Tisk 801 – pozměňovací návrh Text pozměňovacího návrhu 1.
V části druhé (změna trestního řádu) se za novelizační bod 4 vkládá nový novelizační bod 5, který zní:
„5. V § 202 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní: „na to a na jiné následky nedostavení (§ 66 a 90) musí být obžalovaný v předvolání upozorněn.“. CELEX: 32016L0343
Dosavadní novelizační bod 5 se označuje jako novelizační bod 6. 2.
V části druhé (změna trestního řádu) se v dosavadním novelizačním bodě 5 na konci poznámky pod čarou č. 11 doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem.“.
3.
V části páté (účinnost) se slova „dnem 15. listopadu 2016“ nahrazují slovy „prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení“.
1
Odůvodnění K novému novelizačnímu bodu 5 (k závěrečné části ustanovení § 202 odst. 2) Dne 31. března 2016 vstoupila v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem. Tato směrnice stanovuje minimální standardy některých procesních práv podezřelých a obžalovaných, konkrétně práva účastnit se řízení před soudem a práv plynoucích ze zásady presumpce neviny. Český právní řád byl vyhodnocen jako plně odpovídající těmto minimálním standardům, výjimku představuje pouze absence zákonem stanovené povinnosti poučit obžalovaného o tom, že nedostaví-li se k hlavnímu líčení, může být konáno při splnění zákonem stanovených podmínek (formálních i materiálních) i bez jeho nepřítomnosti [čl. 8 odst. 2 písm. a) výše citované směrnice]. Toto poučení bývá v předvoláních k hlavnímu líčení obsaženo již dnes, přesto se jeví jako vhodné stanovit tuto povinnost soudu výslovně (podle rozsudku ve věci C-102/79 Komise Evropských společenství proti Belgickému království Soudní dvůr judikoval, že je nutno, aby členské státy transponovaly směrnice způsobem, jenž plně splňuje požadavky právní jistoty, jasnosti a přesnosti, a to pomocí takových opatření, která jsou obvyklá v kontextu právního řádu daného členského státu, transpozičními opatřeními pak mají být obecně závazné a publikované právní předpisy). Rovněž se navrhuje doplnit toto poučení i o následky spočívající v možnosti uložení pořádkové pokuty obžalovanému (§ 66), případně v jeho předvedení (§ 90), což rovněž obsaženo již ve stávajících vzorech předvolání. Jinými slovy – tato změna je třeba vzhledem k vykázání slučitelnosti českého právního řádu s požadavky směrnice, nicméně v praxi žádná změna nenastane. Poučení o možnosti konat hlavní líčení v nepřítomnosti nemusí být obsaženo ve všech předvoláních, naopak pokud je soudu zřejmé, že nebude dána byť jen jediná z podmínek pro konání hlavního líčení v nepřítomnosti obžalovaného, neměl by takto obžalovaného poučovat. Ke změně dosavadního novelizačního bodu 5 (k § 466a, respektive poznámce pod čarou č. 11) Odkaz na příslušné předpisy Evropské unie, které jsou trestním řádem z podstatné části implementovány, který se navrhuje nově zakotvit v § 466a, je vzhledem k novému novelizačnímu bodu 5 nezbytné doplnit o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem. Ke změně účinnosti Navrhovaná doba účinnosti je ve vládním návrhu stanovena fixně na 15. listopad 2016, což zohledňuje transpoziční lhůtu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody. Podle čl. 15 této směrnice uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 27. listopadu 2016. Vzhledem na stádium legislativního procesu však je již nyní jisté, že návrh zákona do tohoto data nebude vyhlášen ve Sbírce zákonů. Navrhuje se proto, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, což je nejkratší varianta, která za všech okolností zaručuje alespoň 2
patnáctidenní legisvakanční lhůtu, má-li zákon nabýt účinnosti k prvnímu dne kalendářního měsíce.
3
Platné znění dotčených částí zákona § 202 Přítomnost při hlavním líčení (1) Hlavní líčení se koná za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. Přítomnost obžalovaného nebo jiných osob může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení; § 111a se užije obdobně. (2) V nepřítomnosti obžalovaného může se hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného, a přitom a) obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán a b) o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým orgánem činným v trestním řízení vyslechnut a bylo dodrženo ustanovení o zahájení trestního stíhání (§ 160) a obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování (§ 166 odst. 1). ; na to a na jiné následky nedostavení (§ 66 a 90) musí být obžalovaný v předvolání upozorněn. (3) Nedostaví-li se obžalovaný bez řádné omluvy k hlavnímu líčení a soud rozhodne o tom, že se hlavní líčení bude konat v nepřítomnosti obžalovaného, lze v hlavním líčení protokoly o výslechu svědků, znalců a spoluobviněných přečíst nebo obrazové a zvukové záznamy pořízené o jejich výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení přehrát za podmínek uvedených v § 211. (4) Hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaného nelze konat, je-li obžalovaný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V případech nutné obhajoby (§ 36) nelze konat hlavní líčení bez přítomnosti obhájce. (5) Ustanovení první věty odstavce 4 se neužije, pokud obžalovaný požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Ustanovení odstavce 3 se tu užije přiměřeně. (6) Poškozený a zúčastněná osoba a jejich zmocněnci mají právo se osobně zúčastnit hlavního líčení. Předseda senátu může na nezbytnou dobu omezit účast poškozeného a zúčastněné osoby na hlavním líčení jen, je-li to nezbytné z hlediska objasnění věci, zejména mají-li být vyslechnuti jako svědci, kdy je třeba poškozeného a poté i zúčastněnou osobu zpravidla vyslechnout na počátku dokazování ihned po výslechu obžalovaného a ještě v průběhu dokazování je seznámit s obsahem výpovědi obžalovaného.
4
§ 466a Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie11). _____________
11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem.
Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2016 prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
5
