Tlumočení při jednání s uprchlíky
Training with UNHCR Školící příručka Červen 1993
1
OBSAH
Úvod
3
KAPITOLA 1 Pochopení souvislostí Proč byl vytvořen úřad UNHCR? Co je posláním úřadu UNHCR? Kde a jak UNHCR působí Jakou činnost UNHCR vykonává? V čem spočívá ochranné poslání UNHCR? Jak probíhá proces posuzování ţádostí?
5 6 7 9 10 11 12
KAPITOLA 2 Výběr typu tlumočení Čtyři typy tlumočení (a jejich variace) Typické situace pouţití různých typů tlumočení
14 15 17
KAPITOLA 3 Jak si delat poznámky při konsekutivním tlumočení Jak vám mohou poznámky pomoci při konsekutivním tlumočení Co by jste měli ve svých poznámkách najít Čemu se vyhnout Jak postupovat Shrnutí Moţnosti samostatného procvičování KAPITOLA 4 Několik obecných rad Několik obecných doporučení týkajících se kvality práce Několik tipů pro správný výkon konsekutivního tlumočení Jak dosáhnout přesnosti a neutrality projevu Tlumočení při pohovorech s uprchlickými dětmi Tlumočení při pohovorech s uprchlickými ţenami Zásady profesionální tlumočnické etiky
19 20 21 22 22 28 29
30 31 32 34 36 37 38
2
Úvod
Proč vznikla tato příručka? Poslání tlumočnické práce - překonávání jazykových bariér - hraje v mezinárodních otázkách klíčovou úlohu. Toto poslání získává ještě další rozměr při plnění úkolů, pro které byl úřad UNHCR vytvořen - při poskytování ochrany a pomoci uprchlíkům. Ze všech moţných situací, kdy jsou sluţby tlumočníka zapotřebí, je nejdůleţitější práce tlumočníka při pohovoru, v jehoţ průběhu jsou zjišťovány skutečnosti zásadní při přijímání rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka. Skutečnost, zda ţadateli bude přiznáno postavení uprchlíka či ne, má přímý dopad na ţivot a bezpečnostní situaci uprchlíka a jeho/její rodiny. Na tlumočníkových bedrech leţí břemeno velké zodpovědnosti. Je velice důleţité, aby vzájemná komunikace probíhala hladce a přesně; v tomto úkolu je realizována hlavní úloha tlumočníka. Osoby, které jsou poţádány o tlumočnické sluţby (zvláště ty osoby, které nemají předchozí zkušenosti z práce pro UNHCR) potřebují pomoc a radu, která jim umoţní vykonávat svou úlohu co nejefektivněji. Tato příručka má poskytnout potřebnou pomoc a pokyny širokému okruhu uţivatelů včetně těch osob, které nemají s poskytováním tlumočnických sluţeb velké zkušenosti.
Co je obsahem této příručky a historie jejího vzniku Tato příručka se skládá z následujících čtyř kapitol: Pochopení souvislosti Výběr typu tlumočení Jak si dělat poznámky při konsekutivním tlumočení Několik obecných rad
Příručka vznikla na základě informací získaných od různých osob i informací získaných z různých zdrojů, bud' v rámci UNHCR nebo od jiných organizací, včetně Mezinárodního katolického výboru pro migraci (International Catholic Migration Commission). Všichni autoři materiálů pouţitých v této příručce mají zkušenosti s prací prostřednictvím tlumočníka, zejména v procesu posuzování 3
ţádostí o přiznání postavení uprchlíka. Při přípravě této příručky byly vyuţity také zkušenosti profesionální tlumočnice, paní Kathy Bijleveld, které jsme velmi zavázáni za cenné rady a připomínky.
Jak pouţívat tuto příručku Tato příručka je určena hlavně pro samostudium. Kaţdá kapitola začíná stručným shrnutím cílů výuky v dané kapitole; tyto cíle představují zároveň i osnovu textu. Všude, kde je to moţné, jsme pro rychlou a snadnou orientaci uţivatele příručky začlenili do textu rady a pokyny shrnuté do kontrolních otázek. Kromě toho jsou v kaţdé kapitole uvedeny odkazy na další vhodné výcvikové aktivity. Příručka můţe být vyuţívána také pracovníky úřadu UNHCR nebo pracovníky jeho partnerských organizací, kteří často vyuţívají tlumočnických sluţeb. Můţe být uţitečná pro lepší pochopení praktické úlohy a techniky tlumočení. Příručka můţe být vyuţita například i tehdy, rozhodne-li se některá z organizací uspořádat seminář či školení vlastních tlumočníků. V tomto případě můţe školící středisko ústředí UNHCR (Training Section) poskytnout i další vyučovací pomůcky.
Z praktických důvodů je ve vzorových situacích a příkladech uváděných v příručce pouţíván anglický jazyk. Všechny vysvětlované principy však mohou být snadno přeneseny do ostatních světových jazyků.
Poděkování Touto cestou chceme poděkovat organizaci Ford Foundation za finanční pomoc, kterou poskytla při přípravě této příručky.
4
Pochopení souvislostí
V této kapitole naleznete:
několik základních informací o instituci úřadu UNHCR definici pojmu „uprchlík“ informace o postupu při posuzování ţádostí o přiznání postavení uprchlíka
5
Pro tlumočníka pracujícího s uprchlíky je důleţité, aby pochopil širší souvislosti této činnosti. To je cílem této kapitoly. Přestoţe informace zde uvedené jsou stručné, je třeba pozorně je pročíst a pochopit. V této kapitole naleznete odpověď na základní otázky týkající se funkce úřadu UNHCR, jeho místa v organizační struktuře Organizace Spojených národů, jeho historie a jeho práce, definici pojmu "uprchlík" i postup při posuzování ţádostí o přiznání postavení uprchlíka. Podrobnější informace můţete nalézt v obecné informační broţuře vydané úřadem UNHCR stejně jako v dalších školících příručkách jakými jsou např. Úvod do problematiky poskytování mezinárodní ochrany (RLD 1), Úřad UNHCR v rámci systému Organizace Spojených národů (OHC 2) a Proces posuzování ţádostí o přiznání postavení uprchlíka (RLD 2). Kopie všech těchto textů jsou k dispozici na jednotlivých pobočkách UNHCR nebo mohou být vyţádány u školícího střediska na ústředí UNHCR. Pochopení širších souvislostí práce organizace UNHCR vám můţe pomoci při efektivnějším výkonu povinnosti spojených s vaší prací. Toto platí zejména při vedení pohovoru, během kterého mají být zjištěny skutečnosti zásadní při posuzování ţádostí o přiznání postavení uprchlíka.
Proč byl vytvořen úřad UNHCR? Myšlenka vzniku úřadu UNHCR byla plodem druhé světové války, doby, kdy se dodrţování lidských práv stalo vysoce aktuální otázkou programu mezinárodní spolupráce. Mandát bezprostředního předchůdce tohoto úřadu, Mezinárodní organizace pro uprchlíky (International Refugee Organization, IRO), která se soustředila zejména na přesídlování osob vyhnaných válkou ze svých domovů, vypršel na konci roku 1950. Ve světě však nadále zůstával více neţ jeden milión uprchlíků, z nich mnozí ţili v uprchlických táborech. Rozhodnutím Valného shromáţdění Organizace Spojených národů začala v roce 1951 pracovat nová humanitární organizace, Úřad vysokého komisaře Organizace Spojených národů pro uprchlíky.
6
V čele úřadu stojí vysoký komisař volený Valným shromáţděním Organizace Spojených národů a odpovědný přímo Radě hospodářských a sociálních záleţitostí. Politické směrnice úřadu stanovuje Valné shromáţdění. V souladu se svým statutem má činnost úřadu UNHCR čistě humanitární a nepolitický charakter. Prostudujte si prosím pozorně graf na následující straně, který vám dá jasnou představu a začlenění UNHCR do hierarchie systému Organizace Spojených národů.
Co je posláním úřadu UNHCR? UNHCR má dvě základní funkce: poskytovat uprchlíkům mezinárodní ochranu; hledat trvalá řešení problémů uprchlíků. Hledaná řešení mohou být rozdělena do tří kategorií: dobrovolná repatriace: obvykle preferované řešení; lokální usídlení: poskytování pomoci uprchlíkům při jejich integraci ve společnosti; přesídlení: podpora vládních rozhodnutí nabízejících místa pro trvale přesídlení uprchlíků. Většinu svěřených úloh vykonává UNHCR prostřednictvím spolupracujících partnerských organizací. Těmito partnerskými organizacemi mohou být orgány místní nebo státní správy příslušné země, případně jiné organizace v rámci Organizace Spojených národů, nevládní organizace nebo technické společnosti soukromého sektoru.
7
- Main Committies - Standing Committies - Subsidiary Organs
- UNDOF - UNFICYP - UNEF - UNMOGIP - UNTSO - Military Staff Committee - Disarmament Commission
-Disarmament Commission
- UNCTAD - UNICEF - UNHCR - UNITAR - UNDP - UNEP - UNU - UN Special Fund - World Food Council - UNIDO - UNFAO
- Regional Commissions - Functional Commissions - Other Commissions
* IAEA * GATT * ILO * FAO * UNESCO * WHO *IMF *IDA * IBRD * IFC * ICAO *UPU * ITU * WMO * IMCO * WIPO
* specializované agentury a autonomní organizace OSN - jiné orgány OSN □ hlavní orgány OSN
8
Kde UNHCR působí? Ústředí UNHCR je v Ţenevě a pobočky této organizace se nacházejí po celém světě tak, jak je znázorněno na mapkách uvedených níţe.
9
Jakou činnost UNHCR vykonává? Rozsah a škála činnosti vykonávaných úřadem UNHCR doznala v průběhu let radikálních proměn. Počátkem 50-tých let se v západní Evropě pomalu vyprázdnily utečenecké tábory, obývané dosud uprchlíky z druhé světové války. Mnozí z nich nalezli svůj nový domov v Severní či Jiţní Americe nebo v Oceánii. Současně však začalo kaţdým rokem přicházet 10.000 uprchlíků ze zemí východní Evropy. Prvním velkým povalečným přílivem uprchlíků byl příchod 200.000 Maďarů utíkajících do zapadni Evropy v roce 1956. Pro všechny tyto lidi se podařilo najit řešení jejich situace. V roce 1959 se postavení a finanční situace UNHCR značně zlepšila vedením kampaně v rámci Světového roku uprchlíků. V následujících desetiletích se vsak situace uprchlíků postupně zhoršovala. Šedesátá léta zaznamenala zvýšený počet osvobozeneckých válek, vznik nových mocenských celků, propukaly občanské války. Proudy osob prchajících před konflikty rozdmýchávanými rivalskými vztahy Východ-Západ se mísily se statisíci uprchlíků přicházejících z Afriky. Během pouhých několika let se břemeno uprchlíků přesunulo z Evropy do zemi třetího světa. Léta sedmdesátá byla svědkem rozsáhlých populačních přesunů, počínaje 10 milióny obyvatel Bengálska prchajících ze své válkou zničené země. Následoval jeden exodus za druhým - Kambodţa, Etiopie, Laos, Jiţní Afrika, Súdán a Vietnam. Počet uprchlíků vzrostl bohem pouhých deseti let z 2.5 milionu na 8 milionu. Bylo stále těţší najit trvalá řešení sloţité situace těchto lidi. Pro mnoho z nich znamenalo postavení uprchlíka dlouhé roky nečinnosti strávení v uprchlickém táboře. Osmdesátá léta byla poznamenána přílivem pěti miliónů Afgánců do oblasti Pákistánu a Íránu. Objevily se nové hromadné exody osob ze zemi střední Ameriky a Afriky a stálý proud uprchlíků přicházel z Vietnamu. V průběhu tohoto desetiletí
10
se prudce zvýšil počet ţadatelů o azyl přicházejících z jiţních krajin do severských států. Na konci dekády poskytoval úřad UNHCR pomoc více neţ 16 miliónům uprchlíků po celém světě. Ani současná dekáda nevykazuje zřetelné známky poklesu počtu uprchlíků. V důsledku události, ke kterým došlo po skončení studené války, se stále rozšiřuje škála poţadavků na humanitární pomoc. Náhle přerušení mezinárodních vazeb způsobilo v počátečním stadiu přesuny uprchlíků nebývalé dimenze a komplexnosti. V Evropě se pro UNHCR stala bezprecedentním problémem situace v oblastech bývalé Jugoslávie. Po konfliktu v Perském zálivu uprchl více neţ jeden milión Iráčanů do Iránu a Turecka. I jinde ve světě, zvláště v Africe, závisí osud miliónu uprchlíků na pomoci a ochraně, kterou jim UNHCR poskytuje.
V čem spočívá ochranné poslání UNHCR? Za normálních okolnosti můţe jednotlivec vyuţívat ochrany, kterou mu poskytuje stát, jehoţ je občanem. Uprchlici jsou ale, vzhledem k zvláštní povaze situace ve které se nacházejí, zbaveni moţnosti vyuţívat ochrany svých státních orgánů. Úřad UNHCR byl vytvořen mezinárodním společenstvím zejména proto, aby poskytoval těmto lidem potřebnou mezinárodni ochranu. Úmluva Organizace Spojeních národů o postaveni uprchlíků z roku 1951 (kterou do současně doby ratifikovalo více neţ 100 států) je doposud nejrozsáhlejším pokusem o kodifikaci a zajištění humanitárního přístupu k uprchlíkům. Mnohé z úkolů, které UNHCR vykonává, jsou úzce spjaty s ustanoveními teto důleţité mezinárodni úmluvy. Následující seznam není v ţádném případě seznamem vyčerpávajícím a úplným. Identifikuje pouze některé prioritní úkoly, které vám pomohou učinit si představu o rozsahu aktivit UNHCR na poli poskytování mezinárodní ochrany a pomohou vám lépe pochopit smysl ukrytý ve slově "uprchlík". Poskytování ochrany zahrnuje: zajištění povolení vstupu do země ţadateli o azyl, zejména v případě států, které mají tendenci neprodyšně uzavřít své hranice; sledování dodrţování principu non-refoulment, principu zabraňujícímu vyhoštění uprchlíka do země, kde by jeho/její ţivot nebo svoboda mohly být ohroţeny; zajišťování dodrţování určitých základních humanitárních norem při jednání s ţadateli o azyl. Povinnosti UNHCR je podporovat úsilí vlád při
11
přijímání potřebných legislativních opatřeni a právních norem a zajistit potřebnou aplikaci těchto právních uprav v praxi; zajištění přístupu uprchlíku k řádnému projednání jejich ţádosti o přiznání postavení uprchlíka (zde obzvláště důleţité); povinnost intervenovat v případě, ţe osobní bezpečnost uprchlíka, navrátilce nebo ţadatele o azyl je ohroţena vojenskými útoky, fyzickým násilím nebo násilným zadrţováním; podpora sloučení rozdělených rodin uprchlíků. Tato činnost je zvláště důleţité v případech, kdy členové rodiny zůstali v zemi původu nebo v zemi prvního azylu a snaţí se připojit se k hlavě rodiny v nové zemi.
Jak probíhá proces posuzování ţádosti? Definice pojmu uprchlík, tak jak je uvedena v Úmluvě z roku 1951 i ve statutu UNHCR, stanoví, ţe ţadatel o přiznání postavení uprchlíka musí splňovat následující čtyři hlavní kriteria: 1. 2. 3. 4.
musí se nacházet mimo zemi svého původu, jeho strach musí být opodstatněny, musí mu hrozit pronásledování, musí existovat důvody pro jeho pronásledování (příslušnost k určité rase, náboţenské či společenské skupině, nebo pronásledování na základě jeho politických názorů).
Cílem pohovoru vedeného se ţadatelem o azyl je stanovit, zda ţadatel splňuje kriteria stanovená pro přiznání postavení uprchlíka. Zapojení UNHCR do tohoto procesu se liší v závislosti na situaci v jednotlivých zemích: úřad UNHCR můţe na základě svého Statutu sám přiznat postavení uprchlíka.Tak je tomu v případě zemí, které nepřistoupily k Úmluvě z roku 1951 nebo k jiným mezinárodním dohodám. UNHCR má tuto pravomoc také v zemi, která sice podepsala nebo ratifikovala Úmluvu z roku 1951, ale nezavedla vnitrostátní legislativu realizující ustanovení Úmluvy v praxi; můţe vest administrativní proces posuzování ţádosti o přiznání postaveni uprchlíka namísto státních organu v těch zemích, které dávají přednost tomu, přenechat zodpovědnost v tomto procesu UNHCR;
12
můţe se zúčastňovat administrativního procesu posuzování ţádosti jako pozorovatel/poradce. Tento druh účasti se vyskytuje většinou v odvolací fázi řízení. kromě vlastního administrativního řízení můţe UNHCR přezkoumat případy zamítnutých ţádostí těch ţadatelů, které mají být vyhoštěni.
Potřeba tlumočnických sluţeb se můţe objevit v průběhu kteréhokoliv z výše uvedených čtyř scénářů. Pracovník vedoucí pohovor by vás měl informovat, o kterou z výše uvedených situací se jedná a jaká je příslušná posloupnost úkonů. Povinnosti pracovníka vedoucího pohovor je také pozorně vyslechnout ţadatelův případ, pokládat otázky a na základě provedeného pohovoru stanovit, zda ţadatel/ka splňuje právní podmínky pro přiznání postavení uprchlíka. Vy jako tlumočník máte v tomto procesu za úkol zabezpečit fungování komunikačního kanálu. Kaţdá ze zúčastněných stran bude mluvit prostřednictvím vašeho hlasu. Tato úloha je velmi důleţitá a musí být plněna na vysoké profesionální úrovni.
13
Výběr typu tlumočení
v této kapitole se dozvíte:
jaké jsou čtyři typy tlumočení (a jejich variace) typické situace, ve kterých se daný typ tlumočení pouţívá
14
Jako tlumočník máte moţnost volby mezi různými typy tlumočení. Tyto typy jsou stručně popsány v teto kapitole. V praxi si v závislosti na okolnostech vyberete způsob tlumočení, ve kterém budete poskytovat své sluţby.
1.
Čtyři typy tlumočení (a jejich variace) Konsekutivní tlumočení Tento typ tlumočení je zdaleka nejpouţívanějším druhem tlumočení při práci s uprchlíky, zejména v průběhu pohovoru zjišťujícího nárok ţadatele na přiznání postavení uprchlíka. Vyposlechněte si určitý úsek výpovědi a poté opakujete to, co jste právě slyšeli v řeči posluchače. Mluvčí potom dále pokračuje ve svém projevu a po chvíli se znovu odmlčí, aby umoţnil tlumočníkovi přeloţit to, co bylo právě řečeno. Tímto způsobem se střídá tlumočník a mluvčí (na rozdíl od simultánního překladu popsaného níţe). Délka vámi zapamatovaného textu, který tlumočíte posluchačům, závisí na sloţitosti a komplexnosti výroku mluvčího a na vaší zkušenosti. Začínající tlumočník potřebuje spíše kratší úseky (ne více neţ jednu či dvě věty). Zkušenější tlumočník si bude schopen zapamatovat i delší vetne úseky. V následujících kapitolách vám poradíme, jak si správně dělat poznámky a dozvíte se i další důleţité tipy týkající se správného rytmu a výrazu, které vám pomohou pracovat co nejprofesionálněji.
2.
Přehledové tlumočení Přehledové tlumočení (sumarizace) je kondenzovanou formou konsekutivního tlumočení, vyţaduje ale značné zkušenosti a schopnosti. Tlumočník musí pozorně naslouchat dlouhému úseku řeči, dělat si poznámky a potom přetlumočit obsah toho, co bylo řečeno, v jazyce posluchačů. Tato metoda vyţaduje vyuţití vlastního úsudku při zvaţování toho, co všechno je třeba říci, je nutné stručně a výstiţně reformulovat řečená slova (je moţné i změnit pořadí jednotlivých bodů).
15
Tento druh tlumočení můţe být vyuţíván při diskuzi dvou nebo více lidí, které nemůţete přerušit (například na schůzi nebo na konferenci). Tato metoda je o mnoho méně přesná neţ konsekutivní tlumočení popsané výše. Proto se tato metoda nehodí pro tlumočení v průběhu vedení pohovoru s uprchlíkem, ani v případech, kdy je nezbytné získat podrobné informace.
3.
Doslovné tlumočení Při tomto typu tlumočení je třeba tlumočit slovo od slova kaţdou vyslovenou větu nebo úsek. Tlumočník tedy poskytuje přesný překlad mluvčím pouţitých slov, nepřekládá pouze význam úseku projevu mluvčího. Tato metoda je vyuţívána nejčastěji při soudních přelíčeních. V rámci vedení pohovoru s uprchlíkem je doslovně tlumočení uţitečné při překladu přesných procedur a faktických poznámek. Příklad: doslovné tlumočení je vhodné například při přesném překladu
definice pojmu "uprchlík".
► "Monitorováni" úzce souvisí s doslovným tlumočením, pracuje však s písemným materiálem. V tomto případě tlumočník simultánně překládá výrok předčítaný nahlas z písemného záznamu. Příklad: Pracovník vedoucí pohovor čte nahlas záznam projevu
ţadatele. Tlumočník současně překládá z písemného záznamu slovo od slova, čímţ umoţní ţadateli překontrolovat si přesnost a úplnost zapsané výpovědi.
Tento typ tlumočení se vyuţívá k tomu, aby se vyloučilo případné nedorozumění na kterékoliv straně.
16
4.
Simultánní tlumočení U tohoto typu tlumočení naslouchá tlumočník mluvčímu a současně překládá mluvené slovo. Základním technickým vybavením pro tuto činnost je zvukotěsná kabina s mikrofonem a sluchátky napojenými na zvukovou soupravu s technickou obsluhou. Tento druh tlumočení je vyuţíván při vícejazyčných konferencích, jen zřídkakdy se vyskytuje v běţných podmínkách. ► "Whispering/šeptání" je jiným typem simultánního tlumočení, který nevyţaduje ţádné doplňkové technické vybavení. Tlumočník překládá mluvené slovo bez toho, ţe by řečník byl nucen přestat hovořit. Aby bylo moţné tento druh tlumočení technicky realizovat, musí tlumočník stát či sedět blízko posluchačova ucha a musí mluvit rovnoměrným tónem hlasem v niţší poloze, tzv. "sotto voce". Je zřejmé ţe šeptání je vhodné jen pro jednu nebo dvě naslouchající osoby. Příklad: Šeptání můţe být pouţito při slavnostních
ceremoniálech, na veřejných shromáţděních nebo skupinových setkáních. Simultánní tlumočení představuje náročný druh tlumočení, který vyţaduje vysoký stupeň soustředění, dobrou krátkodobou paměť a vysokou úroveň jazykových znalostí. Pro zvládnutí teto techniky je zapotřebí zkušenost, intenzivní praxe a procvičování.
Typické situace pouţití různých typů tlumočení Jak jiţ bylo uvedeno, vámi zvolený typ tlumočení bude záviset na konkrétních okolnostech. Následující tabulka vám nabízí stručnou rekapitulaci:
17
Typ tlumočení:
Potřebný v situaci:
Konsekutivní Přehledové Doslovný monitoring Simultánní šeptání
Pohovor (uprchlický status) Méně podrobné informace Právní dokumenty Ceremoniály, jednání atd.
►
V praxi se mohou vyskytnout situace, kdy je zapotřebí kombinovat dva různé typy tlumočení. Příklad: Ministr zdravotnictví přijel z hlavního města na setkání se
skupinou vedoucích zástupců uprchlíků ve velkém uprchlickém táboře. Setkání bylo zorganizováno proto, aby ministr mohl vyslechnout stíţnosti a obavy zástupců uprchlíků. Po příjezdu přednese ministr krátký všeobecný projev, který na základě poznámek, které si děláte, konsekutivně překládáte. Ministr poté vyzve představitele uprchlíků, aby pronesli své stíţnosti. Jako tlumočník stojíte vedle ministra a simultánně mu šeptáte překlad různých prohlášení a otázek. Před odjezdem ze schůze ministr pronese závěrečné prohlášení. Vy jako tlumočník pouţijete znovu konsekutivní tlumočení a budete znovu postupně nahlas překládat časti ministrova projevu.
v
této příručce je poloţen důraz na konsekutivní tlumočení, protoţe je to nejvhodnější typ tlumočení při vedení pohovoru. Tento druh tlumočení však na druhé straně vyţaduje určitou zručnost při psaní poznámek, coţ je předmětem následující kapitoly.
18
Poznámky při tlumočení Chyba!
V této kapitole se dozvíte:
jak vám mohou poznámky pomoci při konsekutivním tlumočení co by jste měli ve svých poznámkách najít čemu se vyhnout jak postupovat (zejména při volbě jednotlivých značek) základní body k zapamatování
19
jak se zdokonalovat v rámci samostatné práce
Jak jsme právě viděli, konsekutivní tlumočení je způsob tlumočení, který budete při práci s uprchlíky vyuţívat asi nejvíce. Tento druh tlumočení je vhodný v kterékoliv situaci výměny informací mezi dvěma stranami, zvláště při pohovoru. Aby byla práce tlumočníka efektivní, je nutné dělat si poznámky. To samo o sobě vyţaduje určitou zručnost.
Jak vám mohou poznámky pomoci při konsekutivním tlumočení Je důleţité uvědomit si, ţe efektivní systém tvořeni poznámek v průběhu pohovoru nám pomůţe: zvýšit si pocit sebedůvěry. Spoléhat se pouze na svou vlastní paměť můţe být riskantní, zvláště jste-li jiţ unavený; lépe se soustředit na význam toho, co bylo řečeno, a nepřekládat pouze otrocky jednotlivá slova bez pochopeni významu; kaţdému z řečníků cítit se volněji bez soustavného přerušování řeči a čekání na překlad. Časté přerušování řeči a změna jazyků ruší volný tok myšlenek a narušuje i logickou stavbu a přehlednost vyjadřování. Useknuté věty nejsou dobrou vizitkou ani řečníka ani překladatele; věrně přeloţit posluchači všechny vyjádřené myšlenky ve stejném pořadí, v jakém byly vysloveny řečníkem v jeho původním projevu. Tím je zaručena souvislá a přesná komunikace mezi řečníkem a posluchačem; pracovník vedoucí pohovor si můţe podle vašeho překladu lépe dělat poznámky. V průběhu překladu můţete ukázat prstem na jména a čísla, která jste právě uvedli, a pracovník vedoucí pohovor tak má lepší vizuální kontrolu například těţko vyslovitelného jména, pravopisu apod.; zvýšit svoji věrohodnost u mluvčího, který dokáţe rozpoznat logiku a strukturu svých vět, kdyţ vás sleduje, jak si děláte poznámky; pracovník vedoucí pohovor můţe bezprostředně po ukončení pohovoru vyuţít vaše poznámky pro ověření informací získaných v průběhu pohovoru.
20
Co byste měli ve svých poznámkách najít Poznámky při konsekutivním tlumočeni představují velmi specifický způsob zaznamenávání a chápání toho, co bylo řečeno. Poznámky vám mají slouţit jako přídavná paměť. Jsou vizuální pomůckou, fotografickým záznamem toho, co pronesl řečník. Vaše poznámky musí obsahovat: jména a příjmení, data a číselné údaje; fakta, popisy a další podrobné informace, které si můţete okamţitě zpětně vybavit a interpretovat. Vaše poznámky jsou určeny k okamţitému vyuţití a budou se skládat ze slov, znaků a symbolů, které ve vaší mysli okamţitě vyvolají určité asociace ke konkrétní myšlence, bez nutnosti znalosti toho, v jakém jazyku má být obsah těchto asociaci vlastně vyjádřen. Pokyny a praktické návody, které vám mohou být nápomocny při osvojeni dobré kvality techniky zapisování poznámek při konsekutivním tlumočení, jsou uvedeny níţe. Je však důleţité uvědomit si, ţe pro dělání si poznámek neexistuje ţádný univerzálně platný systém. Stejně, jako se kaţdý z nás vyznačuje vlastním způsobem myšlení, vytváří si i kaţdý z nás různý systém zápisu poznámek. Zapisování poznámek při konsekutivním tlumočení je tedy vysoce individuální záleţitostí. Konečný výsledek však musí být u kaţdého stejný obsah přetlumočeného sdělení nesmí být zkreslený a musí v kaţdém ohledu odpovídat tomu, co řečník původně vyslovil. Smyslem pouţívání takového systému poznámek, který "padne do oka" a který je dobrou vizuální pomůckou pro zapamatování, je ten, aby dva účastníci pohovoru (v tomto případě ţadatel o azyl a pracovník vedoucí pohovor) zapomněli, ze spolu hovoří zprostředkovaně - za pomoci tlumočníka. Tlumočník tedy musí být schopen odezvat vyposlechnuté sděleni tak přirozené, jak je vyjádřil řečník, bez namáhavého luštění významu slov a bez ztráty času čtením přeloţených slov, zachovávaje přesný význam toho, co bylo řečeno.
21
Čemu se vyhnout
Při konsekutivním tlumočení nikdy nepouţívejte těsnopisných poznámek Z následujících důvodů: několik řádků těsnopisného textu nemůţe být přečteno naráz; zpětné čtení těsnopisného záznamu zabere více času, jelikoţ reprodukuje slovo od slova řečníkovo sdělení; těsnopisné poznámky vám neumoţňují vloţit pruţně do poznámek další věty nebo myšlenky, které řečník vysloví dodatečně jako doplňující myšlenku k právě pronesenému textu.
POZNÁMKY MUSÍ BÝT PLYNULE INTERPRETOVÁNY, NE ČTENY!
Jak postupovat při tvorbě poznámek Vţdy si začnete dělat poznámky okamţitě, kdyţ mluvčí začne hovořit. Mluvčí častokrát slibuje pouze "několik stručných vět", a později jsme svědky několikaminutového projevu, ze kterého si dokáţete zapamatovat pouze menší část. Vţdy se snaţte o to, aby slova nebo znaky/symboly, které v poznámkách pouţíváte, byly snadno čitelné, aby jste je byli později schopni okamţitě rozeznat a vybavit si, co znamenají. Využití plochy stránky záznamu Vyslovené věty zaznamenávejte logickým způsobem, jednotlivé části stránky rezervujte specifickým částem vět, na obou okrajích stránky si nechávejte přiměřené místo tak, abyste mohli snadno a okamţitě okem zachytit určitý obrázek nebo symbol.
22
Časové určení Podmět 1. přídavné jméno 2. přídavné jméno 3. přídavné jméno
Sloveso Předmět
Příklad: "První den v měsíci si mí prarodiče vţdy připravovali tradiční národní jídlo ze syrových ryb, zeleniny a koření. " 1-ho / měsíci Mí prarod.
-li varit národní jíd.
Syr. ryba Z
Zelen.
Korení
Tento způsob logického záznamu vám poskytne veškeré poţadované informace naráz a zároveň vám ponechává dostatek času na flexibilní vyjádření skutečností vašimi vlastními slovy. Jaký jazyk používat Poznámky si zapisujte v libovolném jazyku, který vás první napadne. Nejlepší však je, dokáţete-li si dělat poznámky v cílovém jazyku (v tom, jazyku, do kterého budete překládat vyslovená sdělení), takţe eventuální překladové problémy jsou vyřešeny ještě dříve, neţ začnete tlumočit. Pokud se vám hned nevybaví přesný překlad vyslechnutého textu nebo výrazu, zaznamenejte si sdělení doslovně a při překladu parafrázujte myšlenku řečníka vlastními slovy.
Volba vámi používaných symbolů
Je velmi důleţité vypracovat si takový systém poznámek, který bude
23
přizpůsobeny vašemu vlastnímu logickému způsobu myšlení. Při vytváření takovéhoto systému si budete muset vytvořit symboly a znaky, kde kaţdý z nich bude reprezentovat ucelený koncept něčeho, co můţe být snadno interpretováno v kterémkoliv jazyku (který posloucháte nebo do kterého překládáte). Uvádíme zde některé příklady symbolů pouţívaných mnohými západními tlumočníky, které vyjadřuji ucelené koncepty a pojmy: jednotlivec, osoba, člověk země svět mír rozhovor, přednáška, diskuze myšlenka, idea mít rád, uvítat dohoda, schválení peníze program Na základě těchto globálních konceptů si vypracujte vlastní, specifické koncepty tak, aby jste měli po ruce vţdy spolehlivé a snadno rozpoznatelné "asociace". Specifická zabarveni či údaje mohou být snadno znázorněny přidáním dalšího písmene nebo indexu ke globálnímu konceptu. osoba, jednotlivec uprchlík matka obyvatelstvo oběť voják země průmyslová země
24
rozvojová země země těţící ropu obyvatelstvo Kanady mnohé bohaté země
Zaznamenáváni slovesných časů Vypracujte si vlastní precizní způsob zaznamenávání slovesného času pouţitého slovesa. Příklady: Mluvíme: Mluvili jsme: Budeme mluvit: Rád pracuje: Ţije ve spojených státech:
|| - me || - li jsme budeme || on prac. ona zij. USA
Překonávání problémů jazykové syntaxe Pro různá slova, která jsou více méně synonymní, lze pouţít jeden symbol, je však důleţité zavést si způsob značení symbolů určující zda se jedná o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo přívlastek. Znovu platí, ţe způsob značení závisí na individuálním přístupu a rozhodnuti kaţdého jednotlivce. Jednou z moţností je například zakrouţkovat slovo nebo symbol označující přídavné jméno, zatímco malá umístěná v pravém dolním rohu slova či symbolu můţe označovat sloveso v infinitivním tvaru. Příklady: jednat skutek, čin opatření aktivní
akt. akt. akt.ں akt.v
aktivista aktivita
akt. akt-ta
25
Odlišení kladného a záporného významu slova Najděte si jasný způsob, jak rozlišovat negativní a pozitivní tvary slov.
Příklad: Švýcarsko není velká země
CH ≠ vel
nebo
CH ne
nebo
Ch ne vel.
nebo
Ch: mal.
Vyjádření množství nebo intenzity Intenzitu, mnoţství nebo pocity vyjádříme různými způsoby podtrţení slov. Příklady: Vaše prohlášení je velmi důleţité. Můj bratr je trochu bohatý.
Vaše je v. dul. M. λb = $$
Není vůbec šťastný.
On ≠☺
Znázorňování pohybu Pomoci šipek a/nebo matematických symbolů znázorníme pohyby nahoru a dolů, změny, fluktuace, rostoucí nebo klesající mnoţství. Příklady: Francie je větší neţ Irsko. Hodnota dolaru klesla, ale hodnota jenu stoupla.
FR>IR $ ↓ ale Yen ↑
Krátké vertikální linky jsou uţitečné při znázoňování výčtu věcí či událostí, přívlastků nebo jakékoliv jiné skutečnosti nebo konceptu, který jí předchází. Příklad:
26
Během roku stráveného ve vězení byl John mnohokrát napaden, krutě bit a často nedostal ţádnou stravu. Behem roku ↓ vez.John
x-krát napad. bit čas. X jíd.
Vazby a zakončení najděte vhodné vazby nebo způsob zaznamenávající posloupnost jednotlivých myšlenek či spojeni mezi po sobe následujícími myšlenkami. Naleznete rychlý způsob značení předloţkových vazeb "z těchto důvodů", "před tím", "ale", "protoţe", "přestoţe", atd. pouţívejte jasný znak pro označení konce věty (nepouţívejte tečku - jednak není dobře viditelná a jednak by měla být vyuţita pro jiné účely) - například krátkou vodorovnou čárku na levém okraji stránky. Krátká dvojitá čárka můţe slouţit ke znázornění konce komentáře k danému tématu a přechod k vyjádření nové myšlenky. Dlouhá vodorovná čára přes celou stránku můţe označovat konec celého sdělení. Přetlumočení otázky pokládá-li řečník otázku, je vhodné pouţívat španělské označení tázací věty (otazník umístěný vzhůru nohama) na začátku věty. Tím je připomenuta nutnost naznačit svým tónem, ze se jedna o otázku, nikoliv o oznamovací větu. Příklad: Ochutnala Mary vůbec někdy tropické ovoce, jako například durian, papaya nebo rambutan?
Mary zkus. jíst ☼ovoc. napr.
durian papaya rambut
27
Užití interpunkce Snaţte se co nejlépe vyuţívat interpunkční znaménka, jako jsou čárky a závorky. Uvědomte si, ţe interpunkční znaménka nemusí odpovídat obvyklému účelu, ke kterému jsou vyuţívány v gramatice. Při tvorbě poznámek pro konsekutivní tlumočení není důleţitý pravopis ani kontrola gramatiky: pracujete pouze s ORÁLNÍM výrazem a je dovoleno vyuţívat libovolné prostředky, které vám pomáhají při přesném tlumočení, odráţejícím dokonale význam řečníkova sdělení (včetně napodobení jeho intonace, stylu, kulmy hlasového projevu atd.).
Shrnutí Vaše písemné poznámky jsou určeny k okamţitému vyuţití, mají vám připomenout informace, které jste právě vyslechli a které jsou čerstvě uloţené ve vaší paměti. Neočekávejte, ţe budete schopni vyuţít své poznámky znovu za několik hodin nebo dokonce za několik dní po ukončení tlumočení (snad kromě dat, jmen a čísel). Snaţte se psát zřetelně a pouţívejte jen ty znaky, zkratky a symboly o kterých s jistotou víte, ţe je dokáţete okamţitě rozeznat a ţe budete schopni je bez potíţí znovu přečíst. Přestoţe by vámi interpretované sdělení mělo obsahovat všechny vyslovené informace, neměl by váš projev trvat déle, neţ původní sdělení řečníka. Přeškrtnete si šikmou čarou tu část projevu, jehoţ tlumočení jste právě ukončili. Kdyţ řečník přestane mluvit, vraťte se rychle k tomu listu, kde jste si začali dělat poznámky týkající se jeho posledního sdělení a začněte překládat bez toho, ţe byste zbytečně ztráceli čas hledáním ve vlastních poznámkách. Kromě krátkých pohledů do vašich poznámek se při tlumočení dívejte na osobu, ke které hovoříte. Vyjadřujte se přirozeně a přesvědčivě tak, abyste trvale upoutali pozornost vašeho posluchače.
28
Zlatým pravidlem platným v tlumočení je vţít se do postaveni osoby, jejíţ sdělení tlumočíte, a ztotoţnit se s jeho/její snahou o komunikaci a snahou být správně pochopen.
Moţnosti samostatného procvičování Existuje celá řada metod, které vám mohou pomoci při zdokonalování tlumočnických návyků a při nácviku správných reakcí. Tyto metody jsou většinou velmi jednoduché a můţete je provádět bud' zcela samostatně nebo s pomocí přítele. Tyto metody jsou vyuţívány všemi profesionálními tlumočníky: Vyberte si krátké články z novin nebo z časopisu a pokuste se je přeloţit na první pohled - tím stimulujete schopnost mentálního "přepínání" z jednoho jazyka do druhého. Provádějte toto cvičení pravidelně, nahlas při něm sám pro sebe tlumočte (před zrcadlem) nebo překládejte svému příteli či kolegovi sedícímu proti vám. Vyberte si článek z novin nebo z časopisu, přečtěte jej nahlas a vzápětí se pokuste jej parafrázovat nebo přetlumočit věty v něm obsaţené pomocí jiných slov, která vsak zachovávají původní význam přečteného textu. Toto cvičení pomáhá rozšiřovat slovní zásobu a zrychlit reflexy při hledání synonymních výrazu. Poţádejte někoho, aby vám nahlas přečetl nějaký text běţnou hovorovou rychlostí (začněte minutovým intervalem a postupně prodluţujte délku intervalu mluveného slova aţ na 3-4 minuty) a dělejte si přitom poznámky pro konsekutivní tlumočení. Potom podle svých poznámek pečlivě přepište celý vyslechnutý úsek textu a porovnejte jej s originálem, aby jste zjistili, kde a proč jste udělali chybu. Toto cvičení provádějte v jednom jazyku aţ do té doby, neţ získáte pocit sebedůvěry. Pote se snaţte přeloţit vyslechnutý text do jiného jazyka a zpět do jazyka původního (například z češtiny do češtiny nebo z angličtiny do angličtiny, později z češtiny do angličtiny a nakonec z angličtiny do češtiny). Máte-li k dispozici magnetofon nebo diktafon, nahrajte si krátké rozhlasové vysílání nebo namluvte do mikrofonu krátký projev v cizím jazyce. Potom si pozorně vyslechněte nahrávku a dělejte si poznámky. Za původní projev si nahrajte svůj překlad předneseného sdělení a porovnejte významové sdělení obou nahrávek. Toto cvičení vám pomůţe korigovat některé nedostatky vašeho hlasového projevu (nesprávnou intonaci, přednes, zvuky vyjadřující váhání nebo nerozhodnost, nervozitu). Je také důleţité naučit se mít rád zvuk vašeho vlastního hlasu, dodá vám to pocit jistoty, sebedůvěry a potěšení z práce. 29
Několik obecných rad
v této kapitole
naleznete:
několik obecných doporučení týkající se kvality překladu tipy usnadňující správný výkon konsekutivního tlumočení rady, jak si udrţet přesnost a zachovat neutralitu ve vašem projevu rady, jak tlumočit v případě uprchlických dětí rady, jak tlumočit v případě uprchlických ţen jaké jsou zásady profesionální tlumočnické etiky
30
Několik obecných doporučení týkajících se kvality práce Samostatné procvičování a příprava pomoci cvičení popsaných na konci předcházející kapitoly vám pomůţe výrazně zlepšit kvalitu vykonávané práce. V tomto směru vám mohou pomoci i některé další myšlenky, které přispívají ke zkvalitnění překladatelské práce.
Rozšíření slovní zásoby Před začátkem tlumočení si sepište seznam slov a frazeologických spojení, se kterými se při své práci pravděpodobně setkáte. Pokaţdé, kdyţ se setkáte s něčím novým a neobvyklým, poznamenejte si daný výraz a vyhledejte si k němu příslušný ekvivalent v druhém jazyce. Tímto způsobem si postupně vybudujete svůj vlastní slovník, který vám ušetří mnoho vzácného času, protoţe nebudete muset pracně vyhledávat správná slova. Váš vnější projev bude mnohem plynulejší a stoupne i vaše sebedůvěra.
Zdokonalování dikce a artikulace Prvořadým úkolem tlumočníka je vyjadřovat se tak, aby ho kaţdý slyšel a aby mu kaţdý rozuměl . Pokud zjišťujete, ţe se vás posluchači příliš často ptají, co jste řekl nebo vás ţádají o opakování vámi jiţ vyslovené věty, znamená to pravděpodobně, ţe musíte zlepšit vaši mluvu a výraz.
Procvičujte si výslovnost samohlásek a souhlásek. Pokud vám výslovnost určité souhlásky činí potíţe, snaţte se rozpoznat, která část úst pracuje při jejím vyslovení. Pochopení mechaniky tvorby zvuku často pomáhá při výrazném zlepšení kvality artikulace.
Věnujte zvláštní pozornost správnému přízvuku ve slovech. jste-li na pochybách, na které slabice daného slova je přízvuk, podívejte se do slovníku, kde je vyznačen i fonetický přepis slova.
Naučte se správně frázovat a pokládat důraz. Uzpůsobte svůj mluvený projev do skupin slov, které přirozeně a hladce plynou a modulujte svůj hlas tak, aby nezněl monotónně. Ulehčí vám to tlumočení a posluchači bude váš slovní projev připadat příjemnější.
31
Zdokonalování vašeho hlasu Jak jiţ bylo řečeno, lepší pochopení mechaniky vzniku hlasového projevu vám můţe pomoci při zdokonalování vaší artikulace. To samé platí i při zlepšování kvality vašeho hlasu. je také velmi důleţité naučit se správně odpočívat a dýchat. Pro dobrou kvalitu hlasového projevu je důleţité uvolnění hlasového napětí (nikoli však jeho úplná eliminace). Pomocí zkušeností se naučíte odhadnout správný stupeň svalového napětí, který vám umoţní potřebným způsobem kontrolovat vaše hlasivky. Dobře školený hlas musí být také dobře slyšet, musí se rozléhat. I kdyţ tento aspekt není v kontextu tlumočení při pohovoru aţ tak důleţitý, nabývá významu jste-li poţádáni, abyste tlumočili na schůzi nebo na veřejném shromáţdění. existuje celá řada jednoduchých cvičení. které vám při pravidelném opakování a procvičování pomohou zlepšit sílu, dosah i kvalitu vašeho hlasu.
Několik typů pro správný výkon konsekutivního tlumočení Přizpůsobení délky překládaného úseku Je důleţité stanovit si standardní délku překládaného úseku, která vám při tlumočení nejlépe vyhovuje. Tato délka závisí samozřejmě na sloţitosti problematiky, výslovnosti a srozumitelnosti vyjadřování řečníka a na vaší tlumočnické zkušenosti. Je jen na vás rozhodnout, kdy je třeba řečníka přerušit, aby překládaný úsek nebyl příliš dlouhý. Můţete řečník a přerušit několikrát (mělo by postačit nenápadné gesto). Neţ si zvykne sám po určité chvíli svůj projev přerušit, nebo ho můţete prostě poţádat , aby zkrátil jednotlivé segmenty svého sdělení. Zkušený tlumočník by měl být schopen s pomocí poznámek přeloţit úsek mluveného slova o délce asi čtyř minut, pro méně zkušeného tlumočníka je to však úsek příliš dlouhý.
Jak rychlí byste měli být
32
Snaţte se mluvit rychlostí, jakou hovoříte normálně (rychle, ale zřetelně a jasně). Je-li překladatel příliš pomalý, můţe se jednání neúměrně prodluţovat a tomu je třeba se vyhnout. Za ideálních podmínek by měl být vámi přetlumočený text o trochu kratší neţ sdělení řečníka. Pokud je přetlumočený text o mnoho kratší, pak jste zřejmě přednesli jenom stručný obsah řečeného sdělení. Pravděpodobně proto, ţe jste příliš dlouho čekali, neţ jste přerušili projev řečníka a začali tlumočit. Pokud je přetlumočený text naopak delší neţ původní, pak mluvíte příliš pomalu, hledáte příliš dlouho nejvhodnější výrazy anebo k textu přidáváte vlastní vysvětlení. Všem těmto nedostatkům je třeba se vyhnout.
Jaký je správný tón vašeho projevu Mezi profesionály existují dva přístupy k volbě tónu hlasu pouţívaného při tlumočení. Podle některých musí tlumočník zůstat za kaţdých podmínek úplně neutrální a misí se snaţit jen a pouze o co neúplnější a nejpřesnější překlad proneseného sdělení. Druhá skupina zastává názor, ţe tlumočník se musí snaţit vloţit do svého projevu co nejvíce výrazu tak, aby přenesl na posluchače také emoce řečníka. Při tlumočení pohovorů vedených ţadateli o přiznání postavení uprchlíka je pro tlumočníka přirozené snaţit se řádně intonovat a vyhnout se monotónnímu projevu. Jako tlumočník byste měl odráţet i chování a výraz řečníka, neměl byste se však snaţit ho „přehrát, předstihnout ve výraze“. Snaţte se také často vzhlédnout od svých poznámek a mluvit jasně a zřetelně.
Kam se posadit Výběr vhodného místa, kde by tlumočník během pohovoru s ţadatelem o přiznání postavení uprchlíka, představuje důleţitý detail. Správně by měl tlumočník zaujmout místo po boku pracovníka vedoucího pohovor, kousek za ním, tak, aby pracovník vedoucí pohovoru a ţadatel o azyl seděli proti sobě a měli moţnost přímého vizuálního kontaktu.
33
NIKDY SI NESEDEJTE MEZI PRACOVNÍKA A VEDOUCÍHO POHOVOR A ŢADATELE! Vhodné rozmístění osob v průběhu zjišťovacího pohovoru je znázorněno na následujícím obrázku: Pracovník vedoucí pohovor ------------------ Ţadatel
Tlumočník
Jak dosáhnout přesnosti a neutrality projevu Vaším prvořadým a trvalým úkolem je zachovat při tlumočení naprostou přesnost a neutralitu. Na tom závisí vaše důvěryhodnost a vaše pověst překladatele (blíţe se p této stránce zmiňujeme v oddíle pojednávajícím o chování a přístupu tlumočníka). Při dosahování vysoké kvality tlumočnické práce vám můţe významně pomoci spolehlivý systém zapisování poznámek popsaný ve třetí kapitole.
Několik rad na závěr Věnujte pozornost všem podrobnostem. Nesnaţte se posuzovat důleţitost údajů uváděných ţadatelem a filtrovat jeho sdělení, ale překládejte věrně veškeré skutečnosti a detaily, i kdyţ by se vám zdály poněkud legrační nebo podruţné. Uvědomte si, ţe pravomoc posoudit a rozhodnout, zda předkládané informace jsou relevantní v procesu právního posouzení ţádosti, má pracovník vedoucí pohovor, ne tlumočník. Vyhněte se rozhovorům se ţadatelem. Překládejte všechny jeho/její otázky, i v případě, ţe víte jaká asi bude odpověď: Příklad: Ţadatel: Tlumočník:
„Kolik je hodin?“ „ Ptá se, kolik je hodin.“
34
Pokud dojde k situaci, kdy ţadatel nebo pracovník vedoucí pohovor něčemu nerozumí, snaţte se přehledným způsobem zrekapitulovat, co bylo řečeno. Vyhněte se vyjadřování vlastního mínění. Není na vás, jako na tlumočníkovi, abyste verbálně nebo výrazem tváře reagovali na to, co řečník pronesl.
Co když... Nerozumíte určitému slovu nebo výrazu? Pokud k takové věci dojde, poţádejte raději o vysvětlení místo toho, abyste riskovali a snaţili se uhádnout význam neznámého slova. Musíte dát na druhé straně (pracovníkovi vedoucímu pohovor nebo ţadateli o azyl) určitým gestem najevo, ţe potřebujete doplňující vysvětlení Ţadatel pouţije výraz velmi typický pro jeho kulturní prostředí? Opět platí, ţe si musíte vyţádat vysvětlení a nedovolit, aby došlo k nějakému nedorozumění. Nezapomínejte, ţe vaše hodnota pro Pracovníka vedoucího pohovor nespočívá pouze ve vašich jazykových schopnostech. Jako tlumočník představujete určitý komunikační kanál. I jednoduchá slova jako „bratr“, „rodina“ a podobně mohou mít v různých kulturách velmi odlišný význam. Nezapomeňte také vysvětlit ţadateli důvod vašeho dialogu s pracovníkem vedoucí pohovor. Ţadatel pouţije nevhodných nebo uráţlivých výrazů? V principu platí, ţe vaší povinností je překládat vše co bylo, řečeno. V praxi můţete povaţovat za nutné upozornit pracovníka vedoucího pohovor na nevhodný charakter prohlášení ţadatele a poţádat o povolení zpětné kontroly, zda ţadatel chtěl opravdu pouţít tento výraz před tím, neţ přeloţíte jeho výrok. Někdy postačí i drobná pauza k tomu, aby se ţadatel znovu ovládl a aby přizpůsobil tón hlasu a způsob vyjadřování situaci.
35
Ţadatel se vyjadřuje primitivním a nekulturním způsobem? Nesnaţte se uhladit nebo přikrášlit hrubý způsob vyjadřování ţadatele – to není vaším úkolem. Někdy můţete vyjádřit obsah výroku v ucelenější a srozumitelnější podobě, nikdy to však nesmí být na úkor přesnosti překladu Existují ještě dva další druhy situací, které vyţadují zvláštní pozornost, a to jsou pohovory vedené s uprchlickými dětmi nebo s uprchlickými ţenami. V obou případech je dobré řídit se následujícími pokyny.
Tlumočení při pohovorech vedených s nezletilými dětmi Následující rady jsou zaloţeny na obsahu dokumentu „Pokyny pro vedení pohovoru s osamělými uprchlickými dětmi, dospívajícími dětmi a pokyny pro vypracování jejich sociální charakteristiky“, vydaného oddělením Programme Technical Support Service na ústředí UNHCR. Jako tlumočník byste při tomto typu pohovoru měli, s ohledem na vaši kapacitu a schopnost komunikovat v dětském jazyku, hrát aktivnější úlohu. Ještě před začátkem pohovoru vysvětlete pečlivě dítěti, ţe se ho nyní zeptáte na několik otázek, na které by mělo odpovědět, a řekněte mu také proč. Pokud dítě vykazuje známky strachu nebo nervozity, snaţte se jej uklidnit. Odolejte pokušení vystupovat v roli obhájce, narušovali byste tím chod právního jednání. Posaďte se spíše blíţe k dítěti neţ k pracovníkovi vedoucímu pohovor. Dítě by vás nemělo vnímat jako autoritu, to by mohlo bránit plynulosti a přirozenosti jeho výpovědi.
36
Tlumočení při pohovoru s uprchlickými ţenami Existuje příručka s názvem „Pokyny v oblasti ochrany uprchlických ţen“, kterou můţete získat v nejbliţší kanceláři UNHCR. Je uţitečné seznámit se s touto příručkou, která vám můţe dát odpovědi na mnohé otázky týkající se právních postupů a kritérií platných v procesu posuzování ţádosti o přiznání postavení uprchlíka. Je důleţité, aby tlumočník a pracovník vedoucí pohovor spolu spolupracovali při vytváření ovzduší, které napomůţe ţadatelce vypovědět svůj příběh s co nejmenšími těţkostmi. To se týká zejména případů, kdy ţena prošla zvláště traumatickou zkušeností, jako například znásilněním nebo fyzickým zneuţitím. Po přestálém traumatu u ní můţe stále přetrvávat pocit strachu, můţe trpět ztrátou sebedůvěry a sebejistoty i různými dalšími stresovými symptomy, které mohou ztěţovat její komunikaci s vnějším světem. Úloha tlumočníka v této situaci je samozřejmě mnohem snazší, je-li tlumočníkem ţena, je také dobré, kdyţ i pracovník vedoucí pohovor je ţena. V takovém případě je vhodné řídit se pokyny uvedenými v předchozí kapitole, týkající se správného rozmístění osob v průběhu zjišťovacího pohovoru. Toto rozmístění je pro lepší orientaci uvedeno níţe: Pracovník vedoucí pohovor
Ţadatelka
Tlumočník (muţ)
Uvedené uspořádání by se mělo změnit v případě, ţe pohovor vede muţ nebo v případě, ţe tlumočníkem je muţ, protoţe v tom případě budou mezi zúčastněnými poněkud jiné vztahy.
Pohovor vede ţena, tlumočníkem je muţ V tomto případě je lepší, aby tlumočník seděl dále od ţeny, která vede pohovor, nebo aby si tato pracovnice přisedla blíţe k ţadatelce.
37
Pracovnice vedoucí pohovor
Ţadatelka
Tlumočník (muţ)
Pohovor vede muţ, tlumočníkem je ţena Při takovéto sestavě je vhodné, aby tlumočnice seděla blíţe k ţadatelce, zatímco muţ vedoucí pohovor si udrţuje odstup.
Pracovník vedoucí pohovor (muţ)
Ţadatelka
Tlumočnice
Zásady profesionální tlumočnické etikety Jak bylo častokrát uváděno v příručce, úkol tlumočníka je za kaţdých okolností velmi náročný. Vyţaduje vysoký stupeň schopnosti koncentrace, výborné jazykové schopnosti, bystrou mysl a další osobní kvality. Tlumočení při práci s uprchlíky klade na překladatele ještě vyšší nároky. Podmínky, za kterých tlumočníci někdy pracují nejsou ideální, prostředí můţe být hlučné a nepohodlné, coţ ještě ztěţuje moţnost soustředění. Mezi jednotlivými stranami mohou existovat velké kulturní rozdíly, coţ si vyţaduje více neţ jednoduchý překlad mluveného slova. Můţete se setkat s výrazy nebo pojmy, které jsou pro nás nové nebo neznámé. Můţe se stát také, ţe pracovník vedoucí pohovor pro vás bude chtít, abyste vykonával úkoly, které nespadají do funkce tlumočníka. V jednom případě si tlumočník například stěţoval, ţe po něm bylo poţadováno, aby přivedl zdráhajícího se ţadatele z jeho příbytku a dovedl jej na místo, kde se měl konat pohovor. Ţadatelé na vás mohou vykonávat nátlak a snaţit se vás pomocí výhruţek nebo nabízení úplatků přimět, abyste lhali v jejich prospěch.
38
Je proto velmi důleţité, aby vám byla úloha, postavení a přístup tlumočníka k ţadateli i k pracovníkovi vedoucímu pohovor zcela jasné. V následující části uvádíme souhrn práv a povinností tlumočníka, které doporučujeme povaţovat za Kodex profesionálního chování. Je ve vašem zájmu připomenout si obsah tohoto kodexu, který vám pomůţe při výkonu funkce tlumočníka i při ochraně vašich práv.
Práva tlumočníka Adekvátní informovanost Poţádejte o stručný přehled poţadavků týkající se výkonu práce, o kterou jste byli poţádáni. Tento přehled musí zahrnovat informace o pozadí případu ţadatele, se kterým bude vedeno jednání, I kdyţ na prostudování případu není někdy dostatek času, stručný přehled o souvislostech případu zorganizuje pracovník vedoucí pohovor před začátkem tlumočení krátké setkání, na kterém tlumočníka stručně seznámí s projednávanými případy – to však závisí na individuálním přístupu. Definice vašeho postavení Mělo by být standardní praxí, ţe pracovník vedoucí pohovor představil v úvodu jednání tlumočníka ţadateli. Není to jen otázka zdvořilosti a slušnosti. Vysvětli-li pracovník vedoucí pohovor srozumitelně ţadateli, ţe vaším úkolem je umoţnit komunikaci, ţe však nenesete ţádnou zodpovědnost za konečný výsledek pohovoru, uchrání vás to před eventuálním nátlakem ze strany ţadatele. Jak si získat respekt Jako tlumočník máte právo na plně rovnoprávné zacházení. Tlumočení je určitá sluţba, tlumočníci však nejsou slouţící! Mohou se samozřejmě vyskytnout okolnosti, za kterých můţete být poţádán, abyste vykonal určitou činnost nebo zjistil určitou skutečnost, není-li pracovník vedoucí pohovor schopen tento úkol vykonávat z důvodu jazykové bariéry. Toto by však mělo být výjimkou, ne pravidlem. Špatným příkladem je výše uvedený případ tlumočníka, který měl jít a sám přivést ţadatele, který odmítal spolupracovat. Jak si získat podporu Abyste mohli efektivně vykonávat svou práci, potřebujete podporu pracovníka vedoucího pohovor. Pokud se něco nepodaří a dojde k nedorozumění, musí vám být dána příleţitost přerušit pohovor a vyjasnit potřebné skutečnosti. I v případě, ţe se pracovník vedoucí pohovor nachází v časové tísni, musí vám poskytnout v tomto směru podporu.
39
Povinnosti Tlumočníka Práva tlumočníka s sebou samozřejmě nesou i povinnosti. Stručně o nich hovoříme v následujících odstavcích Udrţení vysoké kvality tlumočnické práce Většina doporučení uváděných v této příručce byla specificky vypracována a určena k tomu, aby vám poradila, jak dosáhnout a udrţet vysokou kvalitu tlumočnické práce. Jsou zde obsaţeny typy a návody pro zdokonalování techniky práce, nové přístupy a cvičení , která vám pomohou při získávání a udrţení profesionálního přístupu. Jako tlumočník máte za úkol překládat co nejpřesněji. Pokud si někdy nejste jisti přesným významem toho, co bylo řečeno, je ţádoucí poţádat o dodatečné objasnění. Stejně důleţité je i zachovat si citlivý a ohleduplný vztah k lidem pocházejícím často z jiného kulturního prostředí, protoţe komunikace mezi lidmi znamená mnohem více neţ jen slova a věty. Zůstat neutrální Úkolem tlumočníka není stranit někomu be zaujímat stanovisko, Můţe se stát, ţe cítíte soucit se ţadatelem, není však dovoleno, abyste vystupoval v úloze jeho obhájce. Jak jiţ bylo zmíněno dříve, můţe dojít k situaci, kdy vás ţadatel nabádá nebo trvá na tom, abyste intervenovali v jeho/její prospěch. Na takovéto poţadavky nesmíte nikdy přistoupit. Byla by v sázce vaše profesionální pověst i věrohodnost funkce tlumočníka jako taková. V určité situaci můţete cítit, ţe je vaší povinností odmítnout poţadavek abyste působili jako tlumočník. Mezi ţadatelem a vámi mohou existovat silné osobní vztahy (například tehdy, je-li ţadatel členem vaší rodiny nebo společnosti). Důvěrnost informací Standardní praxí profesionálních tlumočníků je přísné dodrţování pravidel týkající se důvěrnosti informací, které byly obsahem jednání nebo jakékoli diskuze, které se jako tlumočníci zúčastnili. Toto pravidlo musí být dodrţováno zvlášť úzkostlivě, jedná-li se o pohovory v případech ţádostí o přiznání postavení uprchlíka. Zveřejnění informací týkajících se ţadatelova příběhu můţe znamenat pro uprchlíka velké nebezpečí a mohlo by pro něj mít nedozírné následky. Nebezpečí můţe hrozit i příbuzným a členům rodiny uprchlíka, kteří zůstali v zemi původu. Máme-li na paměti tyto okolnosti, dospíváme ke dvěma hlavním povinnostem tlumočníka: Nikdy nemluvte o tom co jste slyšeli v průběhu pohovoru, s nikým, kdo se přímo tohoto pohovoru neúčastnil,
40
Zničte veškeré své poznámky, jakmile je přestanete potřebovat. Potřebujete-li si poznámky v přestávce mezi jednotlivými pohovory odloţit, je třeba, abyste zajistili, ţe k nim nebude mít přístup nikdo jiný neţ vy sami. Nezneuţívejte svého postavení Jako tlumočník jste často osoba, která můţe přesně sledovat co přesně se za daných okolností, ve kterých je zapotřebí vyuţít vašich sluţeb, děje. Kromě určitých stresů a omezení, o kterých jsme se jiţ zmiňovali, s sebou tato situace nese i určitou moc. Je vaší profesionální povinností odolat jakémukoli pokušení zneuţít tohoto postavení, naopak, jste povinni této moci konstruktivně vyuţívat. Závěru vám předkládáme stručný souhrn vašich práv a povinností, které společně vytváří kodex profesionální tlumočnické etiky.
Práva Právo na stručné seznámení se s případem Definice pracovního postavení Získání respektu Získání podpory
Povinnosti Udržení vysoké úrovně poskytování služeb Zachování neutrality Dodržování zásad důvěrnosti informací Nezneužívání postavení tlumočníka
41
