trend magazín pro partnery divize Medicínské systémy
Současné postavení rentgenové techniky Brno má nové centrum PET Jak vznikal seriál Nemocnice na kraji města
04
2003
2|
editorial
Vážení přátelé, končí kalendářní rok a k dispozici máme i ekonomické výsledky naší divize za rok obchodní, který skončil 30. září. Uzavíráme také první ročník našeho časopisu Siemens Trend. To jsou dobré důvody k ohlédnutí za uplynulým obdobím.
S jistým uspokojením mohu oznámit, že minulý rok byl pro naši divizi v České republice zcela výjimečný. Dosáhli jsme fantastických výsledků a právem jsme byli oceněni na nedávné Business Conference Siemens Medical Solutions v Berlíně. Z postkomunistických zemí jsme byli na tuto konferenci pozváni společně s polskými kolegy. Dosahujeme však výrazně většího obratu než Polsko, jež má čtyřikrát více obyvatel než Česká republika. Díky velkým projektům, které se v posledním období v České republice realizovaly, jsme docílili úžasných obchodních úspěchů. Například rekonstrukce Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem je bezesporu projektem století, jelikož na ni bude celkově vynaložena více než miliarda korun. O dalších úspěšných akcích jsme vás průběžně informovali v tomto časopise. Namátkou připomínám nové angiologické centrum a rekonstrukci radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, oddělení nukleární medicíny – PET centrum v Nemocnici Na Homolce, nové PET centrum v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, dodávku ozařovače a simulátoru plánovaného zákroku do Okresní nemocnice v Chebu, přístrojové vybavení interní kardiologické kliniky a novou SPECT gamakameru pro Fakultní nemocnici Brno atd. K dalšímu vývoji v České republice bychom však měli přistupovat realisticky. Domnívám se, přestože nejsem prognostik, že modernizace českého zdravotnictví v příštím období výrazně „zvolní tempo“, jelikož tento resort bude procházet nutnou reformou. V roce 2003 se nám s úspěchem dařilo vyhrávat pro nás důležitá výběrová řízení. Bylo to způsobeno i tím, že celosvětově
uznávaná pracoviště se špičkovými lékaři vyžadují špičkové přístroje, ať už se jedná o počítačovou tomografii, nukleární medicínu, magnetickou rezonanci, angiologické rentgeny pro kardiologii nebo ultrazvukovou diagnostiku. Díky koncepci radiologické společnosti a ministerstva zdravotnictví se tyto přístroje zdvojují. Dochází tak k soustřeďování kapacit, vznikají specializovaná centra s vynikajícími experty, kteří mají k dispozici tu nejlepší techniku. Taktéž se nám podařilo včas zachytit trend v oblasti informačních technologií a v divizi vznikl dokonce samostatný specializovaný úsek. Uvedli jsme do provozu systémy pro zpracování, přenos a archivaci dat, například ve FN Brno nebo v MN Ústí nad Labem. Realizovali jsme i menší projekty v dalších zdravotnických zařízeních. Některé nemocnice nyní připravují výběrová řízení týkající se tohoto oboru, ale někdy se mi zdá být tato snaha málo koordinovaná. Pro srovnání – situace u nás je podobná té v Německu před pěti lety. Každý, kdo v nemocnici zavadil o server, si myslí, že dokáže udělat kompletní informační a archivační síť a že to bude levnější než řešení od značkové firmy. Opak je pravdou. O tom se v zahraničí už přesvědčili v nejedné renomované nemocnici. Praxe velmi brzo ukázala, že jen snaha a dobrá vůle nestačí, že je třeba mít kvalitní software i vyzkoušenou techniku. Najednou je síť přetížená, rozjede se do neřízeného systému a náprava chyb se prodraží. Postupně si však odpovědní pracovníci v nemocnici uvědomují, že je třeba mít vyzkoušené, stabilní a efektivní sítě. Díky takovému přístupu se například
FN Brno dostala v budování PACS u naší firmy k celosvětové špičce. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo program Národního rozvojového plánu České republiky a předalo jej do ústředí EU v Bruselu. V tomto koncepčním materiálu se na několika místech zmiňuje rozvoj informačních technologií. A právě na IT programy nám bude Brusel přispívat. Půjde především o přenos dat, a to nejen mezi regiony v České republice, ale i v rámci celé Evropské unie. Jedná se samozřejmě o všechna odvětví, tedy i o zdravotnictví. Jde o to, abychom byli na tento trend dobře připraveni. Je jen velká škoda, že se v tomto materiálu české zdravotnictví nedostalo mezi priority, a tudíž se prozatím nepočítá s čerpáním finančních prostředků z fondů EU, což by případně vyřešilo i „atomový zákon“. Na závěr roku bych tímto rád poděkoval jak všem svým spolupracovníkům za snahu, iniciativu a trvale vysoké pracovní nasazení, tak všem našim zákazníkům za důvěru, kterou nám projevili. Vážíme si získaného kreditu a i v příštím roce jej udržíme vynikající kvalitou, obchodními podmínkami a pečlivým servisem. Přeji vám všem hodně zdraví. Váš Ing. Josef Krmenčík, ředitel divize Medicínské systémy Siemens s. r. o.
|3
y U příležitosti slavnostního otevření nového pracoviště interní kliniky v Brně předává Ing. Josef Krmenčík přednostovi kliniky prof. MUDr. Bořivoji Semerádovi, CSc., a MUDr. Petru Kalovi pamětní cínovou plaketu, jako výraz uznání za dosavadní spolupráci na kardiovaskulárním programu. Tento program inicioval bývalý ministr zdravotnictví prof. MUDr. Bohumil Fišer.
y Ing. Josef Krmenčík při zahájení provozu v centrálním pracovišti Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Převážnou většinu instalovaných zařízení dodala firma Siemens.
Medicínské systémy zažily úspěšný rok Minulý obchodní rok byl pro divizi Medicínské systémy společnosti Siemens velice úspěšný. O podrobnosti jsme požádali Ing. Andreu Šebkovou, ekonomickou ředitelku této divize.
V čem jste dosáhli nejvýznamnějších úspěchů? Zcela jasně v obratu a v objemu nových zakázek. V obou těchto ukazatelích jsme dosáhli rekordních výsledků, výše každého z nich dosáhla téměř 1,2 miliardy korun. Obrat se v porovnání s loňským obchodním rokem zvýšil na více než dvojnásobek a objem nových zakázek vzrostl o 56 procent. Pro lepší představu bych ráda uvedla i pár dalších údajů, z nichž je zřejmé postavení naší divize v rámci regionální společnosti Siemens s. r. o. Na počtu jejích pracovníků se podílíme z 6,8 procenta, ale náš podíl na celkovém obratu Siemens s. r. o. představuje 9,9 procenta a podíl na nových zakázkách dokonce 12,4 procenta. Tato čísla dokládají, že máme právem důvod k hrdosti.
Chtěla bych proto poděkovat všem našim obchodním partnerům, kteří nám dosažení těchto skvělých výsledků svou důvěrou v naše výrobky a služby umožnili. A zároveň bych ráda poděkovala i všem pracovníkům naší divize, kteří svou každodenní prací a mimořádným nasazením těchto výsledků dosáhli. Setkáváte se i s nějakými potížemi? Bohužel ani nám se nevyhýbají problémy zdravotnictví v České republice. Odrážejí se ve výši pohledávek – a to jak celkových, tak po splatnosti. Velmi vysoká výše celkových pohledávek je spojená s nutností poskytovat některým našim zákazníkům financování formou splátek, což má negativní vliv na výši obchodního jmění divize, které je ve srovnání s ostatními divizemi Siemens s. r. o.
značně vysoké. Pevně doufáme, že ve spolupráci s našimi partnery se nám podaří tento negativní trend zvrátit. Rovněž pohledávky po splatnosti jsou bolavým místem. V právě uplynulém obchodním roce se jejich podíl zvýšil z počátečních 6,2 na 11,2 procenta, i při vyloučení mimořádných vlivů. Zhoršil se nejenom jejich relativní podíl a absolutní hodnota, ale došlo i k prodloužení jejich délky. To vše mělo nežádoucí dopad na vývoj našich nákladů, protože se v důsledku toho musela zvýšit tvorba opravných položek k pohledávkám.
4|
rozhovor
Rentgenová technika nachází říká Ing. Ivo Baborovský, vedoucí obchodně-technické skupiny AX/SP Rentgenová technika, ač její historie sahá až do 19. století, si stále udržuje své pevné místo na trhu zdravotnických přístrojů. „I když se zavádějí stále nové vyšetřovací metody a vznikla nová technika (CT zařízení), provádění některých základních druhů vyšetření si neumím představit jinak než pomocí klasického RTG přístroje, samozřejmě v moderní podobě,“ říká Ing. Ivo Baborovský, vedoucí obchodně-technické skupiny AX/SP.
mentu AX. Za písmeny SP v názvu se skrývají speciální produkty, což jsou pojízdná nebo stacionární sálová skiaskopicko-skiagrafická C-ramena, mamografická zařízení, urologické rentgenové přístroje včetně lithotryptorů, mobilní skiagrafické přístroje a některé další speciální přístroje.
Ing. Ivo Baborovský, vedoucí obchodně-technické skupiny AX/SP, vystudoval obor radiotechnika na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Po dokončení studia v roce1983 začal působit v oblasti zahraničního obchodu, v PZO Polytechna měl na starosti prodej softwaru. Od roku 1986 pracoval v podniku Chirana OTS jako servisní technik a od roku 1997 v rámci Chirana OTS jako servisní technik rentgenových přístrojů značky Siemens. V divizi Medicínské systémy Siemens s. r. o. pracuje od jejího vzniku 1. ledna 1991.
Čím se vlastně zabývá oddělení AX/SP, které řídíte? Naše obchodně-technická skupina se zabývá komplexními dodávkami veškeré rentgenové techniky s výjimkou CT zařízení. Naše činnost zahrnuje nejen vlastní prodej přístrojů, ale i poradenství, návrh komplexního řešení vybavení RDG oddělení, přípravu prostorů pro projektovou nebo i stavební instalaci,
dále vlastní dodávky zařízení, instalaci, zaškolení, provedení všech zkoušek a následné servisní zabezpečení. Nabízíme angiografické systémy určené jak pro speciální kardiologické, tak i pro univerzální aplikace, popřípadě i multifunkční zařízení, rovněž přímo nebo dálkově ovládané skiaskopicko-skiagrafické sklopné stěny a v neposlední řadě i klasické skiagrafické přístroje v sorti-
Jak vypadá situace na domácím trhu? V současné době je v České republice nainstalováno více než 300 rentgenových přístrojů nesoucích značku Siemens, z toho 42 vysoce sofistikovaných angiografických systémů. Podíl instalací firmy Siemens na českém trhu přesahuje v této špičkové technice 50 procent. Naší chloubou jsou například instalace prvních tří plně digitálních skiagrafických zařízení typu AXIOM Aristos MX. V současné době také uvádíme do provozu dvě nejnovější angiografická zařízení typu AXIOM Artis TA s inovovanou vyhodnocovací konzolí typu Leonardo, která výrazně usnadňují rekonstrukce 3D obrazu. Podle mého názoru je ovšem domácí trh rentgenovou technikou již nasycen a až na výjimky, kdy jsou novou technikou vybavovány nové pavilony nemocnic, dochází pouze k obměnám starších přístrojů s ohledem na nový atomový zákon. Situace ve zdravotnictví není zrovna růžová. Vlivem nedostatku financí, nedořešené koncepce zdravotnictví i nového správního rozdělení republiky na kraje se stává, že některá nová zařízení jsou nakupována pouze na základě své ceny a ostatní aspekty jsou zanedbávány. Tak se bohužel do některých nemocnic a poliklinik dostává víceméně druhořadá technika, která nyní sice možná zajistí požadované
|5
stále nová uplatnění,
vyšetření, ale rozhodně nebude schopna držet krok s dobou. Naproti tomu přístroje značky Siemens nejsou nejlevnější, ale zákazník za své peníze získává skutečně nejmodernější špičkovou techniku. Zákazníků, kteří se rozhodnou pro nákup kvalitních přístrojů a berou svoji investici i jako počin do budoucnosti a příspěvek ke zdraví nás všech, si velice vážíme.
fakultní nemocnice v Praze a dokončení projektu v Městské nemocnici v Ostravě. Velký význam též měla dodávka angiografického kompletu pro kardiologii včetně katetrizační laboratoře a úplně první instalace speciální kardiologické digitální obrazové sítě typu ACOM Net do Fakultní nemocnice v Brně – Bohunicích. Realizovali jsme ale i mnoho menších projektů.
Nedávno vám skončil obchodní rok. Jaký byl? Uplynulý obchodní rok 2002/2003 byl nejúspěšnějším v celé dosavadní historii divize Medicínské systémy, obchodní skupina AX/SP se přitom na celkových výsledcích podílela více než jednou třetinou. Tohoto úspěchu si vážím především proto, že situace v našem zdravotnictví je velmi složitá a že jsme jej dosáhli, aniž bychom měnili počet pracovníků našeho oddělení. Velkou měrou se na výsledcích podílely tři velké a úspěšné projekty: dostavba Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a její vybavení zdravotnickou technologií, dodávka rentgenové techniky do Všeobecné
Zavedl Siemens ve vašem oboru v poslední době na trh nějaké novinky? V minulém roce byla největší novinkou nová angiografická řada systémů pro všechny druhy vyšetření pod názvem AXIOM Artis. Jeden název, jeden typ digitálního obrazového řetězce i obrazového počítače pro více použití, jednotný systém technologie a jednotná filozofie ovládání „Syngo“ přinesly velkou pozitivní odezvu. Letos tuto řadu doplnily dvě další novinky, a to zařízení AXIOM Artis TA a TC. AXIOM Artis TA nahradil obchodně velmi úspěšný univerzální angiografický přístroj nejvyšší výkonnostní třídy typu Multistar, AXIOM Artis TC představuje úplně novou koncepci
přístroje se specializací pro kardiologii. Od dosud dodávaných přístrojů firmy Siemens se odlišuje tím, že má C-rameno zavěšené ze stropu. Další významnou novinkou je přechod všech rentgenových zařízení na nové, plně digitální ploché detektory, které si již našly pevné uplatnění v klasické skiagrafii u přístrojů řady AXIOM Aristos. Tento trend se projevuje i při jejich používání v angiografických zařízeních, a to jak v kardiologii (zde je využíván detektor o průměru 25 cm namísto klasického vakuového zesilovače obrazu), tak i u univerzálních angiografických zařízení. Firma Siemens jako první na světě úspěšně využila těchto detektorů u dvourovinné kardiologické angiografie u přístroje typu AXIOM Artis dBC. Jako jediní jsme také schopni nabídnout našim zákazníkům k výše uvedenému typu jednorovinného angiografického systému řízené magnetické navigace zavádění katetrů při vyšetření. V neposlední řadě byla tato digitální technika se speciálním plošným detektorem úspěšně implementována i u mamografických přístrojů.
Klasická skiagrafie a celá rentgenová technika od dob slavného fyzika W. K. Röntgena pokročila o mílový krok kupředu. Přechází se k plně digitálním systémům, výsledný obraz se zkvalitňuje a ovládání velmi složitých přístrojů zjednodušuje. Moderní rentgenové přístroje umožňují provádět velké množství různých vyšetření skoro automaticky ve velmi krátkém čase. Neodmyslitelnou součástí vývoje rentgenové techniky, k jehož hlavním průkopníkům patří firma Siemens, je také ochrana proti ionizujícímu záření: dávky, jimž jsou pacienti vystaveni, se v posledních letech významně snížily. Rentgenová technika přitom nachází uplatnění nejen při diagnostice chorob, ale používá se i k rychlému léčení při plném využití nejnovějších intervenčních metod, zejména na poli angiografických terapeutických zákroků. Příkladem může být léčba stenóz koronárních tepen (PTCA), mozkových aneuryzmat nebo zavádění abdominálních, resp. aortálních stentgraftů.
6|
reportáž
Fakultní nemocnici v Hradci Králové je 75 let Fakultní nemocnice v Hradci Králové vždy měla – a dosud má – u široké veřejnosti vynikající pověst. Hned v prvních letech své existence měla štěstí na výborné lékaře, skutečně významné osobnosti, jež nemocnici formovaly. Dnes navazuje na svou dřívější úspěšnou tradici.
zdrojů, činily 90 milionů korun. Snažíme se zlepšovat prostředí pro pacienty a nenechat je ležet na mnohalůžkových pokojích v budovách, kde padají omítky. Rozumně investujeme i do technologií.“
y Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc.
K věhlasu pomohla i armáda „Věhlas hradecké nemocnice se rodil postupně,“ říká současný ředitel FN Hradec Králové doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. „Na pozitivní výsledky z první republiky navázala hned po válce, kdy v Hradci Králové vznikla lékařská fakulta. K dobrému jménu nemocnice přispěla i armáda, protože fakulta byla částečně vojenská. Později se sice „vrátila do civilu“, ale Vojenská lékařská akademie zde působí dodnes, máme katedru válečné interny a katedru válečné chirurgie. A výsledky jsou dobře známé: česká vojenská medicína se prosadila až na úroveň vedení NATO, česká vojenská nemocnice působila v Afghánistánu i v Iráku.“ Fakultní nemocnice v Hradci Králové dlouho patřila k největším v republice, ale poté, co se některá nemocniční zařízení v Praze a v Brně sloučila a vytvořila velké
komplexy, se FN v Hradci Králové nyní řadí ke střední velikostní kategorii. V současné době má 1500 lůžek, podle vývoje počtu operací a spektra výkonů lze ale očekávat, že se lůžková kapacita do deseti let sníží asi na 1000 lůžek, zejména za předpokladu, že se posílí následná péče. Nemocnice má velmi rozsáhlou ambulantní klientelu: ročně ošetří 600 tisíc ambulantních pacientů, což odpovídá modernímu trendu hospitalizovat co nejméně lidí. Co hradecké lékaře trápí, je deficit investic do zdravotnictví. „Dluhy minulých desetiletí jsou veliké,“ říká doc. MUDr. Heger a dodává: „Připravili jsme proto dlouhodobý plán adaptací, renovací, oprav a modernizací. V létě jsme například dokončili rekonstrukci porodnicko-gynekologické kliniky, jen stavební náklady, které jsme hradili z vlastních
Miliony do přístrojové techniky „Do nové přístrojové techniky ročně investujeme kolem 150 milionů korun, většinou z vlastních zdrojů,“ doplňuje vedoucí oddělení zdravotnické techniky Ing. Petr Mikeš. Mezi velké projekty patří například loni pořízený laser pro oční kliniku, inkubátory pro dětskou kliniku, velkou finanční zátěží byl nákup nové pračky prádla do nemocniční prádelny za 12 milionů korun, na příští rok se chystá nákup přístroje pro neuronavigaci. V nejbližší době bude největší investicí rozšíření kapacity magnetické rezonance a počítačového tomografu. „Společně s lékaři radiologické kliniky jsme definovali rozhodující technické parametry, například intenzitu magnetu, rozlišení, aplikační spektrum či cívkové vybavení a také provozní a servisní podmínky. Mohlo by se totiž stát, že koupíme přístroj, který se bude zdát levný a potom se při provozu nedoplatíme, s čímž už bohužel máme zkušenosti. Na skok v radiologické klinice Při prohlídce Radiologické kliniky FN a LF UK Hradec Králové nás doprovázel její přednosta prof. MUDr. Pavel Eliáš, CSc., který o jejím vybavení říká: „Z hlediska moderního zobrazování jsme v současnosti kompletně vybaveni od firmy Siemens, a to spolehlivou, ale přece už jen stárnoucí technikou. První, nyní již neexistující přístroj od americké firmy Ohio Nuclear, byl instalován v roce 1978.
|7
y Prof. MUDr. Pavel Eliáš, CSc., přednosta radiologické kliniky
y Vedoucí oddělení zdravotnické techniky Ing. Petr Mikeš
y Příprava pacienta na vyšetření
Na další jsme čekali deset let. V roce 1997 byl v pavilonu chirurgie uveden do provozu náš první spirální přístroj Somatom 4 Plus. Máme také konvenční CT HiQ-S z roku 1996 a velmi spokojeni jsme rovněž s přístrojem magnetické rezonance Magnetom Impact 1 T, kterého jsme se dočkali v roce 1997.“ „V posledních třech letech jsme dokonce měli možnost rozšířit naše indikační spektrum o kardiologické aplikace, například vyšetření viability myokardu,“ uvádí dále prof. Eliáš. „Dříve samozřejmě existovaly jiné způsoby vyšetření, ale nyní celosvětová zkušenost ukazuje, že magnetická rezonance na tomto poli převezme roli zlatého standardu. Proti jiným, především nukleárně-medicínským vyšetřením, má nejlepší výpovědní schopnost, umí nejlépe rozlišit nefunkční svalovou jizvu od takzvaného hibernovaného myokardu, který je návratně omezen ve funkci, protože je nedostatečně okysličen. Podle toho se kardiochirurgové rozhodují, zda a jak operovat pacienta. Na poli zobrazování pomocí MR máme také republikovou prioritu ve vyšetření plodu.“ Paletu přístrojů doplňuje angiografický komplet Multiskop Siemens z roku 1993, loni bylo na vazografii instalováno ještě skiaskopicko-skiagrafické zařízení první kategorie AXIOM Artis. „Spokojenost je z hlediska lékaře dána dvěma parametry. Prvním je kvalita vyšetření a spektrum výkonů, které si můžeme dovolit provádět. U magnetické rezonance to souvisí především s výkonností gradientního systému a tím i s možností rychlého získávání obrazů. Druhým aspektem je spolehlivost. Obě hlediska splňují přístroje Siemens velmi dobře,“ uzavírá profesor Eliáš.
ČTVRTSTOLETÍ POČÍTAČOVÉ TOMOGRAFIE Fakultní nemocnice v Hradci Králové se stabilně rozvíjela po celou dobu své existence a vždy patřila k předním ústavům v zemi. Právě zde začal před čtvrt stoletím pracovat první počítačový tomograf v tehdejším Československu, jeden pro 15 milionů obyvatel. Do provozu byl uveden 27. června 1978 v budově Neurochirurgické kliniky akademika R. Petra. Byl to kvalitativní zlom v obrazové diagnostice a pro radiodiagnostiky i další lékaře FN nebylo jednoduché se novému způsobu zobrazování přizpůsobit. První počítačový tomograf dodaný do Československa vyrobila firma Ohio Nuclear z USA. Šlo o typ Delta Scan 50 FS, tedy zařízení druhé generace pracující na rotačně-translačním principu, s délkou expozice jedné vrstvy 18 s. Nákup a instalaci zajistily firmy KOVO – zdravotnické zásobování a Siemens prostřednictvím zastupitelské firmy Efektim. Cena přístroje byla na tehdejší poměry velmi vysoká – faktura byla vystavena na 13 700 000 Kč, což v tehdejším kursu představovalo asi 950 tisíc dolarů. O zavedení nové technologie do praxe se nejvíce zasloužili rentgenologové MUDr. L. Heger, MUDr. M. Šercl a doc. MUDr. Z. Černoch. Tomuto okamžiku však předcházelo usilovné vysvětlování, k čemu vlastně bude CT užitečný. Tuto mravenčí práci odvedl především prof. MUDr. L. Steinhart, DrSc., se svými spolupracovníky z radiologické kliniky. Bylo třeba sepsat mnoho zdůvodnění a žádostí a získat na sto razítek na různé formuláře. Hlavním vysvětlujícím dokumentem
byla „Studie akce kompletní socialistické racionalizace a automatizace ve zdravotnictví zavedením číslicové rentgenové tomografie v lékařství“, kterou v březnu 1977 vydala Radiologická klinika FN v HK. Nekonečná byla také jednání na ministerstvu zdravotnictví, na ministerstvu výstavby a techniky, ve Státní bance československé a v Československé akademii věd. V této oblasti se o úspěch nejvíce zasloužili Ing. Vladimír Janský ze SBČS, Ing. Libuše Macků z ministerstva výstavby a paní Miluše Betková z firmy Efektim, jež zastupovala dovozce. Zdaleka jednoduché nebylo ani získat podporu komunistických funkcionářů, protože CT pro Československo bylo vůbec první CT ve východním bloku. Při otevření pracoviště CT tehdejší ministr zdravotnictví dr. Prokopec prohlásil: „Doufám, že tento přístroj bude stačit na dlouhou dobu pro celé Československo – je to příliš drahá investice.“ Naštěstí dnes už je v České republice instalováno 120 počítačových tomografů. Za uplynulých 25 let bylo počítačovou technologií v Hradci Králové vyšetřeno více než 140 tisíc pacientů, přitom jen v loňském roce se jednalo o více než 10 tisíc pacientů. Při vyšetřeních však již nepomáhá první, historické „cétéčko“, které již bylo dávno vyřazeno z provozu. Nyní pracují ve FN Hradec Králové dva novější přístroje. Ze vzpomínky Ing. Pavla Šmorance, nestora a stále aktivního klinického inženýra Radiologické kliniky FN HK
8|
zdravotnictví
Pražská deklarace: koruna kon Neděle 21. září 2003 je dnem, který se zapíše tučným písmem do historie českého zdravotnictví. V Senohrabech se z iniciativy České republiky setkali ministři zdravotnictví zemí přistupujících do Evropské unie – Kypru, České republiky, Maďarska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska – a dále ministři Rakouska, Řecka a Itálie spolu se zástupcem Světové zdravotnické organizace, aby přijali závazný dokument – Pražskou deklaraci. Ta představuje významný impuls pro rozvíjení další spolupráce přistupujících zemí EU a pro koordinaci postupů při řešení zdravotnické problematiky. O Pražské deklaraci jsme hovořili s náměstkem ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči, mezinárodní vztahy a evropskou integraci MUDr. Milanem Špačkem. Co nového přinesla konference ministrů v Senohrabech a co znamená přijetí Pražské deklarace? Jejím klíčovým bodem je přijetí návrhu České republiky vytvořit pracovní výbor ministrů zdravotnictví zúčastněných na této konferenci, s ročním rotujícím předsednictvím, jehož prvním koordinátorem bude v období do 31. prosince 2004 Česká republika. Dalšími významnými tématy konference bylo financování zdravotnictví, léková politika, spolupráce v oblasti transplantací a ochrany veřejného zdraví a začlenění zdravotnictví mezi hlavní sféry zájmu Evropské unie.
Jaký je váš osobní postoj například k zavedení poplatků pacientů při hospitalizaci? Pokud někdo žije měsíc v léčebném zařízení a uspoří některé náklady na domácnost, například na stravu, pak jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že by se mohl na pobytu ve zdravotnickém zařízení spolupodílet. V našem znojemském centru se matky doprovázející děti při léčebném pobytu už podílejí na úhradě stravy a nevyskytují se žádné námitky. Ale nejprve je třeba postavit systém na nohy – dát mu stabilitu. Teprve potom lze hovořit o dalších krocích.
Říkáte, že se hovořilo i o problémech financování. Můžete to nějak přiblížit? Z diskuse vyplynulo, že financování zdravotní péče přistupujících zemí je velmi strukturované. Uplatňují se jak principy bismarckovského – tedy pojišťovacího – systému, tak i úhradové systémy vázané zcela nebo ze značné části na státní rozpočty. Všechny tyto systémy mají své klady a zápory a bez hlubšího rozboru je velmi těžké provést srovnání výhod a nevýhod těchto systémů. Účastníci konference se shodli, že ve všech těchto oblastech je nutná výměna podrobnějších informací, a to zejména s přihlédnutím k financování a zabezpečení lékové politiky, protože ve všech přistupujících zemích jsou náklady na léky podstatnou složkou výdajů na zdravotní péči.
Vraťme se do Senohrab. Probírala se tam také oblast veřejného zdraví? Oblast veřejného zdraví byla samozřejmě také na programu. V současnosti se daří na evropském i mezinárodním fóru nalézt pochopení pro tuto novou oblast, která se už netýká jen klasické zdravotní prevence. Jde o skloubení ukazatelů zdravotních a sociálních a některých faktorů životního prostředí tak, abychom jejich propojením a analýzou dovedli nastavit optimální procesy preventivní a zdravotní péče. Jaká další zajímavá témata zazněla? Také spolupráce v oblasti vzdělávání, získávání praktických zkušeností a výměny informací pomůže zkvalitnit systémy zdravotní péče i systémy jejího financování. To v praktickém důsledku znamená efektivní výměnu kvantity za kvalitu – to se promítne jak v účelném vynakládání prostředků, tak i v časové efektivitě poskytování péče.
y Ministryně zdravotnictví Marie Součková při jednání v Senohrabech
|9
n ference ministrů zdravotnictví
Předsedy České radiologické společnosti doc. MUDr. Jana Šprindricha, CSc., jsme se v souvislosti s přijetím Pražské deklarace zeptali na připravenost české radiologie – jejích lékařů i přístrojů – na vstup do Evropské unie. Může se česká radiologie srovnávat s Evropou? Odpověď na tuto otázku je složitější, ale co se týče přístrojového vybavení, tak ve většině moderních modalit se můžeme s vyspělými evropskými zeměmi srovnávat. Ne všude je to sice na průměrné úrovni – například v počtu přístrojů na magnetickou rezonanci zaostáváme. Ale například v mamografech nebo v CT přístrojích se domnívám, že je situace přiměřená. Jaký je aktuální stav přístrojů vybrané zdravotnické techniky na poli radiologie? Před časem jsem na toto téma zpracoval dokument přímo pro paní ministryni zdravotnictví Marii Součkovou. Ve stručnosti mohu vybrat pár příkladů. U přístrojů magnetické rezonance je nyní 25 instalací, z nich čtyři jsou starší osmi let. Průměrný počet výkonů na přístroj je 3962 za rok a na jeden přístroj připadá 455 tisíc obyvatel. Optimální by byl jeden přístroj na 250 tisíc lidí, ale to je ideální číslo, ke kterému bychom se mohli dopracovat v určitém časovém horizontu. Toto rozšíření je celosvětový trend. Dáváme přednost dovybavení krajských center a velkých nemocnic s relevantním medicínským spektrem moderními přístroji. Současný stav vybavenosti přístroji výpočetní tomografie považujeme za odpovídající potřebě. V průměru připadá jeden CT přístroj na 81 tisíc obyvatel. Postupně bude nutná obnova starších sekvenčních typů za moderní spirální ve shodě s technologickým pokrokem na tomto poli. Celkový počet RTG mamografických přístrojů je 135, což představuje jeden přístroj
na 74 tisíc obyvatel. Hustota sítě je při stávajících počtech dostatečná i s ohledem na požadavky screeningu, ke kterému je nyní akreditováno 56 pracovišť. Jak jsou na tom přímo čeští radiologové? Odborná úroveň našich radiologů je velmi dobrá a srovnatelná se světem. Evropská radiologická asociace má zájem na tom, aby byl ve vzdělávání radiologů přijat certifikát na evropské úrovni, a my tuto myšlenku podporujeme. V tomto směru se domnívám, že se naši radiologové nemají čeho obávat. Pochopitelně stojíme ještě před otázkou, jak vyrovnat formy našeho vzdělávání s EU. U nás v radiologii i ve většině ostatních technických oborů platí dvoustupňová atestace, což EU nepřipouští. Co to pro lékaře znamená? Ve shodě s pokyny EU jsme už připravili vzdělávací programy pro jednostupňovou základní atestaci z radiologie a pro tři nástavbové specializace: neuroradiologii, pediatrickou radiologii a intervenční a kardiovaskulární radiologii. Tyto programy byly předloženy ministerstvu a mají se stát součástí nové legislativy, tedy zákona o způsobilosti a vzdělávání lékařů, který zatím ještě nebyl přijat. Pokud bude náš návrh přijat tak, jak jsme jej předložili, domnívám se, že bude plně srovnatelný s tím, co po nás EU požaduje. Pracujete ještě na jiných podkladech? Spolu se SÚJB jsme připravili metodický pokyn „Indikační kritéria pro zobrazovací metody“, o kterém byla již zmínka výše. Jedná se o upravený překlad materiálu
Evropské komise, ve kterém jsou v přehledných tabulkách vypsány hlavní klinické problémy a doporučeno, jaká vyšetření se mají indikovat a na jakém přístroji vyšetřovat. Mohlo by se to definovat tak, že jste dva kroky napřed? Máme náskok, protože na přípravě současné legislativy se pracovalo od roku 1997, kdy se projednával tzv. atomový zákon. To je závazná norma, která zajišťuje zakotvení evropských norem radiační ochrany do naší legislativy. Z prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu plyne, které přístroje bude v rámci jaderné bezpečnosti nutné obnovit, tedy vyřadit jako nevyhovující, a dá se vyčíslit, kolik to bude stát. Neptáme se, kolik to bude stát, ale kde na to vezmeme? Je nějaká šance? Ministerstvo zdravotnictví zpracovalo v rámci kapitoly státního rozpočtu program, který předpokládá dotace na podporu vybavení zdravotnických zařízení dle požadavků atomového zákona pro léta 2001–2007. Příslušné dotační částky podléhají každoročně schválení parlamentem a nejsou plně v souladu s původně plánovanou výší. V současné době iniciujeme jednání o možnosti čerpání finančních prostředků z fondů EU v rámci našeho přístupového procesu. Po roce 2006 budeme mít jako členská země EU možnost čerpat pro oblast zdravotnictví z tzv. strukturálních fondů a s tím je třeba již nyní počítat. Radiologická společnost je připravena na těchto projektech s ministerstvem zdravotnictví spolupracovat.
10 |
zahraničí
Světové novinky na kongresu RSNA v Chicagu Na letošním kongresu Severoamerické radiologické společnosti RSNA (Radiological Society of North America), který se konal ve dnech 30. listopadu až 5. prosince v Chicagu, představila divize Siemens Medicínské systémy opět řadu novinek.
Tim: nová technologie MR Divize Siemens Medicínské systémy představila pod názvem Tim (Total Imaging Matrix) novinku, která poprvé v historii magnetické rezonance umožňuje pořizovat obrazy celého těla v jednom jediném vyšetření. Vyměňování tělových cívek, změna polohy pacienta i namáhavé dodatečné sestavování obrazů tak již patří minulosti. U obvyklých MR systémů byly dosud pro kompletní vyšetření zapotřebí různé cívky a ty bylo třeba spolu s pacientem soustavně přesunovat. Technologie Tim umožňuje v jediném průchodu systémem nasnímat data pro obrazy celého těla od hlavy až k patě. Otevírá se tak nový prostor například pro diagnostiku zhoubných nádorů nebo pro vyšetření oběhového a nervového systému: namísto většího počtu dílčích expozic se sníženou kvalitou obrazů dodává Tim kompletní obrazy s vysokou, neměnnou ostrostí. Tim také významně zvyšuje pohodlí vyšetřovaných. Pacienti jsou skenováni nohama napřed, a jejich hlava se tak při lokálních vyšetřeních nedostává do tunelu vůbec a při vyšetřeních celého těla tam setrvává jen nejkratší možnou dobu. Pacienti tak nejsou vystaveni pocitu stísněnosti, navíc doba expozice potřebná pro sken celého těla se zkracuje na méně než dvanáct minut.
Technologií Tim je sériově vybavován přístroj Magnetom Avanto, zabudovat ji však lze bez problémů i do přístrojů z dřívějších typových řad Magnetom Symphony, Sonata a Trio.
Sensation 64: nová norma rychlosti Divize Siemens Medicínské systémy ohlásila další pokrok v počítačové tomografii (CT). Na konferenci RSNA v Chicagu představila přístroj další generace Sensation 64, který umožňuje současný sběr dat ze 64 řad detektorů za jednu otáčku. Kromě zmíněného revolučního detektoru disponuje přístroj nejrychlejší gantrym na světě s dobou otočky 0,375 sekundy a novou technologií Speed4D. Technologie Speed4D se opírá o rentgenovou trubici Straton s novou, převratnou konstrukcí, software WorkStream4D pro optimalizaci organizace práce a manipulaci s daty, syngo InSpace4D pro vyhodnocování pohybujícího se srdce a modul CARE Dose4D, který zajišťuje automatické přizpůsobování dávky v reálném čase. Tyto komponenty umožňují rozsáhlejší využívání technologie nezkresleného CT zobrazování více řezů a efektivní integraci sofistikovaných zobrazovacích aplikací v každodenní klinické praxi.
aktuality | 11
Biograf duo LSO na Homolce V Nemocnici Na Homolce byl 13. listopadu zahájen provoz unikátního hybridního diagnostického přístroje Siemens biograph duo LSO, který umožňuje současně provádět výpočetní i pozitronovou emisní tomografii. Slavnosti se v Kongresovém sále zúčastnila také Ing. Dana Drábová, CSc., předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, doc. MUDr. Miroslav Mysliveček, Ph.D., předseda České společnosti nukleární medicíny, náměstek ředitele Nemocnice Na Homolce MUDr. Milan Ročeň a ředitel divize Medicínské systémy Siemens Ing. Josef Krmenčík.
y Zleva: Ing. R. Klíčník, Dr. S. Käpplinger, Dr. S. P. Müller, Ing. Josef Krmenčík
Hybridní skener Siemens biograph duo LSO je sedmým přístrojem svého druhu, který byl v Evropě uveden do provozu. Jedná se o velmi účinný diagnostický nástroj, který v sobě spojuje výhody pozitronové emisní tomografie (PET) a výpočetní tomografie (CT). „Vlastní
zkušenosti s prvními 200 hybridními PET/CT vyšetřeními i první zkušenosti ostatních evropských kolegů svědčí o obrovském potenciálu metody. Nejedná se o prostý součet dvou vyšetření, ale doslova o novou vyšetřovací modalitu, která poskytuje komplexní informace o anato-
mii i funkční charakteristice jednotlivých tkání a lézí,“ popisuje výhody nového přístroje primář PET Centra MUDr. Otakar Bělohlávek. „Kromě vyššího komfortu pro pacienta, který naráz absolvuje dvě vysoce specializovaná vyšetření, je zásadní výhodou přirozené spojení dvou vzájemně se doplňujících obrazových informací. Toho lze při oddělených vyšetřeních dosáhnout jen výjimečně.“ O zkušenostech s tímto přístrojem informoval také Dr. S. P. Müller z Univerzitní kliniky v německém Essenu, kde v roce 2001 začal pracovat první Siemens biograph. V dalším vystoupení konstatoval Dr. S. Käpplinger z divize Siemens Medicínské systémy v Erlangenu, že v Evropě je zatím nasazeno 17 skenerů PET/CT a předpokládá se, že se do roku 2009 jejich počet zdvojnásobí. V panelové diskusi hovořili lékaři PET centra o využití tohoto
přístroje v klinické onkologii. Zabývali se nádory mozku, hlavy a krku, plic, zažívacího traktu, prsu i dalšími. K vyšetření přišli pacienti od 750 lékařů z celé České republiky. Společnost Siemens se v Nemocnici Na Homolce podílela na budování excelentních center, mezi něž patří také centrum pozitronové emisní tomografie. Toto pracoviště se v letošním roce stalo unikátním evropským centrem nukleární medicíny, a to díky vybavení scintilační gammakamerou e.cam, PET kamerou ECAT EXACT a nejmodernějším hybridním PET/CT zařízením biograph. Za zmínku jistě stojí i pracoviště magnetické rezonance, na němž jsou v současné době v provozu dvě zařízení magnetické rezonance Siemens – Magnetom Expert a nově instalovaný přístroj Magnetom Symphony. Podrobnosti jsme přinesli v minulém vydání našeho časopisu.
Nemocnice v Ústí v novém Ke zcela unikátním akcím poslední doby patří nepochybně dostavba, rekonstrukce a technologické vybavení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. V obchodní soutěži o tuto zakázku zvítězilo letos na jaře Sdružení Ústí, ve kterém jsou zastoupeny společnosti Metrostav, a. s., Hospimed, spol. s r. o., a Puro-Klima, v. d. Mezi specifika této komplexní akce, jejíž předpokládané náklady přesahují 1,3 miliardy korun, patří i rychlost, se kterou byla realizována. Divize Medicínská technika společnosti Siemens dodala a koncem října v Ústí nainstalovala celou technologickou škálu: přístroj magnetické rezonance Magnetom Symphony, multispirální počítačový tomograf SOMATOM Sensation 10,
dva angiografické přístroje typu AXIOM Artis TA a AXIOM Artis FC, dva plně digitální skiagrafické systémy AXIOM Aristos MX, dvě přímo ovládané digitální stěny AXIOM Sireskop SD a dálkově ovládanou digitální stěnu s možností angiografie Iconos R200. Všechny tyto modality jsou propojeny pomocí systému přenosu obrazu PACS a budou napojeny na nemocniční informační systém. „Poprvé v České republice je v Ústí instalován nový CT přístroj SOMATOM Sensation 10, který představuje ekonomickou verzi osvědčené a populární ‚šestnáctky‘,“ říká Ing. Vratislav Švorčík, obchodní vedoucí divize Medicínské systémy Siemens.
12 |
projekt
Ostrava si váží své nemocnice Městská nemocnice v Ostravě se může pochlubit historií dlouhou 155 let. Ale její management se stará o to, aby se necítila stará. Naopak, úspěšně pokračuje její omlazovací kůra, aby odpovídala požadavkům začátku 21. století.
y Primář MUDr. Vratislav Chudoba
„Jsme druhá největší nemocnice v regionu, a tomu odpovídá jak skladba jednotlivých odborností, tak naše vybavení,“ říká MUDr. František Jurek, ředitel Městské nemocnice Ostrava. „Snažíme se poskytovat pacientům z Ostravy a ze širokého okolí tu nejlepší péči, protože jsme si vědomi toho, že nemocní mají právo vybrat si ze zdravotnických zařízení.“ V souladu s evropskými trendy bylo proto nutné především změnit organizaci práce a umístění některých oddělení. Stále více se například hovoří o jednodenní chirurgii, mnohé oční operace se už dnes provádějí ambulantně a podobné je to i v jiných oborech. To jsou zásadní důvody současné generální dostavby a přestavby. Ještě před několika lety zde bylo 1571 lůžek, nyní už je jich „jen“ 1045, což odpovídá možnostem i potřebám této nemocnice. V současné době asi třetina výkonů připadá na nelůžkové provozy. „Změněné organizaci se musí přizpůsobit jak provoz, tak vybavenost pracovišť,“ pokračuje ředitel MUDr. Jurek. „A majitel, tedy město, nám vychází vstříc. Například v oblasti radiodiagnostiky jsme nyní – díky velké investici, kterou Ostrava své nemocnici poskytla – saturováni. Radiodiagnostika dnes přitom není už jen rentgen, ale zahrnuje i jiné zobrazovací metody. Díky tomu se její potenciál podstatně rozšířil: nejde jen o diagnostiku, ale i o intervenční metody a léčebné zásahy.“
y Vyšetření pacienta
Nový třípodlažní pavilon oddělení radiodiagnostiky, který si vyžádal náklady ve výši půl miliardy korun, otevřeli v ostravské Městské nemocnici v květnu 2003. „Jsme vybaveni, kromě jiného, řadou přístrojů firmy Siemens,“ řekl nám primář MUDr. Vratislav Chudoba. „Na pěti pracovištích máme skiagrafická a skiaskopicko-skiagrafická zařízení a také přístroje pro operační sály. Naší největší chloubou je digitální skiagrafický přístroj Multix FD s plochými detektory. Na něm pracujeme nejraději. Laborantky proto, že mají k dispozici pohyblivý stropní závěs a výškově nastavitelný stůl, což je velká výhoda při snímkování imobilních pacientů. A lékaři proto, že mají rychle k dispozici velice kvalitní obraz, který se dá uložit do počítače nebo vytisknout. Výtěžnost obrazu je mnohem větší než dřív, a díky tomu podstatně roste i úroveň diagnostiky. Paletu přístrojů doplňuje čtyřdetektorový přístroj CT. Diagnostika na něm nám působí radost, protože je rychlá a přesná.“ Po přemístění radiodiagnostiky do nové budovy se uvolnil původní prostor a začátkem roku 2004 zde začne pracovat nový centrální příjem pacientů. Také tím se zvýší komfort pro pacienty, kterým bude hned po příchodu zajištěno to nejlepší ošetření. Bude zde jedno CT, jedno radiodiagnostické pracoviště a sonografie. „Odstraníme zbytečné a stresující průtahy a zajistíme rychlou návaznost na intenzivní oddělení. Zatím máme v různých čás-
tech našeho areálu 16 operačních sálů, což je neproduktivní a neekonomické. Proto je jedním z našich nejbližších cílů koncentrovat techniku i odborné síly. Budeme centralizovat operační provozy. Vybudujeme také velkou jednotku intenzivní péče pro septické stavy, protože zde máme velkou hyperbarickou komoru. Je snad jedna z největších v Evropě, a proto se u nás soustřeďují pacienti s těžkými septickými stavy, při nichž pomáhá léčba kyslíkem. Zvýšíme počet lůžek na ARO a budeme se orientovat na intervenční metody léčby. Chceme pacientovi garantovat ve všech ohledech kvalitu podle norem Evropské unie,“ uzavírá ředitel MNO MUDr. Jurek.
y MUDr. František Jurek, ředitel Městské nemocnice Ostrava
ohlédnutí | 13
Kongres Evropské asociace nukleární medicíny EANM’03 Ve dnech 23.–27. srpna 2003 se v Amsterdamu konal pravidelný výroční kongres Evropské asociace nukleární medicíny (EANM’03). Jedná se vždy o největší a nejvýznamnější evropskou událost roku v oboru nukleární medicíny.
Doc. MUDr. Miroslav Mysliveček, Ph.D., přednosta Kliniky nukleární medicíny FN a LF UP v Olomouci, předseda České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP, vedoucí Subkatedry nukleární medicíny IPVZ Praha
Do RAI Congress Centre v Amsterdamu se sjelo okolo 3000 účastníků z celého světa. Hlavním a společným tématem kongresu EANM’03 byla kontrola kvality. Prostřednictvím kurzů kontinuálního vzdělávání zaměřeného na téměř všechny oblasti nukleární medicíny, přehledných tematických přednášek a vědeckých ústních sdělení i prezentací formou posterů kongres poskytl všem účastníkům výjimečnou příležitost seznámit se s novým vývojem a novými trendy v oboru a v diskusích si vyměnit zkušenosti s kolegy z ostatních pracovišť celého světa. Program kongresu probíhal paralelně v devíti sekcích a byl rozčleněn do 10 tematických okruhů – kardiologie, diagnostická onkologie PET a SPECT, neuropsychiatrie, radiofarmacie, fyzika a přístrojová technika, terapie radiofarmaky a dozimetrie, klinický výzkum a všeobecná témata (např. ekonomika, systémy kvality, PACS apod.). Bylo prezentováno přes 400 ústních sdělení a přes 800 posterů. Tematicky byla nejvíce zastoupena onkologie (cca 21 procent), přičemž vyšetřovací metody pomocí SPECT a PET, popř. PET/CT, byly zastoupeny zhruba stejným dílem, dále kardiologie (cca 14 procent), terapie onkologických onemocnění radiofarmaky (cca 9 procent) a neuropsychiatrie (cca 6 procent), ostatní témata měla menší podíl prezentací. Mimořádný zájem účastníci projevili jak o přehledné přednášky vybraných světových specialistů, přinášející řadu informací z klinické praxe i z nejnovějšího výzkumu s výhledy do budoucnosti, tak o ostatní vědecké prezentace. Bylo možné zaznamenat celou řadu závažných témat – například informace o nových zobrazovacích modalitách a další budoucnosti klinického využití PET v kardiologii, o nové zobrazovací modalitě spočívající v kombinaci funkčního a anatomického zobrazování v onkologii pomocí PET/CT, o možnostech molekulárního zobrazování a nových PET radiofarmacích v onkologii, o neuroreceptorovém zobrazování v neuropsychiatrii aj. Vedle vědeckého programu představili na ploše okolo 4000 m2 své nové produkty přístrojové, radiofarmaceutické a jiné firmy z celého světa, a to jak prostřednictvím přímých demonstrací svých výrobků, tak pomocí komerčních prezentací zařazených do programu kongresu. O velmi úspěšném a zajímavými informacemi přímo nabitém amsterdamském kongresu nelze poskytnout vzhledem k malému prostoru detailnější zprávu. Highlight lecture na závěr kongresu přednesl profesor A. Signore z Itálie. Ta bude v plném znění publikována v některém z příštích čísel European Journal of Nuclear Medicine. doc. MUDr. Miroslav Mysliveček, Ph.D.
14 |
reportáž
V Brně na Žlutém kopci bylo otevřeno nové centrum PET V Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém kopci byl počátkem září slavnostně zahájen provoz nového centra PET (pozitronové emisní tomografie). Jedním z nově instalovaných přístrojů, který zde začal lékařům pomáhat s diagnózou a léčbou pacientů, je i tomografické zařízení ECAT ACCEL, dodané firmou Siemens.
Otevření moderního centra PET v Brně ulehčuje situaci nemocným, kteří už nemusejí dojíždět do Prahy, kde byl dosud jediný přístroj tohoto druhu. Předpokládá se, že za plného provozu zde bude denně vyšetřeno asi 14 pacientů. A v tom spočívá i poslání této investice – čím dřív je stanovena diagnóza, tím větší je šance na uzdravení. „Zdraví je statek, jehož si začínáme vážit, až když ho nemáme. A je právě úkolem ministra zdravotnictví, aby zajistil občanům nejen přístup ke kvalitní zdravotní péči, ale aby tato kvalita byla vynikající nejen z hlediska personálního, ale i přístrojového vybavení,“ řekla při zahájení provozu nového centra PET v Brně ministryně zdravotnictví Marie Součková. „Věřím, že se nám podaří vybudovat z Masarykova onkologického ústavu vzorové centrum. Ráda bych, aby v České republice bylo vybudováno deset PET center, jedna kamera PET by měla připadnout asi na jeden milion obyvatel. Zatím jsou v České republice instalovány první dvě. Musíme se zaměřit především na prevenci a onkologie je jedna z našich priorit. Výměna kvantity za kvalitu je motto smysluplné reformy českého zdravotnictví,“ uvedla ministryně.
y Přední český odborník v oblasti onkologie, prezident Ligy proti rakovině prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc. (vlevo) v rozhovoru s doc. MUDr. Rostislavem Vyzulou yy Ředitel doc. MUDr. Rostislav Vyzula přivítal ministryni zdravotnictví Marii Součkovou
Ambice na Žlutém kopci Masarykův onkologický ústav v Brně na Žlutém kopci, jediné komplexní onkologické pracoviště v České republice, má dlouholetou tradici a vynikající výsledky. Zabývá se velkou většinou nádorových onemocnění, stěžejními diagnózami jsou přitom karcinom prsu, melanomy a sarkomy. Významně se profiluje i v léčbě nádorů gastrointestinálního a urogenitálního traktu.
| 15
y Skener ECAT ACCEL
Nemocnice má k dispozici 205 lůžek, na nichž se ročně vystřídá sedm tisíc nemocných. Významná je také práce v části ambulantní, jíž každoročně projde 170 tisíc pacientů. „Máme jak diagnostickou, tak léčebnou část, jsme soběstační v laboratořích i v CT a PET, budujeme velké radioterapeutické oddělení a na příští rok plánujeme magnetickou rezonanci,“ řekl nám ředitel ústavu doc. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. „Působíme také jako mentorské pracoviště, zajišťujeme pregraduální i postgraduální výuku lékařů a sester. Chceme být vzorovým konzultačním střediskem pro všechna ostatní onkologická pracoviště,“ informuje nás dále docent Vyzula. Ústav není zadlužen a jeho ekonomika je celkem vyrovnaná, i když v posledních letech je situace velice náročná a udržet vyrovnaný rozpočet není jednoduché. „Problém spočívá v tom, že nás pojišťovny neplatí tak, jak by nás platit měly. Jsme placeni nelogicky, totiž paušálem na pacienta, který se určuje z našich výkonů v předcházejícím období, tedy o rok dřív. Jenže v běžném roce se zvyšují ceny léků a služeb i platy, a my se pak dostáváme do minusu. Zapomíná se také na fakt, že léčíme pacienty v pokročilém stadiu onemocnění, jejichž léčba je rok od roku dražší,“ posteskl si docent Vyzula. Na otázku, jak si na Žlutém kopci stojí s investicemi do zdravotnické techniky, docent Vyzula odpovídá: „V devadesátých letech se zde investovalo do stavby, ale do technologií nešlo nic. To dnes musíme dohánět. Máme ambici vybudovat ‚centrum excelence‘ a chceme-li se porovnávat třeba s klinikou ve Vídni, musíme mít nejen lepší doktory a sestry, ty už ostatně máme, ale musíme mít
také odpovídající technologii.“ To je samozřejmě finančně náročné. „Nádherná a tolik potřebná kamera, kterou jsme právě uvedli do provozu, stála 60 milionů korun a potřebná stavební úprava 10 milionů. Potřebujeme také obměnit lineární urychlovač za 60 až 70 milionů korun. Opravujeme i lůžkovou část – ta si vyžádala náklady přesahující 100 milionů korun. Bez pomoci ministerstva zdravotnictví bychom to všechno nezvládli.“ Celotělový PET skener Siemens nainstaloval v Masarykově onkologickém ústavu skener ECAT ACCEL – tomografické zařízení s vysokou průchodností, jež pracuje na principu pozitronové emise (PET). Umožňuje provádět 2D a 3D měření metabolických a fyziologických procesů v celém těle pacienta s pomocí revoluční krystalové technologie. „Ve skeneru je poprvé využita technologie opírající se o krystaly oxyorthosilikátu lutecia (LSO), které se ve srovnání s konvenčními materiály vyznačují vynikající scintilací. To má řadu výhod, zejména pokud jde o rychlostní a světelný výkon,“ říká Ing. Radomír Klíčník, vedoucí úseku nukleární medicíny a radioterapie divize Medicínské systémy Siemens. „Skener ECAT ACCEL dosahuje nejvyššího výkonu, který je v současnosti k dispozici, a poskytuje ve své třídě naprosto nejlepší snímky, a to při současném zkrácení doby nutné pro jejich pořízení.“ Pro optimální výkon a efektivitu používají bloky detektorů skeneru ECAT ACCEL patentem chráněnou technologii ASIC (integrované obvody vyvinuté pro specifické účely), které byly optimalizovány pro maximální využití vysoké výkonnosti krystalů LSO.
KLÍČOVÉ VLASTNOSTI SYSTÉMU ECAT ACCEL Vyspělá technologie vysokorychlostních bloků detektorů typu LSO. Vyšetřovací protokol pro celé tělo s automatickým pohybem lůžka pacienta na jediné kliknutí a zrychlené prokládané transmisní a emisní skenování. Zpracování dat on-line a vyspělá iterativní rekonstrukce zobrazení, prováděná souběžně se získáváním vstupních dat. Prvotřídní korekce dat pro kvantitativní přesnost. Úplné spektrum klinického použití v kardiologii, neurologii a onkologii. Široký otvor gantry a krátká délka tunelu umožňují snadné ustavení pacienta do správné polohy, čímž se zvyšuje jeho komfort. Optoelektronický způsob datové komunikace a patentově chráněná elektronika skeneru umožňují ekonomický provoz při použití jak ve stacionárních, tak i mobilních zařízeních. Volitelně dodávaná PET pracovní stanice se softwarem e.soft™ nabízející několik modů zobrazení na displeji monitoru a nastavitelný průběh dílčích úkonů u jednotlivých vyšetření. Maximální dosahovaný „count rate“. Nejkratší koincidenční okno.
16 |
reportáž
Celé zařízení se skládá ze skeneru ECAT ACCEL, integrovaného pracoviště obsluhy pro zobrazování a analýzu výsledků, pokročilého výpočetního systému ACSII pro trojrozměrné zobrazování a zařízení pro manipulaci s pacientem. K dispozici je dále vysoce výkonná multimodalitní pracovní stanice PET se softwarem e.soft™, umožňující práci ve standardech DICOM. „Citlivost přístroje je proti dřívějším metodám desetkrát až stokrát vyšší, a vyšetření je tak mnohem rychlejší. Co dříve trvalo hodinu i déle, zvládneme nyní za 20 minut. Díky zlepšení rozlišovacích schopností jsme schopni detekovat nádory už o velikosti 1–2 mm. Včasná diagnóza je důležitá pro vhodnou terapii. Přesnější a rychlejší diagnostika také umožňuje rychle zhodnotit účinnost léčby,“ popsal přednosti nového přístroje MUDr. Karol Bolčák, vedoucí Oddělení nukleární medicíny.
Evropa proti rakovině Slavnostního zahájení provozu centra PET v Brně se zúčastnil také přední český odborník v oblasti onkologie, prezident Ligy proti rakovině Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., kterého jsme se zeptali, jak si Česká republika vede v boji proti této zákeřné chorobě. „V České republice zaznamenává statistika ročně asi 60 tisíc nových onemocnění rakovinou. Trend je zatím sice trvale vzestupný, ale úmrtnost se nezvyšuje,“ říká profesor Dienstbier a doplňuje: „Zakladatelské země Evropské unie vyhlásily patnáctiletý program Evropa proti rakovině, který obsahoval desatero rizikových faktorů, a snažily se působit na nejširší veřejnost, aby se vyvarovala rizik. Nyní probíhající vyhodnocení ukazuje, že se díky tomu úmrtnost snížila o 92 tisíc případů. My jsme k tomuto programu přistoupili v roce 1990 a daří se nám jej naplňovat. Počet onemocnění rakovinou žaludku u nás klesl o polovinu, a to především díky zlepšení stravovacích návyků a zkvalitnění potravin. Daří se rovněž snižovat počet úmrtí na rakovinu plic u mužů, protože se snižuje počet kuřáků, ale bohužel stoupá procento kuřaček, a v závislosti na tom roste i počet úmrtí žen na rakovinu plic. Naproti tomu se zdá, že díky zavedení screeningu se zlepšuje situace ve výskytu karcinomu prsu.“
aktuality | 17
Magnetom Concerto nabízí řešení „Akční rádius“ magnetické rezonance v medicíně se velmi dynamicky rozšiřuje do stále nových medicínských oborů a diagnóz. Dnes již lze její pomocí velmi dobře provádět veškerá angiovyšetření, výraznou část kardiodiagnostiky, ortopedických indikací a samozřejmě kompletní neurodiagnostiku, včetně nových
kteří trpí úzkostí z omezeného okolního prostoru. „Oba tyto problémy řeší velmi dobře nový výrobek firmy Siemens, Magnetom Concerto,“ říká Ing. Vladimír Golovinský z divize Medicínské systémy. „Magnetické pole potřebné pro MR zobrazování zajišťuje permanentní magnet, který
V současné době v našich zdravotnických zařízeních pracuje 25 magnetických rezonancí různých výrobců, z nichž 14 dodala společnost Siemens. metod, jako jsou funkční, difuzní a perfuzní vyšetření mozku. Nově se také objevují zcela neinvazivní metody pro vyšetřování gastrointestinálního traktu a ostatních břišních orgánů. Proto výbor České radiologické společnosti s ohledem na snadnější a rychlejší dostupnost těchto vyšetření pro pacienty (čekací doba pro neakutní indikaci je dnes několik měsíců) koncepčně doporučil zdvojnásobení počtu magnetických rezonancí a jejich nasazení i mimo přední medicínská centra v ČR. Hlavní překážkou tohoto rozvoje jsou však vysoké pořizovací (kolem 50 mil. Kč) i provozní náklady (zhruba 3 mil. Kč ročně). Dalším problémem je, že vyšetření v tunelu supravodivého magnetu je obtížné pro pacienty,
k vytvoření magnetického pole nespotřebovává elektrickou energii ani kapalné helium. Na rozdíl od supravodivých strojů nepotřebuje – mimo pacientský provoz – energii vůbec. Provozní náklady tohoto přístroje činí proto asi pouze dvacet procent spotřeby velkého stroje. Přičteme-li k tomu ještě poloviční pořizovací náklady proti supravodivému stroji, jeví se Magnetom Concerto jako ideální řešení pro naše zdravotnictví, které trvale zápasí s finančními problémy.“ Nízké magnetické pole tohoto přístroje sice na jedné straně přináší určitá omezení spektra prováděných vyšetření a prodloužení akvizičního času asi o třetinu, ale na druhé straně je zároveň pro řadu indikací jedinečné. Umožňuje totiž
vyšetřovat i pacienty s velkými kovovými implantáty, pořizovat pohybové studie kloubů a vyšetření plic nahrazující rentgen v pediatrii a otevírá také možnosti k intervenčním výkonům pod MR kontrolou. „Přístroj Magnetom Concerto byl poprvé v České republice instalován v Nemocnici v Sokolově zhruba před rokem a dodnes na něm bylo vyšetřeno asi 2000
pacientů. Stal se řešením tíživé situace v MR segmentu vyspělé diagnostiky v tomto regionu republiky. Druhý přístroj Magnetom Concerto je v současné době uváděn do klinického provozu ve FN Motol, kde je již třetím instalovaným MR tomografem a stane se důležitým pomocníkem v komplexu poskytovaných diagnostických služeb,“ uzavírá Ing. Golovinský.
Nobelova cena za magnetickou rezonanci Nobelova cena za lékařství a fyziologii byla letos udělena dvěma vědcům za objev „bezpečného rentgenu“ neboli magnetické rezonance. První z oceněných, Sir Peter Mansfield z University of Nottingham ve Velké Británii, přišel na to, jak vyhodnotit a matematicky analyzovat signály, které tělo vysílá v reakci na magnetické pole. Tyto signály je díky druhému novému nositeli Nobelovy ceny, Paulu C. Lauterburovi z University of Illinois ve Spojených státech, možné převést do dvourozměrného snímku.
Magnetická rezonance (MR), na rozdíl od rentgenu, nevyužívá ionizující záření, ale funguje na principu rozlišení obsahu vody v jednotlivých orgánech. Zároveň poskytuje daleko vyšší tkáňový kontrast než klasický rentgen a CT. První přístroje pracující na principu MR byly vyvinuty v sedmdesátých letech minulého století a o deset let později byly zavedeny do praxe. Nyní se pomocí MR provede na světě na 22 000 přístrojích na 60 milionů vyšetření ročně. Výbor švédského Královského
institutu ocenil zejména možnost „přesného a neinvazivního zobrazování vnitřních lidských orgánů, které tato metoda umožňuje a které přispívá velmi významně k diagnostice, léčení i následné rehabilitaci“. Například o tak podrobném zobrazení morfologie lidského mozku s vynikajícím kontrastním podáním si lékaři před 25 lety mohli jen nechat zdát. Významnou měrou se na rozvoji této metody podílel i Siemens, který je v MR v současné době lídrem na trhu i díky obrovským prostředkům inves-
tovaným do vývoje v minulých letech. U nového konceptu, který v současnosti uvádí na trh, vychází Siemens ze svého unikátního řešení – kombinovatelnosti cívek pro dané vyšetření, jde však mnohem dál a umožňuje zobrazení celého člověka v kvalitě, která byla dříve možná pouze u „orgánového“(lokálního) vyšetření.
18 |
společnost
Nemocnice na kraji města po Není tomu tak dávno, co se na obrazovky České televize vrátili hrdinové slavného Dietlova seriálu Nemocnice na kraji města. Tento seriál se stal legendou. Mnozí mu sice vyčítali odklon od reality, ale miliony diváků ho milovaly a pravidelně usedaly k televizorům a ochotně podléhaly sugestivnímu kouzlu znamenitého vypravěče, oceňovaly mistrovství, s jakým uměl stvořit přirozený charakter, lehkost, s níž dokázal dospět k vážným dramatickým situacím, směsici dojetí a úsměvů… Navázat na takové dílo je vždy riziko. Jak se to podařilo, můžete už několik pondělních večerů posuzovat sami. A něco málo navíc – zajímavosti ze zákulisí a z natáčení – můžete najít v našem malém ohlédnutí. OHLÉDNUTÍ PRVNÍ: S režisérem Hynkem Bočanem Jaké reálie jste vybrali pro seriál? Nejdůležitější ze všeho pro nás bylo vybrat nemocnici, jejíž interiéry bychom mohli využít. Za těch dvacet let došlo k velkému posunu. Dnes, po desítkách seriálů z prostředí nemocnice, je povinnost dělat tyto věci naprosto dokonale a precizně. Pro natáčení v reálu, nikoli v ateliéru, mluví i ekonomická stránka, protože v nemocnici mají k dispozici všechny potřebné přístroje, a nemusí se tedy půjčovat. Po mnoha obhlídkách jsem se nakonec dohodli s Ústřední vojenskou nemocnicí, že nám umožní technicky náročné reálie natočit právě u nich. Samozřejmě jsme se museli podřídit provozu velké nemocnice, museli jsme se vtěsnat do určitých časů, což pro nás znamenalo natáčení o víkendech. Došlo k nějakým změnám v původních plánech? Při natáčení jsme měli jediný veliký pro-
blém – povodně. Borem byl totiž pro nás Beroun. Vybrali jsme si město, domluvili jsme se na radnici. A pak přišla přírodní katastrofa, a ta nám zkomplikovala život… V Berouně jsme točili už na jaře, takže některé věci tam byly roztočené, proto jsme museli natáčení přesunout až na dobu, kdy se celou kalamitu podařilo zdolat. V seriálu se jako úvodní motiv objevuje voda a pohled na most, který spojoval Beroun s Prahou. Na jaře jsme to točili z takové lávky, která nyní už neexistuje, protože ji vzala voda… Jaké bylo natáčení v nemocnici? Musím poděkovat vedení Ústřední vojenské nemocnice. Samozřejmě jsme od počátku věděli, že je to patálie pro obě strany, protože část věcí není možné točit jinak než za provozu. Ale točit na operačním sále za provozu, to také nejde, takže jsme museli hledat takovou nemocnici, která by byla dostatečně veliká, měla jisté rezervy. Při natáčení jsme využívali nejen prostory, ale samozřejmě i personál, především při
operacích, jejichž realizace by bez pomoci lékařského týmu, který nás kontroloval, ale i sálových sestřiček, nebyla dost dobře možná. Velmi jsme potřebovali i technické zázemí, rentgen a podobně. V předcházejících dílech „Nemocnice“ to vypadá, že tento obor je velice fyzicky náročný… Fyzicky namáhavé je to proto, že je to taková „kamenická“ práce. Oni používají řemeslnické nástroje od rašple po frézy. Ale změnily se naše původní představy o nemocnici – třeba takové to otírání potu, které jsem viděl v mnoha filmech, je už dnes spíše výjimečné, protože na sálech je dokonalá klimatizace. Když operace probíhá tak, jak má, máte pocit dobře sehraného týmu, ve kterém každý ví, co má dělat, nikdo nezvedá hlas. Prošli herci nějakým odborným školením? Herci, já i pan kameraman jsme se chodili dívat na operace. Měli jsme takzvané „ope-
CO PŘEDCHÁZELO „NOVÉ NEMOCNICI“ Natočit pokračování seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech vyžadovalo získat souhlas 13 protagonistů, kteří hráli v předcházející sérii. Iniciátorem pokračování byl Borek Severa ze společnosti MediaConsulting, který získal souhlas Magdaleny Dietlové, dědičky práv na seriálové postavy Jaroslava Dietla. Pokračování měla původně realizovat TV NOVA (několik prvních dílů bylo napsáno pro ČNTS), dramaturgem byl režisér Jaroslav Dudek. Po rozkolu ČNTS a TV NOVA práva odkoupila Česká televize. V ČT se pokračování začalo realizovat v tvůrčí skupině Alice Nemanské a Heleny Slavíkové, dokončeno bylo v Centru dramatické tvorby. Den před natáčením spadla na Ivu Janžurovou při představení Marie Stuartovna v Národním divadle těžká kulisa. Téměř zázrakem vyvázla jen s lehčími zraněními. Natáčení seriálu – od přípravných prací do ukončení – trvalo téměř dva roky. Nemocniční interiéry byly částečně vystavěny ve studiu na Kavčích horách (včetně pověstných lítacích dveří), velké operační scény se realizovaly v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Natáčelo se na 80 místech a natáčení se zúčastnilo na 100 herců. Herci i ostatní členové štábu povinně navštívili několik ortopedických operací. Při odborných scénách asistovalo pět odborných poradců – čtyři lékaři a vrchní zdravotní sestra z ortopedie.
| 19
dvaceti letech
rační čtvrtky“. Na naší práci je krásné, že člověk vidí všechno možné a dostane se i do situací, které by jindy zažil spíše z druhé strany. Vidíte různé fáze operace a můžete si vybrat, co se vám zdá efektní nebo vizuálně zajímavé. Když vidíte doktory, jak jdou ráno na operační sál a po třech hodinách vycházejí s tím, že je ten den čeká ještě několik dalších operací, máte k nim velkou úctu. Uvědomíte si přitom, že tato práce je vlastně droga, určité poslání, že ti lidé prostě nemůžou mít jen finanční motivaci. Ale to se musí vidět! OHLÉDNUTÍ DRUHÉ: Se scenáristou Petrem Zikmundem Jak jste postupoval při psaní pokračování „Nemocnice“? Postupoval jsem tak, jak dramatik jedině postupovat může – hledal jsem příběh. V tomto případě jsem nevycházel jen ze své fantazie či zkušenosti, ale také ze zážitku, který mi kdysi dávno přinesla Nemocnice na kraji města. To bylo rozhodující, protože ono nejde o pouhé pokračování děje, ale spíše o dvacetiletý skok v čase, provedený s postavami, které známe a jsou nám blízké. To je velmi vzrušující pocit. Konzultoval jste texty s Magdalenou Dietlovou? Samozřejmě, bez toho by to ani nešlo, ale nejen s ní, důležitý a podnětný byl pro mě i úzký kontakt s režisérem Dudkem a po jeho smrti s Ivem Mathém – prostě s lidmi, kteří měli k Dietlově „Nemocnici“ blízko. Bylo pro vás jednodušší, či obtížnější psát pokračování známého příběhu a vycházet
ze známých postav, než si vymýšlet vlastní příběhy? Je to stejný problém, protože jsem si také musel vymyslet nový, původní příběh – i když s jistými logickými podmínkami. Možná mě něco více svíralo, více jsem cítil nějaké mantinely, ale to není tak podstatné. Postavy „Nemocnice“, protože byly skvěle napsané, jsou stejně životné jako skuteční lidé, které znáte. OHLÉDNUTÍ TŘETÍ: S odborným poradcem plk. MUDr. Zbyňkem Fuksou, primářem ICU Ústřední vojenské nemocnice v Praze Jak probíhala vaše spolupráce s tvůrci seriálu? Před započetím scény (např. záchrany pacienta na pohotovosti, hromadného příjmu zraněných, vrtulníku na střeše…) mi filmaři popsali záměr a já jsem ho poopravil tak, aby byl co nejblíže pravdě. Musím konstatovat, že všechny moje rady akceptovali téměř beze zbytku a snažili se to udělat co nejvěrohodněji. Pro herce byl spíše problém, že měli ve tváři příliš soustředěný a zodpovědný výraz, trochu až posvátnou úctu při záchraně lidského života. Ne že by se doktoři při práci pořád „chechtali“, ale přece jen jsou na to zvyklí, je to jejich práce.
nebylo to pro mne již tak překvapující, ale zajímavé to každopádně bylo. Jaká speciální „školení“ absolvovali herci-lékaři? Jak si brali k srdci rady vás odborníků? Herci absolvovali například „školení“ o tom, jak se pohybovat sterilně, jak držet nástroje, jak probíhá vizita a dále třeba v používání lékařských termínů. Naše rady si brali k srdci někdy až moc. Jak hodnotíte jejich výsledné „lékařské výkony“ na obrazovce? Profesionalita lékařských výkonů ze strany herců je na velmi dobré úrovni. Drobné odchylky od běžné praxe pozná, dle mého názoru, pouze odborník. Pro oko normálního diváka jsou scény zcela věrohodné. Nechal byste se některým ze seriálových doktorů (čistě hypoteticky) ošetřit…? Nechal…
Účastnil jste se sám přímo natáčení? Jaké to bylo? Natáčení jsem se účastnil výhradně jako poradce, nikoliv před kamerou. Především jsem konzultoval některé již natočené scény na kameře. Protože jsem již jednou s filmaři pracoval (na filmu Karla Kachyni Fany),
Trend, magazín pro partnery divize Medicínské systémy Předseda redakční rady: Jana Mašínová, Siemens s. r. o. Vydává: AC&C Public Relations, Korunovační 7, 170 00 Praha 7, Šéfredaktor: RNDr. Michal Urban, tel. 233 375 364, e-mail:
[email protected], www.accpr.cz n Vydáno v Praze: 15. 12. 2003. Vychází čtyřikrát ročně. Registrace MK ČR E 145 25.
