Tisková zpráva V˘stava: Art Canada 5 Pofiádá: Ministerstvo kultury âR Sponzofii: Kanadské velvyslanectví v Praze, âSA, Euro RSCG Prague, Satellite 1-416 Místo: V˘stavní síÀ Novomûstské radnice, Karlovo nám. 23 (vchod z Vodiãkovy ulice - 2. patro), Praha 2. âas: 9. ãervna 2005 - 8. ãervence 2005, otevfieno dennû mimo pondûlí od 10 do 18 hodin. Zahájení: 8. ãervna 2005 v 17:00 hod. Setkání se sdûlovacími prostfiedky: 8. ãervna 2005 v 16 hod. Art Canada 5 na Novomûstské radnici v Praze Pfied rokem 1989 kulturní spolupráce mezi âeskoslovenskem a Kanadou se vût‰inou odehrávala na úrovni velk˘ch celosvûtov˘ch v˘stav EXP0 67 v Montrealu ãi EXPO 86 ve Vancouveru. Z Kanady do âR zavítal pouze nûkter˘ z populárních zpûvákÛ jako Paul Anka, Bryan Adams a pianista Oscar Peterson. Byli zde známi i dal‰í hudebníci jako Leonard Cohen ãi Joni Mitchell. PfiestoÏe se prolomily bariéry a po listopadu 1989 do Kanady pfiijela fiada ãesk˘ch hercÛ, hudebníkÛ, operních pûvcÛ a také nûkolik divadelních souborÛ, v oblasti v˘tvarného umûní zÛstává práce kanadsk˘ch v˘tvarníkÛ, v tomto pfiípadû v˘tvarnic, pro ãeskou vefiejnost nûãím neznám˘m. My‰lenka uspofiádat v˘stavu v Praze vznikla pfii loÀské náv‰tûvû ministra kultury Pavla Dostála v Torontû. Bûhem setkání s v˘tvarnicemi Marií Gabánkovou a Vladyanou Krykorkovou do‰lo k pfiíslibu pomoci Ministerstva kultury pfii organizování v˘stavy v Praze. V dal‰ím stádiu bylo nutné se rozhodnout pro koncepci v˘stavy. Pojítkem pro zúãastnûné v˘tvarnice jsou ãeské kulturní kofieny a v˘tvarné vzdûlání na jedné stranû a kanadská realita, v které se ocitly se specifick˘m ãesk˘m pohledem na ní, na stranû druhé. Ilustrátorka dûtsk˘ch knih Vladyana Krykorková velice ãasto vystavovala v minulosti s dal‰í ilustrátorkou Jifiinou Martonovou. Zatímco Maria Gabánková uãí na prestiÏní Ontario College of Art and Design v Torontu a zab˘vá se hlavnû figurální kresbou a malbou, Vladyana Krykorková ilustruje dûtské kníÏky z eskymáckého prostfiedí a ãesk˘ch pohádek. Jifiina Martonová nejen kníÏky ilustruje, ale i pro dûti pí‰e. Její tvorba je známa nejen v Kanadû, ale i v Japonsku, Francii a ·panûlsku. Dal‰í ãlenkou skupiny je Helena Wilsonová, která se naopak dlouhá léta zab˘vala fotografováním domorod˘ch kanadsk˘ch indiánsk˘ch umûlcÛ a její ãernobílé fotografie vypovídají o jejím setkání s nimi. Pátou ãlenkou skupiny Art Canada 5 je Alena Foustková, která na této v˘stavû prezentuje to, jak ji pfii v˘tvarné tvorbû ovlivnila severoamerická abstrakce a tamní Ïivot. Skupina Art Canada 5 je tedy v˘stava pûti v˘tvarnic, které Ïily v osmdesát˘ch letech v Torontu, jejichÏ cesty se roze‰ly, tfii Ïijí v Kanadû a dvû v âeské republice a pfii této v˘stavû se pokou‰ejí znovu nalézt spoleãnou fieã a vypovûdût nûco nejen o své kanadské minulosti, ale i o pfiítomnosti. VernisáÏe v˘stavy, která se konala tuto stfiedu na Novomûstské radnici se zúãastnil kanadsk˘ velvyslanec v Praze Bruce Jutzi, pracovníci velvyslanectví jejichÏ jménem promluvil kulturní ataché pan Olivier Nicoloff, zástupci ministerstva kultury se podíleli na prÛbûhu veãera, v˘tvarnice pfiedstavil japonolog Martin Vaãkáfi. Ten pozdravil mimo jiné v japon‰tinû hosty z Japonska. Na vernisáÏ pfii‰lo pfies tfii sta lidí a podle vyjádfiení paní Polákové z Ministerstva kultury se jednalo o jednu z nejúspû‰nûj‰ích akcí v této galerii. abe ***
Maria Gabánková se narodila v rodinû v˘tvarníkÛ Antonie LaníkovéGabánkové a Jozefa Gabánka v Ostravû, kde strávila své dûtství. Po invazi vojsk Var‰avské smlouvy v roce 1968, emigrovala s rodiãi a bratrem pfies Rakousko do Kanady. V souãasnosti Ïije s manÏelem Ale‰em Bfiezinou v Torontu. Kromû v˘tvarného vzdûlání, které se jí dostalo od rodiãÛ, studovala kresbu, malbu, sochafiství a grafiku na University of British Columbia, Vancouver School of Art, Montreal School of Art and Design a na Art Students League v New Yorku. Od roku 1978 vystavovala v Kanadû, v USA, JiÏní Koreji a v Evropû, naposledy v roce 2001 v Galerii Michalsk˘ dvor v Bratislavû pod názvem 6981 km od Toronta. V Kanadû pak v torontské Loop Gallery v roce 2003, na téma knihy Zjevení, v roce 2004 a v roce 2005 mûla dvû retrospektivní v˘stavy na Redeemer University College v Ancasteru a v Institute for Christian Studies v Torontu pod názvy The Body Redeemed (Tûlo vykoupené) a The Body Broken (Tûlo, které se láme). Maria Gabánková dostala nûkolik ocenûní a její práce jsou zastoupeny v soukrom˘ch a vefiejn˘ch sbírkách v severní Americe a v Evropû. Realistické figurální provedení spolu s konceptuálním zamûfiením na spirituální a biblická témata jsou stfiedem její umûlecké tvorby. Portrétovala fiadu v˘znamn˘ch kanadsk˘ch a americk˘ch osobností jakoÏ i mnohé pfiedstavitele ãeského a slovenského exilu mezi jin˘mi také spisovatele Josefa ·kvoreckého, jeho manÏelku Zdenu Salivarovou, básníka a zpûváka Karla Kryla, skladatele Oskara Morawtze, klavíristu Antonína Kubálka, hokejistu Miroslava Fryãera a dvojitou mistryni svûta v krasobruslení Áju VrzáÀovou. PÛsobí jako pedagog na Ontario College of Art and Design v Torontu a je ãlenem nûkolika umûleck˘ch spoleãností. Nûkolikrát byla vybrána jako ãlenka porot, panelov˘ch diskusí a konferencí. Také spolupracovala na nûkolika celoveãerních filmech (Warner Brothers) a s Nov˘m divadlem v Torontû. E-mail:
[email protected] Tel.: 001-416-535-8063 Fax: 001-416-530-0069 www.paintinggallery.net
Alena Foustková absolvovala Akademii v˘tvarn˘ch umûní (AVU) v Praze v roce 1982, obor grafika v atelieru prof. âepeláka. Vûnovala se volné tvorbû do roku 1984, kdy se rozhodla s manÏelem opustit âeskoslovensko. PÛl roku spoleãnû strávili v Rakousku, poblíÏ Vídnû, a po té se poãátkem roku 1985 pfiesunuli do kanadského Toronta. VyuÏila nabídky kanadské vlády na roãní studium komerãního umûní na torontské George Brown College, kde získala certifikát a mohla tak vyzkou‰et novû nabyté vûdomosti v praxi. Získala místo v malé reklamní agentufie a bûhem následujících let získávala více znalostí v reklamním oboru. Pracovala jako designér a art director. Brzy se zaãala více soustfieìovat na konceptuální fie‰ení potfieb klientÛ. Dûlala projekty pro národní i nadnárodní klienty jako Royal Bank of Canada, American Express, pomáhala také vytváfiet podpÛrné komunikaãní programy pro vzdûlávání pro kanadskou federální vládu. Po tfiech letech pfiijala kanadské obãanství a po ãtyfiech letech se jí narodil syn Jan. Od poãátku reklamní kariéry se snaÏila Alena paralelnû vystavovat a malovat. Uspofiádala samostatnou v˘stavu v Torontu v roce 1989 a zúãastnila se nûkolika spoleãn˘ch v˘stav. Inspirací se jí stali kanad‰tí Indiáni, vytvofiila grafiky a malby s pouÏitím symbolÛ teepee. V souãasné dobû pracuje jako Creative Leader pro mezinárodní agenturu EURO RSCG s poboãkou v Praze. Získala ãeská i mezinárodní ocenûní za reklamní tvorbu. Graficky upravila a ilustrovala knihu W. Saroyana Bláznivost v rodinû pro nakladatelství Argo a vytvofiila obálku pro knihu básní své pfiítelkynû K. Räber Infusion gegen die Traurigkeit ve ·v˘carsku. Vytvofiila suché jehly k bibliofilskému vydání básnû Jar. Seiferta, které na sklonku Ïivota drÏitel Nobelovy ceny za literaturu podepsal. SoubûÏnû se vûnuje umûlecké tvorbû a inspiruje se sv˘m nejbliωím okolím. Námûty abstrahuje do geometrick˘ch rytmick˘ch forem. e-mail:
[email protected] Mobil: 604-210-236
Vladyana Krykorka se narodila a vyrostla v Praze. Od maliãka mûla ráda umûní a pfiipravovala se v soukrom˘ch hodinách u profesora Antonína Landy na pozdûj‰í studia na Stfiední umûleckoprÛmyslové ‰kole v Praze, kde potom studovala u profesora Richarda Pípala v oddûlení uÏité grafiky. Po maturitû pfie‰la na âVUT, obor architektura, ale v roce 1968 ode‰la do Kanady. Od té doby Ïije a pracuje v Torontu. Dfiíve neÏ se zaãala zab˘vat ilustrací dûtsk˘ch knih, Vladyana nav‰tûvovala prestiÏní Ontario College of Art. Poté pracovala nûkolik let jako art director pro publikaci Benefits Canada. Posléze zaãala ilustrovat texty knih pro v˘uku a vzdûlávání, coÏ vedlo k vydávání jejich vlastních knih. Pfii ilustraci první dûtské knihy v roce 1988 A Promise is a Promise (Slib je slib) si zamilovala inuitskou kulturu. Zaãalo tím období ‰esti náv‰tûv kanadského severu, za úãelem poznávání, malování a fotografování místních obyvatel a jejich zemû. Udûlala si mnoho pfiátel a získala mnohé zku‰enosti. Od té doby ilustrovala sedm knih inuitského spisovatele Michaela Kusugaka, mezi nimi i Northern Lights (Polární záfie), která byla mnohokrát ocenûna v˘znamn˘mi cenami jako napfiíklad The Ruth Schwartz Award (Cena Ruth Schwartzové), Canadian Library Association Notable Book (Cenou kanadské asociace pozoruhodn˘ch knih) a byla zafiazena do uωí nominace pro Amelia Frances Howard-Gibson Award for Book Illustration (Cena za kniÏní ilustraci Amelie Frances Howard-Gibsonové) a AESOP Accolade List (Seznam AESOP Accolade). Jejich dal‰í spoleãná kniha Baseball Bats for Christmas (Vánoãní baseballové pálky) byla vyhodnocena Torontskou vefiejnou knihovnou jako jedna ze sta nejlep‰ích kanadsk˘ch dûtsk˘ch knih v‰ech dob. Vyhrála ceny také za knihy The Twelve Months (Dvanáct mûsíãkÛ) a The Polar Bear’s Gift (Dárek polárního medvûda). Obû dostaly stfiíbrnou medaili od The Mr. Christie’s Book Award (KniÏní odmûna Mr. Christie). Jedním z ocenûní, kter˘ch si nejvíce váÏí, je zarámovaná fotografie královny AlÏbûty II. drÏící knihu Northern Lights bûhem náv‰tûvy Kanady v roce 1993. V roce 1997 nav‰tívila s Michaelem Kusugakem âR a pfii této pfiíleÏitosti o nich natoãila TV - Vision film. Vladyana Krykorka-Johnson 206-21 Shaftesbury Ave. Toronto, ON M4T 3B4 Canada www.vladyana.ca
Jifiina Marton - D’Agostino vystudovala tvorbu soch ze dfieva na UmûleckoprÛmyslové ‰kole v Praze, kde se narodila. Její nejstar‰í vzpomínky jsou jak inkoustovou tuÏkou pomalovala ãerstvû vymalovanou kuchyÀ. V˘prask, kter˘ následoval ji v‰ak neodradil od dal‰í umûlecké tvorby. Pozdûji chtûla b˘t zpûvaãkou v opefie jako její maminka, ãi baletkou, jak to chtûla pro zmûnu její babiãka. ZÛstala v‰ak vûrná tuÏce, ‰tûtci a v˘tvarnému umûní. Maturovala v roce 1964 a pozdûji pracovala v rÛzn˘ch zamûstnáních: jako prodavaãka kvûtin, uklízeãka, tovární dûlnice, grafická designérka, ‰vadlena, malífika, rámafika, prÛvodkynû v galerii apod. V roce 1978 se odstûhovala do PafiíÏe, kde zaãala pracovat jako grafiãka pro nakladatelství Larousse. Jednoho dne se jí nûkdo zeptal: „Proã neilustruje‰ dûtské knihy?“ A její Ïivotní poslání se zaãalo naplÀovat. Po nûkolika letech byla publikována její první kniha. V roce 1985 se pfiestûhovala do Kanady a rok poté se narodila její dcera Michelle. Ve stejnou dobu byla také publikována její první kanadská kniha nakladatelstvím Annick Press. Od té doby pracuje jako nezávislá ilustrátorka. Dûtské vzpomínky a pozorování dospívající dcery jsou inspirací pro její mnohé knihy. K ilustracím pouÏívá olejov˘ pastel, akryly a akvarely. V roce 1996 spolupracovala jako malífika a designérka na produkci dûtské opery torontského Leah Posluns Theatre Brundibár. Její práce byly vystaveny v Itálii, Japonsku, Francii, ·panûlsku a Kanadû. V souãasnosti Ïije v Torontu se svou dcerou a manÏelem. 319 St. Clarens Ave. Toronto, ON M6H 3W2 Kanada Tel.: 001-416-537-3722 Fax: 001-416-537-9597 e-mail:
[email protected]
Helena Wilson - Pospí‰ilová se narodila v severních âechách. V padesát˘ch letech studovala fotografii na PrÛmyslové ‰kole grafické v Praze. Nejdfiíve pracovala jako fotografka pro Archeologick˘ ústav âeskoslovenské akademie vûd v Praze a potom jako redakãní fotografka pro umûleck˘ ãasopis Umûní a fiemesla - ÚLUV (Ústfiedí lidové umûlecké v˘roby). Od roku 1967 do roku 1976 vyuãovala fotografii na PrÛmyslové ‰kole grafické a také pracovala jako nezávisl˘ fotograf. Na základû pfiedloÏené práce se v roce 1969 stala kandidátkou Fotografické sekce Svazu ãeskoslovensk˘ch umûlcÛ. V sedmdesát˘ch letech dokumentovala undergroundovou hudební a umûleckou scénu, která proÏívala tvÛrãí rozmach. Helena se stala ãlenkou umûlecké skupiny KfiíÏovnická ‰kola ãistého humoru bez vtipu, která Ïila intenzivním tvofiiv˘m duchem. Její fotografie byly vystaveny na první vefiejné v˘stavû skupiny v prosinci 1991 v Praze. V roce 1977 opustila âeskoslovensko, poté co její manÏel Paul Wilson, kanadsk˘ obãan, pfiekladatel a publicista, ãlen rockové kapely The Plastic People of the Universe, byl vyho‰tûn ze zemû. Bûhem jejich krátkého pobytu v Lond˘nû Paul zaloÏil hudební spoleãnost BoÏí ml˘n a vydal desky ãeské undergroundové hudby a dokumentární knihu Merry Ghetto (Veselé gheto) o ãeské undergroundové kultufie s Helenin˘mi fotografiemi z tohoto prostfiedí. Usadili se v Torontu, narodil se jim syn a Helena zaãala nezávisle pracovat na umûleckém dokumentu pro tisk, portréty, kniÏní obálky, reklamy a architekturu. Její práce se objevily v mnoha znám˘ch kanadsk˘ch umûleck˘ch ãasopisech a publikacích. Dokumentace domorodého umûní ji pfiivedla k hlub‰ímu zájmu o domorodou indiánskou kulturu. Nav‰tûvovala domorodé obyvatelstvo, rezervace, hlavnû v Ontariu, fotografovala umûlce, jejich prostfiedí, rodiny, pfiátele, slavnosti pow-wows a trhy indiánského umûní. V roce 1982 obdrÏela Helena Canada Council Grant pro studium domorod˘ch umûlcÛ pfii práci. V˘stava mûla velmi pozitivní ohlas v jejich komunitû a vedla k podpofie nûkolika vefiejn˘ch v˘stav. „Chtûla jsem nûjak zachytit duch jejich kulturního a politického obrození, kter˘m pÛvodní obyvatelé Kanady v osmdesát˘ch letech procházeli. Pfiála jsem si ukázat kanadské vefiejnosti, která k tomu byla lhostejná, tváfie a charaktery indiánsk˘ch umûlcÛ, které jsem vidûla jako hnací sílu v jejich snaze se dostat z izolace a otevfiít svûtu jejich tradiãní duchovní Ïivot spojen˘ s cykly pfiírody, pln˘ legend a bájí.“
