ZÁKLADY KARTOGRAFIE
Cvičení 3: Příčný profil
POKYNY Na cvičení vám bylo vysvětleno, jakým způsobem sestrojit mezi zvolenými body A a B na přidělené Základní mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 příčný převýšený profil.
Stručný přehled postupu vytváření profilu 1. odečet nadmořských výšek bodů A a B 2. určení vzdáleností x1, x2,..., xn mezi průsečíky jednotlivých vrstevnic a spojnice AB (ulehčení: přenesli jste si vzdálenosti na okraj papíru tj. označili jste si místa průsečíků a k nim nadmořské výšky těchto průsečíků, což budou ve výsledném profilu hodnoty y1, y2,..., yn) 3. u výsledného příčného profilu zůstává vodorovná osa nezkreslená v měřítku mapy 1 : 25 000 (tzn. vzdálenosti x1, x2,..., xn na mapě = vzdálenosti x1, x2,..., xn na profilu) 4. u převýšeného příčného profilu se měřítko svislých os neshoduje s měřítkem vodorovné osy, ale je třeba ho upravit – je potřeba znát nejvyšší a nejnižší hodnotu nadmořské výšky podél profilové linie mezi body A a B (např. ymax = 261 m n. m., ymin = 113 m n. m.) a rozdíl těchto nadmořských výšek ymax - ymin (např. 261 – 113 = převýšení 148 m) pak položíme roven (např.) 5 cm – viz. níže
Pomocí jednoduché trojčlenky tedy zjistíme velikost jednoho „dílku“ na svislých osách profilu, pomocí nichž budeme vynášet hodnoty y1, y2,..., yn. Zda si spočítáte velikost dílku 0,5 m, 1 m, 5 m nebo 10 m záleží na vašem konkrétním příkladě resp. na velikosti rozdílu ymax - ymin. Na výsledném profilu pak bude u všech vzdálenost nejnižšího bodu linie od vodorovné osy 1 cm a vzdálenost mezi nejvyšším a nejnižším bodem profilu 5 cm. (viz. obr. 1)
ZÁKLADY KARTOGRAFIE
Cvičení 3: Příčný profil
Obr. 1
Údaje, které jste si na cvičení z vaší přidělené mapy zaznamenali, budou tedy sloužit pro konstrukci vlastní profilové linie. Profilová linie mezi body AB = spojnice bodů o souřadnicích [x, y], kde x jsou vzdálenosti průsečíků spojnice AB a jednotlivých vrstevnic, které spojnice protíná; y jsou nadmořské výšky těchto průsečíků vynesené podle určeného měřítka svislých os – viz. obr. 2, bod C
Obr. 2
ZÁKLADY KARTOGRAFIE
Cvičení 3: Příčný profil
Vaše odevzdané cvičení by mělo splňovat tyto požadavky: Profil •
vodorovná osa v měřítku mapy 1 : 25 000 (20 cm → 5 km) s označením „odkud – kam“ (tj. dole napsáno A, B), nezapomeňte na jednotky (km) a dobré je osu resp. měřítko vhodně rozdělit pro snazší odečítání (např. po jednom km udělat tzv. hlavní dělení vyvedené delšími čárkami a okótované číslicemi a po půl km udělat tzv. vedlejší dělení vyvedené kratšími čárkami a bez číslic) – viz. obr. 3
červeně •
2 svislé (kolmé) osy ve zvoleném vašem měřítku (konstrukce převýšeného profilu:
rozdíl
mezi
nadmořskou
výškou nejnižšího
a
nejvyššího
bodu
podél profilové linie → 5 cm), osy jsou přerušené (např. dvojitou vlnovkou), protože nejsou vykreslovány od 0 m n. m. a nezapomeňte na jednotky (m n. m.), nahoře označení „odkud – kam“ (S, J nebo V, Z) - viz. obr. 3 modře
Obr. 3
•
opět je vhodné rozdělit svislé osy hlavním a vedlejším dělením a označit osy tak, aby bylo označení dekadické, např. zvolíme hlavní dělení po 10 m a vedlejší po 5 m (volba záleží na rozmezí ymax - ymin, může být hlavní dělení po 25 m a vedlejší po 5 m, ale musí být dekadické) s tím, že hlavním dělením začínáme a končíme
ZÁKLADY KARTOGRAFIE
Cvičení 3: Příčný profil
osy, začínáme tedy např. hodnotou 110, další bude 120 atd. nikoliv! 113, 123 atd. – znamená to, že i když máme nejnižší hodnotu nadmořské výšky 113 m n. m. (hodnota odpovídající 113 m bude 1 cm nad vodorovnou osou, ale vůbec nijak není na ose zvýrazněná!), tak na ose budeme mít okótovanou nejbližší nižší dekadickou hodnotu; obdobně i u nejvyšší nadmořské výšky, kterou máme např. 261 m n. m., bude nejvyšší okótovaný dílek hlavního dělení 270 m n. m. (tedy nejbližší vyšší protože hlavní dělení máme po 10 m a kdybychom skončili 260, tak na ose nepůjde hodnota 261 m odečíst...) •
zvýrazněná plynulá profilová linie mezi body AB (= spojnice bodů o souřadnicích [x, y])
•
kolmo na vodorovnou osu (proti směru hodinových ručiček) „okótovat“ svislou čarou (jedno místo popř. rozsah odkud-kam; čáry všech objektů stejně dlouhé) a popsat názvem místa, kde spojnice AB protíná: hlavní silnici (červené popř. růžové linie), železnici (černobílá popř. tmavě šedá linie), sídlo, vodní tok, vodní plochu, vrchol nebo úbočí kopce (+ informace u silnice nebo železnice odkud – kam vede, u vrcholu nebo úbočí kopce nadmořskou výšku v m popř. název vrcholu)
•
příklady popisu: „silnice Aš – Cheb“, „železnice Znojmo – Šatov“, „Jeníkov“ (v rámci sídla už vodní toky, silnice atd. nepopisujte tzv. sídlo bere vše), „vodní plocha“ (když nemá jméno), „Malý rybník“, „vodní tok“ (když nemá jméno), „Chrudimka“, „Svatý kopeček 315 m“ (když prochází linie přímo vrcholem kopce, který má své jméno + napíšu i nadmořskou výšku vrcholu), „235 m“ (napsáno svisle) a „Svatý kopeček“ (napsáno vodorovně, když neprochází přímo vrcholem, ale pouze úbočím pojmenovaného kopce, tj. nevymezujeme svislými čarami, kde přesně kopec je, pouze napíšeme název kopce vodorovně a pod něj svisle odpovídající nadmořskou výšku bodu na profilové linii, která se nerovná výšce vrcholu!, ale výšce v tom místě – odečtu tuto výšku na svislé ose) – viz. obr. 3
zeleně) Legenda •
bez legendy
ZÁKLADY KARTOGRAFIE
Cvičení 3: Příčný profil
Měřítko •
na všech osách (hlavní a vedlejší dělení) + jednotky!
•
popis os začíná a končí hlavním dělením (zvoleno tak, abych „došla“ do 0 m n. m.)
•
dekadické
•
už ne zvlášť
Název •
TITUL velkými a většími (čím větší tím tlustší, nejvýraznější, nejčtenější popis na mapě), titul vašeho profilu bude PROFIL A – B popř. PROFIL B – A
•
Podtitul malými a menšími, podtitul profilu je číslo vaší mapy (v kroužku vpravo) podtržítko název vaší mapy, např. 2_11-213 Všelibice
•
písmo bez patek a vlasových čar a pro veškerý popis použijte pouze 1 font (na PC nebo přes šablony písmenek)
Tiráž •
kdo (Jméno PŘÍJMENÍ), kde, kdy mapu vyhotovil,
např.
Michal DAVID Moravská Třebová 2008
Kompozice •
na šířku na A4, zarovnaná (vycentrovaná), úhledná
•
ukázka též 3_ukazka_profil.pdf
TITUL Podtitul
Jan PETR Olomouc 2007
ZÁKLADY KARTOGRAFIE
Cvičení 3: Příčný profil
TERMÍNY ODEVZDÁNÍ - první verzi odevzdejte během dvou týdnů od zadání cvičení (podrobnější info viz. „0_pokyny_odevzdavani.pdf“) tj. jednotlivé skupiny konkrétně: •
ve středu dostali zadáno 18. 3. 2009 → mají odevzdat do 25. 3. 2009
•
v sudý čtvrtek dostali zadáno 19. 3. 2009 → mají odevzdat do 26. 3. 2009
•
v lichý čtvrtek dostali zadáno 30. 4. 2009 → mají odevzdat do 7. 5. 2009
Pomůcky na další cvičení: - středeční skupiny a skupiny v sudý čtvrtek (na 1. a 2. 4. 2009): •
kalkulačka
•
pravítko
•
milimetrový papír
•
pastelky
•
poznámky z přednášek ke kartogramům a stupnicím nebo skripta
