02 2005
magazín pro partnery divize Medicínské systémy
trend
Co nového v nukleární medicíně
4/
projekt
Masarykův onkologický ústav 11/
novinky
Magnetom Trio se systémem Tim 12/
reportáž
FN Motol: Sloužíme generacím
OBSAH
PROJEKT
4
Masarykův onkologický ústav získal magnetickou rezonanci REPORTÁŽ
8
Nemocnice Karlovy Vary otevřela kardiocentrum AKTUALITY
10
Nemocnici Tábor je již 65 let
PROJEKT
Masarykův onkologický ústav získal magnetickou rezonanci
Mammocentrum v Kolíně oslavilo první výročí
4
NOVINKY
11
Magnetom Trio První tříteslový systém pro MR vyšetření s technologií Tim REPORTÁŽ
12
Motol: Sloužíme generacím Rozhovor s JUDr. Ing. Miloslavem Ludvíkem, ředitelem FN Motol
PROJEKT
Nemocnice Karlovy Vary otevřela kardiocentrum
POMÁHÁME
8
14
Siemens Fond pomoci
NOVINKY
Magnetom Trio
11
trend
magazín pro partnery divize Medicínské systémy, 2/2005 Předseda red. rady:
POMÁHÁME
Siemens Fond pomoci
14
Vydává: Šéfredaktor: Sazba, zlom, lito:
Jana Mašínová Siemens, s. r. o. AC&C Public Relations, s. r. o. Heleny Malířové 3, 169 00 Praha 6 RNDr. Michal Urban, tel. 220 517 947 e-mail:
[email protected], www.accpr.cz TAC-TAC agency, s. r. o., www.tac-tac.cz
Vydáno v Praze dne 18. 7. 2005 Registrace MK ČR pod číslem E 145 25 Trend vychází čtyřikrát ročně a je distribuován zdarma
2 trend
02|2005
ROZHOVOR
Budoucnost pozitronové emisní tomografie je v hybridních systémech Pozitronová emisní tomografie slaví v zahraničí v poslední době jeden úspěch za druhým. I v České republice se zainteresované strany snaží neztratit s tímto vývojem kontakt a integrovat tuto metodu – nepostradatelnou například při diagnostice nádorových onemocnění, v kardiologii nebo neurologii – do standardních vyšetření. O současném stavu i nejnovějších trendech jsme si povídali s Ing. Radomírem Klíčníkem, vedoucím obchodnětechnického úseku NM, TH a PET divize Medicínské systémy společnosti Siemens.
ještě sedm pozitronových emisních tomografů. Na dosažení ideálního stavu se však pracuje a společnost Siemens má k dnešnímu dni kontrahovány již další dva PET/CT přístroje, a to pro FN v Olomouci a FN Plzeň. Zároveň jsou vybráni další adepti podle koncepce Nukleární medicíny v ČR a je zde snaha dosáhnout ideálního počtu deseti přístrojů na současných deset milionů obyvatel České republiky do roku 2015.
Jaká je současná situace v oblasti pozitronové emisní tomografie v České republice? V ČR jsou v současné době v provozu tři pozitronové emisní tomografy ve dvou nemocnicích. Jeden PET mají v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém kopci a jeden přístroj PET a jeden hybridní PET/CT je v Nemocnici Na Homolce v Praze.
Jaký je vlastně v České republice o PET technologii zájem? Poptávka po těchto přístrojích je u nás zhruba stejná jako v zahraničí. Jedinou překážkou a brzdou nových instalací jsou finance, neboť pořízení přístroje PET nebo PET/CT je poměrně nákladná záležitost. Je to však cena poměrně relativní, neboť pokud je přístroj využíván racionálně, jeho celková částka se díky úspoře léků i vyšetření na jiných přístrojích poměrně rychle vrátí zpátky. Pro pacienty má ovšem PET samozřejmě naprosto neoddiskutovatelný přínos, neboť například v onkologii dokáže tato metoda jako jediná bezpečně diagnostikovat rozsah nádorového bujení a monitorovat efekt následné léčby, v určitých případech dokonce dosahuje nejlepší specifitu a senzitivitu v porovnání s CT nebo MR.
Je to podle vašeho názoru optimální stav? Rozhodně není. Podle koncepce České nukleární medicíny by v optimálním případě měl být jeden PET nebo PET/CT přístroj na jeden milion obyvatel. To znamená, že v současné době u nás schází instalovat
Jaké jsou v pozitronové emisní tomografii nejnovější trendy? Podle mého názoru je to především masivní odklon od „jednoúčelové“ PET ve prospěch tzv. hybridní technologie kombinující PET a CT. Pokud porovnáme krátkou
historii zařízení PET/CT a PET, můžeme podle vývoje prodeje jednotlivých zařízení vysledovat za posledních pět let jednoznačný příklon k hybridní technologii PET/CT. Zatímco před pěti lety se po celém světě prodávalo 90 % jednoúčelových PET a 10 % hybridních PET/CT přístrojů, dnes je tomu přesně naopak. Tento vývoj je celkem logický, neboť spojováním doposud samostatných modalit dochází ke zkvalitnění celé diagnostiky, při které se používá z jednotlivých technologií to nejlepší. V současné době tento trend dokladuje právě hybridní přístroj PET/CT, ale také loni nově představené zařízení na kongresu SNM (Society of Nuclear Medicine) ve Filadelfii – Spect CT, které spojuje spektovou gamakameru a počítačový tomograf. Očekává se samozřejmě další vývoj, kdy se uvažuje například o propojení pozitronové emisní tomografie a magnetické rezonance. Ale vzhledem k tomu, že pozitronová emisní tomografie je velice dynamicky se rozvíjející obor, teprve čas ukáže opodstatnění a využitelnost této možné fúze. Jaká je pro diagnostiku hlavní výhoda spojování technologií PET a CT? Především je to obrovský nárůst kvality zobrazení ve smyslu lokalizace nálezu, který modalita CT do této fúze přináší. Příkladem může být oblast kardiologie, kde náš poslední PET/CT přístroj biograph 64 dokáže díky svým 64 řezným rovinám poskytnout bezkonkurenčně podrobný obraz koronárního řečiště a ve spojení s funkční diagnostikou PET potom poskytuje funkčně-anatomický obraz srdce. 02|2005
trend 3
PROJEKT
Masarykův onkologický ústav získal magnetickou rezonanci Masarykův onkologický ústav v Brně (MOÚ) letos slaví významné výročí – od jeho založení už uplynulo 70 let. Již sedm dekád se zde pod vedením výrazných lékařských osobností rozvíjí úspěšná tradice péče o onkologicky nemocné, která určuje měřítka kvality i trend, jímž se medicína v této oblasti bude u nás dále vyvíjet. Kromě oslav narozenin však mají v Brně na Žlutém kopci letos ještě jeden důvod k oslavě – díky pořízení nového přístroje magnetické rezonance Magnetom Avanto od společnosti Siemens se MOÚ stal v oblasti zobrazovací techniky nejlépe vybavenou nemocnicí v České republice. Přístroje pozitronové emisní tomografie, počítačové tomografie a nyní nově také magnetické rezonance umožňují lékařům získat natolik přesné snímky vyšetřovaných oblastí těla jako nikdy předtím.
MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ Ú S TAV V B R N Ě Masarykův onkologický ústav v Brně poskytuje všestrannou péči pacientům se solidními nádorovými onemocněními se zvláštním zřetelem na karcinom prsu, kolorekta, melanom, gynekologické nádory a sarkomy. Je jediným pracovištěm v České republice, které zajišťuje diagnostiku, onkologickou chirurgii, gynekologii, radioterapii a klinickou onkologii pod jednou střechou. Významná je rovněž vědecko-výzkumná činnost, která zde má rovněž dlouhou historii. Založením Kliniky komplexní onkologické péče se ústav v roce 2001 stal i pracovištěm lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Pracoviště disponuje 230 „akutními“ lůžky a dostatečnou kapacitou pro ambulantní formu péče, která je v intencích celosvětového trendu v maximální možné míře preferována. Ročně ambulancemi projde 180 000 lidí a je zde hospitalizováno 6000 pacientů. Po personální stránce MOÚ angažuje trvale kolem 500 zaměstnanců, z toho cca 100 lékařů s jednou nebo dvěma atestacemi v oboru a ostatní vysokoškolsky vzdělané odborníky a zhruba 200 středně zdravotnických pracovníků.
4 trend
02|2005
PROJEKT
Tělová maticová cívka, kterou laborantky upevňují na tělo pacienta, je velmi lehká – váží pouhých 950 gramů
Přístroj Magnetom Avanto byl v Masarykově onkologickém ústavu nainstalován na oddělení radiologie v průběhu dubna a slavnostně byl uveden do provozu 27. 4. 2005. Slavnostní Otevření pracoviště magnetické rezonance znamená úspěšné završení desetiletých snah o zakoupení vlastního přístroje MR pro MOÚ. Až doposud bylo nutné posílat onkologické pacienty na vyšetření MR do jiných brněnských nemocnic – třeba ke Svaté Anně nebo do Bohunic – což bylo zdlouhavé a pro lékaře i pacienty nepohodlné. Magnetická rezonance slouží k vyšetřování prakticky jakékoliv struktury či orgánu v těle, ale zvláště důležité místo ve vyšetřovacím schématu v MOÚ bude mít stereotaktické plánování lézí mozku bezprostředně před léčebným zásahem – cílenou radioterapií mozku.
M AG N E TO M AVA N TO • Přístroj magnetické rezonance s magnetickým polem 1,5 Tesla. • Jako jediné MR na světě umožňuje celotělové vyšetření pacienta pomocí funkce Tim - Total Imaging Matrix. • Zvládá vyšetřit pacienty s výškou až 205 centimetrů při jediném vyšetření. • Umožňuje vyšetřovat pacienta také v obrácené poloze, kdy jeho hlava zůstává mimo vyšetřovací tunel přístroje. • Magnetom Avanto v MOÚ je v současnosti
Zařízení je v MOÚ datově připojeno k metropolitní síti PACS, čímž jsou vytvořeny podmínky pro získávání obrazové dokumentace mezi propojenými brněnskými nemocnicemi a ostatními zdravotnickými nebo výzkumnými subjekty. Předpokládaný počet vyšetření na novém přístroji lze odhadnout při plném provozu ve dvou směnách přibližně na 5000–6000 ročně. Zařízení bude sloužit především pro onkologické pacienty MOÚ, část vyšetřovací kapacity ale bude nabídnuta neonkologickým ambulantním pacientům z Brna a okolí. „Magnetom Avanto u nás bude sloužit k hledání primárních a sekundárních nádorových procesů a k rozlišení stavů, které nádory napodobují,“ říká primářka oddělení radiologie MUDr. Helena Bartoňková a pokračuje: „Tato technologie nám umožňuje mimo jiné nestresovat pacienta invazivními diagnostickými metodami, jako jsou třeba odběry, a ochránit ho před radiačním zářením, kterému se nevyhneme při použití rentgenu nebo CT. Co je ale na celé věci nejlepší, je možnost fúze obrazů PET, CT a MR: můžeme tak jedinečně zobrazit metastázy, ale i pooperační stavy.“ Primář oddělení Nukleární medicíny MUDr. Karol Bolčák význam fúzí doplňuje: „Zlepšují naši prostorovou orientaci v obraze PET,
Magnetom Avanto je datově připojen k metropolitní síti PACS, kterou využívají i další brněnské nemocnice a výzkumné subjekty
protože umožňují přiřadit ložisku v tomto obraze anatomický korelát a upřesnit lokalizaci. Fúzovaných obrazů také můžeme využít v monitoringu efektu terapie a při plánování radioterapie.“ Instalace přístroje MR v MOÚ zajistila kompletní dostupnost moderních vyšetřovacích metod pro potřeby onkologické léčby pacientů. Tím se Masarykův onkologický ústav stal komplexním pracovištěm nejen v léčebné, ale i diagnostické oblasti.
třetím instalovaným přístrojem tohoto typu v ČR (Fakultní nemocnice Plzeň – 23. 9. 2004, Nemocnice Teplice, p. o. – 3. 3. 2005)
02|2005
trend 5
PROJEKT
Rozhodující je kvalita života pacienta Rozhovor s ředitelem Masarykova onkologického ústavu doc. MUDr. Rostislavem Vyzulou, CSc.
K dispozici máme počítačovou tomografii, nyní nově magnetickou rezonanci a od roku 2003 pozitronovou emisní tomografii, která dokáže odhalit i ta nejmenší ložiska rakovinných buněk. PET mají v ČR kromě nás pouze v Praze na Homolce – mimochodem oba tyto přístroje jsou značky Siemens. Jsem opravdu rád, že máme nyní v nemocnici špičkovou technologii a můžeme našim pacientům nabídnout to nejlepší v celotělovém vyšetření.
Poté, co Masarykův onkologický ústav zakoupil přístroj magnetické rezonance, stal se co do komplexnosti zobrazovacích metod technologicky nejlépe vybaveným pracovištěm v ČR. V čem spatřujete největší výhodu nových zobrazovacích modalit právě pro onkologii? Moderní technologie zobrazování nám umožňují vytvořit si lepší představu, jak onemocnění vypadá nejen po stránce strukturální, tedy morfologicky, ale hlavně jak vypadá funkčně. My dnes díky novým přístrojům vidíme, jakou má nádor aktivitu, jak je agresivní, a můžeme odhadnout jeho nebezpečnost pro pacienta. Navíc nám nové technologie pomáhají určit, jaká léčba je pro pacienta efektivní, protože například díky PET můžeme sledovat, jak nádor na podávanou látku reaguje. Nikdo nechce pacienty zbytečně zatěžovat podáváním látek, které nejsou účinné – navíc monotonální protilátky jsou drahé, některá cytostatika jsou také drahá, ale navíc mají ještě vedlejší účinky, které vážně snižují kvalitu života pacienta. A tomu můžeme s našimi přístroji nyní zamezit. Snažíme se dosáhnout toho, aby léčba byla jednoduchá, účinná a ekonomicky racionální. 6 trend
02|2005
V MOÚ jsou uplatňovány nové postupy v cytostatické léčbě. Spolupracujete také s nějakými zahraničními onkologickými centry? Náš ústav je zařazen do evropských i světových klinických studií, při kterých se klinicky ověřují účinky nových léků nebo nové kombinace chemoradioterapie. MOÚ je také ja-
ko jediný zástupce České republiky členem OECI (Organisation of European Cancer Institute), která je přidružena k UICC (International Union Against Cancer). Pracovníci ústavu jsou navíc členy 27 mezinárodních organizací a přibližně padesáti tuzemských odborných společností, celkem máme navázanou spolupráci s asi třiceti zahraničními institucemi. Cytostatika i radiofarmaka jsou látky, které sice onkologicky nemocným lidem pomáhají, ale zdravým lidem naopak škodí. Jak řešíte problém s ochranou zdraví zaměstnanců, kteří s těmito látkami pracují? Ochraně zdraví pracovníků věnujeme v našem ústavu velkou pozornost. Již od počátku 90. let zde funguje vlastní laboratoř na přípravu cytostatik, kterou jsme v roce 2000 zdokonalili a vybavili účinnější klimatizací,
Primář oddělení nukleární medicíny MUDr. Karol Bolčák vyšetřuje pacienta na přístroji PET
PROJEKT
Informovanost podmínkou úspěchu Onkologická onemocnění nemají jen rozměr medicínský, ale i psychologický, etický či sociálně-ekonomický, a proto je v Masarykově onkologickém ústavu kladen důraz na rozvíjení všech těchto oblastí. Příprava cytostatik probíhá za přísných bezpečnostních pravidel a odpovídá všem náročným hygienickým normám
takže dnes odpovídá všem nejpřísnějším hygienickým normám. Příprava cytostatik je součástí kontrolovaného pásma, kam je přísně střežený vstup. Pracovníci procházejí několika zónami zabezpečení, kde si mimo jiné musí odložit své civilní šaty a obléci si speciální sterilní oděv, který připomíná skafandr. Samotná příprava pak probíhá za přísných bezpečnostních pravidel. Na oddělení nukleární medicíny zase máme nově nainstalovaný robot na dávkování radiofarmak pro pacienty. Ten velmi výrazně šetří lidské zdraví, protože za ně obstará veškerý kontakt s radioaktivní látkou. Dříve byla praxe taková, že lékaři, kteří měli dávkování radiofarmak na starosti, museli dodržovat přísné roční limity pro kontakt s touto látkou a po uplynutí stanovené lhůty prostě museli svou práci na čas přestat dělat. S tím ale vyvstával problém, jak provoz personálně zajistit, protože tolik kvalifikovaných pracovníků zkrátka nemáme. A tak se jako nejlepší varianta ukázala automatická příprava, při které si robot na základě zadaných parametrů konkrétního pacienta sám z dodané látky potřebné množství léku vytáhne. Připravenou injekční stříkačku pak podá lékaři, který ji pouze aplikuje, čímž se doba kontaktu s radiofarmakem sníží na absolutní minimum, a on pak nemá problém splnit svůj roční limit. Masarykův onkologický ústav získal v loňském roce akreditaci od nezávislé Spojené akreditační komise ČR. Co vám certifikát přináší? Akreditace od SAK ČR je vyjádřením kvality zdravotní péče, kterou MOÚ svým pacientům poskytuje. Jsme jediné zdravotnické
zařízení, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR, kterému se podařilo tuto akreditaci získat, a to dokonce na nejdelší možnou dobu – tří let. V současné době má MOÚ celostátní význam a my bychom byli rádi, kdyby měl výhledově význam minimálně středoevropský nebo i větší. K tomu by nám měla přispět právě akreditace od SAK ČR, ale především pak mezinárodní akreditace, o kterou hodláme usilovat v dohledné době. Ta by se totiž měla v Evropské unii více zohledňovat a umožňovat léčbu pacientů z jiných zemí. To je sice možné i dnes, protože žádná kritéria zatím nebyla nastavena, ale nicméně v EU pojišťovny budou dbát na to, aby jejich pacienti – pokud mají být léčeni v zahraničí – byli léčeni na akreditovaných pracovištích. Protože pak mají alespoň nějakou záruku kvality. Dnes jsou u nás také léčeni pacienti ze zahraničí, ale ne v nějakém masovém měřítku, jsou to spíše jedinci. Počet nemocných rakovinou se každý rok zvyšuje – čemu to přikládáte? Podle mého názoru je to způsobeno jednak zlepšující se diagnostickou technikou, díky které dnes odhalíme mnohem více nádorů a mnohem dříve, ale také životním stylem, stavem prostředí, životosprávou. Souvisí to ale i s tím, že lidská populace neustále stárne a výskyt rakoviny je přece jen nejčastější u lidí po padesátce. Nádorových onemocnění celkově v republice neustále narůstá. Jsou ale i výjimky. Příkladem může být karcinom žaludku, jehož výskyt se rok od roku zmenšuje. Nebo karcinomy plic u mužů jsou již 30 let na stejné úrovni. Ale třeba rakovina prsu u žen sice pomalu, ale neustále stoupá.
Nemocní mají k dispozici výtvarnou dílnu, v níž se provádí arteterapie, počítačovou techniku, knihovnu, kapli, mohou se zúčastnit rekondičních pobytů, rekvalifikačních kurzů, muzikoterapie apod. V Galerii Žlutý kopec, která se nachází v hale ve 2. patře nové budovy, jsou navíc každý měsíc pořádány výstavy a koncerty. Vzhledem k tomu, že při léčbě onkologických pacientů je velice důležitá jejich informovanost, stalo se nedílnou součástí MOÚ od prosince 2001 také Onkologické informační centrum, jediné svého druhu v republice. Vydává brožury se základními onkologickými diagnózami, půjčuje knihy, CD a naučné videoprogramy. Obsluhují je zdravotní sestry, které mají na starosti také bezplatnou nádorovou telefonní linku 800 222 322 zaměřenou na všechny onkologické diagnózy. Kdo dává při komunikaci přednost anonymitě internetu, může pro svůj dotaz zvolit ještě onkologickou on-line poradnu na webových stránkách www.mou.cz nebo www.prevencenadoru.cz. Při ústavu také pracuje redakce časopisu Klinická onkologie, který vychází pravidelně 6x za rok a je jediným periodikem s touto odborností v ČR. Pro nemocné je od roku 1996 vydáván časopis ONKOOKNO a řada publikací, které mají zlepšit jejich informovanost a výchovu. Tradičně je také každoročně pořádáno odborné sympozium celorepublikového významu Brněnské onkologické dny s pracovní konferencí SZP, v posledních letech s mezinárodní účastí.
Součástí léčby onkologických pacientů je i arteterapie 02|2005
trend 7
R E P O R TÁ Ž
Kardiologická premiéra Axiom Artis dFC byl poprvé v České republice nainstalován v Karlových Varech V Nemocnici Karlovy Vary, spol. s r. o., bylo 1. července slavnostně otevřeno nové oddělení intervenční kardiologie. Jeho „srdce“ tvoří kardiolinka, respektive kardangiografický přístroj Axiom Artis dFC s plochým detektorem a plně digitálním řetězcem od firmy Siemens. Jedná se o první přístroj tohoto typu, který společnost dodala a nainstalovala v České republice.
Slavnostní přestřižení pásky provedl hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel (uprostřed) spolu s ředitelem nemocnice MUDr. Jiřím Štefanem (vpravo) a Ing. Jiřím Mutinským, členem rady Karlovarského kraje pro oblast zdravotnictví
Donedávna byl Karlovarský kraj jedním ze dvou posledních krajů v České republice, jež postrádaly kardiointervenční pracoviště. Za změnou této skutečnosti stála iniciativa dvou lékařů Nemocnice Karlovy Vary – MUDr. Jana Kováče a MUDr. Jaroslava Žáka. Ti v roce 2002 seznámili s možností zřízení kardiocentra ředitele nemocnice, který v této věci následně zahájil jednání s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Vzhledem k tomu, že podle koncepce Kardiologické společnosti a v souladu s názorem VZP a MZ ČR by v každém kraji mělo být v provozu alespoň jedno kardiointervenční pracoviště, daly tyto instituce předloženému konceptu zelenou. Vypracovaný projekt roku 2003 schválila a k realizaci doporučila Rada Karlovarského kraje, který je 8 trend
02|2005
zřizovatelem a majitelem Nemocnice Karlovy Vary, spol. s r. o. Karlovarský kraj také jako hlavní garant celou realizaci zaštiťoval. Celkové náklady na vybudování kardiocentra dosáhly 56 milionů korun, na jejich financování se 30 miliony korun podílel stát, 18 miliony kraj a 8 miliony sponzoři. Nové kardiocentrum bude poskytovat diagnostiku a léčbu všech forem koronárních onemocnění srdce, a to katetrizací věnčitých tepen a rozšiřováním zúžení věnčitých tepen balonkem či stenty. Pracoviště je vybaveno přístrojem Axiom Artis dFC, s jehož pomocí může lékař, po vpichu katetru do stehenní tepny pacienta v oblasti třísel a aplikaci kontrastní látky, monitorovat nález na věnčitých tepnách a podle nálezu pak rozhodnout o dalším postupu.
Nejmodernější kardangiografické zařízení Přístroj Axiom Artis dFC je nejmodernější kardangiografické zařízení vyvinuté firmou Siemens na základě dlouholetých zkušeností z produkce specializovaných rentgenových pracovišť. Jedná se o nově vyvinutý přístroj řady Axiom Artis nejvyšší výkonnostní a kvalitativní třídy, který navazuje na velmi úspěšnou výrobní řadu kardangiografických zařízení typu Coroskop Plus a doplňuje řadu Axiom Artis FC a TC. Tento přístroj vyniká snadným ovládáním, kvalitou obrazu (CLEAR – kompletně nový, plně digitální obrazový řetězec), minimalizací dávky záření na pacienta i obsluhující personál a bezproblémovou připojitelností do počítačové sítě. Jeho plochý digitální detektor je vyroben z amorfního silikonu, vyvinutého speciálně pro diagnostiku a intervenční kardiologii, má integrovanou odnímatelnou mřížku, vstupní pole čtvercového tvaru a možnost volby dalších formátů s motorickým nastavením vzdálenosti detektor – pacient. „Zařízení Axiom Artis dFC dokáže vysílat soustředěný svazek přesně cíleného rentgenového záření v krátkých pulzech a detekovat je po průchodu hrudníkem nemocného,“ říká o nejdůležitějším prvku oddělení intervenční kardiologie primář MUDr. Jaroslav Žák a pokračuje: „Princip spočívá v rychlosti a krátkosti pulzů, které umožňují posoudit nevelké rozdíly intenzity záření v průběhu času, což je u dynamických zobrazení, jakými jsou změny prokrvení, zcela zásadní. Generátor navíc dokáže svazek záření velmi přesně zacílit, díky čemuž lze postihnout i nepatrné rozdíly v prokrvení.“
R E P O R TÁ Ž
Nová kardiolinka poslouží až 2500 pacientů ročně Rozhovor s MUDr. Jiřím Štefanem, jednatelem Nemocnice Karlovy Vary
Vyšetření se skládá z více zobrazení pořízených z řady poloh zobrazovacího ramene. „Z jednoho úhlu pochopitelně nelze zobrazit všechny části zobrazované cévy a z těchto důvodů se na levou věnčitou tepnu standardně používá pět a na pravou obvykle dvou úhlů zobrazení. Vedle nich se nicméně používá i řada nestandardních mezipoloh v širokém kontinuu,“ dodává primář Žák. Vyšetření pacienta prováděné zkušeným lékařem by mělo trvat přibližně 10 až 20 minut. V případě léčebné procedury závisí odhad času na řadě jiných faktorů, a je tudíž mnohem méně standardizovatelný. V každém případě přejeme lékařům i potenciálním pacientům totéž, co hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel při slavnostním otevření nového kardiocentra: „Ať tuto kardiolinku nemusíte využívat příliš často!“
Která oddělení patří ve vaší nemocnici k nejvýznamnějším? Nejvyšší specializací, kterou můžeme nabínout, je perinatologicko-neonatologický program čili péče o riziková těhotenství a patologické novorozence. Dále zde máme významné oddělení traumatologické, v rámci kraje poskytujeme jedinou péči v infekci, v oboru plicního oddělení, důležitá péče je u nás poskytována i v oblasti ARO, endoskopie, urologie, pankreatobiliární chirurgie, chirurgie štítné žlázy a v dalších oborech. Kdo jsou vaši pacienti a kolik jich ročně karlovarskou nemocnicí projde? Převážnou část našich pacientů tvoří lidé z bývalého Karlovarského okresu. Ve specializovaných oborech nebo oborech, kterým se v kraji věnujeme pouze my, jsou to pacienti z celého Karlovarského kraje, nemalou část tvoří cizinci – turisté. Ročně nemocnicí projde 17 tisíc hospitalizovaných pacientů. Podle čeho jste vybrali přístrojové vybavení kardiocentra? Nákup zařízení kardiocentra byl součástí částečné rekonstrukce naší nemocnice v roce 2004, neboť toto pracoviště se nacházelo právě v rekonstruovaném pavilonu číslo 4. Ve výběrovém řízení zvítězila
firma Siemens, jejíž nabídka byla pro nás nejlepší a nejvýhodnější, a ta se pak stala dodavatelem celé technologie. Kardiolinka, respektive přístroj Axiom Artis dFC, bude sloužit pouze pacientům Karlovarského kraje? Zařízení je určeno všem pacientům z Karlovarského kraje, ale i hraničních regionů sousedních krajů. Dá se říci, že toto zařízení budou využívat pacienti v dojezdové vzdálenosti do 50 km od naší nemocnice. Obsluhu angiografu budou zajišťovat také externí specialisté. Znamená to, že nevystačíte s vlastním personálem? K tomuto kroku jsme byli nuceni sáhnout z důvodu personální situace v intervenční kardiologii v České republice. Připravili jsme tedy prozatím toto schéma, kdy máme vyškoleného jednoho našeho odborníka, doktora Kováče, a spolu s ním budou zajišťovat výkony dva lékaři z Plzeňské fakultní nemocnice. Kolik pacientů by mělo být ročně na kardiolince vyšetřeno? Při vypracovávání projektu jsme museli vycházet z dostupných statistických dat, takže toto zjištění nebylo nesnadné. V nepřetržitém čtyřiadvacetihodinovém provozu by tímto pracovištěm měly projít dva až dva a půl tisíce pacientů ročně.
NEMOCNICE K A R L OV Y VA RY, S P O L . S R . O .
Srdcem kardiocentra je Axiom Artis dFC
je obchodní společností, jejímž zakladatelem a jediným majitelem je Karlovarský kraj. Společnost provozuje největší lůžkové zařízení v Karlovarském kraji. Nemocnice, jejíž historie sahá až do roku 1867, disponuje 540 lůžky, zaměstnává téměř 900 zaměstnanců a její roční obrat je kolem 500 milionů korun. Zařízení zajišťuje standardní i specializovanou, v jednom oboru dokonce super-specializovanou, akutní zdravotní péči. V nemocnici se nacházejí všechna běžná oddělení s výjimkou očního, psychiatrie a následné péče.
02|2005
trend 9
AKTUALITY
Nemocnici Tábor je již 65 let Ve středu 18. května se v táborském hotelu Palcát konala veliká slavnost – Okresní nemocnice Tábor slavila 65. výročí svého založení. Zavzpomínat na uplynulá léta přišli nejen současní a bývalí představitelé a pracovníci nemocnice, ale také představitelé města a krajského úřadu – hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník a starosta města Tábor Ing. František Dědič.
Ve městě Tábor má péče o nemocné dlouhou tradici, vždyť první zmínky o městském špitále pocházejí již z roku 1443. Avšak současná podoba nemocnice tak, jak ji známe dnes, byla položena až ve třicátých letech minulého století. Tehdy bylo na pozemku zvaném „na Ptáku“ postaveno moderní zdravotnické zařízení podle architektonického návrhu Ing. arch. Jaroslava Starého. Prvním řídícím primářem nemocnice byl chirurg MUDr. Josef Piťha, dnes vedení nemocnice zastávají: ředitel Ing. Zdeněk Jirků, náměstek pro léčebnou péči MUDr. Jan Neškudla, ekonomická náměstkyně Jana Zadražilová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Helena Plocková a náměstek pro kvalitu a ZP MUDr. Jan Turek. Okresní nemocnice Tábor má dnes 564 lůžek, 860 zaměstnanců a 22 zdravotnických oddělení: interní, chirurgické, gynekologicko-porodnické, dětské, ARO, ortopedické,
nervové, plicní, psychiatrické, infekční, ORL, urologické, oční, hemodialyzační, RDG, rehabilitační, následné péče, klinické biochemie a hematologie, mikrobiologické a patologie. Je zde i nemocniční lékárna, Domácí péče Tereza a oddělení informačních systémů. Ročně je zde hospitalizováno více než 20 tisíc pacientů a odbornými ambulancemi projde 170 tisíc lidí. V nemocnici je operováno kolem 6000 pacientů a rodí se přes 700 novorozenců. MUDr. Jan Neškudla k tomu poznamenává: „V posledních letech prochází nemocnice procesem racionalizace, snižováním počtu lůžek, zkracováním ošetřovací doby, zkvalitňováním vyšetřovacích, ošetřovacích a léčebných procesů. Zavádíme moderní technologie, pravděpodobně se bude nutné vypořádat s vytvořením integrovaného lůžkového fondu. Hlásí se procesy akreditace jednotlivých pracovišť, ale nakonec bude akreditační proces nutností pro celou nemocnici.“
Ředitel Nemocnice Tábor Ing. Zdeněk Jirků (vlevo) a Ing. Jan Smetana, vedoucí úseku ultrazvukové diagnostiky divize MED společnosti Siemens
10 t r e n d
02|2005
Ředitel Nemocnice Kolín MUDr. Luděk Rubáš (vpravo) diskutuje s Petrem Tluchořem, poslancem a členem Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Parlamentu ČR
Mammocentrum v Kolíně oslavilo první výročí V Nemocnici Kolín se opět slavilo. Na samém sklonku června se zde totiž konalo první výročí zahájení činnosti Centra pro prevenci a léčbu onemocnění prsu, které bylo otevřeno na jaře roku 2004. Podnětem k založení vlastního Mammocentra v Nemocnici Kolín bylo vyhlášení celonárodního screeningového programu vyšetření prsu, který byl v ČR zahájen v září 2002. Po zavedení tohoto preventivního programu vznikla postupně v ČR sít' 56 mammodiagnostických center garantovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR, která vychází z integrace klinického a zobrazovacího přístupu a odpovídá moderně pojaté diagnostice prsních chorob stanovené v Bruselské deklaraci ze září 2000 tak, jak ji definovaly členské státy EUSOMA. Provoz akreditovaného pracoviště – Mammocentra kolínské nemocnice – byl zahájen v květnu roku 2004 v moderních a příjemných prostorách nově zrekonstruované budovy TRN oddělení. Pracoviště bylo nově vybaveno přístrojem Mammomat Nova 3000 s digitální stereotaxí od společnosti Siemens a je používáno pro screening, diagnostiku i stereotaktickou biopsii. Nové Mammocentrum vychází ze zkušeností vysoce erudovaných odborníků RDG oddělení, neboť touto problematikou se zde radiodiagnostici zabývají více než 30 let. Mammocentrum prošlo v prosinci 2004 úspěšně auditem a bylo reakreditováno Ministerstvem zdravotnictví ČR. Za rok činnosti Mammocentra bylo vyšetřeno 8000 pacientek, z toho 4800 bezpříznakových žen v rámci preventivního programu. „U preventivních mammografií bylo provedeno 133 biopsií a diagnostikováno 31 karcinomů. To odpovídá asi 5,5 karcinomu prsu na 1000 vyšetřených screeningových žen, což je v rámci republikového průměru na horní hranici. Republikový průměr je 2-6 karcinomů na 1000 žen. Vzhledem k časné diagnóze bylo minimálních karcinomů velikosti do 1 cm diagnostikováno 45 procent,“ uvedla MUDr. Pavla Vančurová, vedoucí lékařka kolínského Mammocentra.
NOVINKY
Magnetom Trio první tříteslový systém pro MR vyšetření s technologií Tim Počátkem dubna letošního roku se ve světovém tisku objevila zpráva o úspěšné instalaci prvního tříteslového přístroje magnetické rezonance s technologií Tim (Total Imaging Matrix). S novinkou přišla firma Siemens Medical Solutions a oním unikátním přístrojem je Magnetom Trio.
Systém Magnetom Trio s technologií Tim byl spuštěn 1. dubna 2005 v americkém NYU Medical Center. Svou rychlostí, vynikajícím vykreslením detailů, flexibilitou skenování a výkonem se stal prvním MR zařízením s intenzitou pole 3 tesla (3T) pro vyšetření celého těla, které využívá technologii Tim. „Systém Magnetom Trio znamená logický krok ve vývoji klinických MR,“ uvedla Nancy Gillen, viceprezidentka divize MR systémů v Siemens Medical Solutions. Nový systém, využívající vysokofrekvenční (RF) technologii Tim a novou koncepci
maticové cívky, podle ní představuje budoucnost magnetické rezonance, protože umožňuje ještě vyšší rozlišení a lepší kvalitu obrazů za kratší čas. Díky až 32 kanálům přijímače a technice paralelní akvizice (PAT – Parallel Acquisition Technique) s faktorem až 16 může systém Magnetom Trio s technologií Tim pořizovat obrazy mnohem rychleji než kterýkoliv jiný ze současných 3T systémů. Skener Trio je vybaven uživatelským rozhraním syngo firmy Siemens, takže je kompatibilní s jinými MR systémy, diagnostickými modalitami a nemocničními informačními systémy. Lékaři a sestry tak mají k dispozici veškeré doplňkové informace a podrobnosti o zdravotním stavu pacienta. „Magnetom Trio s technologií Tim pozvedne oblast zobrazování celého těla na novou úroveň dokonalosti,“ tvrdí dr. Robert Grossman, profesor radiologie a přednosta na NYU School of Medicine. „Výsledky dosahované pomocí tohoto přístroje určitě zlepší možnosti detekce a vysvětlování patologických změn,“ dodává.
Systém Magnetom Trio s technologií Tim je vhodný pro klinická a výzkumná MR vyšetření všech orgánů i částí těla a otevírá dveře pro nové aplikace, jako jsou MR břicha, páteře, celého těla a rovněž pro kardiologická a ortopedická vyšetření s intenzitou pole 3 T. Skener Trio s technologií Tim je vybaven modulem iPAT (Integrated Parallel Acquisition Techniques) – jedinou kompletní sadou programů pro vysokorychlostní paralelní zobrazování v tomto odvětví. Trio představuje první generaci 3T systémů pro vyšetření celého těla, které se dokázaly vypořádat s potenciálními problémy jiných 3T systémů, ale bez jakýchkoli kompromisů, pokud jde o kvalitu obrazů. Předností technologie Tim je první souvislá povrchová celotělová cívka, která kombinuje až 102 integrovaných cívkových prvků s až 32 RF kanály, což otevírá prostor i pro ty nejnáročnější klinické aplikace. Technologie Tim umožňuje flexibilní kombinování cívek, a tím vysoké lokální rozlišení zobrazování při velkém anatomickém pokrytí až 182 cm. Naproti tomu jiné systémy při proceduře MR celého těla vyžadují, aby radiolog posouval cívky a třikrát měnil polohu pacienta. Technologie Tim díky vyššímu poměru signál-šum (SNR) zvyšuje kvalitu obrazů až o 100 %, přičemž se současně zkracují doby akvizice. Systém Magnetom Trio je dalším přírůstkem v soustavně se rozvíjející rodině přístrojů firmy Siemens s technologií Tim, která už zahrnuje Magnetom Espree – první MR systém s intenzitou pole 1,5 T a s otevřeným tunelem – a Magnetom Avanti, první MR systém s intenzitou pole 1,5 T, v němž byla technologie Tim zavedena. 02|2005
t r e n d 11
R E P O R TÁ Ž
FN Motol: Sloužíme generacím
Když se podle projektu Rudolfa Kvěcha otevřela v roce 1936 v pražském Motole budova lupusního ústavu, nikdo netušil, že to budou základy největšího nemocničního bloku nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Na ploše 39 ha zde působí od ledna 1971 Fakultní nemocnice v Motole. Vznikla sloučením Dětské fakultní nemocnice a Městské nemocnice Motol. Jaké jsou vize nemocnice a s jakými potížemi se potýká její management, jsme se zeptali ředitele JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA.
Ani celosvětově není v provozu mnoho nemocnic, které by byly schopny poskytnout komplexní péči, přesto se to FN Motol daří již půl čtvrté desítky let. Je největším zdravotnickým zařízením u nás a poskytuje specializovanou ambulantní a lůžkovou péči pro děti, dospělé i seniory. Je zde 2410 lůžek, na kterých se vystřídá přes 75 tisíc pacientů ročně. Dalších 850 tisíc pacientů je v nemocnici ročně ošetřeno ambulantně. Ve dvou propojených monoblocích a několika samostatných pavilonech je k dispozici přes 5000 zaměstnanců. S tak obrovským kolosem musí být spojeny nemalé problémy. Jaké to jsou? „Největšími problémy všech nemocnic jsou dnes peníze,“ neváhá s odpovědí ani vteřinu ředitel FN Motol Miloslav Ludvík. Stále se otevírají nové náklady „Když jsem před pěti lety v květnu 2000 nastupoval, měla nemocnice obrat dvě miliardy korun na 4900 zaměstnanců. V tuto chvíli má pět miliard korun na 5200 zaměstnanců,“ vypočítává. „Takže zaměstnanci narostli ani ne o 10 procent, ale obrat je více než dvojnásobný.“ Z těchto faktů je všem zřejmé, že produktivita práce hodně stoupla. „Bohužel tomu neodpovídají peníze,“ krčí rameny Miloslav Ludvík. „Už nemáme moc šancí intenzifikovat růst. Neustále na nás padají nové a nové náklady.“ Každoročně stoupají náklady na mzdy, letos se plánuje nárůst o 8 procent. „Bohužel za tím nejsou odpovídající příjmy, protože pojišťovny nás obviňují, že jsme černou dírou zdravotnictví,“ dodává Miloslav Ludvík. Přitom je realita taková, že dnes většinou nemocnice drží zdravotnictví na nohou. Zatímco tady je odborný personál k dispo-
12 t r e n d
02|2005
zici pacientům 24 hodin denně sedm dní v týdnu, ordinační hodiny některých ambulantních specialistů jsou vyhrazeny na dva tři dny v týdnu. „Přitom tito specialisté mají za jeden bod, což je jednotka, za kterou jsme placeni, 1,10 Kč, kdežto my za úplně stejný bod dostaneme 0,89 Kč.“ Medicína je o technologiích Nemocnice a medicína vůbec je dnes čím dál více o technologiích. „A ty jsou také čím dál dražší,“ dodává Miloslav Ludvík. „Navíc se neustále přitvrzují hygienické předpisy,“ pokračuje. „Není rok, aby nevyšla nová vyhláška, která něco zakazuje nebo naopak nařizuje provádět něco, co stojí peníze, ale za čím nikdy zdroje nejsou. Medicína se v Česku přesouvá do stále vyšších pater, což jinými slovy znamená, že nižší články na okresech mají stále větší tendenci posílat případy, které by podle mého názoru mohly řešit samy, do nemocnic,“ poukazuje ředitel FN Motol Miloslav Ludvík na další problém. „Jenže za námi již nic není. Pokud bychom neuměli léčit pacienta u nás, pak už je šance jedině v zahraničí.“ Prioritou je přežít rekonstrukci Ředitel FN Motol Miloslav Ludvík se nebojí otevřeně mluvit ani o rezervách, které ve své nemocnici nachází. „Jsou v komunikaci,“ přiznává. Hovořil o tom i na poradě primářů. Čeští pacienti už si nedají všechno líbit a chtějí komunikovat a naše zdravotnická veřejnost na to dosud není připravena. „Není možné, aby pacient čekal tři čtyři hodiny, než dorazí lékař. Jsem toho názoru, že na každém oddělení musí být pro lidi alespoň jeden doktor neustále k dispozici.“ Daří se to při tak velké vytíženosti lékařů? „Musí se to dařit. Možná mám tu výhodu,
R E P O R TÁ Ž
že sám lékař nejsem, takže to vidím tak trochu z toho laického pohledu. Vím, že každého doktora napadne tisíc důvodů, proč to nejde, ale já jim na to odpovídám, že to prostě jít musí. Je nutné, aby se komunikovalo. To je polovina úspěchu.“ Vedle malých i větších problémů se řadí i spousta úspěchů, kterých se podařilo dosáhnout. Tím nejčerstvějším je příprava na rekonstrukci dětského monobloku. „Doufám, že se nám už ko-nečně podařilo na rekonstrukci sehnat peníze,“ neskrývá svou radost Miloslav Ludvík. „Dostali jsem první miliardu s tím, že ministerstvo zdravotnictví chce návrh dalšího financování předložit do konce roku.“ A tak zřejmě nic nebrání tomu, aby se po pěti letech snažení mohlo 1. července začít s první částí rekonstrukce energocentra. To je také v tuto chvíli hlavní a jedinou prioritou managementu nemocnice. „Máme teď jediný cíl – tuhle rekonstrukci přežít tak, aby nemocnice neztratila nic ze své pověsti,“ potvrzuje Miloslav Ludvík. Peníze sice vystačí následně po energocentru „jen“ na opravu jednoho křídla, která by měla trvat 20 měsíců, ale i tak se jedná o unikát na starém kontinentu. „Nikde jinde v Evropě se zatím nerekonstruovala za plného provozu takto velká nemocnice, takže – upřímně řečeno – sám jsem zvědav, jak se s tím popereme. Je to obrovský úkol a nemá smysl klást si vedle něj jiné cíle,“ přiznává Miloslav Ludvík.
nebo v sousední Nemocnici Na Homolce. „Využíváme jejich PET kameru, mají Leksellův gama nůž, který je jediný ve střední Evropě. Oproti tomu jsou u nás k dispozici tři magnetické rezonance, budeme kupovat nové CT, a pokud o tom mohu mluvit, již v tuto chvíli je vypsaná soutěž na dodávku nového počítačového tomografu,“ vyjmenovává Miloslav Ludvík. „Máme tři funkční angiogramy a připravujeme soutěž na SPECT kameru, přístroj pro kliniku nukleární medicíny,“ dodal. Stáří přístrojů je od 30 let do jednoho dne. „Se staršími přístroji je problém, protože se výrazně zpřísnily předpisy a značná část technologie, která se pořídila před rokem 1990, musela být odstavena k poslednímu dni loňského roku,“ vysvětluje Miloslav Ludvík. To si vyžaduje jednorázovou investici, která na nemocnici čeká. Životnost zdravotnických technologií se obecně neustále zkracuje, protože jejich inovace rychle stoupá. Co dříve deset let bez problému fungovalo, je dnes po dvou až třech letech morálně zastaralé. „A tak se neustále potýkáme s problémem, kde najít tu rovno-
vážnou hranici mezi úrovní technologie a ekonomickou návratností investice,“ nastínil další z bolavých témat. Miloslav Ludvík je přesvědčen, že české zdravotnictví nemá problém s používáním technologií, jako spíše s jejich využitím na maximum. Otázkou podle něj je, jak stanovit hranice toho, co je ještě technologicko-ekonomicky zajímavé a co není, u přístrojů, které jsou v provozu pouze dva tři dny v roce. „Když přesto zachrání dva tři životy, tak přece nemůžeme počítat, zda jsou zajímavé ekonomicky. Tady se dostáváme do roviny technologicko-ekonomicko-etické a není ukazatel, který by na to odpověděl. Potíží celého českého zdravotnictví je nakupování přístrojů za světové ceny. Všechny technologie nakupujeme za ty samé peníze jako nemocnice v New Yorku nebo v Londýně. Rozdíl je v tom, že jejich příjmy jsou někde úplně jinde než ty naše,“ nastiňuje Miloslav Ludvík problém, který je podle něj jedním z největších. „Dnes už nás totiž nikdo nechce vidět jako zemi, kde by se měly ceny dotovat,“ dodává na závěr.
Není přístroj, který by nebyl k dispozici Fakultní nemocnice v Motole se řadí ke špičkovým zdravotnickým pracovištím. Technologický park v hodnotě dvě a půl miliardy korun je největší v republice, co se zdravotnictví týče. I ředitel Miloslav Ludvík konstatuje, že neexistuje přístroj, který by nebyl k dispozici zde 02|2005
t r e n d 13
Z DOMOVA
Siemens Fond pomoci Siemens se tradičně řadí k firmám, jimž není lhostejný osud postižených lidí. Ve všech státech, kde má své národní pobočky, pomáhá prostřednictvím charitativních organizací dětem i dospělým s fyzickým i sociálním handicapem. V Česku jednotlivé divize společnosti Siemens podporují například Středisko rané péče Tamtam, Zlatý záchranářský kříž, Bílou pastelku (sdružení nevidomých), nadaci Pangea nebo projekt Děti dětem. Od června loňského roku však v Siemensu funguje nový vlastní charitativní projekt nazvaný Siemens Fond pomoci, jehož cílem je pomáhat slabším a potřebným, kteří se, nikoli vlastní vinou, dostali do obtížné situace a nemohou si pomoci sami. O fungování tohoto – v České republice ojedinělého – projektu jsme si povídali s Janou Mašínovou, marketingovou manažerkou divize Medicínské systémy společnosti Siemens.
Jaký je hlavní záměr projektu Siemens Fond pomoci? Hlavním záměrem je systematicky podporovat instituce, které pomáhají dětem a dospělým se zdravotním postižením či sociálními problémy. Formou grantů je každý měsíc mezi vybrané neziskové organizace rozděleno okolo 200 000 Kč, které pomáhají realizovat konkrétní charitativní projekt. O příspěvek z Fondu pomoci mohou požádat neziskové organizace zaregistrované a působící v České republice, které předloží písemnou žádost. Finanční částka může být přitom přidělena buď jednomu projektu, nebo rozdělena mezi více žadatelů. O přidělení grantů rozhoduje každý měsíc komise složená ze zástupce společnosti Siemens a nezávislých osobností veřejného života. Jaké má grantová komise složení? Jak jsem již uvedla, členy komise Siemens Fondu pomoci jsou především uznávané
osobnosti, které v České republice reprezentují neziskový charitativní sektor. Jsou to Helena Fibingerová (Česká atletika), Jaroslava Jones (Nadace Civilia), Hana Prchalová (Informační centrum neziskových organizací) a Alena Vitásková (Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových). Donátora reprezentuje Miloš Mach, ředitel marketingu společnosti Siemens, s. r. o. Jaká jsou základní pravidla Siemens Fondu pomoci? Finanční dar může být poskytnut pouze na nákup hmotného materiálu, který musí být zakoupen do šesti měsíců od udělení finančního daru. O zařazení do grantového řízení je nutné požádat písemnou formou – vyplnit formulář, který je ke stažení na webových stránkách Fondu pomoci a dále jej zaslat e-mailem a následně poštou k nám do Siemensu. Žadatel, který obdrží finanční dar, již nesmí opětovně žádat o další finanční dar v rámci vybra-
Rakovnický Domov Ráček obdržel na rekonstrukci topení v chráněném bytě od SFP 65 000 Kč
14 t r e n d
02|2005
Letohrádek Vendula využil 30 000 Kč na vybavení chráněné dílny
ného projektu a žadatel, jehož žádost byla zamítnuta, nesmí podat novou žádost dříve než za šest měsíců od podání původní žádosti. Kdo může o finanční dar požádat? Žadatelem musí být výhradně právnická osoba registrovaná v České republice, tedy obecně prospěšná společnost, občanské sdružení nebo církevní právnická osoba, a působící na území ČR. Musí existovat a provozovat svoji činnost minimálně dva roky před podáním žádosti a musí mít prokazatelné zdroje na financování svého provozu na období minimálně jednoho roku od podání žádosti. Na žadatele také samozřejmě nesmí být vyhlášen konkurz a nesmí být v likvidaci. Kolik projektů již Siemens Fond pomoci podpořil? Za 12 měsíců činnosti podpořil Siemens Fond pomoci 38 projektů neziskových organizací a celkem již na realizaci jejich charitativních akcí rozdělil 2 320 983 korun.
Z DOMOVA
Sdružení Temperies získal na projekt hipoterapie 70 000 Kč
Můžete jmenovat některé podpořené organizace a jejich projekty? Z těch větších je to kupříkladu obecně prospěšná společnost Pomocné tlapky, která se zabývá chovem, předvýchovou, výcvikem a bezplatným předáváním asistenčních psů do dlouhodobého užívání tělesně postiženým lidem. Ta od SFP získala 150 000 Kč na nákup speciálně vycvičeného psa pro postiženého klienta. Dále jsme částkou 130 000 Kč podpořili sdružení Ledovec, jež poskytuje služby zaměřené na sociální rehabilitaci a pracovní terapii lidí se zdravotním nebo sociálním handicapem. Ledovec darovanou částku použil na rekonstrukci podkroví, kam se přestěhuje terapeutická tkalcovna. Významným projektem byl i nákup nové sušičky a dvou praček v hodnotě 100 000 Kč pro Prácheňské sanatorium, jež poskytuje zdravotní služby seniorům, kteří se díky svým onemocněním stali plně závislými na péči druhé osoby. Společnost Siemens rovněž přispěla Slezské diakonii Český Těšín – Tísňové péči Dorkas – částkou 190 000 Kč na zakoupení dispečerského pultu. Pomocí systému tísňové péče se nyní 250 – 300 uživatelů dovolá pomoci, aniž by museli vytáčet telefonní číslo. Stačí jen zmáčknout alarmovací tlačítko, které je spojí s dispečerskou stanicí, kde na krizovou situaci reaguje zkušená zdravotní sestra. Částkou 133 821 Kč jsme umožnili nákup průmyslové pračky, kterou v rámci chráněného pracoviště prádelny a mandlovny obsluhují klienti občanského sdružení Zahrada 2000. Posláním a smyslem tohoto sdružení je dát duševně nemocným lidem šanci na co nejlepší uplatnění v lidské společnosti a pomáhat jim zdolávat překáž-
ky, které jsou jim v důsledku nemoci kladeny. V neposlední řadě jsme věnovali pražskému sdružení Linka bezpečí, které provozuje stejnojmennou bezplatnou telefonickou linku krizové intervence pro děti a mladistvé, server pro zálohování veškerých dat ze speciálních počítačových programů v hodnotě 120 000 Kč.
Siemens Fond pomoci: „Podporujeme charitativní projekty na pomoc těm, kteří se ne vlastní vinou dostali do obtížné životní situace a nemohou si pomoci sami.“
A některý z těch „menších“ projektů? To bych jmenovala například Rakovnický Domov Ráček, který vychovává a dle možností vzdělává mentálně a tělesně postiženou mládež a dospělé. Ten od SFP získal 65 000 Kč na výměnu a rekonstrukci topení v chráněném bytě s částečnou asistenční službou. Tento byt slouží handicapovaným lidem, kteří již nemají rodiče a museli by zbytek života strávit v ústavu. Neratovické občanské sdružení Temperies provozující hipoterapii získalo od společnosti Siemens 70 000 Kč na nákup pomůcek pro ergoterapeutickou dílnu a dřevěné makety koně, na níž budou klienti nacvičovat uzdění a sedlání. Částku 76 000 Kč obdržela od SFP také Česká společnost AIDS na nákup vybavení Domu světla v pražském Karlíně, brněnská společnost Spondea získala 62 000 Kč na vybavení krizového centra pro ohrožené, týrané a zneužívané děti.
SKP-Centrum, jež působí v Pardubicích, obdrželo 32 000 Kč na kamerové zabezpečení azylového domu pro ženy a matky s dětmi Paprsek, 25 000 Kč získalo od Fondu pomoci sdružení Přístav na nákup rodinného dvoukola, jež bude sloužit rodinám s mentálně postiženými dětmi. Další podpořenou obecně prospěšnou společností, která poskytuje služby mentálně a zdravotně postiženým občanům, je například Energie, o. p. s. Ta provozuje především denní, týdenní a celoroční stacionář, ergoterapeutickou dílnu pro mentálně postižené, sociálně-právní poradenství a chráněné dílny a pracoviště. Příspěvek 73 950 Kč od SFP poslouží k vybavení hudebně-relaxačního koutku, v němž při práci s mentálně postiženými klienty budou využívány prvky muzikoterapie, dramatoterapie a relaxace. Jedním ze subjektů, podpořených v poslední době, je i Sdružení sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, které provozuje stejnojmenný hospic – jediný v Jihočeském kraji. Toto sdružení obdrželo od Siemens Fondu pomoci příspěvek ve výši 60 000 Kč na zakoupení dvou kontinuálních dávkovačů (injektomatů), které onkologicky nemocným pacientům umožňují automaticky dávkovat analgetika podle své potřeby.
KO N TA K T Siemens, s. r. o. Fond pomoci Evropská 33a, 160 00 Praha 6 infolinka: 233 033 777 e-mail:
[email protected] www.siemens.cz/fondpomoci
02|2005
t r e n d 15
divize Medicínské systémy kontakty: Ing. Josef Krmenčík – ředitel divize tel.: 23303 2000 e-mail:
[email protected] sekretariát: Apolena Trojanová – sekretářka ředitele divize tel.: 23303 2001 fax: 23303 2008 e-mail:
[email protected]
HOTLINE: 800 - 15 00 21
CENTRÁL A:
KANCEL ÁŘ BRNO:
Úsek ultrazvukové diagnostiky (US)
Úsek radiodiagnostický (AX + SP)
Ing. Jan Smetana – vedoucí úseku US tel.: 23303 2030 e-mail:
[email protected] Gabriela Hanová – asistentka tel.: 23303 2031 e-mail:
[email protected]
Ing. Ivo Baborovský – vedoucí úseku AX a SP tel.: 54321 5885 e-mail:
[email protected]
Úsek nemocničních informačních systémů (HS) Ing. Ladislav Šula – vedoucí úseku SHS tel.: 23303 2043 e-mail:
[email protected]
Úsek počítačové tomografie a magnetické rezonance (CT+MR) Ing. Vratislav Švorčík – vedoucí úseku CT a MR tel.: 23303 2020 e-mail:
[email protected] Petra Hořejšová – asistentka tel.: 23303 2021 e-mail:
[email protected]
Úsek nukleární medicíny a radioterapie (NM + TH) Ing. Radomír Klíčník – vedoucí úseku NM a TH tel.: 54321 5885 e-mail:
[email protected] Jana Lysková – asistentka úseku AX+SP a NM+TH tel.: 54321 5885 e-mail:
[email protected]
