Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Vladimír Hulík

AKTUALIZOVANÁ PROGNÓZA STRUKTURY VZDĚLANOSTI OBYVATEL ČR* UPDATED PROGNOSIS OF THE EDUCATION STRUCTURE OF THE INHABITANTS OF THE CZECH REPUBLIC

Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Vladimír Hulík

Abstract The prognosis is an updating of the prognosis published in 2007. It takes into account the changes of the demographic development in the previous two years, mainly relatively high increase of fertility and marked increment of the net migration. Expected slowing down of the fertility growths and marked decrease of immigration are taken into account in the prognosis of the supposed further development. Four education levels: basic education, secondary lower education, secondary higher education and tertiary education are distinguished. According to the prognosis the proportion of persons reaching the basic education or secondary lower education levels only will decline. On the other hand the proportion of persons with higher education will increase rapidly. The prognosis has been computed not only for the CR but also for each of 14 Czech regions. Keywords: population prognosis, population ageing, highest education level Klíčová slova: populační prognóza, stárnutí obyvatelstva, nejvyšší dosažené vzdělání

Úvod Velmi často se v médiích objevují zmínky o tom, že naše populace stárne a že nebude mít kdo pracovat na stále se rozrůstající skupinu důchodců. Tyto pesimistické vize vycházejí z demografických prognóz. Prognózy samy o sobě patrně nejsou chybné, poněkud diskutabilní jsou však některé zjednodušené závěry, které se z jejich výsledků činí. Demografické prognózy jsou totiž prognózy „kusů“ a neberou v úvahu produktivní schopnosti člověka – neberou v úvahu to, co se vkládá do produkce, tedy lidský kapitál. A když začneme převádět prognózu „kusů“ na prognózu kapitálu, který představují, nemusejí být závěry už tak pesimistické. To, co by dávalo o něco ucelenější obraz o budoucím vývoji lidské společnosti, by tedy byla prognóza lidského kapitálu. Je však otázkou, jak lze lidský kapitál měřit a zda je to, pokud si uvědomíme celou šíři tohoto pojmu, vůbec možné. Za určitou, velmi zjednodušenou míru lidského kapitálu je možno považovat objem a kvalitu vzdělání. Proto byla na základě aktualizované běžné populační projekce vývoje obyvatelstva ČR a jejích krajů vypočtena aktualizovaná odvozená prognóza vývoje struktury obyvatelstva podle dosaženého vzdělání. Příspěvek vznikl v rámci dlouhodobého výzkumného projektu 2D06026 „Reprodukce lidského kapitálu“ financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II. *

1

Aktuální populační projekce obyvatelstva ČR V letech 2007 a 2008 jsme byli v ČR svědky až poněkud nečekaně vysokého nárůstu plodnosti a především velmi výrazného nárůstu migračního přírůstku. Data za první pololetí roku 2009 však naznačují, že úhrnná plodnost v tomto roce zřejmě již dále nevzroste, bude zhruba stejná jako v roce 2008. Migrační přírůstek se v roce 2009 očekává výrazně nižší než v předchozích letech, asi na úrovni poloviny až třetiny hodnot roku 2008. Proto byla na naší katedře aktualizována projekce obyvatelstva ČR i jejích krajů. Byla vypočtena ve dvou variantách. První varianta vychází ze střední varianty projekce Českého statistického úřadu z roku 2009. (Tuto variantu budeme proto nazývat varianta ČSÚ.) Druhá varianta vychází z předpokladu, že demografické chování české populace, (především plodnost žen) bude – s jistým zpožděním – kopírovat demografické chování populace Nizozemska. Nizozemsko bylo vybráno proto, že se jedná o populaci, kde již byla dokončena transformace plodnosti žen do vyššího věku, plodnost je zde poměrně stabilní a rovněž vývoj úmrtnosti v Nizozemsku se zdá být poměrně stabilní. Navíc to je populace geograficky nepříliš vzdálená a co do velikosti v jistém smyslu srovnatelná s populací České republiky. (Tuto variantu budeme nazývat varianta NL.) Vstupní data pro výpočty týkající se obyvatelstva ČR byla získána z internetových stránek ČSÚ, zdrojem dat o obyvatelstvu Nizozemska byl Eurostat. Výpočet projekce byl proveden komponentní metodou se zjednodušeným modelem migrace (předpokládá se pouze imigrace ve výši migračního salda). Scénáře projekce pro ČR Výchozí demografickou strukturou bylo složení obyvatelstva České republiky podle pohlaví a jednotek věku k 1. 1. 2009. Varianta ČSÚ Plodnost

Předpokládá se, že po krátké stagnaci na přelomu tohoto desetiletí vzroste úhrnná plodnost do roku 2020 plynule na 1,6. V dalších 30 letech již poroste pomaleji, v roce 2050 dosáhne hodnoty 1,72. Nejvyšší specifické plodnosti budou mít ženy ve věku 28–30 let, to znamená, že struktura plodnosti se již prakticky nebude měnit. Tab. 1: Scénář plodnosti – varianta ČSÚ Rok

2008

2009

2010

2020

2030

2040

2050

Úhrnná plodnost

1,50

1,50

1,50

1,60

1,66

1,69

1,72

Úmrtnost

Předpokládáme, že střední délka života se bude i nadále prodlužovat po celé období projekce. Do roku 2030 bude roční nárůst zhruba stejný jako v současné době, po roce 2030 dojde ke zpomalení růstu střední délky života. Předpokládá se, že se po celou dobu projekce nebude měnit struktura pravděpodobností úmrtí, jako výchozí byla použita průměrná struktura za léta 2006–2008.

2

Tab. 2: Scénář úmrtnosti – varianta ČSÚ Rok

2008

2009

2010

2020

2030

2040

2050

Střední délka života mužů

73,96

74,23

74,50

77,00

79,50

81,50

83,50

Střední délka života žen

80,14

80,37

80,60

82,80

85,10

86,80

88,40

Migrace

Migrační saldo po celé období projekce uvažujeme konstantní ve výši 25 000 osob ročně. Demografickou strukturu migrantů v roce 2009 předpokládáme rovnou váženému průměru struktur za období 2004–2007. V dalších letech do roku 2030 se předpokládalo postupné přibližování této struktury struktuře migračního salda EU (pro kterou je charakteristický především téměř vyrovnaný poměr mužů a žen). Po roce 2030 se předpokládala trvale migrační struktura EU. Porovnání obou struktur je znázorněno na Obr. 1.

Obr. 1: Struktura migračního salda ČR a EU

Varianta NL Plodnost

Odhad vývoje plodnosti byl v této variantě proveden na základě odhadu vývoje plodnosti jednotlivých „pseudokohort“ (tj. vzájemně se překrývajících kohort žen vždy dvou sousedních ročníků narození), přičemž se předpokládá, že plodnost kohort českých žen bude s určitým zpožděním kopírovat plodnost žen Nizozemska. V této zemi byl totiž již prakticky ukončen přesun plodnosti do vyššího věku a kohortní plodnost se zde zdá být poměrně stabilní. (Viz Obr. 2) České kohorty žen narozených v letech 1965–1977 již dosáhly vrcholu své plodnosti. Pro každou z těchto kohort byla na základě hodnot posledních známých specifických měr plodnosti a grafu trendu vývoje plodnosti v posledních letech nalezena „podobná“ kohorta nizozemská. Při odhadu neznámých specifických měr plodnosti těchto českých kohort ve vyšším věku se tedy předpokládá, že jejich specifické míry plodnosti budou odpovídat 3

specifickým mírám plodnosti „podobných“ kohort nizozemských – buď budou přímo rovny mírám nějaké kohorty, nebo průměrné plodnosti dvou či více sousedních kohort. Pro české kohorty žen ročníků narození 1978 a mladších se uvažuje, že jejich specifické míry plodnosti ve věku 30 a více let budou (podobně jako předchozí kohorty) „kopírovat“ míry plodnosti starších kohort nizozemských. Teprve české kohorty roku 1991 a mladší budou mít stejné tempo vývoje jako Nizozemsko. Pokud pro mladší nizozemské kohorty již nebyla známa plodnost pro nejvyšší jednotky věku, předpokládá se, že tato plodnost bude rovna poslední známé plodnosti v daném věku, tj. že plodnost v Nizozemsku v nejvyšším věku již dále neporoste. O plodnosti výše uvedených českých kohort ve věku do 30 let se předpokládá, že bude postupně klesat na úroveň poslední známé plodnosti nizozemských kohort v daném věku. Věk nejvyšší plodnosti u českých kohort roste. Zatímco kohorty narozené na přelomu 50. a 60. let dosahovaly nejvyšší plodnosti již v 21 letech, plodnost kohorty 1977 vrcholila až ve 30 letech a pro mladší kohorty předpokládáme vrchol plodnosti až ve 31 letech věku.

Obr. 2: Plodnost žen ČR a Nizozemska

Na základě odhadnuté plodnosti českých kohort byla zpětně určena průřezová plodnost pro výpočet demografické projekce. Tab. 3: Scénář plodnosti – varianta NL Rok

2008

2009

2010

2020

2030

2040

2050

Úhrnná plodnost

1,50

1,50

1,51

1,70

1,80

1,85

1,90

Úmrtnost

V České republice byl od roku 2001 průměrný roční nárůst střední délky života mužů o 0,33 roku, u žen pak o 0,28 roku. Projekce v této variantě předpokládá, že střední délka 4

života mužů i žen poroste stejným tempem i v dalších letech. Vývoj střední délky života zachycuje následující tabulka. Tab. 4: Scénář úmrtnosti – varianta NL Rok

2008

2009

2010

2020

2030

2040

2050

Střední délka života mužů

73,96

74,33

74,66

77,96

81,27

84,58

87,88

Střední délka života žen

80,14

80,46

80,74

83,53

86,33

89,12

91,92

Migrace

Navzdory hospodářské krizi lze i nadále předpokládat, že Česká republika zůstane zemí imigrační, roční migrační saldo však bude výrazně nižší než v předchozích letech 2007 a 2008. Věková struktura imigrantů se i nadále bude lišit od věkové struktury osob s občanstvím České republiky (a zároveň s trvalým pobytem na jejím území). Česká republika bude i v budoucnu cílem spíše pracovní migrace, a tak mezi imigranty bude výrazně zastoupena produktivní generace. V letech 2009–2016 se i nadále počítá zejména s pracovní migraci mužů a s velmi pozvolným nárůstem migračního salda z 30 000 na 35 000 tisíc ročně. Současně předpokládáme mírné změny věkové a pohlavní struktury migrantů vzhledem k migraci žen a dětí, které budou postupně následovat své manžele (partnery) resp. otce. V letech 2017–2021 se předpokládá stejné věkové a pohlavní složení migračního salda jako v předchozím období a každým rokem tohoto pětiletého období se saldo migrace zvýší o 1 000 osob až ke 40 000. Počínaje rokem 2022 by mohli migranti, kteří přišli do České republiky na počátku období projekce, mít nárok na získání českého občanství. Tato skutečnost by mohla posílit migraci za účelem slučování rodin. Tedy za muži, kteří odešli ze země původu z ekonomických důvodů, by postupně přicházely jejich ženy a děti. To by mělo vliv nejen na věkovou a pohlavní strukturu migračního salda, ale i na jeho výši, a tak od roku 2022 uvažujeme migrační saldo ve výši 40 000 osob ročně. Tab. 5: Scénář migračního salda – varianta NL Rok Roční saldo migrace

2008

2009

2010

2015

2020

2022–50

71 790

30 000

31 000

35 000

38 000

40 000

Základní výsledky projekce Na první pohled jsou obě varianty vývoje diametrálně odlišné. Upravená střední varianta projekce ČSÚ předpokládá, že počet obyvatel ČR se během 20 let přiblíží k 11 milionům, ale poté začne stagnovat či dokonce mírně klesat (viz Obr. 3). Naproti tomu podle varianty NL, předpokládající vyšší plodnost, rychlejší růst střední délky života i vyšší migrační přírůstek, počet obyvatel ČR trvale poroste a překročí hranici 12 milionů.

5

Obr. 3: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel

Zcela rozdílný charakter má v obou variantách i vývoj počtu živě narozených a zemřelých (Obr. 4). Podle varianty ČSÚ nastane zhruba za 10 let okamžik, kdy počet živě narozených bude opět nižší než počet zemřelých a tento stav zůstane zachován trvale, přičemž rozdíl se bude stále zvyšovat. Podle varianty NL nastane tento okamžik zhruba až o 5 let později, rozdíly nebudou příliš výrazné a vzhledem k vyšší plodnosti a migraci lze koncem první poloviny tohoto století opět očekávat kladný přirozený přírůstek obyvatelstva.

Obr. 4: Předpokládaný vývoj počtu živě narozených a zemřelých

6

Je těžké říci, která z uvedených variant vývoje je více pravděpodobná. V minulé době jsme byli svědky několika krátkodobých změn trendů demografického vývoje. Málokdo očekával tak velký pokles plodnosti v 90. letech, opětovný růst na počátku 21. století byl také o něco vyšší, než se předpokládalo. Je otázkou, zda letošní stagnace plodnosti je pouze krátkodobým přerušením dalšího růstu či zda se jedná opět o dlouhodobější změnu předchozího trendu. Rovněž migrační přírůstek v předchozích dvou letech byl nečekaně vysoký, jeho další vývoj bude asi do značné míry záviset na vývoji ekonomické situace v ČR i ve světě. V každém případě je však zřejmé, že za předpokladu dalšího růstu plodnosti, růstu střední délky života a kladného migračního salda nebude v České republice v nejbližších desetiletích docházet k úbytku obyvatelstva, spíše lze očekávat jeho nárůst. Projekce obyvatelstva v jednotlivých krajích ČR Demografická projekce vývoje obyvatelstva jednotlivých krajů byla vypočtena rovněž ve dvou variantách. Scénáře vývoje plodnosti, úmrtnosti i migrace vycházely z výše uvedených scénářů pro Českou republiku. Výchozí demografickou strukturou bylo pro obě varianty složení obyvatelstva příslušného kraje podle pohlaví a jednotek věku k 1. 1. 2009. Předpokládalo se, že během prognózovaného období bude struktura plodnosti i úmrtnosti ve všech krajích stejná jako v České republice, úhrnné plodnosti a střední délky života se ale budou v jednotlivých krajích lišit. Na počátku byly indexy hodnot těchto charakteristik vzhledem k hodnotě za Českou republiku na úrovni průměrných indexů za období 2001–2008. Během prognózovaného období se předpokládalo, že se budou rozdíly mezi kraji postupně snižovat tak, že v roce 2050 bude plodnost i úmrtnost ve všech krajích stejná jako v České republice (tj. hodnoty všech indexů budou rovny jedné). Jednalo se tedy o scénář předpokládající konvergenci demografického vývoje v jednotlivých krajích k demografickému vývoji celé České republiky. Během prognózovaného období se uvažovala struktura migračního salda ve všech krajích stejná jako v České republice. Na počátku bude podíl imigrantů (z celkového migračního přírůstku České republiky) do každého kraje roven průměrnému podílu migračního salda příslušného kraje (včetně vnitřní migrace v rámci České republiky) k migračnímu saldu celé České republiky za období 2002–2008. Během prognózovaného období se předpokládá postupná změna rozdělení migračního salda do jednotlivých krajů tak, že v roce 2050 bude podíl imigrantů do každého kraje zhruba úměrný počtu jeho obyvatel. Podrobné výsledky projekce pro jednotlivé kraje není možno vzhledem k omezenému rozsahu tohoto článku prezentovat. Uvádíme alespoň přehled předpokládaných změn počtu obyvatel v jednotlivých krajích během období projekce (viz Obr. 5). Vzhledem ke zvoleným scénářům je ve všech krajích nárůst počtu obyvatel při variantě NL vyšší než při variantě ČSÚ. Nejvyšší nárůst obyvatelstva lze předpokládat v Praze, Středočeském kraji a v Plzeňském kraji, tedy v českých krajích v okolí velkých měst. Nejnižší nárůst počtu obyvatel bude naopak v moravských krajích, při variantě ČSÚ se dokonce v těchto krajích (s výjimkou Jihomoravského) očekává mírný pokles obyvatelstva.

7

Obr. 5: Předpokládaná změna počtu obyvatel v ČR a v jednotlivých krajích

Prognóza vývoje vzdělanostní struktury obyvatelstva Prognóza vývoje struktury obyvatelstva podle nejvyššího dokončeného vzdělání je odvozenou prognózou. Vychází z demografické projekce populačního vývoje, z výchozí struktury obyvatelstva podle vzdělání na základě sčítání lidu a z odhadu počtu nových absolventů jednotlivých typů škol. Prognóza rozlišuje čtyři klasické stupně dosaženého vzdělání:  základní vzdělání (včetně nedokončeného a osob bez vzdělání),  střední vzdělání a střední vzdělání s výučním listem („střední vzdělání bez maturity“),  střední vzdělání s maturitní zkouškou („střední vzdělání s maturitou“),  terciární vzdělání („vyšší vzdělání“, tedy vzdělání v konzervatoři, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání). Odhad počtu osob v základním vzdělávání byl asi nejjednodušší částí prognózy, protože existuje dobrá evidence a základní vzdělávání je v České republice povinné. Podobně jako v dalších vzdělanostních stupních, i zde se používá metoda propustnosti mezi jednotlivými ročníky. Počet absolventů je tedy ovlivněn počtem přijatých a prostupností mezi ročníky. V případě středoškolského vzdělávání (a vzdělávání v konzervatořích) je základním faktorem pro odhad počtu absolventů opět počet nově přijatých. Ten je odhadován na základě podílu absolventů předcházejícího vzdělávacího stupně. Počet žáků je kalkulován na základě prostupnosti mezi ročníky a počet absolventů je určen jako podíl žáků z posledního ročníku. Asi nejsložitější situace je na úrovni terciárního vzdělávání. V případě vyšších odborných škol se opět vychází z počtu absolventů předchozího stupně studia – zde z počtu maturantů, z prostupnosti mezi jednotlivými ročníky a také se předpokládá, že studenti studují standardní dobu určenou pro absolvování studia. V případě vysokých škol vycházíme z čistých měr vstupu na vysoké školy a počet absolventů je potom odhadován pomocí míry 8

dokončování studia. Tento postup je nový a detailnější, umožňuje ho analýza a zpracování dat sbíraných v rámci SIMS1. Výsledkem této projekce je počet absolventů jednotlivých stupňů studia v jednotlivých letech, pro které je kalkulována prognóza. Na základě znalosti vzdělanostní struktury obyvatelstva (ze sčítání lidu, domů a bytů), znalosti rozdílné úmrtnosti obyvatelstva podle pohlaví a vzdělání, základní demografické prognózy a prognózy počtů absolventů jednotlivých vzdělanostních stupňů můžeme zkonstruovat prognózu obyvatelstva podle vzdělání, jejímž výsledkem je prognóza struktura obyvatelstva České republiky a jednotlivých krajů podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání v jednotlivých letech až do roku 2050. Jak se měnila a bude měnit vzdělanostní struktura obyvatelstva ČR? Zaměřme se pouze na obyvatelstvo 25leté a starší, protože v tomto věku lze předpokládat, že většina obyvatel má již své vzdělání ukončené. Výsledky zachycují Obr. 6 a 7.

Obr. 6: Vývoj struktury mužů ČR starších 25 let podle vzdělání

Na konci roku 2000 mělo více než 10 % mužů starších 25 let pouze základní vzdělání, dalších téměř 50 % mělo pouze střední vzdělání bez maturity. Vysokoškolské vzdělání mělo pouze necelých 15 % mužů starších 25 let. Úroveň vzdělanosti mužů se však zvyšuje a bude zvyšovat. Do roku 2050 poklesne podíl mužů pouze se základním vzděláním pod 10 % a podíl mužů pouze se středním vzděláním bez maturity bude o něco nižší než 30 %. Naproti tomu téměř 40 % mužů starších 25 let bude mít vyšší vzdělání.

1

Sdružené informace matrik studentů

9

Obr. 7: Vývoj struktury žen ČR starších 25 let podle vzdělání

Úroveň vzdělanosti žen byla v roce 2000 nižší než u mužů. Téměř 30 % žen starších 25 let mělo pouze základní vzdělání a stejný podíl měl pouze střední vzdělání bez maturity. Podíl žen s vyšším vzděláním byl nižší než 10 %. Dá se však předpokládat, že v dalších letech se bude úroveň vzdělanosti mužů a žen postupně vyrovnávat, v roce 2050 by měla být úroveň vzdělanosti žen dokonce o něco vyšší než u mužů. Pokud uvažujeme věk osob k 30. červnu, pak do 1. třídy základní školy nastupují děti zpravidla 6leté. Při obvyklém průběhu školní docházky bez přerušení či opakování ročníku ukončí základní školu jako 15letí a pokud bezprostředně přecházejí na školu střední, maturují jako 19letí. Osoby 15leté lze proto považovat za nejčastější potenciální zájemce o studium na střední škole, osoby 19leté pak jsou nejčastější potenciální zájemci o studium na vyšších odborných a vysokých školách. Vývoj počtu osob uvedeného věku v ČR vidíme na Obr. 8 a 9. Jedná se o průměry počtů osob z obou variant prognózy. Je zřejmé, že počty 15letých poměrně prudce klesají a budou klesat ještě několik let. Před rokem 2015 bude počet 15letých na nejnižší úrovni za celé sledované období. V dalších letech lze očekávat naopak poměrně rychlý nárůst až na hodnoty o něco vyšší než v současné době. Opětovný pokles počtu 15letých po roce 2030 již nebude tak rychlý ani hluboký jako v současné době. Vývoj počtu 19letých osob má pochopitelně velmi podobný trend, ovšem se 4letým zpožděním. Kolem roku 2019 může být počet těchto osob zhruba o 30 % nižší než v roce 2009. Ani po následujícím opětovném nárůstu zřejmě již nedojde k návratu počtů 19letých na současné hodnoty. V nejbližších letech lze tedy očekávat výrazně nižší počet zájemců o studium na středních a vysokých školách. Přijetí ke studiu bude asi mnohem snazší, některé méně atraktivní školy možná dokonce budou mít problém naplnit své kapacity. Je otázkou, zda nedojde ke snižování kvality výuky na středních i vysokých školách. 10

Obr. 8: Vývoj počtu 15letých osob v ČR

Obr. 9: Vývoj počtu 19letých osob v ČR

Stejné výpočty byly provedeny pro jednotlivé kraje. Základní trendy vývoje jsou ve všech krajích podobné, v detailech se pochopitelně liší. Pro omezený rozsah tohoto článku výsledky pro jednotlivé kraje neuvádíme. Závěr Ve všech krajích ČR lze očekávat nárůst vzdělanosti populace. Podíl osob pouze se základním vzděláním se ještě o něco sníží, naopak několikanásobně vzroste podíl osob s vyšším vzděláním. Úroveň vzdělání žen se vyrovná úrovni vzdělání mužů. 11

Celková délka školní docházky a dosažená úroveň vzdělání je pochopitelně velmi hrubou charakteristikou kvality člověka a jeho potenciálního přínosu pro společnost. Navíc je důležitá nejen kvantita, ale i kvalita vzdělání. Není určitě jednoduché posuzovat kvalitu vzdělání. Závisí to jistě na tom, co od vzdělání očekáváme, jaký by měl být (kromě získávání znalostí a dovedností a zvyšování kvalifikace) jeho skutečný širší cíl a smysl. V prohlášení studentské iniciativy Inventura demokracie ke 20. výročí událostí 17. listopadu 1989 se mimo jiné praví: Smyslem vzdělání přece není stát se co nejproduktivnějším „lidským zdrojem“, který v první řadě generuje zisk. Vzděláním má člověk získat schopnost rozpoznávat a rozhodovat se. A díky vzdělání by také měl znát alternativy k všudypřítomnému pragmatismu, který se pro většinu lidí stává jediným dostupným vyznáním. Jenomže právě v tom současné školství nejvíc zaostává. Školy nás nevedou ani k poznání, ani k lepší orientaci ve světě, a už vůbec ne k moudrosti. Na všech úrovních vzdělávání nám chybí odvaha hledat a ctít hodnotový systém – a stejně chybí i důraz na lidský charakter. Přitom právě současná demokracie naléhavě vyžaduje lidi schopné alespoň v základní míře porozumět světu - a také sobě - a vést k tomu i ostatní. Současná demokracie potřebuje také osobnosti, které by se dovedly správně rozhodnout a jednat i ve zcela nových a nečekaných situacích - v takových, ke kterým dosud nemáme žádný návod. Chceme-li být do budoucna inspirativní, sebevědomou a svobodnou zemí, vzdělání nesmí být tématem jenom pro učitele, studenty a pro politiky. Musí být prvořadým tématem pro nás všechny. Literatura FIALA, T. 2008. Analýza růstu střední délky života v ČR metodou klouzavé lineární regrese. Forum Statisticum Slovacum [CD-ROM], 2008, roč. 6, č. 6, s. 31–35. ISSN 1336-7420. FIALA, T. 2006. Dva přístupy modelování vývoje úmrtnosti v populační projekci a jejich aplikace na populaci ČR. Bratislava 05.10.2006 – 06.10.2006. In: Forum Statisticum Slovacum 4/2006. Bratislava : Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, s. 44–55. FIALA, T. – LANGHAMROVÁ, J. 2009. Některé aspekty budoucího demografického vývoje České republiky. Forum Statisticum Slovacum, 2009, roč. 5, č. 5, s. 32–36. KOSCHIN, F. 2007. Prognóza lidského kapitálu obyvatelstva České republiky do roku 2050. Praha : Oeconomica. 105 s. (Další autoři: FIALA, T. – FISCHER, J. – HLAVÍNOVÁ, H. – HULÍK, V. – KAČEROVÁ, E. – LANGHAMROVÁ, J. – MAZOUCH, P. – PIKÁLKOVÁ, S. – ŠŤASTNOVÁ, P. – FOŘTLOVÁ, S.). Readings in Population Research Methodology. 1993. Vol. 5. Population Models, Projections and Estimates. BOGUE, D. J., ARRIAGA, E. E. and ANDERTON, D., L. (eds.). United Nations Population Fund, Social Development Center, Chicago, Illinois. http://www.inventurademokracie.cz/studentske-prohlaseni/ Adresy autorů RNDr. Tomáš Fiala, CSc. doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 [email protected], [email protected]

Bc. Vladimír Hulík Divize statistických informací a analýz Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné náměstí 26 P. O. Box 1 110 06 Praha 1 [email protected]

12