částky? Vazba na princip minimalizace nákladů (softwarový problém třetího desetinného místa)
33
Ochrana spotřebitele (1) Duální označování cen Zákonná povinnost současného uvádění korunových i eurových částek (ceny, výpisy z bankovních účtů, mzdy, důchody, aj.) Cíle: usnadnit přemýšlení v nových cenách a lépe kontrolovat neodůvodněný cenový růst Období: cca půl rok před a rok po zavedení eura Slovinsko: referenční duální označování (po stanovení parity) Praktické problémy Má být aplikován pouze ve vztahu ke spotřebitelům a nikoliv v obchodním styku mezi firmami (zejména malými)? Racionální okruh výjimek (Slovinsko: stojany na pohonné hmoty, katalogy cestovních kanceláří, prodejní automaty, prodej knih a publikací, sazkové kanceláře, malé podniky, farmáři) Délka duálního označování: příliš dlouhá zpomaluje adaptaci na uvažování v nové měně Riziko cenového skoku po ukončení duálního označování (příklad Slovinska) 34
Ochrana spotřebitele (2) Cena bochníku chleba: 30 Kč (přepočítací koeficient 1€ = 27,6540 Kč) před zavedením eura Hlavní cena: 30 Kč Orientační cena 1,09 €
po zavedení eura 1,09 € 30,14 Kč
Grafické odlišení hlavní a orientační ceny Administrativně nákladné předělávání cenových štítků Problém rekonverze 100 Kč → 3,62 € → 100,11 Kč Tolerování nekonzistence do první cenové změny? Uplatnění národních konvencí Uvádění orientační ceny v Kč s přesností na desetihaléře (30,10 Kč namísto 30,14 Kč)? Problém odlišného přepočítacího koeficientu a tržního eurového
kurzu při placení eurem před zavedením eura
35
Ochrana spotřebitele (3) Černá listina Veřejný seznam nepoctivých obchodníků využívajících zavedení eura k nadměrnému růstu cen Kde je černá listina zveřejňována? (internet, regionální noviny) Kdo vede seznam? (spotřebitelská sdružení) Forma zpětné kontroly z důvodu neoprávněného poškození obchodníka Koncept normálního růstu cen u dané kategorie zboží Certifikáty „Fair pricing“ Nebude aplikováno dočasné zmrazení cen Kolize s principem svobodné cenové tvorby Negativní efekty administrativní regulace (plné využití cenových limitů, preventivní zvýšení cen před zavedením regulace, skokový nárůst cen po ukončení regulace, aj.) Nástroje na ochranu spotřebitele mohou být vnímány jako cenové zmrazení 36
Zaokrouhlování vs. zarovnávání (1) Zaokrouhlování (rounding) = elementární matematická procedura
upravující částky s jistou výchozí úrovní přesnosti na jiný řád
Zarovnávání (smoothing) = stanovení eurových částek odlišným
způsobem než zaokrouhlením
Důvody zarovnávání Technická nevyhnutelnost (prodejní automaty) Odstranění nepohodlných částek (poštovní známky, kolky, pokuty, důchody, platy, aj.) Vznik nekonzistencí (hluchá místa a překryvy u daňových pásem) 1 € = 27,6540 Kč
Kč € Kč €
0 – 35 000 0 – 1265,64 0 – 35 000 0 – 1265,64
35001 – 70000 1265,68 – 2531,28 35000,01 – 70000 1265,64 – 2531,28 37
Zaokrouhlování vs. zarovnávání (2) Propočet dopadů na státní rozpočet
(zarovnání na celé euro)
Nemocenské a důchodové pojištění: 2,3 mld. Kč Sociální dávky: 500 mil. Kč Platy ve státní správě: 100 mil. Kč Rovná daň: odpadá nekonzistence daňových pásem
Mezinárodní zkušenosti dokládají minimální rozsah zarovnávání Slovensko: zarovnání na 10 c Indexace mzdových kontraktů rychle eliminuje efekt zarovnání (Belgie, Francie)
38
Přiměřenost nákladů Madridský scénář Tříleté přechodné období koexistence národních měn s eurem v bezhotovostní podobě Jednorázové zavedení hotovostního eura a dva měsíce trvající období duální cirkulace Princip žádné přikazování a žádné zakazování (no compulsion, no prohibition)
Vysoké náklady na udržování dvou peněžních okruhů
Velký třesk v ČR Jednorázové zavedení eura v bezhotovostní i hotovostní formě Období duální cirkulace v délce 14 pracovních dnů Využití logistických zkušeností z měnové odluky v r. 1993
39
Děkuji za pozornost vladislav.flek@mfcr. cz www.zavedenieura.cz
Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice 40
