Mgr. Simona Urbánková
TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ Učební materiál pro předmět Základy práva
Evangelická akademie - Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola
Obsah TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ........................................................................................................4 PRAMENY TRESTNÍHO PRÁVA.................................................................................................5 PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ..........................................................................................6 TRESTNÝ ČIN.............................................................................................................................8 SKUTKOVÁ PODSTATA TČ......................................................................................................10 OBJEKT TRESTNÉHO ČINU.....................................................................................................11 OBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU.............................................................................12 PACHATEL TRESTNÉHO ČINU.................................................................................................14 SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU...........................................................................17 OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST..........................................................................18 VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉ ČINNOSTI...............................................................................20 ZÁNIK TRESTNOSTI................................................................................................................23 TREST .....................................................................................................................................24 JEDNOTLIVÉ DRUHY TRESTŮ.................................................................................................26 ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍHO PRÁVA......................................................................................33 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ....................................................................................................36 PRAMENY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ...............................................................................................37 ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ................................................................................38 SUBJEKTY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ................................................................................................42 SOUDNÍ SOUSTAVA................................................................................................................43 PODEZŘELÝ, OBVINĚNÝ, OBHÁJCE........................................................................................45 STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ A POLICIE.......................................................................................47 DOKAZOVÁNÍ A DĚLENÍ DŮKAZŮ.........................................................................................48 JEDNOTLIVÉ DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY....................................................................................50 ZAJIŠTĚNÍ OSOB A VĚCÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ........................................................................54 POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ..........57 PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ..................................................................................................................59 HLAVNÍ LÍČENÍ........................................................................................................................62 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V TRESTNÍM ŘÍZENÍ.......................................................................65 Seznam použité literatury.....................................................................................................68 Seznam zkratek......................................................................................................................69
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
1
Tato publikace je určena studentům 4. ročníku Střední odborné školy – Evangelické akademie, pro předmět „Základy práva“. Obsahuje nejen teoretický rámec trestního práva České republiky, ale zabývá se i podrobnějším popisem trestných činů, trestů a trestnímu řízení.
Práce je rozdělena do 3 částí, přičemž toto rozdělení vychází se platné právní úpravy. Trestní právo hmotné obsahuje objasnění základních pojmů a vztahů v oblasti trestního práva České republiky, jako jsou pojmy trestný čin, pachatel trestného činu či trestání a druhy trestů. Ve druhé části této práce, Zvláštní části trestního práva, jsou podrobně popsány jednotlivé hlavy zvláštní části trestního zákona a konkrétní trestné činy, které obsahují. Trestní právo procesní jako poslední část práce pak rozebírá jednotlivé fáze trestního řízení a subjekty trestního řízení.
Účelem této publikace je podat výklad právní úpravy trestního práva v České republice, a to jednak pro účely přípravy na maturitní zkoušku z daného předmětu, ale i pro použití v běžném životě.
Tato práce vychází ze stavu právní úpravy platné ke dni 1. ledna 2012 a použité judikatury k předchozí úpravě.
Mgr. Simona Urbánková
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
3
TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ = součástí českého právního řádu a odvětvím veřejného práva1 - trestní právo lze dělit 1. podle struktury: a) trestní právo hmotné = upravuje podmínky trestněprávní odpovědnosti subjektů (pouze fyzických osob) --určuje, za jakých podmínek určitý způsob jednání představuje TČ a jaké sankce za něj mohou být uloženy b) trestní právo procesní = upravuje trestní řízení, tj. procedurální postup trestných orgánů v trestných věcech --upravují postup orgánů činných v trestním řízení o konkrétních spáchaných TČ tak, aby TČ byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni --stanoví pravidla pro uplatnění trestního práva hmotného 2. podle povahy subjektů trestní odpovědnosti můžeme rozlišovat: a) trestní právo dospělých b) trestní právo mladistvých = upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (ZSVM)
Trestní právo má ve společnosti několik funkcí, mezi než patří zejména: a) ochranná funkce --chrání společnost a určený okruh společenských vztahů před společensky nebezpečnějšími útoky FO b) preventivní = předcházení a zamezování trestné činnosti --rozlišujeme: --individuální prevenci = zaměřená ke konkrétnímu pachateli, jejím prostřednictvím působí TP preventivně na potencionální pachatele TČ (tato funkce vyplývá zejména z účelu trestu, jehož úlohou je mimo jiné také vychovávat odsouzeného k tomu, aby vedl řádný život, a tím výchovně působit i na ostatní členy společnosti) --generální prevenci = zaměřená na ostatní (potencionální) pachatele TČ --preventivní působení TP má zabezpečit, aby nedošlo k opětovnému porušení nebo ohrožení zájmů chráněných TZ c) represivní funkce – jejím účelem je zabránit pachatelům páchat další TČ a během výkonu trestů vytvářet podmínky pro jejich převýchovu, obnovení narušených sociálních vztahů a sociální integrace d) regulativní = TP co nejpřesněji vymezuje zákonné podmínky trestní odpovědnosti i beztrestnosti, zakotvuje podmínky ukládání trestů a ochranných opatření u dospělých pachatelů, výchovných, ochranných a trestní opatření u mladistvých pachatelů, stanoví působnost trestních zákonů apod.
1 Veřejné právo je oblast práva, ve které jsou vztahy založeny na nerovnosti zúčastněných subjektů, přičemž jeden subjekt je nadřazen druhému subjektu. Zároveň jeden subjekt zastupuje veřejnou moc, a to prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
4
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
PRAMENY TRESTNÍHO PRÁVA 1. Ústava ČR • obsahuje například ustanovení o imunitě poslanců a senátorů, prezidenta republiky a soudců Ústavního soudu, právo prezidenta republiky udílet amnestie
2. Listina základních práv a svobod • obsahuje pro trestní právo hmotné řadu významných ustanovení, např. --čl. 6 odst. 3 nepřipouští trest smrti --čl. 39 zakotvuje významnou zásadu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (není zločinu bez zákona, není trestu bez zákona)
3. vyhlášené mezinárodní smlouvy • nejvýznamnější mezinárodní smlouvy v TP: --Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) --Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) --Úmluva o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) --Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 9/1996 Sb.)
4. zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník • pojem zákoník = dává na vědomí, že dotyčný zákon upravuje danou oblast komplexním (matérie není rozptýlena do několika zákonů, které by stanovovaly trestnost určitých činů a ukládání trestů za ně) a systematickým (projevuje se v rozdělení jeho matérie na část obecnou a část zvláštní), a to způsobem: --obecná část = upravuje působnost TZ, vznik a zánik trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření, zahlazení odsouzení a výkladová ustanovení -- zvláštní část = rozdělena do 13 hlav podle druhových objektů, které jsou příslušnými skutkovými podstatami chráněny
5. zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže (ZSVM) • upravuje podmínky odpovědnosti za protiprávní činy vedené v TZ, kterých se dopustili mladiství a osoby mladší 15ti let, opatření jím za takové činy ukládaná, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže, mimo hmotněprávního ustanovení obsahuje rovněž i procesní úpravu řízení s mladistvými
6. zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (TOS) 7. amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky vydaná na základě a v souladu s čl. 63 odst. 1 písm. j), odst. 3 Ústavy ČR = rozhodnutí prezidenta republiky vyžadují kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a které jsou publikovaná ve Sbírce zákonů (od amnestie prezidenta je třeba odlišovat milost udělenou prezidentem republiky - ta má individuální charakter, tzn. vztahuje se na konkrétního pachatele trestné činnosti a jedná se samostatné rozhodnutí prezidenta, není tedy třeba kontrasignace předsedy vlády
8. rozhodnutí ÚS 9. právní předpisy EU
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
5
PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ = označení pro okruh společenských vztahů, na které se právní norma vztahuje, a podmínky, za nichž se tato norma uplatní • vymezen různými podmínkami, např. místními, časovými, charakterem právního vztahu (věci), jakož i osoby, na které se dotyčná úprava vztahuje. • pro TP má význam především doba a místo trestného činu a osoba pachatele, popř. okruh zájmů, proti nimž trestný čin míří
Druhy působností 1. časová působnost • odpoví na otázku, KDY zákon působí na společenské vztahy • základními pojmy charakterizujícími časovou působnost: a) platnost = určuje, kdy se norma stane součástí právního řádu – tj. dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů b) účinnost = den, od něhož má být podle zákona postupováno v případech vymezených jeho působností - tento údaj je většinou označen v posledním paragrafu zákona --TZ z roku 1961 (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je účinný do 31.12.2009, na základě derogačního ustanovení §420 TZ z roku 2009 byl zrušen --TZ z roku 2009 právního řádu od 9. 2. 2009 (publikován ve Sb., tedy je platný) a účinným od 1. 1. 2010 c) legisvakanční lhůta = lhůta mezi platností a účinností, jejím hlavním smyslem je zajistit dostatečnou dobu na seznámení s novou právní úpravou Základním pravidlem trestního práva je, že trestnost činu se posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Nicméně i z tohoto pravidla existuje výjimka, a to posuzování podle nové právní úpravy, pokud je pro pachatele příznivější. Za příznivější pokládaná taková právní úprava: • podle které je skutek zcela nebo beztrestný nebo která zakládá pouze odpovědnost mimotrestní, • která je jako celek pro pachatele příznivější v případech, kdy jednání je trestné podle staré i podle nové právní úpravy
2. místní působnost • odpovídá na otázku, KDE zákon působí na společenské vztahy • vymezuje území, na kterém TZ působí své účinky a okruh případů, které se budou posuzovat podle TZ se zřetelem k místu, kde byl trestný čin spáchán. • obecná zásada - podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území2, přičemž nezáleží na státní příslušnosti pachatele - může jim být jak občan ČR, tak cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti.
2 Územím republiky se rozumí celé území uvnitř státních hranic, vzdušný prostor nad státním územím a prostor pod povrchem státního území.
6
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• působnost TZ se dále vztahuje na všechny TČ občanů ČR a osob bez st. příslušnosti, kteří mají na území ČR povolen trvalý pobyt, a to bez ohledu na místo, kde byl TČ spáchán (podle této zásady lze stíhat i TČ spáchané mimo území ČR) • občanství ČR vždy spojeno se zákazem vydání občana ČR k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu cizímu státu s výjimkou tzv. eurozatykače (§10 odst. 2 = evropský zatýkací rozkaz umožňující předání občana ČR do zemí EU)
3. působnost věcná • vyjadřuje, na JAKÉ společenské zájmy jsou chráněny a na jaký okruh společenský vztahů TZ dopadá • ustanovení TZ pachatelchrání státní, veřejné i individuální vztahy, zájmy a hodnoty • tyto zájmy jsou pak konkretizovány v hlavách zvláštní části TZ
4. působnost osobní • odpovídá na otázku, na KOHO trestní zákon působí • obecně TZ působí na všechny vyjma osob vyňatých a) exempce hmotněprávní = osoby vyňaté z TZ, které jsou zcela nebo zčásti beztrestné --např. - prezident (trestně odpovědný pouze za velezradu), --poslanci a senátoři (imunita za projevy v Parlamentu) b) exempce procesní = nestíhatelnost (orgány činné v trestním řízení jsou omezeny v možnosti tyto osoby stíhat jako obviněné, neboť určité okolnosti brání provedení trestního řízení) --např. poslanci a senátoři – nelze je stíhat bez souhlasu příslušné komory (pokud komora souhlas odepře, je jejich stíhání navždy vyloučeno)
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
7
TRESTNÝ ČIN Základním pojmem trestního práva je pojem trestný čin. Definice je uvedena v § 13 odst. 1 TZ a specifikuje trestný čin jako protiprávní čin, který TZ označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.
Z výše uvedeného vyplývají 2 základní podmínky pro stanovení, zda jednání je trestným činem: a) protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci právního řádu b) znaky uvedené v TZ, tj. formální znaky TČ
od 1.1.2010 2 kategorie trestných deliktů (dle §14 TZ): a) přečiny = všechny nedbalostní TČ + ty úmyslné TČ, za které zákon stanoví TOS s horní hranicí trestní sazby do 5 let (vhodnější by byla formulace „nepřevyšující 5 let“) b) zločiny = TČ, které nejsou přečiny
TČ nejsou jediným druhem protispolečenských činů, protispolečenská jednání můžeme rozdělit podle jejich závažnosti do několika skupin: a) TČ podle TZ, resp. provinění podle ZSVM b) správní delikty FO, zejm. přestupky, disciplinární delikty (např. vojáků), pořádkové delikty --ustanovení o TČ jsou v poměru speciality k ustanovením o přestupcích --ustanovení o přestupcích jsou v poměru subsidiarity k ustanovením o TČ c) občanskoprávní (civilněprávní) delikty d) jiné společensky nežádoucí činy se škodlivými důsledky, kt. nelze kvalifikovat jako protiprávní
podle § 111 se trestním činem rozumí jen čin soudně trestný a také (pokud z jednotlivých ustanovení TZ nevyplývá něco jiného): 1. příprava k TČ, 2. pokus TČ, 3. účastenství na TČ ve formě organizátorství, návodu a pomoci
zvláštním případem TČ trvajících delší dobu je: 1. pokračování v TČ §116 --takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného TČ, jsou spojeny stejným nebo podobným provedením a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku 2. TČ hromadné (kolektivní) --podmínkou trestnosti = více útoků, které teprve v souhrnu zakládají odpovědnost za TČ
8
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
--např. TČ nedovoleného ozbrojování (§279 odst. 3 písm.b) - jeden případ vyrobení zbraně k naplnění této SP nestačí --vyžaduje se mnohost útoků a musí zde být společný záměr 3. TČ trvající §170 --kdy pachatel vyvolá protiprávní stav a pak jej udržuje (např. omezování osobní svobody) nebo udržuje protiprávní stav, aniž zákon vyžaduje, aby jej také vyvolal z hlediska hmotného práva pro pokračování v trestné činnosti a TČ hromadné a trvající společně platí, že tyto trestné činy mají být posuzovány jako jeden skutek a jeden TČ
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
9
SKUTKOVÁ PODSTATA TČ = souhrn objektivních a subjektivních znaků (resp. skupin znaků, složek), které určují jednotlivé druhy TČ a odlišují je navzájem • znaky SP TČ uvedeny v TZ • formulace SP = uskutečňuje ústavní zásadu, že jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit (čl. 39 Listiny)
znaky SP: 1. objekt = chráněné zájmy (hodnoty), proti nimž směřuje trestný čin (např. u TČ krádeže = zájem na ochraně majetku) 2. objektivní stránka = způsob provedení činu a jeho následky (jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem) 3. pachatel (subjekt) = pokud ze zákona nevyplývá něco jiného, může jim být kdokoli, kdo je trestně odpovědný 4. subjektivní stránka = charakterizuje vnitřní, psychický vztah pachatele k protiprávnímu jednání 5. protiprávnost
10
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
OBJEKT TRESTNÉHO ČINU = společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné TZ (může se jednat také o soubor vztahů) Třídění objektů TČ a) podle stupně obecnosti 1. obecný (rodový) objekt = souhrn nejdůležitějších vztahů, zejm. zájmů, hodnot, které chrání TZ veškeré zájmy, které je třeba chránit – zájmy společnost, ústavní zřízení ČR, a práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob 2. druhový (skupinový) objekt: --je vyjádřen společnými druhovými rysy individuálních objektů jednotlivých TČ --představuje širší nebo užší skupinu příbuzných chráněných zájmů, které patří do téže oblasti a které zákonodárce obvykle seskupil do jedné hlavy nebo jednoho dílu zvláštní části TZ --13 hlav TZ: I.
TČ proti životu a zdraví
II. TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství III. TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti IV. TČ proti rodině a dětem V. TČ proti majetku VI. TČ hospodářské VII. TČ obecně nebezpečné VIII. TČ proti životnímu prostředí IX. TČ proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci X. TČ proti pořádku ve věcech veřejných XI. TČ proti branné povinnosti XII. TČ vojenské XIII. TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy b) podle množství objektů v jedné skutkové podstatě 1. jeden objekt - např. krádež (brání se vlastnické právo) 2. dva či více objektů - např. loupež (ohrožení svobody i majetku)
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
11
OBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU - charakterizuje způsob spáchání TČ a jeho následky - znaky objektivní stránky TČ: 1. jednání = projev vůle ve vnějším světě • zahrnuje: 1. vůle – chtění něco udělat, jednáním je tedy konání nebo opomenutí 2. projev vůle navenek – provedení vůle akcí navenek • jednáním tedy není: a) fyzické násilí - vylučuje projev vůle b) myšlenka nebo vůle neprojevená zevním aktem směřujícím k jejímu uskutečnění - způsoby jednání, kterými lze spáchat TČ • konání • opomenutí: --úmyslné (účastník nehody neposkytne pomoc jinému účastníkovi a ujede) --nedbalostní (neopatrné předjíždění) 2. následek TČ = porušení nebo ohrožení hodnot, které jsou objektem TČ • porušení nebo ohrožení je způsobeno jednáním charakterizujícím TČ • rozlišujeme: 1. TČ poruchové - následkem je porucha --např. ublížení na zdraví, krádež - škoda nikoli nepatrná 2. TČ ohrožovací - následkem je ohrožení, tedy reálné nebezpečí vzniku poruchy --např. obecné ohrožení - nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví (§ 272 odst. 1) • druhy následků: a) následek = porucha nebo ohrožení b) těžší následek = závažnější porucha či ohrožení objektu --např. způsobení těžké újmy na zdraví, způsobení smrti při znásilnění c) škodlivý následek = jedná se o ohrožení nebo porušení objektu TČ, --např. při žhářstvím i škodu vzniklou na sousedním majetku při hašení požáru d) zvlášť těžký a těžko napravitelný následek --jednou z podmínek uložení doživotního výjimečného trestu význam následku TČ u majetkových deliktů: v příslušných SP rozsah škody vyjádřen obecnými hodnotícími pojmy škoda nikoli nepatrná: 5 000 Kč + škoda nikoli malá: 25 000 Kč + větší škoda: 50 000 Kč + značná škoda: 500 000 Kč + škoda velkého rozsahu: 5 000 000 Kč +
12
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
3. příčinná souvislost mezi jednáním a následkem 1. osoba je trestná jen tehdy, pokud svým jednáním daný následek skutečně způsobila 2. příčinou = každý jev, bez něhož by jiný nenastal, resp. nenastal způsobem, kterým nastal
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
13
PACHATEL TRESTNÉHO ČINU pachatelem TČ = trestně odpovědná osoba, která svým jednáním uskutečnila všechny znaky TČ pachatel = i pachatel přípravy nebo pokusu, spolupachatel a účastník pachatelem je FO, která je v době činu: a) příčetná b) dovršila 15. rok věku c) je rozumově a mravně vyspělá, jde-li o mladistvého pachatele provinění a) - c) musí být splněno současně
ad b) příčetnost = způsobilost být pachatelem TČ, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele • schopnost rozpoznávací = schopnost pachatele chápat význam svého činu pro společnost, rozpoznat protiprávnost • schopnost ovládací = schopnost ovládat své jednání • TZ příčetnost nedefinuje, ale uvádí důvody, které příčetnost vylučují --pro nepříčetnost není trestně odpovědný, kdo pro duševní poruchu nemohl v době činu rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání • pachatel jedná v nepříčetnosti, jestliže: a) trpí duševní poruchou = tzv. biologické kritérium nepříčetnosti (duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci, hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká sociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka) --TP se zajímá o její vliv na spáchání TČ → tedy na schopnost rozpoznat protiprávnost činu a ovládnout jednání (na schopnost svobodně jednat) --samotná existence duševní poruchy nezbavuje trestní odpovědnosti b) je zbaven schopnosti rozpoznat protiprávnost činu nebo ovládnout své jednání c) ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti je důsledkem duševní poruchy d) duševní porucha a ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti u postižené osoby jsou dány v době činu zmenšená příčetnost §27 = stav, v kterém byla v důsledku duševní poruchy výrazněji zeslabena schopnost pachatele rozpoznat, že spáchaný čin je protiprávní, nebo schopnost ovládat své jednání • obě schopnosti jsou pouze výrazně, podstatně, zásadně oslabeny • není považována za polehčující okolnost • byl-li TČ spáchán ve stavu zmenšené příčetnosti, pachatel je trestně odpovědný --odpovědnost za TČ spáchané pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky3 §130
3 návykovou látkou je alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování
14
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• rozlišujeme 3 případy: 1. pachatel se úmyslně uvedl do stavu nepříčetnosti, aby v něm spáchal TČ (opil se na kuráž): --odpovědnost se posuzuje podle doby, kdy byl pachatel ještě příčetný a úmyslně se uváděl do stavu nepříčetnosti = > je plně odpovědný za úmyslný TČ 2. pachatel spáchá v nepříčetnosti TČ z nedbalosti a jeho nedbalost spočívá ve spáchání TČ jednáním, jímž se uvedl do stavu nepříčetnosti: --např. řidič motorového vozidla se opije za přípravy na cestu a neopatrnou jízdou způsobí smrtelný úraz → pak lze v tom, že se uvedl do stavu nepříčetnosti, spatřovat jednání, jímž z nedbalosti způsobil usmrcení (§ 147) = > plně odpovědný za TČ z nedbalosti 3. TČ opilství § 360 (odst. 1) --trestně odpovědný i tehdy, přivodil-li si stav nepříčetnosti požitím alkoholického nápoje nebo aplikací jiné návykové látky, ať již úmyslně nebo z nedbalosti a spáchal-li potom v tomto stavu čin jinak trestný --zavinění zahrnovalo pouze přivození si stavu nepříčetnosti, zavinění se nevztahuje na kvazidelikt spáchaný v tomto stavu --tzv. patologická opilost4 --mohl-li pachatel u takové opilosti předvídat, že požití alkoholického nápoje v důsledku předchozí poruchy nervové soustavy nebo duševní poruchy bude mít za následek nepříčetnost, pak bude za čin spáchaný v nepříčetnosti odpovídat, ať již podle ustanovení o TČ, který spáchal nebo podle § 360 o TČ opilství ad c) věk • trestní odpovědnost začíná = dnem, který následuje po dni 15. narozenin • mladistvý = osoba, které v době spáchání TČ dovršily 15. a nepřekročily 18. rok svého věku (posuzovány dle ZSVM s ohledem na rozumovou a mravní vyspělost) • další věkové hranice významné pro TP: a) osoba dovršila 12. rok a je mladší než 15 let: --soud uloží v občanskoprávním řízení ochrannou výchovu vždy, pokud TZ za daný trestný čin dovoluje uložení výjimečného trestu --uloženou ochrannou výchovu možno prodloužit až do 19 roku věku b) pokročilý lidský věk --nemá vliv z hlediska trestněprávní odpovědnosti, ale může mít význam pro výběr vhodné sankce • tzv. relativní trestní odpovědnost --u mladistvého pachatele nestačí k trestní odpovědnosti samotná příčetnost a dosažení věku 15 let --musí dosáhnout rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, jinak není ta tento čin trestně odpovědný
4 mrákotný stav, provázený bludy a halucinacemi vyvolaný požitím alkoholu, kt. v kombinaci s duševní poruchou, event. jiným onemocněním, tento stav způsobuje
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
15
• tzv. nepřímý pachatel = ten, kdo úmyslně užije ke spáchání svého trestného činu jinou osobu jako „živý nástroj“ = kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná: --pro nedostatek věku, či nepříčetnosti --pro omyl --proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost --proto, že sama nejednala --proto, že nejednala zaviněně, popř. nejednala ve zvl. úmyslu či z pohnutky předpokládané zákonem + živý nástroj = není odpovědný vůbec např. pro nedostatek věku, nebo je odpovědný jen omezeně (např. pro nedbalostní TČ) --znakem = úmysl nepřímého pachatele spáchat TČ prostřednictvím jiného • spolupachatelství = kdy je TČ spáchán úmyslným společným jednáním 2 či více osob --každá z nich odpovídá jako by TČ spáchala sama --spolupachatelé odpovídají za celý následek společného jednání bez ohledu na okolnost, jaké konkrétní dílčí zranění bylo způsobeno konkrétním dílčím útokem toho kterého pachatele, a také bez ohledu na okolnost, že byl rozdíl v intenzitě jednání jednotlivých spolupachatelů --znaky spolupachatelství: --spáchání TČ společným jednáním 2 nebo více osob --úmysl k tomu směřující --společné jednání = může mít různé podoby, jde o něm tehdy, kdy: a) každý ze spolupachatelů uskutečnil svým jednáním všechny znaky SP TČ b) u TČ se dvěma jednáními – 1 spolupachatel vykoná jedno jednání a 2. doplní zbývající jednání c) u společného jednání spolupachatelé vykonávají určitou činnost, která teprve jako celek tvoří jednání vyžadované příslušnou SP ke spolupachatelství = dochází na zákládě předchozí dohody (výslovná nebo konkludentní)
16
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA TRESTNÉHO ČINU obsahuje soubor znaků charakterizujících psychiku pachatele ve vztahu k TČ
zavinění = vnitřní (psychický) vztah člověka k určitým skutečnostem, které zakládají TČ, ať již vytvořeným pachatelem nebo objektivně bez jeho přičinění již v době činu • složky tvořící zavinění (§15 a §16): a) složka vědění = intelektuální nebo též představová složka zavinění --zahrnuje vnímání (= odraz předmětů a jevů pomocí našich smyslových orgánů) a představu předmětů a jevů (které sice pachatel nemůže právě v daný okamžik vnímat, které však vnímal dříve nebo k nimž došel úsudkem na základě znalosti a zkušenosti) b) složka volní = vyjadřující různý stupeň zaměření pachatele k porušení nebo ohrožení chráněného zájmu --vyžaduje, aby pachatel uskutečnění určitého skutku převzal do své vůle a rozhodl se pro takové porušení (ohrožení) chráněného zájmu --zahrnuje chtění a srozumění • 2 formy zavinění: a) úmysl = obsahuje jak složku vědění, tak složku volní --úmysl je těžší zavinění než nedbalost 1. přímý --pachatel věděl, že způsobem uvedeným v TZ poruší nebo ohrozí nebo alespoň může porušit nebo ohrozit zájem chráněný TZ, a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit --vyjádřeno slovem „s cílem“ 2. nepřímý --věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného TZ, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn --srozumění = pachatel nepočítal s žádnou konkrétní okolností, který by následku, jež si představoval jako možný, mohla zabránit --srozuměním = i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v zák. může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem b) nedbalost = obsahuje jen složku vědění, složka volní chybí --rozdíl mezi oběma druhy = v tom, jak se složka vědění uplatňuje 1. vědomá --věděl, že může způsobem v TZ uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný TZ, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí --pachatel ví o možnosti, že způsobí následek 2. nevědomá --nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl --pachatel neví o možnosti, že způsobí následek
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
17
OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST = takové okolnosti, které pachatele činu jinak trestného zbavují trestní odpovědnosti TZ uvádí 5 okolností vylučujících protiprávnost • krajní nouze • nutná obraná • svolení poškozeného • přípustné riziko • oprávněné použití zbraně
jednotlivé okolnosti vylučující protiprávnost:
a) krajní nouze --musí být splněny následující podmínky: 1. odvracení nebezpečí, které hrozí zájmu chráněnému TZ 2. nebezpečí hrozí přímo, bezprostředně 3. nebezpečí nebylo možno za daných okolností odvrátit jinak 4. způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil b) nutná obrana --NO směřuje proti útoku, který ohrožuje společenské vztahy chráněné TZ a který přímo hrozí nebo trvá --musí být splněny následující podmínky: 1. přímo hrozící nebo trvající útok --útok = úmyslné, protiprávní jednání čl., jež je nebezpečné pro společnost 2. útok směřuje proti zájmu chráněnému TZ 3. nejde o nutnou obranu, jestliže byla obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku --přiměřenost obrany = významné, zda útok směřuje proti životu napadeného či proti jeho majetku nebo obojímu c) svolení poškozeného --svolením se stává čin, jenž by byl nedovoleným zásahem do práv poškozeného, činem dovoleným, oprávněným --svolení poškozeného = důvod, který vylučuje v určitých případech škodlivost činu --nelze udělit souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení s výjimkou případů svolení k lékařským zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe a u TČ proti životnímu prostředí nebo proti pořádku ve věcech veřejných d) přípustné riziko --zejména tam, kde je třeba činit důležitá rozhodnutí (tzv. riziko ve výrobě a výzkumu, riziko lékařské)
18
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
--podstava v tom = při zavádění nové techniky, při zkoušení nových výrobků, při odvracení nebezpečí, které vzniklo ve výrobě, a při výzkumu je třeba někdy zájmy, jinak chráněné, vystavit určitého nebezpečí (např. transplantace umělého srdce) e) oprávněné použití zbraně --TČ nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem (zákon o ozbrojených silách ČR, o Policii ČR, o obecní policii, o Vojenské policii, o Vězeňské službě a justiční stráži ČR, celní zákon, o Bezpečnostní informační službě) --v příslušných předpisech oprávnění použití zbraně = vázáno na konkrétní a přesné podmínky, z těchto podmínek také dovodíme způsob použití zbraně
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
19
VÝVOJOVÁ STÁDIA TRESTNÉ ČINNOSTI určité fáze (určité stupně), které jsou typické pro uskutečňování úmyslu pachatele spáchat TČ v časové posloupnosti se jedná o: • myšlenka - nemá trestní význam • projev myšlenky navenek - nemá trestní význam • příprava - pouze úmyslný trestný čin • pokus - pouze úmyslný trestný čin • dokonaný čin.
rozlišuje: a) přípravu k TČ --= trestná jen u zvlášť závažných zločinů, pokud tak TZ u příslušného TČ výslovně stanoví --úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvl. závažného zločinu b) pokus TČ §21 --pachatel trestně odpovědný přesto, že nenaplnil všechny znaky SP TČ --znaky pokusu: 1. jednání nebezpečné pro společnost, které bezprostředně směřuje k dokonání TČ --= pachatel začal uskutečňovat jednání popsané v příslušné SP TČ, o jehož dokonání se pokouší 2. úmysl spáchat TČ 3. nedostatek dokonání --= pokus vyvolá jen nebezpečí způsobení tohoto následku --chybí následek, který předpokládá příslušná skutková podstata TČ c) dokonaný TČ = nejzávažnější --naplňuje všechny znaky SP TČ + trestní součinnost = na TČ se podílí více spolupachatelů nebo vedle pachatele i jiné osoby, zejména tím, že: a) TČ pachatele nebo spolupachatelů úmyslně zosnují, řídí, vyvolávají nebo takový čin umožňují či alespoň usnadňují, b) zužitkují výnosy z TČ nebo c) pachateli či spolupachatelům TČ nebo osobám na něm zúčastněným usnadňují uniknout trestnímu stíhání nebo trestu - formy trestní součinnosti: a) účastenství = úmyslná formu účasti 2 a více osob na TČ směřující proti témuž konkrétnímu chráněnému zájmu a sleduje se jím stejný následek
20
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• rozlišujeme: -- účastenství v užším smyslu: --organizátorství --návod --pomoc --účastenství v širším smyslu --spolupachatelství --organizátorství --návod --pomoc 1. Organizátorství, organizátor = ten, kdo spáchání TČ zosnoval nebo řídil, pokud není /vzhledem k přímé účasti na TČ/ spolupachatelem --zosnování = činnost spočívající v iniciování dohody o spáchání TČ, ve vytvoření plánu na jeho spáchání, vyhledání osob, rozdělení úkolů, zajišťování styku mezi těmito osobami --řízením = vydávání konkrétních příkazů, pokynů, úkolů jednotlivým osobám podílejícím se na spáchání TČ, kontrola těchto osob, usměrňování jejich činnosti apod. 2. návodce = ten, kdo v jiném úmyslně vzbudí rozhodnutí spáchat TČ --návod = může být proveden písemně nebo ústně, ale i konkludentně --musí směřovat = vůči určité osobě a k individuálně určitému TČ --provokační situace = nenaplňují znaky návodu 3. pomoc = každá kauzální podpora při páchání TČ --pomocníkem = ten, kdo jinému úmyslně umožní nebo usnadní spáchání TČ --pomoc spočívá zejména v: --opatření prostředků nezbytných ke spáchání TČ --radě --utvrzování pachatele v předsevzetí spáchat TČ --slib přispět po TČ --vylákání poškozeného na místo činu – tzv. volavka, zařazeno nově --hlídání při činu – tzv. dělání zdi --předpokládá = napomáhání k provedení určitému TČ individuálně určitého pachatele --musí být provedena před spácháním TČ nebo po něm --rozlišuje se pomoc: a) fyzická --zejm. opatření prostředků, odstranění překážek, vylákání poškozeného na místo činu, hlídání při činu b) psychická --utvrzuje pachatele již v rozhodnutí učiněném --zejm. rada, utvrzování v předsevzetí, slib přispět po činu b) některé formy přípravy --spolčení --srocení
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
21
c) formy trestné součinnosti obsažené ve zvláštní části TZ --podněcování k TČ --schvalování TČ --nadržování --nepřekažení TČ --neoznámení TČ --legalizace výnosů z trestné činnosti --násilné překročení st. hranice (zvl. případ organizátorství) --organizování a umožnění nedovoleného překročení st. hranice (zvl. případ organizátorství a pomoci) --napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (zvl. případ pomoci) --napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (zvl. případ organizátorství) --§násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci --podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (specifické případy spolčení a srocení) --omezování osobní svobody (specifický případ pomoci, jde-li o usnadnění cizího činu) --genocidium (zvl. případ podněcování) d) organizovaná skupina --relativně stálé společenství osob zaměřené na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti e) povahu trestné součinnosti mají i některé SP obsahující znak, že pachatel spáchat TČ jako „člen organizované skupiny“
22
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
ZÁNIK TRESTNOSTI důvody zániku trestnosti = okolnosti, které nastaly po spáchání TČ, ale dříve, než je o něm pravomocně rozhodnuto, a které způsobují jednou provždy zánik práva st. na potrestání pachatele důvody zániku trestní odpovědnosti: a) obecné důvody podle TZ: 1. účinná lítost --podmínky: --účinná lítost možná jen u konkrétních TČ v §33 --TČ byl dokonán --pachatel dobrovolně: --škodlivý následek TČ zamezil nebo jej napravil, nebo --učinil o TČ oznámení v době, kdy škodlivému následku TČ mohlo být ještě zabráněno 2. promlčení trestního stíhání --zaniká trestnost uplynutím doby stanovené zákonem --vztahuje se na všechny TČ --důvody promlčení: a) hmotněprávní = plynutím času postupně slábne, až docela zaniká potřeba trestněprávní reakce na TČ, a to z hlediska prevence (generální i individuální) b) procesní = obtíže s dokazování spojené s plynutím času, oslabuje síla důkazů --podmínkou = uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby --promlčecí doba --3 roky --5 let --10 let --15 let --20 let --čin závažnější TČ, tím delší doba musí uplynout --začne plynout od okamžiku dokonání TČ, resp. od okamžiku, kdy trestná činnost byla ukončena (u pokračování v TČ, TČ hromadných a trvajících) --výjimky z jinak obecně platného institutu promlčení -- vylučuje promlčení u nejzávažnějších TČ proti míru, válečných TČ a TČ proti lidskosti
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
23
TREST • trest = zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání • = prostředkem státního donucení, který stát užívá k ochraně zájmů chráněných TZ, • ochraně společnosti před TČ a jejich pachateli • měl by podle možností postihnout výlučně pachatele TČ • v souladu s čl.7 odst.2 LZPS zakázáno = kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trest • zásada nulla poena sine lege = pouze zákon stanoví, které jednání je TČ a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku lze za jeho spáchání uložit • o trestu za TČ rozhoduje pouze soud (§90 Ústavy ČR a čl.40 odst.1 Listina základních lidských práv a svobod) • účelem trestu: --ochrana společnosti před pachateli TČ --zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti --vychovávat odsouzeného k tomu, aby vedl řádný život --preventivní účinek trestu – výchovně působit na ostatní členy společnosti Systém trestů = uspořádání jednotlivých druhů trestů podle závažnosti, podle postihovaných zájmů a vzájemné vztahy mezi jednotlivými tresty do systému trestu se promítají 2 základní zásady TPH: • nullum crimen/ nulla poena sine lege (není zločinu/trestu bez zákona) • zásada humanity v §52 TZ taxativní výčet trestů: 1. odnětí svobody 2. domácí vězení 3.
obecně prospěšné práce
4. propadnutí majetku 5. peněžitý trest 6. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty 7. zákaz činnosti 8. zákaz pobytu 9. zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce 10. ztráta čestných titulů a vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti 11. vyhoštění • nad rámec §52 lze uložit výjimečný trest (§54) = TOS nad 20 let až do 30 let a TOS na doživotí • alternativní tresty = považovány všechny tresty nespojené s nepodmíněným odnětím svobody
24
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
třídění jednotlivých trestů podle: a) podle zájmů odsouzeného, které tresty postihují: --tresty postihující svobodu = TOS, trest domácího vězení, obecně prospěšné práce, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vyhoštění, i podmíněné odsouzení k TOS --tresty majetkové = peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, propadnutí majetku --tresty na cti = ztráta čestných titulů a vyznamenání, ztráta voj. hodnosti b) podle toho, zda lze trest uložit samostatně nebo pouze vedle jiného trestu: --tresty samostatné = takové, které lze uložit samostatně --TOS, trest domácího vězení, obecně prospěšné práce, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, trest zákazu činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vyhoštění -- tresty vedlejší = tresty, které lze uložit pouze vedle jiného trestu --trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti c) podle určitosti trestní sankce je možné rozlišovat --tresty absolutně určité = takové, u kterých zákon stanoví druh a výměru trestu --trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenských hodnosti, TOS na doživotí --tresty relativně určité = u nichž zákonem pouze stanovena nejnižší nebo nejvyšší výměra trestu nebo nejvyšší horní hranice či proměnná konkrétní náplň trestu --TOS (např. „až na 2 léta“), trest domácího vězení, obecně prospěšných prací, peněžitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, propadnutí majetku, zákaz činností, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vyhoštění, zákaz pobytu --absolutně neurčité tresty = v českém TZ se nevyskytují --není uvedena ani výměra ani druh trestu
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
25
JEDNOTLIVÉ DRUHY TRESTŮ 1. TOS = trest odnětí svobody Nepodmíněný TOS • chrání společnost po dobu výkonu a omezuje možnost odsouzeného páchat další trestnou činnost • lze uložit = za TČ, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje 3 léta pouze v případě, že by vzhledem k osobnosti pachatele uložení alternativního trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život • minimální hranice trvání TOS = v TZ není stanovena • nejvyšší výměra TOS = 20 let • + výjimečný trest = TOS na doživotí a trest v délce trvání nad 20 až do 30 let --výjimečnost těchto trestů spočívá v tom, že: --doba trvání je delší než je obecně nejvyšší přípustná horní hranice TOS --lze uložit jen pokud: a) závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo b) možnost nápravy pachatele je obzvlášť ztížena --lze uložit pouze za zvlášť závažný zločin, u něhož to TZ dovoluje + TOS na doživotí • lze uložit pouze pachateli, který: --spáchal zvlášť závažný zločin vraždy podle §140 odst.3 TZ (na dvou nebo více osobách, na těhotné ženě, na dítěti mladším patnácti let, na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, opětovně, zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo) --při spáchání zvlášť závažného zločinu zavinil úmyslně smrt jiného člověka --takový zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k: --k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo --k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo --k zvlášť těžkému nebo těžce napravitelnému následku --uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti, nebo --není naděje, že by pachatele bylo možno napravit TOS nad 20 až do 30let
• snížení TOS pod dolní hranici --k okolnostem případu a poměrům pachatele by byl nepřiměřeně přísný a lze dosáhnout účelu trestu kratším TOS --pachatel výrazně přispěl k objasnění trestné činnosti nebo napomohl zabránit trestné činnosti --pachatel činu lituje --pachatel spáchal trest ve stavu zmenšené příčetnosti (zároveň je mu udělen trest ochranného léčení) • mimořádné zvýšení TOS - možné u pachatele, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin nebo již byl pro jiný zvlášť závažný zločin potrestán
26
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
Výkon trestu • upraven zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu v platném znění + podrobnosti upraveny vyhláškou Ministerstva Spravedlnosti – Řádem výkonu TOS • trest vykonáván odděleně u mladistvých a dospělých a dále odděleně dle pohlaví • podle režimu lze věznice dělit do 4 základních stupňů: --s dohledem – pohyb uvnitř bez omezení, pracoviště mimo věznice, možnost nosit vlastní oděv, jen vychovatelé --s dozorem – dozorci a vychovatelé --s ostrahou – uzamčeni v cele, speciální stavební prostředky a ozbrojená stráž --se zvýšenou ostrahou - uzamčeni v cele, speciální stavební prostředky a ozbrojená stráž • doba strávená ve vazbě v tomto řízení a vykonaný trest za týž skutek se pachateli započítá do uloženého trestu, je-li to možné vzhledem k druhu trestu.
Podmíněné odsouzení • podstata = soud vynese odsuzující rozsudek, ve kterém uloží TOS, ale jeho výkon odloží pod podmínkou, že se odsouzený bude během zkušební doby řádně chovat a vyhoví stanoveným podmínkám • vychází z předpokladu = samotné trestní stíhání, soudní řízení a vynesení rozsudku s hrozbou výkonu trestu mohou mít preventivní účinky • podmíněně lze odložit: --výkon TOS nepřevyšující 3léta a to za podmínky, že vzhledem k osobě poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije, pracuje, a okolnostem případu, má soud důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu --délka trestu se posuzuje podle délky trestu, který byl uložen v konkrétním případě • podmíněný odklad se týká = pouze TOS • zkušební doba = 1 rok až 5 let --stanovuje se obvykle v měsících --počíná běžet právní mocí rozsudku --mohou v ní být uloženy odsouzenému přiměřená omezení a přiměřené povinnosti: --podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, --podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy --podrobit se léčení závislosti na návykových látkách --podrobit se vhodným programům psychologického poradenství --zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami --zdržet se neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob --zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek --zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek --uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku --veřejně se omluvit poškozenému nebo --poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění • kontrola nad chováním odsouzeného v době podmíněného odsouzení = nejméně 1x za 6 měsíců
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
27
• odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl podmínkám = soud vysloví po uplynutí zkušební doby, že se podmíněně odsouzený osvědčil a hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen • nepovede-li ve zkušební době řádný život = trest odnětí svobody se vykoná
Trest podmíněného odsouzení k TOS s dohledem • alternativou nepodmíněného TOS • vyslovením podmíněného odkladu se nad pachatelem stanoví dohled • jde o přísnější alternativu k podmíněnému odsouzení • dohledem je myšlen = pravidelný osobní kontakt úředníka Probační a mediační služby s odsouzeným, při kterém dochází k realizaci probačního plánu dohledu a ke kontrole dodržování podmínek uložených soudem nebo vyplývajících ze zákona • dohled možno vyslovit nad pachatelem jen tehdy, pokud je třeba zvýšeně sledovat a kontrolovat jeho chování a poskytnout mu potřebnou péči a pomoc ve zkušební době • pachatel, jemuž je uložen dohled, je povinen: a) spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu probační úředník stanoví, a plnit probační plán dohledu b) dostavovat se k probačnímu úředníkovi ve lhůtách stanovených probačním úředníkem c) informovat probačního úředníka o svém pobytu, zaměstnání a zdrojích obživy, dodržování soudem uložených přiměřených omezení a přiměřených povinností a jiných důležitých okolnostech pro výkon dohledu určených probačním úředníkem d) umožnit probačnímu úředníkovi vstup do obydlí, ve kterém se odsouzený zdržuje • zkušební doba = 1 rok až 5 let + možné uložit i přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti nebo aby odsouzený podle svých sil nahradil škodu, kterou svým TČ způsobil • vedl-li ve zkušební době řádný život a vyhověl-li uloženým podmínkám = soud vysloví, že se osvědčil, v opačném případě se trest vykoná
2. DOMÁCÍ VĚZENÍ • zařazeno nově s účinností od 1. 1. 2010, měl by být alternativou k nepodmíněnému TOS • důvod - zachování pozitivních rodinných vazeb, z ekonomických důvodů (není natolik finančně náročný jako výkon TOS) • lze uložit až na 2 léta • podmínky: --odsuzuje-li pachatele přečinu, --jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to případně i vedle jiného trestu a --pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době, bude zdržovat na určené adrese
28
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• podstata = povinnost odsouzeného zdržovat se v určitém obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20 hod. do 5 hod., nebrání-li mu v tom důležité důvody (zejména výkon povolání nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho onemocnění) • soud může povolit = navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna • zpravidla také uloží = aby pachatel nahradil dle svých sil škodu, kterou trestnou činností způsobil • výkon tohoto trestu zmařen = uloží soud náhradní TOS až ve výši 1 roku • kontrolu výkonu zajišťuje = Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému
3. OBECNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE • představuje důležitou alternativu k nepodmíněnému TOS • odsouzený povinen provádět stanovenou pracovní činnost osobně, bezplatně (práce nesmí sloužit k výdělečným účelům) a ve svém volném čase • prací = práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejného prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací, nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státu • lze uložit = odsuzuje-li soud pachatele za přečin • u dospělých rozmezí = od 50 do 300 hodin /u mladictvích max. 150 hodin • max. doba, po kterou můžou být práce vykonávány = 1 rok od nařízení výkonu tohoto trestu • pokud odsouzený zaviněně tento trest nevykonal = může přeměnit trest nebo jeho zbytek v TOS a zároveň rozhodne o způsobu jeho výkonu --při přeměně nevykonaného trestu se postupuje podle pravidla - každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu se počítá jako 1 den odnětí svobody, maximální doba přeměného trestu tedy činí 300 dní/ u mladistvých 150 dní
4. TREST PROPADNUTÍ MAJETKU = nejpřísnější majetkovou sankcí • představuje výjimku z ústavní ochrany nedotknutelnosti majetku jako základního lidského práva • lze uložit pouze za nejzávažnější TČ, a to za splnění dalších omezujících podmínek --je ukládán výjimečný trest --odsuzuje-li pachatele za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch --pokud se jedná o TČ, jehož uložení za spáchaný zločin TZ dovoluje • cílem = prohloubit individualizaci trestu a poskytnout soudu do nejširší možnost k vyjádření všech okolností každého jednotlivého případu i v ukládání sankcí • buď postihuje: a) veškerý majetek b) tu jeho část, kterou soud určí • nevztahuje se na prostředky nebo věci, které jsou nezbytné třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
29
• nevztahuje se na věci, které pachatel nabyl po nabytí právní moci příslušného rozsudku • propadlý majetek = připadá státu
5. PENĚŽITÝ TREST = jedna z nejdůležitějších alternativ krátkodobých TOS • podmínka uložení --jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným TČ získal nebo se snažil získat majetkový prospěch --uložení tohoto trestu TZ výslovně dovoluje, --za přečin, a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele soud současně neukládá nepodmíněný TOS • výměra = nově stanovena v režimu tzv. denních pokut • denní pokuta = za každý den musí být uhrazena určitá peněžitá částka stanovená na základě pečlivého hodnocení majetkových poměrů pachatele • při stanovení výše denní sazby = přihlíží se k majetkovým poměrům pachatele, přičemž se vychází především z čistého příjmu • ukládá se v denních sazbách - nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb • denní sazba činí - nejméně 100 Kč, nejvíce 50 000 Kč • max. výměra = až 36,5 mil. Kč • soud uvede = počet a výši denních sazeb • lze stanovit zaplacení v přiměřených měsíčních splátkách • zaplacené částky = připadají státu
6. PROPADNUTÍ VĚCI NEBO JINÉ MAJETKOVÉ HODNOTY = majetkový trest • účelem = zneškodnit věc či jinou majetkovou hodnotu, která by mohla sloužit k dalšímu páchání trestné činnosti, ztížit pachateli podmínky pro páchání dalších TČ a v neposlední řadě odejmout pachateli prospěch z trestné činnosti • přechází na stát • lze uložit za těchto podmínek: --jedná se o věc či jinou majetkovou hodnotu: a) kterých bylo užito ke spáchání TČ, převážně jde o věci zhotovené či přizpůsobené ke spáchání TČ b) která byla určena ke spáchání TČ c) která byla získána TČ nebo jako odměna za něj (tj. věci vyrobené TČ) -- věc či jiná hodnota musí náležet pachateli • věc, které se má týkat sankce musí = být individuálně určená a samostatná
7. TREST ZÁKAZU ČINNOSTI • smyslem = zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti
30
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• vyřazuje pachatele z možnosti zastávat některá zaměstnání, povolání, funkce nebo vykonávat činnost, k níž je zapotřebí určitého povolení nebo které jsou upraveny jinými právními předpisy • lze zakázat pouze takovou činnost = v jejíž souvislosti se pachatel dopustil TČ • rozmezí = nejméně na 1 rok a nejvýše na 10 let • zpravidla ukládán = vedle jiného trestu • výkon počíná = právní mocí rozsudku • nedodržení trestu = postihnut jako TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání • byl-li vykonán = hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen
8. ZÁKAZ POBYTU • zasahuje do svobody pohybu a pobytu (zaručené čl. 14 LZPS) vedle trestu vyhoštění • hlavní funkcí = funkce zábranná • ukládá se = vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání TČ ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku • spočívá = odsouzený nesmí po dobu výkonu trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu • třeba povolení = k přechodnému pobytu na takovém místě v nutné osobní záležitosti, uděluje policejní orgán • nemůže se vztahovat na místo nebo obvod, v němž má odsouzený trvalé bydliště • výměra = od 1 roku do 10 let
9. ZÁKAZ VSTUPU NA SPORTOVNÍ, KULTURNÍ A JINÉ SPOLEČENSKÉ AKCE • - nový alternativní trest • účelem = zabránit známým výtržníkům v páchání dalších výtržností na stanovených akcích • obsahem = soudem vyslovený zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce na dobu 10 let, dopustil-li se pachatel úmyslného TČ v souvislosti s návštěvou takové akce • podstata = po dobu výkonu trestu zakazuje účast na stanovených akcích • poruší-li zákaz = spáchá TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
10. ZTRÁTA ČESTNÝCH TITULŮ A VYZNAMENÁNÍ A ZTRÁTA VOJENSKÉ HODNOSTI • jde o trest na osobní cti pachatele • zasahuje do nemajetkových práv • výlučně vedlejšími tresty • není možné uložit samostatně • podstata trestu ztráty vojenských hodností = odsouzenému se odnímají veškerá vyznamenání, čestná uznání a jiné čestné tituly udělené podle vnitrostátních předpisů, odsouzenému se snižuje hodnost v ozbrojených silách na hodnost vojína - omezen pouze na ozbrojené síly • ztráta trvalá, ale odsouzený neztrácí způsobilost znovu těchto práv nabýt
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
31
11. VYHOŠTĚNÍ • představuje velký zásah do svobody pohybu a pobytu (zaručené čl. 14 LZPS) • týká se pouze cizinců • nelze uložit v případech kdy --u pachatele se nepodařilo zjistit státní příslušnost, --byl mu udělen azyl, --má na území ČR povolen trvalý pobyt, --má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, --hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého má být hoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu --pachatel je občanem EU • základní předpoklad pro tento trest = vyžaduje jej bezpečnost lidí, majetku nebo jiný obecný zájem • ve výměře = od 1 roku do 10 let nebo na dobu neurčitou • při jeho nerespektování = stíhání za TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
32
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
ZVLÁŠTNÍ ČÁST TRESTNÍHO PRÁVA - obsahuje vymezení jednotlivých skutkových podstat trestných činů a stanoví příslušné sankce
Hlava I. TČ proti životu a zdraví – • TČ proti životu - např. vražda (+ novorozeněte matkou), zabití, účast na sebevraždě • TČ proti zdraví – např. ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví • TČ ohrožující život nebo zdraví – mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, neposkytnutí pomoci (+ řidičem dopravního prostředku), šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožení pohlavní nemocí, ohrožování zdraví závadnými potravinami • TČ proti těhotenství ženy – nedovolené přerušení těhotenství bez/ se souhlasem ženy, pomoc těhotné ženě k přerušení těhotenství • TČ související s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány, lidským embyem a lidským genomem – neoprávněné odebrání/ neoprávněné nakládání s tkáněmi a orgány, odběr tkáně, orgánu a provedení transplantace za úplatu
Hlava II. TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství • TČ proti svobodě – obchodování s lidmi, zbavení/omezování osobní svobody, loupež, braní rukojmí, vydírání, omezování svobody vyznání, porušování domovní svobody • TČ proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství – neoprávněné nakládání s osobními údaji, poškození cizích práv, pomluva, porušení tajemství listin
Hlava III. TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti • znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, soulož mezi příbuznými, kuplířství, šíření pornografie, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie
Hlava IV. TČ proti rodině a dětem • dvojí manželství, opuštění dítěte nebo svěřené osoby, zanedbání povinné výživy, týrání svěřené osoby /osoby žijící ve společném obydlí, únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou, ohrožování výchovy dítěte, svádění k pohlavnímu styku, podání alkoholu dítěti
Hlava V. TČ proti majetku • krádež, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, podvod, pojistný/úvěrový/dotační podvod, provozování nepoctivých her a sázek, podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti, lichva, zatajení věci, porušení povinnosti při správě cizího majetku, poškození/zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, poškození cizí věci, zneužívání vlastnictví, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
33
Hlava VI. TČ hospodářské • TČ proti měně a platebním prostředkům – padělání a pozměňování peněz (+ jejich užívání), neoprávněné opatření, padělání a pozměňování platebního prostředku, neoprávněná výroba peněz • TČ daňové, poplatkové a devizové – zkrácení/neodvedení daně, poplatku a podobné povinné platby • TČ proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou – porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, neoprávněné podnikání, neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry, poškozování spotřebitele, zneužívání informace a postavení v obchodním styku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži/ při veřejné dražbě • TČ proti průmyslovým právům a proti autorskému právu – porušení práv k ochranné známce a jiným označením, porušení chráněných průmyslových práv, porušení autorského práva, padělání a napodobení díla výtvarného umění
Hlava VII. TČ obecně nebezpečné • TČ obecně ohrožující – obecné ohrožení, ohrožení pod vlivem návykové látky, nedovolené ozbrojování, nedovolení výroba a držení jaderného materiálu/a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku, šíření toxikomanie • TČ ohrožující vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu – získání kontroly, ohrožení bezpečnosti, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny
Hlava VIII. TČ proti životnímu prostředí • poškození a ohrožení životního prostředí, poškození lesa, neoprávněné nakládání s odpady/chráněnými voně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, týrání zvířat, pytláctví, šíření nakažlivé nemoci zvířat
Hlava IX. TČ proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci • TČ proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace – vlastizrada, teroristický útok, teror, sabotáž • TČ proti bezpečnosti České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace – vyzvědačství, ohrožování utajené informace • TČ proti obraně státu – spolupráce s nepřítelem, válečná zrada, služba v cizích ozbrojených jednotkách
Hlava X. TČ proti pořádku ve věcech veřejných • TČ proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby – násilí proti orgánu veřejné moci/úřední osobě, vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci/úřední osobu • TČ úředních osob – zneužití pravomoci úřední osoby • TČ úplatkářství – přijetí úplatku, podplácení • jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci – zasahování do nezávislosti soudu, pohrdání soudem, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, osvobození vězně, násilné překročení státní hranice, neoprávněné zaměstnávání cizinců, vzpoura vězňů, křivé obvinění, křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, křivé tlumočení, padělání a pozměňování veřejné listiny, padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu
34
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• TČ narušující soužití lidí – násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, nebezpečné vyhrožování, nebezpečné pronásledování, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti proti skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod • jiná rušení veřejného pořádku – šíření poplašné zprávy, výtržnictví, hanobení lidských ostatků, opilství • organizovaná zločinecká skupina – účast na organizované zločinecké skupině, beztrestnost agenta, podněcování k TČ, schvalování TČ, nadržování, nepřekažení TČ, neoznámení TČ
Hlava XI. TČ proti branné povinnosti • maření způsobilosti k službě, neplnění odvodní povinnosti, obcházení branné povinnosti
Hlava XII. TČ vojenské • TČ proti vojenské podřízenosti a vojenské cti – neuposlechnutí rozkazu, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti, urážka mezi vojáky (násilím nebo pohrůžkou násilí), násilí vůči nadřízenému • TČ proti povinnosti konat vojenskou službu – vyhýbání se výkonu služby, zběhnutí, svémocné odloučení • TČ proti povinnostem strážní, dozorčí a jiné služby – vyhýbání se službě, porušení povinnosti služby • TČ ohrožující bojeschopnost ozbrojených sil – ohrožování morálního stavu vojáků, zbabělost před nepřítelem, neplnění bojového úkolu, opuštění vojenského materiálu • porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru
Hlava XIII. TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy • TČ proti lidskosti – genocidium, útok proti lidskosti, apartheid a diskriminace skupiny lidí, založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka • TČ proti míru a válečné trestné činy – příprava/podněcování útočné války, styky ohrožující mír, porušení mezinárodních sankcí, použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje, válečná krutost, perzekuce obyvatelstva, zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků, zneužití vlajky a příměří
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
35
TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ = odvětví práva, které upravuje trestněprávní vztahy vznikající v trestním řízení. Trestní řízení = zákonem upravený postup orgánů v činných v trestním řízení, i jiných osob na řízení zúčastněných, jehož úkolem je: --zjistit, zda byl spáchán TČ, --zjistit pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, --vykonat rozhodnutí, --působit k upevňování zákonnosti, zamezování v trestné činnosti a k výchově občanů. • - předmět trestního řízení - zjištění určitého skutku, jeho rozhodnutí a výkon. • předmětem trestního práva procesního - úprava trestního řízení
Základní trestněprocesní vztah – OČVTŘ x ten, proti komu se řízení vede (pachatel TČ) Orgány činné v trestním řízení: • soud, • státní zástupce (SZ) a • policejní orgán (PO)
36
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
PRAMENY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ 1. Ústavní zákony 2. Mezinárodní smlouvy vyhlášené, se souhlasem Parlamentu ratifikované, pro ČR závazné • Všeobecná deklarace lidských práv (1948) • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, • Úmluva proti mučení a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím trestům nebo zacházením (1984), • Úmluva o právech dítěte (1989), • Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (1965).
3. některé typy nálezů Ústavního soudu 4. amnestijní rozhodnutí (nikoliv individuální milosti prezidenta ČR– není pramenem práva) 5. zákon o trestním řízení soudním – zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, který se skládá z celkem pěti částí: 1. společná ustanovení 2. tzv. předsoudní stadium trestního řízení 3. řízení před soudem 4. úkony související s trestním řízení – právní styk s cizinou, úprava udělovat milost 5. ustanovení přechodná a závěrečná.
6. další zákony: • ZSVM – procesní zvláštnosti trestání mladistvých, • zákon o soudech a soudcích, • zákon o Policii, • zákon výkonu vazby, • zákon o znalcích a tlumočnících, • zákon o Probační a mediační službě.
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
37
ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ - jsou upraveny v § 2 TŘ, Ústava, LZPS, EÚLP - jejich význam: • poznávací - bez znalosti zásad nelze pochopit a poznat podstatu TŘ • interpretační - jsou důležitým interpretačním vodítkem, • aplikační - důležité vodítko pro aplikaci, • pro tvorbu práva – především konzistence
- zaručují dodržování smyslu zákona, podle některých autorů má vedoucí úlohu zásada materiální pravdy
Dělení zásad: - podle obsahu: a) obecné zásady (zásada stíhání jen ze zákonných důvodů, zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů, zásada zajištění práva na obhajobu), b) zásady zahájení řízení (zásada oficiality, zásada legality, zásada obžalovací), c) zásada veřejnosti, d) zásady dokazování (zásada vyhledávací, zásada bezprostřednosti a ústnosti, zásada presumpce neviny, zásada volného hodnocení důkazů), e) zásada materiální pravdy, resp. zásada náležitého zjištění skutkového stavu. + některé zásady trestního řízení se pohybují na ústavněprávní rovině: • zásada zajištění práva na obhajobu, • presumpce neviny, • zásada veřejnosti a ústnosti, • zásada stíhání jen ze zákonných důvodů.
1. Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů • nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. • smysl - aby nedocházelo k neodůvodněně nebo nepřiměřeně zasahovat do práv a právem chráněných zájmů nejen osob, proti kterým se vede trestní řízení i jiných osob (svědek, poškozený). • další záruky, které zaručují, že bude tato zásada dodržovány jsou tyto: --vzájemné prověrky práce policejních orgánů, --dozor státního zástupce nad zákonností v přípravném řízení, --opravná řízení.
38
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
2. Zásada zajištění práva na obhajobu • princip - ten, proti němuž se řízení vede (podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený), má být v každé fázi řízení poučen o právech umožňujícího mu plné uplatněné obžaloby, má právo zvolit si obhájce a všechny OČTŘ mu musí umožnit plné uplatnění jeho práv. • obsahem práva na obhajobu je: 1. právo osobní obhajoby --zahrnuje právo hájit se sám, --vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu, --uvádět okolnosti a důkazy svědčící v jeho prospěch, --činit návrhy, žádosti, podávat opravné prostředky, 2. právo žádat od OČVTŘ vyjasnění všech okolností svědčících v jeho prospěch, 3. právo zvolit si obhájce a radit se s ním
3. Zásada oficiality • nestanoví-li zákon něco jiného, postupují OČTŘ z úřední povinnosti. • jsou-li dány zákonné podmínky pro jeho provedení nějakého úkonu, mají OČVTŘ povinnost ho provést, i kdyby se jim to nelíbilo • platí pro všechny orgány činné v trestním řízení a pro všechna stadia trestního řízení. • výjimky ze zásady oficiality: --stíhání jen se souhlasem poškozeného --nesporné skutečnosti, --výjimkou je i zásada obžalovací - soud nemůže podat obžalobu, tu podává pouze SZ, --o náhradě škody se v trestním řízení rozhoduje pouze na návrh poškozeného.
4. Zásada legality • státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. • opakem = zásada oportunity (účelnosti), tj. právo SZ nezahajovat TS, ač jsou k tomu zákonné podmínky, neshledá-li to účelným • výjimky ze zásady legality: 1. Případy, kdy státní zástupce stíhat nesmí: --osoby vyňaté z pravomoci – výsady a imunity dle zákona nebo mez. práva --je-li trestní stíhání nepřípustné --nedán souhlas poškozeným --jurisdikce státu je zúžena mezinárodními smlouvami 2. Případy, kdy státní zástupce nemusí (tj. může, ale nemusí) stíhat pro trestný čin: --TS je neúčelné a) trest, k němuž může stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo podle očekávání postihne, b) rozhodnutí jiného orgánu /kázeňsky, kárně, cizozemským soud/ o skutku obviněného lze považovat za postačující
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
39
c) účel trestního řízení byl dosažen --jsou-li splněny podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání nebo pro narovnání --dočasné odložení trestního stíhání
5. Zásada obžalovací • trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. • protiklad feudálního inkvizičního procesu. • podáním obžaloby přechází na soud právo a povinnost vést řízení, SZ může vzít obžalobu zpět než se soud odebere k poradě
6. Zásada veřejnosti • trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a sledovat • veřejné je hlavní líčení a veřejné zasedání (přípravné řízení, trestní příkaz – neveřejné) • veřejnost může být vyloučena: --ohrožení utajovaných informací --ohrožení mravnosti --ohrožení nerušeného průběhu jednání, --ohrožení bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu svědků, --vyloučení u mladistvého obviněného --rozsudek je ovšem nutno vyhlásit veřejně.
7. Zásada vyhledávací • - OČVTŘ jsou povinny zjišťovat právně relevantní skutečnosti a vyhledat o nich důkazy i bez návrhu stran • - odpovědnost za zjištění skutkového stavu v trestním řízení nesou OČVTŘ, strany mají povinnost součinnosti X existence nesporných skutečností (= skutečnosti, o kterých mezi stranami není sporu, a proto nemusí být předmětem dokazování)
40
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
8. Zásada bezprostřednosti a ústnosti 1. zásada bezprostřednosti --soud se musí osobně seznámil se všemi důkazy, které jsou potřebné pro rozhodnutí. --nelze přihlížet k neprovedeným důkazům. --soud rovněž zjišťuje skutečnosti z pramene nejbližšího dokazované skutečnosti 2. zásada ústnosti --soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran a ústně provedených důkazů, tedy z co nejbližších pramenů. --výjimky ze zásady ústnosti: --protokol o dřívější výpovědi obžalovaného, o výpovědi znalce nebo znaleckého posudku nebo svědka místo jejich výslechu --provedení jednotlivého důkazu dožádáním
9. Zásada presumpce neviny • dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. • k odsouzení je třeba dokázat vinu – obžalovaný nemusí dokazovat nevinu, nemusí předkládat důkazy, dokonce ani vypovídat + princip - nedokázaná vina = dokázaná nevina • OČVTŘ jsou povinné šetřit práva obviněného, postupovat nestranně a nezaujatě
10. Zásada volného hodnocení důkazů • OČVTŘ hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. --hodnocení důkazů musí být také řádně odůvodněno – přezkoumatelnost. --odvolací soud nemůže dávat závazné pokyny týkající se závazného hodnocení důkazů.
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
41
SUBJEKTY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ = kdo vykonávají vlastním jménem vliv na průběh řízení a kterým zákon dává k uskutečnění tohoto vlivu určitá procesní práva a povinnosti. - druhy subjektů: • OČVTŘ, • osoba, proti níž se trestní řízení vede (označení dle fáze TŘ): --podezřelý --obviněný --obžalovaný --odsouzený • poškozený • zúčastněná osoba, • osoby se samostatnými obhajovacími právy, • orgán pověřený péčí o mládež v řízení proti mladistvým, • svědkové, znalci, tlumočníci, uplatňují-li návrhy na svědečné, znalečné, tlumočné.
Procesní způsobilost = schopnost v procesu samostatně jednat. • obviněný - plná procesní způsobilost, bez ohledu na způsobilost k právním úkonům (i dítě a nesvéprávný) • obhájce - není stranou a nemůže tedy vystupovat vlastním jménem.
42
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
SOUDNÍ SOUSTAVA • Okresní soud (obvodní v Praze, městský soud v Brně) • Krajský soud (městský soud v Praze) • Vrchní soud (v Praze a v Olomouci) • Nejvyšší soud
=> jen soud rozhoduje o vině a trestu za TČ
Příslušnost soudů - příslušnost= vymezení okruhu působnosti mezi soudy navzájem
1. Věcná a funkční příslušnost Okresní soud • v 1. stupni o všech TČ, nestanoví-li zákon jinak • stížnostech proti rozhodnutí státního zástupce, aj. Krajský soud • TČ s TOS dolní hranice 5 a více let nebo lze uložit trest výjimečný • taxativně vyjmenované TČ • řádný opravný prostředek proti rozhodnutí OS v 1. stupni Vrchní soud • řádný opravný prostředek proti rozhodnutí KS v 1. stupni • rozhoduje o použití operativního prostředku – agenta – v 1. stupni Nejvyšší soud: • dovolání, • zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů aj.
2. Místní příslušnost – (okresních a krajských soudů) Soudů 1. stupně 1. podle místa, kde byl trestný čin spáchán => 2. podle místa, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, nelze-li určit takto => 3. podle místa, kde trestný čin vyšel najevo – pouze místo v ČR Soudů 2. stupně: v jehož obvodu rozhodl soud 1. stupně
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
43
Obsazení soudu: • v 1. stupni OS – horní hranice 5 a méně let u OS – samosoudce – 1 soudce • v 1. stupni OS a KS: senát: 1 + 2 přísedící • ve 2. stupni KS: senát 3 soudců • VS: senát 3 soudců • NS: senát 3, příp. 9 soudců
+ pomocnými osobami OČVTŘ = zapisovatel, vyšší soudní úředník, probační úředník, asistent soudce NS a tlumočník.
44
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
PODEZŘELÝ, OBVINĚNÝ, OBHÁJCE OBVINĚNÝ = osoba, proti níž se řízení vede: 1. Podezřelý: zadržen a dosud proti němu není vedeno TS + od okamžiku zahájení výslechu ve zkráceném PŘ do podání návrhu na potrestání 2. Obviněný: ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání 3. Obžalovaný: obviněný po nařízení hlavního líčení 4. Odsouzený: proti níž byl vydán odsuzující pravomocný rozsudek nebo pravomocný trestní příkaz.
Právo obžalovaného na obhajobu 1. právo hájit se sám prostředky a způsobem podle vlastního rozhodnutí 2. právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby 3. právo žádat, aby OČVTŘ postupovaly v souladu se svými právy a povinnostmi a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti
- smyslem obhajoby = ochrana zájmů obviněného v celém trestním řízení, tak aby byly náležité a včas objasněny skutečnosti, které tuto osobu viny zbavují nebo vinu alespoň zmírňují.
- práva obviněného můžeme v podstatných otázkách zařadit do následujících skupin: 1. právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat (o tom musí být poučen, kdykoliv v průběhu TŘ), v mateřském jazyce nebo o kterém prohlásí, že ho ovládá 2. právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě + právo vyhledat důkaz, předložit důkaz, navrhovat provedení důkazu a za podmínek stanovených v trestním řádu 3. právo být přítomen při pojednávání věci. 4. právo činit návrhy a podávat žádosti (námitky podjatosti, žádosti o navrácení lhůty, žádosti o propuštění z vazby, návrh na odročení hlavního líčení a právo podávat opravné prostředky) 5. právo zvolit si obhájce a radit se s ním (radit se může i během úkonu, ale nemůže se radit, jak odpovědět v průběhu výslechu na již položenou otázku, může si zvolit i několik obhájců)
Obhájce - obhájcem v TŘ = výlučně advokát. - nezávislý, vázán pouze zákonem, stavovským předpisem (stanovy Advokátní komory) a v jejich mezích příkazy klienta
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
45
- úkolem obhájce: --poskytovat klientovi potřebnou právní pomoc --hájit jeho zájmy dostupnými právními prostředky, tak aby obviněný mohl realizovat veškerá svá dostupná práva sloužící k jeho obhajobě a dosvědčit svoji nevinu nebo pomocí důkazů rozsah své viny zmenšit --nesmí svou činností zhoršit nebo ztížit procesní situaci obhajovaného --povinnost zachovávat mlčenlivost – může ho zprostit jen klient - práva obhájce: --činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, --nahlížet do spisů, --možnost rozmluvy s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetích osob, --oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný, --právo klást otázky, --provést důkazy, --přednést závěrečnou řeč, ve všech stadiích trestního řízení vyžádat si předem kopii nebo průpis protokolu o každém úkonu trestního řízení, tedy i toho, u něhož nebyl osobně přítomen.
46
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ A POLICIE 1. STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ = soustava úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených zákonem do působnosti SZ. = orgán veřejné žaloby v trestním řízení, podává jménem státu žalobu a plní další povinnosti.
- soustava SZ kopíruje soudní soustavu - Nejvyšší SZ, Vrchní SZ, Krajská SZ, Okresní SZ. - úloha SZ v trestním řízení: --zastupuje zájmy nejširší veřejnost (proto se SZ označuje jako veřejný žalobce) --povinnost stíhat všechny TČ, o nichž se dozví --zastupuje veřejnou žalobu před soudem --vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a trestu odnětí svobody, ochranného léčení, ochranné nebo ústavní výchovy a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda. --vyšetřuje trestné činy spáchané příslušníky Policie České republiky a příslušníky BIS
2. POLICEJNÍ ORGÁN Policejní orgán = • Policie ČR, • útvar MS pro inspekční činnost v řízení o TČ policistů, • pověřené celní orgány v řízení o určitém TČ – porušení celních předpisů • v řízení o TČ svých příslušníků – má postavení PO pověřené orgány vojenské policie, vězeňské služby BIS, úřadu pro zahraniční styky a informace. - zákon o Policii ČR vymezuje úkoly Policie takto: • chránit bezpečí a majetek, • boj proti terorismu, • odhalovat a zjišťovat pachatele TČ, • konat vyšetřování o TČ.
- policejní orgány prověřují oznámení o TČ a vyšetřují TČ. - při vyšetřování postupuje ex offo, co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledány důkazy k objasnění základních skutečností důležitých pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a následku trestného činu. - postupuje samostatně, pokud nepotřebuje povolení SZ nebo soudu, je plně odpovědný za svou činnost i v případě pomoci konzultanta.
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
47
DOKAZOVÁNÍ A DĚLENÍ DŮKAZŮ Důkaz = informace z procesních úkonů, kterou se OČVTŘ přesvědčuje o skutečnosti pro TŘ významné - provádění důkazu je procesní činnost OČVTŘ, jíž se zjišťuje předmět důkazu. - podle TŘ jako důkazní prostředek může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci
- předmětem dokazování = okolnosti důležité pro trestní řízení
1. Okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé --okolnosti tvořící formální a materiální znaky trestného činu — jednání, následek, příčinnou souvislost, zavinění, nebezpečnost jednání pro společnost, pachatel (a jeho věk, příčetnost) --okolnosti nasvědčující, že obviněný je pachatelem trestného činu a okolnosti to vyvracející atd. --okolnosti podmiňující důvody vylučující protiprávnost, resp. trestnost (nutná obrana, krajní nouze, promlčení, účinná lítost, zánik nebezpečnosti činu pro společnost, milost) --okolnosti rozhodné pro výměru trestu: možnost nápravy pachatele, přitěžující a polehčujících okolnosti --okolnosti důležité z hlediska rozhodnutí o náhradě škody --okolnosti, které vedly k trestné činnosti, nebo umožnily její spáchání 2. Okolnosti důležité pro postup řízení --např.: rozhodnutí o omezení osobní svobody obviněného, o použití operativně pátracích prostředků, o zajištění osob a věcí, o přerušení řízení atd. - dokazování se provádí ve všech stadiích trestního řízení: 1. Dokazování v přípravném řízení – mj. úkony důležité pro zachování důkazů a) dokazování v průběhu prověřování, b) dokazování ve vyšetřování, Ad a) dokazování v průběhu prověřování – objasnění a prověření skutečností nasvědčujících spáchání TČ podklady, vysvětlení a zajišťování stop • např: odborná vyjádření a znalecké posudky, spisy a písemné materiály, protokoly o ohledání, výsledek zkoušky krve a rozboru biologického materiálu, zvukové a obrazové záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků, výsledky daktyloskopického zkoumání, záznamy o prohlídce těla a o výsledku zevního měření, • některé jiné důkazy však vyžadují důslednou aplikaci zásad bezprostřednosti, ústnosti a veřejnosti, kteréžto přípravné řízení zajistit nemůže - vysvětlení od fyzických a právnických osob a státních orgánů, nelze je použít v řízení před soudem, výjimky: --výpověď osoby – která je neodkladným nebo neopakovatelným úkonem, policejní orgán ji vyslechne jako svědka za účasti soudce --rekognice – která je neodkladným nebo neopakovatelným úkonem provede se na návrh státního zástupce jako výslech svědka za účasti soudce.
48
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
Ad b) dokazování ve vyšetřování – vyhledání důkazů k objasnění skutku nutných k rozhodnutí o vině, včetně pachatele a následku TČ
2. Dokazování v řízení před soudem a) dokazování při předběžném projednání obžaloby – posouzení zda je žaloba důvodná b) dokazování v hlavním líčení = těžištěm dokazování, hodnocení důkazů pro rozhodnutí o vině a trestu, a o náhradě škody • čtení protokolu o dřívější výpovědi obžalovaného (proveden po sdělení obvinění + zákonným způsobem): I. v jeho nepřítomnosti II. odepře-li vypovídat III. má podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a údaji při hlavním líčení Na tyto rozpory je upozorněn a dotázán na příčinu. --číst protokol o dřívější výpovědi svědka (namísto jeho výslechu), lze, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní zástupce i obžalovaný s tím souhlasí. --věcné důkazy jako jsou posudky zprávy státních a jiných orgánů a další listiny, se při hlavním líčení přečtou a umožní se do nich nahlédnout stranám, a pokud je to třeba, i svědkům a znalcům. • obžalovaný musí být po provedení každého důkazu dotázán, zda se chce k němu vyjádřit, a jeho vyjádření se zapíše do protokolu. • státní zástupce, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou: --se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným --žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce DĚLENÍ DŮKAZŮ 1. důkazy usvědčující (svědčí proti obviněnému) x ospravedlňující (v jeho prospěch) 2. důkazy původní (z bezprostředního pramene) x odvozené (z pramene prostředečního) --např. výpověď svědka o skutečnostech, které osobně viděl, originál listiny x výpověď svědka, který skutečnost sám nepozoroval a reprodukuje jen to, co slyšel o ní od jiné osoby, opis listiny 3. důkazy přímé (přímo potvrzují nebo vyvrací dokazovanou skutečnost) x nepřímé (dokazuje skutečnost jinou, ale takovou, ze které je možno dokazovanou skutečnost usuzovat) --jediný nepřímý důkaz není schopen dokázat hlavní skutečnost.
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
49
JEDNOTLIVÉ DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY 1. VÝPOVĚĎ OBVINĚNÉHO - cíl = zjistit stanovisko obviněného k předmětu obvinění - obviněný není povinen vypovídat, nemá povinnost mluvit pravdu (na rozdíl od svědka), může se dopustit křivého obvinění.
Fáze výslechu: a) zjištění totožnosti a osobních dat obviněného (obviněný je vždy povinen strpět úkony potřebné k tomu, aby byla zjištěna jeho totožnost – otisky, fotka těla), může být požádán k ověření pravosti rukopisu k napsání slov, čemuž nemá povinnost vyhovět b) objasnění podstaty obvinění, c) poučení obviněného o jeho právech – nevypovídat, zvolit si obhájce a být vyslýchán za jeho účasti (obsah poučení se poznamená v protokolu) d) obviněný nejprve souvisle vypoví o věci (monolog), e) pak následují doplňující otázky (dialog).
2. VÝPOVĚĎ SVĚDKA • svědek = osoba rozdílná od obviněného, povolaná vypovídat o tom, co o věci ví --kdokoliv (žádné podmínky způsobilosti – i dítě apod.) --svědek nemůže být obhájce ani obviněný – ani vůči jiným obviněným/obžalovaným v téže věci --na rozdíl od znalce není třeba žádné odborné způsobilosti --svědek je nezastupitelný, musí vypovídat osobně (na rozdíl od znalce) • povinnost svědčit znamená: --dostavit se na předvolání k orgánu činnému v trestním řízení --vypovídat jako svědek • svědek je povinen vypovídat: --tom, co je mu známo o trestném činu --o pachateli nebo --o okolnostech důležitých pro trestní řízení. • svědek má vypovídat o tom, co vnímal svými smysly (ne hodnotit apod.). • právo odepřít výpověď má: --příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh, --kdo by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu nebo jiným osobám v poměru, rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní; odepřít výpověď může svědek jen v tom směru a pokud je tu uvedený důvod + poslanci a senátoři a soudci Ústavního soudu • svědek má nárok na svědečné, tj. náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci
50
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• fáze výslechu: --zjišťuje se vztah svědka ke stranám a věci a jinak jeho hodnověrnost --monolog --dialog --výslech svědka se provádí ústně s možností povolit svědkovi nahlédnout do jeho poznámek --vyslýchání svědků jednotlivě a zpravidla v nepřítomnosti jiných svědků • pokud svědek je osoba mladší 15 let, přibere se pedagog nebo jiná osoba zkušená s výchovou mládeže, možná navíc i účast rodičů, je-li to vhodné • ochrana svědka - zákon č. 137/2001 Sb., o ochraně svědka a dalších osob --nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké kvůli svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ho spolehlivě ochránit jinak, OČVTŘ učiní opatření k utajení podoby a totožnosti svědka.
3. ODBORNÉ VYJÁDŘENÍ A ZNALECKÝ POSUDEK 1. Odborné vyjádření = listinný důkaz o odborném skutkovém poznatku --např. lékařská zpráva o poranění poškozeného, jehož povahu lze určit bez větších obtíží, nebo vyjádření odpovídající právnické nebo fyzické osoby o ceně odcizených věcí. 2. Znalecký posudek • = důkazní prostředek o odborném skutkovém poznatku – OČVTŘ opatřují od znalců • funkci znalce mohou vykonávat: --znalci zapsaní do seznamu znalců, znalecké a vědecké ústavy, vysoké školy a vědecké instituce, --znalci, nezapsaní do seznamu, pokud není možný znalec ze seznamu (žádný není, je vyloučen, nedosažitelný) a je složen slib --státní orgány, vědecké ústavy, vysoké školy nebo znalecké instituce – ve složitých případech posudky a přezkoumání znaleckých posudků • lze vznést námitky proti podjatosti znalce, odbornosti znalce, formulaci otázek • znalecký posudek je posudkem, který se vztahuje ke konkrétní trestní věci, tzn. posudek z jiné věci nelze použít. • znalec je povinen vykonávat osobně, může si přibrat konzultanta, to ho nezbavuje odpovědnosti
Znalecký posudek má 3 části: a) nález b) posudek (skutečnosti, o které závěr opírá, předpoklady apod. – přezkoumatelnost) c) znalecká doložka - posudek podáván zpravidla písemně - znalec má nárok na znalečné - odměna za podání posudku a na úhradu nákladů
4. OHLEDÁNÍ • spočívá ve zjišťování skutečností přímým pozorováním • předmětem ohledání - člověk, věc nebo místo.
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
51
• také jedna z forem zachycení věcného důkazu (zejména nedá-li se přenášet, předpokládá se jeho zánik) - protokol o ohledání musí být proto přesný a důkladný, vč. fotek apod.
- druhy ohledání: a) prohlídka těla a jiné podobné úkony, b) prohlídka a pitva mrtvoly a její exhumace, c) ohledání věci, d) vyšetřeni duševního stavu.
Ad a) prohlídka těla a jiné podobné úkony • musí se podrobit každý, pokud je k tomu důvod (tj. obviněný, poškozený, resp. svědek); • provádí lékař nebo osoba stejného pohlaví, přísné dodržení přiměřenosti • odběr biologického materiálu (např. zkouška krve) - povinnost strpět, není-li spojeno s nebezpečím pro její zdraví – provádí zdravotník, není-li spojeno se zásahem do tělesné integrity (vzorek vlasů apod.) může sama osoba nebo s jejím souhlasem OČVTŘ
Ad b) prohlídka a pitva mrtvoly a její exhumace • mrtvola musí být prohlédnuta a pitvána, je-li podezření ze smrti trestným činem. • provádí povinně znalec, zásadně 2 (NE ošetřující lékař nebožtíka před smrtí) • úkol – zjistit příčinu smrti, původ zranění apod. Znalec má v tomto případě právo vyžadovat zdravotnickou dokumentaci osoby. • exhumaci mrtvoly může nařídit předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce
Ad d) vyšetření duševního stavu • prováděno ambulantně, nelze-li tak, formou pozorování duševního stavu v ústavu --ústavní pozorování nařizuje soud a v přípravném řízení soudce na návrh SZ --max. délka 2 měsíce, lze o 1 měsíc prodloužit • vždy znalec z oboru psychiatrie
5. DŮKAZ VĚCNÝ A LISTINNÝ = všechny předměty, kterými lze dokumentovat skutečný průběh trestného činu = předměty, kterými byl čin spáchán, které prokazují či vyvracení dokazovanou skutečnost, mohou poukázat na pachatele, stopy TČ. • listinný důkaz – významný věcný důkaz. • = předmět, na němž je zachycen písemný projev. Např. dopis sebevraha na rozloučenou, odborná vyjádření. • data na hardisku PC – věcný důkaz, listinný až po vytištění • třeba prozkoumat zda není falsifikace a pozměněnost.
52
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
6. NĚKTERÉ ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBY DOKAZOVÁNÍ 1) Konfrontace • cíl = odstranit rozpory v předchozích výpovědích obviněného a svědka, svědků nebo obviněných navzájem jejich postavením tváří v tvář. • zásadě jen v řízení před soudem • vždy 2 osoby, každá až po samostatném výslechu • každá z obou uvede svou verzi o určité skutečnosti • podstatou = vytvoření psychologicky působící situace, která má napomoci zejména odstranění nepravdivých nebo nepřesných tvrzení ve výpovědích zúčastněných osob. • utajovaný svědek nemůže být konfrontován
2) Rekognice • spočívá v tom, že podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznává a tím ztotožňuje konkrétní osobu či věc. • neopakovatelný úkon trestního řízení • podezřelý, obviněný nebo svědek, kteří mají poznat osobu nebo věc se před rekognicí vyslechnou o okolnostech, za nichž osobu nebo věc vnímali, a o znacích nebo zvláštnostech, podle nichž by bylo možno osobu nebo věc poznat. • osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána. Pak je mu ukázána mezi třemi dalšími osobami/věcmi.
3) Vyšetřovací pokus = je prostředek, jímž se v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřují nebo upřesňují skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjištěny nové skutečnosti důležité pro trestní řízení. • jen nelze-li toho dosáhnout jinak. • nutná přítomnost nezúčastněné osoby
4) Rekonstrukce = důkazní prostředek, spočívající v obnovení situace a okolností, za kterých byl TČ spáchán nebo které k němu mají podstatný vztah, prověření výpovědi podezřelého, obviněného nebo poškozeného/svědka, jestliže jiné důkazy provedené v trestním řízení nepostačují k objasnění věci.
5) Prověrka na místě • např. ukázání místa, kam obviněný schoval lup, kde odcizil věc apod.
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
53
ZAJIŠTĚNÍ OSOB A VĚCÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ ZAJIŠTĚNÍ OSOBY OBVINĚNÉHO A JINÝCH OSOB 1) Předvolání = výzva příslušného orgánu, aby se k němu vyzývaná osoba v daný den a hodinu z daného důvodu dostavila • - forma - opatření, zásadně písemné • - doručení: obviněný do vlastních rukou, jiným ne 2) Předvedení • - proti osobě, proti níž se řízení vede + svědek • - forma-opatření, zásadně písemné • - podmínky - byl řádně předvolán, nedostavil se bez řádné omluvy, na možnost předvedení byl v předvolání upozorněn 3) Pořádková pokuta • - proti osobě, proti níž se řízení vede + svědek, znalec, tlumočník • - forma- usnesení • - podmínky - byl řádně předvolán, nedostavil se bez řádné omluvy, na možnost pořádkové pokuty byl v předvolání upozorněn • - lze uložit opakovaně, do výše 50 tis. Kč 4) Zadržení – zcela krátkodobé omezení osobní svobody osoby podezřelé ze spáchání TČ • Zadržení obviněného nebo podezřelého policejním orgánem, --podmínky: --jde o obviněného/ podezřelého --existuje některý z důvodů vazby, pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit • Omezení osobní svobody osoby podezřelé kýmkoliv. --podmínky: --přistižení této osoby při TČ nebo bezprostředně poté --z důvodu zjistit její totožnost, zamezit útěku nebo zajistit důkazy + povinen ji ihned předat policejnímu orgánu, příp. bezodkladně mu to oznámit Lhůty: • policejní orgán a státní zastupitelství má 48 h na předání zadrženého soudu, který rozhoduje o vazbě (doručením návrhu SZ na vzetí obviněného do vazby) • po té má soud 24 h na, aby ho vzal do vazby nebo propustil na svobodu 5) Příkaz k zatčení = zjištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody obviněného za účelem jeho dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal
54
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• podmínky: - jde o obviněného • existuje některý z důvodů vazby • nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu
6) Vazba = dočasné omezení osobní svobody obviněného rozhodnutím soudu ve vazební věznici Podmínky: • existence konkrétních skutečností, odůvodňující jednu ze 3 obav: a) z útěku – skrývání se nebo vyhýbání trestu apod., b) z maření objasňování (působením na dosud nevyslechnuté svědky apod.) c) z opakování, pokračování, dokonání apod. - předstižná • důvodnost TS - doposud zjištěné skutkové okolnosti nasvědčují tomu, že skutek je TČ a spáchal ho obviněný • podmínka minimálních trestních sazeb – úmyslný TČ s horní hranicí >2 r. nebo nedbalostní >3 roky • rozhodnutí soudu o vzetí do vazby (forma usnesení)
Délka trvání vazby - nejvyšší přípustné doby trvání vazby: • 1 rok – TŘ pro TČ, který projednává samosoudce • 2 roky – příslušný senát OS nebo KS • 3 roky – zvlášť závažný úmyslný TČ • 4 roky – TČ za který lze uložit výjimečný trest - doba strávená ve vazbě se započítává do uloženého trestu
7) Zajištění peněžních prostředků na účtu banky • podmínka - peníze jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z TČ • nemusí jít jen o účet obviněného • rozhodnutí se doručí bance, která je povinna zablokovat účet
8) Domovní a osobní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků Domovní prohlídka - jen je-li důvodné podezření, že v obydlí je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. • možnost přítomnosti osoby, u níž se prohlídka koná + přibrání nezúčastněné osoby • OČVTŘ mohou překonat překážku (např. dveře), pořizuje se protokol
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
55
9) Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek • odstranění naléhavého nebezpečí, jestliže věc nesnese odkladu a vstup je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu jejich práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti nebo pořádku (též realizace příkazu k zatčení)
10) Provádění důkazů v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku – nelze provést jinde (např. rekonstrukce)
11) Zadržení a otevření zásilek, záměna a sledování zásilky • je-li k objasnění důležitých skutečností nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek – pošta vydá OČVTŘ tuto zásilku • nařizuje předseda senátu
12) Odposlech a záznam telekomunikačního provozu • souhlas soudce, v přípravném řízení na návrh SZ • lze důvodně předpokládat, že tak budou sděleny informace důležité pro trestní řízení
56
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ, ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ ŘÍZENÍ PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ 1) Trestní oznámení nebo jiný podnět • policejní orgán a SZ přijímají oznámení o skutečnostech, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin • podnětem může být vlastní zjištění, trestní oznámení (lze podat písemně nebo ústně do protokolu) nebo jiný podnět
2) Záznam o zahájení úkonů trestního řízení • policejní orgán sepíše neprodleně záznam - v něm se uvedou skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dozvěděl • opis záznamu zašle do 48 hodin od zahájení trestního řízení státnímu zástupci.
3) Objasňování a prověřování • objasnění a prověření skutečností nasvědčujících spáchání TČ - podklady, vysvětlení a zajišťování stop • + zadržet podezřelou osobu, zajišťovat věci (vydání, odnětí, zajištění), • + podání vysvětlení – vždy právo na pomoc advokáta, u nezletilého nutno vyrozumět zákonného zástupce • lhůty pro skončení objasňování a prověřování 2 měsíce (TČ by byl příslušný samosoudce), 3 měsíce (okresní), 6 měsíců (krajský soud).
4) Neodkladné a neopakovatelné úkony - neodkladný úkon = úkon, který nelze odložit na dobu, než bude zahájeno trestního stíhání (nebezpečí zmaření, ztráty, zničení) a který nebude možné opakovat před soudem - Za splnění zákonných podmínek lze za neodkladné úkony považovat např.: • výslech svědka, který umírá nebo jeho život je vážně ohrožen, je vážně nemocen, odjíždí na dlouhodobý pobyt do ciziny, je cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti a nemá v ČR trvalý pobyt, • přibrání znalce, zejména k prohlídce a pitvě mrtvoly a její exhumaci, • ohledání místa, • prohlídka těla a odběr krve nebo jiný podobný úkon, • zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, • vydání a odnětí věcí, • domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků, • osobní prohlídka,
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
57
• vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek, • odposlech a záznam telekomunikačního provozu.
5) Rozhodnutí a) Odložení věci (usnesení, doručuje se poškozenému /pokud je znám/ a oznamovateli /pokud to žádal/) • TČ se nestal • trestní stíhání je nepřípustné, neúčelné • nepodařilo se zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání b) Odevzdání věci - nejedná se o TČ, ale přestupek, správní delikt, kázeňský delikt… c) Zahájení trestního stíhání
58
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ = předsoudní stádium trestního řízení,
= úsek trestního řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věci jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby,
- základním smyslem= opatřit podklad pro rozhodnutí, zda má být podána obžaloba a věcí se tedy má zabývat soud, či zda má být do dalšího trestního stíhání upuštěno
1) Zahájení trestního stíhání • trestní stíhání se zahájí, nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán TČ, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, pokud je skončeno prověřování a objasňování a není důvod dočasného odložení trestního stíhání. • existuje tedy důvod k zahájení trestního stíhání a je zde odůvodněný předpoklad, že pachatel je znám (postačí vyšší stupeň pravděpodobnosti podobného závěru.) • zahájit trestní stíhání může policejní orgán, případně státní zástupce. • zahajuje se sdělením obvinění formou usnesení o zahájení trestního stíhání • zahájení trestního stíhání nastávají okamžikem, kdy je opis usnesení o zahájení trestního stíhání doručen obviněnému, a to vlastních rukou.
Obsah usnesení o zahájení trestního stíhání: a) popis skutku b) zákonné označení TČ (změna právní kvalifikace později je možná, obviněný je na to upozorněn, což je zaznamenáno ve spisu), c) označení obviněného d) odůvodnění
2) Vyšetřování = vyhledání důkazů k objasnění skutku nutných k rozhodnutí o vině, včetně pachatele a následku TČ • policejní orgány nemusí opakovat zákonně provedené úkony před zahájením TS • rozsah dokazování - aby byly objasněny základní skutečnosti důležité pro posouzení případu • z úřední povinnosti + co nejrychleji splnit cíle vyšetřování; důkazy v prospěch i neprospěch obviněného; dokazování se vždy musí týkat skutku, pro který bylo sděleno obvinění, ne nějakého jiného skutku
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
59
3) Obhajoba při vyšetřování • policejní orgán musí poskytnout obviněnému plnou možnost uplatnění jeho práv • policejní orgán může připustit účast obviněného na vyšetřovacích úkonech, obhájce má být přítomen při všech vyšetřovacích úkonech (pokud oznámí, že se chce zúčastnit, musí mu být včas předem sděleny detaily – místo, čas, druh úkonu apod.), jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistí. • obviněný má možnost vyhledat, předložit nebo navrhnout provedení důkazů, předložit vyžádaný znalecký posudek. 4) Dozor nad vyšetřováním a jeho postup • státní zástupce vykonává dozor - oprávněn dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů • obviněný a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat SZ, aby byly odstraněny průtahy v přípravném řízení nebo závady v postupu policejních orgánu.
5) Rozhodnutí
1. Obžaloba --státní zástupce podá obžalobu k soudu, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. --SZ neprodleně vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. • náležitosti: --identifikace státního zástupce --identifikace pachatele --datum podání --žalobní návrh (identifikace skutku + kvalifikace) --odůvodnění --návrh důkazů 2. Návrh na ochranné opatření --samostatný návrh (při sankci ochranného léčení, zabrání věci + při zastavení + při přerušení trestního stíhání), --přímo v obžalobě (např. alkoholik v opojení spáchal TČ). 3. Podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání 4. Zastavení trestního stíhání - usnesení • nedošlo k TČ • není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný, • je-li trestní stíhání nepřípustné nebo neúčelné • nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, • zanikla-li trestnost činu.
60
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
• zastavení trestního stíhání má podobné účinky jako zprošťující rozsudek. 5. Postoupení věci - když se nejedná o TČ, ale přestupek, správní delikt, kázeňský delikt … 6. Přerušení trestního stíhání • zpravidla dočasná překážka - pro nepřítomnost obviněného nelze věc objasnit, pro choroba obviněného nelze pokračovat, navrhuje se předání do ciziny • pomine-li důvod přerušení, v trestním stíhání se pokračuje
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
61
HLAVNÍ LÍČENÍ obvyklé fáze hlavního líčení: 1. počátek hlavního líčení, 2. dokazování, 3. závěr hlavního líčení, 4. rozhodnutí soudu v hlavním líčení
Ad 1) Počátek hlavního líčení • předseda senátu zahájí hlavní líčení sdělením: --jaká věc se bude projednávat --zjistí, kdo se dostavil --ověří totožnost --ověří zachování zákonných lhůt na přípravu, pokud se některá z předvolaných stran nedostavila, • soud po slyšení přítomných stran rozhodne, zda líčení provede nebo odročí, poté vyzve státní zástupce, aby přednesl obžalobu (toto je nutné), zjistí, co navrhuje poškozený.
Ad 2) Dokazování • důkazy provádí předseda senátu, může tím pověřit člena senátu nebo SZ. Obhájce nebo obviněný bez obhájce se souhlasem předsedy senátu má právo provádět důkazy ve stejném rozsahu. • dokazování začíná výslechem obžalovaného k obsahu obžaloby a nároku na náhradu škody. --to je jediná podmínka pořadí provádění důkazů, kterou je soud vázán • v dokazování jsou strany aktivní - SZ, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce mohou se souhlasem předsedy senátu: --klást vyslýchaným otázky --žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz --obžalovaný musí být po každém provedení důkazu dotázán, zda se chce k němu vyjádřit a vyjádření zapsáno do protokolu. Ad 3) Závěr hlavního líčení – závěrečná řeč a právo posledního slova obžalovaného • závěrečná řeč - pořadí závěrečných řečí je určeno (SZ -> ostatní oprávnění -> obhájce, případně obžalovaný, po příp. reakci SZ právo na repliku obžalovaným). Obsah závěrečných řečí trestní řád nijak nevymezuje. • právo posledního slova obžalovaného po skončení závěrečných řečí
Ad 4) Rozhodnutí soudu v hlavním líčení = procesní úkony, individuálními právními akty, v nichž jménem státu řeší otázky spojené s průběhem trestního řízení
62
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
Formy rozhodnutí: 1. rozsudek 2. usnesení 3. trestní příkaz
Ad. 1. ROZSUDEK • rozsudkem rozhoduje pouze soud, nikdo jiný. • řeší zejména otázka viny a trestu, přičemž může obsahovat i jiné výroky (o ochranném opatření, o náhradě škody apod.) • rozhoduje zejména soud 1. stupně
Obsahové náležitosti rozsudku 1. úvodní část: • státní znak, označení „rozsudek“, “Jménem republiky” • označení rozhodujícího soudu, jména a příjmení rozhodujících soudců, označení obžalovaného, • den a místo vyhlášení rozsudku, 2. výrok rozsudku = vlastní rozhodnutí soudu + odůvodnění • výrok o vině: popsán přesně skutek (datum, čas, …), aby nemohl být zaměněn s jiným; citace § skutkové podstaty --odsuzující rozsudek – obžalovaný vinen --zprošťující rozsudek - obžalovaný zproštěn obžaloby • výrok o trestu: jestliže je rozsudek odsuzující: citace ustanovení, podle nichž byl vyměřen trest nebo od něj bylo upuštěno • případně výrok o ochranném opatření • případně výrok o náhradě škody • + odůvodnění - skutečnosti vzaté za prokázané, --o které důkazy se soud opíral --úvahy, kterými se řídil při hodnocení důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují --proč nebylo vyhověno dalším navrhovaným důkazům --právní úvahy, kterými se soud řídil při posuzování viny a trestu 3. poučení o opravném prostředku. • rozsudek 1. stupně – poučení o odvolání, • v 2. stupni ve věci samé – poučení o dovolání • obsah - lhůta, soud podací a rozhodovací, rozsah, ve kterém může kdo napadnout, nutný obsah od(do)volání
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
63
Ad 2. TRESTNÍ PŘÍKAZ = zjednodušená formou odsuzujícího rozhodnutí samosoudce • nelze jím zprostit obžaloby • podmínky: řízení před samosoudcem, lze jím uložit jen některé tresty, navíc za určitých podmínek i tak vyloučen --trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, --trest obecně prospěšných prací, --trest zákazu činnosti do pěti let, --peněžitý trest, --trest propadnutí věci, --trest vyhoštění do pěti let, --trest zákazu pobytu do pěti let. • opravný prostředek = odpor - jímž se trestní příkaz ze zákona ruší a samosoudce nařídí hlavní líčení • nevyhlašuje se, vydán jen v písemném vyhotovení bez nařízení jakéhokoli typu zasedání.
Ad. 3. USNESENÍ - obsahové náležitosti - jako rozsudek mimo slavnostních pasáží úvodní části (státní znak, „rozsudek“, “Jménem republiky”, jména soudců senátu)
Právní moc rozhodnutí = vlastnost rozhodnutí OČVTŘ, která se navenek projevuje v nezměnitelnosti a závaznosti rozhodnutí. • rozhodnutí je v právní moci, pokud proti němu nelze podat řádný opravný prostředek. • právní moci nabývají výroky rozhodnutí. • vlastnosti pravomocného rozhodnutí: --nezměnitelnost rozhodnutí = nemožnost podat proti rozhodnutí řádný opravný prostředek, tj. u rozsudku odvolání, u trestního příkazu odpor a u usnesení stížnost. --závaznost rozhodnutí = věc nemůže být předmětem opětovného projednávání ani v jiném řízení. • zásada ne bis in idem - nikdo nemůže být opětovně stíhán pro týž skutek, pro nějž byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby nebo o němž bylo pravomocně rozhodnuto jiným meritorním rozhodnutím, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno
Vykonatelnost rozhodnutí = vlastnost rozhodnutí, která znamená, že obsah rozhodnutí je třeba splnit, a nestane-li se tak dobrovolně, může být splnění rozhodnutí na povinném vynuceno
64
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V TRESTNÍM ŘÍZENÍ = procesní úkon oprávněné osoby, kterým se domáhá přezkoumání určitého rozhodnutí OČTŘ zpravidla orgánem vyššího stupně a dosáhnout zrušení nebo nahrazení rozhodnutí nebo nové projednání. - druhy opravných prostředků: 1. Řádné opravné prostředky: směřují proti nepravomocnému rozhodnutí a) stížnost – proti usnesení b) odvolání – proti rozhodnutí c) odpor – proti trestnímu příkazu 2. Mimořádné opravné prostředky: směřují proti pravomocnému rozhodnutí (bez ohledu zda bylo už vykonáno či ne) d) dovolání e) stížnost pro porušení zákona f) obnova řízení
Ad. B) PŘEDMĚT, ROZSAH A DŮVODY ODVOLÁNÍ • předmětem odvolání může být každý nepravomocný rozsudek soudu 1. stupně • rozsah odvolání: --všechny výroky rozsudku, proti nimž má odvolatel právo podat odvolání -- skutečnost, že některý z výroků nebyl učiněn, ač podle odvolatele jím mělo být rozhodnuto --řízení, které rozsudku předcházelo, jestliže v něm podle názoru odvolatele došlo k porušení procesních ustanovení, které mohlo způsobit, že některý výrok rozsudku je nesprávný nebo že chybí • může ho podat: 1. Státní zástupce • disponuje odvolacím právem v nejširším plném rozsahu • jediná osoba, která může podat odvolání v neprospěch obžalovaného 2. Odsouzený • může se odvolat je ve svůj prospěch + jen ohledně sebe + jen ohledně výroku, který se ho přímo dotýká nebo že chybí + vadě řízení, která mohla způsobit nesprávnost nebo chybějící výrok • výroky přicházející v úvahu (vina, trest, ochranné opatření, náhrada škody) • může se odvolat proti odsuzujícímu i osvobozujícímu, pokud se domáhá příznivějšího důvodu zproštění 3. Osoby se samostatným obhajovacím právem • jen ve prospěch obžalovaného, vlastním jménem • příbuzní obžalovaného v linii přímé, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh • ve stejném rozsahu jako obžalovaný, může existovat vedle odvolání obžalovaného i bez něj
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
65
• obžalovaný ho nemůže vzít zpět, není jeho
- způsoby rozhodnutí o podaném odvolání: 1. Usnesení o zamítnutí odvolání z tzv. formálních důvodů (podáno neoprávněnou osobou, po vzdání se odvolání nebo po zpětvzetí, duplicitně, opožděně - vyjma řízení se nesprávným poučením soudu - v případě chybějícího poučení – jen žádost o prominutí zmeškání lhůty) 2. Usnesení o odmítnutí odvolání pro nesplnění náležitostí obsahu odvolání (napadený výrok, vytýkaná vada, které rozhodnutí se napadá a kdo jej činí) 3. Usnesením o zrušení napadeného rozsudku nebo jeho části a v rozsahu zrušení a vrátí věc zpět soudu 1. stupně --soud 1. stupně věc většinou opětovně projedná a rozhodne na podkladě původní obžaloby v hlavním líčení (zrušení a vrácení nastává pouze při velmi závažné vadě); výjimečně rozhodne i mimo hlavní líčení (doplnění chybějícího výroku) Ad. D) DOVOLÁNÍ • proti právním vadám a procesní vadám řízení pravomocných soudních rozhodnutí v 2. stupni ve věci samé, pokud to zákon připouští • dovolání není přípustné --v neprospěch obviněného kvůli postupu soudu --v neprospěch obviněného, pokud zemřel --nebo prezident nařídil, aby se v řízení nepokračovalo • rozhodující soud =Nejvyšší soud • obsah dovolání: --proti kterému rozhodnutí a kdo je činí --napadený výrok, rozsah a důvod napadení --čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákon Ad. E) STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA • proti rozhodnutí NS, nestanoví-li zákon jinak • stížnost je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti • rozhodující soud= Nejvyšší soud
Ad. F) OBNOVA ŘÍZENÍ • použití: proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo SZ • obnova řízení se skládá ze 2 řízení: 1. Řízení o návrhu na povolení obnovy: --zkoumá jen jsou-li zákonné podmínky pro obnovu --rozhoduje soud, který rozhodoval v 1. stupni
66
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
Rozhodnutí - vždy usnesením 1. Zamítnutí – bezdůvodnost (obvykle neshledá, že by nové důkazy mohly odůvodnit jiné než původní rozhodnutí) 2. Povolení obnovy: --vždy zároveň napadené rozhodnutí zruší zcela nebo v části, v níž je návrh důvodný 2. Řízení obnovené: • věc (nebo její část) se znovu projedná a rozhodne, pokračuje se v řízení dle obecných pravidel
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
67
Seznam použité literatury Dagmar CÍSAŘOVÁ a kol. Trestní právo procesní, ASPI 2008, ISBN 9788073573485 Jaroslav FENYK: Trestní zákoník a trestní řád - Průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou I. a II. díl, LINDE 2010, ISBN 978-80-7201-808-6 František NOVOTNÝ, Josef SOUČEK: Trestní právo procesní, 3. rozšířené vydání, Aleš Čeněk s.r.o. 2010, ISBN 9788073802912 František NOVOTNÝ, Josef SOUČEK: Trestní právo hnotné, 3. rozšířené vydání, Aleš Čeněk s.r.o. 2010, ISBN 9788073802912 Jiří JELÍNEK a kol.: Trestní právo hmotné, Obecná část, Zvláštní část, 2. vydání, LEGES 2010, ISBN 978-8087212-49-3 Jiří JELÍNEK a kol.: Trestní právo procesní, 2. vydání, LEGES 2011, ISBN 978-80-87212-92-9 Jiří JELÍNEK a kol.: Trestní zákoník a trestní řád - S poznámkami a judikaturou k 1. 12. 2011, 2., aktual. vyd. podle stavu k 1. 12. 2011, Leges 2011, ISBN 978-80-87212-99-8 Pavel VANTUCH: Trestní zákoník s komentářem k 1. 8. 2011, ANAG 2011, ISBN 978-80-7263-677-8 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád
68
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
Seznam zkratek FO
fyzická osoba
KS
Krajský soud
LZPS
Listina základních práv a svobod
NS
Nejvyšší soud
OČVŘ
orgány činné v trestním řízení
OS
Okresní /obvodní/ soud
PO
policejní orgán
SP
skutková podstata trestného činu
SZ
státní zástupce
TČ
trestný čin
TOS
trest odnětí svobody
TP
trestní právo
TŘ
trestní řízení
TZ
trestní zákoník
Ú
Ústava České republiky
ÚS
Ústavní soud
ZSVM
zákon o soudnictví ve věcech mládeže
Trestní právo hmotné a procesní - Učební materiál pro předmět Základy práva
69