Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015

Tisková zpráva Evropští spotřebitelé pod vlivem krize October 16, 2015 Andrea Winklerová Marcom T +420 737 263 113 [email protected]

Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015 Praha, 16. října 2015 – Ve třetím čtvrtletí byla spotřebitelská nálada v Evropě ovlivňována vývojem v Řecku, válkami na Blízkém a Středním východě a problémy s uprchlíky. Spotřebitelské klima se v evropské osmadvacítce od června zhoršilo o 10,3 bodu. Toto jsou výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v 15 evropských zemích.

V létě zaměstnávala pozornost lidí i médií v Evropě celá řada závažných témat. Začátkem léta to byl nový balíček ekonomické pomoci a další volby v Řecku. Pak se však do Evropy začaly valit stovky tisíc uprchlíků především ze Sýrie a pozornost se začala stále více obracet na důvody tohoto jejich exodu. Uprostřed a na konci léta se tudíž Evropané zabývali především krizemi a válkami na Blízkém a Středním východě. Jak uprchlíky spravedlivě rozdělit mezi všechny země EU? Jak je co nejrychleji integrovat do společnosti? To byly otázky, které v médiích zcela převážily. Brzy nato se stala hlavním tématem logistika a pomoc uprchlíkům na jejich cestě Evropou. Například v Německu mnozí experti i spotřebitelé předpokládají, že až na jaře uprchlíci zaplaví německý trh práce, dojde k nárůstu nezaměstnanosti. Jaké důsledky bude mít integrace uprchlíků na situaci v jednotlivých zemích a do jaké míry to ovlivní spotřebitelskou náladu, zatím neumíme předpovědět.

GfK Czech, s.r.o. KAVČÍ HORY OFFICE PARK Na Hřebenech II 1718/10 140 00 Prague 4 Czech Republic Tel. +296 555 111 Fax +251 815 800 Management RNDr. Tomáš Drtina Proxies: RNDr.Zdeněk Skála Ing.Jiří Nosek Recorded in the Register of Companies held at the Municipal Court in Prague, File C, Insert 1326

Obecně vzato se situace v jednotlivých zkoumaných zemích značně liší. V některých státech vyvolaly určitou ekonomickou skepsi spíše psychologické faktory, jako například obavy z krize, jíž lidé neustále věnovali pozornost. V mnoha případech občané hodnotili ekonomická a příjmová očekávání, jakož i ochotu nakupovat, negativněji, než by se podle domácích celkových čísel dalo očekávat. V jiných zemích ale zůstala taková fakta jako ekonomický růst a nezaměstnanost v popředí zájmu a tudíž měla dopad na jednotlivé indikátory. Od června se spotřebitelské klima v evropské osmadvacítce zhoršilo o půl bodu a v září dosáhlo 10,3 bodu. V srpnu se tento ukazatel snížil dokonce na 9 bodů. Němci se bojí oslabení ekonomiky Německá ekonomická očekávání klesají. V srpnu se tento ukazatel zhoršil počtvrté za sebou a od června klesl celkem o 18,5 bodu. S hodnotou 6,4 bodu byl tento ekonomický ukazatel v září jen o něco málo vyšší než v předchozím roce, kdy dosáhl 4,4 bodu.

1

Němečtí spotřebitelé se vyjadřovali i ke svým příjmovým očekáváním méně optimisticky než v červnu. Během letních měsíců tento ukazatel spadl o 9,5 bodu na stávajících 47,7 bodu. Přesto však jsou příjmová očekávání i nadále velmi vysoká a tento ukazatel je o 4,3 bodu vyšší než v loňském roce. Rovněž ochota nakupovat byla ovlivněna zhoršujícími se ekonomickými výhledy. Ve třetím čtvrtletí se tento indikátor snížil o 6,6 bodu a propadl se zpět na 50,4 bodu. Ve srovnání s loňským rokem je ale stále vyšší o 7,9 bodu. Francie: ochota nakupovat je nejvyšší za posledních téměř 14 let Ekonomická očekávání ve Francii se zase jednou během léta stabilizovala. V září činil tento indikátor 6,1 bodu. To je o 0,6 bodu více než v červnu. Francouzi tedy očekávají, že jejich ekonomika zůstane stejně silná, nebo mírně vzroste. Před rokem – v září 2014 – byl tento ukazatel o 33 body nižší. Přestože Francouzi zatím neočekávají výrazný nárůst příjmů, jejich ukazatel ve třetím čtvrtletí zřetelně stoupnul. V září vzrostl o 16,6 bodu na 7,1 bodu. Před rokem byla příjmová očekávání na úrovni -36,4 bodu. Podobně pozitivní vývoj lze pozorovat i u ochoty nakupovat. V září byl tento ukazatel na 8,7 bodu, což je skoro o 7 bodů více než v červnu. Tento indikátor tak dosáhl nejvyšší hodnoty od prosince 2001. V té době byl na úrovni 17,2 bodu. Velká Británie: ekonomická očekávání klesají Britové evidentně očekávají, že ekonomika jejich země v příštích měsících neporoste tak, jak rostla v měsících minulých. Ve třetím čtvrtletí ekonomická očekávání poklesla o 8,5 bodu na 11,2. To je nejnižší hodnota od července 2013. Před rokem byl tento ukazatel ještě na úrovni 24,6 bodu. Příjmová očekávání britských spotřebitelů však na druhou stranu zůstala na stejné úrovni. Poté, kdy během léta mírně kolísala, v září se tento ukazatel ustálil na 11,9 bodu - tedy na stejné hodnotě, jako v červnu. Ve srovnání se stejným měsícem loňského roku stoupla jeho hodnota o něco více než 10 bodů. Ve srovnání s červnem zůstala konstantní i ochota nakupovat. V září byla na úrovni 15,2 bodu a to je jen o 0,6 bodu více než v předchozím čtvrtletí, přestože v srpnu dosáhla nejvyšší hodnoty od října 2003, a sice 18,2 bodu. Je tedy třeba předpokládat, že britští spotřebitelé nyní utrácejí více peněz za dražší produkty a služby než v posledních měsících a letech. Italové v pokračování ekonomického růstu nevěří Ekonomická očekávání italských spotřebitelů se během letních měsíců 2

hodně měnila. V červnu byl tento ukazatel na hodnotě -20,2 bodu a v červenci se propadl až na -31,9 bodu. Od té doby se ale zlepšil. V září dosáhl -15,4 bodu, což však jasně ukazuje na to, že je stále v záporných hodnotách. Spotřebitelé evidentně neočekávají, že mírný ekonomický růst z minulých měsíců bude nadále přetrvávat. Italové nevěří ani tomu, že by se v následujících měsících měly zvyšovat jejich příjmy. Tento ukazatel je nyní na úrovni -5,2 bodu, a to spíše naznačuje, že předpokládají jejich další mírný pokles. V červnu byla jeho hodnota -4,5 bodu, zatímco rok předtím, v září 2014, to bylo 14,5 bodu. Ukazatel ochoty nakupovat se u italských spotřebitelů během léta ustálil v kladných číslech. S 6,9 bodu v září to bylo o 1,3 body více než v červnu. V srpnu ochota nakupovat dosáhla 6,9 bodu, což je nejvyšší hodnota od srpna 2000 Španělští spotřebitelé nadále očekávají stabilní ekonomiku Španělští spotřebitelé nadále předpokládají, že ekonomický růst bude pokračovat i v příštích měsících. Přestože ekonomická očekávání od června poklesla téměř o 4 body na úroveň 33,6 bodu, jejich úroveň zůstává vysoká. Takovéto hodnocení spotřebitelů vychází z informací o ekonomickém rozvoji. Ve druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím rokem o 3,2 procenta. Na základě toho, že ekonomické výsledky se zjevně zlepšily a stabilizovaly, Španělé i nadále předpokládají, že jejich příjmy porostou. Může to být spojeno i se zlepšující se situací v oblasti zaměstnanosti. Odpovídající ukazatel byl v září na úrovni 20 bodů a to je o 2,5 bodu více než v červnu. Ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce jde o nárůst o 15 bodů. Bez ohledu na to však Španělé pořád nemají dost peněz na utrácení za věci, jež jdou nad rámec každodenních potřeb. Přestože se ochota nakupovat ve třetím čtvrtletí zvýšila o více než 7 bodů, zůstává tento ukazatel v záporných číslech na hodnotě -5,3 bodu. Portugalská příjmová očekávání rostou nehledě na vysokou nezaměstnanost Přestože portugalský hrubý domácí produkt vzrostl ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku o 1,6 procenta, spotřebitelé se domnívají, že ekonomický rozvoj se zastavil. Ve srovnání s červnem se ekonomická očekávání snížila o 1,4 bodu. S 13,8 body je však tento ukazatel i nadále v kladných číslech. I když nezaměstnanost zůstává velmi vysoká – nyní představuje 12,4 procent – a nesnížila se ani během letních měsíců, zvýšila se příjmová očekávání od června o 5,8 bodu na úroveň 6,7 bodu. To je nejvyšší hodnota od března 2000. Ve srovnání se stejným měsícem před rokem představuje nárůst zhruba o 17 bodů. 3

Ochota nakupovat zůstává u portugalských spotřebitelů velmi nízká. Přestože ve srovnání s červnem bylo zaznamenáno mírné zvýšení o 3,2 bodu tohoto ukazatele, zůstává pořád na velmi nízké úrovni, a sice na -20,8 bodu. Mnozí spotřebitelé zatím rozhodně nemohou pomýšlet na nákupy dražších produktů či služeb. Holandští spotřebitelé nedají své peníze z ruky Holandská ekonomika se v poslední době zvedá. Ekonomická očekávání za poslední tři měsíce však v září poklesla o 8,6 bodu na úroveň 20,8 bodu. Hodnota tohoto ukazatele je ale stále dobrá. Spotřebitelé tudíž v nadcházejících měsících očekávají i značný ekonomický růst. Ekonomická očekávání se od jara neustále zvyšují. I když v září byl tento ukazatel s 0,7 bodu jen taktak nad dlouhodobě průměrnou hodnotou 0 bodu, ve srovnání s červnem to představovalo nárůst o 6,9 bodu a ve srovnání se zářím loňského roku téměř o 10 bodů. Bez ohledu na tento růst však spotřebitelé v nadcházejících měsících neočekávají hmatatelné navýšení příjmů. V souladu s tím většina holandských spotřebitelů stále není ochotná, nebo nemůže utrácet peníze za dražší produkty nebo služby a nakupuje jen věci každodenní spotřeby. Ochota nakupovat dosahovala na konci třetího čtvrtletí 8,7 bodu. V červnu byl tento indikátor nižší o 6,8 bodu. Ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku však došlo k nárůstu o více než 15 bodů. Prudký pokles ekonomických očekávání v Belgii Nehledě na stabilní ekonomická data došlo ve třetím čtvrtletí k prudkému poklesu ekonomických očekávání o 22 bodů na úroveň -3,6 bodu. To je nejnižší hodnota od června 2013. Tento pesimistický pohled na budoucí ekonomický vývoj ovlivnila rovněž příjmová očekávání. Ve třetím čtvrtletí ukazatel poklesl o 9,8 bodu na úroveň -22,9 bodu. Rok předtím, v srpnu 2014, byla jeho hodnota -7,7 bodu. To ovlivnilo i ochotu nakupovat. Ukazatel se snížil o 6,5 bodu na hodnotu 2 body, což je jen velmi málo nad dlouhodobým průměrem 0 bodů. Ekonomická očekávání v Řecku dramaticky poklesla Pokračující hospodářské i politické problémy v Řecku mají velmi silný vliv na ekonomická očekávání spotřebitelů. Od června do září se indikátor propadl o 20 bodů na hodnotu -30. To je přibližně o 20 bodů méně než ve stejném měsíci před rokem. Podstatně nižší ekonomická očekávání se odrážejí i na příjmových očekáváních řeckých spotřebitelů. Ve třetím čtvrtletí se odpovídající ukazatel snížil skoro o 21 bodu na hodnotu -33,5 bodu. Je zřejmé, že 4

spotřebitelé očekávají další drastické finanční škrty vycházející z nových jednání mezi řeckou vládou a EU. Například blížící se povinnost platit daň z nemovitostí, jež se dotkne 70 procent Řeků. Zeslábla tudíž i ochota řeckých spotřebitelů nakupovat. Zatímco v červnu byla ještě na úrovni -17,5 bodu, v září poklesla na -37,0 bodu. Obyvatelé Řecka se považují za šťastlivce, pokud jim jejich příjmy stačí na pokrytí běžných nákladů. Předpokládá se, že ještě nějaký čas si nebudou moci dovolit nákupy dražších produktů nebo služeb. Rakousko: ekonomika téměř stagnuje, ale spotřebitelský apetit roste Rakouská ekonomika není schopná se rozjet. Vypadá to, že spotřebitelé pro nadcházející měsíce neočekávají žádné zlepšení ekonomických výsledků. V souladu s tím byla ekonomická očekávání, jež v září dosáhla -19,8 bodu, skoro na stejné hodnotě jako v červnu (-19,9 bodu). Naopak příjmová očekávání v září vzrostla a s hodnotou 31,1 bodu byla nejvýše od října 1999 (32,7 bodu). Ve srovnání s červnem jde o zvýšení o více než 13 bodů. Před rokem byl tento ukazatel ještě na úrovni 1,5 bodu. V důsledku optimistických příjmových očekávání má nyní větší počet Rakušanů chuť kupovat luxusní výrobky a služby. Ochota nakupovat se od června zvýšila. V září byl tento ukazatel na úrovni 11,1 bodu, tedy o 6,3 bodu výš než před třemi měsíci. V srpnu dokonce na určitou dobu vzrostl na 19 bodů. Polsko: spotřební nálada se zhoršuje nehledě na dobré ekonomické výsledky Přestože polská ekonomika během prvních dvou čtvrtletí významně rostla, ve třetím čtvrtletí ekonomický optimismus spotřebitelů poněkud zeslábnul. Odpovídající indikátor klesl od června do září o 3,5 bodu a ustálil se na hodnotě 15,7 bodu. V porovnání se stejným měsícem v loňském roce to však byl nárůst o více než 10 bodů. Příjmová očekávání, jež jsou o 9,1 bodu níže, ve třetím čtvrtletí významně poklesla. V září se tento ukazatel ocitl na úrovni 7,1 bodu. Přesně před rokem byl na úrovni 0,3 bodu, což bylo jen o maličko více než dlouhodobá průměrná hodnota 0 bodu. Ochota polských spotřebitelů nakupovat se během letních měsíců dramaticky snížila a v září skončila na hodnotě -8,8 bodu. To je téměř o 18 bodů méně než v červnu. Naposledy byl tento ukazatel ještě níže v srpnu loňského roku. Češi očekávají významné zvýšení příjmů České ekonomice se daří. Ve srovnání s předchozím rokem stoupnul hrubý domácí produkt za první dvě čtvrtletí roku o 4,1 a 4,6 procenta. Přestože ekonomická očekávání poklesla od června skoro o 8 bodů, spotřebitelé 5

zjevně předpokládají, že ekonomika si i nadále povede dobře. V září dosáhl tento ukazatel 23,4 bodu. Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji je nezaměstnanost velmi nízká. V srpnu činila 5 procent. Spotřebitelé očekávají v nadcházejících měsících růst příjmů. Odpovídající indikátor byl v září na úrovni 38,4 bodu. To je o 3 body méně než v červnu. Před rokem dosahoval hodnoty 25 bodů. Ochota nakupovat nemůže dost dobře držet krok s tímto vývojem - její ukazatel dosáhl v září 8,5 bodu. To je o 3,6 bodu více než v červnu. Po dlouhotrvající ekonomické krizi si většina Čechů ještě nemůže dovolit vydávat peníze za výrobky luxusnějšího charakteru a služby. Slovensko: ochota nakupovat ve třetím čtvrtletí kolísá Nehledě na dobré ekonomické výsledky jsou slovenští spotřebitelé poněkud skeptičtí, pokud jde o ekonomická očekávání. V září byl tento indikátor s hodnotou 12,2 bodu jen o 2,5 bodu výš než v červnu. Ve srovnání se stejným obdobím vloni dokonce zaznamenal snížení o více než 3 body. Příjmová očekávání, jež byla přes léto stabilní, skončila v září na úrovni 19,6 bodu. To je téměř stejná hodnota jako letos v červnu a v září loňského roku. Na druhou stranu ochota nakupovat během letních měsíců velmi kolísala. V září dosáhla 2,2 bodu, což bylo jen velmi málo nad dlouhodobým průměrem 0 bodů. V srpnu se však tento ukazatel propadl na -10,1 bodu, což je nejnižší hodnota od června 2013. V Bulharsku klesá ochota nakupovat Ekonomický vývoj v Bulharsku je pozitivní, ale ukazatel dosahující -7,4 znamená zápornou hodnotu. Přesto však ekonomická očekávání ve srovnání s druhým čtvrtletím vzrostla o 5,5 bodu. Ještě výraznější je nárůst v porovnání se stejným měsícem loňského roku. Za toto období došlo ke zvýšení skoro o 18 bodů. Pozitivní vývoj se dá hodnotit také podle příjmových očekávání. Přestože je nezaměstnanost stále ještě vysoká, stabilizovala se. Bulhaři tudíž očekávají, že platy a mzdy zůstanou na stejné úrovni. Ve srovnání s červnem tento ukazatel vzrostl o 5,9 bodu na hodnotu -0,7 bodu. V porovnání se zářím 2014 je to nárůst téměř o 18 bodů. Nehledě na to se ochota nakupovat snížila ve třetím čtvrtletí o 5,1 bodu. Příjmy většiny Bulharů stačí jen na pokrytí základních potřeb. Velká většina obyvatel si velké nákupy nemůže dovolit. Rumunsko očekává zvýšení příjmů V loňském roce rumunská ekonomika významně rostla. Ve druhém čtvrtletí 6

2015 byl hrubý domácí produkt o 3,3 procenta vyšší než ve stejné době předešlého roku. Přestože ekonomická očekávání ve třetím kvartále poklesla o 2,8 bodu na nynější úroveň 18,5 bodu, ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 došlo k významnému nárůstu téměř o 15 bodů. Rostoucí ekonomika měla kladný vliv i na příjmová očekávání obyvatel. V září byl odpovídající ukazatel ve srovnání s červnem jen o 2,8 bodu výše a dosáhl 21,3 bodu. Při srovnání se stejným obdobím předešlého roku však jde o slušné navýšení o 16 bodů. Přesto však příjmy lidem stačí pouze na pokrytí každodenních potřeb. V důsledku toho je ochota nakupovat v Rumunsku nízká. Hodnota -6,4 bodu nadále znamená, že se ukazatel pohybuje v záporných číslech, přestože v porovnání s červnem došlo ke zvýšení o 5,1 bodu. Další informace: Rolf Bürkl, +49 911 395-3056, [email protected] Průzkum Zjištění GfK Consumer Climate Europe jsou vyňata z průzkumu prováděného ve všech zemích Evropské unie jménem Evropské komise. Tohoto průzkumu se účastní každý měsíc asi 40 000 osob z 28 zemí, jež představují dospělou populaci EU. Ukazatele GfK Consumer Climate Europe vycházejí z průzkumů uskutečňovaných jednou měsíčně a zaměřených na spotřebitelskou náladu. Odrážejí celkovou ekonomickou situaci v jednotlivých zemích a rovněž situaci konkrétních domácností. Otázky jsou předkládány jednou měsíčně, především systémem omnibus. Je to průzkum zjišťující odpovědi na několik otázek, který se provádí buď telefonicky, nebo v přímém rozhovoru. Z celkového počtu 12 otázek se pro GfK Consumer Cllimate Europe vybírá pět, jež mají největší význam pro spotřebitelské klima. Těchto vybraných ukazatelů - ekonomická očekávání, cenová očekávání, příjmová očekávání, ochota nakupovat a tendence spořit se vypočítává následovně: Pro výpočet ukazatelů se používají "čisté celkové hodnoty". Podíl spotřebitelů, kteří odpovědí kladně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zlepší) se odečte od podílu těch, kteří odpovědí záporně (např. finanční situace rodiny se /významně/ zhorší). V dalším kroku je tato čistá celková hodnota standardizována s použitím zavedených statistických metod a je konvertována tak, aby dlouhodobý průměrný ukazatel byl nula bodů a aby bylo dosaženo rozsahu teoretických hodnot od +100 do -100 bodů. Empirické zkušenosti získávané od roku 1980 ukazují, že skutečně reálné hodnoty se pohybují v rozsahu od +60 do -60 bodů. 7

Pokud je ukazatel kladný, znamená to, že hodnocení spotřebitelů u této proměnné je v dlouhodobém srovnání nadprůměrné a naopak, pokud je ukazatel záporný, je hodnocení podprůměrné. Díky standardizaci je možné srovnávat ukazatele různých zemí, neboť rozdíly v odpovědích vycházející z rozdílů v mentalitě se vykompenzují a zásadní trend vývoje ukazatele zůstává nezměněn. O GfK GfK je důvěryhodným partnerem při poskytování důležitých informací o trhu a spotřebitelích, které umožňují klientům přijímat lepší rozhodnutí. V GfK kombinujeme práci a nadšení více než 13 000 expertů průzkumu trhu s dlouhodobými zkušenostmi v oblasti vědecké práce s daty. To umožňuje GfK poskytovat zásadní globální poznatky kombinované se znalostí místních trhů ve více než 100 zemích celého světa. Díky inovativním technologiím a vědeckému zpracování dat dokáže GfK transformovat velké objemy dat na inteligentní a relevantní údaje a umožnit tak svým klientům získat konkurenční náskok a obohatit je o zkušenosti, zážitky a volby svých spotřebitelů a zákazníků. Chcete-li se dozvědět více, navštivte www.gfk.com/cz nebo sledujte GfK na Twitteru: https://twitter.com/GfK_Czech. Odpovědnost podle tiskového zákona: GfK SE, Corporate Communications Jan Saeger Nordwestring 101 D-90419 Nuremberg Tel. +49 911 395-4087 [email protected]

8