TRESTNÍ ZÁKONÍK s komentářem k 1. 8. 2011 3. aktualizace k 15. 1. 2013 V prvním vydání Trestního zákoníku s komentářem k 1. 8. 2011 je obsažen komentář k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb. V 1. aktualizaci je obsažen komentář k novelizaci trestního zákoníku, která byla provedena zákony č. 330/2011 Sb., č. 357/2011 Sb., č. 375/2011 Sb. a č. 420/2011 Sb. Ve 2. aktualizaci je obsažen komentář k novelizaci trestního zákoníku, která byla provedena zákonem č. 193/2012 Sb. Tato 3. aktualizace komentáře obsahuje novelizace trestního zákoníku provedené zákony č. 360/2012 Sb., č. 390/2012 Sb., č. 399/2012 Sb. a č. 494/2012 Sb. Nabyl úèinnosti 15. ledna 2013 str. 1175
Zákon č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony
Zákonem č. 494/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s novelizací zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, došlo také k jedné změně trestního zákoníku. U trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) porušuje zákaz pobytu uložený podle jiného právního předpisu,“. K § 337 odst. 1
Nově se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 dopustí podle písm. d) i ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že porušuje zákaz pobytu uložený podle jiného právního předpisu než podle trestního zákoníku. Nezměněna zůstala základní skutková podstata trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1, kterou naplní ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci tím, že jedná způsobem uvedeným pod písm. a) až i). Za naplnění základní skutkové podstaty tohoto trestného činu však po novelizaci hrozí pachateli trest do dvou let odnětí svobody (před novelizací do tří let). Nabyl úèinnosti 1. ledna 2013
Zákon č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření
str. 877 V § 241 byl vytvořen nový odstavec 1 tohoto znění: „(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“. 1
K § 241 odst. 1 Před novelizací naplnil základní skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 pachatel, který jako zaměstnavatel nebo plátce ve větším rozsahu nesplnil svoji zákonnou povinnost za zaměstnance nebo jinou osobu odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění. Po novelizaci naplní tuto skutkovou podstatu také pachatel, který ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za zaměstnance nebo jinou osobu odvést pojistné na důchodové spoření podle zákona o pojistném na důchodové spoření. Nabyl úèinnosti 1. prosince 2012
str. 899
Zákon č. 360/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákonem č. 360/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s novelizací zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže se za § 248 vkládá § 248a, v němž je vytvořeno nové zvláštní ustanovení o účinné lítosti, které má toto znění:
„§ 248a Trestní odpovědnost za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první zaniká, jestliže pachatel splní podmínky podle jiného právního předpisu na ochranu hospodářské soutěže pro upuštění od uložení pokuty nebo pro snížení pokuty za účast na dohodě o určení ceny, dohodě o rozdělení trhu nebo jiné dohodě narušující hospodářskou soutěž se svým konkurentem.“ K § 248a Skutkovou podstatu trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea 1 naplní ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu narušující hospodářskou soutěž. Podle nového zvláštního ustanovení o účinné lítosti trestní odpovědnost za tento trestný čin zaniká, jestliže pachatel splní podmínky podle jiného právního předpisu na ochranu hospodářské soutěže pro upuštění od uložení pokuty nebo pro snížení pokuty za účast na dohodě o určení ceny, dohodě o rozdělení trhu nebo jiné dohodě narušující hospodářskou soutěž se svým konkurentem. Pokud je podle jiného právního předpisu upuštěno od uložení pokuty pachateli nebo je snížena pokuta za účast na některé z těchto dohod, potom vzhledem k novému zvláštnímu ustanovení o účinné lítosti trestní odpovědnost za trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první zaniká.
2
Nabyl úèinnosti 1. října 2012 str. 184
Zákon č. 390/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
V § 55 odst. 2 se na konci textu doplňují slova „Za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 nebo 2 lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit jiným trestem.“. K § 55 odst. 3
Od 1. 1. 2010 ukládaly soudy poměrně často nepodmíněný trest odnětí svobody obžalovaným za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 nebo 2. Po doplnění ustanovení § 55 odst. 2 by mělo podle záměru zákonodárce dojít k výraznému omezení ukládání nepodmíněného trestu odnětí za uvedený trestný čin. Nově by tento trest měl být ukládán pouze v případě, že jeho uložení vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit jiným trestem. K tomuto doplnění ustanovení § 55 odst. 2 dochází i s ohledem na zvláštní ustanovení o účinné lítosti podle § 197, podle něhož trestní odpovědnost za trestný čin zanedbání povinné výživy (§ 196) zaniká, jestliže trestný čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. str. 198
Za ustanovení § 57 se doplňuje nové ustanovení § 57a:
„§ 57a Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení Soud může po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v § 60 odst. 1 soud není vázán.“. K § 57a Soud může po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, pokud je podle § 333b odst. 1 trestního řádu podán návrh na přeměnu tohoto trestu. Návrh na přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení může podat soudu státní zástupce nebo ředitel věznice, v níž se vykonává trest, a to buď na žádost odsouzeného, nebo i bez takové žádosti. O tomto návrhu pak rozhoduje soud ve veřejném zasedání, v němž zjišťuje, zda odsouzený plněním svých povinností prokázal polepšení a zda od něj lze očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení. I když v § 60 odst. 1 TrZ je nejvyšší výměra trestu domácího vězení, který je ukládán soudem, stanovena na dvě léta, touto výměrou není vázán soud při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení, tudíž ji může překročit.
3
str. 220
V § 65 odst. 2 písm. a) se slova „a pro případ, že by výkon tohoto trestu byl zmařen, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody;“ nahrazují čárkou a slovo „nebo“ se zrušuje.
V § 65 odst. 2, který upravuje výkon trestu obecně prospěšných prací a možnost jeho přeměny za podmínek podle odst. 2, se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v peněžitý trest, a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody, nebo“. Dosavadní písmeno b) § 65 odst. 2 se nyní označuje jako písmeno c). K § 65 odst. 2 písm. b) Pokud pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, nebo jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud podle § 65 odst. 2 písm. b), a to i během doby stanovené pro jeho výkon, přeměnit trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek nově v peněžitý trest a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, může stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody. str. 239
V § 69 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3. Nové ustanovení § 69 odst. 2 má toto znění: „(2) Jestliže pachatel ve stanovené lhůtě nevykoná peněžitý trest, může jej soud přeměnit a) za podmínek § 60 odst. 1 v trest domácího vězení, nebo b) v trest obecně prospěšných prací.“. K § 69 odst. 2 Před novelizací soud, který ukládal pachateli peněžitý trest, mohl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl trest vykonán, stanovit náhradní trest odnětí svobody až na čtyři léta, který nesměl ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby (§ 69 odst. 1). Po novelizaci, pokud pachatel ve stanovené lhůtě nevykoná peněžitý trest, tak jej může soud přeměnit buď v trest domácího vězení, jsou-li splněny podmínky § 60 odst. 1, nebo v trest obecně prospěšných prací, nikoliv v náhradní trest odnětí svobody. str. 239 Nové ustanovení § 69 odst. 3 má toto znění: „(3) Jestliže pachatel v době od přeměny peněžitého trestu v trest domácího vězení nebo trest obecně prospěšných prací do skončení výkonu tohoto trestu nevede řádný život, vyhýbá se nástupu jeho výkonu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky jeho výkonu, jinak maří jeho výkon nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, soud jej přemění v náhradní trest odnětí svobody uložený podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
4
K § 69 odst. 3 Podle tohoto nového ustanovení soud, který přeměnil peněžitý trest v trest domácího vězení nebo v trest obecně prospěšných prací, může tento trest následně přeměnit v náhradní trest odnětí svobody uložený podle odstavce 1, pokud pachatel nevede řádný život, vyhýbá se nástupu jeho výkonu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky jeho výkonu, jinak maří jeho výkon nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává. Str. 302
V § 88 jsou vytvořeny nové odstavce 1 a 2 a také nová první věta odstavce 3. Nové ustanovení § 88 odst. 1 má toto znění: „(1) Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.“. Nové ustanovení § 88 odst. 2 má toto znění: „(2) Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.“. Nová věta první v ustanovení § 88 odst. 3 zní: „(3) Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem.“. K § 88 odst. 1, 2, 3 Od roku 2009 byly věznice, v nichž se vykonával trest odnětí svobody, výrazně přeplněny. Když se v roce 2011 objevily názory, že by se mohla přeplněnost věznic řešit amnestií, tak prezident republiky Václav Klaus amnestii nevyhlásil s odůvodněním, že přeplněnost věznic nemůže být důvodem pro amnestii, nýbrž pro jinou trestní politiku. Proto se nepočítalo s možností vyhlášení amnestie prezidentem republiky ani v závěru jeho funkčního období. Vzhledem k tomu byly zvažovány možnosti masivnějšího podmínečného propouštění z výkonu trestu odnětím svobody. Výsledkem jsou nová ustanovení § 88 odst. 1, 2 a nová věta první v ustanovení § 88 odst. 3. Ty byly vytvořeny s cílem zrychlit a zefektivnit proces podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v případě pachatelů méně závažných trestných činů a tím napomoci řešení neúnosného stavu přeplněnosti věznic. Před novelizací bylo možné, aby soud podmíněně propustil odsouzeného na svobodu nejdříve po polovině vykonaného trestu odnětí svobody. Nově může soud za podmínek uvedených v § 88 odst. 1 písm. a) propustit na svobodu odsouzeného po vykonání alespoň třetiny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky 5
zmírněného trestu odnětí svobody, nejedná-li se o odsouzení za zvlášť závažný zločin, jímž je každý úmyslný trestný čin, na nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let (§ 14 odst. 1 věta za středníkem). Podmíněné propuštění odsouzených po třetině trestu odnětí svobody je tak možné u odsouzených pro přečiny, tedy pro všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let (§ 14 odst. 1), nebo zločiny, jimiž jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny (§ 14 odst. 1věta před středníkem). Nově může soud za podmínek uvedených v § 88 odst. 2 podmíněně propustit na svobodu odsouzeného pro přečin po vykonání i méně než poloviny či třetiny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, pokud svým vzorným chováním a plněním svých povinností prokázal, že dalšího výkonu trestu není třeba. Soud by pak měl zásadně vyhovět návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, s výjimkou případů, kdy je zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život. To je výrazný rozdíl oproti stavu před novelizací, kdy soudy návrhům ředitelů věznic mnohdy nevyhověly. Podle nové věty první v ustanovení § 88 odst. 3 soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil k výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Tím mají být odsouzení ve výkonu trestu výrazněji motivováni k odčinění následků svého protiprávního jednání a vydání jimi získaného obohacení. Str. 310
V § 89 odst. 2 větě druhé se slovo „uloží“ nahrazuje slovy „může uložit.“. K § 89 odst. 2 větě druhé
Před novelizací § 89 odst. 2 věty druhé soud uložil (musel uložit) podmíněně propuštěnému taxativně vyjmenované povinnosti, spočívající v tom, aby: a) se ve zkušební době zdržoval v určené době, zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu a pracovního volna, ve svém obydlí (srov. komentář k § 60 odst. 3), b) vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí (srov. i zde komentář k § 62 odst. 3), c) složil určenou peněžní částku na pomoc obětem trestné činnosti na účet soudu (konkrétní výši této částky by měl v rozmezí stanoveném v § 89 odst. 3 větě třetí TrZ určit soud s přihlédnutím zejména k majetkovým a dalším osobním poměrům odsouzeného, v nichž zohlední i případné závazky odsouzeného). V praxi se ukázalo, že ukládání těchto povinností každému podmíněně propuštěnému není nutné. Proto po novelizaci § 89 odst. 2 věty druhé nemusí soud podmíněně propuštěnému uložit tyto vyjmenované povinnosti, pouze je uložit může, pokud to uzná za potřebné vzhledem k jeho osobě. To umožní soudům, aby mnohým podmíněně propuštěným tyto povinnosti neukládal, pokud to není zapotřebí. Str. 316 Nové společné ustanovení § 91 odst. 1 má toto znění: „(1) Jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zku6
šební doby, že se zbytek trestu vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, že se zbytek trestu vykoná, a a) stanovit nad odsouzeným dosud neuložený dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 89 odst. 1 nebo § 90 odst. 2, nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život.“. K § 91 odst. 1 Před novelizací § 91 odst. 1 mohl soud v případech, kdy podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vyslovit, že se osvědčil; jinak rozhodl, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná. Po novelizaci § 91 odst. 1 nemusí soud ani v případech, kdy odsouzený již zavdal příčinu k rozhodnutí o vykonání zbytku trestu, rozhodnout, že zbytek trestu vykoná, pokud to výjimečně není nutné. Proto může vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat v platnosti podmíněné propuštění nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a a) stanovit nad odsouzeným dosud neuložený dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v § 89 odst. 1 nebo § 90 odst. 2, nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život. Str. 686
V § 196 odst. 1 se slova „dvě léta“ nahrazují slovy „jeden rok“. V § 196 odst. 2 se slova „na šest měsíců až tři léta“ nahrazují slovy „až na dvě léta“. K § 196 odst. 1
Skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 naplní i po novelizaci ten, kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce. Soud mu však již nemůže uložit trest odnětí svobody do dvou let jako před novelizací, nýbrž pouze do jednoho roku. K § 196 odst. 2 Ten, kdo naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinné výživy, je po novelizaci ohrožen pouze trestem odnětí svobody do dvou let (nikoliv trestem odnětí svobody od šesti měsíců až tři let jako před novelizací). Str. 686–687 V § 196 odstavec 3 zní: „(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.“. 7
K § 196 odst. 3
K § 358 odst. 1
Kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 3 naplní i po novelizaci ten, kdo neplněním nebo vyhýbáním se plnění vyživovací povinnosti, tedy činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze. Za to mu může být uložen trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta.
V praxi bylo nesporné, že trestného činu výtržnictví se dopustí ten, kdo hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo odřadu lidí. Novelizací se reaguje na to, že v praxi bylo sporné, zda se tento trestný čin vztahuje i na jednání při zakončení těchto akcí. Proto se nově stanoví, že výtržnictví se pachatel dopustí také jednáním popsaným v § 358 odst. 1 při zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí.
Před novelizací hrozil pachateli trest od jednoho do pěti let, a to i v případě, že byl za neplnění nebo vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti podle § 196 odst. 1 nebo 2 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Str. 692
Za § 196 se vkládá nové zvláštní ustanovení o trestání, § 196a, které má toto znění:
„§ 196a Pachateli trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196) může soud uložit jako přiměřené omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 i přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel. Toto přiměřené omezení soud uloží zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována.“. K § 196a V ustanovení § 48 odst. 4 písm. a) až k) je uveden demonstrativní výčet přiměřených omezení a přiměřené povinnosti obsahově zaměřené především na odstranění základních kriminogenních faktorů, jejichž negativní působení často vede k páchání trestné činnosti. V tomto demonstrativním výčtu přiměřených omezení a přiměřených povinností, které může soud pachateli uložit k tomu, aby ve zkušební době vedl řádný život, nebylo a ani nyní není uvedeno přiměřené omezení, aby se pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196) zdržel řízení motorových vozidel. I když vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností vyjmenovaných v ustanovení § 48 odst. 4 písm. a) až k) nebo místo nich může soud uložit i jakékoliv další omezení nebo povinnosti, nyní podle nového § 196a může uložit rovněž přiměřené omezení, aby se pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196) zdržel řízení motorových vozidel. V řadě případů se totiž ukazovalo, že pachatel tohoto trestného činu vydával za pohonné hmoty a provoz motorového vozidla větší částku, než činilo jemu stanovené výživné, které neplatil. Uložením tohoto omezení může soud vytvořit předpoklad proto, aby pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy v době, kdy se musí zdržet řízení motorových vozidel, hradil výživné uložené soudem. Str. 1175
V § 337 odst. 1 se zákonem č. 390/2012 Sb. v závěrečné části ustanovení slova „tři léta“ nahrazují slovy „dvě léta“.
Str. 1244
V ustanovení § 358 odst. 1 obsažená základní skutková podstata trestného činu výtržnictví má toto nové znění: „(1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu, průběh nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“.
8
9
TRESTNÍ ZÁKONÍK s komentářem k 1. 8. 2011 2. aktualizace k 1. 9. 2012
V prvním vydání Trestního zákoníku s komentářem k 1. 8. 2011 je obsažen komentář k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb. V 1. aktualizaci je obsažen komentář k novelizaci trestního zákoníku, která byla provedena zákony č. 330/2011 Sb., č. 357/2011 Sb., č. 375/2011 Sb. a č. 420/2011 Sb. Nabyl úèinnosti 1. září 2012
Zákon č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
V části osmé zákona č. 193/2012 Sb. dochází ke změně trestního zákoníku, tedy zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změny se vztahují ke komentáři k trestnímu zákoníku k 1. 8. 2011 takto: str. 102
V § 34 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání“. K § 34 odst. 3
Do promlčecí doby se nově nezapočítává doba podmíněného odložení podání návrhu na potrestání. V § 34 odst. 4 písm. a) se za slovo „obžaloby,“ vkládají slova „návrhu na schválení dohody o vině a trestu,“. K § 34 odst. 4 Promlčecí doba se nově přerušuje také doručením návrhu na schválení dohody o vině a trestu. Str. 112
V § 39 odst. 1 větě první se slova „zvlášť závažného“ a slova „nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového trestného činu“ zrušují. K § 39 odst. 1
Při stanovení druhu a výměry trestu se nově přihlíží k tomu, jak spolupracující obviněný přispěl k objasnění kteréhokoliv zločinu, nikoliv pouze zvlášť závažného zločinu jako do 31. 8. 2012. Nově se nepřihlíží k tomu, že spolupracující obviněný pomohl zabránit pokusu nebo dokonání kteréhokoliv zločinu. Str. 154 V § 46 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Soud upustí od potrestání pachatele označeného jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 a 2 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spá10
chaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny; ustanovení § 48 odst. 1 tím není dotčeno. Upustit od potrestání pachatele označeného jako spolupracující obviněný takto nelze, jestliže jím spáchaný trestný čin je závažnější než zločin, k jehož objasnění přispěl, jestliže se podílel jako organizátor nebo návodce na spáchání zločinu, k jehož objasnění přispěl, jestliže jím způsobil úmyslně těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo jsou-li dány důvody pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59).“ K § 46 odst. 2 Institut spolupracujícího obviněného byl v trestním řádu vytvořen zákonem č. 41/2009 Sb. v ustanovení § 178a trestního řádu v návaznosti na ustanovení § 58 odst. 4 trestního zákoníku, kde je upravena možnost mimořádného snížení trestu odnětí svobody, se shodnou účinností od 1. 1. 2010 se záměrem zefektivnit objasňování zvlášť závažných zločinů. Obvinění však pouhou možnost mimořádného snížení trestu odnětí svobody považovali za nedostatečnou, a proto byl institut spolupracujícího obviněného v praxi využíván pouze ojediněle. V zájmu posílení motivace osob, které se podílejí na činnosti skupin organizovaného zločinu a organizovaných skupin, k efektivní spolupráci s orgány činnými v trestním řízení za splnění zákonných podmínek dochází k nové úpravě. Nově je upravena povinnost soudu upustit od potrestání, která před touto novelizací nebyla v trestním zákoně obsažena. Na rozdíl od samostatných možností upuštění od potrestání, které existovaly před novelizací v dosavadním ustanovení § 46 odst. 1 a 2 (nyní označeném jako odst. 3) jsou v novém § 46 odst. 2 obsaženy zcela nové předpoklady, za nichž soud upustí (tzn. musí upustit) od potrestání pachatele, kterého označil za spolupracujícího obviněného. Tak postupuje soud vždy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 a 2 trestního řádu a pokud spolupracující obviněný podal nejen při výslechu v průběhu vyšetřování, nýbrž také v hlavním líčení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Aby bylo možné uplatňovat institut spolupracujícího obviněného u širšího okruhu trestných činů, včetně závažnějších forem korupčních trestných činů, lze institut spolupracujícího obviněného použít v řízení o všech zločinech, a nikoliv jen o zvlášť závažných zločinech, jak tomu bylo před novelizací. Podmínky stanovené v § 178a odst. 1 a 2 trestního řádu jsou splněny v případě, že v řízení o zločinu státní zástupce v obžalobě označí obviněného za spolupracujícího, jestliže obviněný: a) oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění takového zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo které pomohou zabránit dokonání takového zločinu, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech, b) dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný, a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému 11
v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním způsobil. Před tím, než státní zástupce obviněného označí jako spolupracujícího, vyslechne ho zejména k obsahu oznámení a k jeho doznání. Obviněného také vyslechne k tomu, zda si je vědom důsledků svého postupu. Před výslechem státní zástupce obviněného poučí o jeho právech, o podstatě označení za spolupracujícího obviněného, o povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 a také o tom, že jakmile obviněný v přípravném řízení nebo v řízení před soudem poruší své závazky, nebude nadále považován za spolupracujícího obviněného. Nová úprava institutu spolupracujícího obviněného je koncipována tak, aby osoby podílející se na činnosti organizovaných zločineckých skupin a organizovaných skupin byly motivovány ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, což by ve svém důsledku mělo usnadnit vyšetřování tohoto druhu trestné činnosti, při kterém je, s ohledem na míru takové organizace, často spojené se závazkem mlčenlivosti, zpravidla nedostatek důkazů k usvědčení osob organizujících nebo řídících takovou zvlášť závažnou trestnou činnost. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 139/2012 Sb. si zákonodárce od nového ustanovení § 46 odst. 2 TrZ slibuje, že bude motivovat obviněné členy organizovaných zločineckých skupin k tomu, aby častěji přispívali k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny a svou pravdivou výpovědí v průběhu vyšetřování i následně před soudem přispěli k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny za situace, kdy jiné důkazní prostředky nejsou dostatečné.
významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Zároveň vezme v úvahu povahu trestného činu uvedeného v jeho doznání v porovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k jehož objasnění přispěl, dále význam takového jeho jednání, osobu pachatele a okolnosti případu, zejména zda a jakým způsobem se podílel na takovém zločinu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním případně způsobil. Takto byla pro spolupracující obviněné vytvořena taková právní úprava, která zajišťuje, že jim po splnění všech zákonných podmínek soud obligatorně sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici. Tato úprava má iniciovat obviněné k výrazně častější spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. (Podle dřívější úpravy soud pouze mohl, avšak nemusel, snížit spolupracujícímu obviněnému trest odnětí svobody pod dolní hranici, což bylo důvodem nevyužívání tohoto institutu v praxi.) Důvodová zpráva k zákonu č. 139/2012 Sb. uvádí, že zájem státu na rozbití zločineckých struktur, do nichž je v důsledku jejich vysoké organizovanosti a přísně vynucované konspirace obtížné proniknout, převyšuje zájem státu na spravedlivém postihu jednotlivce, který se přímo nebo nepřímo na trestné činnosti podílel a který umožnil odhalení a usvědčení spolupachatelů, často i organizátorů a řídících osob organizovaných skupin nebo jiných zločineckých organizací.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. Str. 161
V § 48 odst. 1 se slova „46 odst. 1 nebo 2“ nahrazují slovy „46 odst. 1, 2 nebo 3“.
Str. 198
V § 58 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také pachateli označenému jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny; přitom vezme v úvahu povahu trestného činu uvedeného v jeho doznání v porovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k jehož objasnění přispěl, dále význam takového jeho jednání, osobu pachatele a okolnosti případu, zejména zda a jakým způsobem se podílel na takovém zločinu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním případně způsobil.“.
K § 58 odst. 4 Pokud soud neshledá podmínky pro upuštění od potrestání spolupracujícího obviněného podle § 46 odst. 2, potom mu sníží trest pod dolní hranici sazby, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé 12
13
TRESTNÍ ZÁKONÍK s komentářem k 1. 8. 2011 1. aktualizace k 1. 1. 2012
K § 114 odst. 2 písm. b) Před novelizací měl § 114 odst. 2 písm. b) toto znění: „Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy, b) jestliže právnická osoba vznikla, ale její vznik je neplatný.“
V prvním vydání Trestního zákoníku s komentářem k 1. 8. 2011 je obsažen komentář k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 181/2011 Sb. Následně došlo k novelizaci trestního zákoníku, která byla provedena zákony č. 330/2011 Sb., č. 357/2011 Sb., č. 375/2011 Sb. a č. 420/2011 Sb. Nabyl úèinnosti 1. dubna 2012
str. 207
V § 60 odst. 3 zákona se slova „zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb“ a slova „zdravotnické zařízení je povinno“ se nahrazují slovy „poskytovatel zdravotních služeb je povinen“.
Nabyl úèinnosti 1. ledna 2012 str. 25
Zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě
Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
V § 8 odst. 2 se slova „ , anebo fyzické osoby, která je podnikatelem a má na území České republiky podnik, jeho organizační složku nebo místo podnikání“ zrušují.
§ 8 odst. 2 má nyní toto znění: „(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku.“ str. 381
Na konci textu § 110 se doplňují slova „a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“
K § 110 Před novelizací § 110 se trestním zákonem rozuměl trestní zákoník a podle povahy věci i zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Po schválení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim má novelizovaný § 110 toto znění: „Trestním zákonem se rozumí tento zákon a podle povahy věci i zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“ str. 388
V § 114 odst. 2 písm. b) se slova „její vznik je neplatný“ nahrazují slovy „soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby“.
14
Po novelizaci má § 114 odst. 2 písm. b) toto znění: „Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. Tohoto ustanovení se užije i tehdy, b) jestliže právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby.“ Zde se výslovně zdůrazňuje, že o neplatnosti právnické osoby musí rozhodnout soud. str. 944
V nadpisu § 260, § 260 odst. 1 a 2, § 260 odst. 4 písm. b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. V § 260 odst. 1 a 2 se slova „Evropskými společenstvími nebo jejich“ nahrazují slovy „Evropskou unií nebo jejím“.
str. 1263
V § 367 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
K § 260, § 260 odst. 1 a 2, § 260 odst. 4 písm. b) a v § 367 odst. 1 Ve všech těchto ustanoveních je dosavadní pojem „Evropská společenství“ nahrazen slovy „Evropská unie.“ Nabyl úèinnosti 1. prosince 2011
Str. 184
Zákon č. 330/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti k 1. prosinci 2011, s výjimkou ustanovení § 351, kde je doplněna skutková podstata trestného činu maření přípravy voleb a referenda, která nabyla účinnosti již dnem vyhlášení, tj. 14. listopadu 2011
V § 55 odst. 2 se slova „tři léta“ nahrazují slovy „pět let“.
§ 55 odst. 2 má nyní toto znění: „(2) Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život.“ K § 55 odst. 2 Zde je pro soud nově upraveno omezení ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody u méně závažných činů, tedy u těch, u nichž horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje pět let (nikoliv tři léta jako před novelizací). Pachatelům všech přečinů, tedy nedbalostních trestných
15
činů a úmyslných trestných činů s horní hranicí trestní sazby do pěti let, může nově soud uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. K závěru, že žádný z mírnějších druhů trestů nepostačuje k tomu, aby pachatel vedl řádný život, může soud dospět až po zvážení celkového osobního profilu pachatele, zejména jeho dosavadního života. Str. 207 V § 60 odst. 3 nově zní: „(3) Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit.“ K § 60 odst. 3 V souladu s potřebami praxe zde byla vypuštěna dosud příkladmo uváděná specifikace doby (od 20 hodin do 5 hodin), po kterou měl být podle rozhodnutí soudu odsouzený ve svém obydlí a vykonávat trest domácího vězení. Nové znění § 60 odst. 3 umožňuje soudu, aby vymezil dobu výkonu trestu domácího vězení s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám jeho výkonu u každého jednotlivého odsouzeného. V § 60 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.“ K § 60 odst. 4 Soud podle tohoto ustanovení stanoví mimopracovní období, ve kterém je odsouzený povinen zdržovat se ve svém obydlí, pokud nenastane některý z důvodů uvedených v tomto ustanovení. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. Str. 211
§ 61 včetně nadpisu nově zní:
„§ 61 Přeměna trestu domácího vězení Jestliže se pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu domácího vězení vyhýbá nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu domácího vězení, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest domácího vězení nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každý i jen započatý jeden den nevykonaného trestu domácího vězení se počítá za jeden den odnětí svobody.“
Podle dřívější úpravy mělo nedodržení podmínek výkonu trestu domácího vězení za důsledek, že soud nařídil pachateli výkon celého náhradního trestu odnětí svobody místo trestu domácího vězení. Nová úprava je mírnější, protože každý jeden den nevykonaného trestu domácího vězení (třeba jen započatý) se počítá za jeden den odnětí svobody. Nová úprava je však přísnější v tom, že soud může přeměnit trest domácího vězení nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu již poté, co pachatel poruší sjednané podmínky výkonu trestu domácího vězení, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonává ve stanovené době uložený trest domácího vězení. Před novelizací mohl soud rozhodnout o výkonu náhradního trestu odnětí svobody až poté, co pachatel zmařil výkon trestu domácího vězení. Nyní může soud přeměnit trest domácího vězení v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu, když pachatel jakkoliv maří výkon trestu domácí vězení. str. 220
V § 65 odst. 1 se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „dvou let“.
§ 65 odst. 1 nově zní: „(1) Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do dvou let ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou odsouzený a) nemohl obecně prospěšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné překážky, nebo b) byl ve vazbě nebo vykonával trest odnětí svobody.“ K § 65 odst. 1 Na rozdíl od dřívější úpravy je nyní odsouzený povinen vykonat obecně prospěšné práce v průběhu dvou let, nikoliv v průběhu jednoho roku, jak tomu bylo dosud. § 65 odst. 2 nově zní: „(2) Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek a) za podmínek § 60 odst. 1 v trest domácího vězení a pro případ, že by výkon tohoto trestu byl zmařen, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den domácího vězení, nebo b) v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.“ K § 65 odst. 2 Podle tohoto ustanovení může soud přeměnit trest obecně prospěšných prací v trest domácího vězení, což podle předcházející úpravy nebylo možné. Podle dřívější úpravy pachateli, který v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací jakkoliv mařil výkon tohoto trestu nebo zaviněně nevykonával ve stanovené době uložený trest, mohl soud přemě-
K § 61 16
17
nit trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody, a to i během doby stanovené pro jeho výkon. Nyní může soud přeměnit trest obecně prospěšných prací buď v trest domácího vězení, nebo v trest odnětí svobody. str. 309
V § 89 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části.“ V § 89 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Podmíněně propuštěnému podle § 88 odst. 2 soud uloží, aby se ve zkušební době zdržoval ve stanoveném časovém období ve svém obydlí nebo jeho části, nebo aby vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, anebo aby složil určenou peněžní částku na pomoc obětem trestné činnosti na účet soudu.“
K § 89 odst. 1 a 2 Zde se vytváří možnost širšího využití nového institutu podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody před tím, než vykoná polovinu uloženého trestu, a to za splnění dalších zákonných podmínek (§ 88 odst. 2 a § 89 odst. 2 a 3 trestního zákoníku). Podle této nové právní úpravy může soud podle konkrétních okolností rozhodnout, zda odsouzeného podmíněně propustí na svobodu, nebo zda jeho žádost zamítne, či zda ho podmíněně propustí na svobodu a současně mu uloží dohled a omezení v podobě povinnosti zdržovat se po určenou dobu ve svém obydlí nebo v jeho části. Zároveň může soud rozhodnout, jak dlouhou část zkušební doby bude muset odsouzený vykonávat v rámci takového omezujícího režimu, který musí bezprostředně navazovat na výkon trestu odnětí svobody. Nově se vytváří možnost rozšířit takové rozhodnutí i na ostatní případy podmíněného propuštění. V § 89 odst. 3 větě první se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“ str. 340
V § 99 se na konci odstavce 5 doplňuje věta: „Bez podmínek § 100 odst. 1 nebo 2 může soud změnit ústavní ochranné léčení na zabezpečovací detenci, jestliže uložené a vykonávané ochranné léčení neplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu společnosti, zejména v případě, že pachatel utekl ze zdravotnického zařízení, užil násilí vůči zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo jiným osobám ve výkonu ochranného léčení nebo opakovaně odmítl vyšetřovací nebo léčebné výkony či jinak projevil negativní postoj k ochrannému léčení.“
K § 99 odst. 5 Doplněné ustanovení umožňuje soudu změnit vykonávané ústavní ochranné léčení na zabezpečovací detenci také v případech, kdy uložené ochranné léčení neplní u pachatele svůj účel. Tak tomu bude zejména za situace, kdy pachatel utíká ze zdravotnického zařízení, dopouští se násilí vůči zaměstnancům zdravotnického zařízení nebo vůči osobám ve výkonu ochranného léčení anebo se odmítá podrobit ochranné léčbě. str. 349
V § 100 odst. 1 se slova „zvlášť závažného“ zrušují. V § 100 odst. 2 písm. b) se slova „zvlášť závažný“ zrušují.
18
K § 100 odst. 1 a 2 Po novelizaci může soud uložit zabezpečovací detenci nepříčetnému pachateli kteréhokoliv zločinu, tzn. trestného činu s trestní sazbou od pěti let odnětí svobody výše, jehož pobyt na svobodě je nebezpečný a nelze očekávat, že by ochranné léčení vedlo k náležité ochraně společnosti. Stejně může soud přistupovat i k recidivistům páchajícím trestnou činnost pod vlivem návykových látek. Před novelizací mohl podle ustanovení § 100 odst. 1 i odst. 2 písm. b) trestního zákoníku uložit zabezpečovací detenci nepříčetným pachatelům, kteří se dopustili zvlášť závažného zločinu, tzn. úmyslného trestného činu, na nějž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let (§ 14 odst. 3), tedy výrazně užšímu okruhu osob. str. 483
V § 145 odst. 2 písm. g) se za slovo „opětovně“ vkládají slova „nebo poté, co spáchal jiný zvlášť závažný zločin spojený s úmyslným způsobením těžké újmy na zdraví nebo smrti nebo jeho pokus“.
K § 145 odst. 2 písm. g) Kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 2 písm. g) trestního zákoníku může po novelizaci naplnit ten, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, a to „opětovně“ poté, co spáchal kterýkoliv jiný zvlášť závažný zločin spojený s úmyslným způsobením těžké újmy na zdraví nebo smrti nebo jeho pokus. Takto byly výrazně rozšířeny podmínky pro užití této zvlášť přitěžující i na případy, kdy pachatel spáchá kterýkoliv jiný úmyslný trestný čin, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let (§ 14 odst. 3 trestního zákoníku). str. 494
V § 146a odst. 4 písm. a) se slova „1 nebo“ zrušují.
K § 146a U trestného činu ublížení na zdraví způsobeného z omluvitelné pohnutky podle § 146a došlo k legislativní opravě odst. 4 písm. a), z něhož se vypouštějí slova „1 nebo”, která byla do tohoto ustanovení zařazena omylem. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby uvedené v odstavci 4 písm. a), tj. ublížení na zdraví dvěma nebo více osobám, se nyní vztahuje k těžké újmě ublížení na zdraví způsobené z omluvitelné pohnutky (tzn. v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného), která je uvedena pouze v odstavci 3 (nikoliv v odst. 1). str. 673 a 674 V § 192 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení se za slovo „dítě“ vkládají slova „nebo osobu, jež se jeví být dítětem“. K § 192 Základní skutkovou podstatu trestného činu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 naplní ten, „kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem.“ Kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu podle § 192 odst. 2 naplní ten, „kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem, anebo kdo kořistí z takového pornografického díla.“ 19
Zde došlo k realizování článku 1 písm. b) Rámcového rozhodnutí Rady 2004/68/SVV ze dne 22. prosince 2003, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, v němž se dětskou pornografií rozumí materiál, který znázorňuje skutečné dítě, stejně jako materiál obsahující realistické zobrazení neexistujícího dítě.
str. 934 V § 256 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin jako úřední osoba, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.“
str. 713
K § 256 odst. 4 Novou kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 4 trestního zákoníku naplní pachatel, který jako úřední osoba v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin.
V § 205 odst. 2 se slova „čin uvedený v odstavci 1“ nahrazují slovy „takový čin“.
K § 205 odst. 2 V kvalifikované skutkové podstatě trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2 došlo k využití spojení „takový čin” užívaného dříve v § 247 odst. 1 písm. e) zákona č. 140/1961 Sb. Nově má ustanovení § 205 odst. 2 toto znění: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ str. 817 V § 226 odstavec 4 nově zní: „(4) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 značnou škodu, b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) spáchá-li takový čin jako úřední osoba.“ K § 226 odst. 4 Před novelizací naplnil kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu pletich v insolvenčním řízení podle § 226 odst. 4 trestního zákoníku pachatel, který jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení jednal způsobem uvedeným pod písm. a) nebo b). Nově tuto kvalifikovanou skutkovou podstatu naplní i ten, kdo „c) spáchá takový čin jako úřední osoba.“ To umožňuje přísnější postih úředních osob, které se korupčním jednáním dopustí trestného činu pletich v insolvenčním řízení. str. 877 V § 241 odstavec 1 nově zní: „(1) Kdo ve větším rozsahu nesplní a) jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění, nebo b) jako zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost odvést pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ K § 241 odst. 1 Před novelizací byly v ustanovení § 241 odst. 1, 2 trestního zákoníku dvě samostatné skutkové podstaty trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. To neumožňovalo sčítat neodvedené platby uvedené v odst. 1 se získaným prospěchem podle odst. 2. Po novelizaci jsou tato jednání spojena do jediné skutkové podstaty podle § 241 odst. 1, což umožňuje v případech, kdy pachatel neodvede zde uvedené platby, jejich sčítání. V § 241 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. V § 241 odst. 2 a 3 se slova „nebo 2“ zrušují. 20
str. 937
V § 257 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem“ nahrazují slovy „dvě léta až osm let“.
K § 257 odst. 2 Pachateli, který naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu podle § 257 odst. 2 trestního zákoníku, tedy dopustí se pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, nebo b) jako úřední osoba, nově hrozí trest odnětí svobody na „dvě léta až osm let“ (dosud pouze na „jeden rok až pět let“). V § 257 odst. 3 úvodní části ustanovení, se slova „dvě léta až osm let“ nahrazují slovy „tři léta až deset let“. K § 257 odst. 3 Pachateli, který naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu podle § 257 odst. 3 trestního zákoníku, tedy dopustí se pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo b) jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, po novelizaci hrozí trest odnětí svobody na „tři léta až deset let“ (dříve pouze „dvě léta až osm let“). str. 940
V § 258 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem“ nahrazují slovy „dvě léta až osm let“. V § 258 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „dvě léta až osm let“ nahrazují slovy „tři léta až deset let“.
K § 258 odst. 3 Pachateli, který naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu pletich při veřejné dražbě podle § 258 odst. 3 trestního zákoníku, a to a) v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo b) jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě nebo jinému značný prospěch, po novelizaci hrozí trest odnětí svobody na „tři léta až deset let“ (dříve pouze trest na „dvě léta až osm let“). str. 1044
V § 288 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. V § 288 odst. 2 písmeno b) zní: „b) spáchá-li takový čin vůči dítěti mladšímu patnácti let, nebo“. V § 288 odst. 2 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti staršímu patnácti let.“. 21
K § 288 odst. 2 písm. b), c) Zde byly v odstavci 2 před novelizací pouze dvě písmena, a to a) a b). Po novelizaci zůstala v písm. b) pouze přitěžující okolnost „spáchá-li takový čin vůči dítěti mladšímu patnácti let, nebo“. Nově bylo vytvořeno písm. c) „spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti staršímu patnácti let.“. V § 288 odst. 3 písm. c) se slovo „větším“ nahrazuje slovem „značném“. K § 288 odst. 3 písm. c) Po novelizaci zní § 288 odst. 3 písm. c): „spáchá-li takový čin ve značném rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let.“. str. 1055
Ustanovení § 293 včetně nadpisů nově zní:
„§ 293 Poškození a ohrožení životního prostředí (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“ K § 293 Před novelizací bylo možné naplnit základní skutkovou podstatu trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí podle § 293 odst. 1 trestního zákoníku jen poškozením životního prostředí. Nyní ji naplní také pachatel, který ohrozí životní prostředí (i když k jeho poškození dosud nedošlo). Nově lze toto ustanovení aplikovat nejen na rostlinstvo a živočišstvo, jak tomu bylo před novelizací, nýbrž nově na životní prostředí jako celek i na všechny jeho dílčí složky. První základní skutkovou podstatu trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí podle § 293 odst. 1 trestního zákoníku naplní pachatel, který jedná úmyslně jedním ze tří výslovně uvedených způsobů:
22
1. Dopustí se uvedeného jednání ve větším rozsahu nebo na větším území (ve smyslu § 296 trestního zákoníku). 2. Může takovým jednáním způsobit těžkou újmu na zdraví (ve smyslu § 122 odst. 1) nebo smrt. 3. Způsobí, že k odstranění následků takového jednání je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (alespoň ve výši 500 000 Kč). Druhá základní skutková podstata trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí je obsažená v ustanovení § 293 odst. 1 trestního zákoníku slovy „kdo úmyslně takové ohrožení nebo poškození životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění“ a zůstává i po novelizaci nezměněna. Kvalifikované skutkové podstaty trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí podle § 293 odst. 2 a 3 trestního zákoníku jsou po novelizaci výrazně pozměněny. str. 1063
Ustanovení § 294 včetně nadpisu nově zní:
„§ 294 Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem z hrubé nedbalosti poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt anebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo z hrubé nedbalosti takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, b) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, nebo c) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu.“ K § 294 Před novelizací bylo možné naplnit základní skutkovou podstatu trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 294 odst. 1 trestního zákoníku jen poškozením životního prostředí. Nyní ji naplní také pachatel, který z nedbalosti ohrozí životní prostředí (i když k jeho poškození dosud nedošlo). Nově lze toto ustanovení aplikovat nejen na rostlinstvo a živočišstvo, jak tomu bylo před novelizací, nýbrž nově na životní prostředí jako celek i na všechny jeho dílčí složky. Kvalifikované skutkové podstaty trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti podle § 294 odst. 2 a 3 trestního zákoníku jsou po novelizaci výrazně pozměněny.
23
str. 1067
Za § 294 se vkládá nový § 294a, který včetně nadpisu zní:
„§ 294a Poškození vodního zdroje Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je stanoveno ochranné pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu vodního zdroje, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ K § 294a Trestněprávní ochrana vodního zdroje byla před novelizací obsažena v ustanovení § 293 a § 294 trestního zákoníku. Z těchto ustanovení byla trestněprávní ochrana vodního zdroje vyčleněna, protože složkou životního prostředí je voda, nikoliv vodní zdroj. Nové ustanovení § 294a chrání pouze vodní zdroj, u něhož je vodoprávním úřadem stanoveno ochranné pásmo (podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.). str. 1070 V § 296 se doplňuje odstavec 3, který nově zní: „(3) Poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i provozování zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky či směsi, bez povolení podle jiného právního předpisu.“ K § 296 odst. 3 Podle tohoto nového výkladového ustanovení se poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí rozumí také protiprávní provozování zařízení, ve kterém jsou skladovány nebezpečné látky, nebo je zde bez povolení podle jiného právního předpisu prováděna nebezpečná činnost. str. 1071
V § 297 odst. 1 se slovo „hrubé“ zrušuje.
K § 297 odst. 1 Před novelizací se trestného činu neoprávněného vypuštění znečišťujících látek podle § 297 odst. 1 dopustil jen ten, kdo v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z hrubé nedbalosti, vypustil nebo, ač byl k tomu povinen, nezabránil vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného námořního plavidla. Po novelizaci se trestní postih za jednání z hrubé nedbalosti (podle § 16 odst. 2) rozšiřuje i na prostou nedbalost, ať již ve formě nedbalosti vědomé, nebo nedbalosti nevědomé. str. 1079
Za § 298 se vkládá nový § 298a, který včetně nadpisu nově zní:
„§ 298a Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem v nikoli malém rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, uvede na trh látku poškozující ozonovou vrstvu nebo s ní jinak nakládá, bude
24
potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) spáchá takový čin ve značném rozsahu.“ K § 298a Vytvořením této nové skutkové podstaty byl realizován čl. 3 písm. i) směrnice 2008/99/ES, o trestněprávní ochraně životního prostředí, který požaduje, aby členské státy zajistily, aby jednání spočívající v protiprávní výrobě, dovozu, vývozu, uvádění na trh nebo používání látek poškozujících ozonovou vrstvu bylo trestným činem. str. 1080 an. § 299 až § 301 včetně nadpisů nově znějí: „§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
25
c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny. § 300 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ K § 299 až § 300 Ustanovení § 299 a § 300 nyní zahrnují komplexně druhovou ochranu přírody a nově také ochranu populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich biotopů. Ustanovení § 299 obsahuje úmyslný trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a ustanovení § 300 nyní obsahuje nedbalostní trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Podle ustanovení § 299 a § 300 je nyní trestně postihován pachatel každého protiprávního jednání, které způsobí významné poškození stanoviště v chráněné lokalitě (ochrana biotopů) nebo poškozuje chráněné druhy živočichů nebo rostlin. „§ 301 Poškození chráněných částí přírody Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části přírody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ K § 301 Zcela nové znění ustanovení § 301 zajišťuje trestněprávní ochranu také těm částem přírody, které jsou stejně významné, jako chráněné druhy živočichů a rostlin. Konkrétně je nově chráněn památný strom, významný krajinný prvek, jeskyně, zvláště chráněné území, evropsky významná lokalita a ptačí oblast, jejichž poškození nebo zničení je v nejzávažnějších případech trestné (podobně jako je tomu u jednáních uvedených v § 299 a § 300 směřující proti živočichům a rostlinám). str. 1092
V § 304 odst. 1 se slovo „uloví“ nahrazuje slovem „loví“.
de, nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoliv nepatrné, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.“ Od 1. ledna 2010 používal trestní zákoník v základní skutkové podstatě trestného činu pytláctví sloveso „uloví.“ To umožňovalo trestní postih pro pytláctví až poté, co došlo k ulovení zvěře, a neumožňovalo to postih osob, které lovily zvěř či ryby, aniž by ji ulovily. Proto bylo v § 304 odst. 1 částečně převzato znění skutkové podstaty trestného činu pytláctví obsažené v § 178a odst. 1 trestního zákona č. 140/1961 Sb. str. 1109 V § 311 odstavec 2 nově zní: „(2) Stejně bude potrestán, kdo jednáním uvedeným v odstavci 1 vyhrožuje, kdo k takovému jednání veřejně podněcuje, nebo kdo takové jednání, teroristu nebo člena teroristické skupiny finančně, materiálně nebo jinak podporuje.“ K § 311 odst. 2 Do ustanovení § 311, v němž je obsažen trestný čin teroristického útoku, se v odst. 2 doplňuje jednání spočívající ve veřejném podněcování k teroristické trestné činnosti. str. 1152
K § 329 odst. 1 V ustanovení § 329 odst. 1, kde je obsažen trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, nově hrozí pachateli, který naplní skutkovou podstatu tohoto trestného činu, přísnější trest odnětí svobody od jednoho roku do pěti let. Ustanovení naplňuje programové prohlášení vlády v bodě boje proti korupci, konkrétně zpřísnění trestů za korupční jednání úředních osob. V § 329 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „dvě“ nahrazuje slovem „tři“. K § 329 odst. 2 Pachateli, který naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 2 hrozí po novelizaci přísnější trest odnětí svobody od tří do deseti let (dříve od dvou do deseti let). str. 1160
V § 331 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slovo „tři“ nahrazuje slovem „čtyři“.
K § 331 odst. 1 V ustanovení § 331 odst. 1, kde je obsažen trestný čin přijetí úplatku, nově hrozí pachateli, který naplní skutkovou podstatu tohoto trestného činu, přísnější trest odnětí svobody až na čtyři léta. Ustanovení naplňuje programové prohlášení vlády v bodě boje proti korupci, konkrétně zpřísnění trestů za přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu.
K § 304 odst. 1 Základní skutková podstata trestného činu pytláctví má proto nyní toto znění: „Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoliv nepatrné, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převe-
V § 331 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „dvě léta až osm let“ nahrazují slovy „tři léta až deset let“. str. 1175
26
V § 329 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „šest měsíců až tři léta“ nahrazují slovy „jeden rok až pět let“.
V § 337 odst. 1 písm. a) se za slovo „předpisu“ vkládají slova „nebo pro kterou takové oprávnění pozbyl“. 27
K § 337 odst. 1 písm. a) V ustanovení § 337 odst. 1 (maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání) dochází na základě požadavků praxe k doplnění písm. a) tak, že se výslovně stanoví, že tohoto trestného činu se dopustí také pachatel, který vykonává činnost, pro kterou příslušné oprávnění pozbyl. Toto doplnění směřuje především k odstranění pochybností o možnosti trestního postihu pro trestný čin podle § 337 odst. 1 u řidičů, kteří v registru bodového hodnocení, jímž se zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků v dopravě, dosáhli 12 bodů, a tím pozbyli právo k řízení motorového vozidla na území České republiky po dobu jednoho roku (§ 123c odst. 3, 5, 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). str. 1194 V § 342 odstavec 1 nově zní: „(1) Kdo soustavně, opakovaně, za zvlášť vykořisťujících pracovních podmínek nebo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který se zdržuje neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání, pokud je podle jiného právního předpisu vyžadováno, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti.“ V § 342 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Stejně bude potrestán, kdo zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který je dítětem a zdržuje se neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu.“
v době opakovaných voleb ve volebním obvodu, kde za účinnosti trestního zákoníku došlo k maření přípravy voleb a referenda. str. 1224 V § 352 odstavec 3 nově zní: „(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, a) kdo se spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu, nebo b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“ K § 352 odst. 3 V ustanovení § 352 odst. 3 dochází k doplnění skutkové podstaty trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci tak, že se skutková podstata rozšiřuje o jednání pod bodem b). Tedy pachatelem trestného činu podle § 352 odst. 3 písm. b) je nově ten, kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Takovému pachateli nově hrozí trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta. str. 1256
V § 363 odst. 2 se za slova „hry (§ 252),“ vkládají slova „sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletichy při veřejné dražbě (§ 258),“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. V § 342 odst. 3 úvodní části ustanovení a v § 342 odst. 4 a 5 se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2.“
V § 363 odst. 2 se za slova „rostlinami (§ 299),“ vkládají slova „zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329),“.
K § 342 Zde došlo ke sladění ustanovení § 342 o neoprávněném zaměstnávání cizinců v odstavcích 1, 2 s unijními předpisy o sankcích a opatřeních vůči zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají v zemi, kde jsou zaměstnáni. str. 1222 V § 351 se za slova „v referendu nutí,“ vkládá nová alinea, která zní: „kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle,“. K § 351 Skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy voleb a referenda podle § 351 nově naplní také ten, kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle. Tato skutková podstata trestného činu maření přípravy voleb a referenda podle § 351 nabyla účinnosti již dnem vyhlášení zákona č. 330/2011 Sb., tj. 14. listopadu 2011, aby byla účinná již
28
V § 363 odst. 2 se za slova „činnosti (§ 216),“ vkládají slova „pletichy v insolvenčním řízení (§ 226),“.
V § 363 odst. 2 se za slova „odhalit pachatele trestné činnosti“ vkládají slova „spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo“. K § 363 odst. 2 V ustanovení § 363, které upravuje beztrestnost agenta, dochází v odst. 2 k doplnění výčtu trestných činů, pro které je beztrestný policista plnící úkoly agenta, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované skupiny. Doplnění beztrestnosti policisty plnícího úkoly agenta zahrnuje trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletich při veřejné dražbě (§ 258). Cílem této úpravy je rozšíření beztrestnosti agenta plnícího úkoly při odhalování závažné kriminality. Policista je nově beztrestný, jestliže se kteréhokoliv z uvedených trestných činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou, nebo tak jako doposud spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny. str. 1268
V § 368 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů.“
29
K § 368 odst. 3 Dochází k rozšíření okruhu osob, které nemají oznamovací povinnost ohledně trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) o osoby, které poskytují pomoc obětem trestných činů. Stalo se tak v zájmu prevence a boje proti obchodování s lidmi a pomoci obětem těchto trestných činů, a to zejména v oblasti identifikace osob, které jsou předmětem takového obchodu. Nabyl úèinnosti 1. listopadu 2011 str. 28
Zákon č. 357/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
§ 11 včetně nadpisu zní: „§ 11
Účinky rozsudku cizího státu (1) Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného.
str. 152 V § 45 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném činu se neužije, jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie.“. K § 45 odst. 4 Pokud nebyl dřívější rozsudek vydán českým soudem, nýbrž soudem jiného členského státu Evropské unie, potom užití není možné ustanovení o společném trestu za pokračování v trestném činu. str. 309 V § 89 odstavec 1 nově zní: „(1) Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.“
(2) Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení se pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.“.
str. 1362
K § 11 Před novelizací mělo ustanovení § 11 včetně nadpisu toto znění:
1. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin spáchaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
„Výkon rozsudku cizího státu Trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území České republiky ani tu mít jiné účinky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného.“ Po novelizaci došlo ke změně názvu tohoto ustanovení na „Účinky rozsudku cizího státu“. Dosavadní text byl označen jako odst. 1 a v odst. 2 byl doplněn nový text, který umožňuje, aby se na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení pro účely trestního řízení hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to vždy, když bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky. str. 144
V § 43 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , nebo jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie“.
K § 43 Před novelizací mělo ustanovení § 43 odst. 4 toto znění: „Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.“ Po novelizaci došlo k rozšíření tohoto ustanovení, které má nyní toto znění: „Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, nebo jestliže byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie.“ Tedy ustanovení o souhrnném trestu nemůže český soud užít ani v případě, že byl dřívější odsuzující rozsudek vydán soudem jiného členského státu Evropské unie.
30
Čl. IX Přechodná ustanovení
2. Ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se do dne 27. dubna 2012 uplatní pouze ve vztahu k pravomocným odsouzením soudem členského státu Evropské unie zapsaným v evidenci členského státu, jehož je odsouzený občanem nebo na jehož území má obvyklé bydliště. K čl. IX Ustanovení § 11 odst. 2 trestního zákoníku zákona má po novelizaci toto znění: „Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení se pro účely trestního řízení hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky.“ Toto ustanovení § 11 odst. 2 trestního zákoníku ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely trestního zákoníku provedené zákonem č. 357/2011 Sb. nevztahuje na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie pro trestný čin spáchaný před 1. 11. 2011, kdy nabyla účinnosti tato novela trestního zákoníku. Dále pak ustanovení § 11 odst. 2 trestního zákoníku ve znění zákona č. 357/2011 Sb. účinném od 1. 11. 2011, se do dne 27. dubna 2012 uplatní pouze ve vztahu k pravomocným odsouzením soudem členského státu Evropské unie zapsaným v evidenci členského státu, jehož je odsouzený občanem nebo na jehož území má obvyklé bydliště.
31
TRESTNÍ ZÁKONÍK s komentářem k 1. 8. 2011 1. vydání Doc. JUDr. Pavel Vantuch, CSc. Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba FINIDR, s.r.o. Odpovědná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková Sazba Ondřej Forman Autorská uzávěrka 25. srpna 2011 ISBN 978-80-7263-677-8 Anag, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc, Město tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail:
[email protected] www.anag.cz
