Štítecký list ČERVENEC - SRPEN Číslo 4 Datum vydání: Štíty

Štítecký list Číslo 4

Datum vydání: Štíty 10. 8. 2013

Vážené spoluobčané. Každá historie, ať se jedná o historii národní nebo regionální, má své mezníky, památné dny, svoje pamětní stránky, u kterých se zastavujeme, vzpomínáme a přemýšlíme. Zvláště, jde-li o místo, kde jsme se narodili, nebo kde jsme prožili část svého života. Naše město - a s ním několik okolních obcí - si v letošním roce připomíná 735 let od první písemné zmínky v listinných zápisech. Je to významná událost nejen pro naše občany, ale i pro všechny rodáky a návštěvníky města, kteří se sem rádi vracejí. 735 let je veliký kus historie. Kdybychom měli možnost celé toto období promítnout jako film, byl by to asi zajímavý zážitek. Bohužel to nelze, tak se chytáme každé písemné zprávy, z různých pramenů, abychom důležité události přiblížili a zprostředkovali ostatním. Dějiny našeho města jsou obsažné. Štíty, dříve Šilperk, je jedním z nejstarších měst na Moravě. Už v polovině čtrnáctého století je uváděn jako město. Panství šilperské bylo majetkem mnoha rodů. Majitelé se často střídali. Na počátku čtrnáctého století se uvádí první známý majitel Šilperka Jeschko von Schildberg. S jinými moravskými a českými pány zvedl odboj proti Jindřichu Korutanskému a posléze se stal obávaným loupeživým rytířem. Od roku 1334 do roku 1480 patřil Šilperk pánům ze Šternberka. První držitel Jaroslav ze Šternberka měl vedle šilperského panství ještě Hoštejn, Železnou Rudu a Zábřeh. Jeho nejstarší syn Smil postoupil otcovo dědictví svým bratřím Zdeňkovi a Janovi se závazkem vyplácet určitou sumu klášteru v Maria-Kronu, kde byla Smilova hrobka. Roku 1480 prodal Albrecht starší ze Štenberka šilperské panství Janu z Dalčic, který učinil spolumajitelem nového panství svého zetě Alexandra Krčmu z Koněpas. Tento prodal roku 1520 panství šilperské Hynku Berkovi z Dubé. Jeho manželka Bohunka měla Šilperk ještě roku 1562. Po ní se stal majitelem Šilperka Jan z Boskovic. Roku 1576 prodal šilperské panství Matyáši Žalkovskému ze Žalkovic a od roku 1590 patřilo toto panství zemskému moravskému písaři Janu Žalkovskému ze Žalkovic. Žalkovští byli dobrodinci města. Přenechali měšťanům pivovar, který stával na náměstí, dali městu různá práva a výsady. Za Žalkovských byl největší rozkvět Šilperka.

ČERVENEC - SRPEN 2013

Roku 1596 se připomíná majitel Šilperka Pavel Katharin z Katharu. Jeho synové, kteří zadlužené panství zdědili, ho zadlužené prodali roku 1602 Janu Odkolkovi staršímu z Oujezda, pánu na Temenici u Šumperka a na Bludově. Pro účast na českém povstání byla roku 1623 Janu Odkolkovi všechna panství vzata a dána knížeti Karlu z Liechtenštejna. Šilperk pak byl spojen s rudským panstvím a zůstal majetkem liechtenštejnským. Po třicetileté válce se Šilperk poněmčil. Husitské a reformační hnutí našlo v Šilperku oddané stoupence. V polovině šestnáctého století náleželo obyvatelstvo z větší části k Českým bratřím a částí k různým náboženským společenstvím. Pokud se týká šilperského hradu, stával na konci dnešního města, při nynější silnici do Heřmanic a Lanškrouna. Dnes není po něm ani památky. Ke konci šestnáctého století byl již značně zpustlý, posléze v letech 1642 - 1646 byl zbořen švédskými vojsky a zůstal v sutinách až do stavby silnice na Bukovici roku 1872, kdy bylo užito hlíny i kamene z hradu na stavbu této silnice. Též na stavbu domů na náměstí po velkých požárech roku 1887 a 1889 bylo použito kamene z hradních rozvalin. Při bourání a rozvážení zřícenin hradu byly zachovány dva erby rodu Žalkovských. Naše město bylo několikrát v historii zpustošeno válkami. Přes kraj se přehnaly husitské války, za třicetileté války kraj velmi trpěl nájezdy Švédů, za Marie Terezie vpadla pruská vojska z Kladska na severní Moravu a Šilperk vypálila. Skoro celé město vyhořelo, vyhořela i fara s dřevěným kostelem. Roku 1755 dal kníže z Liechtenštejna postavit nynější chrám. Roku 1866 procházela Šilperkem vojska rakouská a pruská a na náměstí došlo ke srážce mezi pruskou pěchotou a rakouskými husary. Utrpení Šilperka bývalo časté. Nezřídka tu zuříval mor, veliký hlad a požáry. Občané Šilperka a od roku 1949 občané Štítů se vždy dokázali s tímto vyrovnat a město znovu vybudovat. Dnešní Štíty a jeho občany určitě čekají další roky, desetiletí, staletí. Je na nás občanech, jaká ta další období budou. Přeji nám všem, aby toto výročí posílilo naše sebevědomí příslušnosti k městu, které má tak dlouhou historii a je naším domovem. S úctou Bc. Jiří Vogel, starosta

Alianční erb manželů Žalkovských Historie našeho města sahá do třináctého století, do doby, kdy němečtí kolonialisté zakládali na našem území nová města. Český živel tu však byl mnohem dříve. Vesničky a osady v okolí tehdejšího Šilperka byly české. Páni a majitelé se často střídali a podobně jako obyvatelstvo Šilperka a okolí, i panstvo bývalo obojí národnosti, i když německá u většiny převažovala. Při příležitosti 735. výročí našeho města bude po mnoha letech konečně zviditelněna a široké veřejnosti představena významná památka našeho města, o které vědí snad jen pamětníci nebo ti, kteří se o historii našeho města více zajímají. Kamenný artefakt – alianční erb manželů Žalkovských - veřejnosti známý spíš pod označením „desky Žalkovských“ - s česky psanými nápisy. Jde nejspíš o nejstarší dochovanou památku z období feudalismu, přesněji z konce 16. století, která je připomínkou šťastnější české doby na Šilpersku. Doby, kdy byl majitelem šilperského panství významný český rod Žalkovských (Matyáš 1576 - 1590 a později jeho syn Jan - do roku 1596). Z následujících řádků si mohou čtenáři vybrat, co je bude - v souvislosti s touto památkou - zajímat. Seznámíme se blíže se samotnými deskami, dozvíme se o heraldické výzdobě v architektuře, něco více o historii rodu Žalkovských, o překlepech a chybách ve zveřejněné literatuře o Šilperku a dalších zajímavostech. Na závěr si přečteme pověst z doby J. Žalkovského. Mgr. Ivana Valentová

1. Žalkovštví – majitelé Šilperka Matyáš Žalkovský ze Žalkovic byl zakladatelem rodu Žalkovských ze Žalkovic. Původně se nazýval Tišnovský a nepocházel ze šlechtického rodu. Roku 1553 obdržel od krále Ferdinanda I. šlechtický titul a erb a začal se psát s přívlastkem „ze Žalkovic“ podle vesnice Žalkovice. Počátkem 60. let 16. století začal Matyáš skupovat statky a panství na Moravě. V letech 1561-1563 koupil po částech Dobromilice, kde nechal zbudovat renesanční tvrz. Do roku 1589 mu patřil statek Blansko, Šilperk (1576), Rataje, část Otaslavic a Doloplazy, Jevíčko, Skalička, statek Mitrov a další panství. Matyáš měl v průběhu svého života tři manželky. S první ženou Martou se oženil ještě jako nešlechtic a ani ona nebyla šlechtického původu. Matyáš Žalkovský zemřel roku 1590 a byl pohřben v rodinné hrobce v Dobromilicích, které byly jeho hlavním sídlem. Kromě tří dcer zanechal šest synů, kteří si po jeho smrti majetek spravedlivě rozdělili. K postavě Matyáše Žalkovského se dochovala pověst o jeho krutém zacházení s manželkami a jejich záhadných úmrtích. Při třetím sňatku pověst vypráví o jeho zkamenění během obřadu, čímž se potvrdila pověst o tom, že své manželky připravil násilně o život. Jan Žalkovský ze Žalkovic byl moravský šlechtic, jehož otcem byl Matyáš Žalkovský ze Žalkovic. Jan začal svoji kariéru jako písař zemského soudu a v letech 1596-1611 byl místodržícím nejvyššího písařství. Po smrti svého otce roku 1590 převzal hlavní rodinné sídlo v Dobromilicích, dále Brodek, Blansko, Šilperk a dům v Brně. Na počátku 17. století provedl v Blansku přestavbu tvrze, ze které vznikl renesanční zámek. V tomto období se však zadlužil a začal svůj majetek postupně rozprodávat. Šilperk prodal dokonce již roku 1596. Stejný osud postihl v dalších letech i Dobromilice, Blansko, Brodek. V předvečer bitvy na Bílé Hoře mu zůstaly pouze Doloplazy. Po porážce stavů byl jako evangelík potrestán za účast na stavovském povstání a byl nucen zaplatit pokutu 600 zlatých, o svůj poslední majetek v Doloplazech přišel zadlužený Jan v roce 1628. Štítecký list strana 2

Jan měl dvě manželky. Nejprve se oženil r.1590 (soudě dle data na aliančním exlibris,viz níže) s Anežkou Bítovskou ze Slavíkovic, která však skonala již r. 1609. Po její smrti si vzal Alenu Šlejnicovou ze Šlejnic. Jan měl z prvního manželství dvě děti, Matyáše a Aničku. Zemřel koncem 20. let 17. století (patrně roku 1628) v naprosté chudobě. Byl pohřben v rodinné hrobce v kostele v Dobromilicích a na jeho náhrobek, který byl zhotoven v dřívějších dobách, nikdo po jeho smrti nenapsal ani datum úmrtí. Ve Vědecké knihovně v Olomouci se nachází vzácná kniha vázaná roku 1596 v kůži „VITA CHRISTI“ (Život Kristův), která kdysi patřila právě manželům Žalkovským. Na přední i zadní straně obálky je v oválu ozdobná ražba - alianční supralibros s jejich erby, uvnitř před titulním listem tištěné exlibris opět ve formě aliančních erbů (oba latinské názvy označují vlastníka knihy). Právě tento list je dokladem toho, že roku 1590 již byli Jan a Anežka spojeni sňatkem – letopočet ve stuze v římských číslicích MDXC.

2. Chybné údaje v publikacích o Štítech Zde bych ráda uvedla na pravou míru některé nesrovnalosti v historických pramenech a literatuře o Štítech: 1. Janova první manželka se nejmenovala Anička Bitovská nebo Bilovská ze Žalkovic, nýbrž Anežka Bítovská ze Slavíkovic. 2. Jan prodal šilperské panství r. 1596 a po prodeji šilperského panství žili v Otaslavicích a Dobromilicích na Olomoucku. Anežka sice zemřela r. 1609, ale ne v Šilperku, Jan nezemřel r. 1600, nejsou tedy pochováni v Šilperku a nemohly se po nich u nás zachovat náhrobky. V Otaslavicích, v kostele sv. Michala, se zachovaly čtyři erbovní kameny - Jana (2x) a jeho dvou manželek, jde rovněž o alianční erby. V rodinné hrobce v kostele Všech Svatých v Dobromilicích jsou v sakristii čtyři náhrobní kameny, na nich reliéfy Matyáše Žalkovského a jeho manželky Marty, dále Jana a jeho první manželky Anežky, na zdi opět jejich erby. 3. Ve všech dostupných publikacích o našem městě (Březina, Rýznar, Lauermannová) je uváděn špatný přepis nápisů pod erby, správný překlad viz níže. 4. Jan neuzavřel sňatek s Anežkou až r. 1597 (nesprávný údaj v dostupných publikacích i ve Wikipedii), ale asi r. 1590 soudě dle letopočtu na přiloženém obrázku MDXC. Kdyby se oženil až za rok po prodeji Šilperka (1596), pak by zde ve Štítech po nich žádné památky – tj. alianční kameny nezůstaly. 5. Dalším nesprávně uváděným údajem v literatuře i na internetu je, že Šilperk byl po válce – r. 1947 přejmenován dle Žalkovských na Žalkov a z důvodu, že se název neujal, byl později přejmenován na Štíty. Tato informace je nesprávná, dle očitých svědků, pamětníků i dokumentů se o tomto názvu pouze jednalo, byl to jeden z návrhů. K oficiální změně nikdy nedošlo.

3. Alianční erb Žalkovských Tato památka je v písemných zmínkách o Šilperku (o Štítech) označována různými pojmenováními. Pamětní desky, votivní desky (děkovné), dokonce v příručce od Václava Rýznara nesprávně náhrobní kameny. Ve skutečnosti jde o tzv. alianční erby pořízené při příležitosti spojení dvou rodů, tj, při sňatku. Ve středověké architektuře byla totiž heraldická výzdoba používána v interiérech kostelů i šlechtických sídel, často zakomponována do freskové a sochařské výzdoby, erby bývaly v portálech, na obloucích a svornících, klenácích, kazatelnách, kruchtách (ve štíteckem kostele je možno vidět pod kruchtou erb Lichtejštejnů) apod. Kde byl původně umístěn ten náš, se můžeme jen domýšlet. Snad ve zdech hrádku za kostelem, který byl sice za husitských válek pobořen, ale za Jana Žalkovského snad přestavován či opravován (mezi lety 1590 – 1596). V průběhu staletí byly tyto kamenné reliéfy pocházející z hrádku našimi předky přemísťovány, sundávány, asi znovu vezdívány. Kde se asi nacházely od roku 1646, kdy byl hrádek definitivně zbořen švédskými vojsky? Můžeme se jen domnívat, že byly umístěny v hřbitovní či kostelní zdi, v původním kostele či někde uschovány. Je však jisté, že

jejich posledním stanovištěm - viditelným jen ze dvora - se stala zeď fary (mohlo to být třeba po posledním požáru města nebo už mnohem dříve), a to až do roku 1997, kdy byly při opravě této budovy desky sejmuty a uloženy do depozitáře obce. Tam čekaly až do současnosti – po náročném restaurování jsou umístěny v portálu naší nově opravené radnice. Snad je toto místo již poslední a definitivní. (Pozn.: Pro srovnání - doložené putování aliančních erbů z výše zmiňovaného kostela v Otaslavicích – původní umístění ve staré kostelní zvonici v době Žalkovských, po zboření a výstavbě nových věží byly reliéfy zazděny do hřbitovní zdi, později do venkovní zdi kostela, potom v chodbě sakristie kostela, nyní v prostorách obecního úřadu).

4. Popis památky Alianční erb Žalkovských je renesanční památkou pořízenou na paměť sňatku mezi Janem Žalkovským a Anežkou Bítovskou. Celý objekt je vytesaný z přírodního kamene – maletínského pískovce a skládá se z pěti desek. Základem jsou dvě kartuše s erby a textovým polem. Písmo – antikva - reliéfně vystupuje. Po stranách jsou ozdobné desky s bájnou mořskou nestvůrou, horní část tvoří trojúhelníkový štít s letícím dravcem. V nejvyšším bodu měří celý objekt 170 cm, šířka je 260 cm. Podle pravidel heraldiky je vždy erb manžela vpravo, manželky vlevo. Znak Žalkovských ze Žalkovic Na stříbrném štítu jsou dole modravá oblaka, z nichž vystupuje zlatá ruka v červeném rukávu držící dubovou větev se třemi zlatými žaludy a třemi zelenými listy, na níž sedí hrdlička přirozené barvy. Klenotem je táž ruka, ale mezi dvěma pštrosími péry, která však bývala v praxi občas vypouštěna. Znak Bítovských ze Slavíkovic: Na červeném štítě stříbrné znamení v podobě hříče (hříč jsou navzájem spojená koňská pušťadla – nástroje na pouštění žilou, používaná v té době v lékařství), mohly to být rovněž do trianglu uspořádané šípy uprostřed spojené kruhem. Klenotem jsou dva vztyčené stříbrné rohy, které svírají na několikanásobném pahorku jeden šíp (nebo pušťadlo) kulovitě. Přepis nápisů z textových polí v současné češtině: JAN ŽALKOVSKÝ ZE ŽALKOVIC A NA SKALIČCE, JEVÍČKU, DOBROMILICÍCH, OTASLAVICÍCH, BRODKU, BLANSKU A ŠILPERKU ANEŽKA BÍTOVSKÁ ZE SLAVÍKOVIC A NA SKALIČCE, JEVÍČKU, DOBROMILICÍCH, OTASLAVICÍCH, BRODKU, BLANSKU A ŠILPERKU

Foto z 60. let 20. století, umístění ve farní zdi (pohled ze dvora). Štítecký list strana 3

5. Pověst z doby Jana Žalkovského Za Jana Žalkovského prožíval Šilperk své šťastnější období. Z knihy Jana Březiny Zábřežsko v období feudalismu cituji: „ Jan Žalkovský potvrdil listinou danou r. 1593 na šilperské tvrzi 29 šilperským měšťanům právo vařit pivo a čepovat bílé a červené tuzemské víno……..Pivovar se sladovnou a koupele stály na východním okraji šilperského náměstí (dnešní Černá kočka). Jan Žalkovský dovolil, aby do zmíněných podniků byla vedena voda dřevěným potrubím po panských pozemcích ze zřídla nad Šilperkem u heřmanických hranic. Schválil též články šilperského plátenického cechu. Za Jana Žalkovského se povzneslo v Mlýnici sklářství tou měrou, že sklářský mistr Dominik Schürer byl na přímluvu Žalkovského povýšen do šlechtického stavu….“ O této události se traduje pověst, kterou vypráví Václav Rýznar v sbírce pověstí z našeho kraje. (Václav Rýznar: Pověsti a zkazky z kraje pod Bukovou horou.)

Skříňka pro císaře V době, kdy na Pražském hradě panoval císař Rudolf II., vášnivý sběratel uměleckých děl, obrazů, soch, drahocenných šperků a všelijakých jiných zvláštností, na hradě Šilperku byl pánem rytíř Jan Žalkovský ze Žalkova. Moudrý pán a výborný hospodář. Své panství zveleboval, poddaným lidem popřával svobody víry, nijak je neutiskoval a vedle polního hospodářství měl na svém panství ještě železný hamr a kromě toho svou největší lásku – proslulou sklárnu v Mlýnici. Sklo v těchto dobách bylo ještě dost vzácné. Jeho výroba vynášela a pan Žalkovský, stejně jako jiní páni, peníze potřeboval. Měl štěstí, že se mu do sklárny podařilo získat dovedného mistra Dominika Schürera, který nejenom že uměl tavit sklo a vyrábět z něho okenní tabulky, nýbrž uměl sklo i barvit a lít z něho umělé perly od pravých k nerozeznání, napodobeniny drahokamů a různobarevné korálky, které ženy vždycky rády kupovaly a zdobily se jimi. Dávaly si je vsazovat do prstenů, náramků a náušnic, vyšívaly jimi zdobení na čepce a kordule, aby vypadaly jako šlechtičny. Mistr Schürer uměl ještě víc. Dovedl ze skla vykouzlit všecky možné figurky, lidské postavy, ptáčky, motýly, hady, zvířátka, broučky, zkrátka nač si kdo vzpomněl, od tabulky skla až po zdobený pohár a zrcadlo. Peníze za skleněné zboží se panu Žalkovskému jen sypaly. Za to si pan Žalkovský mistra Schürera velice vážil a snažil se ho všelijak odměňovat, jen aby si ho ve svých službách udržel. Pověst mlýnické sklárny a jejího mistra pronikla dokonce i na Pražský hrad a císař Rudolf vyzval pana Žalkovského, aby ho jednou v Praze navštívil a mistra Schürera mu představil. Pan Žalkovský s císařským pozváním radostně spěchal do Mlýnice. „Mistře,“ pravil k Schürerovi, „sám císař se o tvém umění dozvěděl a požádal mě, abych tě k němu přivedl. Chce na vlastní oči spatřit člověka, kterého pověst tak vychvaluje, proto přemýšlej, čím bys císaře překvapil.“ Štítecký list strana 4

Mistrovi se až ruce rozechvěly, když slyšel císařské pozvání, a dlouho uvažoval o vhodném dárku, který by císaři přinesl. Vyrobil skleněnou skříňku, vyloženou černým sametem. Na jejím víku a na stěnách sestavil z drobných figurek lidí, andílků, trpaslíků, ptáčků, motýlů, broučků, zajíčků a jiných zvířátek barevné obrazy, na každé stěně skříňky jiný, figurky spojil tak, že se otáčením velké perly, umístěné v rohu každé stěny, daly do pohybu a při každém pootočení obraz měnil barvy, figurky jako by se v lomu paprsků pohybovaly, byly jako živé. Dovnitř skříňky na černý samet položil mistr náhrdelník z bílých umělých perel. Náhrdelník měl podobu bílého hada se zlatou korunkou na hlavě, vykládanou drobnými umělými drahokamy. Had měl černá očka a rubínový jazýček a byl seřízen tak důmyslně, že při otevření skříňky zvedl pyšně svou korunovanou hlavičku a vymrštil se ze skříňky, jako by chtěl zvědavého vetřelce uštknout. Když byla skříňka hotova, pozval mistr Schürer pana Žalkovského, aby se na ni přišel podívat. Pan Žalkovský, vida ten umělecký div, zatajil úžasem dech, opatrně otevřel skříňku a když spatřil hada se zlatou korunkou, který se nečekaně zvedl, leknutím uskočil. Potom objal tvůrce tohoto divu a zvolal: „Mistře, toto je dar opravdu císařský.“ Zabalili pečlivě divukrásnou skříňku a vydali se na Pražský hrad. V císařově komnatě, kam byli uvedeni, postavili skříňku na stůl, přikryli ji hedvábnou rouškou, a když císař vešel, poklekli před ním, jak to žádal tehdejší mrav, a pan Žalkovský pravil: „Císařská Milosti, představuji Vašemu Veličenstvu mistra Schürera z Mlýnice a přimlouvám se za tu milost, abyste na důkaz jeho oddanosti od něho přijal ukázku jeho umění.“ Císař přistoupil pln zvědavosti ke stolu, sňal hedvábnou roušku a oči mu zajiskřily obdivem. Pan Žalkovský s císařovým dovolením povstal, přistoupil ke skříňce a pootáčel perlami na rozích jejich stěn. Císař znova a znova žasl nad živou hrou barvených světel a nad pohyby figurek. „Císařská Milosti,“ prohodil pan Žalkovský šibalsky, „račte skříňku otevřít, protože skrývá malé tajemství.“ Zvědavý císař pozvedl víko, bílý had vyskočil ze skříňky a jeho hlava se naklonila nad císařovu ruku. „Stráže,“ vykřikl bázlivý a nedůvěřivý císař a bledý strachem chtěl prchnout z komnaty. Dveře se rozletěly a do místnosti vpadli císařovi osobní strážci a na prsa pana Žalkovského a na mistra Schürera namířili své halapartny. Ale ti se jenom usmívali. Strážci čekali na císařův pokyn, jak mají se zajatci naložit, ale vtom se usmál i císař, propustil stráže a panu Žalkovskému i mistru Schürerovi pohrozil prstem: „Vy čtveráci, pořádně jste mě vylekali.“ Císař opět přistoupil ke skříňce, vyňal z ní perlový náhrdelník a znova se nestačil obdivovat uměleckému dílu, jaké dosud nespatřil. Pak se obrátil k mistru Schürerovi, pokynul mu, aby vstal, podal mu ruku k políbení a pravil: „S radostí přijímám tvůj dar. Neslušelo by se však, aby člověk, který vytvořil takové dílo, zůstal nadále člověkem poddaným. Tvá vrchnost, pan Žalkovský, mi jistě dovolí, abych v uznání takové dovednosti povýšil jejího poddaného do šlechtického stavu a přidělil mu vhodný přídomek. Z mé

pokladnice, mistře, bude ti vyplaceno tolik dukátů, aby sis mohl postavit rytířské obydlí a koupit si k němu potřebné pozemky. To je můj dík za tvůj dar.“ Jak mistr Schürer, tak pan Žalkovský poděkovali císaři za jeho velkomyslnost a vrátili se domů. Brzy nato obdržel mistr Schürer císařský list, dosvědčující, že ho císař povýšil do šlechtického stavu s právem užívat přídomek ,,z Waldheimu“. Nový šlechtic si pak od pana Žalkovského jednak koupil, jednak od něho dostal darem pozemky v Mlýnici, ty, které ležely mezi pravým břehem řeky Březné a českými hranicemi. Na získaných pozemcích si pan Schürer z Waldheimu postavil menší zámeček, pivovar a hospodu. V pivovaře vařil výborné pivo, v hospodě je ještě s jinými dobrými nápoji prodával a byl se svou rodinkou dobře živ. A skříňka? Když se s ní císař potěšil a jejím hadem celý dvůr poškádlil, jako velkou vzácnost ji uložil do císařských sbírek, odkud ve válce třicetileté byla s jinými cennostmi odvezena jako válečná kořist Švédy do Stockholmu. Jestli ji vojáci po cestě nerozbili, měla by tam ještě být. Literatura: J.Březina: Zábřežsko v období feudalismu, V. Rýznar: Pověsti a zkazky z kraje pod Bukovou horou, A. Sedláček: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty a Českomoravská heraldika II., P. Tůma: Zpráva o restaurátorském průzkumu Další prameny: Internet - Wikipedie, www.stránky Dobromilic a Otaslavic, Vědecké knihovny v Olomouci Korespondence J. Berana s kronikáři jmenovaných obcí

Vzpomínky paní Kuttichové Paní Kuttichová patří mezi nejstarší občanky v našem městě. Při příležitosti 735. výročí Štítů jsme ji navštívili a popovídali si s ní nejen o jejím mládí v Šilperku, ale i o založení první české školy ve Štítech, o letech, kdy zde vyučoval Josef Kocourek, o době válečné i poválečné a nechybělo i několik zmínek o dnešních Štítech. Ze vzpomínek paní Kuttichové na téma založení české školy… Dědeček paní Kuttichové, pan Bartoň, nechtěl spolu s hrstkou českých obyvatel Šilperka, aby jejich děti navštěvovaly německou školu, která v té době byla na současném zdravotním středisku. Cesta k otevření české školy nebyla v této předválečné době vůbec jednoduchá a nemalou zásluhu na tom měl dokonce i poslanec Reichl, který udržoval s rodinou dobré osobní vztahy. Pan Bartoň nakonec uvolnil ve vlastním domě č. p. 9 na náměstí horní obytné prostory, které jeho rodina za tímto účelem vyklidila (dole měli Bartoňovi obchod). Tak vznikla v roce 1908 vůbec první česká škola v Šilperku. Na Josefa Kocourka vzpomíná paní Kuttichová v dobrém. Byl prý to učitel, který dovedl děti nadchnout, na tehdejší dobu používal moderní vyučovací metody. Děti na jeho hodiny chodily rády. Přestože paní Kuttichová do jeho třídy ještě nenáležela, přemluvila své starší sestřenice, aby ji do hodiny „Kocoura“, jak mu žáci říkali, vzaly. V našem rozhovoru vzpomínala paní Kuttichová i na to, jak vypadal za jejího mládí, tedy v poválečné době, park. V místě, kde je dnes dětský koutek, bývalo hřiště. Pořádaly se zde různé slavnosti, společenská setkání při muzice a hrával se tam také volejbal a tenis. Duší sportovního dění byl pan Jindřich Knápek, který organizoval sportovní aktivity. Rybník sloužil i jako koupaliště, kromě řeky Březné se děti koupaly i v této stojaté vodě.

Na tehdejší společenský život vzpomíná paní Kuttichová s velkou nostalgií. Lidé měli k sobě blíž, nehráli si na měšťáky, setkávali se při různých příležitostech ve velkém počtu. I členství v různých organizacích podporovala tato setkání. Dnes jsou lidé více uzavření a zájem o společenský život se vytrácí. Senioři jsou velmi osamělí a nemají možnost se setkávat. A co by se podle ní mělo v současných Štítech změnit? Netrpělivě čeká na odhalení nového vzhledu radnice. Očekává, že budou snad konečně moci senioři bezbariérově dojít do banky, na matriku i k volbám. A třeba i to, že se najde místnost, ve které by se senioři mohli setkávat a popovídat si, aby nebyli tak izolovaní. Na závěr našeho rozhovoru mi to nedá, a ptám se paní Kuttichové, zda ji v průběhu života přece jen nelákalo odstěhovat se někam jinam mimo Štíty. A dostává se mi krásné a moudré odpovědi: „Kde se kdo zrodí, tam se i hodí.“ Děkuji paní Kuttichové za příjemné povídání a přeji hodně zdraví. Stanislava Smrčková, TIC Štíty

Střípky ze Šilperska a Štítecka Milí čtenáři, jistě rádi přivítáte novou rubriku našeho časopisu. Měla by vás pobavit i poučit, seznámit stručnou formou s různými zajímavostmi z historie i současnosti našeho města. I.V. Výletní místa Šilperáků V publikaci Gustava Mikusche z roku 1912 „Obrazy moravských měst – Schildberg“ se můžeme dočíst, kde se bavili Šilperští: „…také několik minut vzdálený Bismarckhain a kousek dále severozápadně položený Glotzberk jsou blízká a oblíbená výletní místa Šilperských. Asi po jedné a půl hodině cesty se dostaneme na Bergschenke – půvabné a idylické místečko naší země, které leží na východním úbočí Bukové hory…“ Bismarckhain znamená Bismarkův háječek, lesíček. Je pravděpodobné, že šilperští občané něm. národnosti pojmenovali toto místo, kam se chodili bavit a tančit, na počest Otto von Bismarcka, který roku 1871 sjednotil německé císařství a stal se prvním německým kancléřem. Chodívaly tam prý i školní děti s učiteli v hodinách zpěvu, byla tam krásná akustika i rozhled – stromy ještě nezakrývaly výhled na řadu domů s kostelem, jak je tomu dnes. Ještě pár let po 2. světové válce tam byla torza laviček, jezdily tam odpočívat maminky s kočárky. Tip na vycházku: Na místo se dostaneme po dřevařské cestě, za torzem bývalého můstku odbočíme vlevo na úzkou cestičku (kdysi tudy vedla zkratka na Hranice), po několika metrech zahneme prudce doleva a dojdeme na dnes již zarostlý „plácek“ se skálou, na které je ještě dnes patrný vyrytý název Bismarckhain. …. Glotzberg - /vyvalovat oči, čumět, třeštit/ vyhlídka, vyhlídkový kopec, místo dnes známe jako Jőklova skála nad bývalým kempem. I zde se scházeli Němci, bylo to oblíbené rekreační a turistické místo s krásným výhledem na severozápad. Dnes zarostlé, výhledu brání přerostlé stromy. Od kempu byla před lety vyznačena místní turistická stezka až na toto místo, stanovalo se tam, dělaly se tam táboráky. Naši skauti toto místo v posledních letech vyčistili a pořádají zde „poslední ohně“ a skautské sliby. Obdobný název se používal pro les nad bývalým kempem - Klotzberk, označovaný v současných mapách jako KRÁSŮV LES. Tip na vycházku: Za zahrádkářskou kolonií zabočíme po cestě doleva, dojdeme až na prostranství obklopené skalami. Bergschenke - leží na východním úbočí Bukové hory, kdysi tam stávalo několik stavení a hospoda, hrávala tam hudba k tanci i poslechu. Častým návštěvníkem byl se svými přáteli i učitel a spisovatel Josef Kocourek, o tomto místě napsal i báseň Bergschenke. Dnes chatařská oblast, nad areálem Skiparku Buková hora. Ivana Valentová

Štítecký list strana 5

ZPRÁVY Z RADNICE Výpis z usnesení z 54. – 55. jednání RMě ve Štítech Schválené smlouvy: •

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Smlouva o dílo uzavřená s MgA. Petrem Tůmou, Žirovnice, kdy předmětem smlouvy je komplexní revitalizace pilíře se sochou sv. Jana Nepomuckého. Smlouva o výpůjčce uzavření s firmou EKO-KOM a.s. Praha, kdy předmětem výpůjčky je bezplatný pronájem nádob na recyklovaný odpad. Smlouva o poskytnutí příspěvku uzavřená s Olomouckým krajem, kdy předmětem smlouvy je příspěvek ve výši 18 tis. Kč v rámci projektu dotačního programu „Podpora rozvoje zahraničních vztahů Olomouckého kraje“. Smlouva o výpůjčce uzavřená se Svazkem obcí Mikroregionu Zábřežsko, kdy předmětem výpůjčky je bezplatné zapůjčení zastřešeného pódia na akci „735. výročí založení Města Štíty“. Smlouva o dílo uzavřená se Zdeňkem Indrou, Zábřeh, kdy předmětem smlouvy je výroba dvou kusů atypických dvoukřídlých dveří z přírodního materiálu na budovu radnice. Nájemní smlouva uzavřená s firmou Ortopedie a manuální medicína s.r.o., Zábřeh, kdy předmětem smlouvy je pronájem nebytových prostor v budově zdravotního střediska. Smlouva o dílo uzavřená s Jaroslavem Minářem, Štíty, kdy předmětem smlouvy je rekonstrukce havarijního stavu balkónů u objektu čp. 231 ve Štítech. Smlouva o dílo uzavřená s firmou Biotec a.s. Borohrádek, kdy předmětem smlouvy je odstranění stávajících nátěrů z pískovcových portálů na objektu radnice. Darovací smlouva uzavřená s firmou Heroltická s.r.o. Brno, kdy předmětem smlouvy je finanční příspěvek ve výši 5 tis. Kč na zajištění kulturní akce „Setkání na pomezí Čech a Moravy“. Smlouva uzavřená s Obcí Výprachtice, kdy předmětem smlouvy je poskytnutí neinvestičního finančního transferu ve výši 15 tis. Kč na akci „Setkání na pomezí Čech a Moravy“. Smlouva o poskytnutí příspěvku uzavřená s Olomouckým krajem, kdy předmětem smlouvy je příspěvek ve výši 30 tis. Kč na úhradu nákladů spojených s realizací projektu „Zkvalitnění služeb TIC v roce 2013“. Smlouva o zajištění vzájemné spolupráce – mediální partnerství uzavřená s Rádiem Haná s.r.o., Olomouc, kdy předmětem smlouvy je vymezení práv a povinností při vzájemné propagaci obou smluvních stran při prezentaci 735. výročí Města Štíty.


Různé: • Na každém ze svých jednání byla rada města seznámena s přehledem stavu majetku města, stavem závazků a pohledávek města a stavem účtů a pokladny. Dále rada na každém jednání vzala na vědomí plnění úkolů ze zasedání ZMě Štíty a provedla kontrolu plnění úkolů z usnesení RMě Štíty. • Rada města schválila cenovou nabídku na zhotovení schodů z pískovce a vstupních předních a zadních dveří na budovu radnice. • Rada vzala na vědomí zprávu o plnění úkolů, oprav, rekonstrukcí a investic na rok 2013. • Rada města schválila předložený návrh termínů jednání rady v období červenec – prosinec 2013. • Rada města vzala na vědomí žádost Ing. Heleny Gálové o pronájem sokolovny od září 2013 z důvodu cvičení pro děti a ženy. • Rada města schválila nákup dárkových balíčků na sportovní akci „Rampušák 2013“, „Velká cena hasičů Štíty“ a tenisový turnaj „Open Štíty 2013“. • Rada města schválila odměnu řediteli ZŠ a MŠ Štíty. • Rada města schválila konání 2 skautských táborů – Crhov.

USNESENÍ 16. zasedání Zastupitelstva města Štíty, konaného dne 19. 6. 2013 Zastupitelstvo projednalo: 1. Schválení programu 16. zasedání ZMě Štíty 2. Zpráva o činnosti Města Štíty leden – červen 2013 3. Rozpočtové opatření vlastní č.2/2013 + dotační prostředky 4. Zpráva o činnosti ZŠ a MŠ Štíty školní rok 2012/ 2013 5. Zpráva z jednání rady města Usnesení č. 51 – č. 54 6. Kontrola plnění úkolů ze zasedání ZMě 7. Zpráva o činnosti kontrolního výboru březen - červen 2013 8. Zpráva o činnosti finančního výboru březen - červen 2013 9. Zpráva o činnosti v městských lesích 10.Záměry nabytí, prodeje a pronájmu majetku města 11. Různé 12.Diskuse, usnesení, závěr Zastupitelstvo města Štíty po projednání předložených zpráv, návrhů a připomínek 1. B e r e n a v ě d o m í : a) Zprávu o činnosti a hospodaření Města Štíty b) Návrh realizací oprav a investic za období leden – prosinec 2013 c) Návrh investic, oprav a rekonstrukcí na období 2014 - 2015 d) Protokol úkolů vyplývajících z 2., 9., 13., 14. a 15. zasedání zastupitelstva e) Zprávu o činnosti v lesích města Štíty f) Zpráva za školní rok 2012/2013, Základní škola a mateřská škola Štíty g) Členský příspěvek v MAS Horní Pomoraví o.p.s. za rok 2013 ve výši 22.064,- Kč

h) Stížnost p. Zemana na rušení nočního klidu V tomto bodě nebylo přijato žádné usnesení. 2. P r o j e d n a l o a s c h v a l u j e : a) Návrhovou komisi: I. Směšný, J. Kocianová, F. Knápek b) Ověřovatele zápisu: M. Čermák, Ing. Meixner c) Program zasedání 16. jednání zastupitelstva d) Zápis z 15. jednání Zastupitelstva města Štíty ze dne 24.4.2013 e) Rozpočtové opatření vlastní č. 2/2013 + dotační prostředky f) Zprávu o činnosti kontrolního výboru za období březen - červen 2013 g) Protokol o výsledku jednání kontrolního výboru č. 4/2013 h) Zprávu o činnosti finančního výboru za období březen – červen 2013 i) Protokol o výsledku jednání finančního výboru j) Zprávu z jednání Rady města Štíty č. 51 – 54 k) Darovací smlouvu na částku 40.000,- Kč na povodňové škody v Hřensku l) Příjem příspěvku 18.000,- Kč a Smlouvu o poskytnutí příspěvku mezi Olomouckým krajem a Městem Štíty na akci „Partnerské dny Města Štíty“ m) Následující nákup nemovitostí: p.č. 929/3 o výměře 1094 m2, p.č. 925/5 o výměře 1544 m2, p.č. 929/9 o výměře 86 m2, p.č. 929/17 o výměře 121 m2, p.č. 931/4 o výměře 49 m2, p.č. ZE- GP 929/3 o výměře 797 m2 a p.č. ZE-GP 931/2 o výměře 176 m2, vše Štíty-město od p. J. Beneše, Lanškroun za 100.000,Kč. Správní poplatek za vklad do katastru nemovitostí hradí Město Štíty n) Stanovení prodejní ceny pozemku 707/3 v k.ú. Štíty-město včetně poplatků ve výši 7.168,- Kč

Město Štíty pomohlo oblasti zasažené povodní a věnovalo dar ve výši 40 000 Kč do obce Hřensko. Tento dar obdržel na základě rozhodnutí zastupitelstva Hřenska pan Václav Paclík, jehož dům byl v posledních 10 letech pětkrát postižen povodní. Zastupitelé a starosta města Hřensko zaslali poděkování Štítům za věnovaný finanční dar.

Bohoslužby o pouti Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Štítech 18. 8. 2013 Poutní mše svatá Svátostné požehnání

9:00 hod. 14:30 hod.

Sbírka vršků pro Lukáška Turistické informační centrum (TIC) Štíty pořádá sbírku víček z PET lahví, z mlék či dětských pitíček a jim podobných pro Lukáška ze Zábřeha, kterému pomohou při zajištění finančních prostředků na léčbu dětské mozkové obrny. Info na: http://lukasekdmo.webnode.cz. V měsíci červnu proběhlo předání všech dosud nashromážděných víček. Děkujeme všem, kteří sbírají s námi - jednotlivých občanům, Skautům a zejména pak Základní škole a mateřské škole Štíty. Víčka sbíráme v TIC Štíty po celý rok 2013. Stanislava Smrčková, TIC Štíty

5. U k l á d á : a) Starostovi města v termínu do 3. 7. 2013 zpracovat protokol úkolů vyplývajících z 16. ZMě ze dne 19. 6. 2013 a dále ukládá radě města provádět průběžnou kontrolu plnění usnesení ZMě b) Starostovi písemně odpovědět p. Zemanovi na stížnost na rušení nočního klidu 6. V y h l a š u j e podle § 39 zákona o obcích záměr prodeje, směny: a) Záměr prodeje části pozemku p.č. 2189/1 v k.ú. Štíty-město, nutno geometricky odměřit b) Záměr prodeje části pozemku p.č.2419/1 v k.ú. Štíty-město, nutno geometricky odměřit c) Záměr prodeje p.č. ZE-GP 574 o výměře 76 m˛ v k.ú.Štíty-město d) Záměr prodeje p.č. 574/1 o výměře 264 m˛ v k.ú. Štíty-město e) Záměr prodeje části p.č. 707 a části p.č. 685 o výměře 89 m˛ v k.ú.Štíty-město Pro návrhovou komisi připravila: Ing. Pavla Machová Petr Haltmar, v. r. Bc. Jiří Vogel, v. r. místostarosta starosta


Setkání na pomezí Čech a Moravy Jedna z nejvíce navštěvovaných akcí, kterou spolupořádá město Štíty každoročně ve Valteřicích, tedy na zemské hranici Čech a Moravy, se konala v sobotu 29. června. Na Setkání na pomezí Čech a Moravy přijal pozvání hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který společně s dalšími významnými hosty zahájil jubilejní pátý ročník. O dobrou zábavu nebylo nouze. Pro návštěvníky byly k dispozici čtyřkolky, projížďky v koňském kočáře a děti se vydováděly na nafukovacích atrakcích. K tanci a poslechu hrál Junior Big Band ze Zábřeha a dechová hudba Mistříňanka. Publikum však zcela okouzlila známá česká zpěvačka Olga Lounová, která neváhala využít svých akrobatických schopností a posluchačům zpívala i z nejvyššího místa na konstrukci podia. Výtečné bylo vystoupení Stanislava Hložka, který rozproudil návštěvníky známými hity a nechyběly ani Holky z naší školky. K občerstvení se nabízely mimo jiné i myslivecké speciality a ryzí pivo z hor. Téměř osm set návštěvníků a slunné počasí bylo to nejlepší, co si organizátoři mohli přát. Akci podpořily: Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Město Štíty, Obec Výprachtice, Jeseníky Sdružení cestovního ruchu, Destinační společnost Východní Čechy, Ekola České Libchavy, Heroltická s.r.o., firma VELT Karel Večeř, Jan Rýznar RPS Computers a společnost Agrospol Výprachtice. Děkujeme!


Sportovní den v Niemodlinu Polské partnerské město Niemodlin pořádá každoročně sportovní dny pro žáky základních škol ze spřátelených měst. Letos jelo ze štítecké základní školy prezentovat naše město 10 žáků v čele s panem ředitelem Mgr. Dvořáčkem. Konal se turnaj ve stolním tenise, ve kterém náš Štěpán Kobza obsadil 6. místo a Šimon Nykel 8. místo. Družstvo fotbalistů skončilo na 4. příčce, Matěj Drlík byl vyhlášen nejlepším brankařem turnaje. Opět bylo vše dobře připravené a slavnostní vyhlášení proběhlo za účasti velkého množství místních občanů na podiu před kulturním domem v rámci oslav Dnů Nimodlinu - 730. výročí od založení města.

STOLETÍ Vody...36... POKOJ NEDAJÍ (do třetice všeho zlého?) Ne! Další povodeň je na cestě a my můžeme dál trucovat. Přijde za měsíc, za rok, za pět. Nevíme, ale určitě přijde. Pamatujeme roky 1997, 2002, 2013 i další lokální povodně. (Rychnovsko, Bruntálsko). Asistoval jsem v Troubkách a Ostravě v r. 1997 a slyšel jsem odhodlání, že v záplavových územích se již stavět nebude. Nestalo se, přišla další v r. 2002. Po ní jsme vybudovali lokální povodňové zábrany (mobilní bariéry). Letos nám pomohly ochránit Prahu a Ústí. Větší škody Praze tentokrát natropily přítoky Vltavy (Botič a spol.). Mobilní zábrany ochránily významnou lokalitu, u Prahy je to opodstatněné, ale celý systém poslal živel rychleji dolů. Pokud bychom dále v tomto duchu pokračovali kolem Vltavy, Labe, tak si výšku bariér v Hřensku nedokážu představit. A jak ochránit malé přítoky (vzedmutých) řek, kudy se následně povodeň tlačí „proti proudu“ a vytopí nás přes humna? Voda si cestu vždycky najde a téměř pravidelně se šíří historickým korytem. V tom ohledu jsme naprostí ignoranti. Nejraději bychom betonovali. Vodu v krajině je třeba nechat vsáknout a dovolit jí rozlít tam, kde je to ještě možné. Souvislé zpevněné plochy budovat s vyšší retenční schopností (možnost proluk, roštů i infiltračních objektů, vhodnějších materiálů). Obměnit krajinu i lesní hospodářství. Jak dlouho se ještě necháme školit? Bojovat s přírodou se nedá, dá se s ní žít. Petr Beneš

Já... a Štěpán Vám odpovíme Tradiční tazatel A. K. nám píše: Štěpáne, v noci na 6. července bourali na D 1 šest mostů. Brnkačka. Jen jeden, potvora, byl z lepšího betonu! Co ty na to? Pane A., z Vašeho dotazu je cítit jistá skepse. Já ji nesdílím. Demolice skončila, řečeno sportovní hantýrkou, 5:1 a vypadá to, že v okolí toho pevnějšího nebylo možné prodat ani cement, ani beton. Z případu je třeba se poučit. Těch pět mostů bylo zřejmě vytunelováno a to vůbec nemluvíme o betonu v tunelech, tam se toho utopí. Založil bych proto ÚÚZVMaTT, (Ústřední ústav pro zkoumání tunelovaných mostů a tunelovaných tunelů) s krajskými, okresními a regionálními pracovišti, a chtěl bych se stát jeho ředitelem, nebyl bych ani proti Parlamentní vyšetřovací komisi s příslušnými podvýbory... Já a Štěpán sedíme... Dotazy pište na adresu [email protected]

Nabízím hubnutí, redukci váhy, přibírání, kosmetiku, lepší kondici, více energie, posílení imunity kostí a srdce a mnoho dalších produktů vyvinutých lékaři. Tel.: 739 188 789 Štítecký list strana 9

ZE ŠKOLNÍCH LAVIC Rozloučení s předškoláčky v MŠ Na konci školního roku, poslední červnový týden, se již tradičně sešli rodiče a jejich předškoláčci na zahradě mateřské školy. Společně strávili slavnostní odpoledne, které patřilo především budoucím prvňáčkům. Děti si pro své rodiče připravily malé vystoupení. Na chviličku se proměnily v princezny a prince a společně zatančily taneček na známou pohádkovou písničku. Po vystoupení již nastala chvíle, na kterou se děti velmi těšily. Každý předškoláček byl jednotlivě představen všem přítomným. Odložil si královskou korunku a poklekl před krále Michala, který svým mečem pasoval každého předškoláka na žáka první třídy. Třídní učitelky pomohly dětem při oblékání modrých triček se jmény všech spolužáků z MŠ a na rozloučenou jim předaly drobné dárečky. Odpoledne zalité sluníčkem se vydařilo a nyní zbývá jen dětem popřát mnoho úspěchů ve škole, spoustu jedniček do žákovské knížky a hezké prázdniny. Bc. Straková Zuzana

Poděkování knihovnici města Štíty Motivovat děti ke čtení je mým každodenním cílem. Proto si velice vážím stejné snahy ze strany paní knihovnice Květy Lakomé, která 20. 6. 2013 připravila prvňáčkům program s názvem „Už jsem čtenář.“ Žáci se velmi ochotně pochlubili svými nemalými čtenářskými dovednostmi. Poté s nadšením převzali z rukou knihovnice odměny ve formě průkazky na půjčování knih zdarma, záložky do knihy a knihy s matematickou tématikou. Bylo pro mne potěšením sledovat viditelný zájem o čtení a přeji paní knihovnici, aby počet nových zájemců o půjčování knih stále rostl! Mgr. Blanka Schwarzová - třídní učitelka 1. roč. 2012/2013 Štítecký list strana 10

První pomoc živě Koncem května absolvovali žáci 9. třídy v Herolticích kurz první pomoci. Program byl pestrý, střídala se teorie s praxí, nechyběl čas ani na hry a relaxaci nebo koupání v bazénu. Lektorkami byly dvě profesionální záchranářky z Olomouce. Nejpůsobivější a pro žáky nejnáročnější bylo řešení modelových situací, např. autonehody, rvačky na diskotéce nebo zřícení stropu v supermarketu. Každý žák si vyzkoušel roli zasahujícího i zraněného. V příjemném prostředí Heroltic s bezvadným zázemím a maximální vstřícností se všem opravdu líbilo. Na tuto akci pak navazoval v červnu Projektový den první pomoci. Dopoledne předávali deváťáci získané zkušenosti svým mladším spolužákům formou soutěžních otázek a úkolů i praktických rad. Nácvik masáže srdce, stabilizované polohy, ošetření otevřené zlomeniny nebo simulovaná nehoda cyklisty s chodcem, to vše se odehrávalo v městském parku. Ve škole žáci řešili dopravní testy. Odpoledne pak akce pokračovala pro zájemce z řad rodičů a zaměstnanců školy teoretickou i praktickou částí s nácvikem oživování. Teoretickou část doplnily příběhy lektorek a audiovizuální ukázky z reálných situací. Mgr. Hana Tempírová

AHOJ LÉTO

Rampušáček 2013

Již tradičně patřila poslední červnová středa žákům základní školy, kteří vystoupili na závěrečné show s názvem „Ahoj léto“ a kteří si většinou pod patronátem svých třídních učitelek připravili bohatý program.

Secvičování celého programu aktivně probíhalo již od pondělí pod vedením paní učitelky Filipové a Kobzové a to nejprve v tělocvičně základní školy a poté ve štíteckém kulturním domě. Program byl obohacen také o vystoupení dětí ze školní družiny a tanečních skupin Stars a Hvězdičky, které nám zacvičily zumbu. Celou show moderoval Šimon Nykel z 9. třídy se svými kolegyněmi Míšou Pečimuthovou a Markétou Pecháčkovou z 8. třídy. Oproti loňskému roku probíhala tato akce dvakrát – dopoledne pro žáky, učitele a nepedagogické zaměstnance Základní a mateřské školy ve Štítech a odpolední vystoupení bylo určeno především rodičům a široké veřejnosti. Show probíhala bez větších problémů, za což vděčíme také panu Jiřímu Brabcovi, který se staral o zvukovou stránku celé akce. Myslím, že program byl opravdu pestrý a každý návštěvník si v něm určitě našel něco, co ho zaujalo. Ohlasy byly, hlavně ze strany rodičů, na vystoupení žáků a organizaci show velice pozitivní, což nás upřímně potěšilo. Chtěla bych tímto poděkovat všem zúčastněným za pečlivou přípravu a hladký průběh školní show. Mgr. Zuzana Filipová


Slavnostní vyřazení žáků 9. třídy Poslední červnový čtvrtek proběhlo na naší škole slavnostní vyřazení žáků 9. třídy. Za přítomnosti rodičů a dalších rodinných příslušníků, pana starosty, učitelů a ředitele školy dostali deváťáci z rukou třídní učitelky svoje poslední vysvědčení. Žáci poděkovali učitelům za to, co je naučili a rodičům za jejich trpělivost a starostlivost. Na závěr zazněla česká hymna, kterou zazpívaly žákyně Klára Drlíková a Michaela Žerníčková a slavnostní vyřazení tak bylo ukončeno. Z 21 žáků 9. třídy odchází 2 žáci na gymnázium, 3 žáci na obchodní akademii, 8 žáků na SOŠ nebo SPŠ a 8 žáků na odborná učiliště. Na osmileté gymnázium bylo přijato, po úspěšně složených přijímacích zkouškách, celkem 6 žáků páté třídy. tř. uč. 9. roč. Mgr. Hana Tempírová



7ČãtPHVHQD9DãL~þDVW

PtVWR± poukaz v KRGQRWČ.þQDVOXåE\VSROHþQRVWL+HUROWLFNiVUR PtVWR± poukaz v KRGQRWČ.þ QDVOXåE\VSROHþQRVWL+HUROWLFNiVUR PtVWR± poukaz v KRGQRWČ.þ QDVOXåE\VSROHþQRVWL+HUROWLFNiVUR

Ceny:

+RGQRFHQD EXGH NYČWLQRYi Yê]GRED MHGQRKR RNQD EDONyQX Y GRPČ MDNpKRNROLYW\SX1HEXGHKRGQRFHQDDUFKLWHNWXUDGRPXMHKRIDViGDDQL RNROQtSURVWĜHGt 9DãH VRXWČåQt RNQREDONyQ PĤåHWH SĜLKOiVLW do 15. 8. 2013 Y\SOQČQtP MHGQRGXFKpKR GRWD]QtNX Y 7XULVWLFNpP LQIRUPDþQtP FHQWUX âWtW\ QHER na LQWHUQHWRYêFK VWUiQNiFK www.stity.cz D RGHVOiQtP QD HPDLO [email protected] þL StVHPQČ7,&âWtW\QiP0tUXâWtW\ 'RVRXWČåHMHPRåQRSĜLKOiVLWMDNpNROLNYČWLQDPLR]GREHQpRNQREDONyQ v E\WČ þL URGLQQpP GRPČ QD ~]HPt âWtWĤ %ĜH]Qp &UKRYD D +Hroltic. 3ĜLKOiãNXSRGiYiPDMLWHOQHERQiMHPFHQHPRYLWRVWL 1H]iYLVOi SRURWD NRQFHP PČVtFH VUSQD YãHFKQ\ SĜLKOiãHQp REMHNW\ RVREQČ SURKOpGQH QDIRWt D Y\KRGQRWt 9êVOHGN\ VRXWČåH EXGRX ]YHĜHMQČQ\Y SRG]LPQtPY\GiQtâWtWHFNpKROLVWX

3UDYLGODVRXWČåH

ZK<sd> OKNO

Y\KODãXMHURþQtNVRXWČåH

+HUROWLFNiVURYHVSROXSUiFLV 7XULVWLFNêPLQIRUPDþQtPFHQWUHPâWtW\

Myslivecké sdružení „Tetřívek“ Štíty Červenec a srpen očima myslivce V těchto letních měsících pole s obilím a řepkou rychle dozrávají a jejich původně zelená barva se mění na odstíny hnědé. Červenec a srpen je časem žní. V polích, poskytující dostatek klidových a potravních možností, se zdržuje vysoké procento veškeré zvěře. S přejezdem kombajnu a podmítače se dočasné útočiště mění na potravní poušť. Zvěři i dalším volně žijícím živočichům se ve velmi krátké době změní potravní a krytové podmínky a zažívají v tomto období citelné ztráty. Právě v tomto období vodí svá kuřátka většina drobné pernaté, ale v ohrožení jsou i pozdější vrhy zajíčků. Je to doba žní i pro predátory. Přehlednost terénu nahrává liškám, kunám, jezevcům, i přemnoženým dravcům a krkavcům. V době kolem svátku sv. Anny začíná u nás na Štítecku srnčí říje. Na tichých procházkách přírodou můžeme pozorovat teritoriální chování srnců a jejich vzájemné potyčky. Silní srnci srdnatě hájí svoje území, často obchází jeho hranice, obnovují značení a vytrvale vyhání slabší srnce. Myslivci v tuto dobu už mají z velké části nasušené pícniny pro zimní přikrmování. Zajištění dostatečného množství kvalitního sena je pro myslivce nutností, protože dobře usušené a uskladněné seno je základem přikrmování zvěře v období nouze. V srpnu se kromě péče o zvěř můžeme také věnovat intenzivněji lovu. Od 1. 8. začíná doba lovu zvěře vysoké, mufloní, jelena siky, dospělé zvěře černé nebo holuba hřivnáče. Od 16. 8. pak dále zvěře daňčí a všech našich husí. Červenec a srpen je dobou dovolených, a proto musí nejen myslivci, ale i houbaři, turisté i cyklisté dodržovat všechny zásady bezpečnosti! Můžeme se v honitbách navzájem setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí, zejména za snížené viditelnosti, večer, nebo brzy ráno. A proto znovu připomínám: „Nezapomínejme, že jsme v lese pouze na návštěvě“.

Tentokrát bych vám ráda přiblížila naši nejhojnější a nejrozšířenější šelmu, kterou je liška obecná.

Liška obecná (Vulpes vulpes) patří mezi zvěř: • • •

srstnatou (savci) šelmy myslivosti škodlivá Samec - lišák Samice - liška Mláďata - liščata

Tato krásná šelma má horní stranu svého těla pokrytu rezavými chlupy, spodní část tlamy, hrdlo, břicho a vnitřní část nohou je bílá. Toto je ale pouze základní zbarvení. I u nás se totiž vyskytuje několik barevných variant. Například liška s tmavou spodní stranou, tzv. uhlířka. Charakteristický je její dlouhý huňatý ocas (oháňka). I když se jedná o šelmu psovitou, neštěká, liška skolí. Její hlasový projev (skolení), spíše připomíná daleký Klondajk, kde se samozřejmě hlučněji a silněji ozývají jejich příbuzní vlci. Je určitě více možností významu skolení. Jedna z nich je hlasové označování teritoria před vetřelci a nebo naopak dávání najevo říjné feně „já jsem tu a jsem připraven k páření“. Tento hlas potom můžeme definovat jako krátké hrdelní vyštěknutí psa, kterému jste omylem šlápli na proutek. Liška jako predátor aktivně loví, proto převládá v její potravě živočišná složka a to od drobných hlodavců (hrabošů a myší), přes bažanty, zajíce a srnčata, až k různému hmyzu a jeho larvám, slimákům a žížal. Nepohrdne ale ani rostlinnou stravou, jakou jsou například, různé druhy ovoce, či lesní plody. Lišky se vyznačují večerní a noční aktivitou. Žijí samotářsky a svoje teritorium si značí močí a trusem (značkují). Rozmnožování lišek (kaňkování), probíhá v lednu až v březnu a po 53 dnech březosti v podzemní noře rodí 3-8 slepých mláďat, o které se starají až do konce léta. Liška má vedle škod na lovné zvěři také negativní význam jako přenašeč prašiviny a vztekliny. Zásluhou orální vakcinace se ale vzteklinu na našem území podařilo zcela vymýtit. Ačkoli se liška loví celoročně, její početnost se nijak nesnižuje. Nemá v podstatě žádných přirozených nepřátel. Dušková Eva


Z POHLEDU OBČANŮ Úďo, to je přeci noumální… Po nelehkém výstupu stanul jsem na vrcholu Petrova. Vyprávím vnučce, že ta nevelká hromada kamení, ty příkopy kolem jsou zbytky jednoho ze šilperských hradů. V dávných dobách, kdy už ale stejná řeka plynula tímto krajem, s obavami shlíželi odtud do její kotliny, kde se v dáli zvedal prach zvířený kopyty koní a dým z požárů věstící nepřátelský vpád. Tady si snažili svou kůži zachránit páni, zatímco kmáni tam dole trpěli všemi hrůzami, jež přináší dobyvačné pustošení. Uplynula staletí, doba dost dlouhá na změnu poměrů, zůstala ta řeka dál plynoucí podobným korytem a kopce kolem. Vzhledem k věkům panuje právě dosud nepatrně krátká iluze blahobytu a bezpečí, na které sice pracuje většina lidstva, ale zásluhy si přisvojují jedinci. Zprávy o dění nepřinášejí upachtění poslové, ale rádio, televize, internet. Společnost beztřídní přestala být cílem, naopak straší se jí malé děti. A peníze opravdu kazí charaktery, jež jsou po většině slabé, často úplně chybějící. Na pomyslných hradech vládnou dobromyslné tváře z plakátů, které opět rychle zapomněly na svůj slib nezištné práce ve prospěch voličů. O to usilovněji se věnují rozmnožování svých hmotných statků. Jen naprostý idealista se domnívá, že by k tomu měl bohatě stačit plat, jehož výše se už stejně naprosto vzdálila mzdě za skutečnou dřinu. Použiji otřepané fráze – tedy „napříč politickým spektrem“ máme už kolikátou vládu, sněmovnu i senát složený z bojovníků proti korupci. Korupce - význam tohoto slova, jasný kdejakému blbečkovi, zdá se, není vůbec jasný oněm samovyhlášenýn bojovníkům proti ní. Pokud jedinec z této provenience, věřme, že z jedinečně poctivého úmyslu, po korupci plivne, nastane hemžení. V této zemi je trest smrti zrušen. Zdá se mi, že kdyby dosud existoval, byl by použit (a nejen u nás) proti těm, co něco vykecají. V tom případě se i zlodějně říká „utajená informace“. Dá se tomu ovšem říct i „porušení zákona klanu“. Neoficiálně, ovšem. Nečekejme soudnost a nějaké srozumitelné hodnocení od těch, co už jsou dávno „mimo.“ Od těch, kteří léta „jedí u švédského stolu“. Nadpis tohoto článku vlastně vyjadřuje postoj pana Kalouska k poslední aféře. Jemu došéfoval další bojovník s korupcí. Obě „oběti politických machinací“ s imunitou jsou neoblomně hrdé na svoji práci. Dosud kvetoucí paní Nagyová je na tom najednou nějak špatně se zdravím, asi následkem tortury. Další výslech pana Nečase má být až v říjnu, nějak teď nemůže, prý z rodinných důvodů. Snad bude mít už zatím po soudu pan Rath, co měl kampeličku v krabici. Ale to už se nám zatím, tentokrát zase určitě, schyluje k lepším zítřkům: Pan Fišer, co se z vůle lidu minul s funkcí a zůstalo mu (proto) pět milionů dluhů, už zase peníze má, jen co si zvýšil důvěru u svých sponzorů. Prý to nemá vůbec žádnou souvislost s novým postem. To už nás, ten póvl, tedy opravdu pasoval na úroveň primátů! Tak mi napadá, promiňte mi, nesrovnatelné - kdybych já měl pár měsíců tolik dluhů, určitě už bych přespával v popundeklovém loži s vyhlídkou na Velký vůz (nikoliv Mercedes). Myslíte si, že se nám tedy rýsuje lepší budoucnost? Tak nějak to vypadá na scéně, určitý upoutávající humbuk není na škodu, v zákulisí to totiž zatím tiše šelestí - to si církve

už nadělují z pouťového koláče. Mají přece své oprávněné nároky! Tak jako hrabata, přišly přece k těm majetkům jen vlastní tvrdou prací a dobrým hospodařením. Kolik lidí už tomu zase uvěřilo, té pohádce o hodném panu knížeti! A tak jsem si vypůjčil v místní knihovně Železnou korunu, dvoudílný román Václava Kaplického. Abych si osvěžil v paměti dobu vzniku těchto majetků, poměry ve kterých byly budovány honosné zámky, kláštery a zlacené oltáře chrámů. Tu dobu roboty, nevolnictví, náboženského pronásledování a naprostého bezpráví. Všem velmi doporučuji! A připadá mi to všechno jako to naše dnešní věčné DéPéHá, které stále a věčně znovu a znovu platí hlavně ti stejní - obyčejní lidé. A stejně to stále a stále dokola na nic nestačí! No řekni, Úďo, je to noumální?

Dovětek z 19. 7. 2013 Předevčírem si paní Nagyová stěžovala, že jí vězeňská služba odmítá ponechat k užívání antikoncepční pilulky. „Na co ve vazbě?“- ptal by se laik. Dnes ji z arestu miláček už odvezl. Tomu se říká ctít heslo: „Vždy připraven!“ I ostatní aktéři kauzy jsou již venku. Kdo by chtěl trávit tak pěkné léto za zamřížovaným oknem, když azurové vlnky omývají pláže vyhlášených letovisek... Co ty na to, Úďo? Alex Krobot

- diagnostika osobních automobilů - plnění a servis autoklimatizací - kompletní pneuservis - elektrické práce - mechanické práce - geometrie podvozků - prodej veškerých náhradních dílů do 24 hodin 789 91 Štíty, Lomená 172 mob. 602 576 483 mob. 731 484 167 e-mail: [email protected]

Přijímáme objednávky na: slepice, kuřice - černé, červené, bílé, kropenaté a na kohoutky. GALLUS EXTRA, s. r. o. Tel.: 567 212 754 a 731 701 331, e-mail: [email protected]. Štítecký list strana 15

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

OKÉNKO DO KNIHOVNY

JUBILANTI V průběhu měsíce července a srpna tohoto roku slaví významné životní výročí tito naši spoluobčané: Malá Marie 77 let Pecháček František 77 let Bartošová Alena 78 let Valenta Vladislav 79 let Pospíšil Zdeněk 80 let Bednář Václav 83 let Drlík Vojslav 86 let Šneeweis Alois 89 let Tománková Anna 90 let Šulová Františka 94 let

MĚSTSKÁ KNIHOVNA ŠTÍTY a ŠKOLSKÁ A KULTURNÍ KOMISE vyhlašují výtvarnou soutěž na téma:

MNOHO ZDRAVÍ! Oči se zavřely, zůstala vzpomínka na slova nejhezčí: tatínek – maminka.

„SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO“

Dne 29. června jsme vzpomněli 20. výročí úmrtí paní

Anny Axmannové z Jedlí.

Vyhlášení soutěže: 1. 6. 2013

Dne 27. srpna vzpomeneme 18. výročí úmrtí pana

Zdeňka Axmanna z Jedlí.

Výtvarné kategorie: libovolná výtvarná technika Označení prací: jméno a příjmení autora, adresa, e-mail a věk Věkové kategorie: 1. děti do 12 let, 2. mládež do 18 let, 3. dospělí Ukončení soutěže: 30. 9. 2013

S láskou na rodiče stále vzpomínají dcera Helena a syn Zdeněk s rodinami.

Dne 9. srpna 2013 uplynou 3 smutné roky, kdy nás navždy opustil pan

Karel Směšný. S láskou a úctou vzpomíná manželka Miluše a Simona a Petr s rodinami.


Označené soutěžní práce doručte osobně do MěK Štíty nebo zašlete na adresu: Městská knihovna Štíty, nám. Míru 38, 789 91 Štíty Vyhodnocení soutěže, předání cen a výstava nejlepších prací se bude konat v říjnu 2013. Květa Lakomá, MěK Štíty

TURISTIKA Do Rychlebských hor „Zcela neznámý vodopád, o kterém se doposud nepíše, čeká na své objevení v Rychlebských horách. Nachází se na Mariánském potoce jen pár metrů od jedné z Rychlebských stezek“ - čtu na stránce časopisu

louka už je teď jenom brnkačka. Jsou vidět rekreační stavení Podhradí, ještě znovu do lesa a konečně nad námi ční středověké zdivo zříceniny hradu Kaltenštejna. Na něm je další svačina. Pak dolů do Černé Vody. Dědina je už velmi pěkná, ale ztratili jsme značku. Vzdáváme pátrání a i vzhledm k mokru v botách se vydáváme do Žulové po silnici. Konečně rozeznáváme typickou věž kostela, která je pozůstatkem hradu, hned se tam jdeme podívat. Konečně je pěkně! Párky jsme opéct nemohli, z každého dřívka kapala voda, do nejbližšího vlaku zbývá půlhodina, i s cestou na nádraží. Chtělo by to přece jen posedět, dát pivko, něco k jídlu, po takové štrapáci. A tak necháváme ten nejbližší spoj odjet a teď máme na relaxaci dvě hodiny. Navštívili jsme novou vývařovnu zaniklého hotelu Vesmír a pojedli tu překvapivě levně a k tomu překvapivě dobře. Někdo už by býval byl raději doma, když vyjížděl ten „náš“ vlak, ale myslím, že nečekaná náročnost tohoto výletu na samém závěru této části sezóny si zasloužila i závěrečnou pohodu. A boty, ty do září určitě vyschnou! Alex Krobot

„Turista,“ který je plný zajímavých námětů. Pátrám na mapě a v paměti se mi trochu vybavuje výlet ze Žulové do Jeseníku. Trochu, protože to je už dvacetšest let. Tohle stálo na začátku našeho výletu, posledního před těmito prázdninami. Do vlaku nastupujeme v Rudě nad Moravou. Obloha temní, u Ramzové se na sklech vagónu objevují první dešťové cákance. Po řádce pěkných dnů. Inu, ani turistům vždycky pšenka nekvete. Vystupujeme v Jeseníku a zanedlouho jsme mezi lázeňskými budovami Gräfenbergu. Vyhlídka od Priessnitzova sanatoria na hřeben Jeseníků se nekoná, protože nevlídná mračna málem courají po zemi. Stoupáme do Sokolího vrchu, odbočky k pramenům většinou mizí v mlze, roztahujeme a zase stahujeme deštníky. U Ripperova kamene svačíme. Cesta dosud pěkná se naklání k severu a už tak dobrá není. Pak přijde rozcestí u Mariina pramene a v prudkém spádu slyšíme hučení potoka. Někde tady asi bude ten slíbený vodopád. Přicházíme na můstek, který je ucpaný, zřejmě už od povodní roku 1997. Terén ještě napovídá, že voda protékala strží vpravo od stezky. Tehdy. Teď teče po naší červené turistické stezce. Nastává těžká fáze našeho výletu - uhnout většinou není kam, musíme jít řečištěm, snažit se skákat po nepěkně kluzkých kamenech. Gumáky nemáme a ani slušná turistická obuv na tohle stavěná není. Slíbený vodopád nacházíme, ale až příliš se podobá té naší stezce. Onen kritický kilometr jsme ale ve zdraví přece jen přestáli a následující mokrá Štítecký list strana 17

v tom prvním ročníku – jako nováček - si vedlo až neočekávaně dobře. Věřme, že až se vyřeší nestandardní vztahy mezi „A“ a „B“ družstvem, bude to plus pro celý štítecký fotbal.

1962 - 2013 51 let novodobé historie štíteckého fotbalu 10. srpna, kdy bude zahájena podzimní část mistrovských soutěží 2013 – 2014, vstupují naši fotbalisté již do 51. ročníku novodobých fotbalových soutěží. A která družstva budou hájit žluto–modré barvy našeho oddílu? „A“ družstvo mužů, hrající I. A třídu (Krajská soutěž) Pod vedením nového trenéra Tomáše Hrdloviče se snad podaří prolomit tradičně velmi slabé výsledky v jarní části soutěže a tím dosáhnout i lepšího umístění v konečné tabulce. „B“ družstvo mužů, hrající Okresní soutěž Toto družstvo vstupuje do druhého roku svého působení, kdy


Dorostenci Vedení družstva dorostenců se ujal Jiří Janků ml., štítecký odchovanec, který již v posledních zápasech uplynulého ročníku ukázal, že náš dorost může být opět „dobrý.“ Radost jistě máme z toho, že někteří dorostenci již „zaskočili“ za „Ačko“ a nevedli si špatně. Starší žáci Po roční odmlce opět uvidíme družstvo starších žáků. Sice jen ve formátu 7+1, ale více hráčů ve Štítech i v okolí prostě není! Musíme tedy počkat, až nám dorostou další mladší žáci. Mladší žáci V loňské sezóně obsadilo naše družstvo mladších žáků v mistrovské soutěži Okresního přeboru velmi pěkné třetí místo. Na družstvu se již projevuje cílevědomá práce trenéra Michala Kubíčka. Mladší přípravka Pod vedením zkušeného trenéra a vyhledávače talentů Pavla Kohoutka přicházejí do štíteckého fotbalu ty nejmenší naděje. Kádr mladší přípravky je skutečně široký, přesto v současné době probíhá další nábor nejmenších adeptů.

SDH Heroltice si Vás dovoluje pozvat na 12. ročník

HASIČSKÉ SOUTĚŽE o pohár SDH Heroltice

v sobotu 14. 9. 2013 od 14:00 hodin u koupaliště. Bohaté občerstvení.


Štítecký list č. 4. červenec - srpen 2013. Vydává Město Štíty, nám. Míru 55, www.stity.cz (IČO: 00303453). Připravuje redakční rada: předseda - Mgr. Jana Knápková; členové - Iveta Horvátová, Stanislava Smrčková, Mgr. Hana Tempírová, Miroslav Čermák. Tisk povolen pod ev. č. MK ČR E 10324. Vychází 6 x ročně. Grafická úprava: Pavel Ševčík - VEDUTA, Štíty.

Štítecký list ČERVENEC - SRPEN Číslo 4 Datum vydání: Štíty

Recommend Documents