Tištěné slovo má autoritu, ovlivňuje společnost a kulturu a také v následujících letech zůstane nejdůležitějším prostředkem komunikace

Úvod do polygrafie – 1.Význam polygrafie

1. Význam polygrafie 1.1. Obsah oboru Polygrafie je výrobní obor, který zpracovává a tiskem rozmnožuje předlohy psané, tištěné a jiné. Úkolem polygrafie je zpracovávat a šířit informace. Polygrafie - toto slovo bylo převzato z řečtiny spojením dvou slov, polys – mnoho a grafein – psát. Vystihuje činnost pracovníků tohoto odvětví, které je v současné době nejčastěji označováno jako tiskový průmysl (anglicky Printing Industry, německy Druckindustrie). Mezi výrobky polygrafie řadíme: knihy, noviny, časopisy, brožury, seznamy, kalendáře, pohledy, plakáty, oznámení, vizitky, letáky, peníze, potištěná trička, potištěné předměty, potištěné součástky, obaly atd… potištěné je skoro vše. Co si představíme pod pojmem tisk? Jedná se o opakovanou reprodukci textu a obrazu, při které se tisková barva nebo jiná barvící látka přenáší na potiskovaný materiál prostřednictvím tiskové formy nebo jiného nosiče tiskového obrazu. Tištěný text můžete číst kdekoli a čtenář se může snadno vrátit k jakékoli části textu, které úplně nerozuměl. Knihy, časopisy, plakáty, noviny, brožury, letáky a další tištěné materiály patří mezi funkční technologie: jsou přenosné, recyklovatelné, ke své funkci nepotřebují zdroj napájení a neovlivňují je havárie softwaru a systémová selhání. Tištěné slovo má autoritu, ovlivňuje společnost a kulturu a také v následujících letech zůstane nejdůležitějším prostředkem komunikace.

Rozvoj informačních a tiskových technologií, ke kterému došlo v posledních dvaceti letech, posílil pozici tisku, který je v současné době dostupnější, rychlejší, levnější a jeho kvalita je trvalejší. V rámci předmětu Polygrafie získáte bližší informace o vývoji písma a psacích technik, vynálezu knihtisku a jeho raném období, o přínosu 19. století v rozvoji techniky a jejího dopadu na vývoj nových strojů a tiskařských technik. Seznámíte se také s pozdějším období, kdy se polygrafie stává průmyslem, a s dnešními trendy moderního tisku. Strana 1 z 10


1.1.1. HISTORIE polygrafie Rozvoj tisku probíhal nepravidelně a v některých staletích jeho historie se žádný skutečný pokrok neodehrál, zatímco nejdramatičtější období bylo za Gutenberga roku 1456 a v padesátých letech 19. století, také v posledních několika málo letech došlo k dramatickým technologických skokům. HISTORIE tisku v základních bodech: •

První tisky vytvořili v 6. století Číňané pomocí dřevěných bloků, do kterých byl vyřezán text a obraz. Lidé měli potřebu označit si svůj majetek, zaznamenat své vlastnictví - půda, dluhy aj., předávat si nové informace o víře a poznatcích v mnoha vědních oborech.

•

Nejstarší známou tištěnou knihou je Diamantová sútra, vytištěná technologií dřevěných bloků v roce 868 n.l..

•

V 11. století tiskl Číňan Pi Sheng pomocí výměnných, znovupoužitelných liter vyrobených z vysocepálené neglazované hlíny.

•

Ve 13. století začali na Dálném východě (Čína, Korea, Japonsko) tisknout pomocí kovových liter. Vývoj této technologie byl však zastaven, protože nebyla vhodná k tisku obrázkového písma.

•

Klíčovou událostí v oblasti tisku byl vynález formy, v níž bylo možné odlévat jednotlivá písmena. Tím byly do tisku zavedeny vyměnitelné litery – možnost kontroly a zredigování textu před samotným tiskem. K tomuto došlo v německé Mohuči, vynálezcem byl Johanes Gutenberg, za rok vynálezu knihtisku se pokládá rok 1440. V roce 1444 začal ve své tiskařské dílně pracovat na tisku Bible, kterou vydal v roce 1456. Gutenberg jako první přišel s myšlenkou sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Gutenbergův dřevěný lis, který vycházel z vinařského lisu (dle jiných zdrojů z lisu papírenského), měl jednoduchou konstrukci. Gutenbergův vynález umožnil tisknout množství celých knih ve značných sériích (dříve byly tištěny pouze části knih). Vynález tisku pomocí pohyblivých liter se rychle rozšířil a způsobil v Evropě informační explozi.

•

Všechny tisky zhotovené do roku 1500 se nazývají prvotisky (inkubálie) a jsou dnes stejně vzácné jako rukopisy té doby.

Strana 2 z 10


•

V oblasti tisku dále docházelo k rychlým inovacím a v roce 1814 byly na válcovém lisu s parním pohonem konstruktéra Fredericha Kleniva vytištěny noviny The Times. Tento stroj tiskl na archy papíru.

•

První rotační tiskový stroj, který tiskl na papír odvíjený z kotouče představil v roce 1865 Američan William Bullock.

•

Do konce 19. století brzdila další vývoj tisku pomalá a drahá ruční sazba. Sazeč musel vysázet 1000 znaků za hodinu. Muselo se zaměstnávat mnoho sazečů, aby se udržel krok s vydavateli novin a knih.

•

Vynález sázecího stroje linotype (s klávesnicí) problém s pracným a časově náročným sázením vyřešil. V roce 1886 jej Otomar Mergenthaler instaloval v redakci New York Herald Tribune.

•

V roce 1890 vynalezl Tolbert Lanston sázecí systém Monotype, skládající se ze dvou částí – klávesnice a děrné pásky. U stroje Monotype je možno provádět opravy ručně, zatímco při sazbě Linotypem bylo třeba vysázet celý řádek. Pomocí těchto dvou strojů bylo možno stejně rychle psát i sázet daný text.

•

V roce 1904 byl proveden první tisk ofsetovou technikou (původně byl použit pocínovaný plech), která převládá dodnes.

•

Na konci 19. století byl vyvinut hlubotisk, v roce 1850 byla ve Francii fotograficky vyrobena pérovka pro knihtisk a v roce 1891 se objevil polotón (fotografie rozdělená na jednotlivé body, která byla určena pro knihtisk). To vedlo k vývoji čtyřbarvotisku (barvy jsou vytvořeny separovanými polotóny původního obrazu v azurové, žluté, purpurové a černé).

•

V první polovině 20. století se začala rozvíjet automatizace dokončovacích prací a vazby, tedy činnosti, které se až do té doby prováděly výhradně ručně, a do výroby se postupně dostávaly řezačky, skládací stroje a automatické linky pro výrobu vazeb.

•

V osmdesátých a devadesátých letech 19. století docházelo k vývoji nových tiskových technologií. Řadíme k nim vznik desktop publishingu (kanceláře), zavedení osobních počítačů Apple od firmy Macintosh. Předchůdcem digitálních tiskových strojů byly fotokopírky.

•

Konec devadesátých let 20. století je ve znamení e-mailů, textových souborů, hypertextů, protokolů pro přenos textových souborů, které umožňují rychlou komunikaci a přenos

Strana 3 z 10


souborů na dlouhé vzdálenosti. •

K nejvýznamnější události v tisku došlo, když se desktop publishing začal používat pro tvorbu komerčního designu a tisku, namísto kancelářské tvorby interních dokumentů. Mezi nejvýznamnější aplikace řadíme QuarkXPress a PageMaker, ve kterých byly vytvořeny soubory pro tiskárnu. Sloužily jako výstup na film.

•

Na počátku 21. století se většina práce provádí v rámci konceptu CTP (computer to plate, z počítače na desku). Tento způsob odstranil film i drahé uskladnění. V několika následujících letech se objevily nové verze aplikací QuarkXPress, Adobe Creative Suite, jejichž součástí je InDesign, Photoshop, Illustrator a Acrobat. Balík programů nahradil aplikaci PageMaker.

1.2. Tisk – sdělovací prostředek, přenos informací Informace se od pradávna šíří řečí pomocí slov, hlásek a také pomocí písma. Vznik písma umožnil trvalé uchovávání informace, což je pro vývoj lidstva a přenos informací nejdůležitější. Nejprve lidé zaznamenávali základní informace jednoduchou formou na různé přírodní materiály - kůru stromů, hliněné střepy, hliněné tabulky, voskové tabulky, papyrus, pergamen a papír. Písmo se v mnoha podobách a různých oblastech světa postupně vyvíjelo a zdokonalovalo. Knihy, ať v podobě svitků, či v podobě, kterou známe dnes, byly nejprve určeny pro úzkou skupinu lidí. Většímu rozšíření knih bránily vysoké náklady a také velká náročnost pořízení.

Až vynález knihtisku v roce 1440 Johanesem Gutenbergem byl klíčovým zlomem v šíření informací. Před vynálezem knihtisku bylo vzdělání a textové informace (psané, přepisované) privilegiem církevních a světských hodnostářů. Knihtisk ho zpřístupnil stále se zvětšujícímu okruhu lidí a usnadnil rozvoj přírodních věd, rozmach techniky, průmyslu a obchodu i plného národního a sociálního uvědomění. Tištěná díla přestala být luxusním zbožím pro malý počet mocných a bohatých a stávala se stále více masovými médii. Strana 4 z 10


OBRÁZEK č. 1 – SOUVISLOST mezi výrobou knih a množstvím analfabetů v Evropě Knihtisk byl vynalezen v 15. století a následující diagram dokumentuje jeho zásadní vliv na stálý pokles počtu analfabetů v průběhu staletí.

V posledních několika desítkách let se informace šíří pomocí nových médií, zejména internetu a mobilních technologií. Odtud vznikl i pojem informační společnost – společnost, která se ve stále větší míře opírá o shromažďování, využívání a šíření informací.

OBRÁZEK č. 2 – STOUPAJÍCÍ ZNALOSTI lidstva a informační exploze Ve dvacátém století dochází k lavinovitému nárůstu informací, a to v důsledku rozvoje nových médií, konkurence mezi nimi a vysoce vyvinuté technice přenosu. Žijeme nyní v době informační exploze. Informace se vedle půdy, práce a kapitálu stala čtvrtým výrobním faktorem.

1.2.1. Komunikace Komunikace znamená sdělení, spojení, porozumění, výměnu informací nebo zpráv. Při výměně informací dochází mezi lidmi ke komunikaci. Komunikace probíhá mezi dvěma nebo více lidmi. Komunikace je základní lidská potřeba. Bez komunikace by v naší společnosti neexistoval vývoj a potřebná dynamika jak v soukromé, tak ve veřejné oblasti - vyjádření názorů, posudků, pokynů, idejí nebo vynálezů.

Strana 5 z 10


Moderní komunikace probíhá v nejrůznějších formách. Podle toho, na které smyslové orgány působí, rozeznáváme tři hlavní formy médií: Mediální forma

AUDITIVNÍ

VIZUÁLNÍ

AUDIOVIZUÁLNÍ

Smyslové orgány

Ucho

Oko

Ucho/oko

Příklady médií

Telefon, CD, magnetofon, rozhlas Plakát, noviny, časopis, kniha, katalog, kalendář, obal, reklamní tiskovina, mikrofilm, štítek, neonové nápisy, bilboard, teletext Zvukový film, televize, multivize, CD-ROM, Internet

1.3. Tiskoviny a společnost, společenská potřeba Před dvaceti lety patřila mezi hlavní média tisk, televize, kino a rozhlas. V současnosti jsou všechna média významně ovlivněna vývojem nových médií, zejména internetu a mobilních technologií. Mnoho předpovědí už desítky let tvrdí, že tištěné dokumenty velmi rychle nahradí elektronická média, ale knihy se stále tisknou, noviny a časopisy zaplňují novinové stánky. 1.3.1. Rozdělení polygrafické produkce Polygrafickými výrobky se rozumějí všechny potištěné výrobky, které vznikají v podnicích zabývajících se tiskem (obvykle tiskárnách). Základní skupiny polygrafické produkce: 1. periodický tisk- noviny a časopisy, v množství potištěného papíru na ně z celkové výroby tiskovin připadá asi 35 %, 2. neperiodické publikace - knižní výroba nakladatelského typu, asi 20 %, 3. merkantilní tisk - představuje velmi pestrou skupinu výrobků od jednoduché vizitky po velký barevný katalog obchodního domu, asi 45%, 4. obaly - tvoří zvláštní skupinu potiskovaných výrobků.

Strana 6 z 10


1.3.1.1. Periodické tiskoviny (periodika) Periodika jsou takové tiskoviny, jejichž jednotlivá vydání (čísla) vycházejí pravidelně, minimálně však dvakrát ročně. Klasickou ukázkou periodických tiskovin jsou noviny a časopisy. Organizace, které vydávají periodické tiskoviny, nazýváme vydavatelství. Periodika dělíme podle : • •

periodicity (jak často vycházejí) - deníky (celostátní, regionální), týdeníky, čtrnáctideníky, měsíčníky, čtvrtletníky zaměření – magazíny pro ženy, muže, mládež, specializované, sportovní, politické, odborné, vědecké časopisy apod.)

Většina periodických tiskovin je tištěna na ofsetových a hlubotiskových kotoučových strojích, barevné časopisy s menšími náklady (do 20 000) také na archových ofsetových strojích. 1.3.1.2. Neperiodické tiskoviny Největší podíl neperiodických tiskovin tvoří neperiodické publikace nakladatelské – tzv. knižní výroba. Knižní výrobu dělíme především podle tematického zaměření: – beletrie, dětská literatura, odborná literatura, umělecké publikace, učebnice, hudebniny, atlasy, slovníky apod. Organizace vydávající knihy se nazývají nakladatelství. Knihy se v současné době tisknou téměř výhradně archovým ofsetem. Průměrné náklady knih klesají (cca 2 000 exemplářů), počet vydávaných titulů stále stoupá. Zvláštní skupinu neperiodických tiskovin tvoří tzv. knižní merkantil, což jsou publikace s výrazně informativním obsahem jako telefonní seznamy, jízdní řády, ceníky, katalogy apod. Tyto publikace jsou vydávány obvykle ve vysokých nákladech a jsou tištěny zpravidla na kotoučových strojích ofsetových, někdy i flexotiskových strojích. 1.3.1.3. Merkantilní tisk Merkantilní tisk se vyznačuje velkou proměnlivostí a různorodostí. Tyto výrobky jsou v některých případech označovány jako akcidence = příležitostná tiskovina. Strana 7 z 10


Merkantilní tisk dělíme na tyto skupiny: • • • • •

hospodářské tiskoviny (faktury, dopisní papíry, dodací listy apod.), propagační tiskoviny (prospekty, letáky, plakáty, nabídky obchodních řetězců atd.), společenské a soukromé tiskoviny (vizitky, oznámení, pozvánky apod.), speciální výrobky (diáře, nástěnné kalendáře, ceniny, hrací karty atd.). formuláře a tiskoviny pro výpočetní techniku.

Různorodá je u merkantilních tiskovin i použitá tisková technika (ofset archový i kotoučový, flexotisk, sítotisk, příp. hlubotisk), ale i výše nákladu (několik desítek vizitek, miliony formulářů). 1.3.1.4. Obaly Obaly jsou specifickou kategorií v oblasti polygrafie, což je dáno ohromnou škálou materiálů, které se používají pro výrobu obalů, tak i různými funkcemi, které musí dobrý obal splnit. A protože u mnoha výrobků platí, že „Obal prodává,“ bude i dále pokračovat vývoj v oblasti tvorby obalů progresivním tempem. Výroba obalů v posledních letech stále stoupá a obalový průmysl představuje odvětví, ve kterém dochází k největšímu nárůstu na polygrafickém trhu. Obalová technika dnes využívá všechny tiskové techniky, které vedle papíru, kartonu a lepenky potiskují nejrůznější fólie, ať plastové či kovové, sklo a další materiály. Mezi • • • • •

hlavní obalové materiály patří: papír, lepenka, kartony, všechny druhy umělých hmot a plastů, sklo, kovy, dřevo.

Obaly jsou rozdělovány do tří hlavních skupin: • spotřebitelské obaly - obal dostávající se s výrobkem ke spotřebiteli, neplní funkci přepravního obalu, • manipulační obaly - obal používaný zpravidla pro skupinové balení, - usnadňující manipulaci v obchodní síti, • přepravní obaly - obal tvořící samostatnou jednotku pro přepravu. Strana 8 z 10


Základní funkce obalů: • • • •

• •

fyzická ochrana produktu - před poškozením, vibracemi, teplotou atp. skladovací funkce obalu – pro jednodušší skladování z pohledu výrobce, dovozce, velko i maloobchodu. transportní funkce – zamezit poškození při transportu, nejlepší využití plochy (palety, transportní boxy). prodejní funkce reklamní, možnost samoobslužného prodeje, dodatečné využití obalu (sklenička od hořčice aj.). zvýšení racionalizace prodeje – až moderní způsoby balení umožnily např. samoobslužný prodej u některých druhů výrobků (např. vakuové porcované balení masa…). informační funkce - informace o typu, druhu, množství a ceně produktu, o datu výroby či spotřeby, o způsobu použití, nese na sobě informační údaje pro zpracování (dnes nejčastěji čárový kód) dávkovací funkce – v mnoha případech se obal stará také o určení spotřebního množství, či dávkování produktu (pivní láhev, nanuk, způsoby balení léků…)

1.4. Závěr S vývojem technologií klesají ceny počítačů, skenerů, laserových a inkoustových tiskáren, paměťových médií (externích pevných disků, DVD, CD, Flash, disky Blu-Ray, HD-DVD). Zvyšuje se kapacita velikosti záznamu. Dříve grafici posílali na pracoviště předtiskové přípravy aplikace nebo soubory ve formátu PostScript, dnes je práce většinou dodávána ve formátu PDF. Pracovní postup je velice zjednodušen. Grafik vytvoří návrh, převede ho do formátu PDF, zašle e-mailem klientovi ke schválení. Klient si ho prohlídne v aplikaci Acrobat Reader, kde lze otevřít formát PDF. Schválený návrh lze pak odeslat do předtiskové přípravy (CTP), opět jako soubor ve formátu PDF. Výhodou soborů PDF je obtížnost změnit text, a proto zaručuje bezchybnost při tisku. Nevýhodou při chybě v PDF je, že se celý soubor znovu zašle grafikovi, který dodá nový opravený soubor. Po té se proces opakuje. Soubory se zasílají e-mailem nebo se přenášejí protokolem FTP (file transfer protocol), není je třeba vypalovat na CD nebo DVD. Díky tomu nedochází ke zdržení a šetří se náklady za přepravu, překonávají se také vzdálenosti mezi státy. Schvalovací nátisky vyhovují daným standardům. Nátisky pro tisk se shodují barevně s předlohou. Tisková data jsou uložena pro případný dotisk. Moderní civilizace není bez tisku myslitelná. Můžeme sice měnit jeho náplň, formu i techniku, ale zatím nemáme prostředek, který by jej plně nahradil. Strana 9 z 10


Mohutný rozvoj počítačové techniky v posledních letech ovlivnil zásadně všechny technologické procesy v polygrafii, především reprodukci obrazu a textu, a je zřejmé, že i vývoj v oblasti tisku přináší úplně nové postupy. Mnozí přirovnávají význam technologických inovací z přelomu druhého a třetího tisíciletí k situaci v polovině patnáctého století, kdy výroba knih přešla z písáren klášterů do knihtiskáren. Ti, kteří si zvolili polygrafii jako svou (snad i celoživotní) činnost, mají tedy před sebou perspektivu práce v oboru s velkou tradicí, který nebývale rozvíjí své technologie, a proto potřebuje pracovníky schopné zvládat tento inovační proces jak po stránce technické, tak organizační či ekonomické. Mnozí se však podílejí nebo budou podílet i tvůrčím způsobem na vytváření tiskového výrobku, ať již knihy, časopisu či reklamního katalogu, plakátu, tištěného papírového obalu nebo jiného polygrafického výrobku. Budou psát nebo redigovat texty, s tiskárnami jako přispívateli časopisů, autoři knižních děl, překladatelé, knihkupci, redaktoři knih, novin nebo časopisů, fotografové, ilustrátoři, grafikové apod. Všichni, kdo se starají ať o obsahovou či vzhledovou stránku tiskoviny nebo o její rychlé, kvalitní a hospodárné zhotovení, přispívají k tomu, aby si tiskovina i v dnešní informační epoše udržela své staletími prověřené funkce – rozvíjet vzdělání, urychlovat pokrok a zvyšovat kvalitu lidského života.

Strana 10 z 10

Tištěné slovo má autoritu, ovlivňuje společnost a kulturu a také v následujících letech zůstane nejdůležitějším prostředkem komunikace

Recommend Documents