Tisková zpráva VII. Mezinárodní energetické regulační fórum: Stabilní ceny elektřiny a plynu, posilování regulace, vysoké investice do infrastruktury, absence dlouhodobé energetické koncepce státu a boom nových technologií
Praha, 11. března 2011 Energetika prochází strukturálními změnami. Probíhá "III. vlna" liberalizace trhu, zásadním způsobem klesají marže i ceny pro konečné zákazníky. Klíčoví hráči omezují investice, snižují náklady, opouští neperspektivní trhy a hledají nové obchodní příležitosti. Cílem je finanční stabilita jako odrazový můstek pro další růst. Po úterním workshopu „Nové business modely v energetice“ pokračoval ve středu 9. března v pražském Hotelu Ambassador – Zlatá Husa již sedmý ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra. Klíčovými tématy byly především energetická politika v České republice i ve světě, posilování regulace a role regulačních autorit, vývoj cen elektřiny a plynu po "III. vlně" liberalizace a masivní investice do rozvoje sítí vyvolané boomem v oblasti obnovitelných zdrojů a novými technologiemi. Se samostatnými příspěvky a ve třech diskusních panelech vystoupily více než dvě desítky odborníků a top manažerů z oblasti energetiky a plynárenství, jakož i zástupci regulátorů z Německa, Rakouska či Velké Británie. Konference se zúčastnilo téměř 250 odborníků na energetiku. Organizátorem a odborným garantem fóra byla mezinárodní poradenská společnost Arthur D. Little, odbornou záštitu převzali Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, a Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu. Dopolední a odpolední blok prezentací přinesl deset velmi podnětných vystoupení. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner představil základní předpoklady a cíle energetické politiky státu a očekávané dopady na českou energetiku. Zahraniční host americký Chargé d’Affaires v České republice Joseph Pennington prezentoval základní pilíře nové energetické politiky Spojených států amerických. Jiří Feist, Strategy & Development Director společnosti ČEZ, zaměřil své vystoupení především na nové tržní podmínky a představil program „Nová vize“. Na strategii své společnosti na trzích střední a východní Evropy se soustředil také Filip Thon, President of Management Board společnosti RWE Polska a člen představenstva RWE East. Předseda
Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt se ve svém příspěvku věnoval především aktuálnímu stavu regulace a úloze regulačních autorit. Další zahraniční host Sebastian Eyre, Head of Energy Regulation ve společnosti EDF Energy Velká Británie, ve svém vystoupení přiblížil nové trendy energetické regulace ve své zemi. Strategii svých společností s analýzou dopadů nové energetické politiky a regulace na její rozvoj představili účastníkům fóra Josef Havel, předseda představenstva společnosti E.ON Distribuce, a Pavel Elis, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Pražská energetika. Pavel Šolc, Director of Corporate Services ve společnosti ČEPS, se ve své prezentaci soustředil na vliv nových technologií a obnovitelných zdrojů na strategii a spolehlivost sítě. Blok prezentací uzavřel General Manager společnosti MERO ČR Jaroslav Pantůček. Přiblížil v něm strategii své společnosti ve vazbě na novou energetickou politiku ČR a roli v bezpečnostní politice státu. Druhou část programu tvořily tři panelové diskuse, kterých se zúčastnilo šestnáct top manažerů z oblasti energetiky a plynárenství a zástupci evropských energetických regulátorů. Diskutovalo se o posilování pravomocí regulátora, liberalizaci trhu a vlivu ACER na fungování národní regulace. Debata byla rovněž věnována prognóze spotřeby a vývoji cen energií v Evropě po krizi či optimalizaci investic a nákladů ve vazbě na nové požadavky regulátorů včetně zajištění bezpečnosti dodávek. Klíčové závěry VII. Mezinárodní energetického regulačního fóra Energetická politika státu V platnosti zůstává energetická politika z roku 2004. Aktualizace resp. návrhy zpracované v letech 2009 – 2010 nenašly dostatečnou podporu napříč politickým spektrem. Aktualizovaná verze bude připravena k diskusi v polovině roku a schválení se očekává koncem roku. Přijatý dokument by měl být platný minimálně na tři následující volební období a měl by být průběžně aktualizován. Koncepce by se neměla omezovat "pouze" na energetický mix, ale měla by se také hlouběji zabývat podporou nových technologií a připravit půdu pro vytváření incentivních systémů spojených s šetrným přístupem k životnímu prostředí. Do roku 2015 nedojde pravděpodobně k prolomení ekologických těžebních limitů uhlí. Podporu by měl získat plyn a samozřejmě jádro. Podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020 by měl činit 13 %, přičemž v roce 2010 jsme dosáhli úrovně 8 %. Posilování role regulačních autorit a nová regulační autorita ACER Evropská legislativa (především však třetí regulační balíček) a připravovaná novela energetického zákona posilují roli regulátora v oblasti ochrany spotřebitele, schvalování investic a kontrolní činnosti, tzn. že ERÚ také logicky převezme kompetence Státní energetické inspekce. Do budoucna nelze očekávat vytvoření jednoho evropského regulátora, ale spíše koordinaci činností národních regulátorů. Na rozdíl od současných struktur je účast v ACER povinná a lze očekávat posílení vlivu "kontinentální" Evropy oproti současné situaci, kde byl významný vliv pracovníků OFGEM. Nové trendy v regulaci především změny v oblasti modelu trhu, regulaci TSO a DSO, posuzování míry konkurenceschopnosti, o kterých se uvažuje ve Velké Británii, nejsou pro kontinentální Evropu relevantní. V Německu, Rakousku ani v ČR nelze během následujícího období očekávat zásadní změny současných regulačních mechanismů. III. vlna liberalizace trhu, pokles cen pro konečné zákazníky a marží obchodníků Loňský rok byl rokem boje o zákazníka: svého dodavatele elektrické energie loni změnilo téměř čtvrt milionů zákazníků, u plynu to bylo osmdesát pět tisíc. Tento trend bude pokračovat i v letech následujících. Za poklesem cen stojí převis nabídky nad poptávkou, konkurenční boj mezi dodavateli, duální nabídky elektřina/plyn. Podíl incumbentů
(tradičních hráčů) na trhu bude dále klesat. U plynu je situace významně ovlivněna dlouhodobými smlouvami Take or Pay, kdy přebytky plynu jsou za výrazně nižší ceny obchodovány na spotovém trhu. Někteří hráči volají po "regulaci" domovních prodejů resp. nekalých obchodních praktik. Vývoj cen elektřiny a plynu na velkoobchodním trhu – očekává se relativní stabilita Do roku 2015 nelze očekávat zásadní růst ceny elektřiny. Česká bilance elektřiny je a pravděpodobně zůstane přebytková. Do roku 2015 lze očekávat růst ceny k hodnotám okolo 55 – 60 EUR/MWh, lze očekávat o něco nižší cenu oproti hodnotám německé energetické burzy v závislosti na vývoji energetické soustavy a objemu produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cena plynu by dle odborníků mohla do roku 2015 stagnovat či klesat, hlavními důvody bude přebytek plynu, dnes nevýhodné dlouhodobé kontrakty Take or Pay, LNG a nová břidlicová ložiska plynu. Dnes je možné vysledovat spread mezi cenou olejů a plynu, otázkou je, zdali je to jev krátkodobý nebo dlouhodobý. Bezpečnost a spolehlivost dodávek vlivem obnovitelných zdrojů vyvolávají rekordní investice Podpora a rozvoj obnovitelných zdrojů vyvolají masivní investice do síťové infrastruktury a informačních technologií. ČEPS očekává investice téměř ve výši 60 miliard Kč do roku 2020. Příčinou jsou zásadní změny toků elektřiny vyvolané připojením obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy a přetoky především větrné energie z Německa. Problémem je také nesoulad investičních aktivit jednotlivých TSOs v regionu, a to i přes povinnost schvalování desetiletých rozvojových plánů sítě na regionální úrovni, které vyžadují nařízení EU. Vysoké investice očekávají také distribuční společnosti. Distribuční společnosti rovněž nastartovaly řadu pilotních projektů v oblasti smart meteringu. S uznáním těchto nákladů a investic do povolených výnosů zatím regulátoři nepočítají. Další postřehy a náměty z Fóra: •
Brzy bude nutné řešit „specifický český problém“: zajištěni dodávek z centrálního zásobování teplem. Problém je s prolomením těžebních limitů, po roce 2012 budou mít teplárny problém se zajištěním uhlí.
•
Obnovitelné zdroje jsou dnes hlavním energetickým tématem Evropské unie. Bezpečnost dodávek a liberalizace trhu ustoupily do pozadí.
•
Výhodou České republiky je dobře vyvážený energetický mix.
•
Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu by regulace měla chránit zákazníky, podporovat rozvoj trhu a nezvyšovat administrativní ani cenovou zátěž.
•
Jaderná energie je bezemisním zdrojem, je dobré, že Česká republika neutlumovala jádro v době, kdy nebylo příliš populární. V Evropské unii se dnes o jádře už nejen mluví, ale je jedním z pilířů energetické politiky.
•
Nutnost aktualizovat energetickou koncepci každých pět let není její chybou, ale vlastností. Je nutné reagovat na změny na trhu a technologické trendy.
•
Z pohledu americké administrativy není současný stav produkce a spotřeby energií dlouhodobě udržitelný. Závislost na fosilních palivech a zahraničních zdrojích ohrožuje americkou bezpečnost, konkurenceschopnost i životní prostředí.
•
E-mobilita sice dnes ještě není cenově konkurenceschopná, příklad z fotovoltaiky však ukazuje, že situace se může s vývojem technologií a jejich cenovým propadem velmi rychle změnit. Dle některých odhadů mohou například ceny baterií v řádu několika let klesnout až o 50 procent.
•
Oddělily se ceny plynu a ropy: plynové kontrakty navázané na ropu se stávají břemenem, cenu elektřiny silně ovlivňuje obchodování na spotovém trhu.
•
Až 50 procent nově instalovaného výkonu energetických společností bude pocházet z obnovitelných zdrojů.
•
V energetice je běžný investiční horizont 20 až 40 let. Dnešní rychlé změny na trzích však vedou k tomu, že hlavní hráči méně investují a vyčkávají. Co bude po roce 2012? Jak se budou vyvíjet národní trhy? Jaký bude další vývoj situace s eurem?
•
Léta, kdy EBITDA každoročně rostla, jsou z pohledu hlavních hráčů minulostí. Důvodem jsou nízké ceny energií, německá daň z nukleárních elementů, negativní gas to oil spread, situace se zdaňováním CO2 emisí a požadavky ratingových agentur na nižší zadlužení.
•
Český regulátor bude velmi dbát na to, aby sítě nebyly „vybydlovány“, a dohlédne, aby pokračovaly programy energetických společností na jejich obnovu.
•
Z pohledu regulace jsou špatné oba extrémní přístupy: neregulovat nic i regulovat každou oblast trhu, ze které mohou plynout značné zisky ve snaze ochránit zákazníka.
•
Cílem je stanovit ceny tak, aby pokrývaly náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti, odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti.
•
Novela nového energetického zákona už je ve druhém čtení, do června možná bude schválena.
•
Smart metering je velmi nákladnou záležitosti: oproti nákladům 50 – 60 milionů ročně za manuální odečty by tvořily náklady za zavedení smart meteringu v síti Pražské energetiky 3 – 4 miliardy korun.
•
Tři hlavní priority Evropské unie v elektroenergetice, tedy bezpečnost a spolehlivost dodávek, liberalizace trhu a efektivita regulační činnosti a podpora a integrace obnovitelných zdrojů, jdou proti sobě.
•
Uhelné elektrárny dnes poskytují nezbytný regulační výkon – co se stane, až tu nebudou?
•
Česká rozvodná soustava je provozována s vysokou a v Evropě nadprůměrnou mírou spolehlivosti.
•
Význam ropovodu IKL pro Českou republiku každoročně roste – dnes už přepravuje téměř 40 procent spotřebované ropy.
•
Pokud jde o cenu ropy, nepředstavitelná není v roce 2020 ani cena 300 dolarů za barel. Vše záleží na tom, zda už jsme dosáhli ropného peaku; vrchol je celosvětově odhadován na roky 2012 – 2015.
•
MERO udělalo v uplynulých letech zásadní krok k posílení energetické bezpečnosti ČR: Informace o skutečném stavu dodávek z Ruska dnes máme k dispozici v reálném čase, dříve zde bylo dvouměsíční zpoždění. Jsme jediná země, která tímto informačním systémem disponuje.
•
Situaci na trzích loni zásadně změnily objevy tzv. břidlicových plynů ve Spojených státech, odhadované celosvětové zásoby zemního plynu vzrostly ze sto dvaceti na dvě stě čtyřicet let. Nepanuje však shoda v tom, zda jej bude možné těžit i v Evropě (naleziště v Polsku).
•
Dlouhodobé Take or Pay kontrakty mají stále své místo, musí se však zásadně změnit rozdíl mezi kontrakty a spotovou cenou.
Arthur D. Little Společnost Arthur D. Little byla založena již v roce 1886, může se tedy pochlubit přívlastkem první poradenská společnost na světě. Jejím zakladatelem byl Arthur Dehon Little, profesor technické univerzity v Cambridge, Massachusetts. Jeho vize technologicky založeného managementu přerostla ve vznik jedné z předních globálních společností, zabývajících se podnikovým poradenstvím. Arthur D. Little spojuje strategii, inovaci a technologii s cílem řešit komplikované podnikatelské úkoly a nabízet svým klientům trvale kvalitní výsledky, vyznačuje se aktivním zapojováním klientů do spolupráce s poradenskou firmou, mimořádným pracovním týmem a celofiremním důrazem na kvalitu a integritu. Společnost disponuje globální sítí o více než 1,000 konzultantech ve 30 pobočkách po celém světě. Trh střední a východní Evropy je pokrýván ze zastoupení v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Chorvatsku a České republice. Od května roku 2002 se společnost Arthur D. Little může pochlubit strategickým partnerstvím se skupinou Altran, která představuje globální síť sdružující více než 200 High Tech poradenských společností s více než 17,000 konzultanty.
Pro další informace kontaktujte:
Iva Vališová
Public Relations Arthur D. Little GmbH, organizační složka Danube House Karolinská 650/1 186 00 Praha 8 Phone: +420 224 941 303 E-Mail:
[email protected] www.adlittle.cz
