TRENDY V ENERGETICKÉ POLITICE
DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.
Energy Summit, Praha, 31.10.2016
CENA ELEKTŘINY SE PO FÁZI RŮSTU OCITLA V DLOUHODOBÉM PROPADU Cena elektřiny na burze v Německu EUR/MWh, year-ahead forward baseload 100 Krach finančních trhů
Růst cen vstupních komodit: ropa, uhlí, plyn i CO2
80
Záplavy v Austrálii
Nedostatek výrobní kapacity v Německu
60
Dluhová krize v EU – propad spotřeby
Globální ekonomická konjunktura
40
Odstavení části německých jaderných elektráren kvůli Fukušimě
Budoucnost EU ETS nejistá
Globální přebytek uhlí a pokles jeho ceny
Hlavní faktory ovlivňující cenu elektřiny: Kolaps ceny ropy
Pokračující relativně nízké ceny komodit, včetně uhlí
20
Konkrétní (ne)nastavení cílů EU Rychlé zlevňování nových OZE
1
1-16
7-15
1-15
7-14
1-14
7-13
1-13
7-12
1-12
7-11
1-11
7-10
1-10
7-09
1-09
7-08
1-08
7-07
1-07
7-06
1-06
7-05
1-05
7-04
1-04
7-03
1-03
7-02
0
CENY KOMODIT, VČETNĚ UHLÍ, ZŮSTÁVAJÍ NA RELATIVNĚ NÍZKÉ ÚROVNI Vývoj cen paliv
Ceny ropy zůstávají na relativně nízké úrovni kvůli přebytku dostupných kapacit
70
Ropný trh je zdaleka
60
nejlikvidnějším komoditním trhem na světě, tím ovlivňuje ostatní energetické komodity
50
Nárůst cen uhlí v poslední době má své vlastní fundamentální důvody:
40
Vliv Číny (50% světové spotřeby) - omezení těžby kvůli stabilizaci domácího sektoru a následně vyšší importy
30
Ropa (USD/bbl, Brent)
2
Černé uhlí (USD/t, ARA)
9-16
8-16
7-16
6-16
5-16
4-16
3-16
2-16
1-16
12-15
11-15
10-15
9-15
8-15
7-15
6-15
5-15
4-15
2-15 3-15
1-15
20
Dočasné výpadky světově významných producentů (Austrálie, Kolumbie) kvůli záplavám
EVROPA HLEDÁ ROVNOVÁHU SVÝCH KLIMATICKOENERGETICKÝCH CÍLŮ PŮVODNÍ IDEA*
PODZIM 2016** důsledek nepropojené a nedomyšlené regulace
Dekarbonizace: Nástroj nefunkční Univerzální dekarbonizace – životní prostředí
OZE – také nezávislost na dovozu paliv
Energy Efficiency – také konkurenceschopnost
*20-20-20 cíle představené v roce 2007 3
OZE Důraz obrovský – slabá integrace narušuje velkoobchodní trh elektřinou
**vyhlášení 2030 cílů na podzim 2014
EED Důraz rostoucí – ztrácí se idea efektivity
PŘETRVÁVAJÍCÍ NEJISTOTY V IMPLEMENTACI CÍLŮ 2030 DESTABILIZUJÍ CELÝ SEKTOR ENERGETIKY… Členské státy schválily 3 klimaticko-energetické cíle pro rok 2030, ale stále chybí pravidla, jak je naplnit… 40%
CO2
Snížení emisí skleníkových plynů oproti stavu v 1990
Jaká bude role trhu s povolenkami pro dekarbonizaci?
27%
OZE
Podíl OZE na celkové finální spotřebě energie
Jak budou OZE cíle alokovány mezi státy a integrovány do trhu?
27%
EED
Energetické úspory oproti predikcím z roku 2007
…současný politický kontext ale nedává naději na řešení v dohledné době Energetika se dostává na druhou kolej vzhledem k dalším akutním tématům EU
Stagnující ekonomika Migrační krize Veskrze negativní vnímání Brexitu • Nejistota ohledně budoucí účasti UK na plnění klimatických cílů
•
Ztráta aktivního a ambiciózního hráče
Očekávání zdlouhavých diskusí ohledně nastavení regulatorního rámce pro období po roce 2020
Současné období nejistoty na trzích bude pokračovat
Jaká bude konečná výše % a jak se bude počítat?
4
CO2
CENY POVOLENKY JSOU BLÍZKO HISTORICKÝCH MINIM Cena povolenky EUR/t, Cal17 COP 21 dohoda
9
Cenu povolenku ovlivňuje zejména regulatorní nejistota, částečně i vývoj cen komodit
Hollande oznamuje FR carbon floor
8
V Evropském parlamentu probíhá finalizace podoby Směrnice EU ETS, její výsledná podoba je značně nejistá
7
V systému EU-ETS existuje stále BREXIT
6
5
4
5
obrovský přebytek povolenek, jehož odčerpání bude trvat mnoho let
CO2
DEKARBONIZACE BUDE POKRAČOVAT BEZ OHLEDU NA EU ETS – ALTERNATIVOU JSOU ADMINISTRATIVNÍ OPATŘENÍ Některé subjekty mají snahu oslabit EU ETS s implicitním očekáváním, že skončí dekarbonizace v EU
COP21 potvrdil širokou světovou politickou shodu na povinností vytvořit, udržovat a komunikovat národní plány
Hlavní přínos je v celosvětové shodě na potřebě řešit dekarbonizaci
I pokud by skončilo EU ETS, v úsilí o dekarbonizaci se bude pokračovat, ale nastoupí regulace – zákazy a příkazy – místo trhu
Odstranit EU ETS by znamenalo jen konec tržních přístupů, ale: Používalo by si více direktivních metod (emmission performance standards, národní cíle, odvětvové cíle atd.)
Omezily by se finanční zdroje dostupné pro dekarbonizaci jako modernizační fond a inovační fond
Snížil by se objem zdrojů určených na podporu OZE a EE, jelikož část příjmů z povolenek je dedikována právě na tyto účely 6
OZE
NÁKLADY NA NOVÉ OZE NEUSTÁLE KLESAJÍ , TAKŽE CÍL V OZE SE STÁVÁ EKONOMICKY PŘEDSTAVITELNÝM Výsledky aukcí na podporu velké pozemní fotovoltaiky v Německu EUR/MWh
Podpora offshore větrných farem v Evropě EUR/MWh
170
92
IV/2015
7
85
VIII/2015
80
XII/2015
73*
72
VIII/2016
* Nezahrnuje náklady na vyvedení výkonu do sítě
-62%
103
-22%
UK 2010
DE Vattenfall 2015 (aukce)
64
NL Dong DK 2016 Vattenfall (aukce) 2016 (aukce)
PŘI PROPORCIONÁLNÍM PŘEPOČTU 30% EVROPSKÉHO ÚČINNOSTNÍHO CÍLE BY ČR V ROCE 2030 MĚLA DOSÁHNOUT ÚSPOR VE VÝŠI 58 PJ 2030 úsporný cíl PJ, konečná spotřeba
V závislosti na velikosti cíle bude nutné realizovat dodatečné úspory • 15 PJ při 27% cíli • 58 PJ při 30% cíli
15
43
Současně EK navrhuje
1 051 1 036
993
Predikce Úspory nutné ASEK 2030* pro 27% cíl
27% cíl**
Úspory nutné pro 30% cíl
30% cíl**
prodloužení povinnosti realizovat každoročně nové úspory v objemu ekvivalentu 1,5% historických prodejů energií konečným zákazníkům; pro ČR by to znamenalo úspory kolem 80 PJ a tedy snížení spotřeby o necelých 32% vůči původním projekcím
* Predikce ASEK již v sobě zahrnuje některá úsporná opatření, jež budou realizována např. v rámci současné EED ** Cíle jsou počítány vůči referenční spotřebě pro rok 2030 ve výši 1 419 PJ z predikcí EK v roce 2007 8
EED
NÁKLADY NA VELKOU ČÁST ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ JSOU VŠAK UŽ DNES MINIMÁLNĚ SROVNATELNÉ S VÝROBOU EKVIVALENTNÍ ENERGIE V OZE HRUBÝ ODHAD Odhad nákladové křivky energetických úspor pro ČR
EUR/PJ
30% cíl 58 PJ
27% cíl: 15 PJ
Dle odhadů EK se náklad na 1 PJ nových úspor pohybuje v rozmezí 3-15 mld CZK
Náklady na nové OZE
Splnění cíle pro ČR si tak vyžádá náklady ve stovkách miliard CZK:
• 27% cíl: 50-230 mld CZK dle EK (80-100 mld. dle studie ČEZ) Úspory a OZE víceméně stejně nákladné Úspory levnější než OZE 9
Ekonomicky nevýhodné energetické úspory
Dosažitelné energetické úspory PJ
• 30% cíl: 180-880 mld CZK dle EK (550-600 mld dle studie ČEZ)
KLÍČOVÉ ZMĚNY BUDE MOŽNÉ VYJEDNAT JEN V NÁSLEDUJÍCÍCH TŘECH LETECH 2014
Říjen 2014 – Členské státy schválily tři klimaticko-energetické cíle pro rok 2030
2015
Červenec 2015 – Komise představila revidovanou směrnici o EU ETS pro období 2021-2030
2016
EU ETS:
Po zveřejnění začal návrh EK projednávat Evropský
parlament v 1. čtvrtletí 2016 Po schválení připomínek v EP bude následovat hledání kompromisního znění mezi EK, EP a členskými státy v Trialogu (plán hlasování v plénu EP v únoru 2017) Očekávané schválení legislativy v roce 2018
EED, OZE:
EK zveřejní svůj návrh v prosinci 2016 Schválení nutné před 2020, mezitím (2019) však už povinnost členských zemí připravit své národní plány
2020 10
V následujících třech letech se uskuteční rozhodující debaty v Evropském parlamentu a v Radě EU, které určí budoucnost energetiky v období po roce 2020
PROSAZUJME RACIONÁLNÍ CÍL ENERGETICKÝCH ÚSPOR, KOMPATIBILNÍ S DEKARBONIZACÍ I KONKURENCESCHOPNOSTÍ EU
Cíl 27 % vykazovaný na konečné spotřebě měnit až po důkladné úvaze a analýze ekonomických dopadů na průmysl a domácnosti, tj. zohlednit národní podmínky a specifika při stanovování příspěvku/cíle pro jednotlivé členské státy
Bez ohledu na velikost podpořit zachování indikativnosti tohoto cíle Požadovat harmonizaci povinnosti výše každoročních úspor (současně 1,5% historických prodejů) a indikativního cíle bez ohledu na jeho výši (27% vs. 30%)
Snížit nabídku povolenek v EU ETS o emise CO2 ušetřené díky navýšení cíle, tj. povolenky CO2 ušetřené díky generovaným energetickým úsporám stáhnout ze systému EU ETS tak, aby nedocházelo ke kanibalizaci cíle v oblasti energetické účinnosti a v oblasti dekarbonizace
11
BACKUP
12
DO ROKU 2020 SE ČR ZAVÁZALA ZREALIZOVAT NOVÁ ÚSPORNÁ OPATŘENÍ VE VÝŠI 51 PJ, PLÁN SE VŠAK PLNIT NEDAŘÍ Nutné nové úspory do roku 2020 PJ, konečná spotřeba
Současná EED ukládá
ČR zatím nezvládá plnit svůj cíl, bude třeba podstatně zvýšit úsilí
51
~50% 22 11
Povinnost ušetřit 2014-2020 13
Plán ušetřit 2014-2016
Dosažené úspory 2014-2016
členským státům realizovat každoročně nová úsporná opatření ve výši 1,5% historických prodejů
Po zohlednění všech výjimek to znamená nové úspory ve výši 7,2 PJ ročně v letech 2014-2020, celkově tedy 51 PJ
Do konce roku by mělo být splněno 22 PJ, dle posledního reportu pro EK se však očekává plnění pouze na úrovni 50%
ČR prozatím neplní plán, musí zvýšit své úsilí
14
