Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva
Trestněprávní ochrana autorských a jiných obdobných práv včetně práv k databázi
Bakalářská práce
Autor:
Jan Kučera Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Pavel Zelenka
Červen 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze, dne 28. 6. 2010
Jan Kučera
Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat svému vedoucímu práce JUDr. Pavlu Zelenkovi, který mi poskytnul cenné rady a svůj čas při zpracování této bakalářské práce.
Anotace Bakalářská práce rozebírá práva autorská, práva s nimi související a práva k databázi, přičemž současně vymezuje jejich trestněprávní ochranu. Autorské právo je jedním z tvůrčích druhů nehmotných práv a je součástí práv k duševnímu vlastnictví. Obsahem práva autorského jsou práva osobnostní a práva majetková. Autorský zákon dále stanovuje výjimky a omezení v případech nespadajících pod ochranu autorského práva. Práva autorská a práva související s právem autorským včetně práv k databázi jsou chráněna českým právním řádem, dále na úrovni Evropské unie a za pomoci mezinárodních organizací. Mimo autorský zákon jsou autorská práva chráněna na úrovni trestněprávní, občanskoprávní a správní. Nový trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., přináší rozšíření trestněprávní úpravy v oblasti autorských práv a zpřísňuje sankce v případě jejich porušení. The annotation The Bachelor thesis discusses copyright, law related to copyright as well as database right, while simultaneously it defines criminal protection. Copyright is one of the creative types of intangible rights and is a part of the intellectual property rights. The content of copyright is moral rights and property rights. The Copyright Act also sets limitations and exceptions in cases not covered under copyright protection. Copyrights and law related to copyright, including rights to the database are protected by Czech law, the European Union level and with assistance of the international organizations. Besides the Copyright Act, copyright is also protected by criminal, civil and administrative law. The new Criminal Code, Act No. 40/2009 Coll. brings extension of criminal legislation in the field of copyright and stricter penalties for any violation.
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1.
2.
Vymezení pojmů........................................................................................................... 9 1.1
Duševní vlastnictví ................................................................................................ 9
1.2
Autorské právo, jeho začlenění do právního řádu České republiky...................... 9
Právo autorské a práva s ním související ................................................................. 11 2.1
Předmět autorského práva ................................................................................... 11
2.2
Autorství .............................................................................................................. 12
2.3
Vznik práva autorského ....................................................................................... 14
2.4
Obsah práva autorského....................................................................................... 15
2.4.1
Osobnostní práva ............................................................................................. 15
2.4.2
Majetková práva .............................................................................................. 15
2.4.3
Jiná majetková práva ....................................................................................... 17
2.5
Omezení práva autorského .................................................................................. 18
2.6
Ochrana práva autorského ................................................................................... 19
2.7
Licenční smlouva................................................................................................. 19
2.8
Práva související s právem autorským................................................................. 20
2.8.1
Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu ........................................... 20
2.8.2
Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu ...................................... 20
2.8.3
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu..... 21
2.8.4
Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání ........................... 21
2.8.5
Právo nakladatele............................................................................................. 22
2.9
Zvláštní právo pořizovatele databáze .................................................................. 22
2.10
Kolektivní správa práv......................................................................................... 23
2.10.1
OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním .................... 23
2.10.2 INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů ................................................................ 24 2.10.3
DILIA – Divadelní, literární, audiovizuální agentura ................................. 25
2.10.4 OOA–S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl ........................................ 25 2.10.5
GESTOR – Ochranný svaz autorský ........................................................... 26 5
3.
2.10.6
OAZA – Ochranná asociace zvukařů autorů............................................... 26
2.10.7
Česká protipirátská unie (ČPU)................................................................... 27
Vývoj autorských práv od roku 1918 ....................................................................... 27 3.1
Vývoj na území České republiky ........................................................................ 27
3.2
Vývoj na úrovni mezinárodní .............................................................................. 29
3.3
Vývoj na úrovni Evropského společenství/Evropské unie .................................. 32
4. Trestněprávní ochrana autorských práv, práv s nimi souvisejících a práv k databázi .............................................................................................................................. 35 4.1 4.1.1
Neoprávněný zásah do zákonem chráněných práv.......................................... 35
4.1.2
Subjektivní stránka .......................................................................................... 39
4.2 4.2.1 5.
Právní úprava účinná do 31. 12. 2009 ................................................................. 35
Rozdíly v právní úpravě Trestního zákoníku účinné od 1. 1. 2010..................... 40 Padělání a napodobení díla výtvarného umění ................................................ 42
Porušování autorských práv v praxi ........................................................................ 45
Závěr ................................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ................................................................................................. 49 Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 50
6
Úvod S předměty práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, se v běžném životě setkáváme nesčetněkrát. Kdykoli čteme knihu, sledujeme film, posloucháme melodii v rádiu, obdivujeme obraz či sochu apod., vždy se jedná o jedinečný výtvor tvůrčí schopnosti autora. V současnosti s vývojem dostupnosti a možnosti šíření děl, lze pozorovat narůstající tendenci porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Vzdálenost v souvislosti se šířením některých předmětů autorských práv nehraje v dnešní době podstatnou roli. Vždyť přesunout jedinečný výtvor tvůrčí schopnosti autora například prostřednictvím internetu z jednoho konce světa na druhý, je otázkou několika vteřin. Je společensky nezbytné podporovat tvůrčí činnost autorů ve všech ohledech, tudíž je nutné chránit práva autorská teritoriálně, ale současně v globálním měřítku. Pachatelé si mnohdy nejsou vědomi, že jejich jednání může být v rozporu se zákonem, ovšem neznalost zákona neomlouvá. Cílem práce je provést přehledný rozbor práv autorských a dalších s nimi souvisejících práv a také vymezit jejich trestněprávní ochranu na území České republiky. V první části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy, historické koncepce a začlenění autorského práva do právního řádu České republiky. Ve druhé části se budu zabývat předmětem práva autorského, osobou autora, okolnostmi spojenými se vznikem autorského práva, vymezením obsahu těchto práv, ochrany, právy souvisejícími s právem autorským včetně práv k databázi a v neposlední řadě kolektivní správou autorských práv a institucemi provádějícími výkon kolektivní správy autorského práva v zákonem stanovených případech. Třetí část je zaměřena na seznámení se stručným vývojem právní úpravy oblasti autorského práva od roku 1918 na území České republiky do současnosti. Současně nejsou opomenuty důležité mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána a mezinárodní organizace vykonávající ochranu práva autorského a práv souvisejících s právem autorským. Z důvodů přistoupení České republiky do Evropského společenství je 7
potřeba
zmínit
provázanost
s komunitárním
právem
Evropských
společenství,
v současnosti Evropské unie. Čtvrtá část je věnována trestněprávní ochraně autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Z důvodů nabytí účinnosti nového trestního kodexu, soustředil jsem se na vymezení skutkové podstaty trestného činu porušení autorského práva podle § 152 zákona č. 140/1961 Sb. TZ účinného do 31. prosince 2009. V další podkapitole jsem se zaměřil na změny v právní úpravě účinné od 1. ledna 2010 podle § 270 a 271 zákona č. 40/2009 Sb., TrZ. Zákonodárce provedl v novém trestním kodexu mnohé změny, proto jsou vymezeny v samostatné podkapitole. V závěrečné části jsou demonstrativně představeny konkrétní případy porušování autorského práva, které se odehrály v minulosti. Je zde rozebrána protiprávní činnost pachatelů trestného činu porušení autorského práva, motiv pachatele jednání, přičemž je poukázáno na trestní sankci, která byla uložena orgánem činným v trestním řízení.
8
1. Vymezení pojmů 1.1
Duševní vlastnictví
Předmětem duševního vlastnictví, označovaného též jako vlastnictví k nehmotným statkům, bývá většinou vlastnictví k výsledkům jedinečné tvůrčí činnosti, které zahrnuje např. autorská práva, průmyslová práva a další práva (práva k obchodnímu tajemství, obchodnímu jménu a názvu, know-how, ale i k právům proti nekalé soutěži). Práva k duševnímu vlastnictví jsou postavena na zásadě teritoriality, proto je nezbytné pro ochranu v ostatních státech pro vlastníka patentu, průmyslového vzoru a dalších předmětů práv duševního vlastnictví, ochránit si tato práva nejčastěji prostřednictvím žádostí na příslušném úřadě.
1.2
Autorské právo, jeho začlenění do právního řádu České
republiky Autorské právo je jedním z tvůrčích druhů nehmotných práv. Vychází z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému subjektivní právo vlastnit majetek a ustanovením, že práva k výsledkům tvůrčí činnosti jsou chráněna zákonem. Autorské právo řadíme do oblasti práv soukromoprávních. Existuje zde také rozsáhlá provázanost s oblastí občanskoprávní, ve které autorský zákon působí jako zvláštní právní předpis. Nelze také přehlédnout jeho provázanost s mezinárodněprávní oblastí, neboť autorské právo je podřízeno některým mezinárodním smlouvám. Autorská práva můžeme z objektivního hlediska chápat jako práva k vytvoření a následnému užití předmětu autorských práv, nebo také z hlediska subjektivního, jako práva autorova k vytvoření díla, užití, osobování si autorství apod. Autorská práva vycházejí z koncepce dualismu, který rozděluje práva autorská na práva osobnostní, která jsou spojena pevně s osobou autora a jsou nepřevoditelná a na práva majetková, která mohou být převedena. V mezinárodní praxi existují dva základní systémy autorského práva, a to kontinentální, ze kterého vychází právní úprava v ČR a angloamerický, také označován jako „copyright“. 9
Základními rozdíly mezi těmito systémy jsou, že kontinentální systém přiznává tvůrčí schopnosti pouze fyzické osobě, oproti tomu angloamerický přiznává autorství i právnickým osobám. Z hlediska formálnosti angloamerický systém podmiňuje vznik autorských práv registrací do rejstříku děl. Kontinentální systém spojuje vznik autorských práv souběžně s okamžikem vytvoření díla. Základním vnitrostátním právním předpisem je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským, ve znění pozdějších předpisů.
10
2. Právo autorské a práva s ním související 2.1
Předmět autorského práva
Předmětem práva autorského je autorské dílo dle § 2 AutZ. Dílem z hlediska práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické.1 Výslovně je zařazen do předmětu práva autorského i počítačový program, splňuje-li podmínku, že je původním autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným.2 Pokud autorské dílo splňuje pojmové znaky autorského díla, jedná se tedy o dílo autorské, literární nebo vědecké, musí dále současně splňovat tyto podmínky: 1) je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, autorem musí být fyzická osoba 2) je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.3 Typickým dílem jsou díla slovesná (slovní podoba – vyjádřená řečí, písmem), díla hudební (sled hudebních tónů – obvykle zachycen notovým zápisem – píseň, symfonie apod.), díla dramatická (např. opera, balet, muzikál, činohra, atd.), díla fotografická a díla vyjádřená postupem podobným fotografii (typickým příkladem je fotografie), díla audiovizuální (film, videoklip, hra), díla výtvarná (např. malířská, sochařská, grafická, rytecká), díla architektonická (např. stavební, interiérové, exteriérové, apod.), díla užitného umění (např. umělecká keramika, bižuterie, výšivky, apod.), díla kartografická (např. mapy prostorové, geodetické, povrchové, apod.).4 Jedinečnost díla, tedy jeho originalita a nezaměnitelnost je splněna tehdy, pokud neexistuje dílo totožné nebo zaměnitelné.
1
§ 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. § 2 druhá věta odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb. 3 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 55 4 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 969 - 971 2
11
Zachycení díla nemusí mít vždy trvalý hmotný substrát, někdy postačuje i vyjádření pomíjivé – přednes básně, zahrání skladby.5 Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odst. 1 nebo podle odst. 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.6 Dále autorský zákon demonstrativně stanoví, na rozdíl od předešlé právní úpravy zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, co autorským dílem není v § 2 odst. 6 AutZ, a výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu podle § 3 AutZ, které nespadají pod ochranu autorského zákona, jimiž jsou například úřední díla, veřejné listiny, výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní.
2.2
Autorství
Zde zákon vychází z kontinentálního pojetí objektivní pravdivosti autorství, proto je autorem vždy výlučně fyzická osoba, která na základě svých jedinečných tvůrčích schopností dílo literární, vědecké nebo umělecké vytvořila. Podmínkou zde není ani způsobilost k právním úkonům, avšak je velice důležitá pro nakládání s dílem, jak z hlediska majetkových, tak i osobnostních práv. Z tohoto důvodu nemůže být autorem právnická osoba, neboť z povahy věci nedisponuje schopnostmi duševní tvorby. V angloamerických právních systémech však může být autorem i právnická osoba např. výrobce filmů. Autorství nevzniká osobám, které příspěvkem ve formě např. technické rady, administrativní nebo odborné pomoci přispěli ke vzniku díla. Existuje zde pouze jediná výjimka a to v případě tvorby díla audiovizuálního, kdy se autorský zákon od zásady objektivní pravdivosti autorství odchyluje, a kogentně přisuzuje fikci autorství režisérovi tohoto díla.7 V případě děl souborných je autorem fyzická osoba, která dílo tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala, ovšem se souhlasem všech autorů dílčích částí. Lze proto rozlišovat dva typy autorství: 5
Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 56 § 2 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb. 7 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 93 6
12
1. autorství k jednotlivým dílčím příspěvkům 2. autorství k celému souboru.8 Dle § 6 AutZ, je v zájmu právní jistoty upravena zákonná domněnka autorství, která autora, jehož pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je dílo evidováno v rejstříku předmětů ochrany, vedeném příslušným kolektivním správcem a neexistují v tomto ohledu žádné rozpory, zbavuje autora nutnosti prokázat autorství obvyklým způsobem. Autor z hlediska osobnostněprávní povahy není povinen uvádět své pravé jméno, může podle § 7 AutZ, použít k udání autora formu: 1.
pseudonymní (kdy je uvedeno krycí jméno nebo umělecká značka autorapseudonym)
2.
anonymního (kdy není uvedeno žádné jméno ani pseudonym).
Do doby, dokud se autor díla anonymního nebo pseudonymního veřejně nepřihlásí k dílu, je zástupcem při ochraně a výkonu autorských práv osoba, která poprvé dílo uveřejnila. Tento zástupce, autora zastupuje vlastním jménem na autorův účet. Pokud bylo dílo vytvořeno tvůrčí činností dvou a více autorů, jejichž výsledek tvoří dílo jediné a nedílné, jedná se o spoluautorství podle § 8 AutZ. V tomto případě právo autorské náleží autorům společně a nerozdílně. Není nezbytné, aby byla práce spoluautorů přiřaditelná dle jednotlivých částí určitému příslušnému autorovi, ani zda na díle pracovali současně, či nikoliv. Spoluautorem není osoba, která dala ke vzniku díla pouze podnět, přispěla odbornou, administrativní, technickou či jinou pomocí. Spoluautoři jsou z právních úkonů týkajících se díla oprávněni a povinni všichni společně a nerozdílně. Pro nakládání se společným dílem zde platí princip jednomyslnosti, a proto je třeba souhlasu všech spoluautorů, bez ohledu na velikost tvůrčích příspěvků, či jejich počtu. Pokud brání jednotlivý autor, bez vážného důvodu nakládání s dílem, může být projev jeho vůle nahrazen soudem podle § 8 odst. 4 AutZ.
8
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 96 - 97
13
Pokud se spoluautoři nedohodnou odlišně, použije se pro stanovení podílu na výnosech z práva autorského úměrný podíl velikosti jejich tvůrčích příspěvků. Pokud nelze tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na výnosech stejné.
2.3
Vznik práva autorského
„Platí zde princip objektivní pravdy, spočívající v právní skutečnosti vzniku (vytvoření) díla, s níž autorský zákon spojuje i původní vznik autorského práva k dílu, a to hned v jeho plném obsahu a rozsahu všech jednotlivých oprávnění.“9 Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.10 Není nutné plnění formálních podmínek, jako je např. registrace či úhrada poplatku. Dílo může být vyjádřeno různými způsoby jako např. slovem, písmem, náčrtem, skicou, zvukem, sledem tónů, stavbou či modelem a mnoha dalšími. Objektivní vnímatelnost zde znamená, že musí být vnímatelná lidskými smysly, avšak nemusí být vnímatelná všem. Například dílo zachycené v Braillově písmu, v notovém zápise, Morseovou abecedou, numerickými znaky, zdrojovým textem, strojovým kódem a v dalších případech nám všem vnímatelné nebude, proto postačí, aby bylo vnímatelné alespoň určitému okruhu. Dílo ovšem nemusí obsahovat hmotný substrát, může být zhmotněno jen pomíjivě.11 Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.12 V § 9 odst. 3 AutZ je promítnuta nezávislost práva autorského na právu vlastnickém, jestliže vlastník nabytím vlastnického práva nebo věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvl. Právního předpisu jinak.
9
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 126 § 9 odst. 1 zákon č. 121/2000 Sb. 11 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 56 12 § 9 odst. 2 zákon č. 121/2000 Sb. 10
14
2.4
Obsah práva autorského
Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§12 a násl.).13
2.4.1
Osobnostní práva
Práva osobnostní jsou taxativně vymezena v § 11 AutZ a patří do skupiny subjektivních práv autora nemajetkové povahy. Patří do nich: 1. právo rozhodnout o zveřejnění díla (právo vybrat způsob prvotního zpřístupnění veřejnosti), 2. právo osobovat si autorství (autor má právo bránit se osobování svého autorství cizí osobou, má právo na označení a výběru způsobu označení díla) 3. právo na nedotknutelnost díla (má právo udělit svolení ke změně či jinému zásahu do díla, právo na užívání díla způsobem nesnižujícím hodnotu díla, právo na autorský dohled). Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají.14
2.4.2
Majetková práva
Majetková práva autora vycházejí z principu nezcizitelnosti majetkových práv, proto se autor nemůže svých práv vzdát nebo je převést, nejsou ani postihnutelná výkonem rozhodnutí, což ovšem neplatí pro pohledávky, které z takovýchto práv mohly vzniknout. Majetková práva autora jsou předmětem dědictví, upravena v § 26 odst. 2 AutZ. Oproti osobnostním právům autora, která zanikají smrtí, je trvání autorských práv majetkových upraveno v § 27 odst. 1 AutZ, a to tak, že práva trvají po dobu života a 70 let po smrti autora. Mezi základní majetková práva autora, patří právo dílo užít dle § 12 AutZ, a to jak v původní nebo jinak zpracované či změněné podobě, stejně tak jako udělit jiné osobě
13 14
§ 10 zákon č. 121/2000 Sb. § 11 první věta odst. 4 zákon č. 121/2000 Sb.
15
oprávnění k výkonu tohoto práva. Ovšem poskytnutím oprávnění, autorovi právo nezaniká, vzniká mu pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Pokud není autor vlastníkem věcí, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, má právo požadovat po vlastníkovi zpřístupnění věci např. za účelem pořízení fotodokumentace, toto právo však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka. Obsahem práva dílo užít je: 1) právo na rozmnožování díla, 2) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, 3) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, 4) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla 5) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla 6) právo na sdělování díla veřejnosti.15 Rozmnožováním se rozumí podle § 13 AutZ, zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho částí, a to všemožnými prostředky a v jakékoli formě. Podstatné je zachycení rozmnoženiny na hmotný nosič. Mezi nejpoužívanější formy k vytváření reprodukcí patří rozmnoženiny zvukové, obrazové, zvukově obrazové, tiskové, fotografické, analogové, digitální a další. Rozšiřováním se rozumí dle § 14 AutZ, právo autora (tzv. distribuční právo) převést vlastnická práva jiné osobě prostřednictvím prodeje nebo jiným převodem. Pronájmem se rozumí dle § 15 AutZ, poskytnutí originálu nebo rozmnoženiny, dalšímu subjektu za účelem hospodářského nebo obchodního prospěchu. Půjčování upravené v § 16 AutZ, se oproti pronájmu liší svou bezúplatností, zapůjčení originálu nebo rozmnoženiny a jeho zpřístupnění veřejnosti není za účelem generování přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Vystavováním, se podle §17 AutZ,
rozumí zpřístupnění originálu nebo
rozmnoženiny v hmotné podobě veřejnosti. Není zde rozhodující, zda se jedná o vystavení za úplatu či nikoliv.
15
§ 12 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb.
16
Pod pojmem sdělování veřejnosti se rozumí podle § 18 AutZ, zpřístupnění díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově a prostřednictvím telekomunikačních sítí jako např. internet a dalších. V souvislosti se sdělováním veřejnosti upravuje AutZ demonstrativně katalog způsobů sdělování, jímž jsou: 1) práva provozovací, do kterých patří: 1.1) právo na živé provozování díla dle § 19 odst. 1 AutZ, 1.2) právo na přenos živého provozování dle § 19 odst. 2 AutZ, 1.3) právo na provozování díla ze záznamu dle § 20 odst. 1 AutZ, 1.4) právo na přenos provozování díla ze záznamu dle § 20 odst. 2 AutZ, 1.5) právo na provozování rozhlasového a televizního vysílání dle § 23 AutZ, 2) tzv. práva vysílací a další, jimiž jsou: 2.1) právo vysílání díla rozhlasem nebo televizí dle § 21 AutZ, včetně družicového, kabelového či prostřednictvím počítačových sítí. 2.2) právo na přenos rozhlasového nebo televizního vysílání dle § 22 AutZ, včetně kabelového přenosu 3) tzv. práva k sdělování děl veřejnosti na vyžádání, tj. sdělování zejména prostřednictvím počítačových či obdobných sítí.16
2.4.3
Jiná majetková práva
Dále autorský zákon upravuje jiná majetková práva autora, do kterých spadá např. právo autora na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého, které je vymezeno v § 24 AutZ, a upravuje nárok na vypořádání autora již prodaného originálního uměleckého díla, vůči každému dalšímu nabyvateli, který dalším převodem vlastnictví získal společensky neodůvodněný prospěch.17
16 17
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 175 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 91
17
Jako další právo upravuje v § 25 AutZ, právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. V souvislosti s rozvojem technologií v oblasti rozmnožování byl nucen i předkladatel autorského zákona na tuto skutečnost reagovat, a proto jsou v tomto ustanovení taxativně vymezeny osoby povinné, které jsou zavázány realizovat dodatkové autorské platby jako např. poskytovatelé tiskových rozmnožovacích služeb za úplatu, výrobci, dovozci a příjemci přístrojů k pořizování rozmnoženin tiskových, zvukových, zvukově obrazových a dalších.
2.5 Omezení práva autorského Autorský zákon také stanoví výjimky a omezení autorského práva v případech nespadajících pod ochranu těchto práv. Z obecného hlediska jde o případy užití díla, která nejsou primárně užita za vytvořením hospodářského nebo obchodního prospěchu či se jedná např. o sociální nebo zdravotní pomoc. Uveďme si zde alespoň ty nejpoužívanější. Do těchto práv spadají například volná užití nebo rozmnožování na papír nebo na podobný podklad, která jsou upravena v § 30 a § 30a AutZ, upravující užití, rozmnožení, záznam či napodobení díla pro osobní potřebu fyzické osoby. Jestliže není konáno za účelem získání obchodního nebo hospodářského prospěchu, nezakládá protiprávnost jednání. Další výjimku tvoří citace, upravené v § 31 AutZ. Za okolností vylučujících zásah do práva autorského, kterými jsou např. označení citovaného výňatku, uvedení, je-li to možné, osoby autora, názvu díla a pramene. Do autorských práv nezasáhne ani ten, kdo vyfotografuje, nafilmuje či jinak zaznamená nebo jinak vyjádří autorovo dílo umístěné na veřejném prostranství, či použije dílo v rámci propagace výstavy nebo dražby. V obou těchto případech by mělo být, pokud je to možné či obvyklé, uvedeno jméno autora, jež je upraveno v § 32 a § 33 AutZ. Další skupinou jsou licence pro zdravotně postižené a sociální zařízení, pro které autorský zákon užití díla nebo vytvoření rozmnoženiny pro osoby se zdravotními či sociálními problémy, nespojuje se zásahem do autorských práv dle právní úpravy podle § 38 AutZ. Jinou skupinou je užití díla v rámci občanských, náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního, upravené v § 35 AutZ. 18
2.6 Ochrana práva autorského Ochrana práva autorského je upravena v § 40 AutZ. Toto zákonné ustanovení stanoví demonstrativní výčet nároků, kterých se může osoba autora, jeho zástupce či právního nástupce domáhat. Jedním ze základních práv autora je právo na určení autorství, prostřednictvím žaloby určovací, které vychází z práv na ochranu osobnosti, vymezeném v § 11 až § 16 ObčZ. Další možností je “nárok zápůrčí, nebo též zápovědní či zdržovací, jehož účelem je domoci se zákazu jednání, která v dané době ohrožují autorské právo nebo do něj zasahují tj. domoci se nečinnosti neoprávněně jednající osoby (rušitele práva).“18 Vykonavatel práv autorských má také právo na informace o způsobu, rozsahu neoprávněného užití a o zúčastněných osobách, aby mohl zjistit skutečný rozsah porušení jeho práv a mohl se účelně domáhat odstranění následků zásahu do práva či poskytnutí přiměřeného
zadostiučinění
za
způsobenou
nemajetkovou
újmu
nebo
vydání
bezdůvodného obohacení.
2.7 Licenční smlouva Autorské smlouvy jsou základním institutem, jejichž prostřednictvím se realizují subjektivní práva autorská. Autorovým právem, je smluvně poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít tzv. licenční smlouvou, jeho právem je také si stanovit podmínky způsobu a rozsahu užití.19 Pro uzavření licenční smlouvy platí zásady občanského zákoníku, eventuálně podle povahy závazku obchodního zákoníku, a jejímž předmětem je sjednání licence k užití díla a odměny za takové oprávnění.20 Licenční smlouva se dělí na dva typy, a to výhradní a nevýhradní. •
V případě výhradní licence se autor zříká možnosti poskytnout oprávnění třetí osobě, musí být uzavřena písemně a musí být jasně specifikováno, že se jedná o licenci výhradní.
•
Nevýhradní licence zaručuje možnosti poskytnout větší množství oprávnění k užití díla.
18
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 419 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 476 a násl. 20 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 123 19
19
Pokud to je smluvně ujednáno, může autor poskytnout oprávnění třetí osobě tzv. podlicenci, která se řídí stejnými právními zásadami jako licence. Pokud není smluvně dohodnuto jinak, je nabyvatel povinen licenci využít, a proto pokud by licenci nevyužíval nebo využíval nedostatečně a došlo by ke značnému dotčení oprávněných autorským zájmů, má právo odstoupit od smlouvy.
2.8 Práva související s právem autorským 2.8.1 Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu Výkonným umělcem může být pouze fyzická osoba, která výkon vytvořila. Náleží jí proto práva osobnostní i majetková. Uměleckým výkonem, je zde myšlen projev jedinečné individuální osobnosti umělce. Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.21 Stejně jako autoři má výkonný umělec dle § 70 AutZ právo rozhodovat o prvním zveřejnění, má právo vybrat si způsob uvedení svého jména a má právo na ochranu před znehodnocujícím jednáním v souvislosti s jeho výkonem. V rámci majetkových práv mu dle § 71 AutZ přísluší právo svůj umělecký výkon užít, převést oprávnění k užití a právo na odměnu v souvislosti s poskytnutím oprávnění. Výkonnému umělci dle § 73 AutZ přísluší majetková práva v trvání obecně v délce 50 let od vytvoření výkonu, pokud je ovšem takovýto výkon zveřejněn během tohoto období, zaniknou práva výkonného umělce až 50 let od okamžiku zveřejnění výkonu. V souvislosti s právem výkonného umělce lze zmínit kolektivní správu práv, jelikož výkonnému umělci přísluší např. nárok na odměnu z přenosu uměleckého výkonu televizí nebo rozhlasovým vysíláním a v těchto případech je jedinou právně způsobilou osobou pro tuto činnost kolektivní správce.
2.8.2 Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu Výrobcem může být jak fyzická tak i právnická osoba, která na svou odpovědnost vyrobí zvukový záznam. 21
§ 67 odst. 1 zákon č. 121/2000 Sb.
20
„Pojem zvukového záznamu je vymezen jako zvukový záznam zvuků, vyjádřených nejen výkonnými umělci, ale i zvuků jiných, např. přírodních, a také jejich digitální vyjádření.“22 Výrobci přísluší pouze majetková práva a to právo dílo užít ve všech formách, jak je vymezeno v odst. 2 § 76 AutZ, nebo poskytnout oprávnění k výkonu tohoto práva smluvně jiné osobě. Trvání práva výrobce zvukového záznamu je stanoveno na 50 let od pořízení záznamu.
2.8.3 Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu Stejně jako u práva výrobce zvukového záznamu může být výrobcem jak osoba právnická, tak fyzická, která zvukově obrazový záznam vytvořila nebo si nechala vytvořit na svoji odpovědnost. „Zvukově obrazový záznam je záznamem audiovizuálního díla nebo jiných obrazů splňujících
dané
podmínky
(řada
zaznamenaných,
spolu
souvisejících
obrazů
vyvolávajících dojem pohybu), aniž by šlo o záznam autorského díla nebo uměleckého výkonu.“23 Obdobně je to i s majetkovými právy, výrobci přísluší právo dílo užít, udělovat souhlas k užití záznamu. Obecné trvání majetkových práv výrobce k jeho prvotnímu záznamu je stanoveno na 50 let.
2.8.4 Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání Vysílatelem může být fyzická i právnická osoba, která na svou vlastní odpovědnost uskutečňuje vysílání. Vysíláním se rozumí podle § 83 AutZ výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejnosti. Vysílatelovým výlučným právem je právo dílo užít nebo poskytnout oprávnění k výkonu tohoto práva. Právem vysílání užít je:
22 23
•
a) právo na záznam vysílání
•
b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání
•
c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání
Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 164 Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 169
21
•
d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.24
Trvaní majetkových práv vysílatele je 50 let od prvního vysílání.
2.8.5 Právo nakladatele V § 87 AutZ je upraveno majetkové právo nakladatele za zhotovení rozmnoženiny jím vydaného díla. Nakladatelem se rozumí ten, „kdo bude rozmnožovat a rozšiřovat dílo slovesné, hudebně dramatické nebo hudební, výtvarné, fotografické či vyjádřené způsobem podobným fotografii. Okruh osob, které mají povinnost platit odměnu ve smyslu tohoto ustanovení, analogicky vychází z § 25 AutZ.“25 Toto majetkové právo mu přísluší po dobu 50 let od vydání díla.
2.9 Zvláštní právo pořizovatele databáze Jak již bylo zmíněno, databází se rozumí soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných
a individuálně přístupných
elektronickými nebo jinými prostředky bez ohledu na formu jejich vyjádření.26 Pořizovatelem databáze je osoba, která databázi pořídí nebo pro kterou byla databáze z jejího podnětu pořízena, jak stanoví § 89 AutZ. Pořizovatel databáze má právo dle § 90 AutZ na vytěžování a zužitkování celého obsahu databáze, oprávnění převést tyto práva, právo zapůjčit originál nebo rozmnoženinu, či zpřístupnit databázi veřejně. Do práva pořizovatele databáze nelze zasáhnout, pokud je databáze zpřístupněna veřejnosti a oprávněný uživatel použije zdroje pro svou osobní potřebu, vědecké nebo vyučovací účely, nebo pro účely soudního či správního řízení a nepoškozuje oprávněné zájmy pořizovatele databáze nebo nezpůsobuje újmu autorovi nebo dědici těchto práv, což plyne z § 91 a § 92 AutZ. Zvláštní právo pořizovatele trvá 15 let od pořízení databáze nebo 15 let od prvního veřejného zpřístupnění.27
24
§ 84 odst. 2 zákon č. 121/2000 Sb. Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P. Zákon o právu autorském str. 175 26 § 88 zákon č. 121/2000 Sb. 27 § 93 zákon č. 121/2000 Sb. 25
22
2.10 Kolektivní správa práv Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.28 Jejím účelem je zejména společná ochrana těchto práv v situacích, kdy je jiný než jejich kolektivní výkon nedovolený nebo neúčelný. Další funkcí, kterou kolektivní správa plní, je snadnější přístup pro žadatele (licenčního nabyvatele) k smluvnímu poskytnutí práva na užití, pro kterého by bylo v mnohých případech obtížně získat toto soukromoprávní oprávnění přímo od nositele autorských práv.29 V některých případech je kolektivní správce jedinou oprávněnou osobou stanovenou k výběru autorské odměny. Do předmětu ochrany kolektivní správy práv patří: 1) díla 2) umělecké výkony 3) zvukové záznamy 4) zvukově obrazové záznamy30 Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba se sídlem v České republice, oprávněná k výkonu kolektivní správy, jedná se o její hlavní předmět činnosti. Činnost provádí soustavně, na vlastní odpovědnost, vlastním jménem a nejedná se o podnikání dle § 97 AutZ. Kolektivní správci v řadě případů nabízejí zprostředkování služeb, např. uzavření licenčních či jiných smluv, nabízejí krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv, ale toto jednání není výkonem kolektivní správy práv podle AutZ.
2.10.1 OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním31 Toto občanské sdružení bylo založeno 9. října 1919 valnou hromadou skladatelů, textařů a hudebních nakladatelů. V současné době zastupuje OSA více než 5800 28
§ 95 odst. 1 zákon č. 121/2000 Sb. Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 748 30 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 751 31 http://www.osa.cz/page3.php 29
23
skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a dědiců autorských práv. Hlavní činností tohoto občanského sdružení je kolektivní správa autorských práv k hudebním dílům a zhudebněným textům, na základě smlouvy uzavřené s autorem nebo jeho právním nástupcem. Jedná se zejména o udělování souhlasu k užití děl, výběru a výplaty autorských odměn autorům, dědicům a hudebním nakladatelům. Smlouvou o zastoupení jsou udělena svazu především oprávnění udělit souhlas dalším subjektům k užití všech děl při veřejném provozování, v televizním a rozhlasovém vysílání, udělit oprávnění k výrobě a šíření zvukových či zvukově obrazových nosičů, nebo udělovat souhlas k půjčování, výměně, promítání a jinému šíření filmových a jiných audiovizuálních děl. OSA takto v pozici prostředníka zajišťuje svým smluvním partnerům na jedné straně ochranu autorských práv autora či nástupců těchto práv a na druhé straně poskytuje záruku legálního užití uživatelům hudby, mezi které patří např. pořadatelé diskoték, pořadatelé koncertů, plesů, výrobci filmů, rozhlasové a televizní stanice, výrobci multimediálních nosičů, a mnoho dalších. Tito uživatelé hudby jsou povinni předkládat seznam veřejně produkovaných, či televizně nebo rozhlasově odvysílaných děl, apod., které slouží jako podklad pro vyúčtování autorského honoráře, jež je následně poskytnut autorovi či dědici autorských práv.
2.10.2 INTERGRAM, nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů32 Občanské sdružení INTERGRAM bylo založeno roku 1990 profesními organizacemi výkonných umělců a národní skupinou mezinárodního sdružení IFPI Česká republika, s cílem chránit práva umělců (zpěváků, hudebníků, herců atd.), výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů a k výkonu kolektivní správy práv, vycházející z autorského zákona, mezinárodních úmluv v oblasti autorského práva a práv souvisejícím s právem autorským. Mezi hlavní činnosti, které v praxi INTERGRAM provádí, patří uzavírání smluv s uživateli zaznamenaných výkonů a snímků, výběr odměn za užití zaznamenaných výkonů a snímků a následně rozúčtování odměn nositelům příslušných práv, hájení práva 32
http://www.intergram.cz/?page=o_nas&PHPSESSID=9d0237bc86db08bea26b4ee0d0e1dad9
24
výkonných umělců a výrobců včetně vedení soudních sporů, spolupráce s mezinárodními ochrannými organizacemi a dalšími institucemi působícími v oblasti autorských a příbuzných práv apod.
2.10.3 DILIA – Divadelní, literární, audiovizuální agentura33 Historie občanského sdružení DILIA se začíná psát roku 1949, kdy byla založena. Vykonává kolektivní správu autorských práv a práv souvisejících s právy autorskými, v návaznosti na oprávnění udělené Ministerstvem kultury České republiky a v souladu s autorským zákonem pro nositele práv k dílům literárním a vědeckým, audiovizuálním a audiovizuálně užitným. Do hlavních činností, které DILIA vykonává, patří: uzavírání smluv o zastupování autorských práv při výkonu kolektivní správy s jednotlivými autory, uzavírání hromadných smluv s provozovateli kabelových televizí, s televizními a rozhlasovými stanicemi, s dovozci a výrobci kopírovacích zařízení a s provozovateli kopírovacích služeb, uzavírání recipročních smluv se zahraničními ochrannými organizacemi a rozúčtování odměn a náhrad nositelům autorských práv.
2.10.4 OOA–S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl34 Ochranná organizace autorská vykonává kolektivní správu práv autorů v oboru výtvarného a oboru architektonického dle oprávnění vydaného Ministerstvem kultury České republiky. Tato správa spočívá v nepřímém zastoupení nositelů práv, takže za ně svým jménem v jejich prospěch sjednává s uživateli děl hromadné smlouvy o užití díla, vybírá za toto užití odměny a odpovídá za jejich spravedlivé rozdělení zastupovaným subjektům. Mezi plátce autorských odměn patří například dovozci a výrobci nenahraných nosičů zvukově obrazových záznamů a kopírovací techniky, kteří jsou povinni odvádět částku z dovozní ceny, kterou OOA-S vyplácí. Smluvně spolupracuje s partnerskými ochrannými organizacemi, na jejichž základě zajišťuje ochranu děl zastupovaných autorů v zahraničí. Zastoupení vzniká na základě smlouvy nebo na základě přihlášky k evidenci.
33 34
http://www.dilia.cz/search.php?rsvelikost=uvod&rstext=all-phpRS-all&rstema=32&stromhlmenu=1 http://www.ooas.cz/
25
2.10.5 GESTOR – Ochranný svaz autorský35 Činnost občanského sdružení GESTOR registrovaného u Ministerstva vnitra České republiky započala v roce 1997. Od roku 1998 vykonává výhradně kolektivní správu autorských práv při opětovném prodeji originálu výtvarného díla uměleckého na území České republiky dle § 24 AutZ, dále na základě oprávnění vydaného Ministerstvem kultury České republiky a recipročních smluv uzavřených se zahraničními organizacemi kolektivní správy působících v zahraničí. Zastupuje v rámci kolektivní správy všechny autory a dědice originálu, jejichž díla splní podmínky opětného prodeje originálu výtvarného díla, dohlíží na vybírání autorské odměny od obchodníků s uměním a vyplácí je autorům, případně dědicům. Originálem díla uměleckého se rozumí zejména originální obraz, malba, kresba, koláž, tapiserie, rytina, litografie či jiná grafika, socha, keramika, autorský šperk, fotografie nebo autorská rozmnoženina, která je podle zvyklostí považována za originál. Právo na odměnu pro autora se nevztahuje na díla architektonická, díla užitného umění a na rukopisy spisovatelů a skladatelů. Gestor dohlíží a vybírá autorské odměny od obchodníků s uměním a vyplácí je autorům, případně držitelům práv.
2.10.6 OAZA – Ochranná asociace zvukařů autorů36 Občanské sdružení OAZA vzniklo v roce 2003. Dne 15. listopadu 2006 jí bylo uděleno Ministerstvem kultury České republiky oprávnění k výkonu kolektivní správy práv osob, jimž přísluší majetkové právo autorské k dílům mistrů zvuku. Pokud chce uživatel užít dílo, na kterém se jako autor podílel i mistr zvuku (zvukové nebo zvukově obrazové dílo), musí zaplatit autorskou odměnu, a to za poskytnutí souhlasu k užití díla. OAZA tyto odměny vybírá ve prospěch mistrů zvuku a rozúčtovává je, vybírá odměny mistrů zvuku z prodeje či dovozu nenahraných nosičů a z prodeje či dovozu audiovizuální techniky,
vybírá odměny mistrů zvuku náležících
rozhlasového a televizního vysílání apod.
35 36
http://www.gestor.cz/cs/uvodni-stranka/ http://oaza.eu/o-nas.html
26
z provozování
2.10.7 Česká protipirátská unie (ČPU)37 ČPU je zájmovým sdružením právnických osob, které se od svého založení roku 1992 zasazuje o ochranu práva autorského, práv souvisejících s právem autorským k audiovizuálním dílům a potírání všech forem pirátství v oblasti výroby, dovozu a šíření audiovizuálních děl a podporu oprávněných zájmů svých členů v oblasti těchto práv. Spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení tím, že upozorňuje na takové skutky a snaží se přímo o snížení pirátských produktů např. prováděním kontrol na trhu. Pro potřeby orgánů činných v trestním řízení také například zpracovává odborná posouzení předložených nahrávek, ze kterých zjišťuje dostupná data vedoucí např. k identifikaci titulu nebo poškozeného. Další snahou ČPU je snaha preventivně omezit pirátskou produkci, varovat potenciálního pachatele před trestněprávní sankcí či posílit vnímání práv k duševnímu vlastnictví a informovat o možnostech zásahu do zákonem chráněných práv. Pro své členy vypracovává informace o vývoji pirátství nebo upozorňuje na nové trendy v této oblastí. Vyvíjí příslušná protiopatření, poskytuje informace o svém působení, zajišťuje používání holografické ochrany ČPU, kontroluje veřejné projekce, kabelové rozvody, videopůjčovny, poskytuje právní rady a podílí se na přípravě nových právních norem. ČPU také spolupracuje s podobnými organizacemi působícími v zahraničí.
3. Vývoj autorských práv od roku 1918 3.1
Vývoj na území České republiky
Po vzniku Československé republiky dne 28. října 1918 byly počátky právní úpravy autorského práva, tehdy nazývaného právem původcovským, upraveny ve Všeobecném zákoníku občanském (ABGB - Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie) z roku 1811. Tento zákon byl v duchu recepce převzat do československého práva zákonem č. 11/1918 Sb., zákonů a nařízení státu československého, známým také jako recepční norma.
37
http://www.cpufilm.cz/kdo_jsme.html
27
Prvním samostatným zákonem o právu autorském byl zákon č. 218/1926 Sb., o původském právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). Po revizi Bernské úmluvy, která se konala roku 1928 v Římě, z důvodů harmonizace právních předpisů, byla vypracována a přijata novela zákona o právu autorském zákonem č. 120/1936 Sb. Byla zde rozsáhleji upravena problematika rozhlasového vysílání a kolektivní správy autorských práv. Roku 1953 vstupuje v platnost nový autorský zákon č. 115/1953 Sb., o právu autorském (autorský zákon). Oproti dnešnímu autorskému zákonu vymezoval dílo pouze demonstrativně, zákonodárce se tímto vyvaroval riziku neúplnosti taxativního výčtu. „Zákon stojí na zásadě objektivní pravdy“38. Oproti zákonu č. 218/1926 Sb. netrvá na hmotném zachycení díla, avšak upravuje okamžik vzniku díla podobně jako je tomu dnes, na jakoukoliv podobu vnímatelnou lidskými smysly. Tento zákon byl také prvním předpisem, který upravoval práva výkonných umělců. S účinností od 1. července 1965 byl přijat nový autorský zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon). Zákon byl rozčleněn do pěti částí a obsahoval 55 paragrafů. Až na výjimky se po obsahové stránce příliš nelišil od předešlého zákona. V souvislosti s rozvojem společnosti a technických prostředků šíření děl, který se nedá zastavit, narůstala potřeba současný autorský zákon novelizovat. Novely se ovšem dočkal až po roce 1989 zákonem č. 89/1990 Sb. V následujících letech byl ještě později šestkrát novelizován. Z důvodů nepřehlednosti a zastaralosti byl vypracován návrh nového autorského zákona. Po publikování ve sbírce zákonů nabyl účinnost nový autorský zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Nový autorský zákon měl reagovat na změny dynamického vývoje ve světě a postupně harmonizovat právní předpisy České republiky a komunitárním právem Evropských společenství. Největším přínosem byla komplexnost nového zákona. Zahrnuje kolektivní správu autorských práv, jež byla v minulosti upravena v samostatném zákoně a přináší taxativní výčet práv, která jsou povinně kolektivně spravována. Další důležitá změna spočívá 38
Knap, K. Autorské právo str. 89
28
v odklonu od koncepce monismu ke koncepci dualismu práv osobnostních a práv majetkových. Došlo také k prodloužení trvání majetkových práv ze stávajících 50 na 70 let po autorově smrti. Nově byl zaveden institut licenční smlouvy, oproti doposud rozlišovaným autorským smlouvám, které byly různorodé, podle způsobu užití. Zákon byl později novelizován zákonem č. 81/2005 Sb., kterým bylo mimo jiné posíleno postavení Ministerstva kultury České republiky v souvislosti s činností organizací vykonávajících kolektivní správu autorských práv. Další změna autorského zákona zákonem č. 216/2006 Sb. reagovala na povinnost harmonizace vnitrostátní úpravy s právem Evropských společenství, přičemž vymezovala některé nové skutkové podstaty přestupků a měnila výši sankcí
3.2
Vývoj na úrovni mezinárodní
Z pohledu vývoje ochrany autorských práv na úrovni globální je důležité zmínit otevřené mezinárodní smlouvy, ke kterým český stát v minulosti přistoupil, nebo kterých se v současnosti účastní. Současně se český stát také účastnil, či účastní některých bilaterálních dohod. Tyto smlouvy patří mezi nejdůležitější: Bernská úmluva39 Z hlediska mezinárodních právních dokumentů, kterými se zúčastněné státy zavázaly chránit práva autorů k jejich literárním a uměleckým dílům, je nutno na prvním místě zmínit Bernskou úmluvu o ochraně děl literárních a uměleckých (ve znění Berlínské revize 1908), ke které přistoupilo Československo s účinností ode dne 22. února 1921. Československo se účastnilo i revize, která se konala dne 2. června 1928 z Říma, k dalšímu revidovanému znění Bernské úmluvy, ke kterému Československo přistoupilo, bylo až znění Pařížské revize z roku 1971. V současnosti se Česká republika účastní tzv. Bernské úmluvy ve znění pařížské revize, Bernská úmluva je spravována Světovou organizací duševního vlastnictví, se sídlem v Ženevě a v současné době jsou jejími signatáři 163 států. Všeobecná úmluva o autorském právu40
39
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 866 - 868
29
Dalším mezinárodním dokumentem z oboru autorského práva, který má za úkol zajistit ve všech zemích ochranu práv autorů a zajistit úctu k osobním právům a podpořit rozvoj písemnictví, ke kterému Československo přistoupilo, je Všeobecná úmluva o autorském právu ze dne 6. září 1952 v Ženevě, s účinností od 6. ledna 1960. V současnosti od 1. ledna 1993 platí pro Českou republiku tzv. pařížská revize Všeobecné úmluvy o autorském právu z roku 1971. Touto smlouvou je v současnosti zavázáno 99 států. Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském41 Dne 6. března 2002 vstupuje v platnost pro Českou republiku Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském – WIPO Copyright Treaty, která byla přijata v roce 1996 v Ženevě. „Tato dohoda má právní povahu zvláštní dohody podle čl. 20 BÚ, podle nějž může takováto dohoda přiznat autorům širší práva, než jim přiznává BÚ, anebo může obsahovat jiná ustanovení, která neodporují BÚ. Ustanovení dosavadních dohod, která jsou v souladu s těmito podmínkami, zůstávají v platnosti.“42 Ke znění této smlouvy je v současnosti zavázáno 64 států.
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS43 Tato dohoda byla přílohou Dohody o zřízení Světové obchodní organizace ze dne 15. dubna 1994. V České republice vstoupila v platnost 1. ledna 1995. „V oboru práv duševního vlastnictví, včetně autorského práva, stanoví pro občany smluvních stran asimilační režim a režim zacházení podle nejvyšších výhod. Inkorporuje do svého textu čl. 1 - čl. 21 BÚ a vedle toho stanoví některé vlastní přímé normy (iura conventionis). Její význam spočívá rovněž v tom, že stanoví mezinárodní právní úpravu prostředků ochrany duševního vlastnictví.“44
40
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 868 - 869 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 869 - 870 42 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 869 43 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 870 44 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 870 41
30
V souvislosti s asimilačním režimem, vycházejícím ze zásady teritoriality, se přiznávají stejná práva občanu jiného státu stejně, jako kdyby byl občanem daného státu. Ke znění této smlouvy je v současnosti zavázáno 151 států. Římská úmluva45 K mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, přijaté v Římě 26. listopadu 1961, přistoupilo Československo 14. srpna 1964. Úmluva upravuje právní postavení výkonných umělců a jejich výkonů. V současnosti jí řídí 86 států a Česká republika se účastní této smlouvy od 1. ledna 1993. Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech – WPPT46 V České republice vstoupila v platnost dne 20. května 2002 a dosud k ní přistoupilo 62 států. Ženevská úmluva Ženevská úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů ze dne 29. října 1971, někdy označovaná jako „protipirátská“, nabyla účinnost v Československu dne 15. ledna 1985.
Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) Smlouva zakládající mezinárodní organizace působící v oblasti ochrany duševního vlastnictví, jejímž členem se Československo stalo od 22. července 1970 a Česká republika od data svého vzniku 1. ledna 1993. Mezinárodní organizace: Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI)47
45
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 871 Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář str. 872 47 http://www.wipo.int/about-wipo/en/what_is_wipo.html 46
31
Zakládající smlouvou byla již zmíněná Úmluva o zřízení Světové organizace podepsaná roku 1967. WIPO funguje jako specializovaná agentura Organizace spojených národů, jejímž záměrem
je rozvoj vyváženého a dostupného mezinárodního systému
ochrany práv duševního vlastnictví, který má za cíl odměňovat kreativitu, stimulovat inovace a přispívá k hospodářskému rozvoji, přičemž chrání veřejné zájmy. Strategicky upravené a rozšířené cíle WIPO jsou součástí komplexního procesu, konaného v rámci organizace. Tyto nové cíle umožní WIPO plnit svůj mandát účinněji a reagovat na rychle se měnící vnější prostředí a neodkladné potřeby ochrany duševního vlastnictví v 21. století. Mezi hlavní cíle v tomto období patří práce na vyváženém vývoji mezinárodního normativního rámce, usnadnění používání duševního vlastnictví při rozvoji, koordinaci a rozvoji globální infrastruktury v oblasti duševních práv. V současnosti je členem WIPO 184 členských států. Hlavní sídlo je v Ženevě, ve Švýcarsku, generálním ředitelem je Francis Gurry. Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)48 UNESCO má v současnosti 184 členských států a 7 přidružených státu, generálním ředitelem je Irina Bakova a hlavní sídlo je v Paříži ve Francii.
3.3
Vývoj na úrovni Evropského společenství/Evropské unie
Tendence harmonizovat právní úpravu autorských práv s právem Evropského společenství se projevují již v devadesátých letech, v důsledku vzniku společného jednotného trhu, volného pohybu zboží a služeb. Harmonizovat právo autorské, práva související s právem autorským a práva k databázi, se Česká republika zavázala Dohodou o přidružení mezi ní a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy. Součástí dohody byl závazek o snahu zlepšovat ochranu práv duševního vlastnictví, aby bylo dosaženo stejné úrovně již existující ve společenství. Dalším závazkem bylo přistoupení k mnohostranným úmluvám o právech duševního vlastnictví
48
http://portal.unesco.org/en/ev.php-URL_ID=11170&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
32
Nejdůležitější směrnice Evropského společenství / Evropského unie: - Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou a ES - Směrnice Rady č. 91/250/EHS, o právní ochraně počítačových programů – v souvislosti se zvětšující se tendencí vytváření neoprávněných kopií programů slaďuje pravidla, kterými se spravuje ochrana počítačového programu a zavádí účinnou ochranu počítačového programu. - Směrnice Rady č. 92/100/EHS, o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví, souvisejících s právem autorským – slaďuje dobu ochrany autorských práv a práv s nimi souvisejících, zavádí výlučná práva pronájmu a půjčování. - Směrnice Rady č. 93/83/EHS, o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu – stanoví právní režim při vysílání pomocí družicového signálu a kabelového přenosu a stanoví povinnou kolektivní správu pro kabelové vysílání. - Směrnice Rady č. 93/98/EHS, o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících. - Směrnice Rady č. 96/9/ES, o právní ochraně databází – slaďuje ochranu práv k databázi a vymezuje zvláštní právo pořizovatele databáze. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/84/ES, o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořeným podmíněným přístupem – definuje tyto služby, upravuje zásady vnitřního trhu v souvislosti s používáním těchto služeb. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/29/ES, o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v Informační společnosti – vztahuje se k právní ochraně autorských práv, práv s nimi souvisejících a práv k databázi se zvláštním zřetelem na Informační společnost v rámci společného vnitřního trhu. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/84/ES, o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla. - Směrnice Rady č. 89/552/EHS, o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání – vytváří právní rámec televizního vysílání v rámci vnitřního trhu, upravuje například právo na uveřejnění 33
odpovědi, ochranu dětí a mladistvých, televizní reklamu a sponzorování, podporu distribuce a výroby televizních pořadů apod. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 97/36/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 89/552/EHS, o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání – reakce na předchozí směrnici a nezbytnost přesnějšího definování některých skutečností, upravuje přesnější vymezení atd. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/48/ES, o dodržování práv duševního vlastnictví.
34
4. Trestněprávní ochrana autorských práv, práv s nimi souvisejících a práv k databázi Z důvodu nabytí účinnosti nového trestního kodexu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník dnem 1. ledna 2010, je nutné vymezit změny oproti dosavadní právní úpravě v trestním zákonu č. 140/1961 Sb., TZ. V první části se věnuji trestněprávní ochraně s účinností do 31. prosince 2009, v druhé části změnám, které vstupují v účinnost s novým trestním kodexem.
4.1 Právní úprava účinná do 31. 12. 2009 Do 31. prosince 2009 bylo
vymezeno porušovaní autorského práva, práv
souvisejících s právem autorským a práv k databázi v § 152 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o právní normu s blanketní dispozicí, která odkazuje na právní úpravu týkající se autorských práv, práv s nimi souvisejících a práv k databázi. Tímto se zákonodárce vyvaroval nutnosti změny ustanovení trestního zákona v případě změny předpisů upravujících autorská práva nebo práva související s právem autorským a právem k databázi.49
4.1.1 Neoprávněný zásah do zákonem chráněných práv50 Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.51 Neoprávněného zásahu do zákonem chráněných práv k autorskému dílu se dopustí pachatel, který si přivlastní autorství k dílu jiného autora, uveřejní dílo bez autorova svolení, pozmění obsah díla bez autorem daného svolení, užije dílo způsobem, který snižuje jeho uměleckou hodnotu. Jednání pachatele vedoucí k výrobě rozmnoženiny či napodobeniny autorského díla je trestným činem v praxi nejvíce vyskytovaným. Lze říci, že každý z nás se již ve svém
49
Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 968 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 980 - 982 51 § 152 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb. 50
35
životě setkal s ilegální kopií, při jejímž zhotovování došlo k neoprávněnému zásahu do zákonem chráněných práv autora. Trestného činu neoprávněného zásahu do zákonem chráněných autorských práv se subjekt dopouští také v případě, použije-li již užitého označení díla, a mohlo by dojít k záměně těchto děl, v případech děl stejného či zaměnitelného druhu nebo při užití již po právu užívané vnější úpravy díla, pokud z povahy díla nevyplývá jinak. „Do práva autorského neoprávněně zasahuje i ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, k pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv.“52 Z praxe nejznámější bývají programy, určené k vytváření rozmnoženin CD, DVD nebo Blue-Ray nosičů. Tyto programy překonají veškeré zabezpečení a ochranné prvky nosiče a uživateli bez jakýchkoliv problémů zhotoví kopii. Stejným trestným činem může být i jen poskytnutí postupu k narušení ochrany díla. Dalšími veřejně známými prostředky bývají dekodéry pro příjem například zpoplatněného televizního či rozhlasového signálu, které je bez dekódovacího zařízení nepřístupné. Stejně je nahlíženo na jednání, při kterém pachatel odstraní nebo pozmění např. vložené elektronické informace, které obsahují identifikaci díla, bez svolení autora a dopustí se např. zveřejnění takového díla, dílo rozšiřuje nebo dováží. V případě práv souvisejících s právem autorským, jakož jsou práva týkající se uměleckého výkonu výkonného umělce, rozhlasového nebo televizního vysílatele či práva ke zvukově a zvukově obrazovému záznamu je v praxi takové jednání posuzováno obdobně. Je vyloučeno do díla zasahovat bez autorova svolení, a proto např. dodatečné přidání dabingu k originální videonahrávce, zkrácení či naopak prodloužení je klasifikováno také jako neoprávněný zásah. Pokud se nabyvatel licence dopustí jednání (pozměnění nebo upravení díla, pozměnění označení autora), které je v rozporu s právy nabyvatele vyplývajícími z licenční smlouvy, dopouští se trestného činu neoprávněného zásahu do autorských práv. 52
Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 980
36
JUDr. Šámal v komentáři také zmiňuje problematiku § 51 AutZ, kde je upravena možnost nabyvatele licence provést změny v dílech, u kterých by se dalo spravedlivě očekávat, že by k nim autor v souvislosti s nastalými okolnostmi mohl udělit souhlas. Vyloučení tohoto postupu vzhledem k výslovné výhradě svolení autorem není zatím v praxi příliš praktické, a proto lze předpokládat, že se s takovým postupem nabyvatelů licence, spočívajícím v úpravě či jiné změně díla nebo jeho názvu, mohou orgány činné v trestním řízení setkat, přičemž bude třeba prokazovat úmyslné zavinění pachatele k takovému postupu. Při řešení takových konkrétních případů by zřejmě šlo také o otázku znaleckou.53 Nejvíce porušovanými právy z oblasti autorských práv, jsou zvláště práva související s právem autorským. Příčina je zde zřejmá, s neustálým rozvojem zvukové a obrazové techniky je spojen i rozvoj technik a prostředků, které ochranné prvky a zabezpečení díla dokážou odstranit. Vidina snadno získaných prostředků za minimální náklady zvyšuje počet pachatelů, kteří chtějí touto činností dosáhnout majetkového prospěchu. Setkat se v běžném životě s tzv. pirátskou nahrávkou není problém. Stačí navštívit vyhlášené tržnice. Existují možnosti objednávky od „pirátů“, kteří se neobávají prodávat pirátské kopie pomocí inzerátu na internetu a následným zasláním na dobírku. Můžeme se ovšem setkat i s případy videopůjčoven, kdy „vedlejším příjmem“ byly prostředky získané z prodeje či výpůjčky takové pirátské nahrávky. Takové pirátské nahrávky mohou být k nerozeznání od originálních, výrobci převážně používají shodné označení (za účelem např. využití jména nebo značky) a obsah nahrávky je totožný s obsahem originálu. Dalším často se vyskytujícím typem pirátství je neoprávněné provozování filmů, u kterých provozovatel nemá zajištěn souhlas nositelů práv, čímž se dopouští porušení autorského práva a práv obdobných. Důležité je také zmínit možnost, kdy subjekt může jedním vykonaným skutkem současně porušovat práva, která náleží více skupinám nositelů autorských práv, práv s nimi souvisejících nebo práv k databázi, neboť se ochrany práv autorů ve smyslu autorského zákona uplatňují vedle sebe. 53
Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 980
37
Názorným příkladem je jednání, kdy pachatel dále distribuuje DVD nahrávky filmů, oper či baletu apod. a tyto nahrávky pořídil například z televizního vysílání. V tomto případě se pachatel dopouští ukázkového příkladu porušení práv více nositelů autorských práv a práv s nimi souvisejících. Další důležitým faktem, který je potřeba v těchto případech zdůraznit, je nutnost prokázání pachatelova úmyslu. Pokud pachateli není prokázán dostatek úmyslu, může se jednat o přestupek podle § 105a odst. 1 Sb., PřesZ. Spácháním trestného činu dle § 152 odst. 1 TZ, se pachatel vystavuje možnosti uložení trestu odnětí svobody až na dvě léta. Další možnou formou sankce je peněžitý trest, či propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu54 Značným prospěchem se dle trestního zákona rozumí prospěch ve výši minimálně 500 000 Kč. Ovšem důležité je zmínit, že prospěchem dle § 152 odst. 2 TZ, se rozumí pouze čistý prospěch, od kterého jsou odečteny náklady pachatele. Pro příklad, pokud pachatel páchá trestnou činnost tím, že vytváří neoprávněně rozmnoženiny např. filmů na DVD nosiči, odečtou se od jeho prospěchu vynaložené náklady na pořízení těchto nosičů. Je také důležité podotknout, že prospěch nemusí být získáván pouze přímo pro pachatele, ale může být získáván i pro třetí osoby. V souvislosti se získáním značného prospěchu, přichází v úvahu jednočinný souběh s trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 TZ. Pokud pachatel vykonává protiprávní činnost ve vztahu k jiným státům, existuje zde možnost jednočinného souběhu s trestným činem porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 TZ. Další možností je souběh trestného činu podvodu podle § 250 TZ55, v případech, pokud se pachatel dopustí podvodného jednání vůči autorovi a neoprávněně nakládá s dílem autora, který mu vyplatil autorskou odměnu. 54
§ 152 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb.
38
„Značným rozsah je třeba vykládat s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem případu, zejména rozsahu a závažnosti neoprávněného nakládání s dílem či díly, které jsou předmětem ochrany podle práva autorského, nebo s výkony výkonných umělců, popř. se zvukovými či obrazovými záznamy anebo rozhlasovými či televizními pořady anebo databázemi.“56 Při zkoumání, zda se jedná o škodu značného rozsahu, se přihlíží k mnoha okolnostem např., zda páchání trestného činu mělo důsledky regionální, místní či celorepublikové, zda pachatel konal tuto činnost opakovaně, zda činnost trvala dlouhodobě a jakou mírou se jednání dotklo práv autorů. Pokud trestný čin pachatele dle 152 odst. 1 TZ bude součástí jeho podnikání, je třeba posoudit objem celkového podnikání v této oblasti. Je uvedeno, že by minimální hodnota neoprávněně pořízeného či zhotoveného zboží, měla minimálně dosahovat částky 500 000 Kč. Pokud lze jednání pachatele klasifikovat jako méně závažné, může být postihnuto pouze jako přestupek či správní delikt ve smyslu §105a až 105c AutZ.
4.1.2 Subjektivní stránka57 Pachatelem trestného činu dle § 152 odst. 1 TZ může být kdokoliv, kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv. Z pohledu subjektivní stránky pachatele trestného činu dle § 152 odst. 1 TZ je vyžadována úmyslná forma zavinění. V případech, kdy je pachatel cizím státním příslušníkem, se vychází ze zásady ignorantia iuris nocet, neminem excusat, tudíž ani cizince neomlouvá neznalost trestního zákona a konání, které je trestným činem. Pokud dojde k případu, kdy tento právní omyl nastal a pachatel si nebyl vědom trestnosti svého jednání, může být na takový omyl nahlíženo pouze jako na polehčující okolnost.
55
nebo v současnosti podle § 209 nového TZ Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 982 57 Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 981 56
39
Pachatel si také musí být vědom, že jedná s předmětem autorských práv a jeho úmysl musí být spojen s vědomím, že jedná s dílem, jakožto s výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti. Není nezbytné, aby si pachatel uvědomoval celý rozsah právní úpravy autorských práv, práv s nimi souvisejících a práv k databázi. Postačuje pouze fakt, že si pachatel uvědomuje, že nakládá s dílem, výkonem výkonného umělce, rozhlasovým nebo televizním pořadem, zvukovým či obrazovým záznamem nebo databází, které spadají pod ochranu autorského zákona. „Při posuzování, zda se obviněný dopustil činu úmyslně, je třeba vycházet mimo jeho vlastní výpovědi, zejména z rozboru jeho konkrétního jednání s přihlédnutím k motivu (pohnutce) tohoto jednání, jakož i ke všem dalším skutečnostem a okolnostem vyplývajícím z opatřených a provedených důkazů, pokud mají význam pro posouzení subjektivní stránky trestného činu podle § 152 TZ.“58
4.2 Rozdíly v právní úpravě Trestního zákoníku účinné od 1. 1. 2010 V současnosti s účinností od 1. ledna 2010 vymezuje skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného zásahu do autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a právem k databázi § 270 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Oproti předchozí právní úpravě byl neoprávněný zásah v odst. 1 přeměněn na neoprávněný zásah nikoli nepatrný. Je proto nutné každý případ posuzovat jednotlivě s ohledem na všechny okolnosti zásahu do práva autorského, práv souvisejících s právem autorským a právy k databázi. Je potřeba posoudit i profil pachatele, zda se jedná o první případ nebo zda se jedná o jednání opakované. Přihlíží se i k pachatelovu motivu, zda jeho záměrem byl majetkový prospěch či jeho pohnutky byly jiného charakteru, jaké jsou následky a dopady pachatelova jednání, závažnost neoprávněného zásahu a další okolnosti vztahující se ke konkrétnímu případu. Za zásah nepatrný, který nezakládá trestní odpovědnost v souvislosti s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, by mohlo být považováno jednání ojedinělé. Například pokud ojediněle pachatel předá osobě blízké kopii filmu, kterou vytvořil bez udělení oprávnění autorem nebo kolektivním správcem, může být toto jednání posuzováno jako přestupek nebo jiný správní delikt podle § 150a až 105c AutZ. 58
Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. str. 981 - 982
40
Pokud ovšem pachatel ve svém jednání bude pokračovat, např. se bude snažit o prodej formou inzerce či obdobným způsobem, může být jeho jednání vzhledem k okolnostem případu posouzeno jako zásah nikoli nepatrný podle § 270 TrZ. Nynější úprava také přímo vymezuje jako zvláště přitěžující okolnost a tím je jednání, které vykazuje znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání. Tato okolnost je spojena s vyšší trestní sankcí uplatňovanou proti pachateli. Oproti předchozí úpravě byl doplněn výčet sankcí při spáchání trestného činu podle § 270 odst. 1 TrZ, o možnost potrestání zákazem činnosti. Další nově upravenou přitěžující okolností nově upravenou je způsobení škody značného rozsahu, a to v případech kdy pachatel způsobí škodu v minimální výši 500 000 Kč. Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a)
získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo
b)
dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.59
Tato kvalifikovaná skutková podstata je úplnou novinkou, zvyšuje rozsah trestní sankce v případech, kdy pachatelovo jednání má následky ve velkém rozsahu či jeho prospěch plynoucí z páchané trestné činnosti je obdobný. Škodou velkého rozsahu a prospěchem velkého rozsahu se považuje vzniklá škoda či prospěch v minimální výši 5 000 000 Kč. Při posuzování zda takový čin byl spáchán ve velkém rozsahu, je nutné vždy vyhodnotit okolnosti konkrétního případu, rozsah porušení chráněných práv, povahu, intenzitu a rozsah činnosti v porovnání s trhem. V případě škody velkého rozsahu bývá obvyklé, že se nejedná o činnost ojedinělou nebo náhodnou, a proto může být hodnocena doba a počet skutků, při kterých došlo k zásahu do zákonem chráněných práv. „Ve srovnání se spácháním činu ve značném rozsahu musí jít o několikanásobně větší rozsah, zejména z hlediska neoprávněného zásahu do zákonem chráněných práv
59
§ 270 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb.
41
k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi.“60
4.2.1 Padělání a napodobení díla výtvarného umění Zcela novým ustanovením, obsaženým v novém trestním zákoníku je § 271 TrZ, který vymezuje trestný čin padělání a napodobování díla výtvarného umění. Výtvarným dílem jsou především díla malířská, grafická, sochařská či jiná díla výtvarná za předpokladu, že splňují náležitosti ve smyslu odst. 2 § 2 AutZ. Kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.61 Zařazení tohoto ustanovení do trestního zákoníku je reakcí na častější výskyt trestné činnosti pachatelů, kteří se svým jednáním dopouští padělání výtvarných autorských děl nebo vytváření napodobenin, které poté bývají zaměněny za originální výtvarná díla, přičemž tyto originály mizejí v nenávratnu nebo končí v soukromých sbírkách. Dalším obdobným skutkem bývá jednání, při němž pachatel vytvoří za použití podobných technik dílo, které s pomocí napodobeného či padělaného podpisu vydává za nové, neobjevené dílo známého autora a toto dílo v souvislosti s autorem nabude na hodnotě. „Padělaným výtvarným dílem je taková jeho napodobenina, která vzhledem ke své kvalitě může být při běžném vizuálním kontaktu zaměněna s pravým originálním výtvarným dílem původního autora, které je paděláno, jestliže je vytvořena za účelem, aby byla vydávána za pravé originální dílo původního autora.“62 Nejsou zde rozhodující techniky, metody nebo nástroje, které byly k vytvoření padělku použity, ale v praxi bývá časté, že je snahou pachatelů veškeré tyto prvky napodobit či kopírovat, aby byla možnost rozeznání od originálu eliminována na minimum.
60
Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421 Komentář. str. 2515 § 271 odst. 1 zákon č. 40/2009 Sb. 62 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421 Komentář. str. 2522 61
42
Nezbytnou skutečností není ani, zda je pachatelovo konání za účelem prodeje či za jiným účelem. Ovšem obligatorní podmínkou, vyplývající z ustanovení § 271 TrZ, je pachatelův úmysl, aby padělané výtvarné dílo autorské bylo považováno za dílo původní. Je nutné odlišit padělané výtvarné dílo autorské od kopie autorského díla výtvarného. V případech, kdy je například vysoké riziko znehodnocení výtvarného díla autorského při vystavování veřejnosti, při studijních účelech nebo podobných případech a je vytvořena kopie výtvarného díla autorského, přičemž není naplněn úmysl padělání díla za účelem vzniku záměny s originálem, nebude tento skutek spojován se vznikem trestněprávní odpovědnosti subjektu, který tuto kopii vytvořil. „Napodobením výtvarného projevu jiného autora je na rozdíl od padělání již existujícího originálního díla jiného autora pouhé napodobení konkrétní výtvarné techniky, stylu, popř. i barevného či tvarového projevu a kompozice takového napodobovaného autora, a to včetně námětu a způsobu jeho zpracování, a dalších typických rysů tvorby charakteristických pro „výtvarný rukopis“ napodobovaného autora, to vše za účelem, aby nové dílo bylo považováno za dosud neznámé či málo známé původní dílo napodobovaného autora.“63 Rozdíl oproti padělání je zásadní, neboť jednání pachatele nemá za cíl vytvořit padělek, chce jen navodit iluzi, že jím vytvořená napodobenina je dílem napodobovaného autora. Možnosti uložení trestní sankce proti pachateli trestného činu podle § 271 odst. 1 TrZ vymezuje takto: odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Pokud se pachatel dopouští jednání jako člen organizované skupiny, jejíž činnost je zaměřena na páchání úmyslné trestné činnosti, je tato skutečnost brána jako zvlášť závažná přitěžující okolnost. Obdobně získá-li pachatel značný prospěch (min. 500 000 Kč) nebo dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu, hrozí pachateli trestní sankce odnětí svobody od jednoho roku do šesti let. Pokud se pachatel dopustí činu podle § 271 odst. 1 TrZ ve velkém rozsahu nebo získá-li činem velký prospěch, vystavuje se trestní sankci odnětí svobody na tři léta až deset let. Prospěchem velkého rozsahu se rozumí prospěch v minimální výši 5 000 000 Kč. 63
Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421 Komentář. str. 2523
43
Při určení zda je trestný čin spáchán ve velkém rozsahu, se přihlíží ke konkrétním okolnostem, jako je rozsah, způsob, četnost, následky apod. O páchání takového činu ve velkém rozsahu by se dalo mluvit v souvislosti například s padělatelskou dílnou, pokud budou splněny okolnosti vykazující páchání činnosti ve velkém rozsahu. „Naproti tomu pro poměr speciality je vyloučen jednočinný souběh trestného činu padělání a napodobení díla výtvarného umění podle § 271 s trestným činem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270, neboť ustanovení § 271 zvláště postihuje určitý druh zásahu do chráněných autorských práv k dílu výtvarného umění proti padělání nebo napodobení takového díla jiného autora s tím, aby takové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora.“64
64
Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421 Komentář. str. 2525
44
5. Porušování autorských práv v praxi V závěrečné části jsou popsány typické případy porušení autorského práva a práv souvisejících s právem autorským v souvislosti s konkrétním případem, který se v minulosti odehrál. Pirátství na burzách – rozsudek č. 46/200665 Pachatel ve dnech 30. 10. 2004 a 31. 10. 2004 v bezcelním pásmu u hraničního přechodu Hatě na okrese Znojmo v areálu tržnice, nabízel na dřevěném pultě před prodejním stánkem ke koupi celkem 340 ks krabiček (DVD boxů) s optickými nosiči typu CD-R s různými filmovými tituly, ačkoliv věděl, že tyto nosiče byly vyrobeny a prodávány bez souhlasu majitelů autorských práv k uvedeným titulům, čímž porušil zejména ustanovení § 13, 14, 76 a 80 AutZ. Tedy neoprávněně zasáhl do zákonem chráněných práv k autorskému dílu a zvukově obrazovému záznamu, čímž spáchal trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 TZ. Za tuto činnost byl okresním soudem ve Znojmě odsouzen podle § 152 odst. 1 TZ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců ve věznici s ostrahou a k trestu propadnutí dvd nosičů. Pirátství ve videopůjčovnách – trestní příkaz č. 12/200166 Okresní soud Brno-venkov shledal pachatele J. V. vinným, jelikož se jako soukromý podnikatel v oblasti prodeje a půjčování nahraných zvukových a zvukově obrazových záznamů, dopustil trestného činu porušení práva autorského podle § 152 odst. 1 TZ. Odsouzený se provinil, jelikož v první videopůjčovně nabízel v osmi případech videokazety, u nichž skončilo oprávnění k jejich veřejnému užití pronájmem a v osmi případech rozšiřování rozmnoženin na území České republiky. V druhé videopůjčovně neoprávněně nabízel k půjčení 6 videokazet, u kterých skončilo oprávnění k jejich veřejnému užití pronájmem a rozšiřováním rozmnoženin na území České republiky a v jednom případě videokazetu, obsahující neoprávněnou kopii. Ve třetí videopůjčovně v pěti případech neoprávněně nabízel k půjčení videokazety u kterých skončilo oprávnění k jejich veřejnému užití pronájmem a rozšiřováním rozmnoženin na území České republiky. 65 66
http://cpufilm.cz/r2652005.html http://cpufilm.cz/r00180.html
45
Obviněný byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 20 000 Kč a k trestu propadnutí zadržených videokazet, pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců a k trestu propadnutí zadržených videokazet. Výroba a prodej prostřednictvím internetu – trestní příkaz č. 12/200667 V případě trestního příkazu vydaného okresním soudem v Trutnově, bylo v šesti případech neoprávněně zasáhnuto do autorských práv k dílu, čímž byl spáchán trestný čin neoprávněného zásahu do autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a právem k databázi podle § 152 odst. 1 TZ. Pachatel v období mezi březnem 2004 a srpnem 2004 prostřednictvím internetu a emailové schránky nabízel pod hlavičkou různé filmy a hry na Play Station, na základě následných objednávek tato autorsky chráněná díla, rozmnožená na nosičích CD-R, rozesílal oproti finanční úhradě. Tímto jednáním způsobil poškozeným společnostem škodu ve výši nejméně 21 441,- Kč. Za tento trestný čin byl pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, s podmíněným odkladem se zkušební dobou v trvání dvou let. Rovněž byl odsouzen k náhradě vzniklé škody a k peněžitému trestu ve výši 15 000,- Kč. Pirátství v kabelových rozvodech – rozsudek č. 72/200668 V tomto případě se pachatel dopustil neoprávněného zásahu dle § 152 odst. 1 TZ, čímž zasáhl do zákonem chráněných práv k televiznímu vysílání. Tím, že jako jednatel společnosti zprostředkující televizní vysílání, v pěti případech v období mezi rokem 2000 do roku 2006, užíval televizní vysílání programu v kabelových sítích, aniž k tomu měl souhlas nositele práva k tomuto vysílání. Za toto jednání byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 20 000,- Kč, pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, k náhradnímu trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Společnostem, kterým jakožto nositelům práv k televiznímu vysílaní vznikla škoda byly odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních, v případě vzniklé škody ve výši 300.412,-Kč a 388.569,-Kč. 67 68
http://cpufilm.cz/r242006.html http://cpufilm.cz/r722006.html
46
Závěr Cílem této práce bylo provést bližší charakteristiku práv autorských, práv souvisejících s právem autorským, práv k databázi a vymezit jejich trestněprávní ochranu. Jelikož jde o problematiku velmi rozsáhlou, bylo mým záměrem poskytnout případnému zájemci o tuto problematiku ucelené vysvětlení základních pojmů z oblasti autorského práva, stručně ho seznámit s vývojem autorských práv v nedávné minulosti, jakož i s oblastí autorského práva v souvislosti s mezinárodním
smluvním právem a
právem Evropské unie, aby bylo možné vymezit jejich trestněprávní ochranu. Již z tohoto pohledu je zřejmé, že nelze autorská práva účinně chránit pouze prostředky vnitrostátními, ale je nutné realizovat jejich ochranu koordinovanou činnosti specializovaných orgánů na úrovni mezinárodní a posilovat současně pravomoci mezinárodních organizací. Z pohledu trestněprávního dochází v oblasti autorského práva k pozitivnímu vývoji v důsledku přijetí nového trestního kodexu, který oproti předešlé právní úpravě přináší přísnější trestní sankce a vymezuje novou skutkovou podstatu trestného činu z oblasti autorských práv, a to padělání a napodobení díla výtvarného umění. Vypracováním této bakalářské práce, jsem získal komplexnější přehled v oblasti autorských práv, práv souvisejících s právem autorským a právem k databázi. Blíže jsem se seznámil s jejich trestněprávní ochranou, trestními sankcemi a současně se seznámil s častými způsoby porušování autorského práva. Je potřebné posilovat ochranu autorských práv, reagovat na neustálý vývoj v technologiích překonávajících ochranné prvky nosičů autorských děl, bojovat proti pirátství a neoprávněnému rozmnožování cílenými kontrolami, sledovat neoprávněné šíření a prodej prostřednictvím internetu apod. Dalším významným směrem je prevence, kupříkladu prostřednictvím cíleného seznámení veřejnosti s neoprávněností jejich zásahu a s konkrétními skutky zakládajícími protiprávnost jednání. Je nutné, aby si společnost uvědomila, že svým jednáním zasahuje do autorských práv a tím se vystavuje trestní sankci.
47
Posledním a nejdůležitějším potřebným prvkem je snaha o co nejefektivnější odhalování pachatelů trestného činu porušení autorského práva, vyvození jejich trestněprávní odpovědnosti a v případě viny spravedlivého potrestání.
48
Seznam použité literatury Tištěná monografie 1.
Chaloupková, H., Svobodová, H., Holý, P.: Autorský zákon: komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-840-1
2.
Knap, K. Autorské právo. Praha:Orbis, 1960. (ISBN není uveden)
3.
Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář II. Díl. 6. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-896-7
4.
Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421 Komentář. Vyd. první. Praha: C. H. Beck, 2010. Velké komentáře; 2. ISBN 978-80-7400-178-9
5.
Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-1779-608-4
Zákony 1. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 6. Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Elektronická monografie 1. http://www.osa.cz 2. http://www. dilia.cz 3. http://www. intergram.cz 4. http://www.oaza.eu 5. http://www.ooas.cz 6. http://www.gestor.cz 7. http://www.wipo.int 8. http://www.unesco.org 9. http://www.cpufilm.cz
49
Seznam použitých zkratek AutZ – zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů BÚ – Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z 9. 9. 1886 ČPU – Česká protipirátská unie DILIA – Divadelní a literární agentura INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů LPS – Listina základních práv a svobod ObčZ – zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSA – Ochranný svaz autorský PřesZ – zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů TRIPS – Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TrZ – zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník TZ – zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů VÚAP – Všeobecná úmluva o autorském právu WIPO – World Intellectual Property Organization, Světová organizace duševního vlastnictví
50
