17.12.2014
Téma přednášky Dokončení trhu výrobních faktorů Rozdělování důchodů
Mikroekonomie I. 12. přednáška Trh kapitálu
Rozdělování důchodů
Výrobní faktor kapitál
Definice kapitálu a trhu kapitálu Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové statky. K tomu, aby bylo možno vyrábět kapitálové statky, je třeba, aby se uvolnila část činitelů z výroby spotřebních statků.
TRH KAPITÁLU
Výroba kapitálových statků je spojena s omezováním přítomné spotřeby. Zapojování kapitálu do výroby má však za následek růst objemu výroby a tím větší spotřebu v následujících obdobích.
Definice kapitálu a trhu kapitálu Tato situace je označována jako nepřímé metody výroby používající kapitálové statky. Nepřímé metody výroby používající kapitálové statky
Spotřeba (na obyvatele)
země B země A
t
t+x
Definice kapitálu a trhu kapitálu Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou = pouze se opotřebovávají, takže se jejich hodnota nepřenáší do nových výrobků najednou, ale postupně formou odpisů, neboli amortizace. Kapitálové statky ztrácejí svou funkčnost na základě : Doby, po kterou jsou využívány Rozvoje vědy a techniky = vyšší produktivita nových kapitálových statků
čas (logický)
1
17.12.2014
Definice kapitálu a trhu kapitálu Nelze přesně zjistit, jaká část původní ceny kapitálového statku byla skutečně přenesena do vyrobeného produktu, proto se amortizace stanovuje na základě účetního předpisu.
Definice kapitálu a trhu kapitálu Tento zdroj prostředků nazýváme obnovovací (restituční) investice (IR).
Odpisy představují významnou součást výrobních nákladů a významným způsobem ovlivňují velikost zisku.
Jestli lze z částky, kterou jsme získali amortizací, koupit nový kapitálový statek s vyšší produktivitou, potom mohou být obnovovací investice současně i zdrojem rozšiřování výroby.
Odpisy představují významný zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků, které mají nahradit již opotřebené kapitálové statky.
Hlavní podmínkou rozšiřování výroby je zvětšování existující zásoby kapitálových statků, tzv. čistých (netto) investic (IN).
Definice kapitálu a trhu kapitálu Celkový vklad nových kapitálových statků do výroby, tzv. hrubé (brutto) investice (IB) se dělí na dvě složky: obnovovací a čisté investice. IB = IR + IN Kapitál je významným výrobním faktorem, ovlivňujícím růst celkové produktivity a společenského bohatství.
Trh kapitálu (klasické pojetí) Pokud se firma rozhodne pořizovat nové kapitálové statky, musí mít k dispozici dostatečné množství finančních prostředků. Ty může získat z : Vlastních zdrojů (amortizace, nerozdělené zisky) Cizích zdrojů (půjčky)
Dále budeme vycházet z klasické teorie kapitálu, která využívá nabídku a poptávku jako hlavní nástroje.
Trh kapitálu (klasické pojetí) Nabídka na trhu kapitálu – nabídku tvoří úspory ekonomických subjektů. Na trhu kapitálu dostávají úspory domácností (běžné i termínované vklady, pojistné, atd.) podobu kapitálu nabízeného podnikům. Poptávka po kapitálu – je dána potřebou financovat nákup investičních statků. Na trhu kapitálu se střetává nabídka úspor (domácnosti) s poptávkou po těchto úsporách (firmy). Cena, která se stanovuje na trhu kapitálu, je úroková míra (ir), která plní funkci tzv. vyčišťující ceny, tj. uvádí do souladu nabídku s poptávkou.
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Úspory – představují tu část disponibilního důchodu domácností, která nebyla vydána na spotřebu; byla přeměněna na nabídku úvěrových prostředků na trhu kapitálu. Předpokládáme, že domácnosti dávají přednost spotřebě a odmítají čekat = vlastnost „netrpělivost“ (impatience) resp. časová preference. Domácnosti jsou ochotny se vzdát přítomné spotřeby a vytvářet úspory jen za předpokladu, že jim to zajistí zvýšení jejich budoucí spotřeby.
2
17.12.2014
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Úroková míra (ir) - je dána poměrem úroku z uspořené částky za určité časové období (zpravidla 1 rok) k této uspořené částce.
Odměnou za čekání a vzdání se přítomné spotřeby je pro domácnosti vložená částka (S0), která se jim v budoucnosti vrátí zvýšená o určitý přírůstek.
ir = ((S1 – S0)/ S1 ) · 100 S1 je částka, kterou získáme za prodej úspor ve výši S0 na trhu kapitálu na dobu jednoho roku, neboli:
Tento přírůstek označujeme jako výnos z uspořené částky.
ir = (
Nejčastější podoba tohoto výnosu je úrok z vkladu, či obligace nebo dividendy z akcie, resp. kapitálového výnosu vyplývajícího z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou cenného papíru.
∆S = S1 – S0 je úrok neboli výnos ze zapůjčené částky. Obě položky jsou měřeny v peněžních jednotkách dané měny. Úroková míra se zpravidla vyjadřuje v procentech p. a. (za jeden rok).
Domácnosti však zpravidla nezajímá absolutní výše úroku z uspořené částky. Zajímá je tzv. úroková míra.
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor
Při dané úrokové míře se budoucí hodnota (S1) dnešní částky (S0) po uplynutí jednoho roku bude rovnat :
Současná hodnota (PV) částky Sn, kterou dostaneme po n letech (za výše uvedených předpokladů), se potom bude při konstantní úrokové míře rovnat :
S1 = ( 1 + ir ) · S0 Obecně je možné budoucí hodnotu dnešní částky po uplynutí n let (Sn) – za předpokladu, že se úroková míra nezmění – vyjádřit následovně :
PV = Sn / ( 1 + ir )n Kde 1/(1 + ir)n je tzv. odúročitel neboli diskont, který vyjadřuje, kolikrát nižší je současná hodnota částky Sn, kterou získáme na konci n-tého roku při konstantní úrokové míře ir
FV = ( 1 + ir )n · S0 )n
Kde (1 + ir je tzv. úročitel, který nám říká, kolikrát se zvýší počáteční vklad za n let při dané úrokové míře. FV – budoucí hodnota dnes zapůjčené částky S0 po uplynutí n let – za předpokladu, že se úroková míra nemění a že i úroky za jednotlivé roky budou vyplaceny v n-tém roce.
Nabídka na trhu kapitálu – tvorba úspor Za předpokladu, že neexistuje riziko, rozhodují se domácnosti o úsporách při daných časových preferencích na základě úrokové míry.
S / S1 ) · 100
Graf – Nabídka na trhu kapitálu (krátkodobé hledisko) ir
SSR
Z krátkodobého hlediska je velikost úspor daná. Z dlouhodobého hlediska vede růst úrokové míry k růstu úspor. To znamená, že úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry a jsou určeny na základě časové preference. K
zásoba K
3
17.12.2014
Graf – Nabídka na trhu kapitálu (dlouhodobé hledisko) ir
S1 S2 S3 S4
Poptávka na trhu kapitálu Poptávka po kapitálu - představuje poptávku firem po dočasně volných úvěrových prostředcích, které si firmy hodlají vypůjčit na investice do kapitálových statků.
SLR
V podmínkách dokonalé konkurence je firma v rovnováze, pokud se MC na faktor rovnají MRP tohoto faktoru. Při rozhodování o investicích tedy firmy porovnávají MC na kapitál, které jsou v podmínkách dokonalé konkurence rovny úroku při dané tržní úrokové míře, s MRP kapitálu. K1 K2
K3 K4
zásoba K
Poptávka na trhu kapitálu
Graf - Poptávka na trhu kapitálu
Míra výnosu z kapitálu je tedy v dokonale konkurenčních podmínkách bez rizika a nejistoty rovna tržní úrokové míře. ir
Bude-li úrok, tedy náklad spojený s pořízením další dodatečné jednotky kapitálu nižší, než příjem z mezního produktu kapitálu, budou firmy nakupovat další jednotky kapitálu a rozšiřovat výrobu až do okamžiku, kdy se obě veličiny vyrovnají.
Poptávka po kapitálu je klesající funkcí úrokové míry a je determinována na základě příjmu z mezního produktu kapitálu.
Poptávka po kapitálu je tedy určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry (s růstem úrokové míry klesá poptávka po kapitálu a naopak).
Rovnováha na trhu kapitálu Krátkodobé hledisko : Průsečík křivky poptávky po kapitálu a křivky nabídky po kapitálu (krátkodobé hledisko) představuje bod krátkodobé rovnováhy, ve kterém je při dané nabídce kapitálu a při dané funkci poptávky po kapitálu určena krátkodobá rovnovážná úroková míra irE(SR), která vyrovná nabídku s poptávkou a vytvoří krátkodobou rovnováhu na trhu kapitálu.
D zásoba K
Určení rovnovážné úrokové míry (krátkodobé hledisko) ir
irE(SR)
SSR
E
D KE(SR)
zásoba K
4
17.12.2014
Rovnováha na trhu kapitálu Dlouhodobé hledisko: Z dlouhodobého hlediska se předpokládá, že se mohou domácnosti rozhodnout, že budou nabízet větší úspory, když úroková míra vzroste. Nabídka na trhu kapitálu je tedy rostoucí funkcí úrokové míry. Křivka nabídky po kapitálu (dlouhodobé hledisko) má kladnou směrnici, protože s růstem úrokové míry roste ochota domácností vytvářet úspory. Průsečík křivek D a dlouhodobé křivky SLR určuje výši dlouhodobé rovnovážné úrokové míry irE(LR) a rovnovážnou úroveň zásoby kapitálu KE(LR)
Určení rovnovážné úrokové míry (dlouhodobé hledisko) ir
irE(LR)
SLR
E
D KE(LR)
Rovnováha na trhu kapitálu Rovnovážná úroková míra irE(LR) vyrovnává úspory a investice. Při dané technologii podněcuje takovou poptávku po kapitálu, která odpovídá zásobě kapitálu vytvořené v předcházejícím období z krátkodobého hlediska, resp. vyčerpá všechny úspory, ke kterým tato úroková míra podnítila domácnosti v dlouhém období. Přebytek úspor vede k poklesu úrokové míry, která má za následek pokles úspor a růst poptávky po kapitálu. Nedostatek úspor – opačný efekt
zásoba K
Rovnováha na trhu kapitálu Z toho vyplývá, že úroková míra plní funkci tržní ceny, která vyrovnává nabídku a poptávku a její pohyby vedou k nastolování rovnováhy na trhu kapitálu. Úroková míra plní dvě významné funkce: Vede domácnosti k tomu, aby obětovaly současnou spotřebu a zvyšovaly zásobu kapitálu. Podněcuje firmy k vyhledávání co nejefektivnějších investičních příležitostí.
Výnosy z kapitálu
Výnosy z kapitálu
Při rozhodování o tom, zda vůbec investovat, či kam nejlépe investovat, firmy potřebují nějaké měřítko výnosu z kapitálu.
V hospodářství, kde neexistuje riziko ani monopoly (náš výchozí předpoklad) platí, že se míra výnosu z kapitálu rovná tržní úrokové míře. Výnosy z kapitálu mohou mít různé formy :
Míra výnosu z kapitálu – udává čistý výnos v peněžních jednotkách za 1 rok z každé peněžní jednotky investovaného kapitálu (v % za rok). Odhad potencionálních měr výnosu z investičního projektu = vypočítají se náklady spojené s nákupem kapitálových statků, pak firma odhadne roční čisté výnosy a vydělí je vypočtenými náklady. Ze všech uvažovaných investičních příležitostí volí potom tu, která je spojena s nejvyšší mírou výnosu z kapitálu.
Nájemné – firma vlastní kapitálové statky, které pronajímá Zisk – nejčastější forma výnosu z kapitálu
Míra zisku vypočítaná jako poměr zisku k zásobě kapitálu může převyšovat (i v podmínkách rovnováhy) úrokovou míru z řady příčin. Příčiny: Existence monopolu Zavádění technických inovací Riziko
5
17.12.2014
Výnosy z kapitálu Problematika výpočtu míry výnosu z kapitálu je komplikovaná, statky setrvávají ve výrobním procesu po delší časové období. Výnos ve stávajícím roce má pro firmu větší význam než výnosy očekávané v pozdějších letech. Proto je důležité zjistit, jaká je současná hodnota celého toku budoucích výnosů z daného kapitálového statku.
Trhy kapitálových statků Přeměna finančních prostředků v reálnou investici, neboli nákup nových kapitálových statků se děje na trzích kapitálových statků. Formování nabídky na těchto trzích je analogické trhům spotřebních statků. Poptávka však není určena na základě teorie mezního užitku, ale na základě principu míry výnosu z kapitálu. Maximální cena, kterou jsou poptávající firmy ochotny zaplatit za kapitálový statek, je dána na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů z tohoto kapitálového statku.
Pojetí důchodu Důchod – je celkové množství peněz (finanční příjem), které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období (1 měsíc, 1 rok apod.). Může být tvořen: Mzdou (pracovním výdělkem) Vlastnickým důchodem (renta, dividendy,…) Příjmem plynoucím z transferových plateb (starobní důchody, dávky státní podpory, podpory v nezaměstnanosti, apod.)
Výnosy z kapitálu PV = ( N1 / (1 + ir )) + ( N2 / (1 + ir )2) + ... + ( Nn / (1 + ir )n)
PV = současná hodnota celého toku očekávaných budoucích výnosů Ni = čistý roční výnos z daného kapitálového statku v i-tém roce jeho životnosti, která je n let ir = roční úroková míra, o níž předpokládáme, že se nemění. Firma zvolí tu příležitost pro investování, která je spojena s nejvyšší současnou hodnotou očekávaného toku budoucích výnosů.
Trhy kapitálových statků Za předpokladu, že se prosazuje zákon klesajících výnosů, platí, že s růstem množství kapitálových statků zapojených do výroby klesají výnosy z každé další dodatečné jednotky, a tedy i cena, kterou jsou poptávající firmy při dané úrokové míře a při daných cenách vyráběných produktů a služeb ochotny za tento kapitálový statek zaplatit. Rovnovážná cena je nastolena na základě vzájemného působení nabídky a poptávky analogicky jako na trzích spotřebních statků.
Pojetí bohatství Bohatství – čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému časovému okamžiku v určitých peněžních jednotkách (Kč). Bohatství je tvořeno : Hmotnými položkami (půda, zboží dlouhodobé spotřeby) Finančními aktivy (hotovost, vklady, akcie,…) Bohatství je určitá zásoba peněžních jednotek, zatímco důchod je tok v peněžních jednotkách v průběhu času. Důležité: zopakovat stavové a tokové veličiny!!!!!
6
17.12.2014
Návaznost na trh výrobních faktorů Teorie rozdělování důchodů je vyústěním teorie formování cen na trzích výrobních faktorů. Tyto ceny (jsou-li rovnovážné) jsou odvozeny od velikosti mezních fyzických produktů jednotlivých výrobních faktorů a od cen jejich produkce. Ceny výrobních faktorů určují důchody připadající jejich majitelům – mzdu, rentu, zisk a úrok.
Struktura - skladba důchodů Celkové důchody domácností (Y) lze rozdělit : Pracovní důchody (YL) Důchody plynoucí z vlastnictví půdy (YA) Důchody plynoucí z vlastnictví kapitálu (YK) Důchod ve formě transferové platby (YT) Platí tedy:
Rozdělení důchodů společnosti na mzdu, rentu a úrok (zisk) tedy v případě rovnováhy na všech trzích odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé ekonomiky.
Skladba důchodů YL = w . L L ….. počet hodin práce odpracovaných domácností w …. průměrná hodinová mzdová sazba YA = I . A A …. množství půdy ve vlastnictví domácnosti I ….. průměrná míra výnosu z půdy YK = v . K K …. objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti v …. průměrná míra výnosu z kapitálu Důchod ve formě transferové platby (YT) Y = w . L + I . A + v . K + YT
Y = YL + YA + YK + YT
Nerovnost v pracovních důchodech Pracovní důchody domácnosti závisí na množství práce, které domácnost prodá na trhu práce a mzdové sazbě (ceně práce). Cena práce je dána objektivně, zatímco množství nabízené práce obvykle závisí na rozhodnutí domácnosti. Faktory ovlivňující nerovnost ve výši výdělku : Rozdílné dovednosti (fyzické a duševní schopnosti) Rozdíly ve vynaloženém úsilí (intenzita práce) Rozdíly v povolání, které souvisí s dobou odborné přípravy (nebezpečnost, nepříjemnost, specifické schopnosti,…) Faktory pracovní diskriminace (rasa, pohlaví, věk, náboženství, národnost,…) Rozdíly ve vzdělání, rozdílnost v kvalitě pracovníků
Nerovnost ve vlastnických důchodech
Nerovnost ve vlastnických důchodech
Nerovnost ve vlastnických důchodech je založena především na rozdílném množství kapitálu a půdy ve vlastnictví domácnosti.
Míra výnosu z kapitálu a míra výnosu z půdy mohou být pro různé domácnosti nestejné.
Majetek získávají domácnosti: Dědictvím (akumulovaný přenos pracovních i nepracovních důchodů z minulých generací) Dary Úsporami z pracovních i nepracovních důchodů Podnikáním s ochotou podstupovat riziko
Některé domácnosti nemají přístup k výhodnějším mírám výnosu (možnost vhodněji alokovat své úspory). Tyto poruchy jsou způsobeny : Monopolem vlastnictví výrobního faktoru Nedostupností některých investic pro domácnosti s nedostatečně vysokými úsporami
7
17.12.2014
Měření nerovnosti v důchodech Pro měření nerovnosti v důchodech se používá Lorenzův graf a důchodový Giniho koeficient. Lorenzův graf vyjadřuje vztah mezi : Absolutní rovností Absolutní nerovností Skutečnou nerovností Lorenzova křivka (Lorenz Curve – LC) – vyjadřuje způsob rozdělení důchodu tak, že přiřazuje rozděleným skupinám obyvatelstva poměrná rozdělení důchodů.
Grafická interpretace LK Ideální Lorenzova křivka
procento důchodu
Absolutně nerovné rozdělení
procento důchodu
LC
Lorenzova křivka Absolutní rovnost - ideální Lorenzova křivka – vyjadřuje absolutně rovné rozdělení důchodů (úhel 45 stupňů), extrém. Absolutní nerovnost – Lorenzova křivka jako přímka zalomená do pravého úhlu (extrém). Skutečná nerovnost – skutečná Lorenzova křivka – leží někde mezi oběma extrémy (statistické údaje). Lorenzova křivka je grafickým znázorněním „důchodové pyramidy“, kde široký základ tvoří většina lidí s nízkými důchody, zatímco ostrý vysoký štít je tvořen nepočetnými vrstvami nejbohatších.
Grafická interpretace Skutečná Lorenzova křivka
procento důchodu
procento důchodu
LC
A
Relativní nerovnost důchodu
A-B
B
45° procento domácností
procento domácností
Giniho koeficient Pro měření míry nerovnosti v důchodech se používá srovnání skutečné a ideální Lorenzovi křivky. Giniho koeficient – poměřuje rozdíl mezi plochou pod skutečnou Lorenzovou křivkou a plochou pod ideální Lorenzovou křivkou. G = (A – B) / A Může mít hodnoty od 0 do 1 (0 = abs. rovnost). Z pouhé změny v nerovnosti v rozdělování není možné dělat jednoznačné závěry, jestliže neznáme příčiny, které k této změně vedly, a její následky.
procento domácností
procento domácností
Přerozdělovací procesy v ekonomice Rozdělení důchodů – mezd, úroků, zisků a renty – mezi domácnosti, které je výsledkem fungování tržního mechanismu, nazýváme prvotním rozdělením. Prvotní rozdělení důchodů obvykle neodpovídá poměrům mezních produktivit výrobních faktorů (nerovnovážné stavy na dílčích trzích, nedokonalost). Rozdělení podle poměru mezních produktivit je však stavem, kolem kterého skutečné výsledky procesů prvotního rozdělení oscilují a který se prosazuje v dlouhém období. Trvale nerovnovážné ceny způsobují trvale nerovnovážné prvotní rozdělení.
8
17.12.2014
Přerozdělovací procesy v ekonomice Důchody, které jsou výsledkem procesu prvotního přerozdělení, však ještě nejsou konečnými důchody. Tyto důchody podléhají přerozdělování – prostřednictvím státního rozpočtu (daně, poplatky, soc. dávky, dotace, subvence). Přerozdělování prvotních důchodů probíhá také prostřednictvím fondů sociálního pojištění, zejména penzijního pojištění, nemocenského pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Výsledkem přerozdělování důchodů je jeho konečné rozdělení.
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity
2)
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity Při vysokém zdanění, nebo při vysokém stupni progrese zdanění důchodů, lidé dávají přednost průměrné aktivitě a volnému času.
Důvody: Administrativní náklady – s přerozdělováním jsou vždy spjaté neproduktivní náklady (platy úředníků,…).
Rozhodující motivací k práci je možnost vysokých výdělků spolu se společenským postavením a osobní seberealizací. Omezování motivace vede k oslabení podnětu k práci a tím snížení skutečných pracovních výkonů.
snižuje
Vliv na pracovní úsilí a podnikatelství – přerozdělování často oslabuje podněty k práci a podnikání (část domácností dá přednost volnému času před prací, nebo málo intenzivní práci před prací intenzivnější).
Vliv přerozdělování na ekonomické aktivity 3)
Důchody domácností byly v procesu přerozdělování zvýšeny o tzv. transferové platby (soc. podpory, dávky,…) a sníženy o daně, poplatky, odvody do státního rozpočtu a různých povinných fondů. Důchody vyšších příjmových skupin domácností se v procesu přerozdělení snižují a důchody nižších příjmových skupin se naopak zvyšují. Rozdíl je pouze v míře přerozdělení a tedy ve stupni zmírnění prvotní nerovnosti. Výsledkem přerozdělovacích procesů je tedy snížení důchodového Giniho koeficientu, respektive přiblížení důchodové Lorenzovy křivky směrem ke křivce ideální.
velikost
Podle ekonomů přerozdělování disponibilního důchodu společnosti.
1)
Přerozdělovací procesy v ekonomice
Vliv na tvorbu úspor a investic Státní podpora výrobních podniků (dotace, subvence,…) může jak oslabovat náročnost tržního prostředí a tím působit proti efektivnosti výroby a oslabovat alokační funkci trhu, tak také být účinnou formou zvyšování efektivnosti. Vysoké výdaje státního rozpočtu předpokládají vysoké daně nebo vysoký stání dluh. Vysoká míra zdanění vede ke snížení sklonu k úsporám, neboť investované úspory podléhají zdanění; vysoké daňové zatížení důchodů tedy naopak zvyšuje sklon ke spotřebě. Vliv přerozdělovacích opatření na pracovní úsilí a podnikatelskou aktivitu, stejně tak jako na tvorbu úspor a jejich přeměnu v investice, má své kladné i záporné aspekty.
Některé přerozdělovací procesy mohou zvyšovat konkurenční dokonalost na trhu práce a mobilitu práce jako výrobního faktoru. Sem patří povinná školská docházka, státní podpora školství a státní rekvalifikační programy.
Příští přednáška
Tržní selhání Externality
9
