OŠETŘOVATELSTVÍ
TRANSKULTURNÍ OŠETŘOVATELSKÉ HODNOCENÍ PODLE MODELU GIGEROVÉ A DAVIDHIZAROVÉ
Trans-cultural nursing evaluation according to model by Gigerov and Davidhizar Gabriela Sedláková1,2, Jaroslava Soukupová2
IX: 213–458, 2007 ISSN 1212–4117
1Jihočeská 2SZŠ
univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství a VOŠ zdravotnická Příbram
Summary Due to the globalization, we live in the world having ever “diminishing borders”, which, apart from other things, also means life in the evermore multicultural society. The modern concept of the nursing care also reacts to this fact, where a nurse must be thoroughly ready for the solution of specific problems of different communities in the health and disease. The result should be the culturally appropriate care respecting cultural specific features and aimed at the well being of healthy as well as diseased persons. The word foreigner has the same stem as the word “foreign”, but this does not mean that people coming from elsewhere should remain unrecognized and quite alienated. In contrast, these are just the people who need understanding and possible help, particularly if they fall into health problems and become subjects of taking care by health personnel (Adamczyk, 2002). The health care should be provided for anybody who is in need of it in our country, i.e. also for all the foreigners. The technical availability and velocity of the transportation, economical factors, tourism, associations between relatives and further effects lead to the fact that the migration, transit as well as short-term stays of citizens of foreign nationalities and cultures are evermore frequent and also more diverse as to the national, technical or cultural structure. The quality of the nursing care is based on satisfying individual needs of patients/clients, which calls for nursing personnel having appropriate knowledge and skill. The nurses should be able to assess the topical condition and reactions of the patient/client to unsatisfied needs, including those associated with different culture, and to continuously provide individual care in accordance with this. However, experience from the practice demonstrated that this is just the field of human needs (in patients with different culture), where the nurses lack the necessary knowledge and education (Ivanová, 2005, p. 14). Key words: Globalisation and migration – trans-cultural nursing – nursing model by Giger and Davidhizar – Vietnamese patient/client – nursing standard Souhrn Vlivem globalizace žijeme ve světě se stále „menšujícími se hranicemi“, což mimo jiné znamená také život ve stále multikulturnější společnosti. Na tuto skutečnost reaguje také moderní pojetí ošetřovatelské péče, kdy sestra musí být důkladně připravená řešit specifické problémy různých komunit ve zdraví a nemoci. Výsledkem by měla být kulturně přiměřená péče, která respektuje kulturní specifika a je zaměřena na blaho zdravých i nemocných. Přestože slovo cizinec má stejný základ jako slovo „cizí“, nemělo by to znamenat, že lidé, kteří k nám přicházejí odjinud, mají zůstat nepoznaní, zcela odcizení. Naopak právě oni potřebují pochopení a případnou pomoc, zvláště pokud se dostávají do zdravotních nesnází a ocitají se v péči zdravotnického personálu (Adamczyk, 2002). Zdravotnická péče musí být poskytována všem, kteří jí na našem území nezbytně potřebují, tedy i všem cizincům. Technická dostupnost a rychlost dopravy, ekonomické faktory, turistický ruch, příbuzenské vazby a další vlivy vedou k tomu, že migrace, tranzit i krátkodobé pobyty obyvatelstva 230
Kontakt 2/2007
OŠETŘOVATELSTVÍ
cizích národností a kultur jsou stále častější a co se týká národnostního, etnického či kulturního složení pestřejší. Kvalita ošetřovatelské péče je založena na uspokojování individuálních potřeb pacientů/klientů, což vyžaduje ošetřovatelský personál, který má odpovídající znalosti a dovednosti. Sestry by měly umět zhodnotit aktuální stav a reakce pacienta/klienta na neuspokojené potřeby, včetně potřeb souvisejících s odlišnou kulturou, a podle toho průběžně zajišťovat individuální péči. Zkušenosti z praxe však ukázaly, že je to právě oblast lidských potřeb (u pacientů s odlišnou kulturou), kde sestrám chybí potřebné vědomosti a vzdělání (Ivanová, 2005, s. 14). Klíčová slova: globalizace a migrace – transkulturní ošetřovatelství – ošetřovatelský model Gigerové a Davidhizarové – vietnamský pacient/klient – ošetřovatelský standard Zdraví a zdravotní status Zdraví a zdravotní status je základnou kulturně specifických chorob a zdraví prospěšného chování. Individuální kulturní hodnoty, víra a postoje mají pro zdraví každého individua vždy hluboký smysl . Gigerové a Davidhizarové model transkulturního posouzení je založen na mnoha premisách. Kultura je vzorec rozvíjený napříč časem projevující se v chování, které je výsledkem procesu kulturizace, jež probíhá napříč sociálními i religiózními strukturami a intelektuálními i uměleckými směry. • Je také výsledkem osvojených mechanismů, které mohou mít vrozený základ, ale jsou primárně ovlivňovány prostřednictvím vnitřních a zevních stimulů.
•
•
• •
Je vymodelovaná hodnotami, vírou, normami a praktikami, které jsou sdíleny členy téže kulturní skupiny. Usměrňuje naše myšlení, konání a bytí, stává se vzorcem našeho vyjadřování o tom, kdo jsme. Tyto vzorce vyjadřování jsou předávány z generace na generaci. Zahrnuje v sobě procesy dynamické, procesy přeměn, aktivity i pasivity. Kulturní hodnoty usměrňují aktivity, provádění změn a snadnější sebehodnocení a sebeúctu (Špirudová, 2006, s. 54 ).
Na základě ošetřovatelského modelu Gigerové a Davidhizarové jsme vypracovaly standard Ošetřovatelská péče o vietnamského pacienta/ klienta ve zdravotnických zařízeních.
STANDARD OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
Název standardu: OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O VIETNAMSKÉHO PACIENTA/KLIENTA VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Charakteristika standardu:
Rámcový procesuální standard ošetřovatelské péče
Cíl standardu:
Poznat specifika ošetřovatelské péče poskytované členům vietnamské komunity (Využití modifikace modelu Gigerové a Davidhizarové při poskytování ošetřovatelské péče příslušníkům vietnamské komunity ve zdravotnických zařízeních)
Skupina péče:
Pacienti/klienti (P/K) - příslušníci vietnamské komunity
Standard je určený pro:
Sestry/porodní asistentky, zdravotnické asistenty
Frekvence kontroly:
2 x za rok
Kontrolu vykoná:
Manažer/ka ošetřovatelství (manažer/ka kvality ošetřovatelské péče, hlavní sestra, vrchní sestra, staniční sestra)
Standard vypracoval:
Bc. Jaroslava Soukupová, PhDr. Gabriela Sedláková, Ph.D.
Přílohy standardu:
Schéma ošetřovatelského modelu Gigerové – Davidhizarové Co je dobré vědět o vietnamské kultuře Piktogramy (Komunikační karty) Kontakt 2/2007
231
OŠETŘOVATELSTVÍ
KRITÉRIA STRUKTURY
S1
S2 S3
S4
Pracovníci: sestra/porodní asistentka, zdravotnický asistent (dále jen „sestra“) (s úplným středním odborným vzděláním, s vyšším odborným vzděláním, s vysokoškolským vzděláním 1. a 2. stupně) Prostředí: standardní oddělení zdravotnických zařízení Pomůcky: komunikační karty (piktogramy), slovník (překladatel), schéma ošetřovatelského modelu Gigerové – Davidhizarové Dokumentace: zdravotnická/ošetřovatelská dokumentace
KRITÉRIA PROCESU
Sestra v oblasti kulturní svébytnosti P 1 Má základní znalosti o vietnamské kultuře, pacientovi/klientovi, příslušníkovi vietnamské komunity P 2 Zjistí míru jazykové bariéry a popřípadě zajistí tlumočníka Sestra v komunikaci P 3 Pro navázání kontaktu vhodně použije základní pozdravení v jazyce P/K, představí se. Pozdrav: nejprve muž, poté žena Mateřským jazykem: vietnamština (také i čínština, angličtina, francouzština) Oslovení: přednost má muž (vážený pane, dámo) P 4 Řádně P/K osloví (zeptá se, jak si přeje být oslovován, domluví se, aby jí P/K naučil jeho jméno vyslovovat). P 5 Správně podá P/K ruku: podat pravou ruku a levou lehce přitisknout P 6 Hovoří pomalu, zřetelně artikuluje, nezvyšuje hlas. Používá jednoduché věty, vyhýbá se složitým souvětím. P 7 Používá piktogramy – komunikační karty. P 8 Naslouchá P/K se sympatiemi a pochopením, nechá P/K vyložit jeho vlastní pohled na problém. P 9 Při komunikaci s vietnamským P/K upustí od veřejné kritiky před ostatními P/K. P 10 Otázky klade tak, aby na ně nebylo možné odpovědět pouze ano, či ne. Ujistí se, že jí P/K porozuměl. P 11 Ví, že úsměv a přikyvování vietnamského P/K nemusí znamenat, že jí rozuměl. P 12 Nezapomíná na neverbální komunikaci, 232
Kontakt 2/2007
která je při rozhovoru s cizincem velmi důležitá. Při komunikaci užívá oční kontakt s P/K i v přítomnosti tlumočníka . Přímý pohled do očí není zdvořilý, naopak může vyjadřovat domýšlivost. P 13 Při komunikaci P/K řádně oslovuje, užívá slov prosím a děkuji. P 14 Zná zvláštnosti komunikačního projevu vietnamského P/K. P 15 Před jednotlivými výkony vysvětlí vše, co nejjednodušeji. Sestra v oblasti podmínek poskytování ošetřovatelské péče-prostoru P 16 Ví, že pocit pohody a jistoty poskytuje vietnamskému P/K rodina, rodinné vazby jsou pevné, žijí pohromadě s příbuznými – pojí je silná citová vazba. (děti – nejdůležitější, úcta k starším). Rodina má patriarchální charakter (dominantní postavení má muž). P 17 Je si vědoma, že v případě nemoci P/K rozhoduje rodina společně (důležitý názor otce či nejstaršího syna). P 18 Ví, že vietnamský P/K je velmi stydlivý – zajistí soukromí. Sestra v oblasti sociálního začlenění P 19 Je si je vědoma toho, že kultura vietnamského P/K vychází z filozofie konfucianismu – primární vztah mezi rodiči a dětmi. P 20 Ví, že v rodině rozhoduje muž nebo nejstarší syn a manželky jsou podřízené. P 21 Je si vědoma toho, že ve vietnamské kultuře je vysoce ceněn respekt a harmonie, touha nikoho nezklamat, nerozčílit, neuvést do rozpaků. Sestra v otázce pojetí času P 22 Ví, že vietnamský P/K vnímá skutečnou realitu v prostředí, kde žije. P 23 Je si vědoma toho, že dodržování času při návštěvě lékaře je pro vietnamského P/K důležité (dá P/K telefonní číslo – nutné při zpoždění či nemožnosti se dostavit). P 24 Lékař i sestra zdůrazní důležitost další lékařské kontroly, návštěvy a event. rozvrh užívání léků. Vietnamský P/K obvykle splní očekávání zdravotnického personálu.
vietnamských žen. Je si vědoma odlišností spojených s umíráním a smrtí vietnamského P/K.
P 32
Sestra v oblasti biologické odlišnosti P 33 Zná fakta související s biologickými odlišnostmi vietnamského P/K. P 34 Zná stravovací návyky vietnamského P/ K, složení jídelníčku.
OŠETŘOVATELSTVÍ
Sestra v oblasti vlivu prostředí a výchovy P 25 Respektuje projevy vietnamské komunity: snaha o lepší život, přizpůsobení se majoritě, pěstování a preferování vlastní kultury – „nevnucování jiným“. P 26 Ví, že velký důraz je u vietnamské komunity kladen na zdraví, výchovu a vzdělávání dětí. P 27 Respektuje péči vietnamského P/K o své zdraví – správná životospráva, upřednostňování domácí léčby (léčitelství). Síly jing a jang – ovlivňují rovnováhu a harmonii zdraví. Zdraví je vnímáno jako rovnováha mezi horkem a chladem, mezi suchem a vlhkem. Nerovnováha těchto sil způsobí nemoc. Vietnamské ženy jsou zodpovědné za péči o nemocného člena rodiny. P 28 Na požádání P/K přizve, zajistí přítomnost člena rodiny. P 29 Zná důležitost osobní hygieny P/K – upřednostňování sprchy, ráno, každý den. P 30 Respektuje stud P/K a zajistí soukromí. P 31 Má informace o těhotenství a mateřství
KRITERIA VÝSLEDKU
V1
V2 V3 V4
Sestra vietnamskému P/K poskytuje ošetřovatelskou péči s využitím modifikace ošetřovatelského modelu Gigerové a Davidhizarové (zvýšení kvality a efektivity ošetřovatelské péče). Sestra s s vietnamským P/K komunikuje, dorozumí se – P/K ovládá český jazyk, překladatel, piktogramy. Sestra chápe filozofii a podstatu modelu zvyšování kvality a efektivity ošetřovatelské péče, verbalizuje potřeby P/K. Sestra pracuje metodou ošetřovatelského procesu, vede ošetřovatelskou dokumentaci.
OŠETŘOVATELSKÝ AUDIT Vyhodnocení splnění standardu ošetřovatelské péče zaměřené na ošetřování vietnamského pacienta/klienta ve zdravotnických zařízeních. Oddělení: Auditoři: Datum: Metody auditu: • Otázka pro sestru • Otázka pro pacienta/klienta, rodinu • Řízený rozhovor se sestrou • Řízený rozhovor s pacientem/klientem Kód
S T R U K T U R A
S1
S2
• • • • •
Přímé pozorování pacienta/klienta, sestry Přímé pozorování pracovního prostředí Kontrola pomůcek Kontrola prostředí Kontrola ošetřovatelské dokumentace
Kontrolní kritéria Ošetřovatelskou péči poskytuje sestra, porodní asistentka (zdravotnický asistent) s požadovaným vzděláním? Poskytuje se ošetřovatelská péče na standardním oddělení zdravotnického zařízení?
S3
Má sestra připravené potřebné pomůcky (piktogramy, slovník, schéma modelu Gigerové a Davidhizarové)?
S4
Vede sestra ošetřovatelskou dokumentaci?
Metoda hodnocení
ANO
NE
Kontrola osobní dokumentace Kontrola pracovního prostředí
Kontrola pomůcek Kontrola ošetřovatelské dokumentace Kontakt 2/2007
233
OŠETŘOVATELSTVÍ
P1
Má sestra základní znalosti o vietnamské kultuře, pacientovi/klientovi, příslušníkovi vietnamské komunity?
P2
Zjistila sestra míru jazykové bariéry u P/K, popřípadě zajistila tlumočníka?
P3
Používá sestra pro navázání kontaktu vhodně základní pozdravení v jazyce P/K, představila se?
Metoda hodnocení Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Kontrola ošetřovatelské dokumentace Pozorování sestry, P/K.
P4
Oslovuje sestra řádně P/K(zeptala se, jak si přeje být oslovován, domluvila se, aby jí P/K naučil jeho jméno vyslovovat)?
Pozorování sestry, P/K
Podává sestra správně P/K ruku: podat pravou ruku a levou lehce přitisknout? Hovoří sestra pomalu, artikuluje zřetelně, nezvyšuje hlas, používá jednoduché věty, vyhýbá se složitým souvětím? Používá sestra piktogramy–komunikační karty?
Pozorování sestry, P/K Pozorování setry, P/K Pozorování sestry Pozorování sestry, P/K Pozorování sestry Pozorování sestry Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Pozorování sestry Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Otázka pro sestru Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru Otázka pro sestru Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru
Kód
P5 P6 P7 P8 P9 P10 P R O C E S
Naslouchá sestra P/K se sympatiemi a pochopením, nechá P/K vyložit jeho vlastní pohled na problém? Při komunikaci s vietnamským P/K upustila sestra od veřejné kritiky před ostatními P/K? Klade sestra otázky tak, aby na ně nebylo možné odpovědět pouze ano, či ne? Ujistí se, že jí P/K porozuměl?
P11
Ví sestra, že úsměv a přikyvování vietnamského P/K nemusí znamenat, že jí rozuměl?
P12
Nezapomíná sestra na neverbální komunikaci? Užívá při komunikaci oční kontakt s P/K i v přítomnosti tlumočníka?
P13
Oslovuje sestra při komunikaci P/K řádně, užívá slov prosím a děkuji?
P14
Zná sestra zvláštnosti projevu vietnamského P/K?
P15
Před jednotlivými výkony vysvětluje sestra vše, co nejjednodušeji?
P16
Ví sestra, že pocit pohody a jistoty poskytuje vietnamskému P/K rodina?
P17
Je si sestra vědoma, že v případě nemoci P/K rozhoduje rodina společně (důležitý názor otce, či nejstaršího syna)?
P18
Ví sestra, že je vietnamský P/K velmi stydlivý – zajistila soukromí?
P19
Je si sestra vědoma toho, že kultura vietnamského P/K vychází z filozofie konfucianismu – primární vztah mezi rodiči a dětmi?
P20
Ví sestra, že v rodině rozhoduje muž nebo nejstarší syn a manželky jsou podřízené ?
P21 P22
234
Kontrolní kritéria
Je si sestra vědoma toho, že ve vietnamské kultuře je vysoce ceněn respekt a harmonie, touha nikoho nezklamat, nerozčílit, neuvést do rozpaků? Ví sestra, že vietnamský P/K vnímá skutečnou realitu v prostředí, kde žije?
P23
Je si sestra vědoma toho, že dodržování času při návštěvě lékaře je pro vietnamského P/K důležité (dala P/K telefonní číslo nutné při zpoždění či nemožnosti se dostavit)?
Otázka pro sestru, pozorování, kontrola dokumentace
P24
Zdůraznila sestra P/K důležitost další lékařské kontroly, návštěvy a dala event. rozvrh užívání léků?
Pozorování sestry, P/K, kontrola dokumentace
Kontakt 2/2007
ANO
NE
Kontrolní kritéria
P25
Respektuje sestra projevy vietnamské komunity?
P26
Ví sestra, že velký důraz je u vietnamské komunity kladen na zdraví, výchovu a vzdělávání dětí?
P27
P R O C E S
P28
Přizvala sestra na požádání P/K a zajistila přítomnost člena rodiny?
P29
Zná sestra důležitost osobní hygieny P/K – upřednostňování sprchy, ráno, každý den?
P30
Respektuje sestra stud P/K a zajišťuje soukromí?
P31
Má sestra informace o těhotenství a mateřství vietnamských žen?
P32
Je si sestra vědoma odlišností spojených s umíráním a smrtí vietnamského P/K?
P33
Zná sestra fakta související s biologickými odlišnostmi vietnamského P/ K?
P34
Zná sestra stravovací návyky vietnamského P/K, složení jídelníčku?
Kód
Kontrolní kritéria
V1 V Ý S L E D E K
Respektuje sestra péči vietnamského P/K o své zdraví?
V2
V3
V4
Je vietnamskému P/K poskytovaná ošetřovatelská péče s využitím modelu Gigerové a Davidhizarové?
Metoda hodnocení Pozorování sestry, P/K Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Pozorování sestry, P/K, kontrola dokumentace Otázka pro sestru, řízený rozhovor Pozorování sestry, P/K Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor Otázka pro sestru, řízený rozhovor
Metoda hodnocení
ANO
NE
OŠETŘOVATELSTVÍ
Kód
Otázka pro sestru, řízený rozhovor ANO
NE
Otázka pro sestru Pozorování P/K Kontrola dokumentace
Komunikuje sestra s vietnam-ským P/ K, dorozumí se?
Pozorování sestry, P/K
Chápe sestra podstatu modelu zvyšování kvality a efektivity ošetřovatelské péče, verbalizuje potřeby P/K?
Otázka pro sestru, P/K Řízený rozhovor
Pracuje sestra metodou ošetřovatelského procesu, vede ošetřovatelskou dokumentaci?
Kontrola ošetřovatelské dokumentace
*Vysvětlivky: P/K – pacient/klient
LITERATURA ADAMCZYK, R.: Duchovní život člověka ve zdravotnickém prostředí cizí země s přihlédnutím ke kulturnímu profilu osobnosti. In: Studijní texty: Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu. 1. vyd., Ostrava: Ostravská univerzita, 2002. s. 34–43. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ, J.: Multikulturní ošetřovatelství I., 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2005. 248 s.
KILÍKOVÁ, M., VARGOVÁ, D.: Situačná kazuistika a štandardy. Sestra a lekár v prax, č. 9–10, 2007. s. 28–30. KUDLOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, G.: Komunikační karty – alternativní způsob komunikace mezi zdravotníky a pacienty cizinci. Dimenze, 2007, ročník I., č. 1, s. 6–8. MASTILIAKOVÁ, D.: Transkulturní ošetřovatelské zhodnocení. Aplikace kulturně specifických ošetřovatelských modelů. In: Studijní texty: Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální Kontakt 2/2007
235
OŠETŘOVATELSTVÍ
fakulta, 2002. s. 11–21. SEDLÁKOVÁ,G.: Posudzovanie stavu vietnamského klienta v zdraví a v chorobe. In: Ošetřovatelství v pohybu. Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí. Příbram: SZŠ a VOŠ zdravotnická, 30.–31. 3. 2006. s. 209–213. ŠPIRUDOVÁ, L. et al.: Multikulturní ošetřovatelství II., 1. vyd., Praha: Grada Publishing, 2006. 252 s. TÓTHOVÁ, V.: Respektování zvláštností verbální a neverbální komunikace v ošetřovatelské péči o vietnam-
skou minoritu. In: Ošetřovatelství v pohybu. Sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí. Příbram: SZŠ a VOŠ zdravotnická, 30.–31. 3. 2006. s. 278–282.
*Publikace se vztahuje k řešení grantového projektu NR/8473-3, který je realizován za finanční podpory IGA MZ ČR.
PŘÍLOHA Příloha 1. Gigerové a Davidhizarové transkulturní model ošetřovatelského posuzování
Příloha 1. Model pro transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle Gigerové a Davidhizarové Obsah jednotlivých položek modelu
236
Kontakt 2/2007
OBLAST VIETNAMEC Kulturně svébytný jedinec
VIETNAMEC Komunikace
VIETNAMEC Vliv prostředí a výchovy
Důležité informace Rasa: asijská, žlutá Místo původu: Vietnamská socialistická republika (event. ČR – u narozených v ČR ) Časový posun oproti domovské zemi: + 6 hodin Životní filozofii určuje: jing a jang = rovnováha a harmonie Svoji kulturu: uznávají, chrání Převládající náboženské směry: buddhismus, taoismus, konfucianismus, křesťanství Nonverbální zvláštnosti (beze slov): Úsměv: kromě radosti má několik významů – omluva, nepochopení, zmírnění situace Pohlazení: hlazení po vlasech a jiné dotýkání se hlavy je považováno za projev velké neúcty (pouze pohlazení dětí rodiči) Doteky na veřejnosti: mezi milenci – nepřípustné, mezi přáteli a známými zcela běžné Podání ruky: podat pravou ruku a levou ještě lehce přitisknout Podání předmětu: oběma rukama, jednou rukou – nezdvořilé Pohled do očí: přímý pohled do očí není zdvořilý, naopak může vyjadřovat domýšlivost Smrkání do kapesníku: považováno za neslušné a směšné Gesto přivolání druhé osoby: dlaň k zemi, prsty poté pohybujeme k sobě, dlaň otočená směrem nahoru – projev nadřazenosti Ruce křížené na prsou: znak rozčílení nad obsahem daného dialogu
OŠETŘOVATELSTVÍ
Příloha 2. Co je dobré vědět o vietnamské kultuře (informace z některých oblastí modelu Gigerové-Davidhizarové)
Zvláštnosti projevu vietnamského pacienta/klienta: Při bolesti (Dau) mohou být Vietnamci stoičtí. Dobrovolně nepožádají o léky na bolest, ze strachu z návyku a z vedlejších účinků. Zdravotníci by proto měli nabízet léky proti bolesti včas, podle předpisů. Při zvracení (Mua/oí) může dát vietnamský pacient/klient (z důvodu studu) vědět sestře až po zvracení nebo sám zvratky uklidí. Někteří přijmou antiemetika až po několika epizodách zvracení. Nejprve použijí nějaký domácí „lék“. Při zácpě nebo průjmu (Bón/iachay) pacient/klient oznámí nepravidelnost ve vyprazdňování stolice, až když je problematická nebo když se sestra zeptá. Domácí léčebné metody zahrnují zvýšenou konzumaci tekutin a zelené listové zeleniny. Klyzma využívají na zácpu jenom jako poslední možnost. Únavu (Mˆet) neoznamují a nebudou na ni brát léky. Odmítnou jakýkoliv agresivní zákrok. Podle nich je spaní součástí ozdravovacího procesu. Když je vietnamský pacient/klient v depresi (Buonba – smutný), člen rodiny nebo jeho přítel se ho bude snažit rozveselit vyprávěním nebo ho bude chtít přivést na jiné myšlenky. Protože mentální nemoc má stigma, řekne o své depresi sestře, pouze když se zeptá. Pomoc vyhledává tehdy, když se problémy stanou velmi aktuálními nebo neúnosnými. Vždy nejprve zkouší domácí léčení. Problém přiznají, až když je pokročilý nebo mají velké bolesti. Těhotenství a mateřství vietnamských žen: Hodně pozornosti Vietnamci věnují těhotným ženám, zejména dbají na zdravá jídla a dostatek odpočinku (namáhavá činnost je pro ně nemyslitelná, hlavně pak v posledním trimestru). Těhotné ženy musí být v teple a dodržovat speciální hygienu. Pokud budoucí rodiče absolvují společně těhotenský kurz, otec se bude cítit lépe, je-li přítomen porodu. Nastávající rodičky trpí tiše, proto, i když nenaříkají, je nutné je uklidnit a nabídnout jim pohodlí. Vždy je důležitá hygiena. Vaginální porod je upřednostňován před císařským řezem. Pokud se vyskytnou problémy s dítětem, je lepší je prokonzultovat s otcem nebo jiným členem rodiny. Tato osoba rozhodne, kdo to oznámí matce. Nutno předcházet dotykům a hlazení hlavičky novorozence. Odlišnosti spojené s umíráním a smrtí vietnamského pacienta/klienta: Umírání – Vietnamci od pradávna uctívají kult předků. Proto je nezbytné, aby byl každému zajištěn správný pohřeb a následné dodržování všech rituálů spojených s uctíváním předků. Jestliže je za určitých podmínek nutná pitva, rozhoduje celá rodina (preferují kremaci). Upřednostňují umírání doma před umíráním v nemocnici. Důležitější je pro Vietnamce kvalita života než jeho délka, protože věří v reinkarnaci a v menší utrpení v příštím životě. Také proto pomáhají umírajícímu tím, že vzpomínají na jeho dobré skutky. Kontakt 2/2007
237
OŠETŘOVATELSTVÍ
OBLAST
Důležité informace Tělesná konstituce: jsou nižší postavy než evropský průměr, žluto hnědé pokožky, oči tmavé, vlasy tmavohnědé až černé, lesklé, rovné. U mužů i žen většinou chybí tělní ochlupení. Obličej je typický malým nosem a šikmým položením očních štěrbin Může se vyskytovat také mongoloidní skvrna na zádech – dvojitá pigmentová skvrna na zádech v jejich horní i dolní části. Hmotnost odpovídá výšce – netrpí obezitou.
VIETNAMEC ê Biologické odlišnosti
Stravovací návyky, složení jídelníčku: Nejdůležitější plodinou obyvatel Vietnamu je rýže (připravuje se různými způsoby), maso používané ve vietnamské kuchyni pochází většinou z ryb a drůbeže. Potravinám je podle filozofie rovnováhy jin a jang přiřazována síla tepla a chladu. Vietnamci dodržují zásady správné výživy, nepřejídají se, spíše nesolí. Jedí 3krát denně, přičemž oběd a večeře jsou hlavní jídla. Mají rádi listovou zeleninu a ovoce, rýži jedí s každým jídlem. Hojně pijí, hlavně teplé čaje nebo vodu pokojové teploty, popř. čaj bez citronu a bez cukru zředěný vodou (nepijí extrémně studené nápoje). Požívají méně mléčných výrobků (věří, že způsobují střevní potíže, nemusí tolerovat laktózu).
Příloha č. 3 Piktogramy – komunikační karty
238
Kontakt 2/2007
OŠETŘOVATELSTVÍ
Gabriela Sedláková a Jaroslav Soukupová
[email protected]
Kontakt 2/2007
239
OŠETŘOVATELSTVÍ
STATE OF HEALTH AND LIFE OF COMMUNITY NURSES IN HUNGARY Adrienn U. Siket
IX: 213–458, 2007 ISSN 1212–4117
University of Debrecen, Faculty of Health Sciences, Nursing Departmen, Hungary Summary Community (district) nurses play a very important role in basic health care. Their work and responsibility are not only to help the family doctors’ work but also to protect and restore the good state of health of the inhabitants. The object of the research is to survey the community nurses’ state of health, circumstances of life and occupational environment, furthermore to explain their nursing, preventive and health- improving mission because in the scope of the National Public Health Programme, district nurses can also do a lot in the interest of achieving the aims and realizing the tasks. The basic methods of the research are mail survey and comparative statistic analysis. An aimed study was made, such a qualitative inquiry which gives information about a concrete population in accordance with the aim and type of the research, utilizing the secondary information, too. On the basis of a list, the National Basic Health Care Institution (OALI) made a random sampling with 2000 nurses from the basic multitude of 5854 district nurses. In the scope of the mail survey, 2000 questionnaires were sent in the company of a request and directing letter. Altogether 768 questionnaires have come back, which is the 38 percent of the aimed sample and the 13 percent of the basic multitude. N=768. According to the survey, district nurses mostly have secondary school or OKJ nurses (technical school) qualification, overwhelming majority of them have been working in the field of public health for at least 10 years. Most of them have written contract of employment, they work mostly in the legal status of being employed. This year, 72 percent of them have taken part in further vocational training. The characteristic features of district nurses’ work are the expert storing and managing of medicines; the preventing, screening and care; controlling of registering and administration. Although district nurses perform health-caring and health-improving activity, their independence is generally restricted in this work. Last year only 48 percent of district nurses took part in such healthcaring and health-improving programme. Community nurses are generally satisfied with the appreciation of their work. According to the most district nurses’ opinion more money should have been given for the improving of the state of basic health care and less administration would be enough. In the majority of the cases community nurses qualify their own physical and mental state of health and their human relations as good. Community nurses relatively have a lot of kinds of illnesses and complaints; among others there are the backache that is in connection with the sitting way of life, furthermore the varicose veins of lower limbs. Seventy percent of the answerers do not smoke and the rest of the nurses smoke either only occasionally or regularly. The overwhelming majority of community nurses generally have not taken part in colon tumour or heart- and circulatory diseases screening, which is thought provoking from the point of view of the mediation of health-conscious behaviour. Every year the majority of the nurses took part in pulmonary According to the testimony of the survey, community nurses’ state of being accepted and their openness to the direction to their patients are there on the parts of both health experts and patients. Basically, it would be important the better utilization of human resources and its increasing from qualified and numbering point of view in the interest of effective and successful implementation of the Public Health Programme. The results of the inquiry and the literature review appear during practical work. After the inquiry, the got results can help the planning of the future line of nursing. Key words: Health – life – nurse – community 240
Kontakt 2/2007
In the name of nurses all over the world, the International Council of Nurses have declared those intention according to which it would cooperate in the interest of realization of basic health care in practice, too (Miller, Morrow, 1998). This declaration have presented the wellknown fact according to which till now nursing staff performed and will also perform in the future the majority of health care in the most health care systems; because of this fact, success of the international medical efforts mostly depend on what is like the training and vocation of the nurse profession. Community nurses play a very important role in basic health care. Their work and responsibility are not only to help the family doctors’ work but also to protect and restore the good state of health of the inhabitants. This important work can be performed on a suitable level by those district nurses who are well-trained, satisfied with their work and occupational environment and have stable job. In our research we were curious about district nurses’ state of health and circumstances of life and work. Further aim of our present study is to get to know their nursing, preventive and health-improving mission because in the scope of the National Public Health Programme, district nurses can also do a lot in the interest of achieving the aims and realizing the tasks (National Public Health Programme). Precedents of the research: In the scope of HU9302 Phare Medical Reform Programme of the European Union, a study was carried out about basic health care and within this about the position of district nurses with the direction of TÁRKI (Phare Medical Reform Programme of the European Union). METHOD
Basic methods of the research are mail survey and comparative statistic analysis. On the basis of a list, the National Basic Health Care Institution (OALI) made a random sampling with 2000 nurses from the basic multitude of 5854 district nurses in 2002. In the scope of the mail survey, 2000 questionnaires were sent in the company (District nurses state of health, circumstances of life and work) with a request and directing letter. Altogether 768 questionnaires have come back, which is the 38 percent of the
aimed sample and the 13 percent of the basic multitude. N=768. RESULTS
Rate of returned questionnaires according to counties: Answering district nurses usually sent back questionnaires from every county. The most questionnaires came back from Pest County (19 percent) while the least questionnaires came back from Gyır, MosonSopron County. Demography features: Answering district nurses are between 30 and 50 years in the most cases according to their age group. Type of settlement: According to the returned questionnaires, on the basis of the mail survey, 42 % of district nurses live in a village, 50 % of them in a town and 8 % of them in a county town, including Budapest. Qualification: 0.3 % of answering district nurses completed 8 elementary school, 17 % of them 8 elementary school and school of nursing, 29 % of them only school of nursing, 52 % of them any other secondary school or OKJ nurse (technical) school, 0.1 % of them college of nursing and 2.5 % of them are qualified nurses. Type of houses: Regarding the fact that 42 % of district nurses – according to the evidence of the returned questionnaires – live in a village, 50 % of them in a town and 8 % of them in a county town, including Budapest, this is why 69 % of them live in a family house and 25 % of them in an owner-occupied flat. Transport to work: More than half of district nurses, exactly 51 % use car to go to work, 4.5 % of them motorbike, 41 % of them bicycle and 30 % of them use public transport. How long have you been working in public health? Overwhelming majority of district nurses have been working in the field of public health for at least 10 years. 3 % of district nurses have been working in public health for 1-5 years, 8 % for 5-10 years, 32 % for 10-20 years and 57 % for more than 20 years. How long have you been working at this workplace? Overwhelming majority of district nurses have been working at the same workplace for a long time, for at least 5 years. Written contract of employment: Overwhelming majority of district nurses, 91 % have written contract of employment, 5 % have Kontakt 2/2007
OŠETŘOVATELSTVÍ
INTRODUCTION
241
OŠETŘOVATELSTVÍ 242
business contract, 3 % have both and 1 % have neither. It can be seen that overwhelming majority of district nurses work in the legal status of being employed, with every advantages and disadvantages of it. Would you take part in further vocational training? 9 % of district nurses do not make the plans for taking part in any further vocational training, which is a very small rate. Overwhelming majority of them, more than 90 % design to take part, exactly 67 % in the form of scored training. The remaining part of them would take part in vocational training (district public health care 10 %), health college study (10 %) postgraduate study (2 %) and university study (1 %). Taking part in vocational or further vocational training is guaranteed completely by the employer in 61 % of the cases while in 35 % is guaranteed partly and 5 % are not guaranteed at all. Taking part in any further vocational training this year: This year 72 % of district nurses have taken part in further vocational training which is not a contradiction with the previous facts because these trainings are not needed in every year. How many settlements are there in the supplying districts? Most of them supply only one settlement (79 %). Number of patients in the practice: Number of patients in the practice follow the national statistics. 10 % of district nurses work in such a practice where the number of patients is not more than 1000 heads, 32 % of them supply 1001-1500 inhabitants, 38 % of them supply 1501-2000 inhabitants and 20 % of them work in a 2000 heads practice. Type of supplying settlement: In the workplace of district nurses districts are the usual town type in the most cases (48 %), besides this in towns council estates are also typical (25 %), in villages closed and built village parts (44 %) and small farms (18 %) are typical. Type of district: Almost 1/3 of asked and answering district nurses (31 %) thought that in their district there are more endangered inhabitants than the average; according to 55 % of them in their district there are more people over 60 years of age than the average and 24 % of them said that they had to wander more than 10 kilometres to supply their district. Forming of working place in the district: Kontakt 2/2007
72 % of district nurses work at such a workplace where they are in the same place with the doctor, while 28 % of them work in a separated room. Whose job is guarantying deputyship? 87 % of district nurses think that guarantying deputyship is the job of the employer, the remaining 13 % think that this is the workers’ job. Surely behind this opinion there is that experience that employers guarantee deputyship. Unfortunately in 13 % of the cases, employers cannot or do not want to guarantee deputyship in the required cases, which hold back workers’ training or further training; hinder their relaxing facilities, furthermore prevent their taking part at important family events (wedding far from their home, funeral etc.), which is very important for the most people. Are their deputyship guaranteed in their absence? District nurses’ deputyship is not guaranteed for 24 % of them in their absence, and for 76 % of them is. Features of the work: Characteristic features of district nurses’ work are the expert storing and managing of medicines; the preventing, screening and care; controlling of registering and administration; preparation and sterilization of matters, performing nursing activities; arranging patients’ emergency care through ambulance service; cooperation with home help service, home nursing and welfare officer service; recognizing emergency cases; first aid in case of mortal danger; health-caring and healthimproving activity; guarantying and arranging patients’ physical hygiene and taking part in practice management. 33-96 % of district nurses take part in performing these activities. It can be seen that 29 % of district nurses do not take part in health-caring and health-improving activities; 34 % do not take part in guarantying and arranging patients’ physical hygiene and 67 % of them do not take part in practice management. The latter refers to the fact that district nurses perform as attendants in practice; and in the majority of cases they do not have a say in the main points of strategic decisions in connection with the practice. Computer operation: Computer is a very important helping tool for district nurses’ work. It is a lucky situation if doctors do not monopolize operating the computer, since in 39 % of the cases district nurses operate
District nurses are generally satisfied with the appreciation of their work. They are satisfied with the appreciation of the community to a great extent and they are dissatisfied with their material appreciation considerably. They are quite satisfied with the safety of their work, with self-realization possibilities and with moral appreciation of their work. After material appreciation they are satisfied with leaping forward possibilities the least. Leaving career is planned: Only 14 % of district nurses make a plan for leaving nursing career in 5 years, but it is not a slight since on the basis of their qualification costs and professional experience, they would be needed in basic health care. What makes you stay in public health care? First of all, content of work (69 %), assignment (63 %) and the community (55 %), to a slighter degree professional success (47 %), and circumstances of work (43 %) make district nurses stay in nursing career. Changing in position of basic health care: In last 2 years position of basic health care did not change according to 37 % of district nurses, according to 11 % became better, according to 1 % became much more better, according to 38 % became worse and according to 13 % became much more worse. All in all, according to 37 % of district nurses the position of basic health care did not change, according to 12 % became better and according to 51 % became worse. Improving the position of basic health care: For improving the position of basic health care according to 87 % of district nurses more wages should be paid. According to 86 % of district nurses less administration would be enough, according to 76 % simplification of laws, according to 68 % modernization of surgery, according to 59 % improving of human attitude, according to 55 % better relation with hospitals, according to 54 % better relation with surgery, according to 43 % patients’ increased protection of interest, according to 26 % raising in staff numbers, according to 18 % other measures, facts. Incomes: On a scale of 1 and 10, where 1 point indicates the lowest level and 10 point indicate the highest level, the majority of district nurses usually defined their incomes on lower levels. 23 % of answerers placed themselves in the middle incomes lines, 13 % placed themselves on higher than the before Kontakt 2/2007
OŠETŘOVATELSTVÍ
computers; in 4 % doctors do, in 58 % both do. 19 % of district nurses write receipts on the computer, 37 % use the word processor for correspondence; 80 % perform any other works with the computer. Health-caring and health-improving: 14 % of district nurses do not perform any healthcaring or health-improving activities; 54 % do not perform independently but take part in them; and 32 % perform such activities independently. These refer to the fact that district nurses – though performing healthcaring and health-improving activities – are restricted in their independence in connection with this kind of work. Advising, inquiries: District nurses, despite of their limited independence of health-caring and health-improving activities, in several cases give advice and inquiry for patients and their relatives and inhabitants seeking them. They give diet advices for diabetic people; advice and inquiry about symptoms of high blood-pressure and about warning symptoms of diabetes; they give diet advices for fat patients; advice for helping giving up smoking; diet advices for cardiac and circulatory patients; inquiry from warning symptoms of cardiac infarction, malignant tumours, form of motions and spinal column diseases; give advices for helping giving up alcohol drinking; inquiry about connection between smoking and pregnancy; about the recommended form of motion in cases of cardiac and circulatory diseases; about risk and warning symptoms of stroke; about connection between smoking and oral hygiene; symptoms of using drugs in order to get to know it; and advice for giving up using drugs. Taking part in health-caring and healthimproving programmes: Last year only 48 % of district nurses took part in such health-caring and health-improving programme but it is obvious this activity can be performed during several years. Work compared with qualification: 84 % of district nurses think that their work corresponds to their qualification; according to 11 % their work is lower standard than their qualification, and according to 5 % it is higher standard. According to these district nurses’ opinion about their own qualification and the high standard of their work agree in the majority of cases. Satisfaction with work appreciating:
243
OŠETŘOVATELSTVÍ 244
mentioned class, (only one answerer placed him/herself on the highest income point 10 in this scale), 64 % placed lower, inside this 19 % on income point 4, 23 % on income point 3, 15 % on income point 2 and 6 % on the lowest income point 1. Source of income: Overwhelming majority of district nurses, 91 % of them have written contract of employment, 5 % have business contract, 3 % of them have both, so overwhelming majority of district nurses work in the legal status of being employed. Beside their full-time incomes, they have some incomes from bribe in 26 % of cases, from part-time job in 23 % of cases, from other source in 16 % of cases, from casual psychical work in 12 % of cases, from business in 6 % of cases and from casual mental work in 4 % of cases. Employing quality: Overwhelming majority of district nurses, 83 % of them are private doctors’ employees, 11 % are public employees, and 6 % are privates. Basically these refer to district nurses’ defencelessness to family doctors. Plan for founding a new enterprise: 91 % of district nurses do not make a plan for starting a new enterprise, 4 % plan it in their present profession, 6 % plan it in another profession different from their present job. Taking of annual holidays: 7 % of district nurses do not take their annual holidays, 40 % of them take partly, 52 % take completely. Practically half of district nurses do not or only partly take their annual holidays. Body height, body weight, and body mass index (BMI): District nurses within the age group 31 and 60 years are significantly (p=0,001) heavier compared to their body height than their mates of the same age and gender. In the before mentioned group BMI index is on average 25.2, while in the latter group is 24.3 kg/m3 . State of health: District nurses qualify their own state of health as good on a scale of 1 and 7 where 1 point indicates the worst, 7 points indicate the best and 4 points indicates the average state of health. On the other hand women in Budapest of the same age qualified their state of health (p=0,01) with significantly higher, 5,24 points several years ago despite that in the sample the rate of young people are significantly higher than in the sample of Kontakt 2/2007
women in Budapest of the same age. Physical state of health: In the majority of the cases district nurses qualified their own physical state of health as good on a scale of 1 and 4 where 1 point indicates the worst and 4 points indicate the best physical state of health. Mental health: In the majority of the cases district nurses qualified their own mental state of health as good as their physical mental state on a scale of 1 and 4 where 1 point indicates the worst and 4 points indicate the best mental state of health. Human relations: In the majority of the cases district nurses qualified their human relations as good or outstanding on a scale of 1 and 4 where 1 point indicates the worst and 4 points indicate the best human relations. Going in for sports regularly: District nurses quite rarely go in for sports but they do it even more often compared to inhabitants. Diseases, complaints: District nurses relatively have a lot of kinds of illnesses and complaints; among others there are backache (57 %) that is in connection with the sitting way of life, furthermore indisposition (46 %), varicose veins of lower limbs (32 %) and painful spondylosis (30 %), which is in connection with load and beakformation of vertebrae. Diseases, treatment: 15 % of district nurses take medicine against high blood pressure and 1,3 % have heart diseases that restrict their work. Further complaints, diseases: Compared with Budapest women of the same age between 31 and 60 years district nurses have backache (p<0,05) more often while Budapest women have heart and circulatory diseases, cough, asphyxia, dyspnoea, ankle tumescence, nervousness and insomnia (p<0,05) more often. 4-5 % of district nurses have diabetes, 12 % have slight heart and circulatory diseases(1,3 % have heart disease that restrict them in work), 21 % cough regularly, 12 % are tortured by asphyxia and dyspnoea, 41 % of them have permanent backache, 20 % often have stomach ache and nausea, 6 % often have diarrhoea and 1 % have bloody defecation; 12 % never have had ankle tumescence or leg ulcer. 31 % of district nurses often or permanently feel nervousness, 12 % feel depression, 23 % of them are tortured by insomnia, 7 % have bad sense of hearing and 17 % have bad sight.
DISCUSSION
The Ljubljana Charta (htp://hjem.get2net.dk/ DetAabne Akademi/ljubljana.htm) about reorganization of basic health care accepted in 1996 drafted concretely those basic rules that have to direct the reorganization be aimed at
public health care system. It is claimed in this Charta that human dignity, fairness, solidarity and vocation ethic determine directives of basic health care reform; clear aims be set concerning available health benefit; be human centred; concentrate on quality; stand on suitable material base; and turn stressed to basic health care. In basic health care reforms have to guarantee that health services protect and promote health on every level; improve quality of life; prevent and treat diseases; rehabilitate patients; and look after deadly diseased people. Nowadays in Hungary, average period of doctor -patient meetings is very short (at outpatient departments was 5.9 minutes in 2001) (Medical statistical year-book 2001); in consequence of this besides present conditions it is not possible that the activity of doctors working in basic health care will extend in the direction of healthimproving or inside this of health-raising. Besides doctors, nurses are the main figures of basic health care. They create the greatest part of public health workers. According to the World Health Organization basic health care is the obvious extending of nursing practise (Miller, Morrow, 1998); most of basic activities of health care can be classified in nursing. Nurses have connections with patients and their families (so healthy people); because of this they can play an important role in transmitting information in connection with health if they are prepared for this during training. Nurses in basic health care can supply their work entirely and with competence, if nurse basic training and further training are extended and laws defining nursing are also extended equivalently (Miller, Morrow, 1998). Source of many health problems can be found in private and communal lifestyle, so their solutions request changing in thinking, behaviour and lifestyle. More effective solutions of these problems request creativity, fantasy and innovative approach by nurses. According to results of our inquiry, district nurses – mainly if they are qualified – can take an important role in giving of advice for patient and their family members. Its main obstacle is that Hungarian customs in health care admit only the doctor as a figure who is in connection with patients and have independent ordering law. On the other hand in other countries besides doctors, any other figures qualified in Kontakt 2/2007
OŠETŘOVATELSTVÍ
Psychiatry; taking analgesic, sedative and sleeping draught: 5 % of district nurses have been treated for psychiatric diseases. In last 14 days 46 % of them have taken analgesic, 19 % of them have taken sedative and 5 % of them have taken sleeping draught. Chosen family doctor, seeing a doctor: 97 % of district nurses have chosen family doctor. 3 % of district nurses have seen a doctor in a week; 7 % formerly, but in a month; 8 % in half a year; 9 % in a year; 6 % in 5 years; 61 % have never seen a doctor. Last year 6 % of district nurses saw a doctor six or more times, 7 % of them four or five times; 27 % of them two or three times; 27 % of them have not seen a doctor. Employment of basic health care: 28 % of district nurses employed outpatients department in last 3 months; 13 % of them have been in hospital for at least 1 day and 11 % of them have been on sick-leave. Smoking, help giving up: 70 percent of district nurses do not smoke, further 13 % of nurses smoke only occasionally, 16 % of them smoke regularly. 23 % of smoking district nurses have 1 or 2 smokes; 20 % have 3-5 smokes; 28 % have 6-10 smokes; 26 % have one box; 2 % have more than one box. For that question according to them where they can find help for giving up smoking, according to 74 % of district nurses at the family doctor, according to 28 % at surgery, according to 17 % at T.B. clinic; according to 34 % at OEK; according to 29 % at other places. Drinking alcohol: 56 % of district nurses do not drink alcohol; 13 % occasionally and 0.3 % regularly. Taking part in screening: Overwhelming majority of district nurses generally have not taken part in colon tumour or heart and circulatory diseases screening. Every year most people have taken part in X-ray screening (66 %), uterine cervix screening (54 %), diabetes screening (38 %) and breast tumour screening (31 %).
245
OŠETŘOVATELSTVÍ
a suitable way have significant works in connection with training advising patients, moreover, with employing of certain inquiring (screening) methods. For example in Finland where in Programme North-Carelia (Puska at al, 1995), hypertonic ambulances performed the screening of hypertonic patients, which was directed by a public health nurse. Beside surgery, these operated in the same building and their task was to measure those people’s blood pressure that reported to medical examination for any reason and to be after the treated hypertonic patients. In our country, beside consulting-rooms, it would be suitable to make operate such surgery directed by qualified nurses that would perform hypertension and diabetes screening, examining way of life and giving of lifestyle advice. It would be also needed for the future doctors to be prevention-orientated case manager who direct the team (qualified nurses, welfare officers, district nurses, home nurses, social workers, physiotherapists) and delegate the tasks to qualified nurses. It is needed for these surgeries to fit into the whole public health care system with suitable constitutional and material conditions. In Finland basic health care is performed in Medical Centres (Szabadfalvi, Varga, 1991). In the beginning Medical Centres were formed from available institutes, from departments of local consulting-rooms and hospitals that were completed in a practical way. One centre generally supplies about 10.000 inhabitants. Four to six doctors work in most medical centres and work together with 11 head qualified medical colleagues. Small laboratories, X-ray diagnostic laboratories and physiotherapy are also operated. They also have placing departments where patients sent home from the hospitals are rehabilitated. High represented rates and results prove the popularity of these institutions. In the work of medical centres health-raising activity is very significant. This is not arranged and used in a general form but for special areas. For example, arranged advising in the topic of family planning, but advising in the topic of heart and circulatory diseases and preventing diabetes are also included. The
Centre also arranges the work for labour health and medical attendance. Nurses visit patients more often than doctors. In the first line of public health care they endeavour that nurses, maternity nurses and psychotherapists perform the majority of work who belong to the staff of teams operating in basic health care and directed by doctors. So nurses also perform such works that is a doctor’s task in Hungary. Public health nurses arrange screenings, vaccinate, look after hypertonic patients and supply the needy with medical aid. In Hungary in the frame of the present medical reform a good possibility will be given to realize the upper model, to extend nursing competent. BIBLIOGRAPHY International Council of Nurses & World Health Organization: Report of the workshop on the role of nursing in primary health care, Nairobi, Kenya, 1 October, 1979, Geneva World Health Organization: Global strategy for health for all by the year 2000, Geneva, 1981. In: MILLER, S., MORROW, H.: The roles of nursing in basic health care, Melania Kft, Budapest, 1998. National Public Health Programme, 46/2003. (IV. 16.) Parliament Order HU 9302 Phare Medical Reform Programme of the European Union, a study was carried out about basic health care and within this about the position of district nurses with the direction of TÁRKI. District nurses state of health, circumstances of life and work – Questionnaire National Basic Health Care Institution, SIKET ADRIENN The Ljubljana Charter of reforming health care, http:// hjem.get2net.dk/DetAabne Akademi/ljubljana.htm Medical statistical year-book 2001, Central Statistical Office 2002, 44. o., 45. o., 48. o. 140. o. 406. o. World Health Organization: Division of Health Manpower Development, Report of a meeting on „Nursing in support of the goal Health for All by the year2000,” 16-20 November, 1981, Geneva, 1982. In.: Miller, S., Morrow, H.: The roles of nursing in basic health care, Melania Kft, Budapest 1998. PUSKA, P., TOOMILEHTO, J., NISSINEN, A., VARTIANEN, E.: The North Karélia project, 20 year results and experiences. Helsinki: Eija Kling Yliopistopaino, 1995. SZABADFALVI, A., VARGA, F. : Medical in Finland, The Hungarian League of hospitals, 1991.
Adrienn U. Siket
[email protected] 246
Kontakt 2/2007
